Lidé s autismem budou mít průkazku, má ulehčit pomoc a komunikaci

Praha 18. února (ČTK) – Lidé s autismem by už brzy mohli začít od lékařů, psychologů či psychiatrů dostávat nové zdravotní průkazky. Ty by jim měly usnadnit komunikaci u lékaře, na úřadech, v dopravě či v krizových situacích. Okolí by se z kartičky s modrým pruhem dozvědělo, jak má postupovat a s člověkem s poruchou autistického spektra (PAS) jednat. Nový průkaz dnes na tiskové konferenci představili náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a předsedkyně organizace Za sklem Marta Pečeňová.

Podle odhadů by v Česku mohlo žít kolem 100.000 až 200.000 lidí s autismem. Porucha autistického spektra je vrozená. Častěji postihuje chlapce než dívky. Lidé mohou mít problémy s komunikací, mohou se chovat nepřiměřeně, na nátlak mohou reagovat i agresivně.

„Průkaz je kartička, která umožňuje pomoc, pokud se lidé s poruchou autistického spektra dostanou do prostředí, které je pro ně stresující a nové a kdy se mohou chovat jinak než běžná populace… Určitě to není o tom, že by kartička měla pacienty stigmatizovat. Naopak by jim měla v praxi pomáhat,“ uvedl Prymula.

Podle něj nyní kartičky dostanou praktičtí lékaři pro děti i dospělé, kliničtí psychologové a psychiatři. Ti by měli pak průkaz lidem s autismem vystavit. Na přední straně papírové karty s modrým pruhem by měla být fotografie, jméno, adresa a kontakt na blízkého. Na zadní straně pak bude vyznačeno, zda držitel rozumí mluvenému slovu, užívá léky, má speciální dietu, na podněty reaguje nepřiměřeně a nevhodně či je impulzivní. Ve spodní části nechybí dva QR kódy. Pod prvním se skrývají obecné zásady pro komunikaci s lidmi s autismem, pod druhým informace o majiteli průkazu. Text na kartě je v češtině a angličtině.

Držitelé kartu budou moci využít na úřadech, u lékařů, v dopravě či při případné nehodě. „Od průkazu si hodně slibujeme. Díky němu se vyvarujeme kritických situací. Záchranáři či lidé si načtou mobilem QR kódy. První poslouží jako komunikační klíč, druhý pomůže navázat komunikaci s člověkem, který nesnáší doteky, zvýšený hlas. Když se lidé průkazem prokážou, lékaři či úředníci budou vědět, že je potřeba je vzít přednostně,“ uvedla Pečeňová. Popsala situace, kdy člověka s PAS není možné vůbec ošetřit, protože ho do stresu dostalo pípání zdravotnických přístrojů či čekání v čekárně.

Zavedení průkazek je jedno z opatření z podnětu vládního výboru pro zdravotně postižené ke zlepšení života lidí s autismem. Návrhy schválila před třemi lety vláda. Týkaly se vzdělávání, diagnostiky, posuzování stavu či péče. Celkem materiál obsahuje 36 úkolů pro jednotlivá ministerstva.

Vládní výbor letos v lednu kontroloval, jak resorty kroky plní. Na polovině opatření se pracuje, nebo jsou hotova. Dalších osm zadání se plní částečně a deset se neplní. Náměstkyně premiérova kabinetu Tünde Bartha dnes novinářům řekla, že by se všechny záměry měly splnit do konce roku. „Lhůty pro splnění se prodlužovaly. Ministerstva žádala vždy o další čas. Už nebudeme nic prodlužovat,“ uvedla Bartha.

ktk mal

Ministerstva do konce roku navrhnou, co bude s kojeneckými ústavy

Praha 18. února (ČTK) – Ministerstva zdravotnictví a práce by měla do konce roku připravit návrh, jak Česko naloží s kojeneckými ústavy. Jejich počet by se měl snížit. Reforma péče o nejmenší děti by se pak měla provést příští rok. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V Česku funguje 27 dětských domovů a center pro děti do tří let a podle loňských plánů jich mělo zůstat sedm.

„Není úplně přesně jasné, kolik kojeneckých ústavů zůstane, je ale skutečně snaha je redukovat… Na konci roku bychom chtěli předstoupit s nějakou komplexnější reformou, která by měla být realizována v následujícím roce,“ řekl Prymula. Podle něj bude nezbytné zachovat zhruba třetinu ústavů. Na návrhu pracují zástupci obou resortů.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí.

Do dětských domovů se předloni podle zdravotnických statistik dostalo 1490 chlapců a děvčat, kterým nebyly ještě ani tři roky. Přestože domovy pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení, jen 37 procent dětí přijaly ze zdravotních důvodů. Ze sociálních důvodů to byly zhruba dvě pětiny chlapců a děvčat.

„Máme poměrně jasno v tom, že nechceme držet v ústavech děti, které jsou dominantně handicapované sociálně. Chceme, aby tady kojenecké ústavy byly jen pro ty, kteří mají zdravotní problém, který je zásadního rázu,“ řekl náměstek. Čím víc podle něj bude pěstounů a adoptivních rodičů, tím víc ústavů se uvolní. V nich by mohla pak vzniknout například centra služeb pro lidi s autismem a jejich rodiny, dodal Prymula.

Podle záměru ministerstva práce by se do pěstounských rodin měly dostávat i děti s postižením či sourozenci. Resort chce vyškolit další pěstouny. Posílit hodlá i prevenci a pomoc rodinám. Podle zástupců organizací na pomoc dětem není důvod, aby nemocní či handicapovaní chlapci a děvčata vyrůstali v ústavech. I pro ně by se měly najít náhradní rodiny.

V Česku předloni podle statistik fungovalo 26 dětských domovů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Nejvíc zařízení bylo ve Středočeském kraji, a to pět. Čtyři takzvané kojenecké ústavy měl Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po dvou domovech bylo na Vysočině, v Praze, Plzeňském a Pardubickém kraji. Šest krajů mělo po jednom ústavu. Bez ústavní péče se obešel Zlínský kraj, který své dva domovy zrušil v září 2016.

Asociace Dítě a rodina vyzvala už dřív k uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Například Slovensko to pro tříleté děti udělalo v roce 2006, nyní se zákaz týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let. V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Kabinety záměr neprosadily.

Kateřina Krausová rot

Nemocné děti připomene v Praze Den dětské onkologie

Praha 16. února (ČTK) – Nemocné děti připomene v Praze v dnes Den dětské onkologie. Pořadatelé je zvou i s rodiči na zábavné odpoledne ve spodní části Václavského náměstí. Chtějí zároveň překonat rekord v délce navázané zlaté stužky, která je symbolem akce. V Česku onemocní rakovinou či leukemií kolem 350 dětí ročně.

Vyléčí se jich přes 80 procent, téměř dvě třetiny z nich ale mohou mít po chemoterapii, ozařování, operaci či jiné léčbě následky, které se někdy projeví až za několik let. „Optimalizace onkologické léčby a zacílení terapie selektivně na nádorové buňky patří mezi hlavní trendy současného výzkumu v dětské onkologii,“ uvedla Lucie Hrdličková z Fakultní nemocnice Motol.

Pacienti jsou sledování dlouhodobě, někdy celoživotně. „Hlavním cílem Dne dětské onkologie je to, aby lidé před dětmi s onkologicky nemocnými dětmi nezavírali oči a aby jejich vrstevníci pochopili, proč, i když jsou na první pohled zdravé, o sebe třeba více pečují a chodí občas na kontroly k jiným lékařům, než jsou pediatři,“ řekl herec Jiří Mádl, který je ambasadorem akce.

Podpořit akci mohou návštěvníci zakoupením metru stužky pro vytvoření rekordu nebo šály. Podrobný program je na stránkách Den dětské onkologie. Mezinárodní den dětské onkologie se každoročně připomíná 15. února, v Česku nejbližší sobotu.

van mal

Zakladatel české rentgenologie Jedlička se narodil před 150 lety

Praha 16. února (ČTK) – Byl evropsky proslulým chirurgem, ale vynikal i jako diagnostik. Jako jeden z prvních začal už v lednu 1897 v českých zemích pracovat s rentgenem, který prosazoval jako diagnostický prostředek, ale i jako doplněk léčby zhoubných nádorů. Zakladatel české rentgenologie, radiologie a léčebné rehabilitace Rudolf Jedlička stál v roce 1913 u zrodu prvního českého ústavu pro tělesně postiženou mládež (dnes Jedličkův ústav), byl i u vzniku Pražského sanatoria v Podolí (dnes Ústav pro péči o matku a dítě), jež bylo pro veřejnost otevřeno v červnu 1914. Jedlička se narodil před 150 lety, 20. února 1869.

Jedlička byl vůdčí osobou české chirurgie, zasloužil se především o rozvoj chirurgie břišní a kostní. Byl nejen mistrným operatérem, ale i diagnostikem. Jeho životní filozofii vystihují slova, která jednou pronesl k chovancům svého ústavu: „Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby byl uspokojen svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí obsažen i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.“

Narodil se v Lysé nad Labem v rodině obvodního lékaře, pozdějšího zdravotního rady Michaela Jedličky. Měl dalších devět sourozenců, dospělosti se však dožili jen pět dětí. Po vystudování gymnázia v Praze promoval v roce 1895 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve stejném roce se stal operačním elévem na chirurgické klinice profesora Karla Maydla v Praze.

Zde brzy po objevu Roentgenových paprsků (listopad 1895) prosadil už v lednu 1897 první operaci provedenou na základě diagnostiky rentgenem. Rentgenologii prosazoval nejenom jako diagnostický prostředek ale i jako doplněk léčby zhoubných nádorů. Stál i u počátků české radiologie, léčebné rehabilitace či plastické chirurgie.

Na přelomu 19. a 20. století podnikl Jedlička řadu studijních cest po Evropě. Ve 32 letech se stal docentem a po Maydlově předčasné smrti roku 1903 pak kliniku rok vedl, poté si otevřel vlastní praxi. Začaly se u něj ale projevovat negativní důsledky používání rentgenových paprsků – k nastavení správného stupně záření totiž používal vlastní ruku. Postupně mu byly amputovány články prstů levé ruky, i s tímto handicapem ale dokázal pomocí speciální pinzety dál operovat.

V roce 1908 cestoval do USA a navštívil přitom nynější kliniku Mayo v Rochesteru ve státě Minnesota. Zaujalo ho, jak klinika udržuje krok s novými výzkumy, i to, jak je financována. Movití klienti si připláceli za nadstandard, což částečně zaplatilo běžnou péči o chudé. Na obdobném principu si přál vybudovat své sanatorium. V létě 1909 proto koupil pozemek v Podolí, pod svahem Vyšehradu. V říjnu téhož roku byla založena společnost Pražské sanatorium (dnešní Ústav pro péči o matku a dítě), které začalo přijímat první pacienty v květnu 1914.

V první balkánské válce (1912-1913) působil jako válečný chirurg na straně Srbů v Bělehradě, kdy z vlastních prostředků vypravil chirurgickou skupinu, v jejímž čele zde tři měsíce zadarmo operoval. Srbské království mu za to udělilo Řád svatého Sávy. Na Balkáně se také seznámil se zdravotní sestrou Alexandrou Marií Helfertovou, která se pak stala jeho celoživotní družkou.

Jeho nejznámějším počinem v oblasti sociální péče bylo založení prvního českého ústavu pro tělesně postižené v Praze na Vyšehradě v roce 1913, který dostal jeho jméno a který svému účelu slouží dodnes. „Z mrzáčků na okraji společnosti vychovat prací a uměním její platné členy“ – tato jeho myšlenka stála u zrodu dnešního Jedličkova ústavu (JÚ). Jedlička a jeho pokračovatelé, například pedagog Augustin Bartoš, se snažili propojit léčbu s vedením mladých lidí k maximální možné samostatnosti.

V první světové válce se ocitl na straně Rakouska-Uherska, které po atentátu na Františka Ferdinanda d’Este Srbsku vyhlásilo válku.

Profesního vrcholu dosáhl Jedlička v roce 1921. Byl jmenován profesorem a přednostou II. chirurgické kliniky, profesuru mu později rozšířili také o rentgenologii a radiologii.

Lidumil a dobrodinec, který žil především svou prací a který se oženil se svou celoživotní přítelkyní až na smrtelné posteli, zemřel v 57 letech 26. října 1926 v Harrachově.

rmi

Statisíce lidí ve městech spí v hluku, v Praze přes milion

Praha 16. února (ČTK) – Statisíce lidí ve velkých městech spí podle strategických hlukových map ministerstva zdravotnictví v nadměrném hluku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i českých hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. V Praze tuto hranici překračuje bydliště 1,12 milionu lidí, v Brně 350.000.

Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla. Začátkem roku se vlivem hluku zabýval i Ústavní soud, povolenou hranici hluku ale nezpřísnil.

Strategické hlukové mapy uvádějí data za rok 2017. Devět z deseti Pražanů podle nich spí při hluku větším než 40 decibelů, přibližně jeden z deseti při při více než 60 decibelech. Téměř půl milionu obyvatel hlavního města žije v místě, kde je hluk před den vyšší než 60 decibelů a více než 103.000 lidí nad 70 decibelů. V hlučném prostředí stojí v metropoli podle map také přes 200 škol a dvacítka zdravotnických zařízení.

Devět z deseti obyvatel je vystavených v noci většímu hluku také v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Ústí nad Labem společně s Teplicemi. Lépe jsou na tom jen v Liberci, kde hluk obtěžuje osm z deseti lidí. Přes 22.000 lidí v Brně a 19.000 lidí v Ostravě bydlí v místě s nočním hlukem přes 60 decibelů. Ve dne je stejnému hluku vystavena téměř polovina Ostravanů, více než třetina Brňanů, ke třetině obyvatel Liberce a Olomouce a čtvrtina obyvatel Plzně a Ústí.

Hygienici upozorňují na to, že tolerance hluku je u každého člověka jiná. Asi deset až 20 procent populace je podle SZÚ velmi senzitivních nebo naopak vysoce tolerantních. Pro zbývajících 60 až 80 procent platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování hlukem. To spolu s narušením spánku představuje pro organismus stres, spolupůsobí tak na rozvoj srdečních a jiných civilizačních nemocí.

Hluk od 60 decibelů může mít vliv i na nemoci srdce, jako je vysoký tlak nebo ischemická choroba srdeční. Jedoucí auto přitom vydává průměrně hluk 70 decibelů, sbíječka 100 decibelů a startující letadlo 120 decibelů, uvádí stupnice hluku WHO.

Ministerstvo začalo další kolo sběru dat, zveřejnit je chce v roce 2023. „Strategické hlukové mapy jsou výpočtovým modelem hlukové situace kolem vybraných pozemních komunikací, železničních tratí, městských aglomerací a Letiště Václava Havla v Praze, tedy kolem největších zdrojů hluku způsobených dopravou,“ uvedla v tiskové zprávě Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Mají sloužit jako podklad pro budování opatření vedoucí ke snížení hlukové zátěže, pracuje s nimi ministerstvo dopravy a kraje.

Každý evropský stát musí strategické hlukové mapy pořídit. Česko mapuje kromě vybraných měst hluk kolem hlavních silnic, kudy projede přes tři miliony aut ročně, železnic s více než 30.000 vlaků za rok a letiště Václava Havla v Praze, které má jako jediné více než 50.000 vzletů či přistání ročně. První zpracoval SZÚ v letech 2006 a 2007, dále se tvoří v pětiletých cyklech.

Počty lidí vystavených hluku ve vybraných aglomeracích v roce 2017:

zdroj: Strategické hlukové mapy

van snm

Italské Bibione od léta zakáže kouření na osmi kilometrech…

Řím 15. února (ČTK) – Italské přímořské letovisko Bibione zakáže od letošního léta kouření na celé své osm kilometrů dlouhé pláži. Příslušné nařízení má radnice schválit koncem května, informoval starosta Pasqualino Codognotto. Severoitalské Bibione začalo s bojem proti kuřákům na plážích už v předchozích letech, kdy mimo jiné zakázalo kouření v pásu pláže přímo u vstupu do Jaderského moře.

„Našim zájmem není vydávat zákazy, ale dát všem hostům, kteří se rozhodnou strávit svou dovolenou v Bibione, možnost dýchat čerstvý mořský vzduch, bez zdraví škodlivých a znečišťujících látek,“ uvedl starosta. Podle něj jde o otázku respektování ostatních, a tak by podle něj neměli mít se zákazem problém ani kuřáci. Bibione chce pláž bez cigaret využít i jako lákadlo v propagační kampani.

Sdružení pro turistický ruch Bibione Live tvrdí, že nekuřácká pláž zvýší kredit letoviska u těch hostů, kteří už nyní na jeho pláže míří nejčastěji – tedy u rodin s dětmi. Bibione se tak stane prvním místem v Itálii, kde bude na všech plážích zakázáno zapálit si cigaretu.

V Itálii sice už od roku 2005 platí zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorách, restauracích a na pracovištích, ve venkovních veřejných prostorech, mezi které se počítají i pláže, však kouření zakázáno není. Bibione patří k letoviskům, která proti cigaretám u moře bojují dlouhodobě. Už před osmi lety například vyhradilo část pláže, která byla určena pro nekuřáky. V roce 2011 pak zakázalo kouření v pásu pláže od moře až po první řady slunečníků.

lep

Asistenční psi mohou při nástupu do vlaku využít zdvihací…

Brno 15. února (ČTK) – Asistenční psi už mohou po zásahu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové v případě potřeby využít při nástupu a výstupu z vlaku zdvihací plošiny. Pomocí plošiny do některých vlaků nastupují lidé upoutaní na invalidní vozík, jejich asistenční psi ji dosud využívat nemohli. Pes vycvičený pro doprovod osoby se zdravotním postižením však musí být chápán jako nepostradatelná součást této osoby, uvedla dnes ombudsmanka v tiskové zprávě.

Veřejné ochránkyně práv řešila podnět ženy se zdravotním postižením, která je po úrazu na invalidním vozíku. Ve svém životě využívá služeb asistenčního psa, jeho pomoc však nemohla využít při přepravě vlakem. Cestovala spoji, které nejsou bezbariérové, a do kterých proto musela nastupovat pomocí zdvihací plošiny. Plošinu však asistenční psi nesměli využívat.

Asistenční psi se ve vlacích mohou přepravovat, v tomto konkrétním případě však byl problém s nastupováním a vystupováním psa, který musel do vlaku sám vyskočit nebo z něj seskočit. To však bylo s ohledem na jeho váhu a stáří poměrně rizikové, hrozilo, že se zraní. Zaměstnanci Českých drah odmítli při nakládce a vykládce psa asistovat a jeho naložení pomocí zdvihací plošiny nebylo možné, protože to odporovalo technické dokumentaci. Zaměstnanci tak jednali v souladu s předpisy.

„Na základě našeho jednání se České dráhy rozhodly zapracovat do vnitřních norem a dopravních podmínek možnost nakládky a vykládky asistenčních psů pomocí zdvihacích plošin. Velmi oceňuji proaktivní přístup společnosti České dráhy. Toto opatření představuje pro osoby, které pomoc asistenčního psa potřebují, velký přínos a ulehčení při cestování vlakem,“ uvedla ombudsmanka Šabatová.

Psi se speciálním výcvikem pomáhají odstranit, zmírnit nebo překonat následky postižení. Slouží jako kompenzace určitého hendikepu. Takto vycvičený pes je chápán jako nepostradatelná součást osoby se zdravotním postižením. Umožňuje jí uplatňovat právo na volný pohyb a samostatnost.

lip dr

Lidí s nemocemi dýchacích cest za týden mírně ubylo

Praha 15. února (ČTK) – Lidí s akutními nemocemi dýchacích cest v Česku za uplynulý týden mírně ubylo. Lékaři nahlásili 1684 nových případů na 100.000 obyvatel, což je o 4,2 procenta méně než před týdnem. Vyplývá to z informací Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a ministerstva zdravotnictví. Plošná chřipková epidemie byla vyhlášená na začátku února po překročení hranice 1500 nových nemocných na 100.000 obyvatel.

„Pokles je evidován ve všech věkových skupinách kromě dospělých, kde ve věkové skupině nad 60 let věku pozorujeme pokračující nárůst nemocnosti,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší nemocnost je hlášena z krajů Libereckého, Zlínského, Moravskoslezského a Olomouckého.

Letos už chřipce podlehlo 31 pacientů hospitalizovaných s chřipkou, za šestý kalendářní týden se počet zdvojnásobil. Do nemocnic jich s vážných průběhem nemoci na jednotky intenzivní péče muselo 184. Vyplývá to z informací Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu. Minulou sezonu podle statistik zemřelo kvůli chřipce zhruba 260 lidí.

Každoročně dávají lékaři do souvislosti s chřipkou zhruba 1500 až 2000 úmrtí. „Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,“ řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

V Česku se vyhlašuje plošná epidemie, když je přibližně 1500 nemocných na 100.000 obyvatel. Podle odborníků se do statistik všechny případy nedostanou. Je třeba je vynásobit deseti, aby alespoň přibližně popisovaly reálný stav. Ne všichni pacienti s chřipkou jdou k lékaři a ne všichni lékaři chřipku hlásí krajským hygienickým stanicím.

Část nemocnic v Česku uzavřela pro návštěvy lůžková oddělení, zejména plicní nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Právě chroničtí pacienti a senioři jsou komplikacemi chřipky podle lékařů nejvíc ohrožení. Hygienici i někteří lékaři ale upozorňují, že opatření není příliš účinné. Nejvíc pacientů se údajně nakazí od nemocných zdravotníků, doporučují proto jejich očkování.

Počet nemocných na 100.000 obyvatel ČR:

zdroj: SZÚ a krajské hygienické stanice

van snm

Přechodili jste chřipku nebo virózu? Pak vám mohou hrozit…

Vrbno pod Pradědem, 14. února 2019 (Vegall Pharma)

Onemocnění chřipkou každý rok v Česku potrápí statisíce lidí. Stále se ale najde velká řada těch, kteří tuto nemoc přecházejí či řádně nedoléčují. Tím, že nestráví několik dní v klidu na lůžku, ovšem riskují velmi vážné a život ohrožující komplikace v čele s chřipkovým zápalem plic, který může být až v polovině případů fatální. Jaká další onemocnění může přechozená chřipka způsobit a jak můžete naopak průběh onemocnění zkrátit, se dočtete v následujícím článku.

O chřipkové epidemii slýcháme každý rok, a tudíž máme pocit, že je to zcela běžná věc. Proto mnoho lidí zapomíná, o jak závažnou nemoc se může jednat. V chřipkové sezóně 2017/2018 bylo například dle Krajské hygienické stanice Středočeského kraje evidováno celkem 100 případů se závažným průběhem a 30 úmrtí, o rok předtím přitom bylo závažných případů jen 15 a úmrtí 7. Vzestupný trend případů se závažným průběhem lze přitom pozorovat i v aktuálně probíhající chřipkové sezóně: podle Státního zdravotního ústavu bylo ke 31. lednu 2019 evidováno 116 klinicky závažných případů a 15 úmrtí. Vážným problémem je i fakt, že řada lidí chřipku přechází, nejčastěji proto, že by jim marodění způsobilo komplikace v zaměstnání. Neléčená chřipka, případně i viróza, však s sebou nese riziko propuknutí druhotných a velmi vážných onemocnění.

Hrozí smrtelně nebezpečný zápal plic či zánět srdce

Chřipkový virus nezpůsobuje čistě jen chřipku, ale může svým působením odstartovat i další onemocnění. „Mezi primární komplikace chřipky, tedy ta onemocnění, která způsobí přímo chřipkový virus, patří akutní zánět hrtanu, chřipkový zápal plic, zánět svalů, zánět srdečního svalu a zánět mozku a mozkových blan. V oslabeném organismu pak mohou nastat i komplikace způsobené bakteriální infekcí, například zánět dutin či středního ucha,“ vyjmenovává zdravotní potíže celostní lékař Bohumil Ždichynec. Chřipkový zápal plic patří mezi jednu z nejvážnějších nemocí z výše uvedených, neboť pacienty přímo ohrožuje na životě a až v polovině případů končí smrtí. Velice závažný je i zánět srdce, takzvaná myokarditida, který může skončit až transplantací tohoto orgánu. Za posledních deset let přitom výskyt tohoto onemocnění roste, a to zejména u pacientů do 30 let – v této skupině narostl o závratných 60 procent.

Sledujte příznaky a neotálejte s návštěvou lékaře

Pokud se tedy stalo, že jste chřipku či virózu přechodili, měli byste následně pečlivě sledovat svůj zdravotní stav. Pochřipkové komplikace se totiž samozřejmě ohlásí svými typickými příznaky. Zpozorujete-li je na sobě, rozhodně s návštěvou lékaře neotálejte. Například zánět srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností, sníženou výkonností a celkovou únavou či poruchami srdečního rytmu, ale třeba i nevolností a otoky končetin. „Myokarditida se léčí antibiotiky, virostatiky a klidovým režimem. Zachytí-li se včas, není hospitalizace většinou nutná. Pokud se ale virus dostane až k srdečním chlopním, může zapříčinit jejich nedomykavost a pacient si pak ponese celoživotní následky. V některých případech pak zánět srdečního svalu může skončit srdečním selháním,“ varuje lékař Bohumil Ždichynec. Chřipkový zápal plic je signalizován zejména úporným kašlem, při němž se nemocný dusí. Důležitá je u něj co nejrychlejší hospitalizace a intenzivní léčba. Kašlem se projevuje i akutní zánět hrtanu, který obvykle doprovází také ztráta hlasu. Pokud se zánět rozšíří na průdušky, trpí pacient též vysokými horečkami.

Základem je klidový režim, pomohou i doplňky stravy

Přecházení chřipky, a ostatně například i běžné virózy, je pak rizikové i v dalším ohledu. Naše tělo si každou prodělanou nemoc pamatuje a naše imunita je pokaždé, když onemocnění řádně nedoléčíme, oslabena. Stáváme se tak do budoucna nejen náchylní k dalším virózám a chřipkám, ale zaděláváme si tak na chronické potíže, kupříkladu se srdcem či klouby.

Těmto rizikům přitom můžeme jednoduše předcházet právě nepodceněním léčení. „U chřipky a virózy je důležitý především klidový režim. Nemocný by měl odpočívat na lůžku, dbát na zvýšený přísun tekutin, čímž pomůže tělu vyplavovat toxiny, jíst jen lehkou stravu, aby zbytečně nezatěžoval trávení, a též zvýšit příjem vitamínů. Vhodné je též udržovat v pokoji, kde nemocný tráví většinu času, větší vlhkost, například rozvěšením mokrých prostěradel či jejich umístěním přes radiátory a pravidelně větrat,“ doporučuje lékař Bohumil Ždichynec. Klidnější průběh nemoci a rychlejší zotavení může rovněž výrazně ovlivnit dobrý stav imunitního systému. Obranyschopnost organismu se přitom vyplatí posilovat pravidelně, kupříkladu pohybem na čerstvém vzduchu, vyváženou stravou nebo otužováním. Imunitu posílí také užívání kvalitních doplňků stravy, kupříkladu přípravku Immun44. Ten obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému – a dále rovněž biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity. Podle studie z roku 2012 navíc užívání přípravku Immun44 zkrátilo dobu léčení chřipky o 40 procent a samotný výskyt onemocnění o 41 procent.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají dětem i dospělým a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Momentálně nabízí například doplněk stravy Immun44, který pomáhá posilovat obranyschopnost a je vhodný pro děti i dospělé. Immun44 stimuluje syntézu protilátek v těle, obsahuje antioxidanty, které neutralizují radikály a prokazatelně snižuje závažnost a délku trvání infekcí.

Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Praha, 14. února 2019  (VŠCHT) – Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla publikována v minulých dnech.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.