Hlavní město Praha darovalo dotaci ve výši 2 347 400 korun…

Praha, 19. září 2018 (VFN)

Všeobecná fakultní nemocnice je v současné době jeden z největších poskytovatelů zdravotních služeb pro pacienty nejen na území Prahy a Středočeského kraje, ale v řadě případů z celé České republiky. O tom svědčí i čísla: téměř 60.000 hospitalizací ročně a kolem 1 700 000 ambulantních vyšetření. Jednotlivá pracoviště jsou umístěna na území Prahy 2, Prahy 6, ale také na Zbraslavi. Dopravní obsluha těchto lokalit je velmi náročná a zahrnuje i dopravu nemocných. Pro transport nemocných ve stabilizovaném stavu má VFN, i díky Magistrátu hl. města Prahy, dostatečné vybavení.

„Problémy se mohou objevit v situaci, kdy transportujeme kriticky nemocného pacienta mezi klinikami VFN. Pro bezpečný převoz takových pacientů je nutné zajistit podporu jejich dýchání transportním přístrojem pro umělou plicní ventilaci, nepřetržité sledování životních funkcí odolným přenosným monitorem a technické pomůcky k řešení komplikací, které by během převozu mohly nastat (kardiostimulátor, defibrilátor, automatický masážní systém),“ vysvětluje MUDr. Michal Lipš, primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) VFN a 1. LF UK.

KARIM je jednou z největších klinik pražské VFN, a to jak počtem zaměstnanců, tak i rozsahem zdravotnických služeb, které pacientům poskytuje. Kromě péče o kriticky nemocné na 25 intenzivních lůžkách zajišťuje technicky i personálně poskytování anesteziologické péče na dalších klinikách. Jde o pracoviště chirurgická (všeobecná chirurgie, kardiochirurgie, urologie, gynekologie a porodnictví, oční, ORL a stomatologie), interní (psychiatrie, endoskopie), diagnostická (radiologie) i intervenční (angiologické a koronární jednotky). V neposlední řadě má KARIM na starosti neodkladnou péči v celém areálu VFN, nejen pro její pacienty a zaměstnance, ale i návštěvníky.

Vnitronemocniční doprava, jak se převozu nemocných pacientů říká, nespadá do služeb poskytovaných zdravotnickou záchrannou službou a není hrazena ze zdravotního pojištění. Proto ji zajišťuje nemocnice buď vlastními silami, nebo se smluvními dopravci. O to je dotace Magistrátu hl. města Prahy ve výši 2 347 400 korun velkou pomocí.

„Jsem rád, že tato finanční injekce mohla pomoci při tak náročných úkolech jako je bezpečný převoz kriticky nemocných pacientů. Sám jsem se o tom mohl osobně přesvědčit a vím, že bude mít pozitivní dopad nejen pro pacienty, ale i personál Všeobecné fakultní nemocnice. Takové dotace jsou na správném místě, ve správných rukou,“ uvedl Ing. Radek Lacko, radní pro zdravotnictví a bydlení MHMP.

Konkrétně bude z dotace zakoupena tato vysoce specializovaná technika:

• transportní monitor vitálních funkcí s defibrilátorem a kardiostimulátorem (slouží k neodkladné resuscitaci a kompletní monitoraci životních funkcí);
• transportní ventilátor (pro řízenou plicní ventilaci v různých provozních režimech);
• přistroj pro mechanizovanou resuscitaci (umožňuje transportovat pacienta za probíhající nepřímé srdeční masáže);
• lineární dávkovač pro přesné dávkování léků;
• odsávačka;
• záchranářský batoh s kolečky.

Mgr. Dana Jurásková, MBA, ředitelka VFN v Praze na závěr doplnila: „Tato dotace usnadní práci vysoce specializovaným lékařům a zdravotníkům, kteří denně zachraňují lidské životy a zvýší šanci nemocných na přežití. Magistrátu za pomoc děkujeme, protože zapadá přesně do snahy našeho zařízení: Pomáhat a uzdravovat.“

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

3 nejčastější dotazy, které slýchá sexuolog. Jak na ně…

Vrbno pod Pradědem, 19. září 2018 (MUDr. Pavel Turčan)

Otázky spojené se sexem trápí každého. Málokdo se však odváží vyslovit je nahlas, a navíc před lékařem. K obavám však není důvod a včasná diagnóza pomůže problémy rychle vyřešit, třeba jen změnou životního stylu. Jaké otázky zaznívají v ordinaci z úst českých mužů? Renomovaný sexuolog Pavel Turčan odpovídá na tři nejčastější dotazy pacientů.

Pacient: V poslední době jsem více unavený, mám pocit jako bych byl bez energie a nemám ani zájem o sex. Čím to může být?

Sexuolog: Důvodů ke zvýšené únavě může být mnoho. Běžně únava a snížená sexuální apetence souvisí s narušením hormonálních hladin. Nejčastěji jde o výkyv hladiny testosteronu, ale podobné příznaky mohou vyvolat i problémy s prolaktinem či hormony štítné žlázy. Problémy tedy nelze odhalit okamžitě, ale je potřeba podstoupit podrobnější vyšetření u odborníka, který umí správně vyhodnotit hladinu testosteronu, tedy nejlépe sexuologa či androloga. Norma je totiž velice široká a většina lékařů, kteří se na tento obor nespecializují, si neuvědomuje, že platí prakticky pro muže od 15 let až do pozdního věku. Proto je třeba přihlédnout k fyzickému stavu muže a dalším faktorům. Například dvacetiletý muž s hladinou testosteronu na úrovni 9 nmol/l se může jevit jako zdravý, protože tato hladina je v pásmu normy. Sexuolog však odhalí, že fyzicky zdravý mladý muž by měl mít hladinu minimálně 20 nmol/l. Proto je pak schopen okamžitě začít léčit jeho symptomy.

Pokud se potíže s hladinou hormonů neprokážou, je třeba vzít v úvahu i další onemocnění, jako jsou deprese, rakovinné bujení a podobně. Únavu či sníženou chuť na sex však může vyvolat i chronická infekce, například chlamydiová infekce či borelióza. V některých případech je příčinou i workoholizmus a vyšší psychická zátěž. Na člověka působí různé stresy z pracovního, ale i osobního a rodinného prostředí. Proto je třeba vyhodnotit stav pacienta komplexněji.

Při stresových situacích není nutná medikace, ale je možné zkusit i některé přírodní prostředky. Pomoci může například doplněk stravy Sarapis pro muže, který svým složením přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Samozřejmostí je i zkvalitnění životního stylu, tedy zapojení vhodné aerobní fyzické aktivity, a to alespoň dvakrát až třikrát týdně po dobu minimálně 45 minut. Navíc pomůže dopřát si dostatek spánku. Testosteron se nám totiž nejvíce tvoří v noci a v brzkých ranních hodinách, tedy ve fázi hlubšího spánku. Někdy pomůže na noc tableta s melatoninem. Pokud si s těmito opatřeními nevystačíme, pak je potřeba přikročit k hormonální léčbě. Pokud ji řídí odborník a je správně indikována, má zcela minimální rizika.

Pacient: Začínám mít problémy s erekcí. Co mohu udělat pro to, aby se to zlepšilo?

Sexuolog: V první řadě, pokud kouříte, je vhodné zcela s tímto nešvarem přestat. Tabákové zplodiny výrazně zhoršují funkci cévní výstelky, ve které se nacházejí látky odpovědné za vyvolání a udržení erekce. Dalším problémem může být metabolický syndrom. Ten je běžně spojený s obezitou, vysokým krevním tlakem či porušenou glukózovou tolerancí vedoucí ke vzniku diabetu druhého typu. V tukové tkáni se navíc tvoří i estrogeny, jež mohou mít negativní vliv na tvorbu testosteronu. Právě nedostatek testosteronu či problémy s hladinami jiných hormonů mohou mít na erekci negativní vliv. Je třeba také zvážit, zda se potíže s erekcí nevážou na problémy s prostatou.

Pacientům proto vždy doporučuji zdravě se stravovat, pokusit se o redukci hmotnosti, mít dostatek pohybu a vyhýbat se přílišnému pití kávy i alkoholu. Při vyčerpání mohou pomoci některé přípravky na přírodní bázi, například s mateří kašičkou. Pokud tato opatření nemají dostatečný účinek, pak je nutné užívat i léky na podporu erekce.

Pacient: Snažím se s partnerkou o početí dítěte a nejde nám to. Co mohu dělat?

Sexuolog: Prvním krokem při dlouhodobém problému s plodností je vyšetření a kontrola hodnot spermiogramu. V naprosté většině případů je možné hodnoty vylepšit, ale je třeba počítat s tím, že to zabere více času. Spermiím totiž trvá 72 až 90 dní, než dozrají, a proto i minimální doba na užívání podpůrných prostředků na tvorbu spermií je 3 měsíce.

Tvorbu spermií je možné podpořit právě užíváním doplňků stravy, na trhu je několik různých komplexů vitaminů a jiných látek k tomuto určených. Vhodný je například přípravek Fertilan s obsahem mateří kašičky, karnitinu, argininu, selenu, zinku, vitaminu E a dalších látek, které přispívají k lepší spermatogenezi. Při závažnějších poruchách je však nezbytná léčba antibiotiky, hormony a případně jinými léky.

Autor odpovědí: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Nedostupnost péče a pozdní diagnóza jsou největší problémy pacientů s Alzheimerovou…

Praha 19. září 2018 (Alzheimercentrum) – V pátek 21. září si celý svět připomene Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jeho cílem je upozornit na problematiku tohoto onemocnění a informovat o možnostech prevence a léčby. U nás je však problém alzheimeriků širší. Diagnostikována je jich pravděpodobně pouze polovina, a to ještě v pozdních fázích nemoci. Tito pacienti jsou tak zcela odkázáni na systém sociálních a medicínských služeb, který už však praská ve švech. Na místo ve specializovaných zařízeních se běžně čeká třeba i celý rok. Plnohodnotnou domácí péči si přitom většina rodin nemůže dovolit, příspěvek na péči totiž pokryje sotva třetinu reálných nákladů.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence (62 %) a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost. Pacienti se ale většinou dostaví k lékaři až v pozdějších fázích onemocnění, kdy již potřebují spíše jen významnou podporu sociálních a medicínských služeb, nikoliv terapeutickou péči,“ říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.

Alzheimerova choroba je onemocnění způsobující postupný pokles kognitivních funkcí. Je charakteristická pomalým začátkem s postupným zhoršováním krátkodobé paměti, přidávají se problémy s prováděním každodenních úkonů a s vyjadřováním, zhoršuje se také racionální úsudek a projevují se i časté změny nálad a chování. „Tato nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů. V České republice evidujeme zhruba 155 tisíc osob s lékařem diagnostikovanou demencí. I v nejvyspělejších státech je však diagnostikováno jen asi 50 % osob, lze tudíž předpokládat, že reálný počet osob trpících demencí je i dvakrát vyšší, než udávají statistiky,“ doplňuje MUDr. Doleželová. Prognózy odhadují, že počet lidí s demencí se během dvaceti let zdvojnásobí a v roce 2030 tedy bude dementních osob na zemi asi 75 milionů, což je přibližně počet obyvatel Turecka.

Vedle vysokého nárůstu pacientů jsou v České republice palčivými problémy i pozdní diagnostika a obtížná dostupnost specializovaných zařízení. Poskytovatelů specializovaných služeb je u nás velice málo a zajistit pro lidi s touto nemocí v pozdějších fázích kvalitní komplexní zdravotně sociální péči vůbec není jednoduché, zvlášť vzhledem k tomu, že jejich počet stále rychleji narůstá. „Na místo v našich specializovaných zařízeních čekají někteří zájemci i více než rok. Navyšujeme kapacitu, otevíráme nová centra, cítíme, že lidé kvalitní sociálně zdravotní služby pro své blízké samozřejmě potřebují, poptávka je velká,“ říká generální ředitel skupiny specializovaných zařízení Alzheimercentrum Ing. Václav Slovák, MBA, LL.M.

Péče o osoby s tímto onemocněním je také vysoce nákladná. Reálná cena komplexní péče zdravotní i pečovatelské v domácím prostředí se v České republice odhaduje na 30 až 50 tisíc korun měsíčně. To činí pro zhruba 160 tisíc nesoběstačných pacientů s demencí v ČR potřebných 57 až 95 miliard na rok. Dodejme, že doma pečující osoba většinou navíc přijde i o příjem ze zaměstnání nebo pravidelné výdělečné činnosti. Domácí péče o tento typ pacientů je pak reálně téměř nemožná, příspěvek na péči je totiž i při nejvyšším stupni závislosti pacienta pouhých 13 200 korun a pokryje tak pouhý zlomek všech potřebných měsíčních výdajů. „Novou éru v léčbě Alzheimerovy nemoci snad přinesou léky biologické, které již podle klinických studií dokázaly umírnit či zcela zrušit klinické projevy demence. Dostupnost těchto léků pro pacienty v ČR se předpokládá v roce 2020, ale jejich úspěšnost bude nejspíše záležet na tom, v jakém stadiu demence jsou podány, respektive jak velké poškození mozku je již přítomno,“ dodává garantka odborné péče skupiny Alzheimercentrum MUDr. Ivana Doleželová, MBA.

Skupina Alzheimercentrum provozuje v České a Slovenské republice 10 pobytových zařízení s registrovanými službami, která pečují zejména o seniory v různých stádiích demence. Můžeme se opřít o více než dvacetileté zkušenosti. Díky nim jsme schopni zajistit Vašim blízkým profesionální, kvalitní a bezpečnou péči. Sestavili jsme unikátní koncept péče, který myslí na veškeré potřeby těla i duše nemocného člověka. S klienty denně pracujeme na mnoha úrovních. Připravujeme jim individuální program na míru jejich diagnóze a potřebám, nabízíme celou škálu speciálních terapií. Usilujeme o co nejvyšší kvalitu každého dne lidského života.

V Hradci Králové vrcholí cvičení vojenských zdravotníků zemí V4

Hradec Králové 19. září (ČTK) – Mezinárodního cvičení zdravotnických jednotek států visegrádské skupiny (V4) a dalších členských zemí NATO nazvané Medical Man 2018 se v Hradci Králové účastní více než 200 vojenských zdravotníků. Novinářům to dnes řekl šéf Agentury vojenského zdravotnictví, pod které polní nemocnice patří, Zoltán Bubeník. Cvičení na hradecké základně vojenských zdravotníků dnes vyvrcholilo ukázkou zásahu v terénu, včetně převozu zraněných do polní nemocnice, která vznikla v areálu kasáren. Cvičení skončí v pátek 21. září.

Cílem je zhodnotit kvalitu poskytování zdravotní péče jednotkami zemí visegrádské čtyřky, kam patří také Slovensko, Maďarsko a Polsko. “Jádro a vedoucí stát tvoří se svojí polní nemocnicí Česká republika, kterou personálně a materiálně rozšiřují moduly států, jako jsou Slovensko, Polsko a Maďarsko. V rámci cvičení tady je i spolupracující rumunská jednotka a tým hodnotitelů složený z více než deseti států (zemí NATO a partnerských zemí),” řekl ČTK Bubeník.

Podle řídícího důstojníka cvičení Ladislava Šlechty bude polní nemocnice pohotovostního uskupení V4 po ukončení cvičení připravena odjet na zahraniční misi. “Toto uskupení je postavené na bázi šesté polní nemocnice a další prvky do něho přispívají. Jsou to také sedmá polní nemocnice a další země V4,” řekl Šlechta.

Poslední podobné cvičení na hradecké základně, při kterém byla polní nemocnice postavena, se konalo v roce 2015. Česká polní nemocnice se účastní cvičení každoročně, třeba loni to bylo v Německu.

Polní nemocnici tvoří stany a kontejnery, ve kterých jsou umístěné například operační sály, jednotka intenzivní péče, magnetická rezonance či stomatologická ordinace. Pokud je nemocnice nasazena samostatně, součástí jsou i prostory určené pro logistiku, jako třeba ubytovna pro personál, polní kuchyně nebo elektrocentrála. Nemocnice nabízí péči na úrovni okresní nemocnice. Polní nemocnice je složená v desítkách kontejnerů, po postavení zabírá plochu až dvou fotbalových hřišť.

Hradeckou nemocniční základnu tvoří 6. a 7. polní nemocnice, všechny jednotky od 1. července 2010 sídlí v Hradci Králové. Polní nemocnici ČR nasadila naposledy v letech 2007 a 2008 v Afghánistánu, poté čeští lékaři působili dalších několik let v oblasti formou chirurgických týmů jako příspěvek do francouzské a pak americké polní nemocnice.

Tomáš Kučera dvd kš

Distributor: Slovenský model je cestou pro dostupnost léků i v ČR

Praha 19. září (ČTK) – Slovenský model, kdy musí v případě nedostatku výrobci léků zajistit, že bude pacientovi s platným receptem lék dodán, je cestou pro lepší dostupnost léků také v ČR. ČTK to dnes řekl Petr Doležal, výkonný ředitel skupiny Phoenix v ČR a SR. Firma je s tržním podílem asi 40 procent jedním z nejvýznamnějších farmaceutických distributorů v Česku.

Takzvaný emergentní systém by podle Doležala měl přinést také větší transparentnost a kontrolu distribuční cesty léků a léčiv na tuzemském trhu. Jde o mimořádný způsob objednání léčivého přípravku pro případ, kdy jej není možné zajistit běžně přes distributora.

“Slovenský model vnímáme jako v principu vhodný i pro český trh. Emergentní dodávky budou pro české pacienty jednoznačně přínosem v případě výpadku výroby léků, nedostatku surovin pro jejich výrobu nebo jejich účelovým reexportem a současně při jasně nastavených pravidlech a jejich důslednou kontrolou odpovědnými institucemi,” uvedl Doležal.

V Česku mají dosud zmíněnou povinnost právě distributoři léčiv, podle ministerstva zdravotnictví i lékáren to ale moc nefunguje. V připravované novele zákona o léčivech, která by podle dřívějšího vyjádření resortu mohla začít platit během příštího roku, se české ministerstvo zdravotnictví slovenským systémem inspirovalo.

Návrh, který představilo v srpnu, počítá s tím, že výrobce bude muset v konkrétním případě dodat lék do dvou dní, půjde o zákonem vymezené situace. Podle tehdejšího vyjádření České lékárnické komory by měla být problematika řešena komplexně a emergentní systém pouze výjimečným způsobem distribuce léčivých přípravků.

Na Slovensku bylo emergentní zásobování léků zavedeno novelou zákona v dubnu loňského roku. Doležal uvedl, že měsíčně se tam tímto způsobem vyřídí v průměru na 1500 objednávek. Z aktuálních statistik slovenské Asociace dodavatelů léků a zdravotnických pomůcek (ADL) vyplývá, že lékárna na Slovensku v průměru využije emergentní systém jednou až dvakrát měsíčně.

“Výhodou je, že recept následuje konkrétního pacienta, pro kterého je určený, a to do konkrétní lékárny. Nevýhodou jsou vyšší náklady na takovou distribuci v porovnání s normální distribucí. Náklady samozřejmě hradí výrobce,” uvedl prezident ADL Koloman Gachall.

Podle ADL naplnil emergentní systém na Slovensku očekávání garance dostupnosti léků, a to i v situaci, kdy se z tamního trhu léky stále vyváží, i když v menší míře než před účinností novely. Legislativa umožňuje export léků jen na základě písemného pověření držitele registrace.

Dopad příslušné novely na slovenský farmaceutický trh popisuje i výzkum agentury QuintilesIMS (nyní IQVIA) z loňského roku. Po trvalém růstu v posledních několika letech došlo podle něj už v průběhu první poloviny loňského roku ke snížení celkového obratu z prodaných léků meziročně o 5,8 procenta.

Phoenix lékárenský velkoobchod patří do skupiny Phoenix Group, která patří k největším evropským farmaceutickým velkoobchodům s ročním obratem přes 23 miliard eur (kolem 600 miliard korun). V minulém finančním roce, který začal loni v únoru a skončil na konci letošního ledna, zvýšil v Česku meziročně čistý zisk o 6,6 procenta na 275,6 milionu korun. Tržby naopak klesly o 2,8 procenta na 23,4 miliardy korun.

rdo mha

Průzkum: Až třetina studentů-zdravotníků zvažuje odchod mimo ČR

Praha 19. září (ČTK) – Více než třetina studentů středních zdravotnických škol zvažuje, že půjde pracovat do zahraničí. U studentů zdravotnických nelékařských oborů vysokých škol je to asi pětina, u vyšších odborných zdravotnických škol šestina. Meziročně jich ale ubývá, vyplývá z průzkumu Barometr mezi budoucími zdravotními sestrami z konce loňského roku mezi více než 2000 studenty.

Středoškoláků zvažovalo odchod o dva procentní body méně než v roce 2016, studentů vyšších odborných a vysokých škol o pět procentních bodů. “Jsem rád, že čím dál více zdravotních sester chce zůstat pracovat v České republice. Na druhou stranu vnímám jako problematické, že nadále je vysoké procento těch, které chtějí odejít pracovat mimo svůj obor,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle průzkumu o odchodu mimo zdravotnictví uvažovalo 13 procent středoškoláků a čtyři procenta studentů vyšších odborných a vysokých škol. “Studenti, kteří jsou po ukončení studia rozhodnutí hledat zaměstnání mimo segment zdravotnictví, uvádějí jako nejčastější příčiny jejich rozhodnutí nedostatečné finanční ohodnocení, nenaplnění očekávání studia daného oboru, “špatnou volbu oboru” ve smyslu nepřipravenosti na práci s lidmi a na směny a neadekvátní prestiž nelékařského zdravotnického povolání,” napsali autoři průzkumu.

Průměrný výdělek zdravotníka zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují asi 40 procent hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28.500 Kč. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30.866 korun, v nestátní 25.434 Kč.

Studenti považují nejčastěji za adekvátní nástupní plat mezi 20.000 a 25.000 korunami, Po odpracování jednoho roku by se měl podle nich pohybovat od 30.000 do 40.000 korun.

Zdravotních sester chybí v českých nemocnicích asi 3500. Zdravotnické obory jsou kvůli nesplněnému slibu na desetiprocentní růst tarifů od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti. Ministr jim nabídl sedmiprocentní růst, což odmítly. Příští rok navíc dostanou sestry pracující na směny příplatek 5000 korun měsíčně. Zvažuje se také zavedení výsluh podobně jako mají vojáci nebo policisté. Například Asociace sester nebo domácí péče se stávkovou pohotovostí nesouhlasí. Stávka v nemocnicích ale podle odborů nebude.

Podobný průzkum společnost Health Care Institute udělala i mezi studenty medicíny. Odchod do zahraničí zvažovala necelá čtvrtina, nejvíc chtějí do Německa. Také mezi mediky meziročně zájemců o odchod za prací mimo ČR ubylo.

van jw

Česko vyslalo do Jordánska lékaře v rámci programu Medevac

Praha 19. září (ČTK) – Z Česka dnes odletěl do Jordánska tříčlenný lékařský tým v rámci programu Medevac. Lékaři z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady budou v Ammánu pomáhat syrským uprchlíkům žijícím v uprchlických táborech v Jordánsku a sociálně slabým Jordáncům. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo vnitra.

“Jedná se o lékařský tým specializovaný na plastickou a rekonstrukční chirurgii,” uvedlo ministerstvo. Lékaři budou v Jordánsku do 29. září. Podle úřadu je obtížné předem odhadovat, kolik lidí budou lékaři operovat, bude to záviset na konkrétních pacientech a zákrocích. “Nicméně tato specializace standardně zvládne odoperovat zhruba 20 pacientů za misi,” uvedlo ministerstvo.

Do Jordánska se letos v rámci programu Medevac plánují ještě další dvě lékařské mise. Za dva měsíce odletí do blízkovýchodní země na deset dní oftalmologové z Fakultní nemocnice Hradec Králové a od 21. do 30. listopadu budou v Jordánsku také ortopedi z Ústřední vojenské nemocnice

Další dvě mise v rámci programu Medevac se plánují do Senegalu. Obě by se měly uskutečnit na přelomu listopadu a prosince, do africké země by měli zamířit odborníci na problémy nosního, ušního a krčního ústrojí a gynekologové.

Česko vysílá lékaře do Jordánska od roku 2013. Za tu dobu bylo v programu Medevac odoperováno 1800 pacientů. Kromě již zmíněných specialistů pomáhají také odborníci v oboru traumatologie nebo dětské kardiochirurgie.

Medevac funguje v ČR od roku 1993. V počátcích zahrnoval zejména evakuaci pacientů na léčení do České republiky. První pacientkou byla čtyřletá holčička zraněná granátem během války v Bosně a Hercegovině. Operovali ji lékaři v Motole. Od roku 1993 do roku 2013 bylo v Česku v rámci programu Medevac léčeno 171 zahraničních pacientů, převážně dětí.

Po roce 2013 se program rozšířil o vysílání expertů do zahraničí. Čeští lékaři pomáhali kromě Jordánska také v Kambodži, Keni, Iráku, Maroku či Senegalu. V první polovině roku 2018 vycestovalo pomáhat do zahraničí devět týmů ze šesti nemocnic. Specialisté odoperovali celkem 521 pacientů. Od roku 2015 Česko poskytuje také odborné stáže pro lékaře z oblastí postižených humanitární krizí.

str rot

Zahraniční lékaře asi čeká změna podmínek zkoušky pro praxi…

Praha 18. září (ČTK) – Zahraniční lékaři se možná budou moci jen čtyřikrát pokusit o absolvování aprobační zkoušky pro praxi v Česku. Budou si ale moci tuto zkoušku rozložit do dvou dnů. Poslanec ANO David Kasal dnes o tuto změnu doporučil rozšířit senátní novelu, jejímž původním cílem bylo vyřadit terapeuty a specialisty čínské medicíny ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhovanou úpravu podpořil. Rozdělení čtyřdílné zkoušky do dvou dnů je v zájmu nemocnic, které se potýkají s nedostatkem lékařů. Omezení pokusů naopak zabrání tomu, aby zahraniční lékaři žádali “donekonečna” o uznání jejich schopností léčit české pacienty.

Vojtěch doporučil schválit také návrh Jany Pastuchové (ANO), aby roční nemocniční praxi jako podmínku pro nové zdravotnické záchranáře nemuseli absolvovat řidiči záchranných vozů, kteří vykonávají tuto práci nejméně pět let. Upraveny budou zřejmě také rekvalifikace zdravotních sester na zdravotně-sociální pracovnice nebo požadavky na dětské sestry, klinické logopedy či psychology ve zdravotnictví.

Jiří Mašek (ANO) s ministrovým souhlasem asi prosadí návrh, aby si stanice protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby mohly najmout odborné lékaře z jiných zařízení.

Senátní novela má v zákoně o zdravotnických povoláních zrušit podmínky pro terapeuty a specialisty čínské medicíny. Důvodem je to, aby tyto formy pomoci nebyly hrazeny pojišťovnami. Poslanci se shodovali s Vojtěchem na tom, že čínskou medicínu by měl upravit samostatný zákon o léčitelích, který chystá ministerstvo zdravotnictví předložit v první polovině příštího roku.

Do zákona se tradiční čínská medicína dostala v minulém volebním období, úpravu prosadil tehdejší předseda sněmovního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Argumentoval tím, že nyní není možné jednoznačně ověřit vzdělání poskytovatelů čínské péče ani její rozsah a kvalitu.

mhm snm

Odbornice: Dítě do půl roku nepotřebuje víc než mateřské…

Praha 18. září (ČTK) – Dítě do šesti měsíců věku nepotřebuje podle odbornic na kojení jinou stravu než mateřské mléko. Od půl roku do dvou let či déle by mělo být kojení doplněné příkrmy. Na dnešní tiskové konferenci k Světovému týdnu kojení to řekly Anna Mydlilová z Národního laktačního centra a Eva Kudlová z 1. lékařské fakulty UK. Kojení má podle nich výhody nejen pro dítě, ale i pro matku. Chrání před rakovinou prsu nebo infarktem, u dětí snižuje riziko cukrovky či obezity.

V Česku podle statistik kojí po narození dítěte 95 procent žen, po roce už jen 15 procent. Doporučení světové zdravotnické organizace (WHO) je do šesti měsíců výhradně kojit, pak přidat příkrmy a pokračovat přibližně do dvou let. Organizace doporučují zahájit kojení v první hodině po porodu.

“Odhaduje se, že celosvětově tři z pěti dětí nejsou kojeny v první hodině života, čímž jsou vystaveny vyššímu riziku úmrtí a nemocí a snižuje se pravděpodobnost, že budou pokračovat v kojení,” vysvětlila Mydlilová.

Čím více mléka totiž dítě vypije, tím více se ho matce tvoří. “Maminky v naší studii úspěšně kojily, kojily děti ve věku šest až osm měsíců průměrně 6,6 krát za 24 hodin,” dodala pediatrička Eva Kudlová. Při zavádění příkrmu po šestém měsíci se podle ní nemá kojení za dávku jiné potravy vyměnit, ale příkrm přidat do mezery mezi kojením. Dítě pak postupně začne méně mléka vyžadovat.

U dětí pití mateřského mléka snižuje díky látkám pozitivním pro rozvoj imunity zejména riziko průjmových onemocnění a zápalů plic, ale také leukemie, Crohnovy choroby nebo nebezpečný zánět střev, při němž odumírá střevní sliznice. Kojení snižuje riziko úmrtí u této nemoci postihující zejména nedonošené děti o 77 procent. O 26 procent snižuje riziko nadváhy a obezity, o 35 procent budoucí cukrovky.

Střevní mikroflóra kojených dětí je podle Mydlilové kolonizovaná převážně prospěšnými bakteriemi, zatímco u dětí na umělé výživě převažují koliformní bakterie, enterokoky a další bakterie spíše škodlivé.

V Česku je po propuštění z porodnice kojeno 95,1 procenta dětí, bez dalších příkrmů 81 procent. Po šesti měsících je výlučně kojeno 13,6 procenta dětí a spolu s příkrmy necelých 37 procent. Po roce matky kojí už jen 15 procent dětí. Asi jedno procento matek ze zdravotních důvodů kojit nemůže.

Přínosy jsou podle odbornic i ekonomické. Americké studie ukázaly, že dostatečné kojení může snížit náklady na zdravotní péči o tři miliardy dolarů ročně (asi 65 miliard korun) a předčasná úmrtí dětí i matek ohodnotily na 14,2 miliardy dolarů (asi 3 biliony korun). Výroba umělé výživy a její obaly jsou podle odbornic i zbytečnou ekologickou zátěží.

van snm

Sněmovna asi schválí odklad projektu elektronické neschopenky

Praha 18. září (ČTK) – Projekt elektronické neschopenky od příštího roku spuštěn nebude, neboť tento uzákoněný termín nebude možné naplnit. Sněmovna proto pravděpodobně schválí zrušení termínu v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení, jak to navrhla vláda. Její záměr dnes v nedokončeném prvním kole projednávání podpořila i opozice.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poslancům řekla, že by projekt chtěla odložit o rok. Ministerstvo přitom v návrhu, který připravilo ještě pod vedením Jaroslavy Němcové (ANO), počítalo s dvouletou přípravou nových pravidel e-neschopenky, a tedy s jejich zavedením až od ledna 2021.

Práce na projektu měla podle dřívějšího vyjádření Němcové převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. Postup ministerstva kritizovali zástupci ODS, TOP 09 i Pirátů. Podle nich řada nedostatků v projektu vznikla kvůli obstrukcím týmu bývalé ministryně.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Mohou využít takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat. Tento úřad chce firmám od příštího roku umožnit, aby mohly dodatečně údaje o nemocných pracovnících přes počítač kontrolovat. Uvidí je ale až poté, co je správa obdrží poštou a do systému zadá, pokud doktoři nebudou tiskopisy vyplňovat elektronicky.

Podle údajů ČSSZ každý rok přibývá neschopenkových formulářů, které lékaři přes počítač posílají. V roce 2015 jich bylo 56.000 a loni 117.000.

Elektronické neschopenky měli doktoři dobrovolně používat od ledna. Vystavili by je a odeslali přes počítač. Údaje o pracovní neschopnosti zaměstnance by okamžitě mohl vidět jeho zaměstnavatel. Nemocní by nemuseli tiskopisy nosit do práce a mohli se jít rovnou léčit. Doklady by také hned měla ČSSZ.

Zatím není jasné, odkdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. Po zavedení elektronických neschopenek volají zaměstnavatelé. Chtějí díky tomu mít lepší kontrolu nad nemocnými zaměstnanci.

mhm mbc mha