Lékaři by měli mít přehled o všech lécích předepsaných pacientovi

Praha 10. října (ČTK) – Lékaři a lékárníci by měli mít v budoucnu přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Počítá s tím návrh novely zákona o léčivech, který dnes schválila vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům po jednání kabinetu řekl, že možnost sdílet informace mezi poskytovateli zdravotní péče zajistí bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Přístup k datům bude mít jen ošetřující lékař nebo lékárník, který bude vydávat lék. Možné jim ho ale bude i zakázat.

Aktuálně má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech. „Centrální úložiště díky elektronickým receptům obsahuje údaje o farmakoterapii jednotlivých pacientů, jejichž využití lékaři a farmaceuty při poskytování zdravotních služeb by mohlo významně zvýšit bezpečnost poskytované péče, a bylo by tak přínosem pro lékaře, pacienta i systém veřejného zdravotního pojištění,“ stojí v návrhu.

Seznam všech léků by měli lékaři vidět po předepsání receptu s lékem nebo po zadání čísla pacientova občanského průkazu. Speciální přístup budou mít záchranáři, lékárníkům se otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu. Přístup ke svým záznamům bude moci pacient všem nebo vybraným lékařům či lékárníkům zakázat.

Vojtěch novinářům řekl, že novelu považuje za velmi důležitou a za další z kroků k elektronizaci zdravotnictví. V momentu, kdy je 85 až 90 procent receptů předepsáno elektronicky, doplňuje lékový záznam dosud chybějící funkci, dodal. „Možnost sdílet informace o předepsaných lécích napříč poskytovateli zdravotní péče i s lékárníky je velký krok dopředu z hlediska sdílení dat, preskripce léků bude bezpečnější a kvalitnější,“ uvedl ministr.

Lékový záznam si už nyní může na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient. Přihlášení je možné na základě jména a hesla, které si může vyzvednout na kontaktních místech CzechPoint, nebo díky elektronickému občanskému průkazu, připojenému přes čtečku k počítači nebo mobilnímu zařízení.

Návrh vypočítává, že v ČR za deset let stoupl 3,5krát počet hospitalizací v souvislosti s léky, jako jsou chyby v dávkování nebo nežádoucí účinky léků. Desetkrát se zvýšil počet těch, které skončily úmrtím pacienta. Mnohé se ale podle odborníků vůbec do evidence případů nedostanou. Data o nežádoucích příhodách v souvislosti s podáváním léků nejsou dosud systematicky sledována.

„Od roku 2007 do roku 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v souvislosti s diagnózami nežádoucích účinků při léčebném použití léků nebo biologických látek a chyb v dávkování,“ píše se v návrhu. Jejich počet vzrostl ze 1745 na 6021.

Podle Vojtěcha by měl nový systém pomoci problémy odstranit. „Lékař se podívá, jaké pacient používá léky, podle toho nastaví preskripci léků,“ uvedl. Zároveň už lékaři nebudou odkázáni jen na informace od pacientů, které jsou často neúplné nebo nepřesné. Už dnes v eletronickém receptu zkontrolují, jestli si pacient už lék v lékárně vyzvedl.

„Lékový záznam uvidí jenom ten lékař, který má vztah k danému pacientovi, a jen ten lékárník, který v danou chvíli pacientovi lék vydává nebo mu poskytuje poradenství,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Filip Vrubel. Výjimku budou mít jen zdravotnické záchranné služby. Pacient si může v aplikaci zkontrolovat, kdo si jeho záznamy prohlížel.

„Pacienti budou mít právo vždy a kdykoliv projevit plošný nesouhlas se sdílením, případně dát explicitní souhlas jen vybraným lékařům, a to prostřednictvím mobilní nebo webové aplikace,“ dodal ministr. Další možnost bude poslat dopis Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

jzf van

Léčebný ústav v Žamberku začala vytápět bioplynová stanice

Žamberk (Orlickoústecko) 10. října (ČTK) – Odborný léčebný ústav Albertinum Žamberk začala vytápět bioplynová stanice místní soukromé společnosti. Firma nechala s pomocí evropské dotace vybudovat do ústavu za 12 milionů korun teplovod o délce více než 1,5 kilometru. Albertinu se díky tomu sníží účet za vytápění o 200.000 korun ročně.

„Máme s firmou smlouvu, že dodávky jejich tepla budou vždy o 20 procent levnější, než by byla cena při vytápění plynem,“ řekl ČTK krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Soukromá firma provozuje bioplynovou stanici již delší dobu, teplo dosud využívala jen pro své potřeby. Jeho přebytky nyní vytápějí i léčebný ústav, což je výhodné pro obě strany. Návratnost investice do teplovodu se pohybuje kolem osmi let. V budoucnu by mohlo teplo z bioplynu využívat i město Žamberk pro některé své objekty.

„Vedle posilování energetické bezpečnosti a ekonomických efektů pro Albertinum vidím ve výstavbě teplovodu také zajímavou symboliku mezi využitím ekologicky čisté energie a posláním našeho odborného ústavu při léčbě plicních onemocnění,“ dodal Valtr.

dos hj

12. října – Světový den artritidy – Jste unavení? Možná…

Praha, 9. října 2018 (ZP MV ČR) – Velká únava nemusí být jen důsledkem náročného životního stylu či oslabené imunity. V mnoha případech je též prvním příznakem závažnějších onemocnění. Jedním z nich je i chronické autoimunitní onemocnění kloubů zvané revmatoidní artritida. Loni se s touto nemocí potýkalo 25 600 klientů Zdravotní pojišťovny ministerstva ČR (ZP MV ČR), což je srovnatelné číslo s rokem 2016. Náklady na léčbu však přesto rostou. Z roku na rok o 18 milionů korun.

Jedním z typických příznaků artritidy je kromě jiného nadměrná únava a vyčerpání. Trápí až 70 % pacientů s revmatoidní artritidou a mnozí z nich ji dokonce považují za výrazně větší nepříjemnost než další z typických příznaků – bolest kloubů.¹ Přestože počet klientů ZP MV ČR léčících se s artritidou stagnuje, náklady na léčbu rostou. „Zatímco v roce 2016 jsme na léčbu artritidy vynaložili 310 milionů korun, loni to bylo při srovnatelném počtu pacientů o 18 milionů více. Více než polovinu z této částky představovaly náklady na léky,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Únava zhoršuje kvalitu života

Pocit nesmírné únavy, provázející často revmatoidní artritidu, může mít negativní vliv na různé aspekty každodenního života. Jednak omezuje fyzickou aktivitu pacienta, jednak zhoršuje jeho náladu i komunikaci s ostatními lidmi. Zaměstnání, ale také běžné aktivity a koníčky, například práce na zahradě, vaření, nebo sport se stávají obtížně zvladatelnými. Lidé s artritidou často trápí i nekvalitní spánek, což má další nepříznivý dopad na náladovost, vyčerpanost a stres.⁴

Artritida si nevybírá, více však trápí ženy

Artritidou je ve světě postiženo přibližně 1 % dospělé populace, v Evropě pak trpí některou z forem artritidy či revmatického onemocnění více než 100 milionů lidí. Onemocnění se vyskytuje prakticky v každém věku, nevyhýbá se dokonce ani dětem. Mezi pacienty však převládají ženy, nemocí jsou postiženy 2–3krát častěji než muži.^2,4 S tím korespondují i statistiky ZP MV ČR. „Z celkového počtu našich pojištěnců léčících se s artritidou, bylo 18 130 žen, což je téměř 71 % všech nemocných,“ potvrzuje Hana Kadečková. Nemoc zkracuje život pacientů o asi 10 až 15 let.² Vedle únavy patří mezi její příznaky také teplota, nechutenství a úbytek na váze, bolest, ztuhlost a otok kloubů – nejčastěji jde o klouby rukou, prstů a nohou.⁴ Zcela vyléčit nemocného s revmatoidní artritidou nelze. Pomocí léků se tlumí bolest a další příznaky nemoci s cílem zajistit pacientovi maximální kvalitu života a zvládání běžných denní úkonů.²

Zdroje:

1. MUDr. Štrofová H.: Únava při revmatoidní artritidě obtěžuje. Lze ji zvládnout. Dostupné z: https://www.ulekare.cz/clanek/unava-pri-revmatoidni-artritide-obtezuje-lze-ji-ale-zvladnout-16103
2. MUDr. Suchý D.: Revmatioidní artritida – diagnóza a léčba. Interní medicína pro praxi, Interní medicína pro praxi 2003 / 7. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/07/05.pdf
3. Revma liga ČR a Ústav lékového průvodce: Léčba revmatoidní artritidy v ČR pohledem pacientů. Dostupné z: http://revmaliga.cz/sites/default/files/Revma-vyzva-brozura_web_strany.pdf
4. Mgr. Čákiová Julie: Zánětlivé onemocnění kloubů. Národní informační centrum pro mládež, 2014. Dostupné z: www.nicm.cz

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 25 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017.

Výstava fotografií přibližuje 90. výročí areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové

Hradec Králové, 9. října 2018 (FNHK)

V přízemí Pavilonu interních oborů Fakultní nemocnice Hradec Králové je k vidění výstava fotografií přibližující historii i současnost nemocničního areálu, který byl pro veřejnost otevřen v listopadu 1928. Na sedmi panelech je téměř 150 snímků zachycujících rozvoj celé nemocnice. Výstava, která bude otevřená do konce roku, je součástí cyklu akcí připravených v souvislosti s letošním 90. výročím.

„Když porovnáme současnost s historickými snímky je jasné, že celá medicína a péče o pacienty prošla v posledních desetiletích dramatickým vývojem, obrovsky se vyvinuly technologie i možnosti léčby. Samozřejmě velkým rozvojem prošel také celý nemocniční areál,“ uvedl k výročí ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové profesor Vladimír Palička.

Výstava přibližuje například historické plány rozvoje města a nemocnice i snímky z výstavby, zajímavé je například porovnání podoby operačního sálu či pokojů pro pacienty v roce 1928 se současností. Většina fotografií pochází z archivu nemocnice, část snímků poskytlo ze svého fotoarchivu Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Nejmladší snímky zachycují výstavbu v posledních letech, k vidění jsou i vizualizace plánované modernizace chirurgických oborů.

Panely s fotografiemi nemocnice využije také v říjnu na Společenském večeru nemocnice v Kongresovém centru Aldis a budou vystaveny na předvánočním setkání se seniory.

Fakultní nemocnice Hradec Králové připravila k letošnímu 90. výročí otevření areálu nemocnice cyklus akcí, například na jaře se uskutečnila výsadba stromu Olgy Havlové, nemocnice uspořádala pro děti svých zaměstnanců dětský den a jednou z posledních akcí uspořádaných u příležitosti výročí bylo otevření první části unikátního Plicního parku v areálu nemocnice. Bližší informace o historii nemocnice je možné najít na https://www.fnhk.cz/o-fakultni-nemocnici/historie-nemocnice.

Výzkum:Duševní onemocnění prožije v Česku ročně každý pátý člověk

Klecany (u Prahy) 9. října (ČTK) – Duševní onemocnění prožije v České republice každý rok přibližně každý pátý člověk, většina lidí se neléčí, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Na tuto problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na středu, informoval dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.

„Většina zmíněných poruch podstatně znesnadňuje nebo i znemožňuje těmto lidem běžné fungování: na škále od 12 až do 60, která vyjadřuje plné fungování až úplnou neschopnost, zdravá populace skórovala v průměru 14,9 bodu, lidé zneužívající alkohol 16,5 bodu, lidé zneužívající jiné návykové látky 17 bodů, lidé s úzkostnými poruchami 20,5 bodu, lidé s poruchami nálady 22,4 bodu a lidé s psychotickými poruchami 23,1 bodu,“ uvedl vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.

„Duševní a fyzické zdraví jsou těsně propojeny. Lidé se závažným fyzickým onemocnění mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu u fyzických onemocnění, a lidem s duševním onemocněním se dostává znatelně horší péče o fyzické zdraví. Navíc je zde celá oblast psychosomatiky, kdy mnohé problémy fyzického rázu mohou mít své kořeny v psychice, což je patrné například u různých kožních onemocnění,“ dodal Winkler.

Vysoká zátěž způsobovaná duševními onemocněními se neodráží jen ve zdravotních ukazatelích, ale má také výrazné ekonomické dopady. Náklady na poruchy mozku, tedy na duševní a neurologická onemocnění, stojí státy každoročně miliardy eur.

Tento týden se v Londýně koná Globální ministerský summit o duševním zdraví, kde by měla být podepsána globální deklarace obsahující politický závazek jednotlivých států k větší podpoře duševního zdraví. Česká republika tento závazek v posledních letech dle Winklera viditelně naplňuje v rámci reformy psychiatrické péče. Její součástí je i osvěta a destigmatizace, o kterou se stará NUDZ a řada organizací i lidí, především těch, kteří zajišťují nebo čerpají služby o lidi s duševním onemocněním a kteří se sjednocují v iniciativě Na rovinu.

„Cílem destigmatizace je zbavit se předsudků, které nám brání zlepšovat péči o duševní zdraví a vedou k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, cílem osvěty je zlepšit gramotnost populace, která často vůbec netuší, jak vypadá deprese či úzkost. Je na čase začít mluvit o duševním zdraví na rovinu,“ doplnil Winkler.

sbe hj

Jičínská nemocnice bude mít nový nadační fond

Jičín 9. října (ČTK) – Krajská Oblastní nemocnice Jičín bude mít nový nadační fond. Rozhodli o tom jičínští zastupitelé, informoval dnes ČTK mluvčí radnice Jan Jireš. Zakládajícími městy je také spádová Nová Paka a Nový Bydžov. „Smyslem fondu je přijímat dary a předávat je jako nadační příspěvky Oblastní nemocnici Jičín, aby je použila pro nákup vybavení a zlepšení standardu nabízené péče. Fond také bude poskytovat stipendijní programy,“ uvedl v tiskové zprávě Jireš.

Počáteční finanční vklad od měst bude 90.000 korun. „Vypočítává se podle počtu obyvatel. Je ve výši tři koruny na obyvatele města, a tak částka pro Jičín je stanovena na 48.000 korun, pro Novou Paku 27.000 a Nový Bydžov 15.000 korun,“ uvedl Jireš.

Města, ve kterých krajské nemocnice sídlí, postupně zřizují vlastní nadační fondy, které budou vypisovat stipendijní programy zaměřené na nelékařský zdravotnický personál. Svůj nadační fond již mají nemocnice v Broumově a Náchodě. „Jsem přesvědčen, že založení nadačního fondu povede k lepší stabilizaci zdravotnického personálu v Oblastní nemocnici Jičín,“ uvedl jičínský starosta Jan Malý (ANO).

Královéhradecký kraj již vyhradil na stipendia pro budoucí nelékařský personál ve svých nemocnicích téměř sedm milionů korun. Kraj tím chce řešit nedostatek nelékařského zdravotnického personálu ve svých nemocnicích. Záměr kraje je takový, že student, který získá stipendium, nastoupí po ukončení studií do oblastní nemocnice, kde sídlí příslušný nadační fond. Stipendium je na úhradu nákladů vzniklých ve spojitosti se studiem na příslušné škole a jejím absolvování.

Samostatné oblastní nemocnice má kraj v Trutnově, Jičíně a Náchodě, přičemž pod Náchod již nyní patří nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Čtvrtou krajskou nemocnicí je Městská nemocnice Dvůr Králové nad Labem.

ku sd

Náklady na léčbu artritidy rostou kvůli moderním lékům

Praha 9. října (ČTK) – Náklady veřejného zdravotního pojištění na léčbu pacientů s revmatoidní artritidou rostou víc než počty pacientů. Více peněz stojí hlavně moderní a drahé biologické léky, vyplývá z údajů dvou největších českých zdravotních pojišťoven. Světový den revmatoidní artritidy připadá na čtvrtek 12. října.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění, při němž imunitní systém nesprávně reaguje a „bojuje“ proti vlastním kloubům. Nemoc postihuje zhruba procento populace. Mezi 7,2 milionu klientů dvou největších českých zdravotních pojišťoven je přes čtvrt milionu lidí, kteří trpí touto nemocí.

Největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni za biologickou léčbu revmatoidní artritidy zaplatila 549 milionů korun, celkové náklady za všechny pacienty s touto nemocí byly 1,6 miliardy korun. Zatímco počty pacientů vzrostly za pět let o necelých deset procent, náklady stoupaly o téměř 37 procent.

Druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR měla mezi svými klienty asi 25.500 revmatiků, na jejich léčbu vydala téměř 330 milionů korun. „Zatímco v roce 2016 jsme na léčbu artritidy vynaložili 310 milionů korun, loni to bylo při srovnatelném počtu pacientů o 18 milionů více,“ řekla ČTK mluvčí ZPMV Hana Kadečová. Polovinu nákladů podle ní tvořily výdaje na léky včetně biologických.

„Přestože se biologická léčba neustále rozšiřuje a do praxe přicházejí stále další a další přípravky, není vhodná zdaleka pro všechny pacienty. Indikační kritéria, při jejichž splnění může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a pojišťovny jej musí respektovat,“ řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Příčiny vzniku onemocnění nejsou známy, určitý vliv mají ale genetické předpoklady. Nemoc se u lidí v produktivním věku vyskytuje třikrát častěji u žen než u mužů. Často postihuje mladé lidi a vede k invaliditě; až polovina pacientů do deseti let opouští zaměstnání. Už po roce je jich pětina. Náklady tak nese nejen systém zdravotnictví, ale i sociální oblast.

Biologické léky se na léčbu revmatoidní artritidy v Česku používají od roku 2001. Jde o bílkovinné preparáty vyvinuté genetickými inženýry, které jsou schopny cíleně ovlivňovat buněčné struktury, které nemoc způsobují. Mohou tak přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci.

Biologická léčba se českým pacientům podle současných kritérií dostává až ve chvíli, kdy běžné léky nezaberou. V tomto stádiu ale už mohou mít například nevratně poškozené klouby, někdy se přidružují i poškození plic, očí a ucpávání cév. Pacientské organizace žádají, aby moderní léčba byla dostupnější pro více nemocných. Její nasazení i u pacientů od středních stádií doporučuje Česká revmatologická společnost. Léčba jednoho pacienta stojí asi 200.000 až 300.000 korun ročně.

Podle předsedkyně Revma Ligy ČR Edity Müllerové je biologickými léky v Česku léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, což je pět procent nemocných. V jiných zemích EU je to deset až 30 procent.

van snm

Chraňte své děti před meningokokovým onemocněním – riziko nákazy je…

Praha, 8.10.2018 (Focus Agency)

Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně zahájenou léčbu mohou vést až k úmrtí během 24 až 48 hodin od počátečních příznaků. Ty ale často připomínají chřipku a proto je počáteční diagnostika nemoci obtížná. Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat, protože zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění (nosiči), kteří můžou být v kolektivu přítomni.

Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidis je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy. V ČR byla za posledních 20 let průměrná úmrtnost na tuto zákeřnou nemoc 10,3 % a zemřelo celkem 165 lidí¹. Až 20 % přeživších pacientů má trvalé následky jako je amputace končetin, mentální retardace, nebo hluchota.

Jak poznat meningokokové onemocnění:

• Pokud nemoc propukne, prvních 4 až 8 hodin připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu
• Během 12 – 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku
• Čím včasnější je lékařská pomoc a zahájení léčby antibiotiky, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno

Skrytí přenašeči

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí cca 10 %, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. Případ, kdy pacientka pravděpodobně doplatila na setkání s bezpříznakovým přenašečem, popisuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Devatenáctiletá studentka Michaela se u nás léčila vloni v zimě. Po vánočních prázdninách se vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu. Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život. Jiní takové štěstí často nemají,“ doplňuje primářka Roháčová.

Ve věkové skupině 15 – 19 let jsou nejčastější rizikové faktory předcházející propuknutí meningokokové infekce:

• Oslabení vlivem jiné nemoci
• Líbání s více partnery
• Pobyt ve školním prostředí

Prevencí je očkování

Jediným specifickým opatřením, které riziko nákazy bakterií meningokoka snižuje, je očkování – to je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let², zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně. „Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová. „Očkování je účinná forma prevence,“ dodává. V současnosti již jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka – jedny pokrývají skupiny A, C, W a Y a další skupinu B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinace obou typů.³ O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. Pojišťovny na očkování přispívají až 2500 Kč⁴.

Výskyt invazivního meningokového onemocnění v ČR v roce 2017 ve vybraných věkových skupinách:⁵

1 Zprávy CEM – SZÚ Praha 2018 – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017; 18

Revmatici v pohybu – Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat…

Praha, 8. 10. 2018 (Revma Liga) – Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný měsíc chtěli ujít, a s pomocí krokoměrů nebo aplikací na mobilních telefonech vysledují, zda cíle dosáhli a jakou vzdálenost reálně urazili. Výsledky průběžně zaznamenají do vlastního profilu na stránkách Revma Liga ČR.

Když se pacientovi podaří splnit svůj vytyčený cíl alespoň na 80 %, zařadí se do slosování o ceny, které dostanou každý měsíc tři pacienti. Mohou se těšit na knihy, trička či krokoměry.

Zároveň mohou posílat Revma Lize ČR fotografie, jak se jim daří, „postovat“ je na sociálních sítích a navzájem se povzbuzovat. „Cílem akce je motivovat pacienty s revmatickým onemocněním k pravidelnému pohybu a současně zvýšit jejich povědomí o důležitosti fyzické aktivity pro zlepšení zdravotního stavu. Už nyní je jasné, že se do akce zapojí minimálně 300 lidí, časem více,“ říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová. Nejaktivnější pacienti se mohou těšit na společná setkání a ceny.

S revmatoidní artritidou (RA) se u nás potýká přibližně 69 000 nemocných. Podle fyzioterapeutky Mgr. Maji Špiritović, Ph.D. z pražského Revmatologického ústavu je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. „Pro dobrou kontrolu nad nemocí musí být v souladu duše i tělo a k tomu je pohyb vhodným prostředkem. Navíc u pacientů s revmatickými onemocněními fyzická aktivita zlepšuje rozsah pohybu v kloubech, snižuje bolesti, zlepšuje spánek, koordinaci těla, rovnováhu, motivaci, funkční stabilitu kloubů a je také schopna snížit postižení. Je vynikající protistresovou strategií,“ říká Maja Špiritović. Artritida poškozuje klouby, takže mnoho lidí se bojí, že cvičení jejich stav zhorší. A naopak, když jsou pacienti unavení a bolest jim ztěžuje pohyb, cvičení se vyhnou. „Existuje však řada cvičení, která jsou vhodná pro lidi s RA a příliš nezatěžují klouby. Dobrá je například chůze, lehké posilovací cviky, jízda na kole, plavání, tanec, vodní aerobik nebo tai chi,“ doplňuje Špiritović.

Projekt Revma v pohybu je primárně určen lidem, kteří s touto nemocí bojují, ale do budoucna počítá Revma Liga ČR se zapojením příbuzných a známých. „Postupně přidáme další pohybové aktivity a bude na každém účastníkovi, jaká forma cvičení mu bude nejvíce vyhovovat,” uzavírá Müllerová.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je již více než 27 let zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

Na léčbu duševních poruch ČPZP loni vydala 700 milionů…

Ostrava, 8. října 2018 (ČPZP) – Více než 700 milionů korun vynaložila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) v roce 2017 na léčbu duševních poruch. Klientů, kterým lékaři diagnostikovali některou z duševních poruch nebo poruch chování, evidovala přes 42 tisíc. Oproti roku 2015 počet nemocných narostl o více než 3 tisíce, náklady na léčbu stouply téměř o 111 milionů. Tyto údaje ČPZP uveřejňuje před středečním Světovým dnem duševního zdraví s cílem upozornit na rozšířenost a nákladnost léčby duševních poruch.

Z celkové částky, kterou loni třetí nejsilnější tuzemská zdravotní pojišťovna vydala na péči o duševní zdraví svých klientů, si náklady na recepty s předepsanými psychofarmaky vyžádaly více než 175 milionů korun. Lékařská péče o pacienty stála téměř 531 milionů a na 5,4 milionu korun vyšly lázně.

Výskyt duševních poruch rychle stoupá. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace bude v roce 2030 nejčastějším onemocněním deprese a úzkostné poruchy. Věk výskytu duševních poruch se přitom snižuje, dokládají to i data ČPZP. „Zatímco v roce 2015 jsme evidovali 2 156 pacientů s duševní poruchou ve věku do 18 let, v loňském roce to bylo již 2 519 pacientů. Přibývá také dětí a mladistvých klientů, u nichž se projeví duševní porucha v důsledku užívání psychoaktivních látek, jako jsou drogy nebo alkohol,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady ČPZP a počty pacientů s duševními poruchami a poruchami chování v roce 2015

Náklady ČPZP a počty pacientů s duševními poruchami a poruchami chování v roce 2017

Nejvíce pacientů má diagnózu neurotické a stresové poruchy, kterou ČPZP loni evidovala u 32 130 svých klientů. Náklady na jejich léčbu přesáhly 284,5 milionu korun. Diagnózu schizofrenie mělo 4 156 pacientů, ČPZP za jejich léčbu zaplatila celkem 234,5 milionu korun, což je v průměru zhruba 56,4 tisíce korun za jednoho. Dalších přes 192 milionů korun si vyžádala léčba duševních poruch způsobených užíváním psychoaktivních látek, jež se týkala 5720 klientů. Mezi nimi bylo 280 dětí a mladistvých do 18 let.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 110 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz