21. září – Mezinárodní den Alzheimerovy choroby – Alzheimer není…

Praha, 11. září 2018 (ZP MV ČR) – V ČR žije asi 150 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste.¹ Nepříznivé vyhlídky do budoucna výrazně ovlivňuje fakt, že jde o prozatím nevyléčitelnou nemoc. Existuje ovšem celá řada léků, které dokáží její příznaky „brzdit“, a tím pozitivně ovlivnit kvalitu života pacienta.² Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP 211) za péči o své klienty s Alzheimerem v loňském roce zaplatila celkem 172,4 milionů korun.

V meziročním srovnání jde o nárůst ve výši 16,5 %. „Náklady se loni zvýšily celkem o 24,4 mil. Kč, léčba jednoho pacienta ZP MV ČR stála za rok v průměru téměř 44 000 Kč. Přibývá i nemocných. Zatímco v roce 2016 se jich u nás léčilo 3 596, loni už to bylo o 337 více. V převážné většině jde o osoby nad 70 let. Výjimkou však nejsou ani výrazně mladší pacienti, i když jejich počet ve srovnání se staršími ročníky je malý. Loni jsme evidovali 33 nemocných ve věku 35 až 50 let, avšak přes 3 300 nemocných ve věku od sedmdesáti let. Nemoc postihuje častěji ženy než muže. Z celkového počtu 3 933 nemocných s Alzheimerovou chorobou je přes 2 500 žen,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Čím starší, tím vyšší riziko Alzheimera

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, při němž dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Jde o nejčastější formu demence, tvoří více než polovinu všech jejích typů. Celosvětový počet nemocných se odhaduje na 20 miliónů, v České republice postihuje zhruba 150 000 osob.¹ Obecně demencí trpí ve světě více než 44 miliónů lidí, v roce 2030 se jejich množství pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a podle odhadů do roku 2050 dosáhne počet nemocných až 135miliónové hranice.³

Největším rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je věk. Ve skupině 65tiletých jsou postiženy zhruba 2–3 % populace, v kategorii od 80ti let výše je pak postižena celá polovina populace. Rozhodně to však neznamená, že mladí lidé jsou zcela bez rizika. Existují i vzácnější formy, jež se projevují už kolem 40. – 50. roku.¹

Včasná diagnóza je základ

Alzheimerovu chorobu poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer už v roce 1907.4 Její závažnost dokazuje i skutečnost, že ani po 111 letech stále není zcela zřejmá příčina nemoci¹, a tudíž ani účinná léčba.² O to větší roli hraje včasné odhalení příznaků, aby šance na zpomalení projevů nemoci a udržení důstojného života byla co největší. Nejnovější průzkum Alzheimer Europe provedený v pěti evropských státech však ukazuje, že diagnóza bývá mnohdy stanovena se zpožděním. V průměru jde o 2,1 roku, konkrétně v ČR je to 1,6 roku. V okamžiku stanovení diagnózy se zhruba polovina pacientů nacházela v mírně pokročilém stádiu demence (53 %), třetina ve středně pokročilém stádiu (36 %) a 4 % dokonce v těžkém stádiu demence. Téměř polovina pečujících (47 %) poznamenala, že by bylo lepší znát diagnózu dříve.⁵

Hlavním projevem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Člověk zapomíná známé věci, je dezorientovaný v prostoru i čase, ztrácí zájem o své koníčky a práci, zhoršuje se jeho vyjadřování, objevit se mohou také halucinace.² Jde o progresivní onemocnění – příznaky se v průběhu času zhoršují. V prvním stádiu nemoci se člověk o sebe zvládne postarat více méně sám, v nejtěžší fázi je zcela odkázaný na pomoc druhých.¹

Zdroje:

1. http://www.gerontologie.cz/showdoc.do?docid=25
2. http://www.gerontologie.cz/files/alzheimerova_nemoc_v_rodine.pdf
3. http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/co-je-demence/
4. http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/
5. http://www.alzheimer.cz/clanky/ae-predstavila-vysledky-vyzkumu-v-evropskem-parlamentu/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Lékaři: Každou minutu mrtvice odumře pacientovi 2 miliony neuronů

Praha 11. září (ČTK) – Každou minutu trvání mrtvice odumřou pacientovi v mozku asi dva miliony neuronů a 14 milionů synapsí, které je propojují. Zásadní je proto podle lékařů rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, zavolat záchrannou službu a co nejdříve zahájit léčbu v jednom ze 46 specializovaných center. Novinářům to dnes řekl Aleš Tomek, předseda Celebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Kromě neuronů a synapsí umírají v mozku při nedokrvení některých jeho částí také takzvaná myelinizovaná nervová vlákna. Za minutu jich při mrtvici odumře až 12 kilometrů. „Muž má ve 20 letech něco kolem 176.000 kilometrů těchto vláken, žena o něco méně. Osmdesátník jich má už jen 97.000 kilometrů,“ dodal Tomek.

Právě věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem mrtvice. Se zlepšující se péči o pacienty jich méně mozkové příhodě podléhá a více se podaří zcela uzdravit. „V roce 1980 bylo mrtvic asi dvojnásobně, přestože populace jako celek byla mladší než teď,“ vysvětlil.

V roce 2016, z nějž pocházejí poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo hospitalizací kvůli cévní mozkové příhodě asi 50.000. V posledních letech jich ubývá podle Tomka mezi 1000 a 2000 ročně. První mrtvici má asi polovina pacientů.

Během života postihne mrtvice asi každého šestého Čecha a každý desátý na ni zemře. Asi pětina pacientů nepřežije, polovina je postižena různým stupněm invalidity a třetina bývá zcela bez následků. Typickými příznaky mozkové mrtvice je ochablá ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst, potíže s řečí.

Nejzásadnější pro další prognózu je doba, za jak dlouho po propuknutí cévní mozkové příhody dostane pacient správnou léčbu. „Cílem je, aby ve všech centrech byla léčba zahájena do 20 minut od příjezdu sanitky,“ dodal Tomek.

Pokud se pacient dostane na sál do 1,5 hodiny od mrtvice, podaří se lékařům díky podání léků rozpouštějících krevní sraženinu zachránit každého druhého. Za tři hodiny je to už jeden ze sedmi a po 4,5 hodinách jeden ze čtrnácti. Později musí lékaři cévní sraženinu přímo z mozku vyjmout pomocí zákroku skrz tříslo a tepnu. Takzvanou mechanickou trombektomii musí stihnout do šesti hodin od příhody, později je vhodná jen u desetiny pacientů.

Mozek spotřebuje pětinu tělu dodaného kyslíku a bez něj vydrží jen pět minut, než začnou jeho buňky odumírat. Většina případů mrtvic jsou případy nedokrvení a tím neokysličování mozku.

van mha

Strakonická nemocnice získá trenažér vyvinutý vědci v NASA

Strakonice 11. září (ČTK) – Strakonická nemocnice za přibližně 100 milionů korun modernizuje některá svá pracoviště. Jde například o oddělení radiodiagnostické a rehabilitační péče, gastroenterologické centrum a laboratoře. Nemocnice získá mimo jiné antigravitační trenažér chůze, který vyvinuli vědci v americkém vesmírném středisku NASA. Přístroj pomáhá pacientům po úrazech a operacích nohou. Novináře o tom informovala v tiskové zprávě Barbora Benešová ze společnosti G-Project.

„Pacient je během cvičení nadnášen vztlakem vzduchu. Přístroj umožňuje simulovat chůzi s odlehčením až 80 procent hmotnosti. Zjednodušeně řečeno dosáhneme toho, že u stokilového pacienta je došlap dvacet kilogramů, což významně snižuje zatížení kloubů,“ uvedl primář oddělení léčebné rehabilitace strakonické nemocnice Zbyněk Hrdlička.

Pacienti by antigravitační trenažér měli začít využívat od října. Přístroj připomíná uzavřený běžecký trenažér, který funguje na základě rozdílu tlaku vzduchu.

Rehabilitační oddělení strakonické nemocnice využije každoročně přibližně 3500 pacientů. Třetina z nich se léčí s případy, kdy lze antigravitační trenažér za zhruba dva miliony korun využít. Jde o jedinou nemocnici v Jihočeském kraji, která toto zařízení bude mít.

rek hj

Odbory:Na dva mil lidí působí v práci rizikové faktory pro…

Praha 11. září (ČTK) – Na 2,16 milionu lidí v Česku působil loni v práci některý z rizikových faktorů jako hluk, chemikálie, vedro, záření či vibrace. Přes 320.600 zaměstnanců bylo pak vystaveno pěti a více těmto faktorům. Údaje dnes zveřejnila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na odborářském shromáždění v Praze. Vycházela z údajů Státního zdravotního ústavu.

Podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku loni v Česku pracovalo v soukromém sektoru 3,06 milionu lidí a ve veřejných službách pak 634.700 lidí. Zhruba polovina lidí tak měla v zaměstnání rizikové faktory pro zdraví. Podle vyhlášky jich je 13. Patří mezi ně nadměrná fyzická i psychická zátěž, chlad, zvýšený tlak vzduchu či záření a chemikálie.

„Pro nás bylo velmi vážné zjištění to, na kolika pracovištích jsou rizikové faktory. V technologické době bychom měli udělat vše pro to, abychom taková pracoviště nahradili takovou technologií, aby nic zaměstnance neohrožovalo,“ řekl ČTK předák ČMKOS Josef Středula.

Jeden rizikový faktor působil loni na 570.408 zaměstnanců, tři na 415.475 lidí a pět a víc na 320.638 pracovníků. Víc lidí než dřív trpí také nemocí z povolání, pacientů přibývá.

Nejčastější nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu z přetěžování. Častěji se projevuje u žen než u mužů. Loni se objevilo kolem 330 případů uznaných jako nemoc z povolání. Muži naopak většinou mívají syndrom karpálního tunelu z vibrací. Třetí nejčastější obtíží bývá alergický ekzém. Na čtvrté příčce je svrab se zhruba stovkou nemocných.

V karcinogenním prostředí bylo loni 9529 pracovních míst. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, a to 2186. Následovala Vysočina s 1276 posty v prostředí se zvýšeným rizikem rakoviny a Středočeský kraj z 996 pozicemi. Nejčastěji se to týkalo obsluhy strojů, zdravotnictví, strojírenství, ale i výroby potravin.

Smrtelných úrazů loni Státní úřad inspekce práce zaznamenal 95. Postupně jich ubývá. Před deseti lety v roce 2008 přišlo v práci o život 192 lidí.

Odbory se chtějí na bezpečnost práce víc zaměřit. Soustředit se chtějí i na vyjednávání lepších pracovních podmínek. Budou usilovat o to, aby se do seznamu nemocí z povolání zařadily také choroby bederní páteře.

ktk rot

Při výměně řidičského průkazu bude možná povinná kontrola zraku

Praha 11. září (ČTK) – Motoristé si možná budou muset nechat zkontrolovat zrak při pravidelné výměně řidičského průkazu. Sněmovna dnes pustila novelu poslance ČSSD Jana Birke navzdory výtkám k posouzení do hospodářského a zdravotnického výboru. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí předlohy zrychleně už v úvodním kole.

Zatímco podle Birkeho by novinka vedla k větší bezpečnosti na silnicích, odpůrci mluví o zvýšení byrokracie. „Návrh přináší každému řidiči mladšímu 65 let papír navíc,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Jeho stranický kolega Václav Klaus mladší mluvil o další „buzeraci“ řidičů.

„V praxi to ničemu konkrétnímu nepomůže,“ přidal se ke kritikům záměru místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Vlastimil Válek (TOP 09) zase vyjádřil obavy z toho, že lékaři by nápor motoristů žádajících potvrzení nezvládli. Rovněž Jiří Mašek z hnutí ANO soudí, že nová povinnost by byla nadbytečná. Poukázal na to, že už nyní má každý pacient nárok projít každé dva roky preventivní prohlídkou, jejíž součástí je kontrola zraku i barvocitu.

V Česku je asi šest milionů řidičů. Birke novelou reagoval na výsledky kampaně Slepí vrazi, kterou v minulosti pořádal Autoklub České republiky. Vyplynulo z nich, že by asi 4,5 milionu motoristů potřebovalo brýle nebo více dioptrií. „Půl milionu řidičů by nemělo usednout za volant,“ uvedl Birke.

Pravidelné kontroly zraku v současnosti povinné nejsou. Běžný řidič musí absolvovat lékařskou prohlídku při vydání prvního řidičského průkazu a potom až v 65 letech, následně v 68 letech a až potom každé dva roky.

Vláda, ještě jednobarevný kabinet ANO v demisi, se k novele postavil neutrálně. Vznesl k ní ale řadu výtek, když předložená podoba podle vládních legislativců nepředstavuje vhodné řešení problému.

Kabinet předloze vytkl, že se navrhované pravidelné kontroly nepromítají do souvisejících částí zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela nestanoví ani žádný požadavek na aktuálnost lékařského posudku a neobsahuje pravidlo, podle kterého by úřady neměly zdravotně nezpůsobilým motoristům nový řidičský průkaz vydat.

Není podle vlády rovněž jasné, proč by se měla lhůta mezi navrhovanými prohlídkami u jednotlivých skupin řidičů lišit. Řidičské průkazy je sice obecně nutné měnit po deseti letech, oprávnění pro některé skupiny vozidel ale mají jen pětiletou platnost. Kabinet navíc upozornil na možné obcházení nové povinnosti. Řidiči by mohli záměrně podávat žádost o výměnu průkazu nikoli kvůli skončení jeho platnosti, ale dříve například kvůli ztrátě nebo zničení. V takovém případě by lékařskou prohlídku podstoupit nemuseli.

Birke navrhoval, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení. Takový postup ale zablokovalo pět z devíti poslaneckých klubů.

mbc rot

Čechů s brýlemi přibývá. Jak vidí svět lidé s oční vadou?

PRAHA, 10. ZÁŘÍ 2018 (GEMINI) – Zrak se Čechům v posledních letech stále zhoršuje. Brýle nebo kontaktní čočky nosí zhruba každý druhý Čech. Frekventovaným onemocněním, o kterém se stále častěji mluví, je syndrom suchého oka. Ten v současnosti trápí každého sedmého Čecha.

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus. U mladých lidí je nejvíce rozšířená krátkozrakost. V pozdějším věku – typicky nad 40 let – je téměř u většiny populace rozvinuta vetchozrakost. Stále více lidí trápí syndrom suchého oka. „Počet lidí s dioptrickou oční vadou každým rokem roste, nejvíc přibývá lidí s krátkozrakostí, na které se velkou mírou podílí nadměrná práce do blízka, například na počítači nebo mobilním telefonu. Čím dál větším problémem začíná být takzvaný syndrom suchého oka, který také způsobuje častá práce s počítačem, tabletem nebo mobilem. Při těchto činnostech totiž člověk intuitivně méně mrká a povrch oka rychle osychá. To způsobuje pálení a řezání očí. Také klimatizované prostory se svým suchým vzduchem přispívají k vysychání očí a snížené produkci slz. Ty je potřeba nahradit kapkami ve formě umělých slz. Tyto problémy má v současné době každý sedmý člověk. Léčba syndromu suchého oka je možná několika způsoby – aplikací umělých slz nebo speciálním přístrojem, který znovu aktivuje činnost slzných žláz. Pacientům s podrážděnýma očima z důvodu nedostatku slz nebo jejich snížené kvality také doporučujeme užívání vhodných doplňků stravy, které fungují i jako prevence,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Většina zrakových potíží se projevuje pozvolna. Pokud jsou příznaky odhaleny včas, lze řadu očních vad vyléčit nebo jejich zhoršování zpomalit. Zanedbaná dioptrická vada se ale může začít velmi rychle zhoršovat. Jak se nejčastější oční vady projevují? „Krátkozrakost způsobuje zhoršené vidění do dálky, na čtení vidí člověk dobře. Dalekozrací lidé vidí hůř jak na dálku, tak i na blízko. Vetchozrakost ovlivňuje vidění do blízka a lidé si musejí brát na čtení brýle, do dálky vidí dobře. Astigmatismus ovlivňuje vidění na blízko i do dálky, kvalita vidění závisí na velikosti vady. Nízká hodnota nebývá patrná, u vyšších stupňů astigmatismu se objevuje snížená ostrost vidění, zhoršené vnímání detailů a kontrastů, pokřivený a deformovaný obraz, který může vést například k záměně písmen v textu,“ popsal Karel Liška, hlavní optometrista oční kliniky Gemini.

Nejdřív brýle, potom operace. Každá dioptrická vada lze řešit brýlemi, což je nejjednodušší forma korekce a mezi Čechy i nejvyhledávanější. Roste ale obliba laserových operací, které dioptrickou vadu vyřeší jednou provždy. „Většina našich pacientů má zkušenosti s nošením dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček. Jen málo pacientů se ihned po zjištění dioptrické vady rozhodne pro operaci. Lidí, kteří se ale chtějí oční vady zbavit chirurgicky, každým rokem přibývá. Brýle totiž lidi často obtěžují během sportu, někdy jich potřebují i několik – na čtení, řízení, běžné nošení, ztrácí je a častým důvodem je i estetika a pohodlí, ne každému jednoduše brýlové obruby, ať už jsou jakékoli, sluší a ne každý je na obličeji snese. Ideálním věkem pro laserovou korekci oční vady je 18 až 40 let, kdy je oční vada ustálena. Brýlí se ale mohou zbavit i starší pacienti, u nich se zpravidla volí jiná metoda než laserová korekce. Kupříkladu výměna nitrooční čočky za multifokální nebo implantace presbyopické fakické čočky,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Častým onemocněním je i šedý zákal. V Česku jím trpí až půl milionu lidí. U pacientů starších 60 let toto onemocnění ohrožuje dokonce každého druhého. Ve věku 75 až 85 let má šedý zákal 90 procent lidí. „Šedý zákal se projevuje zhoršením vidění do dálky i při čtení, změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna. Šedý zákal lidé často zaměňují za zelený, ten má ale jiný průběh a zcela vyléčit nelze. Zelený zákal se projevuje zhoršením periferního vidění, což pacient nemusí ze začátku vůbec poznat, proto jsou tak důležité pravidelné kontroly u očního lékaře. Léčí se trvalou aplikací kapek, v některých případech se dá zvážit i operativní přístup. Na rozdíl od šedého zákalu, který se operací odstraní celý, se zelený zákal operací jen pozastavuje, nikdy se zcela nevyléčí,“ řekl Pavel Stodůlka.

PROJEVY NEJČASTĚJŠÍCH OČNÍCH VAD

Krátkozrakost je oční vada, při které se paprsky světla sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací, která se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky.

Dalekozrakost – při této oční vadě se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Projevuje se špatnou viditelností na čtení. Stejně jako krátkozrakost se koriguje brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací, která se provádí buď laserem, nebo implantací nitrooční čočky.

Astigmatismus je oční vada, která se vyskytuje často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Oko má rozdílnou lomivost v různých směrech. Koriguje se cylindrickým sklem v brýlích nebo laserovou operací, jen výjimečně kontaktními čočkami.

Šedý zákal je zkalení oční čočky. Vyskytuje se především ve vyšším věku, ale výjimečně i u mladých lidí nebo i dětí. Pacient hůře vidí na dálku i na blízko, jako by se díval přes špinavé sklo. Jedinou možnou léčbou je operace, při níž je zakalená čočka nahrazena umělou nitrooční čočkou. V rozvojových zemích je jednou z hlavních příčin slepoty.

Zelený zákal na rozdíl od šedého zákalu neznamená zkalení očních struktur, ale poškození zrakového nervu vysokým nitroočním tlakem. Je zrádný tím, že se nemoc z počátku nemusí nijak projevit. Proto je důležitá včasná diagnostika. Zvýšený nitrooční tlak může odhalit pouze lékařské vyšetření. Pokročilý glaukom způsobuje výpadky zorného pole.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Běh pro miminka do dlaně podpořil nedonošené děti

Praha, 10.9.2018 (Nemocnice Na Bulovce)

Včera odpoledne ve Sportcentru Koráb v Praze 8 proběhl charitativní Běh pro miminka do dlaně, který pořádá nezisková organizace Nedoklubko. Účastníci se hlásili na pětikilometrový hlavní závod a nebo na procházku pro rodiny s dětmi. Peníze ze startovného organizátoři věnovali Neonatologickému oddělení Nemocnice Na Bulovce. Na péči o nedonošené děti se podařilo vybrat celkem 47.444 korun.

„Naším cílem je vždycky podporovat to oddělení ideálně něčím, co má taky vliv na budování vztahu maminky s tím miminkem, ať už je to třeba ta odsávačka na mléko nebo klokánkovací křesla,“ říká pořadatelka běhu Lucie Žáčková.

Zhruba každé dvanácté dítě se v Česku narodí předčasně. Podle primáře Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Martina Čihaře je možností pomoci rodinám hned několik. „Jedná se jednak o podporu přímo těch maminek, které jsou najednou hozeny do situace, že mají extrémně nezralé děťátko, nevědí, co s ním počít, jsou nešťastné a potřebují vlastně psychickou pomoc. Potom je možnost maminkám věnovat různé potřebné věci a dárky,“ vysvětluje primář Čihař.
Děkujeme organizátorům!

HP představuje nejpokročilejší technologii pro 3D tisk kovu na…

Až 50x vyšší produktivita výroby vysoce kvalitních finálních součástek při výrazně nižší ceně;
Služba Metal Jet Production Service zpřístupní novou technologii zákazníkům po celém světě;
Partnerství se společnostmi GKN Powder Metallurgy, Parmatech, Volkswagen, Wilo a dalšími

Chicago/Praha, 10. září 2018 (HP) — HP Inc. dnes na veletrhu 2018 International Manufacturing Technology Show (IMTS) v Chicagu představilo HP Metal Jet, nejpokročilejší technologii pro 3D tisk kovu na světě určenou pro velkoobjemovou výrobu funkčních kovových dílů. Oproti jiným metodám 3D tisku nabízí až 50krát vyšší produktivitu¹ při výrazně nižší ceně². Již nyní ji pro tovární výrobu hotových součástek začínají využívat výrobní společnosti GKN Powder Metallurgy a Parmatech, které dostávají objednávky od globálních zákazníků jako Volkswagen a Wilo a inovátorů vertikálního trhu jako Primo Medical Group a OKAY Industries.

Protože chce HP zcela změnit současnou podobu práce designérů i výroby, spouští také službu Metal Jet Production Service³. Ta zákazníkům po celém světě umožní rychle realizovat nové návrhy 3D dílů, vyrábět hotové díly ve velkém objemu a integrovat HP Metal Jet do svých dlouhodobých výrobních plánů.

„Nacházíme se uprostřed digitální průmyslové revoluce, která mění celý výrobní průmysl o celkové hodnotě 12 bilionů dolarů. HP napomáhalo uskutečnění této transformace svou průkopnickou prací na 3D masové výrobě plastových částí a nyní chce svou snahu zdvojnásobit pomocí průlomové technologie HP Metal Jet pro 3D tisk kovů,” řekl Dion Weisler, výkonný ředitel a prezident společnosti HP Inc. „Její dosah je obrovský – jenom automobilový, průmyslový nebo zdravotnický sektor ročně vyrobí stovky milliard kovových dílů. Naše nová 3D tisková platforma Metal Jet a Production Service přinese rychlost, kvalitu a úspory, díky kterým budou naši zákazníci moci od základu změnit způsob, jakým v současné digitální době zpracovávají návrhy, vyrábí a dodávají nová řešení na trh.”

HP Metal Jet je průlomová technologie na bázi „binder jetting“ s přesností na úrovni jednotlivých voxelů, která využívá více než 30 let zkušeností HP s vývojem tiskových hlav a chemických vlastností a procesů. S tiskovou podložkou o rozměrech 430 x 320 x 200 mm, čtyřnásobnou redundancí trysek, dvojnásobným množstvím tiskových lišt⁴ a výrazně nižším podílu pojiva na celkové hmontosti umožní HP Metal Jet ve srovnání s jinými řešeními pro 3D tisk kovů vyšší produktivitu⁵ i spolehlivost při nízkých pořizovacích i provozních nákladech⁶. HP Metal Jet začne s výrobou nerezových dílů, při které dokáže zaručit izotropní mechanické vlastnosti splňující nebo překonávající standardy ASTM a MPIF ⁷.

Průmyslové obory se začnou díky technologii HP Metal Jet měnit

Jako první navázala s HP spolupráci společnost GKN Powder Metallurgy, která začne ve svých továrnách využívat technologii HP Metal Jet pro výrobu funkčních kovových částí pro přední automobilové a průmyslové společnosti jako Volkswagen a Wilo. GKN Powder Metallurgy je přední světový výrobce materiálů a produktů pomocí technologií založených na práškové metalurgii, pod nějž spadají značky GKN Sinter Metals, GKN Hoeganaes a GKN Additive Manufacturing. Ročně vyrobí přes tři miliardy komponent a podle jeho odhadů pro své zákazníky ze všech oborů vytiskne pomocí technologie HP Metal Jet už v příštím roce miliony součástek.

„Stojíme na začátku éry, ze které již nebude návratu: přichází budoucnost masové výroby pomocí 3D tisku. Nová technologie Metal Jet od HP nám umožní rozšířit oblast našeho podnikání, neboť se budeme moci chopit nových příležitostí, kterým dříve bránila příliš vysoká cena,“ řekl Peter Oberparleiter, výkonný ředitel GKN Powder Metallurgy. „Spojením sil s HP budeme moci posunout produktivitu a možnosti našich zákazníků na dosud nevídanou úroveň díky ekonomickým i technologickým výhodám systému HP Metal Jet.“

Volkswagen, jedna z největších automobilek na světě, začleňuje HP Metal Jet do svého dlouhodobého konstrukčního a výrobního plánu. Výsledkem spolupráce mezi Volkswagenem, GKN Powder Metallurgy a HP bude možnost rychlé masové výroby součástek na míru, jako individualizovaných kroužků na klíče a štítků s názvy modelových řad. Víceletý plán VW na použití technologie HP Metal Jet počítá také s výrobou namáhanějších funkčních částí s náročnějšími konstrukčními požadavky, jako jsou hlavy řadicích pák a úchyty zpětných zrcátek. Se vstupem elektromobilů do masové výroby se očekává, že HP Metal Jet najde další využití například při odlehčování kovových dílů s bezpečnostní certifikací.

„Automobilový průmysl prochází revolucí – zákazníci dnes již očekávají personalizaci. Navíc jen do roku 2025 uvedou značky skupiny Volkswagen Group na trh 80 nových elektrických modelů,“ řekl Dr. Martin Goede, šéf technologického plánování a vývoje ve Volkswagenu. „Jediný automobil se skládá z šesti až osmi tisíc dílů. Velkou výhodou aditivní technologie jako HP Metal Jet je, že řadu z těchto dílů můžete vyrobit, aniž byste museli nejprve postavit výrobní nástroje. Zkrácením cyklu ve výrobě můžeme zpracovat velmi rychle větší objemy dílů. Právě proto je nová platforma HP Metal Jet pro celý náš průmysl obrovským skokem kupředu. Těšíme se, až díky ní zvedneme laťku zase o kus výš a budeme moci nabídnout našim zákazníkům lepší produkty a inovace.“

GKN Powder Metallurgy bude využívat technologii HP Metal Jet také pro výrobu průmyslových součástek s větší hydraulickou účinností pro společnost Wilo, globálního lídra v oblasti čerpadel a čerpadlových systémů. Wilo bude těžit z jejích výhod například při výrobě rotorů, difuzorů a opláštění, které mají velmi proměnlivé rozměry a zároveň musí snášet výrazné výkyvy sání, tlaku a teploty.

Změní se i zdravotnický průmysl

HP chce pomoci i zdravotnickému průmyslu, rozhodlo se proto spojit síly také se společností Parmatech a rozšířit masovou výrobu dílů i pro zákazníky jako OKAY Industries, Primo Medical Group a další. Parmatech je světový lídr v oblasti plastického vstřikování kovů a ve zpracování kovů se mu daří být průkopníkem už více než 40 let. Specializuje se přitom právě na výrobu velkého objemu levných kovových dílů pro zdravotnictví a těžký průmysl.

„HP Metal Jet představuje první 3D technologii skutečně použitelnou pro výrobu kovových dílů určených pro průmyslové využití. Naši zákazníci vyžadují extrémní výkon, kvalitu a spolehlivost a díky této špičkové technologii od HP máme jistotu, že jejich očekávání dokážeme překonat,“ řekl Rob Hall, prezident společnosti Parmatech. „Brzy nasadíme HP Metal Jet do našich továren a začneme vyrábět složité součástky jako chirurgické nůžky a endoskopické kleště, ale i nové výrobky a geometrie, které konvenčními technologiemi pro zpracování kovů není možné vyrobit. Technologie HP Metal Jet bude klíčová pro náš vývoj inovativních řešení šitých na míru našim zákazníkům a jejich jedinečným potřebám.“

Určená pro masovou výrobu: Cena a dostupnost technologie HP Metal Jet

Již v první polovině roku 2019 budou zákazníci moci nahrávat soubory s 3D návrhy a získávat finální díly ve velkém objemu díky nové službě Metal Jet Production Service. Tyto díly budou vyráběny ve spolupráci s již zmíněnými partnery HP, společnostmi GKN Powder Metallurgy a Parmatech, aby byl zaručen ten nejvyšší standard kvality jejich zpracování. Více informací se dozvíte na HP.com/go/3Dmetalparts, kde se můžete také zaregistrovat a získat přístup ke službě HP Metal Jet Production Service.

Veškeré technické informace o nové technologii Metal Jet od HP najdete na HP.com/go/3Dmetals.

Řešení HP Metal Jet pro komerční využití bude poté k dostání za méně než 399 000 dolarů a k prvním zákazníkům se vydá v roce 2020. Široce dostupné bude od roku 2021. Rezervace pro předobjednávky systémů Metal Jet mohou zákazníci podávat již nyní⁸.

HP představuje budoucnost masové výroby pomocí 3D tisku na letošním IMTS

Připojte se 11. září v 9:00 místního času v Sky Ballroom, West Building, McCormick Place k prezidentu 3D tisku v HP Stephenu Nigrovi při jeho úvodní řeči ke konferenci o aditivní výrobě v rámci IMTS. HP a jeho partneři představí svou práci na uvedení 3D tisku kovů do masové výroby. Živý přenos úvodní řeči bude možné zhlédnout po registraci na http://gbm.media/hp-keynote.

O společnosti HP 

Společnost HP Inc. vytváří technologie, které usnadňují život lidem po celém světě. Prostřednictvím našeho portfolia tiskáren, počítačů, mobilních zařízení, řešení a služeb vytváříme zážitky, které ohromí. Více informací o HP Inc. naleznete na http://www.hp.com a http://www.hp.com/go/3Dprinting. 

1 Podle srovnání konkurenčních 3D tiskových řešení založených na technologiích binder jetting a selective laser melting (SLM) k 31. červenci 2018. Prohlášení o produktivitě vychází z: 1) průměrně až 50krát produktivnější díky rychlosti tisku při sériové výrobě až 100 000 dílů a 2) pořizovací ceny řešení.

Byznys s chudobou může pomoci omezit 15 opatření, řekla Maláčová

Praha 10. září (ČTK) – Zvládnout takzvaný obchod s chudobou a zlepšit situaci lidí, kteří žijí v nevyhovujících podmínkách v předražených ubytovnách či bytech, by mělo pomoci 15 opatření. Patří mezi ně využívání cenových map s obvyklým nájemným, stanovení počtu osob na danou plochu či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Jednotlivá ministerstva začnou nyní záměry připravovat. Novinářům to dnes po jednání ministrů se zástupci starostů a dalších institucí řekla šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD).

Stejné návrhy projednávala už v minulém období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), a to před dvěma lety. Opatření navrhli tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a šéfka resortu práce Michaela Marksová (oba ČSSD). Kabinet ČSSD, ANO a lidovců úpravy pak neprosadil. Exministryně ANO Jaroslava Němcová chtěla před několika měsíci situaci chudých v ghettech řešit hlavně výrazným snížením dávek do ubytoven a zpřísněním jejich vyplácení.

„Hlavním tématem jednání bylo, jak zatočíme s ochodem s chudobou. Rozdělili jsme to na dvě oblasti – jak zatočíme s těmi šmejdy (nepoctivými pronajímateli a provozovateli) a jak pomůžeme lidem v lokalitách. Sesbírali jsme 15 nápadů, co s tím. Jsou to podněty, se kterými budeme dál pracovat,“ uvedla Maláčová.

Jednotlivá opatření budou připravovat ministerstva práce, průmyslu, vnitra, místního rozvoje či zdravotnictví ve spolupráci s radnicemi. Mezi 15 kroků patří například stanovení cenových map s obvyklým nájemným v jednotlivých místech. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) už dřív řekla, že mapy její úřad vytvořil. Podle Maláčové by se mělo pronajímání bytů také regulovat, v živnostenském zákoně to má upravit ministerstvo průmyslu.

Resort zdravotnictví by měl stanovit hygienické normy, kolik lidí může maximálně žít na určité ploše. Ministerstvo práce by mělo připravit sloučení doplatku a příspěvku na bydlení do jediné dávky. Změnit by se mohla v nařízení i výše paušálů za energie, které se zahrnují do dávek. Podle Maláčové jsou nyní částky „poměrně vysoké“, a když jsou náklady nižší, není možné je po pronajímatelích zpět vymáhat. Vnitro by mělo upravit pravidla trvalého bydliště.

V minulé vládě se diskutovalo také o navázání dávek na školní docházku dětí. Povinná docházka by se navíc mohla prodloužit. „Jsme dnes v situaci, kdy pro rodiče je nyní výhodné poslat děti v 15 letech na úřad práce, ne do školy, ne do práce, ale na úřad práce,“ uvedla Maláčová.

Ministerstva připraví podle ní balíček návrhů. Jednotlivá opatření by vláda pak měla prosazovat postupně.

ktk rot

Bourání v jičínské nemocnici začne za rok, vznikne nový pavilon

Hradec Králové 10. září (ČTK) – Oblastní nemocnice v Jičíně bude mít za půl miliardy korun nový multifunkční pavilon s odděleními pro pacienty z dialýzy, onkologie a interny. Vznikne na místě zchátralé a uzavřené bývalé interny. V pavilonu budou i laboratoře a magnetická rezonance. Krajští zastupitelé dnes schválili financování stavby. Stavba, kterou kraj chystá několik let, již má stavební povolení.

„Pro jičínskou nemocnici je to velmi významná akce, která ji posune o 20 let dopředu,“ řekl zastupitelům náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).

S demolicí a s přeložením inženýrských sítí by stavbaři mohli začít na podzim příštího roku a na jaře roku 2020 zahájit samotnou výstavbu. „Do roku 2021 by mělo být proinvestováno asi 525 milionů korun,“ řekl ČTK Dan Lechmann z tiskového oddělení kraje.

V podzemním podlaží nového objektu budou sklady, strojovny, šatny, magnetická rezonance a laboratoře. V prvním nadzemním podlaží bude vstup, transfúzní stanice, hematologie, odběrový úsek a interní ambulance a poradny. V celém druhém patře projekt počítá s Centrem klinických laboratoří a ve třetím s hemodialýzou. Stacionář onkologie a technické místnosti budou ve větší části čtvrtého nadzemního podlaží. V pátém patře, tedy v podstřešních prostorech, budou strojovny vzduchotechniky.

Před zahájením demolice a výstavby nového pavilonu kraj zrekonstruuje vjezd do areálu nemocnice a objekt lékárny. Kraj by chtěl s touto investicí za více než 20 milionů začít příští rok na jaře, aby bylo hotovo do plánované demolice pavilonu bývalé interny, řekl ČTK Lechmann.

Nejvýše přípustnou cenu veřejné zakázky na rekonstrukci vjezdu kraj stanovil na 25,6 milionu korun bez DPH. Původně předpokládal, že stavební práce začnou ještě letos. Kraji se ale dosud nepodařilo sehnat stavební firmu, výběrové řízení zopakuje na podzim. Firma bude mít 12 měsíců na obnovu vjezdu.

Současnou největší investicí kraje ve zdravotnictví je přestavba Oblastní nemocnice v Náchodě za 1,344 miliardy korun bez DPH zahájená v dubnu. Staví se za plného provozu nemocnice. Hotovo by mělo být v polovině roku 2020.

Tomáš Kučera kš