U řady mužů našli lékaři v M. Boleslavi rizikové rozšíření…

Mladá Boleslav 10. prosince (ČTK) – U více než desetiny mužů vyšetřených v rámci screeningu mladoboleslavské nemocnice bylo odhaleno rozšíření břišní aorty. Lidem s rozšířením břišní aorty hrozí akutní prasknutí, které až v 80 procentech případů končí smrtí pacienta. Screeningem se označuje vyšetřování určené skupiny lidí za účelem odhalení chorob v časných stádiích. Mladoboleslavská nemocnice v posledních měsících provedla screening rozšíření břišní aorty u 158 mužů ve věku 65 až 79 let.

U 18 pacientů našli lékaři rozšířenou aortu. U dalších čtyř mužů pak byla aorta rozšířená dokonce až o více než pět centimetrů. Tyto čtyři muže tak čeká chirurgická léčba, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Hana Kopalová. Během jednoho roku praskne aorta 20 až 76 lidem z každých 100.000 obyvatel. Tři čtvrtiny pacientů pak zemřou ještě před příjezdem do nemocnice. Třeba kouření zvyšuje riziko roztržení aorty až pětkrát.

Osmnáct pacientů, u kterých screening odhalil rozšířenou aortu, bude nutno dále sledovat v cévní či angiologické ambulanci. Čtyři muži s větším rozšířením aorty čeká chirurgický zákrok, a dále je pak budou lékaři pravidelně vyšetřovat. V případě operace je problémové místo na břišní aortě nahrazeno speciální protézou, případně s ohledem na zdravotní stav pacienta je do aorty zavedena speciální výztuha.

Nemocnice screening prováděla u mužů z okolí Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku, kteří jsou pojištění u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. “Myslím, že součástí práce primáře chirurgického oddělení je nejen pečovat o pacienty na oddělení, ale také v terénu. To znamená předcházet tomu, aby se pacient do nemocnice dostal v akutním stavu. Pokud má být v nemocnici, tak k plánovanému chirurgickému výkonu,” řekl primář chirurgie mladoboleslavské nemocnice Jaroslav Toušek.

Podle Touška by bylo potřeba, aby se screening uskutečnil u všech mužů v dané věkové skupině na celém Mladoboleslavsku. Ze statistiky totiž vyplývá, že častěji jsou výdutí postiženi muži než ženy, a to ve věkovém rozmezí 65 až 79 let.

bns ver

Masarykova univerzita zahájila stavbu biobanky za 200 milionů Kč

Brno 10. prosince (ČTK) – Stavbu nových laboratoří a biobanky dnes zahájilo brněnské Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), které je součástí Masarykovy univerzity. Plně automatický systém ukládání biologických vzorků bude sloužit pro studium vlivu životního prostředí na člověka a na rozvoj chronických onemocnění. Vybudování biobanky a jejího vybavení si vyžádá asi 200 milionů korun. Prostředky univerzita získala z evropských fondů.

Zařízení pomůže vědcům například s dlouhodobou populační studií CELSPAC, která sledovala tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. Vědci v ní kromě zdraví sledovaných dětí zjišťovali i socioekonomický kontext, například rodinnou situaci.

Přírodovědci by studii rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí či obezity. RECETOX bude v následujících letech zvát účastníky původní studie na nová vyšetření a odběr biologických vzorků. V minulých letech zástupci centra začali vytvářet také úplně novou skupinu sledovaných dětí a rodin z Brna.

“Právě pro uchovávání vzorků a jejich další výzkum potřebujeme vybudovat moderní a kapacitní biobanku,” řekla ředitelka centra Jana Klánová.

Nová biobanka zajistí pro anonymizované vzorky vysokou kvalitu skladování, bezchybné značení a robotické ovládání, které eliminuje možnou lidskou chybu. Součástí projektu jsou i moderní ošetřovny, kde budou odborníci dobrovolné účastníky studií sledovat a odebírat od nich různé vzorky například slin či krve.

Data z populačních studií budou kromě výzkumníků z centra k dispozici i zájemcům z celé Masarykovy univerzity a dalších výzkumných institucí. Nové laboratoře tedy budou sloužit i k dalším výzkumům. “Ze vzorků a dat můžeme o životě sledovaných dobrovolníků zjistit dopady chemických látek na jejich zdraví, další odborníci pak mohou sledovat vliv psychického stresu nebo životního stylu,” řekla Klánová.

ssd tmd hj

Statistika: Nejvíc Čechů loni zemřelo na nemoci oběhové soustavy

Praha 10. prosince (ČTK) – Nejvíc Čechů loni zemřelo na nemoci oběhové soustavy. Podlehlo jim asi 40 procent zemřelých, asi 49.000 z více než 111.000 všech úmrtí za celý rok. Zatímco u mužů se podíl nemocí srdce a cév meziročně mírně snížil, u žen vzrostl. Od 90. let 20. století se ale tento podíl postupně snižuje. Vyplývá to z dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku.

V 90. letech umíralo na nemoci srdce a cév 57 procent žen a 53 procent mužů. Přes výkyvy v jednotlivých letech se daří jejich počty postupně snižovat, loni to bylo 40 procent mužů a 43 procent žen. Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi.

Nejčastěji Češi umírají na ischemickou chorobu srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Nejvíc nemocných trpí vysokým krevním tlakem a ischemickou chorobou srdeční.

Podíly úmrtí souvisejících s rakovinou se pohybují kolem čtvrtiny zemřelých mužů i žen v daném roce. Odborníkům se daří některé typy nádorů posouvat ze smrtelných do chronických nemocí. Se zkušeností s rakovinou, kterou se podařilo zastavit nebo vyléčit, tak v Česku žije zhruba půl milionu lidí. Ročně přibývá asi 87.000 pacientů s nádorem.

Ministerstvo zdravotnictví v říjnu představilo svou představu péče o onkologické pacienty, kterým byla rakovina vyléčena a jsou bez příznaků. Pokud bude pacient i lékaři souhlasit, bude moci jeho pravidelná vyšetření dělat praktický lékař podle onkologem vypracovaného plánu. Systém zdravotního pojištění by mohl ušetřit a onkologům se uvolní ruce pro vážnější případy.

“O něco méně četnou skupinou jsou úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti, na ty v roce 2017 zemřelo 3800 mužů a 1800 žen, dále pak úmrtí v důsledku nemocí trávicí soustavy, na ty v roce 2017 zemřelo 2700 mužů a 2000 žen,” uvádí dokument.

Podíl zdravotní příčiny úmrtí na celkovém počtu zemřelých v daném roce:

zdroj: ÚZIS

van

Hospodářská komora chce, aby vláda ulevila zaměstnavatelům

Praha 9. prosince (ČTK) – Splnění pěti bodů, které by měly ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže a zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců, požaduje od vlády Hospodářská komora. V oficiálním dopise požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby vláda neměnila a ani nenechala novelizovat zákoník práce bez souhlasu zaměstnavatelů, stanovila souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání cizinců, prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení nebo urychlila e-neschopenku. ČTK to dnes sdělil mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Hospodářská komora to uvedla v souvislosti s průzkumem, v němž zjistila, že devět z deseti větších podniků poskytuje zaměstnancům zdravotní benefity. U 83 procent z nich mohou čerpat zdravotní výhody plošně všichni zaměstnanci. Zaměstnavatelé poskytují příspěvky na sportovní aktivity zaměstnanců, vitaminy a vakcíny, takzvané sick days či delší dovolenou, ale i nadstandardní zdravotní prohlídky, saunu nebo masáže.

Zdraví zaměstnanců považují zaměstnavatelé podle HK za tak důležité, že 43 procent firem uvažuje o zavedení dalšího zdravotního benefitu i v roce 2019. U dvou třetin firem je motivací snaha udržet si zaměstnance. U dalších benefitů ale záleží také na nákladech, které firmám vznikají. Například zrušení karenční doby podle Hospodářské komory zaměstnavatelům výrazně zvýší náklady.

Komora proto napsala premiérovi dopis, v němž žádá, aby vláda vyhověla pěti bodům, které mají ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže, nezatěžovat je dalšími náklady či zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců.

Chce, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří přímou ani nepřímou změnu žádného ustanovení zákoníku práce, pokud s ní nebudou souhlasit zaměstnavatelé. Chtějí, aby vláda stanovila pro rok 2019 souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání cizinců prostřednictvím vládních programů v počtu 50.000 lidí. To má řešit nedostatek pracovní síly.

Komora také žádá, aby vláda ještě příští rok prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, placeného zaměstnavateli alespoň o 0,5 procentního bodu a aby vláda podpořila zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců. Vyměřovacím základem by tak byla faktická mzda, což by podle Hospodářské komory odstranilo znevýhodnění zkrácených úvazků. Posledním bodem je žádost, aby kabinet urychlil náběh plnohodnotného fungování e-neschopenky co nejdřív po 1. červenci 2019.

sd mha

La Repubblica: Různé barvy jídel ovlivní naši psychiku

Řím 9. prosince (ČTK/La Repubblica) – Zelená proti stresu, žlutá pro dobrou náladu. Ráno si vybíráme barvy oblečení podle toho, jak se probudíme, zda jsme plni energie nebo unaveni, abychom vyjádřili naše pocity a znovu nabyli dobré nálady. Proč bychom nemohli učinit totéž s naší snídaní a dopřát si čas od času čistotu mléka, optimismus medu nebo borůvek? Píše to italský deník La Repubblica.

Psycholožka Gaia Vicenziová a bioložka z římské univerzity La Sapienza Valeria de Balzová spojily své poznatky a vytvořily sedm barevných menu pro první jídlo dne. “Barvy mají schopnost ovlivňovat naše emoce a naše chování,” vysvětluje Vicenziová, autorka publikace Šaty nelžou. Žlutá, pomerančová a červená dodávají vitalitu, otevřenost a dynamiku. Fialová, modrá a bílá podporují tendenci k pomalosti, klidu a uzavřenosti. Vybíráme si barvy podle toho, jak se cítíme, jestli jsme unaveni nebo odpočinuti. Stejným způsobem mohou barvy působit na náš stav: jestliže chceme zpomalit rytmus, měli bychom se v kuchyni a v ledničce zaměřit na studené barvy, zatímco chceme-li zrychlit, měli bychom volit barvy teplé.

Sedm snídaní je koncipováno pro dospělou osobu, která nevede sedavý způsob života. Jsou vyvážené a vycházejí ze společného základu. Obsahují mléko, které je důležité pro přísun vápníku a proteinů; sušenky biscotti či nějakou sladkost nebo plátek dortu pro získání energie v podobě jednoduchých a složených cukrů; ovoce kvůli vláknině, minerálním látkám a vitamínům. Ty jsou důležité pro začátek dne zejména u lidí, kteří nemají vždy možnost sníst doporučované dvě až tři porce za den.

Snídaně má dodat tělu 15 až 20 procent denní kalorické potřeby, uvádí Valeria del Balzová. Důležité je nesnídat ve spěchu a najíst se pořádně, ale také nejíst stále totéž. “Jsme zvyklí obměňovat to, co jíme k obědu a k večeři, dělejme totéž i se snídaní,” zdůrazňuje nutriční poradkyně. Má to dvojí výhodu: první jídlo dne se může stát lákavější a jeho obměňování zlepšuje přísun výživných látek a tedy nutriční kvalitu.

Oranžová podporuje radostné rozpoložení, otevřenost vůči druhým. Je to ideální barva, abychom vycházeli z domova pozitivně naladěni a plni energie. Snídaně může být složena ze sklenky mléka s kávou či bez ní, pomerančové šťávy nebo pomeranče, zákusku (asi 50 gramů) s marmeládou nebo tří sušenek s ovocem.

Červená k snídani je přímo stvořena k tomu, aby nám pomohla vyjádřit náš názor při pracovní schůzce. Tato barva je oživující a spojuje se s touhou po moci a autoritě. Můžeme si dát sklenku mléka s kávou nebo bez ní či jeden bílý jogurt, plátek chleba (40 gramů) s jahodovým džemem nebo sladkost s červeným ovocem a porci ovoce, například ostružiny nebo maliny nebo šťávu z červeného pomeranče.

Modrá může stimulovat uvolnění napětí, klid a důvěru. Můžeme si dát tři plátky chleba s borůvkovou marmeládou, mléko nebo jogurt a porci ovoce, jako jsou borůvky.

Ve dnech, kdy si přejeme zpomalit, abychom zůstali sami sebou, volme černou nebo hnědou. Snídaně se může skládat z kakaa, kávy, suchého ovoce a celozrnných produktů. Zelená je výrazem klidu, vytváří harmonii. Jsme-li stresovaní a unavení, můžeme snídani obohatit o kiwi či zelené jablko a zapít zeleným čajem.

Žlutá, barva slunce, vede k optimismu, naději a schopnosti koncentrace. Obohaťme snídani o med, pomerančovou marmeládu, ananas či šťávu z grapefruitu. Bílá je symbolem čistoty, čerstvosti a obnovy. K snídani si můžeme dát kromě chleba či croissantu sklenku mléka, bílý tučný jogurt, jablko či hrušku.

pel nob

Přerov chce seniory vybavit SOS tlačítky pro přivolání pomoci

Přerov 8. prosince (ČTK) – Přerovská radnice chce vybrané seniory vybavit tísňovou službou s názvem Anděl na drátě, která by mohla při ohrožení či krizové situaci včas přivolat pomoc. Radní podpořili pořízení SOS tlačítek napojených na tísňovou linku, které tato služba nabízí. Tlačítko v podobě hodinek či přívěšku na krk by měli senioři nepřetržitě u sebe a v případě potřeby by si přes něj mohli pouhým stisknutím zavolat pomoc. Informovala o tom mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

“Každé SOS tlačítko stojí 1850 korun. Počítáme s tím, že na nákup by šly peníze z rozpočtu města a také od sponzorů, kteří projeví zájem projekt podpořit. Ještě v prosinci oslovíme místní podnikatelské subjekty a poprosíme je o finanční dar,” uvedl náměstek přerovského primátora Petr Kouba (ODS). Tlačítka by podle něj byla v majetku města, měsíční poplatek za službu v částce 380 korun by si už museli senioři hradit ze svého.

Město nyní sestavuje pravidla pro využití této služby, které chce zveřejnit v únoru či březnu a poté začne mapovat zájem seniorů a sestavovat pořadník. Hrát roli bude jejich věk, soběstačnost, zdravotní a sociální anamnéza, doplnila vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová. Zhruba v dubnu by pak mohli první zájemci začít tlačítka používat.

SOS tlačítka jsou prioritně určena lidem, kteří žijí v domácím prostředí a obávají se, že by je nenadálá krizová situace mohla ohrozit na životě. Pomoc prostřednictvím tlačítka si budou moci přivolat sedm dní v týdnu a 24 hodin denně. “Zařízení může zároveň samo rozpoznat, že jde o situaci ohrožující život, a ihned tak zalarmuje dohledové centrum pro zajištění pomoci,” doplnil náměstek Kouba. Zařízení má GPS monitoring polohy pro zacílení pomoci, monitoruje aktivitu seniorů – a dokonce je možná i kontrola užívání léků.

Podobnou službu využívá od letoška také Jeseník, kde jsou zdejší senioři v úzkém propojení s městskou policií pomocí speciálního komunikátoru. V novém projektu prevence kriminality jich bylo v srpnu vybráno prvních patnáct. Hlasový komunikátor je v nebezpečí či ohrožení na životě okamžitě spojí s dispečinkem strážníků, kteří poté budou moci zalarmovat hasiče či zdravotníky. Komunikátor má navíc pádový senzor, informoval tehdy ČTK mluvčí jesenické radnice Richard Kapustka. Speciální kapesní přístroj, s jehož pomocí si lze snadno a rychle přivolat pomoc, dostali už v roce 2016 zdarma od strážníků také vybraní senioři ve Šternberku na Olomoucku.

ftv gcm

Hráči FC Hradec Králové potěšili mikulášskou nadílkou dětské pacienty…

Hradec Králové, 7. prosince 2018 (FN HK)

Fotbalisté druholigového FC Hradec Králové 4. prosince zamířili v přestrojení za Mikuláše, čerta a anděla za pacienty Dětské kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Hráči během zhruba hodinové obchůzky prošli několika odděleními nemocnice a rozdali desítkám dětských pacientů dárkové balíčky a karty s podpisy hráčů. Pro hráče klubu to byla první obdobná zkušenost.

„Děti byly hodné, zpívaly a recitovaly básničky. Hodně nás překvapil desetiletý kluk, který nám přímo na pokoji zahrál moc hezky na kytaru,“ zhodnotil návštěvu dětských pacientů obránce Jakub Martinec. Ten se po nemocnici pohyboval v kostýmu Mikuláše, jeho kolega z obrany, Daniel Finěk, se zhostil role anděla a útočník Jiří Miker se stal pro tuto příležitost čertem.

Pro dětské pacienty byla návštěva trojice fotbalistů v převlecích zpestřením jejich pobytu v nemocnici. „Je to super, jsou moc fajn, že přišli. Když mi řekli, že jsou fotbalisté, tak to mě hodně překvapilo, řekl jsem si, že se určitě někdy podívám, jak hrají,“ řekl devítiletý chlapec.

Fakultní nemocnice Hradec Králové a FC Hradec Králové spolupracují na různých akcích, například letos na podzim se fotbalisté zúčastnili otevření první etapy unikátního Plicního parku v areálu FN HK, každoročně se koná také akce pro fanoušky hradeckého fotbalu, kteří darují krev na Transfuzním oddělení FN HK.

Zdroj: Reprocentrum FN HK

7 nejčastějších mýtů o vazektomii

Praha, 7. prosince 2018 (Eckstein)

Nedávný průzkum, který zpracovávala agentura Rondo Data na reprezentativním vzorku 1500 českých mužů, odhalil řadu mýtů, které o vazektomii panují. Je to důvod, proč není v Česku tato forma antikoncepce tak populární jako v západních zemích? V čem všem jsou Češi na omylu? Zde je 7 nejčastějších chybných informací o vazektomii.

Mýtus č. 1: Je příliš invazivní

Více než čtvrtina dotazovaných mužů se mylně domnívá, že při zákroku přijdou o varlata. Bezskalpelová vazektomie je minimálně invazivní. Operační rána má velikost do 3 milimetrů a při výkonu dojde pouze k přerušení chámovodů. Varlata zůstávají na svém místě a dále plní hormonální funkci beze změny.

Mýtus č. 2: Dlouho trvá

Vazektomie i s přípravou trvá 20 minut, samotný operační čas je pak pod 10 minut. Vstupní vyšetření, zákrok i kontrolu provádějí moderní kliniky v Praze a Olomouci, viz https://www.vazektomiebezskalpelu.cz/nase-kliniky.html

Mýtus č. 3: Hrozí komplikace a dlouho se hojí

Oproti klasické vazektomii má bezskalpelová metoda minimum komplikací, kratší dobu výkonu i hojení. Většina pacientů je už druhý den po zákroku plně práceschopná.

Mýtus č. 4: Je drahá

Cena bezskalpelové vazektomie je 13 000 Kč. Vyjde tedy levněji a je spolehlivější než dlouhodobé užívání ženské hormonální antikoncepce.

Mýtus č. 5: Ohrozí můj sexuální život

Podle průzkumu si 22,5 % mužů myslí, že po vazektomii ztratí erekci. Pravdou však je, že vazektomie nemá žádný vliv na kvalitu erekce, prožívání a dosahování orgasmu. Objem ejakulátu se sníží o 3-5 %, většina semene totiž pochází z prostaty a semenných váčků. Jeho barva, konzistence a další charakteristiky zůstanou stejné. Zákrok nemá vliv ani na hladinu sexuálních hormonů a s tím spojené libido. Je naopak prokázáno, že muži po vazektomii mají častější pohlavní styky a mají i více sexuálních partnerek. Odpadá totiž strach z neplánovaného otěhotnění.

Mýtus č. 6: Už nikdy nebudu mít děti

Spermie jsou ve varlatech stále produkovány i po vazektomii. Ale úspěšnost znovunapojení chámovodů a následného přirozeného početí je jen kolem 50-60 %. Další možností je odebrání spermií přímo z varlete, které má velmi vysokou úspěšnost, ale následně je nutné provést mimotělní oplodnění (IVF). Poslední možností je zamrazení a uchování spermií ještě před zákrokem, které je také v centru poskytováno.

Mýtus č. 7: Provedení vazektomie zvyšuje riziko rakoviny

V mnoha velkých a kvalitních studiích bylo prokázáno, že provedení vazektomie nijak nemění šanci na propuknutí rakoviny. Toto tvrzení bylo zcela vyvráceno.

Sněmovna zvýšila příspěvky na péči o těžce a nejvíce postižené

Praha 7. prosince (ČTK) – Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením se asi zvýší o 6000 korun na 19.200 korun měsíčně. Obdobně se má zvýšit příspěvek na péči o těžce postižené o 4000 korun na 12.800 až 13.900 korun měsíčně podle věku. Takřka jednomyslně to dnes schválila Sněmovna v senátní novele o sociálních službách. Zvýšení vyjde státní rozpočet na 4,7 miliardy korun ročně, celkové náklady při současné výši příspěvků jsou zhruba 24,3 miliardy korun.

Změny znovu posoudí horní komora parlamentu, která původně navrhovala jen zvýšení příspěvku u nejvíce postižených. Sněmovní doplnění má zajistit, že příspěvky pro postižené ve dvou nejvyšších stupních nebudou tolik rozdílné vzhledem k tomu, že ani míra postižení se nemusí příliš lišit. Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) změny podpořila s tím, že vycházejí z růstu životních nákladů a minimální mzdy.

Příspěvek na domácí péči pro lidi v nejtěžším čtvrtém stupni postižení, kteří jsou zcela závislí na pomoci druhých, by se měl zvýšit od počátku příštího roku. Příspěvek na péči o těžce postižené se má zvýšit od července 2019. Navýšení se bude týkat zhruba 110.000 osob, z toho 25.000 plně závislých, které potřebují celodenní péči. “A na takovouto intenzitu je 19.200 korun minimální hranice z mé perspektivy, uvedla Maláčová.

Příspěvky postiženým ve třetím stupni se podle návrhu Romana Sklenáka (ČSSD) zvýší na 12.800 korun pro dospělé a na 13.900 korun korun pro lidi do 18 let. “Můžeme jejich poměrně těžký život učinit o něco snesitelnější, o něco důstojnější, o něco šťastnější,” uvedl Sklenák. V tříhodinové debatě to výslovně podpořili Piráti, lidovci nebo TOP 09, která neúspěšně navrhovala pravidelnou valorizaci v návaznosti na minimální mzdu. Sněmovna o přípravu valorizace nakonec požádala vládu a dala jí na to čas do září příštího roku.

Nepřijatý konkurenční návrh Lenky Zdražilové (ANO) počítal s nižším nárůstem – o 4000 korun na 17.200 korun pro zcela závislé a o 3000 korun na 11.800 korun u těžce postižených dospělých, respektive na 12.900 korun u dětí a mladistvých. ODS navrhovala zvýšit příspěvek všem bez ohledu na to, kde je ta péče poskytovaná, což by podle občanských demokratů znamenalo navýšení výdajů o celkem 7,5 miliardy korun.

Za poskytnutí terénních sociálních služeb nyní lidé platí 130 korun za hodinu. Ze současného příspěvku tak zaplatí podle senátorů tři a čtvrt hodiny péče denně. Jeho navýšení by jim podle nich umožnilo využít o půldruhé hodiny více.

mhm jw

Zpráva: Přibylo problémových uživatelů opioidních analgetik

Praha 7. prosince (ČTK) – Mezi problémovými uživateli drog přibývá uživatelů opioidních analgetik jako je morfin nebo oxykodon. Uvádí to výroční zpráva o drogách za loňský rok, kterou dnes zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR. Meziročně podle něj přibylo i předávkování, zejména právě opioidy. Problémových uživatelů drog bylo loni asi 48.000, opioidy užívalo 13.000 z nich.

Jako opioidy se označují drogy vyrobené ze šťávy z makovic nebo uměle vyrobených látek se stejným účinkem. Opioidními analgetiky jsou látky užívané v lékařství ke tlumení bolesti. Závislost na nich patří k nejzávažnějším, léčí se i substitucí za látky s bezpečnějším způsobem užití než je injekční.

“Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,” uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

V ČR je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že loni jich bylo asi 47.800, což je přibližně o tisíc víc než v předchozím roce. V roce 2015 to bylo 46.900.

Z přibližně 47.800 problémových užívalo 34.700 pervitin a 13.100 opioidy. Z nich bylo 3900 uživatelů heroinu, 6900 uživatelů buprenorfinu a 2300 uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog podle zprávy dosáhl 43.700.

V loňském roce bylo z oddělení soudního lékařství hlášeno 42 případů předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami. V roce 2016 to bylo 32 případů. Opioidy, u nichž je meziroční nárůst nevyšší, se loni předávkovalo 27 osob a o rok dříve 15. Na nárůstu se podílí zejména drogy fentanyl, morfin a kodein.

“Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,” uvedl ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podle něj je znepokojivá nízká dostupnost opiátové substituční léčby. Loni ji využívalo 2249 lidí, od roku 2014 je jejich počet přibližně stejný. Substituční léčba byla v Česku zavedena v roce 1997. Od začátku byl používán metadon ve formě sirupu, od roku 2001 pak Subutex s obsahem buprenorfinu, později ještě další tři preparáty. Od roku 2010 lze lék Subuxone částečně hradit ze zdravotního pojištění.

Substituční léčba je zatím přístupná jen pro uživatele opiátů nebo takzvaných opioidů, tedy například heroin, kodein nebo morfin. Zvažuje se také možnost substituční léčby u uživatelů pervitinu, kterých je v mezi problémovými uživateli drog v Česku většina, ověřit ji ale nejprve musí klinická studie. Na ni ale podle dřívějšího vyjádření bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nejsou peníze. Podle odborníků se ale substituce vyplatí. Ročně stojí asi 23.000 korun, pokud se uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, může to být až 20krát tolik. U pervitinu by stála řádově stovky korun měsíčně.

Na protidrogovou politiku šlo ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv celkem 1,75 miliardy korun, což je asi o 200 milionů korun víc než v roce 2016. Ze státního rozpočtu šlo 1,45 miliardy, kraje daly 225 milionů korun a obce 77 milionů.

van mal