Vojenská nemocnice koupí přístroj pro ozařování nádorů mozku

Praha 17. července (ČTK) – Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) koupí přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku. Může stát až 160 milionů korun a vyžádá si dostavbu jednoho z pavilonů. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Podobný přístroj, takzvaný gama nůž, je v Praze nyní jen jeden v Nemocnici Na Homolce, další jsou na Moravě. Nádory mozku představují jedno až dvě procenta všech nádorů.

Umístění přístroje v ÚVN schválila po několika letech jednání přístrojová komise ministerstva zdravotnictví letos v dubnu. Nemocnice se tak stane Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole.

Lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN operují ročně asi 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami, tedy nejvíc s nádory centrální nervové soustavy v Česku. Pacienti potřebují nejen operační zákrok, ale také radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii a léky.

„Zhruba 200 pacientů ročně by v naší nemocnici splňovalo indikaci k léčbě na ozařovači. Teď je musíme odesílat na jiná pracoviště,“ řekla náměstkyně ředitele ÚVN Radka Kejmarová. Vhodné jsou podle ní dvě varianty přístroje – jeden univerzálnější a druhý s menším spektrem výkonů. Nemocnice pro přístroj bude muset vybudovat nové prostory, nyní má vypracovanou studii dostavby pavilonu. Letos chce stihnout ještě veřejnou zakázku na projekt a zadat tendr na pořízení přístroje. Příští rok chce vybrat zhotovitele stavby a koncem roku instalovat technologie. První pacienti by se v ÚVN mohli léčit v roce 2020.

V letech 2015 a 2016 bylo s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně, 40 procent z nich v Praze. Podle odborníků se zvyšují počty pacientů obecně, ale i těch, kteří musí po operaci v krátké době podstoupit ozařování. Z Národního onkologického registru ale vyplývá, že rychle se jí dočká jen asi 21 procent z nich.

Léčba ozařovačem je vhodná pro různé typy nádorů mozku a míchy. „Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozáření vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od několikatýdenní radioterapie, v jediný den a napodobuje tak chirurgický výkon,“ uvedl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při Masarykově onkologickém ústavu v Brně Pavel Šlampa. Přístroj způsobí odumření tkáně nádoru, která se během šesti až osmi týdnů změní na vazivovou tkáň.

Loni v říjnu uplynulo 25 let od umístění prvního přístroje na ozařování mozku v Česku. Takzvaným Leksellovým gama nožem v Nemocnici Na Homolce operovali za tu dobu přes 18.500 lidí. Na počátku byla sbírka pro Konto Míša se samolepkami s medvídkem. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě.

van jw

Klíšťata nakazí člověka za dvě hodiny, nutná je častá…

Praha 17. července (ČTK) – Přisáté klíště nakazí člověka encefalitidou za dvě hodiny, boreliózou za 24 hodin. Nutná je proto podle odborníků častá kontrola míst jako jsou podpaží, třísla a podkolenní jamky, kde se klíšťata vyskytují nejčastěji. Odstraňovat klíšťata doporučují opatrně, nejlépe pinzetou a v rukavicích. Nemoci se totiž přenášejí jen porušenou kůží. Loni bylo v Česku zaznamenáno 687 případů klíšťové encefalitidy.

„Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka, které člověk ani nevěnuje pozornost, a nákaza se do organismu může dostat,“ uvedl v tiskové zprávě člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu Rastislav Maďar. Virus se nejprve přenáší do buněk v okolí místa přisátí, po krátké době začne pronikat do mízních uzlin, kde se množí a putuje dál do těla. Nejnebezpečnější je postižení mozku a centrálního nervového systému.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

„Postupně se také rozšiřují oblasti výskytu onemocnění, což souvisí se zvyšující se adaptací klíšťat na vyšší nadmořské výšky a nižší teploty,“ uvedl Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Nakažená klíšťata se vyskytují nejčastěji v nadmořské výšce mezi 700 a 900 metry nad mořem, ale případy byly zaznamenány i v nejvyšších partiích Krkonoš nebo Orlických hor.

Riziková je bujná vegetace do jednoho metru výšky, například neudržovaný travnatý porost. „Ideálními lokalitami pro výskyt infikovaných klíšťat jsou smíšené lesy s křovinatým porostem, břehy potoků a řek. Mohou to být ale i zahrady a parky. Dalším rizikem je i to, že je domů přinášejí psi a kočky, a tak se dostávají do bezprostředního okolí člověka,“ popsala Eva Jílková ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

Encefalitidu přenášejí jen klíšťata. Komáři mohou být virem nakažení, ale nejsou na těle tak dlouho, aby ho přenesli. Nakazit se člověk může také tepelně neupraveným mlékem nebo výrobky z mléka kozy, krávy či ovce, která měla přisáté klíště s virem.

Ochrana před boreliózou zatím neexistuje, proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. „Rodiče mají tendenci nechat vakcinovat své děti, ale často zapomínají na sebe. Přitom klíšťová encefalitida má u dospělých horší průběh a může zanechat řadu trvalých následků vedoucích až k plné invaliditě. Nejvíc ohroženou skupinou jsou ale senioři,“ dodal Maďar. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky.

van jw

Zdravotnické skupině Agel loni stoupl zisk o čtvrtinu na 782…

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnické skupině Agel loni meziročně stoupl konsolidovaný zisk o více než čtvrtinu na 782 milionů korun. V roce 2016 činil 612 milionů. Síť nemocnic rozšířil Agel loni o čtyři na celkových 22 nemocnic. Skupina provozuje v Česku a na Slovensku také síť poliklinik, lékáren či laboratoří a další zdravotnická zařízení. V roce 2017 otevřela i vlastní zdravotnickou školu. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí Agelu Lucie Drahošová.

Skupina v roce 2017 získala v Česku říčanskou nemocnici a na Slovensku nemocnice ve Zlatých Moravcích, Levicích a Komárně. Celkové investice Agelu do zdravotnických zařízení činily 425 milionů korun. Podle předsedy představenstva Agelu Milana Leckéšiho skupina počítá s dalšími koupěmi zdravotnických zařízení a také s investicemi do těch stávajících.

Agel loni rovněž otevřel vlastní střední zdravotnickou školu v Ostravě, což byla podle firmy reakce na kritický nedostatek zdravotníků na tuzemském pracovním trhu. „Protože se její činnost setkala s velkým zájmem, otevřeme v nadcházejícím školním roce její pobočku i v Českém Těšíně,“ doplnil Leckéši.

Ve zdravotnických zařízeních Agelu bylo loni provedeno 5,3 milionu ambulantních ošetření, 200.000 hospitalizací a narodilo se v nich téměř 13.000 dětí. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků.

ver rot

OECD doporučuje Česku změny ve financování i výkonu zdravotnictví

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnictví si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede dobře, rezerv ve svém uspořádání však má celou řadu. V systému je třeba snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče. To jsou hlavní závěry Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dnes v Praze představil generální tajemník OECD Angel Gurría. Sejde se mimo jiné s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování za cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ uvádí OECD.

Podle organizace, která sdružuje 36 zemí z celého světa, je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.

Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny.

„Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ uvádí OECD. Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015 bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší. „Ačkoli je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ upozorňuje zpráva.

Obecně hodnotí OECD ve srovnání s dalšími státy střední a východní Evropy české zdravotnictví jako jedno z nejlepších, za průměrem skupiny ale ČR v mnoha ukazatelích stále zaostává. Český systém nenaplňuje svůj potenciál, neboť některé státy s podobnými výdaji a institucionálními rysy dosahují lepších výsledků, stojí ve zprávě.

Efektivitu zdravotnictví by podle autorů zprávy podpořilo zavedení jednotného monitorovacího mechanismu. „Identifikace nových výzev, příprava politiky a hodnocení jejích dopadů po implementaci vyžaduje sběr náležitých dat,“ napsala OECD. Dodává, že v ČR chybí důležité údaje o výsledcích provedené zdravotní péče, na jejichž základě by mohly být přerozdělovány prostředky. Stát za tímto účelem pracuje na nových systémech, podle OECD je ale nutné tento proces uspíšit.

Co se týče samotného výkonu zdravotnické péče, doporučuje OECD zvýraznit roli praktických lékařů jakožto „moderátorů“ procesu výkonu péče. Jejich obcházení ze strany pacientů by podle autorů zprávy mohlo být ohodnoceno speciálními poplatky.

Takové opatření má zařídit, že pacienti budou se svými problémy odkazováni do adekvátních zařízení, a také ulevit nadužívaným nemocnicím. OECD celkově volá po větším úsilí v odklonu od nemocniční péče hospitalizace ve prospěch ambulantní péče nebo denní péče, což by systému ušetřilo peníze. V roce 2015 dosahovala v ČR průměrná délka hospitalizace 9,3 dne, což je o 1,5 dne nad průměrem OECD. Více ukazatelů také podle OECD naznačuje, že ČR by mohla dále snižovat počet nemocničních lůžek.

Naopak na jiných místech jsou potřebné investice, uvádí OECD. „Řada psychiatrických ústavů, ošetřovatelských zařízení či zařízení dlouhodobé péče a menších venkovských nemocnic potřebuje modernizaci,“ píše se v dokumentu.

lex jw

Starostové na Šluknovsku mají obavu o zajištění zdravotní péče

Rumburk (Děčínsko) 16. července (ČTK) – Starostové měst a obcí ve Šluknovském výběžku mají obavu o zajištění zdravotní péče pro obyvatele. V Lužické nemocnici v Rumburku klesá počet operací, a tím přichází méně peněz od pojišťoven, omezuje se provoz některých oddělení. Vznikla petice, v níž starostové i další lidé žádají odpovědné orgány, aby zajistily dostupné zdravotní služby. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že bude žádat nápravu situace.

Lužická nemocnice patří městu Rumburk, které se ji neúspěšně pokoušelo prodat. Letošní ztráta zdravotnického zařízení se odhaduje na 40 milionů korun, loni byla 30,5 milionu korun. „Snažíme se dělat taková opatření, aby byla ztráta nemocnice co nejnižší,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Dubravec.

Nemocnice byla doposud rozdělena do dvou areálů. Teď se kvůli úspoře peněz sestěhuje do jednoho. Podle ředitele se kvůli restrukturalizaci rozhodně nebudou propouštět žádní zaměstnanci. Sestěhování bude kromě snížení nákladů znamenat úlevu pro lékaře a pacienty, kteří nebudou muset mezi oběma areály přejíždět.

Ztrátu nemocnice, která zajišťuje péči pro 55.000 obyvatel výběžku, bude muset zaplatit město. Mluvčí radnice Luděk Stínil dnes ČTK řekl, že město nemocnici zavírat nechce.

Sedmnáct starostů měst a obcí vyzvalo krajské zastupitele k obnovení jednání o vyřešení situace v rumburské nemocnici, zdůraznili nutnost zachovat dostatečnou akutní lůžkovou zdravotní péči. Ústecký kraj jednal s Rumburkem o převzetí nemocnice před více než rokem, radnice poté vypsala tendr, do kterého se kraj nepřihlásil. Zvítězila společnost Penta, ale jednání nakonec zkrachovala.

„My, podepsaní, důrazně žádáme, aby Ústecký kraj, Všeobecná zdravotní pojišťovna a další pojišťovny a vláda ČR v rámci své kompetence ve vztahu ke zdraví a zdravotním službám občanům Ústeckého kraje zajistily dostupnost a kvalitu zdravotních služeb ve Šluknovském výběžku a začaly plnit zákony a Ústavu ČR v plném rozsahu a nadále nezhoršovaly už i tak nedostatečnou úroveň veřejných služeb na Šluknovsku,“ uvedli autoři petice. Mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová dnes ČTK řekla, že jakmile petice dorazí, budou se jí příslušné orgány zabývat.

Senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart (STAN) se obrátil o pomoc na ministra zdravotnictví. Ministr Vojtěch v odpovědi uvedl, že ze zajištění dostupné péče jsou zodpovědné zdravotní pojišťovny s krajskými samosprávami. Sám prý bude požadovat sjednání nápravy. V případě nekonání je podle něj ministerstvo zdravotnictví připraveno použít všechny zákonné nástroje, včetně případných pokut, aby péče byla zajištěna.

fir hj

Inzulin 30 minut před jídlem? Není třeba – nyní…

Praha, 16.7.2018 (Focus Agency) – Inzulinová léčba znamená pro diabetiky různá omezení – musí kvůli ní přesně plánovat každodenní program, pracovní režim i čas, kdy usednou k jídlu. Až dosud museli pacienti s diabetem 1. i 2. typu myslet na aplikaci krátkodobě působícího inzulinu přibližně 20–30 minut před jídlem. A to velmi komplikovalo řadu aktivit. Moderní krátkodobě působící inzuliny ale stačí aplikovat těsně před jídlem a život naplánovaný na minuty se tak stává minulostí.

Každý diabetik, kterému záleží na celkově dobré kondici i výkonu v průběhu dne, si uvědomuje význam pravidel inzulinové léčby. K nim patří také udržování hladiny krevního cukru ve správných mezích. Opakovaně zvýšená hladina cukru po jídle totiž zvyšuje riziko některých onemocnění – třeba srdečního infarktu. S moderní inzulinovou léčbou je ale dodržování správného režimu i hlídání „cukru po jídle“ výrazně jednodušší. Řešením je tzv. inzulin k jídlu.

Aplikovat si inzulin a najíst se ve stejný čas. Pro mnoho diabetiků zbožné přání.

Inzulin, který stačí užít těsně před začátkem jídla, pomáhá předcházet vysoké hladině krevního cukru po jídle (postprandiální hyperglykemii). Právě opakované výkyvy krevního cukru po jídle totiž diabetikům 1. i 2. typu škodí – mohou stát za pozdními komplikacemi diabetu. K těm patří onemocnění srdce a cév či poškození nervů. Cílem moderní léčby je, aby hodnoty krevního cukru po jídle byly stabilní.

Co se děje s tělem, když je krevní cukr po jídle příliš vysoký?

• může se dostavit únava nebo slabost, objevit se mohou i závratě
• nepříjemností není ušetřena ani psychika – diabetici mohou být podráždění a necítí se dobře

Inzulin k jídlu ocení nejeden zaneprázdněný diabetik. Neplánovaně delší pracovní schůzka nebo dopravní zácpa mohou kdykoliv narušit časový plán a aplikace inzulinu, která musí proběhnout 20 minut před jídlem, se stává nereálnou. S moderními krátkodobě působícími a rychle účinkujícími inzuliny už není potřeba posouvat domluvený oběd ani spřádat další plány. Moderní inzulin se aplikuje těsně před jídlem. Co tedy inzulin k jídlu pro diabetiky znamená? Přináší komfort a pomáhá udržovat stabilní cukr po jídle.

Nenechte krevní cukr narušovat váš program

Hladina cukru v krvi, která po jídle „vyskočí“ na vysoké hodnoty, se na diabeticích podepisuje na více frontách – důsledky pociťují na těle i na duchu. „Vyšší glykemie po jídle je ale nebezpečná i z dlouhodobého hlediska a může přispívat k rozvoji dlouhodobých komplikací diabetu. Pacienti s diabetem jsou nejvíce ohroženi poškozením zraku, které může vést až ke slepotě, poruchami funkce ledvin či poškozením nervových vláken. Diabetici by si měli sledovat glykemii po jídle také kvůli vyššímu riziku cévních onemocnění – cévní komplikace mohou být příčinou špatného prokrvování dolních končetin nebo zvyšovat riziko srdečního infarktu,“ upozorňuje doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Dlouhodobě neléčený vysoký krevní cukr po jídle může způsobit:

• zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění
• vážné poškození zraku
• poruchy funkce ledvin
• postižení nervů

Cukr po jídle – jak ho mít pod kontrolou?

Hladina krevního cukru (glykemie) se po jídle může dostat na příliš vysoké hodnoty kvůli nedostatečnému působení inzulinu. Příčinou může být například nesprávné načasování dávky inzulinu. Bez něj zůstává glukóza v krevním oběhu, místo aby se přesunula do buněk a organismus ji dále využil. Diabetici se pak potýkají s popsanými dopady vysokého cukru po jídle. Výhodou moderního inzulinu, který diabetici mohou užívat těsně před jídlem, je rychlé vstřebání a lepší účinnost na snížení krevního cukru po jídle. „Přestože současné možnosti léčby diabetu dávají pacientům s diabetem větší flexibilitu a usnadňují jim život, neměli by zapomínat na základní režimová opatření související se stravováním. Zásadní chybou je vynechávání předepsaného inzulinu před jídlem a nevhodné množství nebo složení stravy,“ připomíná pacientům s diabetem a jejich rodinným příslušníkům docent Prázný.

Správná hladina krevního cukru po jídle: lepší výsledky a pevnější zdraví

Dobře hlídaný krevní cukr po jídle přispívá k tomu, aby diabetici dosáhli doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, tzv. dlouhého cukru. Co tento parametr znamená? Lékař díky němu může posoudit, jak dobře si pacient vede v léčbě z dlouhodobého hlediska. Lékaři tyto hodnoty kontrolují obvykle po třech až šesti měsících. Diabetik se tak může dozvědět, jestli se o svůj krevní cukr stará správně. Pohled na výsledky je také příležitostí zkonzultovat s lékařem správnost režimu a stravování. Nezvládnutá vysoká hladina krevního cukru po jídle se týká pacientů s diabetem 1. i 2. typu. Podle odborníků se mohou někteří diabetici dostávat do stavu hyperglykemie až na polovinu dne. S moderní inzulinovou léčbou je ale péče o krevní cukr jednodušší a každodenní život tak může být mnohem příjemnější.

Více informací na www.hypernenisuper.cz

The Sunday Telegraph:Propadli jste novému trendu – nutrichondrii?

Londýn 15. července (ČTK/The Sunday Telegraph) – Pokud si dáváte k nedělnímu obědu pečeni bez yorkshirského pudinku nebo lijete do čaje místo polotučného mléka sojové, existuje jistá šance, že trpíte jednou moderní chorobou – nutrichondrií, napsal britský list The Sunday Telegraph.

Tento stav je definován jako posedlost vlastní stravou a náchylnost k samodiagnostikování příznaků údajné alergie či nesnášenlivosti určitých potravin. Tento fenomén je denně k vidění jak mezi regály supermarketů, tak na jídelních stolech po celé Británii.

Naše stravovací zvyky ještě nikdy nebyly tak konkrétní a vybíravé. V loňském roce v Británii stoupl objem prodaných potravin „bez něčeho“ (bez lepku, bez mléčných produktů, bez potěšení z jídla… vyberte si dle libosti) o 230 milionů liber (asi 6,78 miliardy korun) v porovnání s rokem 2016. To představuje nárůst o více než 40 procent, přičemž v průzkumech čtvrtina obyvatel Británie uvádí, že oni sami nebo někdo v jejich domácnosti se vyhýbá v rámci všeobecného zdravotního stylu nějaké ingredienci nebo ingrediencím.

Téměř polovina všech dospělých ovšem zachází ještě dál a tvrdí, že má nějakou formu potravinové alergie či nesnášenlivosti, ovšem jen 15 procent z nich podstoupilo zdravotní testy, které by toto podezření potvrdily.

Nejsou snad naše těla v 21. století schopná zvládnout konzumaci ingrediencí, které jsme jedli celá tisíciletí? Anebo z nás móda vyřazování toho či onoho z jídelníčku udělala nutrichondry?

Pokud jde o jednu z nejběžněji zmiňovaných potravinových nesnášenlivostí, podle některých průzkumů až čtvrtina dotázaných uvádí, že je přecitlivělá až alergická na lepek, ačkoli si tuto skutečnost nikdy nenechali lékařsky potvrdit. Lepek je přitom jeden z nejběžněji konzumovaných proteinů na světě; vyskytuje se v pšenici, žitě a ječmeni.

Jednou z takových lidí byla po nějakou dobu i Haley Wallbanková, učitelka z Londýna, který vyloučila lepek ze své stravy ve snaze zbavit se pocitů letargie a potíží se spánkem.

Ve věku 52 let narazila na blog Gwyneth Paltrowové a rychle ji okouzlila vize zdraví, které jí životní styl propagovaný touto americkou herečkou nabízel. Koupila si bezlepkovou kuchařku Paltrowové nazvanou It’s All Good (Všechno je to dobré), a stejně jako mnoho dalších lidí přesvědčila sama sebe, že nesnáší lepek.

„Přežívala jsem na fazolích a bezlepkových těstovinách, což bylo nechutné, ale Gwyneth mi byla vzorem. Její život mi připadal tak zářivý a úžasný, zatímco já jsem se cítila líná a bez motivace,“ vzpomíná nyní 57letá Wallbanková.

Ale i když vyřadila z jídelníčku všechny potraviny doporučované v kuchařce, žádné účinky – natož výhody – nového ultrastriktního životního stylu se nedostavily. „Připadala jsem si, jako bych čekala na autobus, který nikdy nepřijede,“ prohlásila. „Ale i když jsem se nemohla dostat tam, kam jsem chtěla, pořád jsem se přesvědčovala, že od příštího týdne nebo měsíce se už budu cítit líp.“

dk hej

La Repubblica: Je pravda, že se po vodě hubne?

Řím 14. července (ČTK/La Repubblica) – Lidské tělo si žádá zhruba dva litry vody denně. Dvacet procent naší potřeby pochází z potravin, které sníme, zejména z ovoce a zeleniny. Zbývajících 80 procent je tedy třeba doplnit tak, že budeme pít vodu, píše italský deník La Repubblica.

Někdy se říká, že voda pomáhá zhubnout. Voda nemá žádné kalorie a je nezbytnou složkou pro růst a obnovu struktur v našem organismu. Pít více vody doporučují nutriční poradci k dosažení a udržení žádoucí hmotnosti. Říkají: „omezte pití jiných nápojů než je voda“, „pijte během cvičení, udržíte se tak více aktivní“, či „tím, že budete pít, eliminujete toxiny, které zpomalují váš metabolismus“.

Význam působení vody v našem organismu je však spojen s jiným zásadním jevem potvrzeným klinickým výzkumem: s termogenezí, tedy produkcí tepla organismu.

V roce 2003 německá studie nazvaná Termogeneze indukovaná vodou a zveřejněná na stránkách The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism ukázala, že voda působí na metabolismus, tedy na to, kolik kalorií náš organismus denně spálí.

Vědci zjistili, že vypití dvou pohárů vody (500 mililitrů) o pokojové teplotě (22 stupňů Celsia) zvyšuje o 30 procent metabolismus jak u mužů, tak i u žen. Zvýšení následuje asi deset minut po vypití vody a dosahuje vrcholu do 30 až 40 minut.

To však není všechno. Vědci pozorovali, že tento účinek má vypití vody, která má teplotu od 22 do 37 stupňů Celsia. Tato teplota je schopna „spalovat“ tuky u mužů a sacharidů u žen.

Po vodě se hubne nejen proto, že máme břicho plné tekutiny a nemáme chuť k jídlu. Především: když pijeme, uvádíme do chodu sérii metabolických mechanismů, na prvním místě termogenezi, které nám skutečně pomáhají snižovat váhu.

Jestliže do naší diety zařadíme nejméně osm pohárů vody denně a budeme trvale vyvíjet fyzickou aktivitu, budeme mít viditelné a trvalé výsledky.

Abychom urychlili pozitivní účinky redukční diety, zbavili se toxinů a potlačili pocit hladu, je třeba zajistit správný přísun vody. Voda má drenážní účinek, pomáhá eliminovat toxiny a vyvolává pocit sytosti: vypití dvou pohárů vody před snídaní, obědem a večeří umožňuje dosáhnout mnohem rychleji pocitu sytosti při jídle. Účinek je ještě výraznější, jestliže pijeme vodu s bublinkami.

pel hej

Společnost Nemocnice Kutná Hora má být zrušena

Kutná Hora 14. července (ČTK) – Společnost, která dříve provozovala nemocnici v Kutné Hoře, by měla být zrušena. Kutnohorskému zastupitelstvu to chtějí navrhnout ke schválení městští radní, kteří zároveň doporučují odepsat pohledávku za majetkovou účastí města ve výši milion korun. ČTK to řekl starosta Josef Viktora (ANO).

„Navrhneme zastupitelstvu zrušení společnosti Nemocnice Kutná Hora. Neustále jsme museli dávat daňová přiznání, ve společnosti už přitom není žádný majetek,“ uvedl Viktora.

Zadluženou nemocnici převzal od města kraj v roce 2010, získal tím nemovitosti v nemocničním areálu a další majetek. Ze společnosti Nemocnice Kutná Hora se stala prázdná slupka a skončila v konkurzu. Insolvenční správce to posoudil jako vyvedení majetku a žaloval město a kolínskou nemocnici, pod kterou kutnohorské zařízení spadá.

Mezi věřiteli byly i velké firmy, například Česká pošta nebo společnost T-Mobile. Spor nakonec skončil smírem. Město insolvenčnímu správci poslalo 16 milionů korun, další čtyři přidal Středočeský kraj.

khj hj

Brněnští vědci mají rychlejší metodu hledání užitečných enzymů

Brno 13. července (ČTK) – Brněnští odborníci vyvinuli rychlejší a jednodušší způsob identifikace látek využitelných ve farmacii nebo při výrobě biosenzorů. Při hledání užitečných enzymů používají počítače, pro podrobnější popis mají robotizované laboratorní zařízení.

Vybrali tak už 20 enzymů potenciálně vhodných pro výrobu léků nebo detekci jedovatých látek v prostředí. ČTK to oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity, která spolupracuje s brněnským Mezinárodním centrem klinického výzkumu.

S rozvojem metod zkoumání genetické informace značně narostl také počet známých genomových sekvencí, které kódují různé enzymy potenciálně využitelné v biomedicíně či biotechnologických aplikacích. „Jejich počty jsou však tak vysoké, že je dostupné biochemické metody nedokážou dostatečně rychle a levně testovat a využívat. Proto jsme hledali možnosti, jak tyto limitované metody překonat,“ uvedl Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity.

Za pomoci nových nástrojů mohou odborníci hledat enzymy, tedy bílkoviny s konkrétní funkcí, u nichž znají sekvenci genu, který zajišťuje jejich produkci v živém organismu.

„V našem konkrétním případě jsme ze stovek milionů různých sekvencí vybrali asi 6000 genů, přičemž testovat můžeme jen desítky z nich. Počítačový program pak na základě stanovených parametrů vybral ty nejvhodnější genetické sekvence, vytvořil trojrozměrné modely vznikajících enzymů a ověřil, zda budou mít stejnou, či rozdílnou funkci. Z nich jsme pak vybrali dvacet kandidátů pro testování v laboratoři,“ popsal hlavní autor práce Pavel Vaňáček.

Vědci z Loschmidtových laboratoří vytvářejí také miniaturní mikrofluidní systémy, které umožňují manipulovat s velmi malými objemy látek na ploše desítek mikrometrů. „Tyto takzvané laboratoře na čipu umožní provádět tisíce experimentů za hodinu při spotřebě tisíciny vzorku používaného při tradičních analýzách,“ uvedl Zbyněk Prokop, který vede výzkum zaměřený na miniaturní systémy.

V současnosti pak spolupracují s Vysokým učením technickým v Brně na vytvoření softwarového nástroje s názvem EnzymeMiner, který nabídne uvedený postup k využití vědcům po celém světě.

tmd hj