Oční optiky v Česku: rostou jejich zisky i počty. Na Moravě…

PRAHA, 13. ÚNORA 2019 (Gemini) – Brýle nosí kolem šesti milionů Čechů a téměř každý člověk nad 40 let potřebuje brýle na čtení. Za brýle a kontaktní čočky Češi každý rok utratí přes čtyři miliardy korun. Optikám se tak v Česku daří – jejich zisky rostou a stále přibývají nové. Od roku 2017 vzniká na Moravě nová síť očních optik, ta má pro letošní rok ambice otevřít pobočky i v dalších městech České republiky.

Tím, jak stárne populace, roste i počet lidí s dioptrickou vadou. V Česku je přes 1600 očních optik. Na každou z nich připadá zhruba šest a půl tisíce českých zákazníků. Na trhu očních optik panuje velká konkurence, stále se ale otvírají nové. V roce 2017 vstoupila, pod záštitou světově uznávaného očního chirurga Pavla Stodůlky, na trh síť nových očních optik. „Společným cílem očních optik a klinik Gemini je rozšířit nabídku služeb a poskytnout klientům komplexní péči o zrak. Jako jediná síť optik v Česku jsme schopni zákazníkům poskytnout kvalitní informace o očních operacích. Také jen na našich provozovnách lze zakoupit doplněk stravy Gemioptal, vyvinutý našimi odborníky. Nezapomínáme ani na následnou péči. Při nákupu brýlí zákazníkům garantujeme stoprocentní záruku kvality, spokojenosti a poskytujeme servis zdarma,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Šternberk, Olomouc, Zlín, Brno, Otrokovice, Uherské Hradiště, Ostrava, Opava, Hodonín a Blansko – to jsou města, ve kterých naleznete nové oční optiky Gemini. První z nich se otevřela v březnu 2017, poslední letos začátkem února. A síť očních optik roste dál, v letošním roce je v plánu zavedení provozoven také v dalších městech. „V roce 2019 bychom rádi otevřeli minimálně dalších deset optik a expandovali do českých regionů, jako je Praha, Pardubice nebo Liberec,“ nastínil plány pro letošní rok Jan Zemina, manažer očních optik Gemini.

Celkem deset očních optik Gemini od svého vzniku vyrobilo přes 3500 brýlí. Aby v konkurenci optici uspěli, nabízejí nové služby. „Na našich provozovnách poskytujeme standardní služby očních optik a na většině pracovišť také měření zraku optometristou. Na prodejně ve Zlíně máme také možnost zhotovit zákazníkovi brýle na počkání. Co se týká šíře našeho sortimentu na optikách, je k vyzkoušení 350 kusů obrub a klient má možnost vybrat si z pěti set druhů brýlových čoček, a to jak jednoohniskových, tak multifokálních,“ vyjmenoval Jan Zemina.

Češi v posledních letech víc o svůj zrak pečují a důkladněji si dioptrické brýle vybírají, přesto však panuje trend nákupu dioptrických brýlí na internetu, v drogériích nebo na benzínových pumpách. Před tím ale odborníci důrazně varují. „Volně prodejné brýle se hodí pouze pro lidi, kteří mají na každém oku stejný počet dioptrií a netrpí žádnou další vadou. A takových lidí je poměrně málo. Existují i lidé, kteří kromě brýlí na blízko potřebují i brýle na dálku a takové například v drogerii koupit nelze. Hotové brýle by měl jejich majitel nosit bez přestávky maximálně hodinu. Dlouhodobě by se rozhodně používat neměly, nejsou totiž přesně nastavené na oči konkrétního člověka a mohou spíše uškodit než pomoci. Špatně vycentrované brýle mohou způsobit šilhání, bolesti hlavy nebo rychlejší únavu,“ varoval Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Praktici vyhlašují občanskou neposlušnost – kvůli e-neschopenkám

Praha, 13. 2. 2019 (SPL ČR, SVL ČLS JEP) – Praktičtí lékaři ohlašují občanskou neposlušnost. Nedohodli se totiž s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), které vyzvali, aby stáhlo svůj návrh povinného zavedení elektronických neschopenek, se kterým počítá novela zákona o nemocenském pojištění od července 2019. Podle praktických lékařů není současný projekt e-neschopenek dotažený, přináší jen práci navíc a nemá žádný přínos pro zaměstnavatele ani pro zaměstnance. Praktici jej proto odmítají používat.

„Současná podoba e-neschopenek navržená MPSV je naprosto nesmyslná. Místo aby lékařům, zaměstnavatelům i zaměstnancům usnadnila život, postará se o pravý opak. Lékař má totiž České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) reportovat elektronicky a současně papírově. Na každou e-neschopenku padne 5 papírů. A co je obzvlášť absurdní – zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví online nic. Do databáze e-neschopenek bude mít totiž přístup pouze ČSSZ. Zaměstnavatel se tedy musí dotázat na „sociálce“, jestli má jeho zaměstnanec neschopenku, a ta má na odpověď 8 dnů. O nějakém zjednodušení a zrychlení informačního procesu tak nemůže být ani řeč,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. K nevoli vůči nedotaženým e-neschopenkám se připojuje také Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

Čeští praktici e-neschopenku jako myšlenku neodmítají. „Naopak, zavedení její skutečně funkční podoby požadujeme. Několik let jsme se na vývoji nového projektu e-neschopenky na MPSV podíleli. Výsledkem byl model, který vyhovoval všem stranám včetně zástupců zaměstnavatelů a ministerstvo s touto podobu tehdy souhlasilo,“ popisuje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.

Praktičtí lékaři tak jednohlasně žádají, aby MPSV zavedlo model plně elektronické neschopenky, který v minulosti odsouhlasili a na jehož vývoji se podíleli. Jedině ten podle nich splňuje původní účel, kterým je zjednodušit a zrychlit komunikaci mezi pacientem, lékařem, zaměstnavatelem a „sociálkou“. MPSV slibuje, že tak učiní od 1. 1. 2020. Přesto dál trvá na tom, že od 1. 7. 2019 spustí na přechodnou dobu stávající polovičatou e-neschopenku, jejíž používání bude pro lékaře povinné.

„Současný model e-neschopenky za 8 let prokázal svoji nevýhodnost, nepraktičnost a nevyužitelnost – používají ji méně než 3 % lékařů. Většina ji zkusí a okamžitě s tím přestane. I přesto chce MPSV tento model spustit v povinném režimu. To není resuscitace, ale exhumace,” říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL ČLS JEP.

„Je nesmyslné zavádět nyní systém, který nikomu nic nepřináší, komplikuje nám život a stejně se vše budeme muset za půl roku opět přeučovat. Naprosto se tak vytrácí racionálnost nákladů a času, který tomu budou muset věnovat jak zdravotníci, tak úředníci,“ říká MUDr. Šonka a dodává: „Proto jsme upozornili ministryni Janu Maláčovou, že pokud MPSV tento zmetek, který označuje za funkční e-neschopenku, opravdu povinně zavede, my jej používat nebudeme. Praktičtí lékaři budou nadále vystavovat papírové neschopenky a k e-neschopence přistoupíme až poté, co se od 1. 1. 2020 rozjede skutečně plně funkční model. Ale i potom trváme na dvouletém přechodném období, než se e-neschopenka stane zcela povinnou.“

O SPL ČR

SPL ČR je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 4800 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně. Více informací na www.svl.cz.

ČLnK upozorňuje na paradoxy nedostupných léků. U nás je vakcína…

Praha, 13. února 2019 (ČLnK) – Čeští lékárníci v lednu zaznamenali 37 nedostupných léčivých přípravků. Vyplývá to z pravidelné analýzy České lékárnické komory (ČLnK). Ačkoliv je to nejméně od loňského léta, 15 nedostupných přípravků bylo v lékárně nenahraditelných. ČLnK upozorňuje na zvláštní situaci týkající se nedostupných léků. Zatímco u nás jsou kapky Vigantol z výrobních důvodů nedostupné, na Slovensku jsou k dostání v běžném režimu. Na stejný paradox narazili lékárníci i u vakcíny Typhim, která v ČR chybí i ve velkých nemocničních lékárnách. Rakušané ji mají běžně dostupnou i v malé lékárně v příhraniční obci Poysdorf. Ještě více zarážející je pak situace u nedostupné antibiotické masti Framykoin. Pokud lékárník vyjde pacientovi vstříc a připraví náhradu ve formě individuálně připravovaného léčivého přípravku, zdravotní pojišťovna lékárně přípravu odmítne proplatit. A to přesto, že lékárník udělal pro zdraví pacienta vše, co bylo v jeho silách a léčivý přípravek se k nemocnému i přes výpadek dostal.

Začátek letošního roku ovlivnila české lékárenství kauza chybějícího léku Digoxin. Přestože se kritickou situaci podařilo s přispěním lékárníků vyřešit, problém s nedostupnými léky je i nadále aktuální. Od poloviny ledna bylo nahlášeno přerušení dodávek léku Vigantol ve formě kapek. Pro novorozence, malé děti a osoby s poruchou polykání se jedná o nenahraditelnou formu tohoto přípravku. „Podle našich informací je tento lék na Slovensku dostupný v běžném, nikoli emergentním, režimu, zatímco u nás je nahlášen výpadek z výrobních důvodů až do května tohoto roku. Není nám jasné, jak může k podobné situaci dojít,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory a dodává: „Kontaktovali jsme proto ministerstvo zdravotnictví se žádostí o zajištění nápravy a byli jsme informováni, že bylo vydáno povolení pro dodávku cizojazyčné šarže v množství 20 000 balení. Je správné, že státní instituce činí toto opatření a nechtějí dopustit opakování situace, která nastala u Digoxinu zkraje roku.“

Český paradox výrobních důvodů

Dalším nenahraditelným přípravkem, u něhož je nahlášeno přerušení dodávek z výrobních důvodů, a to až do června letošního roku, je vakcína proti břišnímu tyfu Typhim. „V případě vakcíny Typhim jsme zaznamenali zajímavý fakt. Stačí vyjet do Rakouska a navštívit lékárnu v malé příhraniční obci Poysdorf s pěti tisíci obyvateli, která má tři vakcíny skladem, zatímco u nás chybí její zásoba i ve velkých nemocničních lékárnách,“ poukazuje na smutný paradox viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

V případě lednové nedostupnosti léků se zpravidla jedná o nahlášené výpadky. „Výpadek z výrobního důvodu lze jen velmi těžko ovlivnit, SÚKL by měl kontrolovat, zda se jedná o zdůvodnění pravdivé a legitimní. Nad čím však musíme vyjádřit podiv, jsou situace, kdy dochází k výpadkům z důvodů marketingově-obchodních, jako tomu bylo v lednu například u léku Ferro-Folgamma. Výrobce má přitom podle zákona o léčivech povinnost svůj léčivý přípravek, který v ČR registroval, pro pacienty zajistit. Pokud tuto svou povinnost nedodrží, může mu být udělena sankce až do výše 2 milionů korun,“ doplňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

V některých případech mohou lékárníci pomoci, jsou za to však potrestáni

Pacientům i lékárníkům se situace značně komplikuje i ve chvíli, kdy je předepsaný lék nedostupný, ale existuje možnost jeho náhrady. V takových případech je nutné zajistit nový recept předepsaný lékařem, což může celý proces obstarání léčiva výrazně prodloužit. „Aktuálně chybí v lékárnách také antibiotická mast Framykoin, kterou pacientům lékárníci nahrazují individuálně připravovaným léčivým přípravkem. Tím vyřeší to nejdůležitější – akutní problém pacienta. Jiný však vzniká samotným lékárníkům, jsou za tuto pomoc v podstatě potrestáni. Zdravotní pojišťovny jim totiž přípravu náhradního léčivého přípravku odmítají proplatit,“ uzavírá širokou problematiku nedostupných léků příkladem z praxe tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

GDPR a české zdravotnictví: k lepší efektivitě výměny informací chybí jednotná…

Praha, 13. února 2019 (CEMI) – České nemocnice se s požadavky GDPR vypořádaly úspěšně. Českému zdravotnictví ale podle Ondřeje Lešetického z institutu CEMI chybí jednotná robustní elektronická komunikační platforma, která by všechny subjekty propojovala. Komunikace se v praxi zatím rozpadá na použití dílčích řešení.

GDPR není neočekávanou revoluční změnou, která by v českém zdravotnictví způsobovala velké problémy. I tak ale jde o celosvětově nejpřísnější normu na ochranu osobních údajů v druhém největším globálním ekonomickém prostoru. „GDPR je krokem správným směrem a ve zdravotnictví ještě více, protože v tomto oboru se zpracovává velké množství osobních údajů týkajících se zdravotního stavu jedinců. Tyto údaje by měly být pochopitelně velmi dobře zabezpečené,“ uvádí Ondřej Lešetický, který na institutu CEMI vyučuje management informací ve zdravotnictví. K implementaci požadavků GDPR v českém zdravotnictví dodává: „Většina českých nemocnic se na GDPR včas připravovala, a informace adekvátně zabezpečila. K lepší funkčnosti celého systému by ale pomohla jednotná elektronická komunikační platforma, která bohužel chybí.“

Velmi důležité je, aby změny zaváděné kvůli GDPR neměly negativní dopady na efektivitu poskytnutí a celkovou úroveň kvality zdravotní péče. „GDPR by mělo zdravotnický systém spíše kultivovat. Rozhodně by nemělo způsobovat překážky, kvůli kterým bude výměna informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními zadrhávat. V současné době je nejdůležitější dostat problematiku osobních údajů do vnitřní kultury zdravotnických organizací,“ dodává Ondřej Lešetický.

CEMI (Central European Management Institute)

Institut CEMI byl založen v roce 2011 s cílem poskytovat kvalitní online MBA a LLM vzdělání na evropské úrovni. Studium trvá 1 rok a je dostupné především studentům z České a Slovenské republiky. Všechny česky vyučované MBA a LLM obory na CEMI jsou navrženy a přizpůsobeny potřebám českých a slovenských studentů a také místnímu trhu práce. MBA programy v angličtině jsou celosvětově využitelné a jsou vyučovány mezinárodním týmem lektorů. S téměř 1 600 klienty patří mezi nejvýznamnější a největší poskytovatele MBA a LLM studia ve střední Evropě. V rámci průzkumu efektivity vzdělávání manažerů byl agenturou IPSOS vyhodnocen institut CEMI jako instituce poskytující nejefektivnější MBA studium při zaměstnání. Institut CEMI od roku 2012 realizuje vlastní stipendijní program pro handicapované studenty, v jehož rámci již poskytl stipendia na MBA a LLM studium v celkové výši více než 2 miliony korun. Více informací naleznete na www.cemi.cz.

Naučte se správně snídat a zhubnete

Praha, 13.2.2019 (Mesaverde)

Už naše babičky říkaly, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. A měly pravdu. Snídaně by totiž měla tvořit až 25 % našeho denního přísunu energie, protože nám dodává potřebné živiny pro dopolední aktivity.₁ Je to jídlo, které „nastartuje“ náš organismus po dlouhé noční přestávce, kdy tělo nedostávalo žádnou energii, ale přesto muselo pracovat. V noci totiž udržovalo činnost srdce, vnitřních orgánů či naši tělesnou teplotu. Zdravá snídaně rovněž stabilizuje hladinu cukru v krvi. Tím potlačí chuť na sladké i jiná nezdravá jídla během dopoledne, což se promítne i do našeho stravování ve zbytku dne. Díky pravidelnému snídání si lze rovněž udržet stabilní váhu. Pokud tělu dopřejeme každý den sytou a vyváženou snídani, nebudeme mít nutkání zahánět hlad nezdravými pochutinami.

Snídejte beze spěchu

„Ideální je konzumovat první jídlo zhruba do hodiny od probuzení. V organismu se totiž v tuto dobu vylučuje do krve větší množství inzulinu (hormonu), který pro správné fungování organismu potřebuje dodat především sacharidy. Snídáme-li příliš pozdě, máme pak tendenci toho sníst více a ke všemu roste naše chuť na sladké a tučné,“ říká výživová poradkyně Kristýna Ostratická. Na snídani bychom si měli vyhradit dostatek času, snídat bychom měli v klidu, ideálně doma. Podle statistik však Češi nejdůležitějšímu jídlu dne věnují průměrně jen asi 15 minut denně a třetina lidí snídá až v práci.₂

Zařaďte všechny živiny

Snídaně by měla obsahovat tzv. pomalé cukry (celozrnné pečivo, cereálie bez přidaného cukru, ovoce), bílkoviny (jogurty, sýry, tvaroh, vejce, kvalitní šunku), vlákninu (zelenina) a tuky (ořechy, avokádo, různá semínka). Naopak vyvarovat bychom se měli sladkostem (koblihy, croissanty, sušenky, bílé pečivo namazané džemem) či uzeninám. Taková snídaně obsahuje příliš mnoho tuků a jednoduchých cukrů, a naopak postrádá vlákninu a bílkoviny. Velmi důležité jsou po ránu i tekutiny. Vhodným nápojem je neslazený čaj, čistá neperlivá voda pokojové teploty nebo zředěná ovocná či zeleninová šťáva. Jestliže jsme závislí na kofeinu a ráno bez voňavé kávy nedokážeme vstát z postele, každý šálek je dobré doplnit sklenkou vody. Nápoje s obsahem kofeinu totiž tělo odvodňují.

Zdravá snídaně za pár minut

Ráno si mnozí z nás rádi přispí a potom je každá minuta drahá. Na přípravu snídaně nám nezbývá čas, a tak ji buď zcela vynecháme, nebo sáhneme po tom prvním, co máme po ruce. Přitom i ve chvílích, kdy nestíháme, si můžeme dopřát opravdu kvalitní snídani. Zdravá snídaně^® je vyvinutá nutričními specialisty a obsahuje vyváženou skladbu živin. Základní složkou je jemně mletá ovesná kaše, zpracovaná v závodě, kde nedochází ke kontaminaci ovsa lepkem z jiných obilovin, jak tomu v mnoha případech bývá. Čistá chuť je doplněná prémiovým výběrem sušených (nesířených) plodů a kokosovým cukrem.

„Oves sám o sobě lepek neobsahuje, ale obsahuje avenin, bílkovinu podobnou lepku, na kterou mohou být někteří celiaci citliví. Pokud však nejste těžký celiak a trpíte pouze lehčí formou intolerance, byla by škoda nevyužít příznivých účinků ovesných vloček na zdraví. Jsou nejen skvělým zdrojem vlákniny i vitamínů, ale najdete v nich i nenasycené mastné kyseliny,“ dodává Kristýna Ostratická.

Zdravá snídaně^® je dostupná ve 12 variantách, například mango a brusinka, švestka a fíky, jahoda a rozinky, vlašský ořech a datle apod. Kelímek Zdravé snídaně® nastartuje ráno náš metabolismus a zajistí dostatek energie a vitality po celé dopoledne. Směs stačí zalít vroucí vodou nebo mlékem, zamíchat, nechat 2 minuty stát a o zdravou snídani je postaráno.

ZDROJE:

1. https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/Viscojis_Web.pdf

2. https://www.vitalia.cz/clanky/tretina-cechu-snida-az-v-praci-a-za-chodu-pocitace/

Mesaverde s.r.o.

je český producent zdravé výživy. Značky Obezin, Zdravá snídaně, MyKopp, SnackVeg, Cheestick a další směřují k online prodejcům a do retailových řetězců v Česku (Globus, Rossmann, Coop, Phoenix) a na Slovensku (Tesco či Billa), ale také do Číny, Izraele, USA, Německa, Polska, Maďarska a balkánských zemí. Při výrobě firma využívá vlastní lyofilizátor a ovesný mlýn na bio bezlepkové vločky. Vlastní také řadu patentů v oblasti ekologického balení. Exkluzivním distributorem Zdravé snídaně a dalších výrobků portfolia je firma KR REAL s.r.o.

Výdaje na centrové léky vzrostly za sedm let 2,5…

Praha 13. února (ČTK) – Výdaje na léky, které předepisují specializovaná centra pro léčbu závažných nemocí, vzrostly mezi roky 2010 a 2017 dvaapůlnásobně. Zatímco před devíti lety jich zdravotní pojišťovny uhradily za 6,6 miliardy korun, předloni stály 16,7 miliardy korun. Spotřebovaly tak dvě třetiny všech nákladů na léky ve zdravotnických zařízeních, informoval dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Centrové léky jsou moderní léčiva, která mohou předepisovat pacientům jen některé nemocnice se specializovanými centry. Léčba jednoho pacienta stojí i miliony korun ročně. Podle údajů zdravotních pojišťoven náklady rostly i loni, léky se ale dostaly k více pacientům.

Ze všech výdajů na zdravotní péči tvoří léčiva asi pětinu. V roce 2017 to bylo zhruba 83 miliard korun. Z nich 24,6 miliardy korun jsou léky na předpis, za něž domácnosti zaplatily dalších 11 miliard korun doplatků. Dalších asi 14,5 miliardy vydali lidé za léky volně prodejné v lékárnách.

“V obou případech se jedná o více než dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2010,” uvedla specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nárůst výdajů na centrová léčiva bude zřejmě pokračovat i v dalších letech, asi ale pomalejším tempem. Zdravotní pojišťovny pro rok 2018 plánovaly vydat na centrové léky 16,5 miliardy korun. Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) loni v listopadu řekl, že rychleji než náklady roste počet pacientů, ke kterým se léky dostanou.

Už v říjnu Ladislav Friedrich, předseda Svazu zdravotních pojišťoven, který zastřešuje šest menších pojišťoven, uvedl, že letos plánují svazové pojišťovny náklady na centrové léky meziročně asi o desetinu vyšší.

Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Výdaje na léky 2010-2017 (v miliardách Kč):

zdroj: ČSÚ

van

Výdaje na centrové léky vzrostly za sedm let 2,5…

Praha 13. února (ČTK) – Výdaje na léky, které předepisují specializovaná centra pro léčbu závažných nemocí, vzrostly mezi roky 2010 a 2017 dvaapůlnásobně. Zatímco před devíti lety jich zdravotní pojišťovny uhradily za 6,6 miliardy korun, předloni stály 16,7 miliardy korun. Spotřebovaly tak dvě třetiny všech nákladů na léky ve zdravotnických zařízeních, informoval dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Centrové léky jsou moderní léčiva, která mohou předepisovat pacientům jen některé nemocnice se specializovanými centry. Léčba jednoho pacienta stojí i miliony korun ročně. Podle údajů zdravotních pojišťoven náklady rostly i loni, léky se ale dostaly k více pacientům.

Ze všech výdajů na zdravotní péči tvoří léčiva asi pětinu. V roce 2017 to bylo zhruba 83 miliard korun. Z nich 24,6 miliardy korun jsou léky na předpis, za něž domácnosti zaplatily dalších 11 miliard korun doplatků. Dalších asi 14,5 miliardy vydali lidé za léky volně prodejné v lékárnách.

“V obou případech se jedná o více než dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2010,” uvedla specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nárůst výdajů na centrová léčiva bude zřejmě pokračovat i v dalších letech, asi ale pomalejším tempem. Zdravotní pojišťovny pro rok 2018 plánovaly vydat na centrové léky 16,5 miliardy korun. Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) loni v listopadu řekl, že rychleji než náklady roste počet pacientů, ke kterým se léky dostanou.

Už v říjnu Ladislav Friedrich, předseda Svazu zdravotních pojišťoven, který zastřešuje šest menších pojišťoven, uvedl, že letos plánují svazové pojišťovny náklady na centrové léky meziročně asi o desetinu vyšší.

Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Výdaje na léky 2010-2017 (v miliardách Kč):

zdroj: ČSÚ

van

Statistici: Od 40 let věku výdaje na zdravotní péči…

Praha 13. února (ČTK) – Od 40 let věku rostou výdaje na zdravotní péči rychleji. Za čtyřicetiletého platí zdravotní pojišťovny v průměru asi 13.500 Kč ročně, v 65 letech více než dvojnásobek. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Průměrné výdaje jsou asi o tisíc korun vyšší za ženy, souvisí to s porodem i vyšším dožitím. Rostou také náklady na dlouhodobou péči, předloni byly téměř 70 miliard Kč.

V roce 2010 byly průměrné roční výdaje na zdravotní péči o nemocné ve věku 65 až 69 let 23.224 korun, o sedm let později 28.914 korun. Lidé mezi 70 a 74 roky potřebovali průměrně 18.832 korun v roce 2010 a 28.453 korun v roce 2017. Výdaje řádově o tisíce rostly i u starších. “Ve věkových skupinách od 65 let výše došlo jak k nárůstu počtu osob, tak průměrných výdajů na jejich léčbu,” uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Průměrné náklady jsou vyšší u žen od 20 do 40 let, kdy čerpají také zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím. “Od 50 let výše se tento poměr obrátí. Až v nejstarších věkových skupinách se průměrné částky srovnají,” dodala. U žen jsou vyšší i proto, že se jich více dožívá seniorského věku.

S věkem a vyšším dožitím souvisí také nemoci, na jejichž léčbu se spotřebuje nejvíc peněz. Nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění zároveň postihují velké množství pacientů. Předloni téměř 29 miliard korun vydaly zdravotní pojišťovny na choroby srdce, cévní onemocnění mozku a další nemoci krevního oběhu, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací i úmrtí v Česku.

“Náklady na léčbu nádorů rychle dohánějí výdaje na léčbu oběhové soustavy. Od roku 2010 stouply o 37 procent,” doplnila. Zatímco před devíti lety stála léčba 19,2 miliardy korun, předloni to bylo 26,3 miliardy korun. Podle Chodounské to je dáno rozvojem stále nových nákladných léků a metod onkologické léčby, ale i rostoucím počtem nových případů.

Nejvíc za sedm let rostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí pohybového ústrojí včetně svalů a kloubů. V roce 2010 byly až pátou nejnákladnější skupinou nemocí za trávicím a močovým ústrojím, v roce 2017 s náklady 18 miliard korun třetí nejdražší. Nárůst byl o více než dvě třetiny.

“Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí největší počet dní v pracovní neschopnosti, ale jejich četnost i výdaje na jejich léčbu jsou významné a vysoké hlavně u osob ve starším věku,” uvedla. U nemocí pohybového aparátu jsou také kvůli tomu největší rozdíly mezi náklady pojišťoven na léčbu žen a mužů. Průměr na jednu ženu je o 57 procent vyšší než na muže.

Vyšší náklady na léčbu žen jsou také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nervové soustavy, nemocí endokrinních a metabolických, jako je například cukrovka nebo poruchy štítné žlázy nebo onemocnění oka či ucha. V ostatních skupinách nemocí je dražší léčba mužů, u chodob oběhové soustavy o třetinu a u nádorů o 12 procent.

Se stárnutím populace souvisí také rostoucí náklady na dlouhodobou péči, která kombinuje zdravotní a sociální služby o lidi, kteří kvůli nemoci či vysokému věku nejsou schopní se o sebe starat sami. V roce 2017 tvořily 70 miliard korun, tedy 18,6 procenta celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 náklady rostly u zdravotní i sociální složky o třetinu.

Přes 50 miliard předloni šlo na zajištění lůžkové péče, kam patří léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, hospice a domovy pro seniory a se zvláštním režimem, jejichž klienty jsou nejčastěji pacienti s Alzheimerovou demencí.

“Nejvíce peněz z veřejných rozpočtů na lůžkovou dlouhodobou péči bylo vydáno na provoz domovů pro seniory, ale velmi rychle narůstá zejména suma výdajů, které putují na domovy se zvláštním režimem,” uvedla Chodounská. V sociální oblasti bylo téměř devět desetin výdajů, tedy asi 22 miliard korun, vynaloženo formou příspěvku na péči.

van snm

Statistici: Od 40 let věku výdaje na zdravotní péči…

Praha 13. února (ČTK) – Od 40 let věku rostou výdaje na zdravotní péči rychleji. Za čtyřicetiletého platí zdravotní pojišťovny v průměru asi 13.500 Kč ročně, v 65 letech více než dvojnásobek. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Průměrné výdaje jsou asi o tisíc korun vyšší za ženy, souvisí to s porodem i vyšším dožitím. Rostou také náklady na dlouhodobou péči, předloni byly téměř 70 miliard Kč.

V roce 2010 byly průměrné roční výdaje na zdravotní péči o nemocné ve věku 65 až 69 let 23.224 korun, o sedm let později 28.914 korun. Lidé mezi 70 a 74 roky potřebovali průměrně 18.832 korun v roce 2010 a 28.453 korun v roce 2017. Výdaje řádově o tisíce rostly i u starších. “Ve věkových skupinách od 65 let výše došlo jak k nárůstu počtu osob, tak průměrných výdajů na jejich léčbu,” uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Průměrné náklady jsou vyšší u žen od 20 do 40 let, kdy čerpají také zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím. “Od 50 let výše se tento poměr obrátí. Až v nejstarších věkových skupinách se průměrné částky srovnají,” dodala. U žen jsou vyšší i proto, že se jich více dožívá seniorského věku.

S věkem a vyšším dožitím souvisí také nemoci, na jejichž léčbu se spotřebuje nejvíc peněz. Nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění zároveň postihují velké množství pacientů. Předloni téměř 29 miliard korun vydaly zdravotní pojišťovny na choroby srdce, cévní onemocnění mozku a další nemoci krevního oběhu, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací i úmrtí v Česku.

“Náklady na léčbu nádorů rychle dohánějí výdaje na léčbu oběhové soustavy. Od roku 2010 stouply o 37 procent,” doplnila. Zatímco před devíti lety stála léčba 19,2 miliardy korun, předloni to bylo 26,3 miliardy korun. Podle Chodounské to je dáno rozvojem stále nových nákladných léků a metod onkologické léčby, ale i rostoucím počtem nových případů.

Nejvíc za sedm let rostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí pohybového ústrojí včetně svalů a kloubů. V roce 2010 byly až pátou nejnákladnější skupinou nemocí za trávicím a močovým ústrojím, v roce 2017 s náklady 18 miliard korun třetí nejdražší. Nárůst byl o více než dvě třetiny.

“Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí největší počet dní v pracovní neschopnosti, ale jejich četnost i výdaje na jejich léčbu jsou významné a vysoké hlavně u osob ve starším věku,” uvedla. U nemocí pohybového aparátu jsou také kvůli tomu největší rozdíly mezi náklady pojišťoven na léčbu žen a mužů. Průměr na jednu ženu je o 57 procent vyšší než na muže.

Vyšší náklady na léčbu žen jsou také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nervové soustavy, nemocí endokrinních a metabolických, jako je například cukrovka nebo poruchy štítné žlázy nebo onemocnění oka či ucha. V ostatních skupinách nemocí je dražší léčba mužů, u chodob oběhové soustavy o třetinu a u nádorů o 12 procent.

Se stárnutím populace souvisí také rostoucí náklady na dlouhodobou péči, která kombinuje zdravotní a sociální služby o lidi, kteří kvůli nemoci či vysokému věku nejsou schopní se o sebe starat sami. V roce 2017 tvořily 70 miliard korun, tedy 18,6 procenta celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 náklady rostly u zdravotní i sociální složky o třetinu.

Přes 50 miliard předloni šlo na zajištění lůžkové péče, kam patří léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, hospice a domovy pro seniory a se zvláštním režimem, jejichž klienty jsou nejčastěji pacienti s Alzheimerovou demencí.

“Nejvíce peněz z veřejných rozpočtů na lůžkovou dlouhodobou péči bylo vydáno na provoz domovů pro seniory, ale velmi rychle narůstá zejména suma výdajů, které putují na domovy se zvláštním režimem,” uvedla Chodounská. V sociální oblasti bylo téměř devět desetin výdajů, tedy asi 22 miliard korun, vynaloženo formou příspěvku na péči.

van snm

Astma patří ve světě k nejčastějším chronickým onemocněním postihujícím děti…

Praha, 12. února 2019 (ČIPA)

Prevenci astmatu se věnuje celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům, ke které se připojila i Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Součástí projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům jsou webové stránky www.astma-zero.cz. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.

Astma je chronické onemocnění, kde jsou zánětlivé a strukturní změny dýchacích cest primární příčinou dýchacích obtíží. Astma postihuje osoby všech věkových kategorií, stále jej nelze v současnosti vyléčit a ani mu nelze účinně primárně předcházet. V posledních pětatřiceti letech došlo k zásadnímu pokroku v poznání významu zánětu u astmatu. Astma je nyní chápáno jako nemoc dlouhodobého charakteru probíhající i v době, kdy nejsou zjistitelné funkční změny a pacient je bez obtíží. Astma, které není pod kontrolou (neovládané, neřízené, nekontrolované astma), má za následek závažné omezení každodenního života a někdy i smrt. Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty.

Principy léčby astmatu

Léky užívané v léčbě astmatu dělíme na preventivní (kontrolující) a úlevové. Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. Cílem léčby astmatu je dosažení a dlouhodobé udržení stavu, který označujeme jako astma pod kontrolou. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti vykonávat plnou tělesnou aktivitu, nemají denní ani noční příznaky. Astma se může spontánně zlepšit v každém věku. Asi u poloviny dětí a přibližně 20 % dospělých onemocnění odezní. Pravděpodobnost, že se tak stane, stoupá při včasné a adekvátní terapii. Ve většině případů musí však probíhat celoživotní léčba, aby příznaky astmatu zůstaly trvale pod kontrolou. Moderní léčba zahrnuje kromě použití léků rovněž doprovodná opatření, jako je například dechová gymnastika. Hlavním cílem léčby je umožnit pacientovi v co největší míře běžný život. Léčba má zabránit příznakům astmatu jako jsou kašel, dušnost, sípavost. Suchý, dráždivý kašel se často zhoršuje během noci. S dušností se pojí také lapání po dechu a nepříjemný tlak, který astmatik pociťuje na prsou. Základem úspěšné léčby je prevence a dobrá spolupráce s lékařem. Spolu se správnou léčbou dokáže výrazně zlepšit kvalitu astmatikova života.

Astmatem trpí ve světě 300 miliónů lidí, odhaduje se, že během příštích 30 let vzroste toto číslo na 400 miliónů. V Evropě má astma téměř 10 milionů lidí mladších 45 let. V České republice je uváděna prevalence nemocných astmatem na úrovni 8 % populace, což je asi 800 000 nemocných. Astma se v dospělé populaci častěji vyskytuje u žen.

Pacientský příběh – Mám astma a žiju naplno

Petra je vrcholová plavkyně z České Lípy, mnohonásobná česká rekordmanka, dvojnásobná mistryně Evropy, účastnice olympijských her. Specializuje se na styl prsa. Její plnohodnotný život a sportovní kariéra dokazují, že i s astmatem se dá žít bez příznaků, a dokonce se věnovat i vrcholovému sportu.

Petra začala pociťovat problémy s dechem v době dospívání při fyzické námaze. Okolo 20 roku začala dvoufázově trénovat a výkon jí ztěžovalo špatné dýchání a kašel. Sama se nechala vyšetřit alergologem, při zátěžovém testu vyšlo najevo, že trpí astmatem. Nejdříve užívala zejména úlevovou léčbu, kterou se snažila minimalizovat příznaky. K silným astmatickým záchvatům u ní nedocházelo. Potíže s dýcháním nastávaly v těch nejsilnějších zátěžových situacích cca tak 3x do měsíce.

Po nasazení protizánětlivé léčby se jí trénovalo mnohem lépe, měla ovšem problém s jejím dodržováním. „Upřímně musím přiznat, že jako pacient jsem byla strašná, dělalo mi problém brát pravidelně léky,“ říká Petra. Díky tomu se výsledky nedostavovaly, stav zůstával neměnný, po každé pravidelné kontrole u lékaře začínala Petra s léčbou de facto od začátku. Až s panem doktorem Kočím začali o nemoci více mluvit, vysvětlil jí, jak je pro pacienta s astmatem, pro vrcholového sportovce o to víc důležitá léčba příčiny astmatu, ne, jen pouhé užívání úlevového léku, když je potřeba.

V tuto chvíli je Petra téměř bez příznaků, úlevovou léčbu s sebou vozí na závody jen pro jistotu.