The New York Times: Fungují vůbec antidepresiva?

New York 22. března (ČTK/The New York Times) – Ve Spojených státech užívá antidepresiva vyšší procento populace, než v kterékoli jiné zemi na světě. A přesto je jejich účinnost předmětem zanícených diskusí, napsal zpravodajský server The New York Times. Někteří lidé věří, že krátkodobé výhody jsou mnohem nižší, než se všeobecně předpokládá, a že z dlouhodobého hlediska mohou antidepresiva více uškodit, než prospět. Jiní naopak věří, že fungují a mohou člověku změnit život.

Vyřešit tuto diskusi je ale mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Nejde o to, že by chyběl výzkum. V odborné literatuře se dá najít opravdu mnoho studií antidepresiv. Problémem je, že jde o učebnicový příklad publikační předpojatosti: Pozitivní studie jsou s největší pravděpodobností zveřejněny, zatímco ty negativní se stejně vysokou pravděpodobností skončí v šuplíku.

V roce 2008 to prokázala skupina vědců, kteří provedli metaanalýzu klinických zkoušek antidepresiv registrovaných Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Společnosti musely FDA předložit výsledky testů bez ohledu na jejich výsledek.

Tímto způsobem vědci získali 74 studií léků schválených v letech 1987 až 2004, do nichž se zapojilo více než 12.500 pacientů. Zhruba polovina těchto testů měla pozitivní výsledky, při nichž byl účinek antidepresiv lepší než v případě placeba. U druhé poloviny byl výsledek negativní.

Ovšem pohled do publikované literatury přináší podstatně odlišný obrázek. V publikacích se objevují prakticky všechny pozitivní studie. Z oněch negativních se v literatuře objevují jen tři jako negativní; dalších 22 se nikdy publikace nedočkalo a 11 bylo sice publikováno, ale byly upraveny tak, aby vyzněly pozitivně.

Druhá metaanalýza rovněž využila údaje FDA namísto publikované literatury, ale položila si jinou otázku. Vědci chtěli zjistit, zda byla účinnost léků ve studiích závislá na úrovni deprese účastníků.

Výsledky naznačují, že odpověď zní „ano“. Účinnost antidepresiv byla zjištěna u lidí s mírnou depresí, ale jen málo u těch, kdo trpí vážnou depresí. Závěr z těchto dvou studií je takový, že účinnost antidepresiv byla zveličena a že jejich pozitivní účinky mohou být omezeny na podstatně méně pacientů, než kolik jich skutečně tyto léky užívá.

Zmíněný výzkum z roku 2008 zasel pochybnosti o užívání antidepresiv obecně a také o samotném zdravotním výzkumu a způsobu jeho publikování. Před časem k němu ale přibyla další, zatím nejrozsáhlejší studie účinků antidepresiv, jaká byla zatím uskutečněna. Její autoři se snažili vyvarovat jakékoli zaujatosti.

Probírali se odbornou literaturou, webovými stránkami úřadů odpovědných za regulaci léčiv i mezinárodními registry, kde hledali jak publikované, tak nepublikované testy a zkoušky až do roku 2016. Zaměřili se na klinické zkoušky s kontrolní skupinou dostávající placebo i na přímé testy 21 antidepresiv používaných k léčbě dospělých z důvodu závažné depresivní poruchy.

Vědci posuzovali nejen to, jak dobře lék funguje, ale také to, jak dobře pacient léčbu snáší, což označili jako akceptovatelnost. Celkem zahrnuli 522 zkoušek, kterých se zúčastnilo více než 116.000 pacientů.

Uklidňujícím zjištěním je skutečnost, že všechna antidepresiva byla účinnější než placebo. Jen mírně se lišila jejich účinnost a akceptovatelnost, proto by lékař s každým pacientem měl probrat potenciální výhody a nevýhody jednotlivých léků.

Další dobrou zprávou je, že menší studie nepřinesly podstatnějším způsobem odlišné výsledky než rozsáhlejší studie. Pokud se projevil nějaký rozdíl, pak to bylo zjištění, že do jisté míry funguje aspekt „novosti“. Antidepresiva nově uvedená na trh vykazovala při testech lepší výsledky, než když se tytéž zkoušky účinnosti a akceptovatelnosti zopakovaly v pozdějších letech.

Špatnou zprávou je naopak to, že i když se objevily statisticky významné rozdíly, rozsah účinnosti je stále relativně nízký. Největší efekt se projevil u lidí trpících závažnou depresí, především pak z krátkodobého hlediska. Jinými slovy tato studie poskytla důkazy, že když se lidé ocitnou v akutní silné depresi, pak léčba antidepresivy funguje a zlepší jejich stav během prvních dvou měsíců terapie.

Zatím ale stále není možné s jistotou stanovit, jak dobře fungují antidepresiva u lidí s mírnějšími depresemi, zvláště pak u pacientů, kteří tyto léky užívají měsíce či roky. Neví se zatím, kolik z účinků vnímaných pacienty je důsledkem placebo efektu, a kolik je skutečně biologických.

dk spr

Změnu úhrad zdravotnických prostředků vláda projedná v červnu

Praha 22. března (ČTK) – Změnu úhrad zdravotnických prostředků v zákoně o veřejném zdravotním pojištění by měla vláda projednat v červnu. Soudem zrušená novela půjde v pátek do meziresortního připomínkového řízení. Na dnešní konferenci o zdravotnické technice CzechMed to řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Mezi zdravotnické prostředky se řadí například berle, vozíky nebo čočky. Každý rok se za ně z veřejného zdravotního pojištění pacientů platí asi 6,5 miliardy korun.

Zákon musí platit od příštího roku, jinak hrozí veřejnému zdravotnímu pojištění ztráta v řádu miliard korun. Ústavní soud dosavadní systém úhrad zrušil v červnu loňského roku na základě návrhu senátorů. Kritizovali systém, jakým pojišťovny stanovují úhrady zdravotnických prostředků, protože umožňuje, aby si fakticky samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle soudu to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění.

„Ústavní soud konstatoval, že nárok pacienta musí být přímo v zákoně,“ vysvětlil dnes ministr. Návrh počítá s tím, že všechny prostředky budou zařazené do úhradových kategorií, do nichž je přiřadí přímo jejich výrobci. „Ve správním řízení bude Státní ústav pro kontrolu léčiv řešit jenom případné excesy,“ vysvětlil Vojtěch.

Změny kategorií bude projednávat pravidelně se setkávající pracovní skupina, měnit ho bude každoročně. „Pokud bude nějaký výrobce z jedné kategorie prostředků, které jsou vzájemně zaměnitelné, schopen nabídnout lepší cenu, bude tak tlačit na všechny,“ dodal ministr. Nové prostředky bude možné zařazovat každý měsíc, což by mělo usnadnit jejich zavádění.

Podle ministra už návrh prošel vnitřním připomínkovým řízením a v pátek bude předložen do meziresortního. Počítá, že vláda ho projedná v červnu, do prázdnin projde ještě prvním čtením ve Sněmovně a Senát ho projedná v říjnu.

Zdravotnickými prostředky se rozumí široká škála výrobků od obvazů a vatových tamponů, přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky, naslouchátka a vozíky pro handicapované. Zákon stanovoval, že bude hrazených 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví pojišťovny průzkumem trhu.

Náklady na zdravotnické prostředky podle prezidenta CzechMed Miroslava Paláta meziročně rostou. Mezi roky 2015 a 2016 to bylo o 4,3 procenta, o rok později o šest procent. Ještě víc ale rostou i náklady na zdravotní služby jako celek, kde tvoří prostředky asi tři procenta, což je asi 6,5 miliardy korun.

van mal

Nedostatek personálu uzavře porodnici v Ostrově, lidé chybí všude

Ostrov (Karlovarsko) 22. března (ČTK) – Pokles počtu porodů, ale hlavně nedostatek personálu vedl Nemocnici Ostrov k rozhodnutí uzavřít od července porodnici. Soukromá nemocnice společnosti Nemos, kterou nyní vlastní skupina Penta, se chce zaměřit na udržení a rozvoj ostatních oddělení, řekl dnes novinářům ředitel nemocnice František Werner. Lékaři a sestry ale chybějí ve všech nemocnicích, přesto se tam zatím daří udržet oddělení v provozu.

„Mezi těmi důvody, které vedly k uzavření gynekologicko-porodnického oddělení, byl v první řadě nedostatek personálu. Druhým důvodem bylo jednání s pojišťovnami, kde jsme byli pod limitem 600 porodů. Letos bychom podle prvních měsíců byli na úrovni 300 až 350 porodů,“ uvedl Werner. Poslední kapkou pak byla výpověď vrchní sestry a primáře oddělení.

Skupina Penta loni koupila se společností Nemos jak nemocnici v Ostrově, tak i provozování nemocnice v Sokolově. Ta sice patří Karlovarskému kraji, ale spravuje ji Nemos. I tam v poslední době část zdravotníků odešla.

Podle ředitelky Penta Hospitals CZ Barbory Vaculíkové je personální situace kritická ve všech nemocnicích v Česku. „My žádné další uzavírání oddělení neplánujeme. Ostrovská nemocnice je kromě porodnice personálně zajištěna, i když bychom všude uvítali sestry a lékaře. V sokolovské nemocnici je sice situace personálně napjatá, ale k žádnému uzavření oddělení nedojde,“ řekla dnes Vaculíková novinářům.

Ačkoli byla ostrovská porodnice vyhledávaná a mívala i kolem 600 porodů, v posledních letech ji zasáhlo uzavření dětského oddělení a postupný pokles počtu porodů. Celkem 23 pracovníků gynekologie a pět lidí z pediatrie dostalo nabídky na práci na jiných odděleních nebo možnost pracovat v sokolovské nemocnici. V Ostrově zůstane jen gynekologická ambulance.

Ostrovská nemocnice se chce podle svého ředitele nyní orientovat na čtyři obory – následnou péči, psychiatrii, rehabilitaci a jednodenní ortopedickou a chirurgickou ortopedii.

pnp hj

Vědci luští tajemství „superstaříků“

Praha, 21.3.2018 (ACCEDO)

Zjistili totiž, že staří lidé s rozvinutými kognitivními schopnostmi mají více mozkových buněk jednoho konkrétního typu. A nejen to.

Problematika „superstaříků“ trápila vědecké kruhy poměrně dlouho, ale nyní výzkumníci hlásí, že mají klíč k otázce, proč se někteří lidé drží i dlouho po osmdesátce v dobré mentální kondici a jejich kognitivní kapacita odpovídá dospělým lidem o desítky let mladším. Léta výzkumů, po která se snažili přijít na to, co tyhle superseniory odlišuje od běžných smrtelníků, přinesla své ovoce.

Extrovertní, odolní – a dál?

„Ještě donedávna jsme si mysleli, že jediná možná trajektorie, kterou se můžeme v životě ubírat, je zestárnout do senility,“ říká profesorka Emily Rogalski z americké Northwestern University. „Teď se můžeme podívat na to, co všechno je ve vysokém věku možné a jak toho ti lidé dosáhli.“ Studie totiž podle vědců ukazují, že superstaříci jsou extrovertní, málo neurotičtí a odolnější vůči nepříjemnostem života než průměrná populace. Kromě těchto vnějších znaků ale vědci popsali ještě další jev.

Našlapaní neurony

Zkoumání mozků již zemřelých superstaříků totiž odhalilo, že jejich majitelé měli oproti průměrným starým lidem více jednoho typu mozkových buněk, známých jako Von Economovy neurony. Těmi kromě lidí disponuje také malá skupina vyšších savců a vědci se domnívají, že slouží ke zlepšování komunikace. Podle Rogalski se hojně vyskytují v té části mozku, která je odpovědná za pozornost a paměť. A právě tato oblast byla u superstaříků silnější než u průměrných padesátníků až šedesátníků, zdůrazňuje paní profesorka. „K našemu vlastnímu překvapení, jsme zjistili, že superstaříci mají dokonce více Von Economových neuronů než průměrný dvacetiletý člověk,“ netají se nadšením Rogalski. „Neumíme zatím vysvětlit, jak je to možné nebo proč jsou právě tyto buňky tak důležité. Víme nicméně, že se nacházejí pouze v některých částech mozku,“ říká.

Kde se bere alzheimer

Jenže jsou tu i další rozdíly. Mozková kůra superstaříků se tenčí dvaapůlkrát pomaleji, nežli je tomu u průměrného osmdesátníka. Vědci se při zkoumání mozků superstaříků soustředili také na přítomnost proteinu zvaného amyloid a jeho tendenci se v mozku kondenzovat v plak, který je spojen s výskytem Alzheimerovy choroby. Claudia Kawas, neuroložka se specializací na geriatrii z University of California, sdělila, že pitvy ukázaly, že některé ze zkoumaných mozků obsahovali deformované proteiny, nicméně na jejich kognitivní schopnosti a paměť to nemělo vliv. Výzkumný tým doufá, že jeho objevy by mohly pomoci zjistit, co vlastně způsobuje alzheimera a další formy demence a proč jsou vůči těmto chorobám někteří lidé imunní.

Alkohol a BMI

Vědcům z jejich zkoumání také vyplynulo, že běžné lidské neřesti nemusí nutně vést k předčasné smrti. Mnozí se superstaříků si totiž dle svých vlastních slov dopřávají cigarety i alkohol. „Ptali jsme se jich, proč si myslí, že patří k výjimečným seniorům, a některé z těch vtipných dam nám řekly, že je to tím, že si každý den o páté dávají s přáteli martini.“ Jiní zase prý nikdy v životě neochutnali alkohol. Také tělesná hmotnost se jeví jako podstatný faktor. Lidé s velmi nízkým BMI se jen stěží dožijí osmdesátky. „Není špatné být hubený, když jste mladí, ale ve stáří to není příliš žádoucí,“ říká Claudia Kawas. Profesorka Rogalski ovšem dodává, že vědci rozhodně nikoho nechtějí nabádat k osvojování zlozvyků, nicméně učit se od superstaříků rozhodně můžeme. „Délka našich životů se čím dál tím víc prodlužuje, bohužel naše zdraví zatím stále zaostává. Superstaříci mají oboje vybalancované, žijí dlouho a zároveň žijí dobře,“ uzavírá paní profesorka.

Další informace a články o zdraví, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz.

Třetina žen lituje sexu na jednu noc. Podle odborníků…

Havířov, 21. března 2018 (Růžový slon)

Sex na jednu noc si dle průzkumů alespoň jednou za život dopřálo kolem 70 % lidí. Zatímco muži si tuto zkušenost vesměs užívají, více než třetina žen jednorázového sexu zpětně lituje. Vyplývá to z nedávného průzkumu norských odborníků. Ti navíc zjistili, že rozhodujícím faktorem pro ženy je fakt, kdo sex iniciuje a jaký z něj mají prožitek. Ženy totiž sexu mnohem méně litují, pokud vyšla iniciativa z jejich strany a pokud je milostný akt opravdu uspokojil.

Dle nejnovějšího výzkumu odborníků z Katedry psychologie na Norwegian University of Science and Technology lituje sexu na jednu noc zhruba 35 % žen oproti jen asi 20 % mužů. Podle odborníků ženy mívají obecně větší pocit viny, který souvisí s tím, jak byly celé generace vychovávané. Děvčatům je od mládí stále podsouváno, že se musí chránit, že se musí ovládat a pokud ne, měly by se stydět. Ženám navíc hrozí vážnější důsledky náhodného sexu v podobě neplánovaného těhotenství, obecně jsou ženy též vnímavější k hrozbám sexuálně přenosných chorob.

Cílem výzkumu, který byl realizován mezi osmi stovkami univerzitních studentů do 30 let, kteří již někdy sex na jednu noc zkusili, bylo zjistit, co pocit lítosti z náhodného sexu ovlivňuje. Ukázalo se, že ženy své zkušenosti mnohem méně litují, pokud vyšla iniciativa k sexu z jejich strany a pokud je milostný akt opravdu uspokojil. U mužů přitom iniciativa žádnou roli nehrála.

„Odhodlá-li se žena učinit první krok, poskytne jí to obvykle možnost mít sex s někým, koho si sama vybrala a kdo ji tedy přitahoval a byl jí sympatický. U takové ženy se navíc dá očekávat, že má velmi zdravé sexuální sebevědomí a zvládne si tak milostné dobrodružství režírovat podle svých představ. To vše tak snižuje riziko, že následně pocítí lítost ze svého jednání,“ vysvětluje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který se zabývá zdravou sexualitou.

Dalším faktorem ovlivňujícím to, jak se ženy ohledně sexu na jednu noc budou následně cítit, je i to, jak moc si jej užily. Výzkum potvrdil, že ženy litují sexu, protože si ho málokdy užijí. Mají totiž problém s neznámým mužem dosáhnout orgasmu. A protože muži naopak mají orgasmus a příjemné chvíle téměř vždy, pocity hanby a viny tolik nevnímají. Pokud ženy prožily skutečně naplňující zážitek, je vysoká šance, že ničeho litovat nebudou. U mužů ovšem výzkum žádnou podobnou spojitost nepotvrdil – kvalita sexu na jednu noc tedy pro pány není příliš směrodatná. „Výjimkou jsou však případy, kdy by byl sexuální zážitek doprovázen znechucením či odporem. Právě tyto pocity jsou dle průzkumu jak pro muže, tak i pro ženy nejčastějším důvodem, proč jednorázového sexu litují,“ uzavírá Adam Durčák.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

Lidí s tuberkulózou mírně ubylo

Praha, 21. 3. 2018 (ČARO) – Tuberkulózou v České republice loni onemocnělo 471 lidí, z toho 6 dětí. 23 pacientů nemoci podlehlo. Drtivě převládají muži, 31 % nemocných jsou cizinci. Nejvíce cizinců s TBC lékaři objevili v Plzeňském kraji. Obvykle si přitom drží prvenství v zastoupení cizinců s tuberkulózou Praha. Největší skok směrem nahoru zaznamenali v Jihomoravském kraji, a to o 19 na 66 pacientů.

Vyplývá to z nejnovějších předběžných statistik národního Registru TBC za loňský rok, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze. Den, kdy si připomínají odhalení bacilu Mycobacterium tuberculosis německým lékařem Robertem Kochem, letos opět připadá na 24. března.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Rumuni a Bulhaři, kteří zde pracují v montovnách. Na jihu Moravy přispívají k vysokému číslu zejména vězni v místní vazební věznici, kteří si TBC donesli z civilního života. A nezanedbatelnou část nemocných na jižní Moravě, především v Brně, tvoří bezdomovci,“ vysvětluje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. „Čísla nám ukazují značný převis mužů – 344 z celkového počtu. Mezi nimi jsou vězni, bezdomovci, narkomani, závislí na alkoholu, kuřáci, cizinci na ubytovnách apod.“

Čísla podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), potvrzují fakt, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. „Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. Nesmíme ale polevit a nadále se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Podle předběžných údajů z registru za rok 2017 klesl počet nemocných dětí, a to z 10 na 6, všechny případy TBC byly mezi romskými dětmi. Průměrný věk pacientů s tuberkulózou je 50 let.

Plicní lékaři chtějí otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou. V současné době – jakmile zjistí u pacienta přítomnost tuberkulózy – jsou povinni jej izolovat. Pacient tak tráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici.

„V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že 1 den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 000 korunám. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle právních předpisů musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie je Česká republika raritou – prakticky nikde jinde totiž všechny pacienty, a to včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, nezavírají. „Ještě v 50. a 60. letech minulého století dokonce chodili lidé s tuberkulózou do práce, protože to hospodářská situace vyžadovala. Jen ti s nejtěžší formou tuberkulózy zůstávali v léčebnách,“ říká prof. Vašáková.

V evropských zemích pacienty s TBC sledují stejně, jako jiné infekční pacienty – například HIV pozitivní. Zdravotní sestra je navštěvuje doma a kontroluje, zda užívají léky a nosí roušku. Tuberkulózní pacienty, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, kontrolují dohledoví pracovníci hygieny a policie. „Severské země takový režim praktikují léta a nemají sebemenší problém s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi,“ dodává prof. Vašáková.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření.
Více informací na www.pneumologie.cz.

Zdravotnický holding seznámil Radu Královéhradeckého kraje s očekávanými výsledky hospodaření…

Nový Bydžov, 21. 3. 2018 (ZH KHK)

Rada Královéhradeckého kraje na svém pravidelném zasedání projednala předběžné loňské ekonomické výsledky krajských zdravotnických zařízení a lékárny, které působí v rámci Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Oproti předpokládanému scénáři se podařilo celkové výsledky v druhé polovině roku 2017 výrazně zlepšit, a to především v Oblastní nemocnici Náchod.

„Předložil jsem radě očekávané výsledky hospodaření nemocnic. S čísly ale mohou zahýbat ještě zdravotní pojišťovny, se kterými do konce března probíhají jednání z důvodu tzv. dohadných položek. Tyto změny mohou výsledky ovlivnit v případě úspěšných jednání pouze k lepšímu,“ informoval po pondělním zasedání náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Aleš Cabicar. Celková předběžná bilance všech organizací spadajících pod ZH KHK a.s. po započtení závazku veřejné služby a zisku Královéhradecké lékárny je tak k začátku března -58,7 mil. Kč.

Největší změna ve výsledcích hospodaření proběhla v Oblastní nemocnici Náchod. Ta ještě na začátku podzimu roku 2017 předpokládala ztrátu až 117 milionů korun. Nyní ale uzavře účetní rok se ztrátou o téměř 63 milionů korun nižší – její výsledná ztráta by tak měla činit cca 54 milionů korun. „Jsem přesvědčen, že zastavení propadu hospodaření náchodské nemocnice je způsobeno nejen navýšením závazku veřejné služby ve výši 30 mil. Kč ze strany KHK, ale především změnou na pozici předsedy představenstva, kterou od 1. 8. 2017 vykonává Ivana Urešová, a také dalšími personálními změnami na manažerských pozicích,“ doplnil náměstek Cabicar.

Náchodská nemocnice totiž v druhé polovině roku přijala mnohá opatření, která měla její hospodaření znovu zlepšit. „Když jsem v červenci nemocnici přebírala, byla kvůli stávajícímu systému řízení ve ztrátě téměř 50 milionů korun, s nedobrou prognózou do konce roku. Jsem velmi ráda, že se nám spolu s novým managementem podařilo nastavit ekonomická opatření, která nemocnici za těch pět měsíců částečně stabilizovala, a ty pomyslné nůžky se přestaly tolik rozvírat. Opatření bohužel nebyla vždy populární, zaměstnanci se museli v mnohém uskromnit a doslova obracet každou korunu v hospodaření svého oddělení,“ vysvětluje kroky v řízení nemocnice předsedkyně představenstva Ivana Urešová. Pozastavit se tak musely třeba všechny ne nezbytně nutné investice a nákupy drobného majetku.

V neposlední řadě se nemocnice začala kromě nákladů více zajímat také o své výnosy. “Zahájili jsme znovu jednání se všemi pojišťovnami, které mají u nás neuhrazenou péči za předcházející léta. Velmi dobře dopadlo jednání s Vojenskou zdravotní pojišťovnou, která se k situaci postavila opravdu čelem a uhradí nám nad rámec úhradové vyhlášky výraznou část odvedené a vykázané péče za léta 2015-2017, a to ve výši cca 19 milionů korun,“ doplňuje k hospodaření Ivana Urešová. Čilá jednání probíhají také se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR, která by v případě kladného výsledku přinesla nemocnici také několik milionů korun. Největší částky se ale bude nemocnice domáhat nyní již formou žaloby u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zde veškerá jednání bohužel dopadla zatím neúspěšně. Stejně tak budou postupovat i další nemocnice v rámci Zdravotnického holdingu.

Dlouhodobě nejpříznivější jsou výsledky Oblastní nemocnice Jičín, která vykazuje zisk zhruba 10 milionů korun. Uvedená čísla jsou včetně započítaného závazku veřejné služby, za který vloni kraj zaplatil 190 milionů Kč. Dalších 11 milionů získaly nemocnice od Ministerstva zdravotnictví na pokrytí části navýšení platů. K lepším výsledkům přispěla také Královéhradecká lékárna, která počítá se ziskem zhruba 17,5 milionu korun a oproti loňsku si polepšila asi o 7 milionů.

Královéhradecký kraj systematicky pracuje na stabilizování regionálních zdravotnických zařízení nejen, co se týká ekonomických výsledků. Kromě vyjednávání se zdravotními pojišťovnami je aktivní i v personální oblasti. Před časem krajská koalice odsouhlasila zvýšení mezd lékařského a nelékařského zdravotnického personálu o 10 % do tarifů a DPČ, které zároveň uhradí formou navýšení závazku veřejné služby na letošní rok. Vedle toho se dlouhodobě snaží přivádět do svých nemocnic mladé lékaře, které láká na finanční stipendia. V uplynulých letech jich tak do nejvíce potřebných oborů přivedl v rámci kraje již padesát dva. Letos se do programu přihlásily další čtyři desítky mediků, které posílí týmy nemocnic na území kraje.

Nejoblíbenějšími volnočasovými benefity českých zaměstnanců jsou fitness a posilovny, nejčastěji…

Praha, 21. března 2018 (ACCEDO) – Z aktuálních statistik ActivePassu, benefitní zaměstnanecké karty na sport a zábavu, která podporuje aktivní trávení volného času, vyplývá, že i když kartu ActivePass vlastní o něco více žen (53 %) než mužů (47 %), tak ji muži využívají 1,8x více než ženy. Polovina vstupů v tomto roce byla do fitness a posiloven, 10 % lidí využilo saunu. Mezi další nejčastěji využívané sportovní aktivity patří jóga, aerobik a skupinová cvičení, bazén, squash a badminton. Z aktivit, které nabízí rozšířená varianta karty ActivePass Plus, to byly výstavy a muzea, dětské koutky a herny a únikové hry.

„Nejvíce lidé využívají ActivePass mezi 17-19 hodinou, kdy jej uplatní zhruba třetina uživatelů. O něco méně pak v čase mezi 15-17 hodinou. Zajímavé je, že další velmi exponovaný čas je mezi 11 a 12 hodinou a ráno mezi 6 a 8 hodinou,“ říká Lukáš Pokorný, obchodní ředitel ActivePassu, a doplňuje: „V průběhu týdne využívají ActivePass lidé nejčastěji v úterý, o něco méně v pondělí a v pátek. Nejméně je karta používána během víkendu, kdy sobota je nejslabší.“

ActivePass funguje jako permanentka na volnočasové aktivity a svému majiteli umožňuje každý den jeden vstup do jakékoli smluvní provozovny. Většinu zařízení lze s kartou navštěvovat bez dalších poplatků, pouze u některých prémiových aktivit může být účtován jednorázový příplatek. Aktuálně je v nabídce ActivePassu přes 5500 aktivit u více než 1000 partnerů a každý měsíc počet provozoven roste.

S kartou ActivePass mohou lidé nově vyrazit například do Zoologické a botanické zahrady města Plzně, Zoologické zahrady Liberec, Zoo Hluboká nad Vltavou, do Aquacentrum Pardubice nebo do Plaveckého bazénu Litvínov. Zalyžovat si mohou nejen v partnerských skiareálech, ale nově také v suchu a teple v Inski – Indoor lyžování v Českých Budějovicích na profesionálním simulátoru Maxxtracks – unikátní technologii pohyblivého pásu s nastavitelnou rychlostí a úhlem sklonu. Širokou nabídku sportovních aktivit mohou nově využít ve sportovních areálech HAMR v Praze – Záběhlicích a Štěrboholech, Harmony Wellness club v Písku, Pulse Fitness v Praze a Benešově, nebo v rámci špičkových fitness a wellness center Factory Pro v Praze na Smíchově a Hradčanské. Pro opravdové fajnšmekry je pak nově v nabídce možnost poznat Prahu jinak, konkrétně očima lidí bez domova v rámci prohlídek s průvodci z řad bezdomovců z Pragulic.

Karta ActivePass má dvě úrovně: základní variantu ActivePass a rozšířenou variantu ActivePass Plus. ActivePass využijí hlavně sportovci. Umožňuje vstupy do sportovišť od fitness center přes plavání nebo aerobik a skupinové lekce, sportoviště pro raketové sporty, až po kruhový trénink. Také s ní mohou relaxovat v saunách, wellness centrech, aquaparcích a věnovat se sezonním aktivitám. ActivePass Plus rozšiřuje možnosti o zážitkové a rodinné aktivity s dětmi. Kromě sportu tak nabízí i populární IQ parky, zoo, botanické zahrady, muzea, hrady a zámky, únikové hry, laser game, paintball, motokáry, farmy a mnoho další zábavy.

Další informace najdete na www.activepass.cz a www.facebook.com/activepassbysodexo/.

Le Figaro: Ještě dva roky po dietě se produkuje…

Paříž 21. března (ČTK/Le Figaro) – Všechny diety působí jen krátkodobě. Úbytek váhy dosažený za několik týdnů je přímo úměrný omezení kalorického příjmu. To je dobrá zpráva. Ta horší je ta, že ze stovky osob, které dodržovaly kaloricky chudou dietu, jich 95 procent do dvou či pěti let znovu získá svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Proč takový neúspěch? Především je tomu tak kvůli fyziologii, nikoli kvůli nedostatku vůle. Naše tělo nechce hubnout. Není na to naprogramováno, píše francouzský deník Le Figaro.

Tělo je naprosto neschopné rozlišovat mezi nedobrovolným hladověním a vědomě dodržovanou dietou s nízkým příjmem kalorií. První týdny je organismus překvapen, a proto rychle hubneme, ale pak má jen jeden cíl: obnovit své zásoby. Strach z hladu, který je zapsán v našich genech, vítězí. Je velmi těžké zabránit tomu, aby se celá metabolická mašinerie nepřizpůsobila a nekladla tuhý odpor hubnutí. Hlad je jedním z jejích prostředků.

Ve studii zveřejněné na stránkách American Journal of Physiology Endocrinology and Metabolism norští a dánští vědci ukazují, že obrana organismu proti omezením je nejen účinná, ale i vytrvalá. Ještě dva roky poté, co 35 dospělých trpících těžkou obezitou drželo nízkokalorickou dietu, provozovalo fyzickou aktivitu, radilo se s psychology a nutričními poradci a shodilo v průměru 11 kilogramů, měli všichni stále hlad.

Hladina hormonu hladu ghrelinu, který uvolňuje žaludek, když se hubne, zůstávala stále nadprůměrná, pacienti stále pociťují hlad. „Všichni mají tento hormon, ale jestliže jste obézní a zhubnete, hladina tohoto hormonu roste,“ vysvětluje Catia Martinsová z lékařské fakulty Norské univerzity věd a techniky, která tuto studii vedla. Při stejné váze bude mít bývalý obézní více hlad než ten, kdo dietu nedržel a nezhubnul. Jeho hladina ghrelinu je zvýšená.

„To je jeden z rizikových faktorů opětného přibrání na váze,“ potvrzuje profesor Jean-Michel Lecerf z Pasteurova institutu v Lille. „Tato studie vysvětluje, že je třeba mít skromné cíle pokud jde o obezitu a dávat přednost postupnému shazování kilogramů před rychlým hubnutím. Jestliže se pacientovi podaří přerušit zvyšování váhy, je to již první úspěch,“ dodává.

Podle Michela Desmurgeta tato studie ukazuje, jak silné jsou fyziologické mechanismy našeho těla. „Dokonce i při mírném zhubnutí (o méně než osm procent tělesné váhy) tělo pokračuje v kladení odporu ještě další dva roky,“ říká.

Říká se, že rychle shozené kilogramy jsou zase rychle nabrány zpět. Australští vědci chtěli tuto skutečnost ověřit. Podrobili 200 osob zčásti intenzivní a rychlé dietě, zčásti mírnější, postupné dietě. Cílem bylo, aby tyto osoby shodily asi 15 kilogramů. Intenzivní dieta znamenala denní kalorický příjem o 60 procent nižší než při běžném stravování. Ti, kdo drželi pomalou dietu, jedli denně jen o 25 procent kalorií méně, než je průměrný příjem. Účastníci intenzivní diety dosáhli kýženého cíle za tři měsíce, zatímco ti, kdo drželi mírnější dietu, až za devět měsíců. Za dva a půl roku přibraly shozené kilogramy tři čtvrtiny účastníků z první skupiny a polovina osob z druhé skupiny. Zdá se, že na opětovné přibrání na váze nemá vliv jen rychlost hubnutí, ale také to, o kolik je snížen kalorický příjem.

Abychom „oklamali“ mozek, je tedy třeba velmi pozvolna omezovat množství jídla a zvyšovat fyzickou aktivitu.

pel mka

O zrušení karenční doby bude tripartita jednat 9. května

Praha 21. března (ČTK) – O zrušení takzvané karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci, kdy pacienti nedostávají nemocenskou, by měla projednat tripartita na svém příštím zasedání 9. května. ČTK to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory budou prosazovat, aby se v prvních dnech nemoci nemocenská nesnižovala pod 60 procent průměrného denního výdělku, jak to nyní platí pro nemocenskou od čtvrtého dne nemoci.

Středula přivítal dnešní souhlas vlády s návrhem ČSSD, aby bylo opatření z dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) zrušeno. Připouští i variantu, že by zaměstnavatelé platili první až 11. den nemoci. O ní chce se sociálními demokraty v rámci koaličních jednání hovořit premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „Důležité je za jakých podmínek. Myslíme si, že by měla zůstat podmínka výplaty 60 procent. To znamená, aby ten posun byl tak, jak je to nyní do čtvrtého dne,“ uvedl. Návrh ANO podle Středuly ještě neexistuje, bude tedy záležet na jeho parametrech.

Náklady zaměstnavatelů nechtěl Středula komentovat. „Zaměstnavatelé už dostali poměrně velkou podporu v době, kdy se zavedla karenční doba, ta se nemění. Souhrnně se tehdy snižoval objem prostředků, které zaměstnavatelé odvádějí, asi o 20 miliard. Nikdo nenavrhuje, aby se to měnilo, tedy zůstane tento bonus,“ uvedl.

Babiš dnes ráno řekl, že ANO při vládních vyjednáváních navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od prvního do 11. dne nemoci. Nyní zaměstnavatelé proplácejí čtvrtý až 14. den. Náklady firem by vzhledem ke stejnému počtu proplácených dnů zůstaly stejné, ale lidé by od firem dostali peníze i za první dny stonání. Nyní za první tři dny nemoci nedostávají nic. Po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny.

Návrh ČSSD počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu. Vládní legislativci v té souvislosti uváděli, že by státní rozpočet přišel až o tři miliardy korun ročně.

rem rot