Zpravodaj
Koordinační středisko transplantací slaví 12 let: Identifikovalo 3 000. dárce orgánů…
Praha, 14. února 2017
Koordinační středisko transplantací (KST) si v letošním roce připomíná 12. výročí oficiálního zahájení alokací orgánů. Za tu dobu pracovníci KST alokovali více než 8 000 orgánů, přičemž koncem loňského roku byl zaregistrován již třítisící dárce na území České republiky. Významnou pozici na poli transplantací si za svou existenci KST vybudovalo nejen u nás, ale i v zahraničí. Důkazem je mimo jiné zvolení jeho zástupce MUDr. Přemysla Frýdy za prezidenta mezinárodního programu výměny orgánů FOEDUS, ale také počty dárců orgánů v ČR s loňským výsledkem 25 dárců na milion obyvatel, díky kterému dokonce předstihujeme i vyspělé země jako Německo či Švýcarsko. U příležitosti 12. výročí činnosti byla slavnostně udělena zlatá plaketa KST MUDr. Martinu Holcátovi, MBA, za přínos v budování transplantačního programu v ČR.
Koordinační středisko transplantací zahájilo svou činnost v roce 2004. První alokace, tedy výběr nejvhodnějších příjemců pro transplantaci darovaných orgánů, se uskutečnila před více než 12 lety. U zrodu KST stál dnešní náměstek pro léčebně preventivní péči FN Motol MUDr. Martin Holcát, MBA, který středisko vybudoval, zajistil vhodné prostory a vybavení, v neposlední řadě zahájil jeho samostatné fungování. „Počátky existence Koordinačního střediska transplantací byly spojeny zejména s výběrem pracovního týmu, budováním základní infrastruktury a se snahou o získání odpovídajícího postavení v systému české transplantační medicíny. Dnes se jedná o respektovanou instituci, a to jak doma tak i na poli mezinárodním, účastní se řady projektů Evropské unie s cílem maximalizovat bezpečnost a kvalitu transplantací a zpřístupnit orgány v rámci mezinárodní spolupráce,“ říká MUDr. Martin Holcát, MBA.
Za dobu své činnosti KST alokovalo více než 8 000 orgánů, koncem loňského roku jeho pracovníci zaevidovali v pořadí třítisícího dárce orgánů. V minulém roce lékaři provedli celkem 808 transplantací orgánů, což je o 15 více než v roce 2015. Celkem se jednalo o 262 zemřelých dárců a 49 žijících. Již tradičně byly nejčastěji transplantovaným orgánem ledviny (458), následovány játry ve 179 případech. „Pokud jde o transplantace, Česká republika si za posledních několik let vydobyla v zahraničí dobré jméno. Opět se u nás v loňském roce dostal počet dárců orgánů na hodnotu 25 dárců na milion obyvatel, čímž jsme předstihli některé vyspělé země, jako je třeba Německo, Itálie, Švýcarsko, Austrálie a další. Aktuálně to znamená místo v první desítce na světě,“ doplňuje prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc., ředitel Koordinačního střediska transplantací.
Výrazný progres v počtu provedených transplantací zaznamenala v uplynulých dvou letech také FN Motol, a to konkrétně u transplantací plic. V 99 % případů se jednalo o transplantace oboustranné. „Pokud by se podařilo udržet současný rostoucí trend, mohl by v letošním roce počet transplantací dosáhnout hranice 40-50 odoperovaných pacientů a FN Motol by se tak zařadila mezi největší transplantační velkoobjemová centra na světě,“ říká prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a současný šéf transplantačního týmu. Zatímco v období 2006 – 2013 prováděl motolský chirurgický tým v průměru cca 20 transplantací ročně, od roku 2014 jich je každoročně více než 30. Motolská nemocnice je jediným pracovištěm v České republice, kde se tento složitý zákrok provádí. Podílí se na něm 13členný multidisciplinární tým (chirurgové, intenzivisté, koordinátoři) a celý výkon trvá včetně odběru cca 12 hodin, může se však protáhnout i na 20 hodin.
I přes veškerou snahu se může někdy stát, že pro darovaný orgán se na čekací listině nenajde vhodný příjemce, protože není shoda v krevní skupině nebo v dalších důležitých parametrech, neodpovídají velikostní a váhové poměry či může nastat řada dalších důvodů. „K takové situaci občas dochází i v ostatních zemích, a to byl hlavní důvod pro založení organizace FOEDUS, která slouží k zajištění mezinárodní výměny těchto orgánů k transplantaci. Tato organizace byla založena v loňském roce v Praze a za rok 2016 má na svém kontě 31 zachráněných životů,“ vysvětluje JUDr. Přemysl Frýda, zástupce ředitele Koordinačního střediska transplantací a od října roku 2016 rovněž prezident mezinárodního programu výměny orgánů FOEDUS.
Více informací poskytne:
Petra Novotná, DiS.
Národní koordinátor orgánových a tkáňových transplantací
tel.: 736 623 610
novotna@kst.cz, www.kst.cz
Lenka Mrkvová
Account Executive, AMI Communications
tel.: 724 966 012
„Zákazníci se často ptají na pokrmy, které jim chutnaly a které během střídání sezon z nabídky zmizely. Letos jsme se proto rozhodli, že jim uděláme radost a jarní nabídku sestavíme podle jejich přání,“ vysvětluje Jan Valeš, ředitel pro obchod a marketing JLV a pokračuje: „Při volbě polévky jsme to měli jednoduché. Jasným favoritem byla staročeská kulajda s vejcem, bramborem a s lesními houbami. Tradičně ji považujeme za jihočeskou specialitu, ale v různých obměnách se vaří prakticky všude. I náš recept je originál připravený nejlepšími kuchaři.“ Za svůj zajímavý název vděčí tato hustá polévka nejspíš nářečí, které pro zahuštění moukou používalo namísto dodnes známého zakvedlat slovo zakulat, nebo také zakudlit. „Kudlavka či kulimajda, jak se také kulajdě říká, je sama o sobě dost sytá a pro zahnání hladu stačí. Byla by ale škoda neochutnat další naši dobrotu. Jako hlavní chod totiž podáváme vykostěné kuřecí stehno s omáčkou z červených paprik. A příloha je opět domácí, a to staročeský bylinkový knedlík,“ láká ke stolu Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR.
Věříme, že při vzpomínce na jídla, která měla největší úspěch, je cesta, která chutná, zaručena.
Tento přístroj, který byl na Oddělení toxikologie Ústavu soudního lékařství a toxikologie VFN a 1. LF UK instalován na konci roku 2016, představuje nejen obnovení, ale i výrazné zlepšení citlivosti (až 100x) stávajícího dosluhujícího přístroje. Přístroj dokáže ve své první části (kapalinovém chromatografu) velmi rychle rozdělit komplexní směsi zkoumaného vzorku na jednotlivé látky, a ty pak spolehlivě identifikovat a velmi citlivě změřit ve druhé vakuové části (hmotnostní detektor).
