Dárce dnes v Poděbradech podstoupil svůj šestistý odběr krve

Poděbrady (Nymbursko) 15. února (ČTK) – Pětašedesátiletý Zdeněk Duběnka by rád ještě třikrát daroval krev, aby si mohl počet svých odběrů spojovat s automobilem Tatra 603. Řekl to dnes v Poděbradech na Nymbursku, kde podstoupil svůj šestistý odběr krve. Přišli mu pogratulovat zástupci Červeného kříže i města. Kvůli stanovené věkové hranici byl totiž dnešní odběr jeden z posledních, řekl dárce ČTK.

Za darování krve obdržel Duběnka řadu ocenění, mezi nimi má i státní vyznamenání, které mu za dárcovství udělil prezident Miloš Zeman.

S dárcovstvím krve a krevní plazmy začal Duběnka v 19 letech na vojně. Inspirovala ho jeho vlastní matka, která krev také darovala. „Od té doby daruji pravidelně,“ řekl. Jak prožíval svůj první odběr si už nevzpomíná, pamatuje si pouze, že se uskutečnil v Žatci v autobusu. „Tenkrát jsme tam byli nahnáni, přijel autobus a dávali jsme krev,“ řekl.

Krev podle svých slov daroval vždy dobrovolně, za dárcovství si nikdy nenechal platit. „Dříve se krev darovala čtyřikrát do roka, dnes už je to možné pětkrát. Mezi to pak můžu každých 14 dní darovat plazmu, takže do roka klidně 22 odběrů,“ řekl Duběnka. Za celý život daroval mezi 350 a 380 litry krve.

Dnešní šestistý odběr byl jedním z jeho posledních, a to kvůli věkovému omezení. Krev je možné darovat do 65 let. „Mám takový plán dát ještě třikrát krev. Abych měl číslo 603, Tatra totiž s tímto číslem vyráběla jedno takové pěkné auto,“ řekl Duběnka. Lékař mu navíc doporučil, aby kvůli pravidelnému dárcovství končil s odběry postupně.

Duběnka je zapsán také v české knize rekordů, a to s číslem 555 odběrů. Tento odběr byl speciálně načasován na 15. května 2015. Údaj v knize rekordů nyní nechá Duběnka přepsat na dosažených 600.

K jeho úspěchu mu dnes gratulovali zástupci Červeného kříže, města i zdravotní pojišťovny. Duběnka dostal věcné dary i další ocenění. S sebou si do odběrové místnosti přinesl také svou sbírku 599 dárcovských slziček a dalších vyznamenání, která mu udělil červený kříž. „Mám všechna vyznamenání, která Červený kříž za dárcovství uděluje,“ podotkl Duběnka.

Muž bydlící v Kostomlatech nad Labem na Nymbursku jezdil darovat krev například do Mostu, Kolína, Mladé Boleslavi a nakonec do pražských Střešovic. V nymburském okresu totiž nefunguje žádná transfuzní stanice. Čtyřikrát do roka kvůli tomu jezdí do Poděbrad zdravotníci ze střešovické nemocnice, kteří v budově zdejšího úřadu vytvoří mobilní odběrovou místnost. „Za ten den tu odebereme kolem 40 až 50 lidí,“ řekla ČTK předsedkyně Klubu dárců krve působícího při Českém červeném kříži Petra Hájková.

Letos přijeli zdravotníci z vojenské nemocnice do Poděbrad poprvé. V plánu to mají ještě 10. května, 13. září a 22. listopadu.

Jaroslav Beneš kš

Úrazy si nevybírají – umí potrápit děti, dospělé i seniory.…

Praha, 14. února 2018 (Allmedia4U)

Téměř každého z nás už v životě postihla nějaká lehčí poranění šlach, svalů či kloubů. Jsou běžnou součástí života a přijít k nim můžeme kdekoli – doma, při sportu, při práci apod. Úrazy se týkají každého bez ohledu na věk, nicméně nejvíce jsou vzhledem ke své fyzické konstituci ohroženi děti a senioři. Zatímco děti se nejčastěji poraní při sportu, starší lidé často trpí následkem pádů v domácnostech. Podobná zranění jsou sice nepříjemná, nicméně většinou si je zvládneme ošetřit sami doma.

Většina úrazů malých dětí a předškoláků se odehrává v domácnostech, přičemž téměř třetinu z nich tvoří pády. U dětí školního věku je pak z hlediska úrazovosti nejrizikovějším sport – sportovní úrazy tvoří celkem 33 %. U žáků staršího školního věku dochází k úrazům nejčastěji při organizovaném sportu a školní tělesné výchově. Většinou se kromě zlomenin jedná o podvrtnutí a drobná povrchová zranění.

Úrazy se dějí náhle, stačí chvilka nepozornosti a zranění je na světě. Proto je důležité dodržovat pravidla a preventivní bezpečnostní opatření, a to zvláště při sportu. Značné procento sportovních úrazů totiž vzniká důsledkem toho, že děti nepoužívají ochranné pomůcky – přilby, rukavice, návleky na klouby, chrániče zápěstí apod. „Dále je při provozování jakéhokoliv sportu důležité nepřeceňovat své síly a respektovat projevy únavy, nesportovat v případě nemoci či v období rekonvalescence. V tu chvíli totiž riziko úrazu značně roste. Pokud se přece jen úraz přihodí, je třeba zachovat klid. Odhlédneme-li od vážných úrazů, které si žádají lékařskou pomoc, drobnější poranění svým dětem hravě ošetříte sami doma,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy. Co se týče pohmoždění svalů, podvrtnutí kloubů, zapamatujte si následující kroky – znehybnit, chladit otok a tlumit bolest. Domácí lékárničku si doplňte o léčivé přípravky s analgetickým účinkem, vhodný je např. Ibalgin gel, který díky obsahu léčivé látky ibuprofen tlumí bolest, snižuje otok a působí protizánětlivě. Postižené místo navíc zklidňuje a chladí. Je určen pro dospělé a dospívající od 12 let. S ošetřením úrazu není radno dlouho otálet.

U seniorů úrazy souvisí s tělesnými změnami, které provází stárnutí. Hlavní příčinou úrazů ve stáří jsou pády, ke kterým dochází především doma, ale například i v dopravních prostředcích. Alespoň jedenkrát ročně upadne více než 30 % seniorů nad 65 let. Počet pádů přibývá s věkem seniora, nejčastěji se vyskytují ve věku mezi 70 až 80 lety. „Vysoký výskyt pádů ve stáří souvisí s tím, že chůzi ovlivňuje řada věkově vázaných změn, např. poruchy zraku, potíže s rovnováhou, svalová ochablost, artróza nosných kloubů atd. Ve třetině případů znamenají pády středně těžké nebo vážné zranění, u nichž je nutný zásah lékařů, nicméně i seniorům se nevyhýbají drobnější poranění (malé hematomy, zhmožděné rány apod.), se kterými si poradí v domácích podmínkách,“ doplňuje MUDr. Lazák. Pro seniory jsou při léčbě lokální bolesti a poranění také vhodné tzv. topické formy analgetik – krémy či masti. Například Ibalgin krém, který také obsahuje ibuprofen. Potlačuje bolest, snižuje otok a tlumí zánět u bolestivých poúrazových stavů – ať už bolí záda, svaly nebo klouby. Mohou ho užívat dospělí a mladiství od 12 let věku.

U seniorů hraje významnou roli prevence úrazovosti. Jejím základem je pravidelný pohyb a cvičení zaměřená na rovnováhu a posílení svalového a opěrného systému. Dbát je třeba i na konzumaci potravin bohatých na kalcium a vitamín D a na bílkoviny. A v neposlední řadě je potřeba upravit domácí prostředí tak, aby se eliminovala zbytečná rizika, tzn. vytvořit bezbariérové trasy a zabudovat pomůcky usnadňující pohyb a vykonávání běžných činností.

Ibalgin® gel a Ibalgin® krém jsou volně prodejné léky k vnějšímu použití. Obsahují ibuprofen. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Ibalgin® gel – nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za jedno balení 50 g je 99,90 Kč, za jedno balení 100 g je 159,90 Kč.

Ibalgin® krém – nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za jedno balení 50 g je 99,90 Kč, za jedno balení 100 g je 159,90 Kč.

Zdroje:

1. Kolektiv autorů Dětství bez úrazu: Úrazy dětí. Dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1385376323.pdf
2. Český červený kříž Praha 1: Prevence úrazů. Dostupné z: http://www.cckpraha1.cz/uploads/kestazeni/prevence.pdf
3. Státní zdravotní ústav: Prevence dětských úrazů v domácnostech. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/plakaty/prevenceurazdomacnost140_150_opt.pdf
4. MUDr. Hasík J.: Nebojte se první pomoci. Dostupné z: http://www.obecsudice.cz/krizove_rizeni/prvni_pomoc.pdf
5. Herman J.: Léčba drobných úrazů v ordinaci praktického lékaře. Medicína Pro Praxi 2007;4(7-8):S329-330. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/07/11.pdf
6. Doc. MUDr. Benešová V., CSc.: Úrazy seniorů a možnosti jejich prevence. Zdravi.euro.cz. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/urazy-senioru-a-moznosti-jejich-prevence-163717
7. Mgr. Dvořáčková D.: Úrazy seniorů v domácím prostředí. Zdravi.euro.cz. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/urazy-senioru-v-domacim-prostredi-448650
8. SPC přípravku IBALGIN GEL, datum revize textu 16. 9. 2015
9. PIL přípravku IBALGIN GEL, datum revize textu 18. 5. 2017
10. SPC přípravku IBALGIN KRÉM, datum revize textu 30. 6. 2017
11. PIL přípravku IBALGIN KRÉM, datum revize textu 30. 6. 2017

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna podporuje prevenci onemocnění infekčními chorobami…

Ostrava, 14. února 2018 (ČPZP) – Očkování je jedním z hlavních preventivních opatření proti infekčním onemocněním. Prokazatelně snižuje počet výskytu dané choroby a některé se díky němu dnes již nevyskytují. Pojišťovny pravidelně přispívají na očkování jako součást prevence. U České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) je to až 1500 korun.

Příspěvky na očkování jsou součástí preventivních programů téměř všech zdravotních pojišťoven. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna od tohoto roku navýšila částky, které svým pojištěncům na pokrytí vakcinací poskytuje. „V rámci prevence přispíváme na všechna očkování proti infekčním onemocněním nehrazená z veřejného zdravotního pojištění u dětí částkou až 1500 korun a dospělým až 1000 korun, příspěvek je poskytován na kteroukoliv dávku/vakcínu očkovacího cyklu, není poskytován na aplikaci vakcíny,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Mezi nejčastěji využívané nepovinné očkování patří vakcinace proti klíšťové encefalitidě. Toto infekční onemocnění virového původu postihuje mozek a mozkové blány a je přenášeno většinou klíšťaty. „Na tuto ochranu jsme za rok 2017 vydali v rámci preventivních programů téměř 17,5 milionu korun. Možnost očkování loni využilo 22 786 klientů,“ potvrzuje význam vakcinace Elenka Mazurová. V chladných měsících hrozí zejména chřipka. V současné době sílí po celé republice chřipková epidemie. I proti této nemoci se lze očkovat a chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších.

Rotaviry a kojenci

U malých kojenců je doporučeno očkování proti rotavirovým infekcím. Rotaviry způsobují těžké průjmy s dehydratací a zejména u malých dětí se jedná o velmi závažné onemocnění, které může končit i smrtelně. „Toto očkování bohužel není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, na vakcíny lze ale čerpat příspěvek v rámci preventivních programů. V roce 2017 jsme v rámci preventivních programů na očkování proti rotavirovým infekcím přispěli téměř 1 700 dětem částkou ve výši přesahující 2,2 milionu korun,“ doplňuje mluvčí Mazurová.

Prodělání infekčních onemocnění je spojeno s rizikem závažných komplikací a celoživotních následků. Očkování tato rizika výrazně snižuje. Vakcinace je spolehlivou ochranou před onemocněním a jeho šířením do okolí.

Program povinného očkování

V České republice existuje v současné době program pravidelného očkování, které je povinné. Do pravidelného/povinného očkování patří očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hemofilovým nákazám, dětské obrně, žloutence typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Pravidelné očkování dětí se zahajuje hexavakcínou od 9. týdne věku a končí tetravakcínou ve 12 letech, dále následuje pravidelné očkování proti tetanu každých 10-15 let.

Kromě pravidelného očkování je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno další očkování – očkování proti pneumokokovým infekcím u kojenců a seniorů, proti lidskému papilomaviru u dětí ve věku 13-14 let, proti chřipce a meningokokovým infekcím u osob se zdravotními indikacemi apod.

Pojištěnci, na které se nevztahuje úhrada očkování podle platných zákonů, mají možnost nechat se naočkovat na vlastní náklady s využitím příspěvku na očkování z preventivních programů a snížit tak nebezpečí s nimi spojená, která mnohonásobně převyšují rizika spojená s vakcinací.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

3D tisk a nové rozhraní e-shopu Českých drah pomáhá zrakově…

Praha, 14. února 2018 (INSPO)

České dráhy udělaly velký pokrok na svém e-shopu a převlékly ho do moderního kabátku. Kromě nového grafického prostředí a rozšíření běžných funkcí e-shop výrazně ulehčuju práci zrakově handicapovaným, kteří jej nyní mohou takřka bez potíží používat. Dalším projektem, který pomáhá nevidomým, jsou workshopy Petra Duška, na kterých učí zájemce pracovat s 3D tiskárnami. Jak Petr Dušek, tak Jan Balák, který spolupracoval jako betatester na vývoji aplikace Českých drah, budou hosty konference INSPO 2018. Ta se bude konat 7. dubna v pražském Kongresovém centru a představí se na ní nejmodernější technologické novinky ulehčující život handicapovaným, seniorům nebo lidem po nehodě.

Nová verze e-shopu Českých drah je uživatelům k dispozici od ledna 2017. Změněna byla struktura webu, nově byly definovány nadpisy, seznamy i celé oblasti. Pomocí těchto struktur se nevidomý dokáže rychle na webových stránkách pohybovat a najít si tak informaci, kterou potřebuje. Další změnou bylo doplnění textových alternativ k čistě grafickým informacím. „E-shop je pro zrakově handicapované již velmi dobře použitelný, ale i tak se snažíme doplňovat drobnosti, které práci ještě zlepší. Aktuálně pracujeme na lepší přístupnosti pro uživatele iOS,“ říká Jan Balák, který pomáhá s vývojem aplikace.

Reakce od zrakově handicapovaných uživatelů jsou veskrze pozitivní. Pokud si někdo neví rady, může navštívit workshop Agora ve středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, což je program, který zaštiťuje Masarykova univerzita v Brně. Na workshopech se vysvětlují různá informatická témata a asistenční technologie.

Podmínkou pro užívání je odečítač JAWS nebo WNDA. Jan Balák vysvětluje, na jakém principu tyto odečítače fungují. „Velmi zjednodušeně lze říci, že odečítač je program, který pracuje s textovou informací. Dokáže nevidomému pomocí umělého hlasu přečíst cokoliv v textové podobě. Pokud narazí třeba na grafiku, tak není schopen tuto informaci prezentovat. I to ale lze napravit. Stačí, aby člověk, který fotografii na web dává, přidal textový komentář. Druhou podmínkou pro bezchybné čtení stránky je ovladatelnost webu z klávesnice, protože nevidomý nepoužívají pro svou práci myš,“ doplňuje Balák.

3D tiskárny pomáhají lépe vnímat realitu

Druhým projektem, jehož úkolem je pomoci zrakově handicapovaným, jsou workshopy pořádané Petrem Duškem, který nevidomým představuje výhody práce s 3D tiskárnami. Hlavním cílem těchto workshopů je názorná ukázka praktického uplatnění 3D tisku. „Možností práce s 3D tiskem je opravdu mnoho. Chtěl bych zájemcům například ukazovat možnosti využití Open Street Map či Google Earth pro zobrazení okolních budov, celých bloků domů, reliéfu Země. Může se zdát, že to jsou zanedbatelné věci, ale je zapotřebí si uvědomit, že 3D tisk nám mimo jiné dává možnost hmatově sdílet vizuální realitu. Nedávno mi nevidomá dívka sdělila, že vlastně ani neví, jaký tvar má dům, v němž bydlí, nebo jak vypadá škola, kterou navštěvuje. Proto je 3D tisk tak důležitý,“ říká Petr Dušek, organizátor workshopů s 3D tiskárnami.

O workshopy je veliký zájem, a to i přesto, že většina účastníků nemá s 3D tiskárnami žádné zkušenosti. Listopadového setkání se zúčastnilo 25 nevidomých a další podobná akce je naplánována na květen letošního roku, opět v rámci workshopu Agora. Workshopy jsou velmi interaktivní, nevidomí si sami mohou vybrat, jak bude akce probíhat. Menším problémem je časová náročnost, workshop totiž trvá pouze hodinu. I proto by chtěl Petr Dušek v budoucnu organizovat půldenní kurzy. „Hodina není příliš, některé 3D tisky by trvaly déle, navíc k dispozici mám zatím jen dvě 3D tiskárny. Proto si účastníci přímo netiskli, ale seznámili se s 3D tiskárnami ve vypnutém i zapnutém stavu, materiály či výtisky. Na to, aby si účastníci vytiskli něco smysluplného, by bylo zapotřebí minimálně půldenní kurz a pro každého účastníka mít k dispozici jednu tiskárnu. Něco takového jistě lze realizovat, ale uvidíme, jestli vznikne nějaká přirozená poptávka,“ přibližuje Dušek.

Oba projekty se představí 7. dubna na konferenci INSPO v pražském Kongresovém centru, která se věnuje technologiím pro osoby se specifickými potřebami. „Práce se zrakově handicapovanými je velmi specifická a my jsme velmi vděční za každou aktivitu, která nevidomým pomáhá se lépe začleňovat do běžného života. Proto jsme velmi rádi, že s námi oba pánové spojili síly a můžeme je na naší konferenci INSPO představit,“ uzavírá Jaroslav Winter, organizátor konference INSPO.

Generálním partnerem INSPO 2018 je Nadace Vodafone, partnery jsou AutoCont CZ, ČSOB, Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet, záštitu poskytl Magistrát hl. m. Prahy. Informace o konferenci najdete na www.inspo.cz.

Transplantovat orgány je možné od osmdesátníků a osmdesátníkům

Praha 14. února (ČTK) – Transplantovat orgány je možné i ve vyšším věku. Loni bylo nejstaršímu dárci 85 let a příjemci 81 let. V Česku se transplantovalo celkem 837 orgánů od 269 zemřelých dárců a 49 žijících. Orgány jsou kvůli rostoucímu věku dárců i příjemců a kvůli snaze lékařů o záchranu života zemřelého dárce méně kvalitní. Novinářům to dnes řekl ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.

Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Na čekací listině je asi 1200 lidí, kolem tisíce ročně se obmění. „Pacienti se selháním jater mají čekací dobu tři měsíce, v Německu je to rok a půl,“ řekl Adamec.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. „Kromě dárců se smrtí mozku je skupina pacientů, kterým se zastaví srdce. Je to potenciál asi deseti až čtyřiceti procent dárců,“ uvedl zástupce ředitele Koordinačního střediska transplantací Přemysl Frýda.

V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním, nově má předpokládaný souhlas také Nizozemsko, kde změnu v úterý schválil parlament. Nesouhlas mohou v Česku vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Zapsáno je podle Adamce asi 1500 lidí.

Komunikace s pozůstalými je podle lékařů na procesu transplantace to nejtěžší, někteří lékaři proto absolvují speciální kurzy, kde se jí učí.

Koordinační středisko transplantací navrhuje změnu transplantačního zákona tak, aby bylo možné využívat i orgány cizinců, kteří zemřou v Česku. V současné době je nutné kontaktovat úřady jeho domovské země. Naopak orgány Čechů zemřelých v zahraničí využity být mohou.

Nejčastěji se v Česku transplantují ledviny, loni jich bylo 469. Transplantace je podle odborníků asi o polovinu levnější než fungování pacienta s dialýzou, kdy musí několikrát týdně absolvovat v nemocnici několikahodinové strojní čištění krve.

van rot

Ministerstvu zdravotnictví chybí úředníci, další odchod zvažují

Praha 14. února (ČTK) – Ministerstvu zdravotnictví chybí zaměstnanci i na klíčových odborech, podle ministra v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) nejvíc ze všech resortů, řekl dnes ČTK. Další podle dotazníků, který vedení zadalo mezi úředníky, odchod zvažují. Vinu podle Vojtěcha nese i státní tajemník ministerstva, který má obsazování postů podle služebního zákona na starosti. Podal proto podnět, aby s ním bylo zahájeno kárné řízení. Kritiku svých poradců ministr odmítá.

„Jsou odbory, které jsou klíčové a v zásadě nemají zaměstnance. Mají pouze ředitele, vedoucí oddělení, ale nemají řadové zaměstnance, kteří by tu práci prováděli,“ řekl ministr. Například odbor přímo řízených organizací, který spravuje 70 organizací včetně fakultních nemocnic, má podle něj čtyři zaměstnance.

Ministerstvu chybí podle mluvčí Gabriely Štěpányové třetina z 550 zaměstnanců. „Jsem bohužel přesvědčený, že je to zásluhou i současného státního tajemníka,“ dodal ministr. Podotkl, že si na něj od zaměstnanců vyslechl řadu stížností. Státní tajemník Ivo Beneda je v současné době ve zdravotní neschopnosti.

„Nedokážu si představit fungování státního tajemníka ve stejném módu, protože bohužel lidé v posledních letech spíše odcházejí než přicházejí,“ dodal Vojtěch. Odvolat státního tajemníka může jen jeho nadřízený, náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.

V anonymním dotazníku, který odevzdalo asi 80 procent zaměstnanců, pětina z nich uvedla, že je připravena z ministerstva odejít. „Pro mě jako ministra, který má vést resort, je to, že si zaměstnanci permanentně stěžují a jsou nespokojení, špatné,“ dodal.

Ministr také odmítl kritiku výběru svých poradců, kteří jsou údajně napojeni na farmaceutické firmy. Poradce pro lékovou politiku Filip Vrubel pracoval na ministerstvu už v roce 2007 jako projektový manažer, poté jako ředitel odboru farmacie a náměstek ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Poté ve firmě Delloitte vedl tým farmakoekonomů a právníků pro oblast léčiv a zdravotnických prostředků. Podle Vojtěcha už v Delloitte nepracuje.

Také poradce pro zdravotnické prostředky Jakub Král už na ministerstvu působil. Pracoval jako právník na odboru farmacie, pak jako vedoucí oddělení zdravotnických prostředků na přípravě nové koncepce jejich regulace. Problematice se věnoval také na SÚKL. Od roku 2014 pracuje v soukromé sféře, jeho společnost Porta Medica se zabývá poradenstvím v oblasti zdravotnických služeb a prostředků.

„Musím mít kolem sebe kvalitní poradce a nejsem schopen je z prostředků ministerstva zaplatit. Musel bych jim dát 100.000 korun měsíčně, abych je přiměl opustit svou činnost,“ vysvětlil ministr. Napojení na farmaceutické firmy považuje za pomluvu a anonymní udání, nejspíš ze strany některého z odvolaných ředitelů nemocnic. O ministrových poradcích mluvil v pátek i odvolaný ředitel ostravské fakultní nemocnice a bývalí ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Mezi osmi ministrovými poradci uvedenými v seznamu na webu resortu je také například předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina, který Vojtěchovi radí v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. Poradcem ministra pro legislativu je výkonný ředitel Asociace lékárenských sítí Josef Vaníček, poradcem pro ekonomiku a přímo řízené organizace je Jan Drahota, který pracoval na ministerstvu financí a zabývá se poradenstvím v oblasti podnikových financí a kapitálových trhů.

Poradce pro zdravotní péči Josef Vymazal na ministerstvu už pracoval do března 2016 jako náměstek pro zdravotní péči. Tehdy rezignoval ze zdravotních důvodů, spekulovalo se, že jeho konec souvisí s tendrem na leteckou záchrannou službu.

Ve zdravotním pojištění ministrovi radí David Šmehlík, který působil ve farmaceutické firmě Merck Sharp & Dohme a vede Asociaci pojištěnců zdravotních pojišťoven ČR. Tomáš Pala je poradcem ministra pro zahraniční spolupráci. Ve společnosti Govin Group se věnuje podpoře obchodu s asijských regionem.

Vanda Králová mol

Ústavní soud zdůraznil právo na dostupnost sociálních služeb

Brno 14. února (ČTK) – Kraje mají povinnost zajistit lidem se zdravotním postižením dostupnost vhodné sociální služby. Veřejná moc nemůže rodiny „nechat na holičkách“, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Neznamená to, že kraj musí zajistit konkrétní péči podle ideálních představ. Nemůže ale zůstat nečinný s poukazem na to, že vhodné zařízení neexistuje, případně má plno. „Je potřeba si uvědomit, že každý člověk, i se speciálním a vážným zdravotním postižením, má právo na adekvátní sociální službu,“ řekla dnes novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová (ANO) ČTK řekla, že hejtmani chtějí o tomto tématu mluvit s ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou. „Víme, že je třeba, aby se rozšířila nabídka terénních služeb, ale i péče pobytových zařízení,“ uvedla.

ÚS dnes konkrétně vyhověl stížnosti podané jménem autistického mladíka, kterému úřady dlouho nedokázaly zajistit umístnění ve vhodném zařízení. Spor se vrací k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Rodina v žalobě poukazovala na nezákonný zásah spočívající v tom, že město Rakovník ani Středočeský kraj nezajistily dostupnost náležité sociální služby.

Helena Frintová ze středočeského krajského úřadu ČTK řekla, že vzniklá situace by se měla řešit i v Asociaci krajů a ve spolupráci s ministerstvem práce, neboť jde o průlom v systému fungování sociálních služeb, který se dotýká všech krajů. „Budeme vyčkávat i na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jehož rozsudek v dané věci Ústavní soud svým dnešním nálezem zrušil. Na budoucí rozhodnutí soudu je Středočeský kraj připraven adekvátně reagovat,“ dodala Frintová.

Právnička z Fóra pro lidská práva Tereza Bártová označila dnešní nález Ústavního soudu za přelomový. „Potvrzuje právo osob na dostupnou, adekvátní a přístupnou sociální péči a taktéž na soudní vymahatelnost sociální péče,“ řekla.

Předsedkyně Asociace krajů Vildumetzová řekla, že kraje mají zpracované plány, které vznikají na základě diskuse a potřeb uživatelů služeb, poskytovatelů a obcí. „Konkrétně v Karlovarském kraji připravujeme studii, která je věnována sociálním službám právě pro lidi s autismem,“ dodala.

Rozhodnutí ÚS přináší naději, že dostupnost sociálních služeb pro lidi s autismem se konečně zlepší, uvedl Petr Třešňák, předseda spolku Děti úplňku, který usiluje o systémovou změnu fungování sociálních služeb v Česku. „Soud uznal, že každý člověk s postižením má právo na nezávislý život, a je teď odpovědnost krajských úřadů takové právo pomoci naplňovat, což se doposud nedělo. Důležitá zpráva dnešního dne zní, že takového práva je možné se domáhat soudní cestou,“ dodal Třešňák.

Mladý muž, kterého se dnešní nález týká, trpí poruchou autistického spektra, je středně těžce mentálně postižený, jeho diagnóza se projevuje závažnými poruchami chování. Potřebuje nepřetržitou péči a dohled. Až do února 2016 se o něj staraly jeho více než osmdesátiletá babička a také matka, jež sama není zdráva a je v částečném invalidním důchodu. Osobní asistenci v omezeném rozsahu a odlehčovací pobyty poskytoval chlapci Národní ústav pro autismus (NAUTIS).

Rodina opakovaně kontaktovala různé poskytovatele sociálních služeb se žádostí o umístění hocha, avšak bez úspěchu. Nešlo to buď kvůli naplněné kapacitě, anebo kvůli tomu, že nepatřil do cílové skupiny. Rodina se obracela také na Městský úřad Rakovník a Středočeský kraj s tím, že jejich situace je velmi tíživá a péče o chlapce v domácím prostředí se postupně dostává na hranici zvladatelnosti.

Úřady rodině zpravidla jen doporučily obrátit se na konkrétní poskytovatele služeb, případně zkoušely kontakt zprostředkovat, k úspěchu to nevedlo. Od 1. února 2016 má chlapec místo v domově se zvláštním režimem v Libčicích nad Vltavou. Jeho umístění se podařilo dohodnout bez přímého přispění úřadů, jde o nestátní zařízení.

Krajský soud v Praze původně konstatoval, že se Středočeský kraj dopustil nezákonného opomenutí, když neučinil cílená a konkrétní opatření k dostupnosti sociálních služeb. Ve vztahu ke krajskému úřadu a rakovnickému městskému úřadu soud žalobu zamítl.

NSS ovšem následně zrušil i výrok konstatující nezákonnost postupu Středočeského kraje jako samosprávného celku a žalobu odmítl. Uvedl, že všeobecné veřejné subjektivní právo žadatelů na poskytnutí konkrétní služby sociální péče v požadovaném čase a na vymezeném území nelze dovodit ani z mezinárodních smluv, ani ze zákona o sociálních službách. Nyní musí NSS rozhodovat znovu, bude vázán názorem Ústavního soudu.

Jan Tomandl khj dvd hj

Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku 71 % mužů a skoro 57 %…

Praha, 13.2.2018 (Česko v datech)

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2016 na celém světě 1,9 mld. lidí s nadváhou, z toho zhruba 650 mil. lidí s obezitou. Na světě žilo v roce 2016 zhruba 7,47 mld. lidí, nadváhou tedy trpěl každý čtvrtý, obezitou pak každý jedenáctý člověk na světě.

Od roku 1975 se celosvětový počet obézních lidí téměř ztrojnásobil. Nadváhou trpělo v roce 2016 téměř 40 % dospělých (39 % mužů a 40 % žen), 13 % lidí (11 % mužů a 15 % žen) pak bylo obézních. Pokud bychom se zaměřili na Evropu, byla by celková čísla ještě horší. V roce 2014 bylo podle zprávy Global Nutrition Report na starém kontinentu obézních 21 % mužů a 23 % žen.

Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadbytečné hromadění tuku, které může negativně ovlivnit naše zdraví. Jak jsme na tom ve vztahu k nadváze či obezitě můžeme nejjednodušeji zjistit pomocí tzv. Body Mass Indexu (BMI). Ten srovnává hmotnost a výšku člověka a vypočítává se jako hmotnost člověka v kilogramech dělená druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Mužů s nejtěžším stupněm obezity u nás za čtyřicet let přibylo čtrnáctkrát

Nadváha či obezita v populaci není novinkou poslední doby. V kategorii BMI „nadváha” se většina českých mužů nachází minimálně posledních 35 let. V roce 1976 mělo podle odhadů NCDRisC (světové sítě, která shromažďuje data ze zdravotnictví) normální váhu 49,7 % českých mužů, o čtyřicet let později už to bylo méně než 29 % mužské populace. Podíl žen s normální váhou rovněž klesá, ovšem nikoli tak dramaticky – během stejných čtyřiceti let to bylo o 8,5 procentního bodu (z 50,2 % v roce 1976 na 41,7 % v roce 2016).

Zatímco podíl lidí s nadváhou (BMI 25,0 – 29,9) v Česku roste spíše mírně – u mužů o 5,5 p.b. a u žen v podstatě stagnuje, mnohem výrazněji roste podíl obézních lidí. U mužů vzrostl od roku 1976 počet trpících obezitou 1. stupně více než dvakrát, obezitou 2. stupně téměř pětkrát a obezitou 3. stupně asi čtrnáctkrát. U žen byl tento nárůst spíše menší, nejvíce vzrostl podíl trpících obezitou 3. stupně, a to z 0,9 % na 2,6 % populace (tedy zhruba třikrát).

Jednou z hlavních příčin obezity je životní styl s nedostatkem pohybu. Podle WHO vůbec nesportuje každý pátý Čech a ani polovina naší populace nedosáhne na doporučenou týdenní dávku pohybu. Ta přitom není nijak drasticky vysoká – sportem (nebo alespoň nějakou fyzickou činností) bychom se podle odborníků měli zaobírat alespoň tři hodiny týdně. To odpovídá pouhým 26 minutám každý den.

Obézních je 6,5 % dívek a 12,3 % chlapců

Obezita hrozí dětem a adolescentům stejně jako dospělým. Podíl chlapců s normální váhou se v Česku od roku 1976 do roku 2016 snížil z téměř 70 % na 56,5 %, podíl dívek s normální váhou klesl z 71,4 % na 64,2 % (NCDRisC počítá do této kategorie lidi ve věku od 5 do 19 let). Zajímavé je, že ještě v roce 1976 více než pětina dětí a dospívajících spadala do kategorie „podváha”. V současnosti je to necelých 14 % (11,3 % chlapců a 13,9 % dívek), z toho střední a těžkou podváhou trpí necelá 2 % dětí (dříve to bylo více než 3,5 %).

Výraznější pohyb lze zaznamenat u dětí s nadváhou. Chlapců spadajících do této skupiny přibylo v porovnání s obdobím před 40 lety trojnásobně a aktuálně jich je už téměř třetina. Dívek pak do skupiny „nadváha” spadá přes 20 %. Stejně jako u dospělých však nejrychleji roste počet obézních dětí – v roce 2016 byl podíl chlapců s obezitou asi 7,5krát vyšší než před 40 lety, u dívek šlo pak zaznamenat šestinásobný nárůst.

GRAFIKA:

Obezita má následky pro člověka i pro stát

Obezita má kromě zjevných zdravotních následků i následky sociální (od obliby v kolektivu v předškolním a školním věku přes nižší procento obézních lidí na vysokých školách až po obtížnější hledání zaměstnání nebo navazování partnerských vztahů) a rovněž existují studie prokazující její důsledky ekonomické. Americká studie McKinsey Quarterly tvrdí, že jsou v USA zdravotní výdaje na jednotlivce přímo úměrné výši BMI. Každý bod BMI nad hodnotu 30 (obezita prvního stupně) je spojen zhruba s 8% nárůstem ročních výdajů na zdravotní péči. Obezita navíc snižuje produktivitu práce a zvyšuje nemocnost, čímž vytváří (nejen) pro státní rozpočet další náklady.

Obezita je závažným společenským problémem zatěžujícím mimo jiné naše zdravotnictví. Odpovědí na ní by mohlo být zavedení daně na slazené nápoje. V některých zemích již takovou daň zavedli, letos to bude například ve Velká Británii a Irsku. Negativní dopady alkoholu a tabáku na zdraví ostatně již dnes řešíme spotřební daní. Taková „spotřební daň na cukr“ by fungovala na stejném principu a dodatečný výnos z této daně by mohl pomoci jak zdravotnictví, tak třeba sportu.

David Marek, Hlavní ekonom Deloitte

V ČR podle České lékařské společnosti dosahují náklady souvisejících s léčbou obezity až 10 % celkových výdajů na zdravotnictví, což představuje přibližně 30 miliard korun ročně.

Výdaje státu související s obezitou můžeme rozdělit na dvě části. První položku tvoří přímé výdaje, tedy prostředky reálně vynaložené na léčbu a diagnostiku obezity. Druhou položku představují výdaje nepřímé, které vznikají v souvislosti s nižším odvodem daní a nižší ekonomickou aktivitou obézních jedinců nebo vyššími náklady na jejich pracovní neschopnost a invalidní důchody. Tyto prostředky je ale obtížné vyčíslit, jde pouze o hypotetický údaj.

Zuzana Lhotáková, Marketingová manažerka SAS Institute

Strašák jménem tradiční kuchyně. Může za naši obezitu?

Hledat viníka nadváhy či obezity by se na první pohled mohlo zdát snadné. Stačilo by ukázat na tradiční českou kuchyni plnou těžkých jídel, bílého pečiva, knedlíků, na sádle smažených koblih nebo tučného masa. I když se ale jídelníček Čechů od roku 1989 proměnil, lidé podle odborníků jedí relativně zdravě a za nárůstem obezity tak stojí spíše zmiňovaný nedostatek pohybu.

Podívali jsme se na na průměrný denní energetický příjem Čechů v porovnání s dalšími zeměmi. Ten nenapovídá, že by se Češi nacpávali nějak výrazně více než okolní národy. Naopak, v roce 2013 jsme si co do množství přijatých kalorií vedli podstatně hůře než třeba Rakušané, Němci nebo Poláci. S průměrně 3 256 kcal máme ovšem vyšší denní příjem než Maďaři nebo Slováci.

Češi v průměru přijímají méně kalorií než Rakušané, Němci nebo Poláci.

Rozdíl v průměrném energetickém příjmu mezi Rakouskem a Slovenskem (2013) je 824 kcal, což odpovídá třeba dvaceti vejcím natvrdo, 1,4 kg jablek nebo vepřovému řízku o váze více než 200 g. Ještě v roce 1986 byl přitom energetický příjem ve všech zemích prakticky vyrovnaný – rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším byl pouhých 72 kcal.

* Je samozřejmě složité plošně určit, jaký by měl být denní příjem kalorií. Záleží na pohlaví, tělesné hmotnosti, výšce, věku, denní zátěži nebo intenzitě stresu, kterému jsme vystaveni.

Spotřeba rostlinných a živočišných tuků v Česku po poklesu v první polovině 90. let stagnovala, zhruba posledních deset let ale mírně roste. Co naopak od počátku 90. let mírně klesá, je spotřeba sádla. Ještě v roce 1991 snědl každý z nás za rok asi 7,5 kilogramu sádla, v roce 2016 už to bylo jen 4,5 kilogramu. Oproti tomu spotřeba dalšího živočišného tuku – másla – a rostlinných tuků a olejů roste. Pokles spotřeby másla se zastavil na konci 90. let, kdy Češi ročně snědli zhruba 4 kg na osobu. V roce 2016 už to bylo téměř o 1,5 kg více.

V posledních letech vyplouvají na povrch negativní stránky původního procesu ztužování rostlinných tuků a lidé se opět začínají více zajímat o tradiční tuky, tedy máslo a sádlo. Co se týká třeba právě sádla, není ani zdaleka takovou zdravotní hrozbou, jak se dříve tradovalo. Obsahuje totiž vyvážený poměr mastných kyselin s převahou těch nenasycených, které pozitivně působí na lidský organismus. Nenasycených kyselin je v sádle obsaženo zhruba 60 %.

Ing. Antonín Zelenka, obchodní ředitel společnosti Comperio

RealFood – jezte zdravě, i když nestíháte

Praha, 13. února 2018  (RealFood) – Je možné zdravě a chutně jíst, i když na jídlo nemáte skoro čas? S RealFood už ano. Dva roky jsme vybírali ty nejlepší dodavatele a ingredience. Ladili jejich jedinečný poměr. A vytvořili jsme RealFood. Komplexní a vyvážené jídlo, které tělu dodá 100 % potřebných látek v té nejlepší možné kvalitě. Troufáme si říci, že v té nemá na celém světě konkurenci.

Excelentní složení živin a látek:

• RealFood je díky svému složení kvalitní nízkosacharidová alternativa pro dny, kdy člověk nestíhá a nemá možnost se zdravě najíst. Není v něm nic, co by vám uškodilo.

• RealFood obsahuje v průměru o 30 % méně sacharidů než podobné produkty na trhu, vysoké množství bílkovin a jeden z nejkvalitnějších zdrojů tuku, kokosový olej.

• RealFood dále tvoří minerály, vitamíny, MCT tuky, rýžová mouka, CMF Instant a celá sušená vejce.

• RealFood se zcela obejde bez přidaného cukru, soli, sóji či jakýchkoliv zahušťovadel, stabilizátorů, konzervantů nebo umělých barviv.

• RealFood je vhodný pro většinu alergiků – neobsahuje lepek, laktózu či oříšky.

• RealFood má sametovou chuť, kterou ocení i nároční gurmáni.

• RealFood je dostupný v pěti různých příchutích: California strawberry (jahodová), French vanilla (vanilková), Peruan chocolate (čokoládová), Czech poppy (maková) a Pure natural (naturální).

• RealFood je praktický. Ať už si nestihnete uvařit kvůli honičce v práci nebo při výstupu na Mont Blanc, RealFood máte hotový za pár sekund.

• Cena jednoho RealFood oběda vyjde zhruba na 80 Kč.

Jak se používá?

Příprava RealFood zabere doslova pár vteřin. Naberte do odměrky správné množství RealFood dle návodu a smíchejte s vodou v poměru 1 ku 5. Jedná se o doporučený poměr, záleží na chuti každého, jak hustý nápoj preferuje. Protřepejte v originálním šejkru a máte hotovo. Místo vody můžete použít také mléko. My máme nejraději kombinaci s bezlaktózovým mlékem. Čokoládovou příchuť doporučujeme připravit hustší, zkuste zalít jen jednou deci horké vody.

Mobilní aplikace

Vytvořili jsme pro vás velmi jednoduchý nástroj, který vám pomůže sledovat kalorický příjem. V začátku užívání aplikace vyplníte výchozí informace jako věk, váhu, zda jste muž či žena i jak aktivní jste a co je vaším cílem. Tedy jestli chcete třeba zhubnout, nebo naopak trochu přibrat. Na základě toho aplikace vypočítá, kolik kalorií byste měli každý den sníst, abyste svého cíle dosáhli v souladu s pravidly pro zdravé stravování.

Aplikace je určena i pro naprosté laiky, kteří chtějí mít hrubý přehled o množství kalorií, které konzumují. Nemusíte být odborníkem na nutriční hodnoty. Aplikace je velmi intuitivní a jednoduchá.

Od 15. února bude zdarma k dispozici v App Store pod názvem RealFood.

Kdo za projektem stojí?

V čele našeho sedmičlenného týmu stojí Tomáš Rajchl, který se zdravým životním stylem zabývá již řadu let: „Před dvěma lety jsme všichni pracovali na svých projektech a zjistili jsme, že máme stejnou vášeň. Skvělé jídlo, vaření a vymýšlení receptů z kvalitních surovin. A všichni jsme se občas nestíhali najíst, tak rychle a kvalitně, jak bychom chtěli. Tak jsme došli k tomu, že na trhu chybí produkt, který by tohle řešil. RealFood jsme začali tvořit hlavně pro sebe. Nejvíce nám záleželo na kvalitě a čistotě složení produktu. Proto v něm nenajdete žádná aditiva nebo přidaný cukr a jedná se dokonce o hypoalergenní výrobek bez lepku, laktózy nebo například sóji. Kvalitu složení ukazuje například fakt, že používáme kokosový olej, který je pro tělo mnohem prospěšnější než i třikrát více řepkového oleje. Hledali jsme a našli nejvyšší možnou kvalitu. Proto v lednu 2018 uvádíme na trh inovativní produkt RealFood.“

Odborník na výživu, prezident Aliance výživových poradců Ing. Ivan Mach, CSc.: "Výživě se věnuji již přes 40 let. Je zjevné, že v průběhu let se mění trendy v tzv. zdravém stravování. Ať už je moderní jíst třikrát nebo šestkrát denně, jedno pravidlo se nemění – člověk nemůže hladovět, pokud má fungovat. Výhodou RealFood je špičková kvalita a výživová hodnota surovin, lahodná chuť a nízkosacharidový bezcukerný základ, pomáhá tedy držet denní příjem sacharidů na uzdě. Proto jsem rád, že konečně je na trhu komplexní potravina (v zahraničí užívají termín Whole Food), která svým složením odpovídá zdravotně vhodné a vyvážené stravě. Prostě díky RealFood nebudete hladovět, i když zrovna nemáte čas se dobře najíst.“

Výroba RealFood

RealFood se vyrábí z těch nejlepších ingrediencí od dodavatelů z celého světa, jejichž pečlivý výběr trval dva roky. Výroba probíhá v západních Čechách ve spolupráci se společností Artifex Instant, která má s výrobou instantních nápojů a jídel 25 let zkušeností.

Výsledky rozborů z nezávislých laboratoří potvrzují naprostou hypoalergennost produktu. Neobsahuje tedy ani stopu lepku, laktózy, oříšků nebo třeba sóji a naopak obsahuje veškeré složky uváděné na obale, a to v odpovídajícím poměru.

Perličky z vývoje produktu

• Vývoj se pozdržel oproti původnímu plánu kvůli několika nepředvídatelným situacím. Pro vanilkovou příchuť RealFood jsme vybrali dodavatele vanilkových semínek z Madagaskaru. Madagaskar však záhy zasáhl nejdříve tajfun a poté plicní mor. Celosvětová nabídka vanilky významně poklesla. Nalézt nového dodavatele, který by splňoval naše nároky na kvalitu, bylo těžké, ale nakonec jsme uspěli v Kostarice.

• Odměrka je v našem originálním designu, který jsme vyvinuli a nadále vyrábíme v České republice.

• Šejkr je vyrobený a potištěný ve světoznámé japonské firmě RIVERS CO. LTD. Odměrku i šejkr je možné dát do myčky. Obojí je BPA free, tedy zdravotně zcela nezávadné.

www.realfood.eu

www.facebook.com/RealFood.eu

#BalancedSupermeal

Syndrom vyhoření mohou pomoci překonat bylinky a příroda

Prostějov, 13. 2. 2018 (Naděje)

Cítíte se vyčerpaní, nic vás nebaví a přemýšlíte, jak zvládnete další pracovní den? Občas to zažíváme všichni. Pokud se však takto cítíte dlouhodobě, zbystřete. Nedostatek odpočinku, nadmíra stresu a snaha všechno zvládnout sám, nejlépe a nejrychleji je přímou cestou k syndromu vyhoření. Ten nejčastěji postihuje nadšené workoholiky, z nichž dělá depresivní neurotiky. Šetrný způsob, jak vyhoření překonat či se mu zcela vyhnout, nabízí přírodní medicína.

Ztráta motivace, psychické i fyzické vyčerpání, frustrace, pocity smutku či dlouhotrvající stavy bez nálady. To jsou jedny z nejvýraznějších příznaků syndromu vyhoření. Nejčastěji postihuje osoby, jejichž práce obnáší komunikaci s lidmi či péči o druhé, ale též vysoko postavené manažery a vedoucí pracovníky. Za určitých podmínek však může zasáhnout kohokoliv, bez ohledu na profesi, věk či pohlaví.

Vyhoření bývá důsledkem nerovnováhy, důležitý je spánek a pravidelná strava

Syndrom vyhoření často potkává ty, kteří by se pro ostatní roztrhali. I když vás práce baví a naplňuje, neměli byste zapomínat sami na sebe. Klíčová je totiž rovnováha, zejména v oblasti spánku a stravování. Nic není tak důležité, abyste se kvůli tomu nemohli přes den v klidu najíst. A to samé platí pro práci po nocích, jež by měla být součástí vašeho pracovního nasazení jen zcela výjimečně.

Je též důležité naučit se nechat pracovní vytížení při odchodu ze zaměstnání za jeho dveřmi. Zklidnit a takzvaně vypnout hlavu před spaním mohou člověku pomoci bylinky. „Mezi byliny, které zlepšují navození spánku, patří odedávna využívaný kozlík lékařský. Zklidňující účinky má také bacopa a lípa či směs třezalky, meduňky, máty a šalvěje,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje. „Jednou z příčin problémů se spánkem může být i stresem podrážděný trávicí trakt, který ovlivňuje usínání i celkový průběh spánku. V takovém případě může pomoci ostropestřec, měsíček, schizandra nebo gemmoterapeutikum z jalovce,“ dodává Podhorná.

Psychiku posílí vrbka úzkolistá nebo čertův kořen

Stres a napětí jsou do jisté míry běžnou součástí našich životů. Krátkodobý stres je normální, problém nastává ve chvíli, kdy je stres dlouhodobý a stane se chronickým. Postupem času totiž začne likvidovat naše psychické i fyzické zdraví. Často se v nás hromadí velmi nenápadně.

To, že stres překročil únosnou mez, poznáme většinou na svém těle – častými projevy jsou bolesti zad, neklid a nesoustředěnost, migrény, padání vlasů nebo kožní potíže. Na takovéto projevy léky často dlouhodobě nezabírají a pomůže až zbavení se prvotní příčiny. „Odolnost proti stresu pomáhá posílit čertův kořen neboli eleuterokok. Je to adaptogen, který zlepšuje naši obranyschopnost a zklidňuje nervovou soustavu. Duševní i fyzickou rovnováhu navozuje tinktura z vrbky úzkolisté, třezalky, lípy či bacopy. Uvedené bylinky uvolňují vnitřní napětí a přispívají k psychické pohodě,“ vysvětluje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Choďte do přírody, ale při aktivním odpočinku neměřte své výkony

Kromě vybraných bylin má na pohodu člověka blahodárný vliv též pobyt v přírodě. Pravidelné procházky na čerstvém vzduchu zlepšují zdraví i odolnost vůči stresu. Jeden z japonských výzkumů dokonce prokázal, že pohyb v zeleném venkovním prostředí posiluje imunitu i kardiovaskulární systém.

Pokud vyznáváte spíše aktivní odpočinek, zkuste párkrát do týdne vyměnit cvičení v posilovně za běh lesem či jiné cvičení na čerstvém vzduchu. Tentokrát se však nezaměřujte na výkon a uběhnuté kilometry, ale na své vlastní pocity, myšlenky a na přírodu kolem sebe. Touha po vynikajících výkonech ve všech směrech života je totiž jednou z dalších cest k syndromu vyhoření. Příliš cílevědomí lidé často namísto aktivního odpočinku dostávají své tělo i mysl do dalšího stresu, když se snaží denně zdolávat své osobní rekordy. A tak se z ranního či večerního běhu snadno může stát jen další frustrující faktor.

Kontakt
Mgr. Jarmila Podhorná

Naděje
Telefon: +420 582 391 254
Fax: +420 582 391 254
E-mail: info@byliny-nadeje.cz
www: http://www.nadeje-byliny.eu