Průzkum: Nejspokojenější se svým sexuálním životem jsou Indové a Mexičané,…

Havířov, 17. května 2018 (Růžový slon)

Nejspokojenější sexuální život vedou Indové, Mexičané a Brazilci. Naopak nejméně spokojení jsou lidé v Japonsku, Jižní Koreji a Hongkongu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Tenga, kterého se zúčastnilo 13 000 lidí z 18 zemí světa. Ze studie dále plyne, že 78 % lidí holduje masturbaci. Nejrozšířenější je sebeukájení ve Velké Británii, Britové ze všech dotázaných národů také nejčastěji používají erotické pomůcky.

Nejspokojenější s kvalitou a frekvencí sexu, orgasmem a masturbací jsou lidé v Indii (86 na stupnici 1 až 100), za nimi následují Mexičané (82) a Brazilci (81). Z evropských zemí jsou na tom v tomto ohledu nejlépe lidé ve Velké Británii (67). Nejmenší spokojenost pak panuje u Japonců (38) a lidí z Jižní Koreje (41) a Hongkongu (52). Vyplývá to z nového průzkumu japonské společnosti Tenga, která se specializuje na moderní, designové masturbační pomůcky. Průzkumu se zúčastnilo 13 000 dotázaných z 18 zemí světa a byl zaměřen na názory a postoje lidí k masturbaci, sexu a sexualitě.

Masturbace je široce rozšířená, třetina lidí o ní však někdy lhala

Sebeukájení se věnuje drtivá většina dotázaných – celých 78 %. Nejrozšířenější je masturbace ve Velké Británii, kde se jí věnuje 96 % mužů a 78 % žen. Stejné procento mužů bylo zaznamenáno též v Jižní Koreji a Spojených státech. Co se žen týče, po Britkách jsou v masturbaci nejaktivnější Němky a Američanky (shodně 76 %). Většina lidí se navíc shoduje, že je pro ně masturbace zdravá – to si myslí nejvíce lidí ve Spojených státech (59 %), oproti tomu v Japonsku je to jen něco málo přes čtvrtinu (27 %). Ovšem i přesto, že je masturbace rozšířená, téměř třetina dotázaných (30 %) přiznává, že ji již někdy lživě popřela.

„Sebeukájení bylo po dlouhou dobu lidských dějin poměrně tabuizovaným tématem. I dnes se mnohdy setkáváme s představami o tom, že muži a ženy provozující masturbaci jsou zoufalí jedinci, kteří si nedokážou najít k sexu partnera. Masturbace je však zcela přirozená a prospěšná. Pomáhá lidem poznávat své tělo a budovat zdravé sexuální sebevědomí,“ říká Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje, prodává erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou. Podle něj bývají ti lidé, u kterých je masturbace otevřenějším tématem, se svým sexuálním životem mnohem spokojenější.

Erotické hračky nejvíce používají v Británii, nejméně v Hongkongu

Průzkum dále přinesl náhled i na používání sexuálních pomůcek. Ty jsou nejrozšířenější mezi Brity (28 %), dále pak Američany (27 %), Němci (26 %) a Australany (24 %). Nejméně je naopak využívají lidé v Hongkongu (12 %), Japonsku (13 %) a Indii (15 %). Češi však v používání erotických hraček nezaostávají. „Na českém trhu se sexuálními pomůckami každoročně zaznamenáváme růst, a to zejména díky prodejům na e-shopech, neboť ty lidé vnímají jako diskrétnější alternativu. Z nedávného průzkumu vyplývá, že erotické hračky nakupuje ve věkové kategorii 35 až 59 let celkem 35 % Češek a 41 % Čechů,“ prozrazuje Adam Durčák.

Ideální muž je poctivý a důvěryhodný

Studie společnosti Tenga se na závěr dotkla i netělesné roviny erotiky. V otázce, který aspekt jejich sexuálního života je pro ně nejdůležitější, se všichni dotázaní shodli na totožné odpovědi, a to na emocionálním spojení s partnerem. Zmíněny byly i vlastnosti ideálního muže, přičemž pro většinu lidí je v tomto ohledu nejdůležitější poctivost, na dalších příčkách se pak umístily kupříkladu důvěryhodnost a inteligence.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

Lázeňská zařízení lámou rekordy. Během prvního čtvrtletí dorazilo skoro…

PRAHA, 17. KVĚTNA 2018 (SPA.CZ) – Celkem 197 543 hostů navštívilo během prvního čtvrtletí roku 2018 tuzemská lázeňská zařízení. Za stejné období loňského roku to bylo o téměř dvacet tisíc návštěvníků méně. Do lázní míří stále víc Čechů.

Podle dat Českého statistického úřadu patří letošní první čtvrtletí v počtu hostů lázeňských zařízení zatím k nejúspěšnějším. Dorazilo sem celkem 197 543 hostů, v loňském roce to bylo za stejné období 179 144 lidí a například v roce 2012 jen 154 240 návštěvníků. Celkem hosté letos strávili v lázeňských zařízeních za dané období 1 536 732 nocí a ti tuzemští (99 167) mírně překračují počet těch zahraničních (98 376). V oblíbenosti krajů vede se značnou převahou 121 342 hostů Karlovarský. Podle odhadů bude letošní lázeňská sezóna rekordní a počet hostů by se mohl dostat přes devět set tisíc.

„Za první čtyři měsíce letošního roku jsme v prodejích lázeňských pobytů zaznamenali 19procentní nárůst. Celoročně pak očekáváme o zhruba 15 procent víc hostů než v loňském roce. Lidi do lázní táhne zejména příznivá ekonomická situace a sílící uvědomění, že lázně jsou velice účinnou prevencí proti nejrůznějším nemocem. V nemalé míře pomáhají prevenci moderních civilizačních chorob způsobených zejména nepřiměřeným množstvím stresu,“ popsal Richard Šipoš z portálu Spa.cz, který se specializuje na prodej lázeňských a relaxačních pobytů.

Do lázní míří stále víc samoplátců a mladých hostů. Lázeňské procedury si ve větším počtu dopřávají ženy. „Lázně Teplice nad Bečvou zaznamenaly za první čtvrtletí roku 2018 celkem sedmiprocentní nárůst v počtu přenocování u klientů samoplátců oproti stejnému období loňského roku. U klientů přijíždějících přes zdravotní pojišťovny to je nárůst čtyři procenta. Nejvyšší meziroční nárůst v počtu přenocování u klientů samoplátců proběhl v lednu (23 %) a v březnu (9 %). Kromě speciálních časově omezených pobytových nabídek klienti vyhledávají především klasické léčebné pobyty zaměřené na léčbu srdce, vysokého tlaku, křečových žil, ale i pohybového aparátu. Lázně Teplice nad Bečvou se zaměřují především na tuzemskou klientelu. Co se týká skladby klientů, převažují ženy (60 %) nad muži. Mladší generace přijíždí na kratší relaxační víkendové pobyty,“ řekla Sabina Kodlová, obchodní ředitelka Lázní Teplice nad Bečvou.

V tiskové zprávě byla použita data ČSÚ z průzkumů „Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních“

SPA.CZ, www.spa.cz

Spa.cz přináší širokou nabídku lázeňských a wellness pobytů v České republice a dalších pěti zemích střední Evropy. V nabídce nechybí: wellness pobyty, lázeňské pobyty, relaxační pobyty, zvýhodněné pobyty a další zajímavé pobyty. Na Spa.cz najdete téměř 1600 lázeňských a wellness pobytů v oblíbených lázeňských destinacích na jednom místě.

Spalničky – jste vůči nim imunní? To zjistí laboratoř

Praha, 17.5.2018 (EUC)

V posledních letech se v České republice opakovaně setkáváme s onemocněním spalničkami, které se nám v minulosti díky očkování vakcínou podařilo téměř vymýtit. Šíření onemocnění napomáhá odmítání očkování části naší populace. Navíc u řady lidí očkovaných v dětství došlo po více než 20 letech k vymizení ochranných protilátek. Zda je každý z nás proti onemocnění chráněn, lze zjistit rychlým laboratorním vyšetřením protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se projeví asi 10–12 dní po nákaze zvýšenou teplotou, rýmou, kašlem, slzením očí – a po dalších asi 3–7 dnech i následnou červenou vyrážkou, která přetrvává asi týden. „Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami se jeví jako celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 % případů. Komplikace představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí, nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. V ohrožení jsou zejména děti ve věku do 5 let a dospělí starší 20 let,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

„V posledních měsících provádíme v pražských EUC Laboratořích násobně více vyšetření protilátek proti spalničkám než dříve. IgG protilátky nám značí již dříve prodělané onemocnění nebo ochranné protilátky po očkování vakcínou. Naše výsledky ukazují častý nedostatek ochranných IgG protilátek v populaci, a to i mezi zdravotníky. IgM protilátky ukazují na akutní infekci a v takovém případě je vzorek pacienta v souladu s legislativou odesílán k potvrzení Národní referenční laboratoří SZÚ,“ vysvětluje Mgr. Jaroslava Kalaninová, vedoucí oddělení imunologie EUC Laboratoří.

„Vyšetření protilátek proti spalničkám provádí EUC Laboratoře denně, a to nejen na doporučení lékaře, ale i na žádost pacienta jako finančně nenáročný test za přímou úhradu,“ dodává MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. „Tito zájemci si mohou vybrat, zda je zajímá komplexní stav imunity proti spalničkám nebo zda chtějí vědět, zda mají dostatečnou ochranu IgG protilátek proti onemocnění spalničkami. Výsledek je dostupný následující den po odběru.“

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 9 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Od června bude dlouhodobé ošetřovné, v ČSSZ už přibylo 60…

Praha 17. května (ČTK) – Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si budou moci od června vzít až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu. V České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) kvůli vyřizování dlouhodobého ošetřovného přibylo 60 míst a instituce připravuje také počítačové programy a tiskopisy. ČTK to dnes řekla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

“Zpracování této dávky lze hodnotit jako náročnější s ohledem na skutečnosti a specifika vyplývající z právní úpravy. Bude tedy třeba počítat s určitým jejím náběhem do běžné praxe,” uvedla mluvčí. Dodala, že nezbytné bude individuální posuzování splnění podmínek pro nárok na dávku.

Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) na nedávném jednání sněmovního sociálního výboru upozorňovala na to, že při zavádění dlouhodobého ošetřovného mohou nastat problémy. “Je to strašná zátěž. Neumím si představit, jak to ČSSZ bude dál dělat,” řekla. Dodala, že zákonodárci v normách na úřady “chrlí další úkoly”, zaměstnanců v institucích ale vždy nepřibývá a situaci příliš neusnadňuje ani technika.

Podle Buraňové ČSSZ přípravy zvládá. Od ledna pobočky po republice kvůli zavedení dlouhodobého ošetřovného posílilo 60 míst. Úřad testuje nové počítačové programy, školí úředníky a připravuje tiskopisy. Těch bude potřeba hned několik.

Volno bude možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. “Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě,” uvedlo ministerstvo práce.

Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Na další ošetřovné budou mít pracovníci pak nárok nejdřív rok po skončení ošetřovatelského volna.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno kritizovala. Podle ní situaci firem, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, ještě zhorší. Někde by prý mohlo až ochromit výrobu. Komora se také obává toho, že někteří lidé budou dlouhodobé ošetřovné zneužívat. Ministerstvo práce se už dřív snažilo tyto obavy rozptýlit. Poukazovalo na to, že žádat o volno bude možné jen kvůli člověku ve velmi vážném stavu, který pobýval v nemocnici. Potvrdit to navíc budou muset lékaři.

Jeden z tiskopisů vyplní doktor v nemocnici při propuštění pacienta. Další slouží jako žádost pracovníka o dlouhodobé ošetřovné. Správě formulář předá zaměstnavatel. Ošetřující lékař pak vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Údaje do tiskopisu vyplní i pracovník a firma, která ho také odešle správě. Posledním tiskopisem je pak oznámení o ukončení ošetřovatelského volna.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že by si volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stát by to mělo kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Dalších několik desítek milionů je potřeba na platy lidí, kteří budou agendu zpracovávat. Resort práce ale také očekával, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80.000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy – manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.

ktk jw

Jsem ze šťastné planety, říká vědec, jehož lék pomáhá…

Praha 16. května (ČTK) – Není mnoho vědců, kteří by se mohli pochlubit tím, že jejich objev zásadně zlepšil život milionům lidí. Mikrobiolog a imunolog Ján Vilček, dnes emeritní profesor Newyorské univerzity a rodák z Bratislavy, je jedním z nich. Výsledkem jeho výzkumu je lék používaný pro autoimunitní onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida a Crohnova nemoc. “Vždy jsem doufal, že to, co dělám, povede i k praktickým výsledkům, ale nebyl to můj primární cíl. Bylo to skutečně velmi příjemné překvapení a dobrý pocit, že práce, na které jsem se podílel, změnila život milionům lidí. Nikdy ani ve svých nejfantastičtějších snech jsem nemohl ani doufat, že by se něco takového stalo,” řekl v rozhovoru pro ČTK Vilček, který dnes odpoledne převezme čestný doktorát z lékařských věd Univerzity Karlovy.

Vilček se považuje za člověka narozeného “na šťastné planetě”, ale jeho život měl v různých fázích ke štěstí daleko. Vyplývá to i z jeho pamětí, které vydalo pod názvem Láska a věda nakladatelství Prostor v roce 2016. Jeho rodiče, stejně jako ostatní Židé, přišli za války o majetek i postavení. Aby nepřivedli do neštěstí syna, dali ho do sirotčince na katolickou školu. Později se jeho otec připojil k povstaleckým ozbrojeným jednotkám a matka s Jánem se skrývali před nacisty na venkově. “Stoprocentně jsem si neuvědomoval, jaká to byla vážná situace. Na jedné straně jsem to věděl, na druhé straně to pro mě bylo něco jako hra na Indiány,” přiblížil Vilček.

Po otci prý zdědil optimismus, který mu zabraňuje myslet na to špatné, co prožil. Místo toho si nejvíce pamatuje lidi, kteří jemu a jeho matce pomohli přežít. Od matky, oční lékařky, převzal lásku k vědě a k medicíně. Brzy si ale uvědomil, že více než praktická medicína ho zajímá teorie, která se skrývá za ní. “Já jsem vždy za svůj hlavní cíl považoval základní výzkum – zjistit, jak věci fungují,” řekl v rozhovoru. K nasměrování k vědě ho dovedl profesor Jaroslav Šterzl z Mikrobiologického ústavu v Praze, u kterého byl na stáži. Po studiu začal pracovat ve Virologickém ústavu Československé akademie věd.

Vědci tehdy zkoumali klíšťovou encefalitidu. Vilček přišel s novátorskou myšlenkou. Zjistil, že za šíření infekce nemůže přímo virus, ale látka, kterou po napadení vyrábějí buňky. Jeho studii otiskl v červenci 1960 prestižní vědecký časopis Nature. Bylo mu tehdy pouhých 27 let. “Bylo skoro nemyslitelné, jak bych mohl v normální situaci publikovat článek, kde jsem byl jediným autorem,” uvedl. V zahraničí by musel mít u článku uvedeného i svého mentora, v socialistickém Československu ale věci fungovaly jinak. Pro Vilčeka tehdy bylo náročnější si prosadit, aby směl publikovat v zahraničním periodiku místo v časopise vydávaném ústavem.

Článek v Nature otevřel Vilčekovi dveře k zahraničním vědcům a nepřímo také k pozdější emigraci do USA. V té době byl již ženatý a k emigraci ho přesvědčila jeho manželka Marica, kurátorka Slovenské národní galerie. Přes Vídeň a Frankfurt se mladí manželé dostali do New Yorku, kde Vilček získal místo na Newyorské univerzitě. Té zůstal věrný po celý život, i když na konci 70. let zvažoval nabídku univerzity v Ženevě. “Tehdy mi manželka řekla, že jedna emigrace jí stačí,” vylíčil vědec. Jeho žena tehdy pracovala v Metropolitním muzeu umění a nechtělo se jí toto místo opustit. Rozhodnutí zůstat v New Yorku se nakonec ukázalo jako správné.

Několik let nato totiž Vilček ve své laboratoři objevil látku, která se stala základem léku Remicade. V 90. letech byla schválena a registrována pro léčbu Crohnovy nemoci, což je závažné zánětlivé onemocnění střev, a také k léčbě revmatoidní artritidy. Vilčekovi začaly chodit dopisy pacientů, kterým lék změnil život. Zvláště u Crohnovy choroby, která jinak vyžaduje opakované operace nebo i odstranění střeva a zavedení vývodu, měl lék téměř zázračné účinky.

“Od samého začátku prodej tohoto léku předčil nejen mé vlastní očekávání, ale také vědecké předpovědi,” napsal Vilček ve svých pamětech. V roce 2013 se Remicade dostal mezi tři nejprodávanější léky světa, prodeje přesáhly 10,1 miliardy dolarů. Když se dnes čtyřiaosmdesátiletý vědec ohlíží za svým životem, tvrdí, že na jeho úspěchu měla podíl šťastná shoda okolností, kontakty s lidmi a také to, že téma, které si vybral za předmět svého výzkumu, se stalo jedním u ústředních témat výzkumu v medicíně.

Dnes je Vilček již v důchodu, na univerzitě má ale stále svoji pracovnu a udržuje kontakt se svými mladšími kolegy. “S manželkou vlastní děti nemáme, ale mám mnoho mladých lidí, kteří prošli mou laboratoří. To jsou moji vědečtí potomci,” uvedl.

Pavla Kubištová mha

PET lahve by v budoucnu mohly být z melasy a pilin nebo…

Praha 16. května (ČTK) – PET lahve by mohly v budoucnu být vyráběny z melasy a pilin nebo dřevěné štěpky. Řekl to na dnešní tiskové konferenci vedoucí Nezávislé obalové laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) Jaroslav Dobiáš s tím, že technologie se už vyvíjí. V současné době se plastové lahve vyrábějí z produktů ropy, doba jejího rozpadu je 50 až 80 let.

Polyethylentereftalát neboli PET se vyrábí z ethylenglykolu a kyseliny tereftalové. Ethylenglykol, která tvoří asi třetinu, se dá vyrobit z melasy, tedy zbytku po výrobě cukru. “Pokud jde o kyselinu teraftalovou, existují už linky, kde se tato technologie vyvíjí. Nejpravděpodobnější zdroj bude rostlinný materiál, například piliny nebo dřevěná štěpka,” řekl Dobiáš.

Češi vytřídí asi 6,5 lahve z deseti, podle Jany Ježkové ze Svazu minerálních vod je to zřejmě maximum možného. Výrobci proto zvažují, že zavedou na lahve zálohy. Podle zkušeností z Německa to vede k téměř stoprocentní návratnosti. “Lahve se slisují, oddělí se víčka a etikety a nadrtí se. Následuje dekontaminační proces, na konci se znovu vyrobí plastové vločky a z nich nové lahve. Pro mě je to ze zdravotního hlediska to nejlepší, co může být,” řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami ze Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová.

V 90. letech se podle Ježková zavedly lahve pro opakované plnění, výrobci od nich ale ustoupili. Předpokládali, že lahev vydrží až deset naplnění, po dvou až třech ale už byla poškozená. “Další problém bylo zajistit, že v lahvi nebylo nalito nic jiného. Třeba jen mléko, jehož složky tuku proniknou do struktury plastu a obtížně se odstraňují,” dodal Dobiáš. Odborníci také upozornili, že současné lahve jsou vyráběné jako jednorázové obaly, jejich opakované používání proto nemusí být bezpečné.

Vědci se v poslední době zabývají problémem tzv. mikroplastů, které byly nalezené ve vodě, vzduchu i potravinách. Podle britské studie z letošního jara se vyskytují i v balené vodě. Podle Sosnovcové ale jejich přesné zdravotní dopady prozkoumané nejsou. “Ani jejich původ není zřejmý,” dodala Ježková.

Podle ekologů by mělo být prvotním záměrem omezení spotřeby PET lahví. “Balit vodu do PETu a prodávat je z environmentálního hlediska nepřípustné, pro zákazníky je to i z ekonomického hlediska nevýhodné. Pokud PET lahve tak ideálně zálohované a znovupoužitelné,” řekl ČTK Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Z ekologického hlediska jsou podle něj výhodnější lahve, které půjdou znovu naplnit. S tím výrobci nesouhlasí. Lahve je podle nich nutné převážet a mýt, což uhlíkovou stopu zvyšuje.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Recyklace u plastových obalů bude stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Cíle považuje Greenpeace za nedostatečné. “Plány výrobců přicházejí velmi pozdě, až v momentě, kdy je k němu tlačí vnější okolnosti – legislativa a spotřebitelé,” dodal Freidinger.

van jw

Spermiogram se horší, muži ztrácí zájem o sex

Praha, 16. 5. 2018 (Reprofit) – Sex za účelem plození dětí přestává být pro řadu mužů atraktivní. Jsou rozptýleni řadou jiných lákadel, kariérou a honbou za zážitky, které je nestojí příliš úsilí a neriskují při nich odmítnutí. Společnost degraduje, a tak se za 50 let může stát, že se v Evropě jiné dítě než ze zkumavky, nenarodí.

Několik dní před Národním dnem neplodnosti, který připadá na 6. 6. se na tom shodují reprodukční specialisté z klinik Reprofit a urolog MUDr. Viktor Vik, Ph.D. Podle něj končí reprodukční mládí po čtyřicítce. „To je ovšem bohužel věk, kdy muži – jestli vůbec – začínají o potomkovi uvažovat. Kolem 40 let začíná být muž z reprodukčního hlediska daleko méně zajímavý. Stejně jako u žen platí, že ideální dobou, kdy by měli zplodit děti je mezi 18 až 30 lety, ale s ohledem na fakt, že ve většině krajů ČR dosáhl průměrný věk prvorodičky 30 let věku je toto doporučení v našich podmínkách spíše přáním,“ říká MUDr. Vik.

Vyšší věk zkrátka neprospívá mužským spermiím. „Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 % a každý rok se spermiogram zhoršuje o dalších 1,6 %,“ dodává MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. z kliniky Reprofit v Ostravě. Dříve se za normální považoval spermiogram s koncentrací 40 milionů spermií na mililitr, nyní je to 15 milionů/ml. Spermiím podle reprodukčního lékaře ostravského Reprofitu MUDr. Štěpána Machače obecně škodí málo pohybu, špatné jídelní návyky, sedavé zaměstnání, vyhřívané sedačky v autě, nošení mobilního telefonu v kapse.

Kromě klesajících počtů a kvality spermií lékaře zneklidňuje i nižší chuť zakládat rodiny. Jestliže v Evropě se v druhé polovině minulého století všichni oddávali sexu a jejich jedinou starostí bylo to, aby tato jejich aktivita nevedla k nechtěnému těhotenství, v současné době nového tisíciletí všichni chtějí být těhotní, ale již nikdo se nevěnuje sexu. „Pro muže dnešní doby je velmi těžké riskovat neúspěch při namlouvání, vyvíjet komunikační úsilí, které vede k sexu za účelem plození potomka. Současná společnost nabízí celou řadu velmi atraktivních a dostupných lákadel a sex se stal zábavou pro chudé. Nabízejí se různé zkratky, které umí uspokojit rychle, někdy i lépe, a bez rizika, jako pornografie, autoerotika, počítačový sex – cybersex, sex přes sociální sítě. Podle nedávných průzkumů přes 45 % Japonců ve věku 16 až 24 let nemá žádnou zkušenost s reálným sexem. Daleko horším zjištěním v uvedeném výzkumu je fakt, že 80–90 % mužů z uvedené skupiny chce ve svém panictví pokračovat nadále. Sex je obecně příliš nezajímá a v Evropě to časem nebude jiné,“ míní Vik. „Ve finále bude jedno, jestli mají nebo nemají kvalitní spermiogram, když na samotný akt ani nedojde.“

Odkládání rodiny do vyššího věku mají podle androloga, gynekologa a sexuologa MUDr. Pavla Turčana na svědomí i tzv. mamahotely, kdy se o muže stará do vyššího věku jeho matka a do jisté míry přebírá roli jeho partnerky. „V takových případech si muž na nezávazný sex někoho najde, ale už není puzen k tomu, aby se stěhoval a zakládal vlastní hnízdo. V pozdějším věku si pak hůře zvyká na to, že je třeba se omezit, právě kvůli malému dítěti. Lépe jsou na tom muži, kteří se starají o domácí zvíře, ti zodpovědnost obecně chápou lépe,“ vysvětluje MUDr. Turčan. „Zatímco v minulém století byl trochu divný ten, kdo rodinu ještě v 25 neměl, nyní je tomu přesně naopak.“

V tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů, přibližně 4 % dětí se rodí díky asistované reprodukci. V ČR podstoupí páry přibližně 24 000 cyklů ročně.

Za mužskou neplodnost může genetika, ale i nevhodné oblečení

V Brně, 16. května (Repromeda) – I přestože se mužské pohlavní buňky tvoří průběžně po celý život, jsou i zde rizikové faktory, které mohou způsobit mužskou neplodnost. Stres, škodlivé látky, přílišné zahřívání varlat, ale také genetika a věk tvorbu spermií ovlivňují. Proto pokud se ženě nedaří otěhotnět, musí na vyšetření také její partner. Co konkrétně muže na reprodukční klinice čeká? Na to se dnes zaměříme s MUDr. Kateřinou Veselou, PhD. z brněnského reprodukčního centra Repromeda.

Jaké jsou rizikové faktory?

Móda a trendy sice velí jasně, ovšem čistě ze zdravotního hlediska se mužům nošení těsného spodního prádla a dnes trendy úzkých džínů příliš nedoporučuje. Kvůli tomu totiž může docházet k přílišnému zahřívání pohlavních orgánů, a s tím související nesprávné zrání spermií. Nepřiměřeně vysokou teplotou v této oblasti způsobuje i sedavé zaměstnání, dlouhé řízení auta nebo práce s notebookem v klíně. Muž by si v takových případech měl vždy najít čas na lehké protažení, aby došlo k cirkulaci a udržení správné teploty, která spermie neohrožuje.

Svůj význam však sehrává i genetika. „Genetické predispozice či různá onemocnění, jako například záněty varlat nebo příušnice, popřípadě úrazy nebo vrozená onemocnění, to vše může mít na plodnost muže vliv. Věk sice bývá většinou zmiňován především v souvislosti s ženskou neplodností, ale i u mužů na věku záleží. Se zvyšujícím se věkem u spermií narůstá výskyt mutací, snižuje se objem ejakulátu a množství zdravých a pohyblivých spermií,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka kliniky Repromeda. Odhalit tyto problémy pomáhají speciální genetické testy, které reprodukční kliniky v rámci vyšetření neplodnosti provádějí.

Špatné návyky a životní styl

Nezdravý životní styl ovlivňuje celkové zdraví člověka, tedy i jeho plodnost. A i přestože jsou muži v partnerském soužití považováni za ty více odolné, měli by se stejně jako ženy vyhýbat velké přemíře stresu a napětí, které jejich tělu neprospívají. Stejně je tomu i u konzumace návykových látek, jakými jsou nikotin obsažený v cigaretách, alkohol či drogy. „Všechny špatné životní návyky se mohou odrazit právě v nemožnosti zplodit potomka. Naopak pokud se pár snaží o dítě, i muž by se měl nad svou životosprávou zamyslet. Ku prospěchu je rozhodně dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a potraviny bohaté na vitaminy A, C, D a minerály, jako je hořčík a zinek,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Navíc zdravá a vyvážená strava jako tučné ryby, libové hovězí a vepřové maso, ovoce a zelenina dostávají do těla prospěšné látky, které pomáhají zvyšovat v těle hladinu testosteronu, který má také vliv na kvalitu spermií.

Stěžejní vyšetření? Spermiogram i genetické testy

Příčiny neplodnosti jsou založené na kombinaci různých faktorů, které se u každého člověka liší. Jako první je však nutné u každého muže provést vyšetření spermiogramu, tedy analyzovat ejakulát. Odběr samotný se provádí na klinice, a to ideálně po dvou až třídenní sexuální abstinenci. Pokud by však měl muž s odběrem v centru problém, je možné vzorek ve sterilní nádobce přivést i z domu. Vzorek se však musí dostat do laboratoře nejpozději do hodiny po odběru, proto je dobré si vybrat kliniku co nejblíže bydlišti, případně se ubytovat v blízkém hotelu.

Ze spermiogramu jsou lékaři schopní zjistit objem, pH, zkapalnění, ale také počet spermií, jejich pohyblivost a tvar. Test však sám o sobě neukazuje, zda je muž plodný či nikoliv. „Vyšetření může potvrdit nebo vyloučit patologie spermatu, ale samotná plodnost je dána interakcí mezi mužskými a ženskými faktory plodnosti či neplodnosti. I když má muž spermiogram zcela fyziologicky v pořádku, nevylučuje to možnost dalších faktorů – například genových mutací, které mohou zabraňovat oplození vajíčka,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Spermiogram je tedy odrazovým můstkem k  podrobnějším vyšetřením genetickým, imunologickým a v případě poruchy spermiogramu také urologickým.

Genetická vyšetření

Mezi další standardní a důležité testy se řadí genetické vyšetření karyotypu, tedy chromozomové výbavy muže. Chybná chromozomová výbava totiž může způsobovat nejen problémy se splynutím vajíčka a spermie, ale může to vést i k vývojovým vadám plodu nebo k opakovaným potratům. Zjistit více o genech člověka pomáhá i takzvané prediktivní genetické testování. „Prediktivní testování dokáže přinést jedinečné informace nejen o neplodnosti muže, ale také ženy, a navíc zjistit i jejich vzájemnou reprodukční kompatibilitu. K tomu v Repromedě slouží test „PANDA“ neboli panelová diagnostická analýza. Ta dokáže odhalit genetické vlohy k nemocem, vrozené sklony k potrácení či předpovídat vývoj embrya,“ objasňuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Na základě těchto informací je pak možné zacílit léčbu páru přesněji a upravit ji na základě výsledků co nejvíce „na míru“.

Více informací naleznete zde.

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.

Projekt konsorcia předních českých vědců může přinést zásadní poznatky…

Praha, 16.5.2018 (NUDZ)

Glutamátergní neurotransmise. S největší pravděpodobností jste tento termín nikdy neslyšeli. Označuje zásadní proces, který kontroluje celou řadu dalších dějů v mozku a podílí se i na řízení jeho normálního vývoje. Jeho poruchy přitom hrají důležitou roli v celé řadě duševních onemocnění, jako například schizofrenie, afektivní poruchy, neurodegenerativní choroby, epilepsie, ischemické poškození mozku, neurovývojové poruchy, autismus či závislosti. Právě výzkumem této dosud málo probádané problematiky se zabývá projekt Pharma Brain, který řeší konsorcium špičkových českých vědeckých pracovišť pod vedením Národního ústavu duševního zdraví. O důležitosti projektu svědčí mimo jiné i významný grant ve výši 148 milionů korun z operačního programu Výzkum, Vývoj a Vzdělávání, který umožňuje čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů.

Využití od Alzheimerovy nemoci po schizofrenii

„Neurotransmise znamená přenos vzruchu mezi nervovými buňkami chemickou cestou. Ta je zajišťována tzv. neurotransmitery – přenašeči. Tyto látky přenášejí vzruch od jednoho neuronu ke druhému, na němž se naváží na příslušný receptor, a tím informaci přenesou. Právě glutamát je jedním z nejdůležitějších přenašečů – používá jej na 50 % nervových buněk,“ vysvětluje RNDr. Karel Valeš, Ph.D., vedoucí Centra transferu technologií a aplikovaného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví.

Glutamátergní neurotransmiterový systém představuje jednu z nejslibnějších oblastí pro zacílení inovativních léčiv použitelných k terapii nejzávažnějších duševních a neurologických chorob. Léčiva ovlivňující tento proces se již dnes klinicky používají například při léčbě Alzheimerovy nemoci, epilepsie, nebo prevenci bipolární afektivní poruchy. Testuje se využití látek, které by bylo možné použít při léčbě posttraumatické stresové poruchy, úzkostných poruch, depresivních poruch a schizofrenie.

Méně nežádoucích účinků

„Výrazné možnosti slibuje regulace glutamátergní transmise prostřednictvím ovlivnění tzv. NMDA receptorů, na které se neuropřenašeč váže. Ty jsou však v nervové soustavě velmi rozšířeny a jejich ovlivňování s sebou proto nese celou řadu nežádoucích účinků, od narušení motoriky až po vyvolání psychóz. Tyto NMDA receptory se dělí na celou řadu typů a pokud by se podařilo selektivně ovlivňovat jednotlivé typy, riziko nežádoucích účinků by se významně snížilo. Je však potřeba zkoumat, do jaké míry jsou nově objevené látky pro tyto účely vhodné. Námi navržený směr dává naději na získání látek vykazujících požadovaný vliv, což by mohlo znamenat zásadní přínos při léčbě celé řady duševních onemocnění. Kromě toho chceme celou problematiku glutamátergní transmise detailněji prozkoumat a popsat také interakce s dalšími systémy neuropřenašečů,“ vysvětluje doktor Valeš z Národního ústavu duševního zdraví.

Žadatelem a zároveň vedoucím partnerem projektu Pharma Brain je Národní ústav duševního zdraví, hlavním partnerem v konsorciu projektu je Fyziologický ústav Akademie věd ČR, dalšími partnery jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzita Hradec Králové. Konsorcium je doplněno 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

Babiš: Nedostatek sester v nemocnicích by mohly řešit výsluhy

Praha 15. května (ČTK) – Nedostatek sester ve třísměnném provozu v nemocnicích by podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) mohly řešit výsluhy. Návrh Asociace sester, která navrhuje 5000 korun měsíčně, ministerstvo zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) prověří. Bude potřeba spočítat, kolik takových sester je a kolik by to stálo. Aktuálně chybí v nemocnicích asi 2500 sester. Babiš a Vojtěch to dnes řekli novinářům.

“Mohlo by to být jedno z řešení, jak sestry dostat zpět do nemocnic, pokud jsou teď v jiných segmentech,” řekl ministr zdravotnictví, podle kterého by šlo o sestry ve směnném provozu u lůžka.

Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let.

Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v Česku asi 83.000 pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Za posledních pět let jich ubylo zhruba o 700. Na nedostatek sester si stěžují především nemocnice a další lůžková zařízení. Zvýšení počtu sester si minulé vedení ministerstva zdravotnictví slibovalo od zjednodušení vzdělávání sester a zvýšení tarifních platů. V posledních dvou letech dostaly sestry přidáno deset procent k tarifu, přislíbeno mají i na příští rok. Sestry ve třísměnném provozu dostaly navíc přidáno loni v červenci dalších 2000 korun měsíčně.

U sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy. Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu.

Průměrný hrubý plat sester byl loni na podzim podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky téměř 28.500 Kč. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30.866 korun, v nestátní 25.434 Kč.

van snm