Pacienti se podílejí na doporučeních k léčbě artritidy

PRAHA, 24. listopadu 2016 – Nové lékařské doporučené postupy pro léčbu revmatoidní artritidy (RA) právě připravuje Česká revmatologická společnost (ČRS ČLS JEP). Základní podmínkou úspěšné léčby je především včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení terapie.

„Uplatňována má být intenzivní eskalace léčby a strategie vedená podle konceptu léčby k cíli, jehož podstatou je posuzování aktivity onemocnění s následnou úpravou terapie v pravidelných časových intervalech,“ popisuje profesor MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., člen výboru ČRS ČLS JEP a spoluautor doporučených postupů.

Strategii léčby k cíli uplatňují revmatologové bez ohledu na použité léčivo. Základem terapie i nadále zůstávají konvenční syntetické chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD), ve většině případů methotrexát. Cílem u nově diagnostikované RA je dosáhnout remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci, a to pokud možno rychle.

„Pokud nedojde k významnému zlepšení aktivní formy onemocnění po třech měsících intenzivní léčby, je nutné tuto léčbu upravit. Jsou-li navíc přítomny nepříznivé prognostické faktory a přetrvává vysoká aktivita nemoci, je třeba přidat biologickou léčbu,“ říká profesor Šenolt. Jak zdůrazňuje, biologická léčba by měla být nasazena všem pacientům, u nichž se nepodařilo do půl roku dosáhnout cíle léčby, tj. remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci. K destrukcím kosti a úbytku chrupavky, které doprovází funkční pokles a postupný vznik deformit a invalidity, totiž dochází vždy při nedostatečně tlumených známkách aktivity nemoci. To se děje nejen při vysoké, ale též při střední aktivitě nemoci.

Nové doporučené postupy dále specifikují, že terapeutická rozhodnutí mají být výsledkem sdíleného rozhodování mezi lékařem specialistou – revmatologem, a pacientem, a měla by respektovat pacientovy preference a hodnoty. I proto revmatologové plánují, že připravované doporučené postupy budou oponovat pacienti, podobně jak je tomu běžné ve vyspělých zdravotnických systémech.

„Skutečnost, že Revma Liga ČR byla oslovena předsedou České revmatologické společnosti ČLS JEP profesorem Jiřím Vencovským, abychom se podíleli na konečné úpravě nových doporučených postupů je pro nás ctí a zároveň odpovědností,“ říká předsedkyně spolku Revma Liga Edita Müllerová. Uvedenou spolupráci vnímá i jako jeden z výsledků dvouleté kampaně Revma výzva, jíž připravují pacienti a lékaři v úzké součinnosti.

„Jsem velmi ráda, že jsou pacienti bráni jako partneři v souladu s principem sdíleného rozhodování o nemoci a léčbě. Zároveň je to výzva pacientským organizacím, aby se staly aktivními partnery lékařů a mohly vstupovat do odborných diskusí a připomínkovat zákony a regulace, které se týkají účelnosti a dostupnosti léčby pro pacienty," dodává Edita Müllerová.

Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní onemocnění charakterizované chronickou progresivní polyartritidou, které může být spojeno s řadou mimokloubních projevů a komorbidit. Onemocnění je ve většině případů nevyléčitelné, ale při včasném zahájení léčby a využití účinných léčebných strategií lze u většiny nemocných usilovat o dosažení klinické remise, zlepšení funkčních schopností a zabránění vzniku nevratného poškození kloubů.

Základem farmakoterapie RA jsou tzv. chorobu modifikující antirevmatická léčiva (DMARD). Součástí péče o nemocné s RA je dále léčba bolesti, fyzioterapie a léčebná rehabilitace včetně balneoterapie, důležitá je také sociální a psychologická podpora. U nemocných se strukturálním poškozením se uplatňují chirurgické metody. V neposlední řadě je třeba také dbát na odhalování a léčbu komorbidit.

Kontakt pro média: Jana Běhalová, 734 875 400, jana.behalova@mhw.cz

Vdovský a vdovecký důchod v kostce aneb Jak postupovat po smrti…

Brno, 23. listopadu 2016

Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.

Česká populace dle dlouhodobých statistik stárne. Český statistický úřad předpokládá, že zatímco začátkem loňského roku se podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel pohyboval průměrně okolo 17 %, za deset let budou lidé starší 65 let tvořit ve všech krajích až čtvrtinu populace. S narůstajícím věkem obyvatel tak roste i počet osob žádajících o starobní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení registrovala letos v září 2 389 270 starobních důchodců, což je téměř o 20 tisíc více než před rokem. Pozůstalostní důchod poté v posledním měřeném kvartále vyplatili téměř 64 tisícům žadatelů, většinu z nich přitom tvořily ovdovělé ženy. Těch bylo téměř 5x více než ovdovělých mužů. „Ženy se dle dlouhodobých statistik dožívají vyššího věku než muži. Často se tak ocitnou v obtížné finanční situaci a po ztrátě manžela musejí převzít správu celé domácnosti. Pomoc v podobě vdovského důchodu se tak může velmi hodit,“ říká Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe, která seniorům nabízí právní poradenství i další služby.

Otázka č. 1: Kdo má na důchod nárok?

I když by se mohlo zdát, že na výplatu peněz mají právo všichni ovdovělí, není tomu tak. Po smrti manžela či manželky má pozůstalý nárok na roční vyplácení důchodu pouze tehdy, pokud zemřelý pobíral starobní nebo invalidní důchod či mu v době smrti nárok na invalidní či starobní důchod vznikl. „Nárok na výplatu důchodu vzniká také tehdy, když měla zemřelá osoba nárok na předčasný důchod nebo zemřela následkem pracovního úrazu,“ dodává advokát Jan Mandát, který klientům společnosti Senior Safe radí v oblasti práva. Další podmínkou je pak uzavření sňatku. Manželé pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu nemusejí žít ve společné domácnosti, nezáleží ani na délce trvání svazku. Status manželství je ale důležitý. Pozůstalostní důchod nebude přiznán druhovi nebo družce ani rozvedeným párům. Registrovaní partneři pak také dle zákona nemají na výplatu důchodu nárok, a to bez ohledu na délku trvání vztahu.

Otázka č. 2: Jak dlouho je pozůstalostní důchod vyplácen?

Standardní doba, po kterou má pozůstalý po smrti svého manžela či manželky na výplatu důchodu nárok, je jeden rok. Při splnění určitých podmínek však lze pozůstalostní důchod odebírat trvale. Na trvalý důchod má právo osoba, která dosáhla důchodového věku a má nárok na starobní důchod, nebo dosáhla alespoň věku pro vdovský důchod, který je dle předpisů o 4 roky nižší než důchodový věk muže stejného data narození. „I v mladším věku pak může jedinec na trvalou výplatu pozůstalostního důchodu dosáhnout, a to v případě, že pečuje o nezaopatřené dítě nebo rodiče žijící s ním ve společné domácnosti, popřípadě je plně invalidní,“ vysvětluje Jan Mandát. Základním předpokladem výplaty trvalého pozůstalostního důchodu je však vždy to, že jedinec zároveň splňuje podmínky pro důchod dočasný.

Otázka č. 3: Jak o důchod zažádat?

I v případě, že máte na výplatu vdovského či vdoveckého důchodu nárok, není samozřejmé, že se k penězům dostanete. O důchod je totiž třeba řádně zažádat na příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení. Předložit je třeba občanský průkaz či jiný doklad totožnosti, úmrtní list zesnulého a také oddací list. V případě, že zemřelá osoba, po níž výplatu důchodu žádáte, doposud nepobírala vlastní důchod, pak musíte předložit i všechny dokumenty, které se při žádosti o starobní důchod předkládají. „Dobrá zpráva je, že nárok na výplatu pozůstalostního důchodu se nepromlčuje, vyplacen tak může být třeba i pět let zpětně. Zažádat lze navíc i o obnovení výplaty pozůstalostního důchodu, a to v případě, že do dvou let od skončení předchozího nároku na jeho vyplácení žadatel splní podmínky pro zisk trvalého vdovského či vdoveckého důchodu,“ upozorňuje Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe.

Otázka č. 4: Jak se stanoví výše důchodu?

Výše pozůstalostního důchodu je tvořena dvěma složkami. Výše základní výměry činí 2 440 korun měsíčně. Procentní výměru pak tvoří 50 % starobního nebo invalidního důchodu, na který měl zemřelý v době smrti nárok. „V případě, že jedinec v době ovdovění pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod, pak dochází k jejich souběhu. Z toho nižšího mu tak náleží polovina procentní výměry, vyšší důchod pobírá celý,“ dodává Mandát.

Otázka č. 5: Kdy nárok na výplatu pozůstalostního důchodu zanikne?

Vdovský či vdovecký důchod je vyplácen bez ohledu na další výdělečné činnosti ovdovělých. I senioři si tak mohou bez starostí přivydělávat, výše příjmu totiž při výměře pozůstalostního důchodu roli nehraje. Nárok na důchod ovšem zaniká v případě uzavření nového sňatku. Uzavření nového manželství je tak nutné do osmi dnů nahlásit České správě sociálního zabezpečení. Po opakovaném ovdovění však nárok na výplatu důchodu vzniká znovu.

O společnosti Senior Safe

Telefonická asistenční služba Senior Safe je svým zaměřením unikátní. Společnost založili mladí lidé nespokojení s prostředím a současnou situací seniorů v České republice s cílem přinést občanům starším padesáti let, kteří jsou často terčem násilí, podvodů a nekalých praktik obchodníků, bezpečnost, kvalitní služby, jednoduchost, pohodlí a dostatek informací. Každý člen společnosti Senior Safe obdrží informační brožurku a kartu, díky které může v případě potřeby využít služby asistenční linky. Operátor na lince ihned vyhodnotí požadavky volajícího a následně seniorovi poradí, vyhledá potřebné informace nebo zprostředkuje dodavatele konkrétní služby. Společnost, která je držitelem ochranné známky, v současné době spolupracuje s osvědčenými dodavateli z různých oborů. Seniorům se snaží zprostředkovat seriózní a slušné jednání řemeslníků i odborné právní či finanční poradenství.

Kontakt

Tomáš Kunc
Senior Safe
Tel: 739 666 501
E-mail: press@seniorsafe.cz
Web

9 z 10 čechů je pro zachování povinného očkování, nejvíce…

91 % Čechů je pro zachování stávajícího schématu povinného očkování, nejvíce Čechů, 88 %, důvěřuje v souvislosti s očkováním svému praktickému lékaři a pouze 1 člověk ze 100 ví, proti kterým devíti nemocem se v ČR povinně očkuje. Tyto výsledky přinesl exkluzivní výzkum veřejného mínění farmaceutické společnosti GSK, který pro ni realizovala agentura STEM/MARK na 3 324 respondentech. Šlo tedy o jeden z největších vzorků respondentů v této oblasti. Dotazování probíhalo během července letošního roku. Cílem průzkumu bylo zmapovat skutečné postoje obyvatel v ČR k očkování, tedy tématu, kolem kterého se v poslední době vedou vášnivé diskuse, při nichž ale zaznívá ze strany jeho odpůrců řada nepravdivých informací a tvrzení.

Češi jsou pro zachování současného systému povinného očkování

Vyplynulo to z výsledků průzkumu veřejného mínění společnosti GSK realizovaného agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku 3 324 osob, který byl realizován během letošního července. Pro zachování současného schématu povinného očkování se vyslovilo 91 % respondentů. Rozhodně proti jsou pouze tři procenta obyvatel. Aktuální kalendář povinného očkování obsahuje vakcíny namířené proti devíti pro devíti potenciálně velmi nebezpečným onemocněním, jako jsou záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenka B, dávivý kašel, dětská obrna, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Průzkum zároveň zaznamenal rozdíl v ochotě nechat očkovat povinnými vakcínami sebe a své děti. Na otázku, zda a jakými vakcínami nechávají očkovat sami sebe, respondenti odpověděli v 52 %, že pouze povinnými vakcínami, a v 32 % povinnými i vybranými nepovinnými vakcínami. 12 % si prý vybírá očkování, které považuje za důležité, bez ohledu na povinnost. 4 % podle svých slov nemají žádné očkování. V případě očkování svých dětí již procento Čechů, kteří nechávají nebo by nechali očkovat i vybranými nepovinnými vakcínami, stouplo na 52 %. Počet respondentů, kteří by očkovali pouze povinnými vakcínami, se ustálil na 38 %. Respondentů, kteří uvedli, že by nenechali děti očkovat vůbec, byla pouhá 3 %. Když na otázku, zda a proti čemu necháváte očkovat své děti, odpovídali pouze rodiče, procento dotázaných, kteří nechávají své potomky očkovat ať už povinnými nebo i nepovinnými vakcínami, celkově vzrostlo. Rodičů, kteří uvedli, že nenechávají děti očkovat vůbec, bylo pouze 1 %. „Je patrné, že lidé vnímají rozdíl mezi tím, zda nechávají očkovat sebe nebo své děti. Ty se snaží chránit proti více onemocněním. Téměř polovina rodičů by kromě povinného očkování vybírala i z vakcín, které jsou dobrovolné a pomáhají chránit například proti pneumokokům způsobujícím zánět mozkových blan a jiná závažná onemocnění nebo proti rotavirovým průjmům u dětí,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Češi v otázkách očkování důvěřují lékařům, poplašným zprávám ne

Průzkum rovněž zjišťoval, z jakých zdrojů si Češi opatřují informace o očkování a kterým zdrojům důvěřují. Nejvíce Čechů, téměř 60 %, informace získává od svého praktického lékaře. Druhým nejčastěji využívaným zdrojem je internet, a to pro 48 % dotázaných. Situace se mění v otázce věrohodnosti zdroje, kdy je důvěra v informace z internetu relativně nízká (35 %). Naopak lékařům důvěřuje až 88 % Čechů, rodině (79 %), přátelům (64 %) a České vakcinologické společnosti věří 57 % dotázaných. I přesto jsou znalosti české populace v oblasti očkování na velmi nízké úrovni. Že povinné očkování pomáhá chránit proti 9 nemocem, správně uvedlo jen 8 % dotázaných. Vyjmenovat všechna onemocnění, proti kterým se v rámci povinného očkovacího kalendáře očkuje, pak ovšem dokázalo pouhé 1 % všech dotázaných. Až tři čtvrtiny Čechů zaznamenaly i informace o tom, že očkování může být škodlivé, šířené takzvanými antivakcinačními skupinami, které bojují proti očkování. Sedm z deseti Čechů však s nimi nesouhlasí nebo jim nepřikládá žádnou váhu. Nejčastěji na tyto informace respondenti naráželi na internetu nebo v TV a rozhlase. „V posledních letech jsme byli svědky stupňující se intenzity útoků na očkování jako takové, především pak na systém povinného očkování. Zpravidla se přitom jednalo o neodborné výklady dílčích informací, které měly za cíl negativně ovlivnit až vystrašit veřejnost, především rodiče, a naklonit kyvadlo veřejného mínění proti očkování. Považuji za důležité, že lidé na tuto hru nepřistupují a za autoritu v oblasti očkování považují lékaře,“ říká MUDr. Ing. Veronika Jilichová Nová, praktická lékařka pro děti a dorost v Plzni a zástupkyně ČR v Evropské konfederaci primárních pediatrů.

Neočkované děti podle Čechů do školek spíše nepatří, 9 z 10 lidí by se nechalo očkovat při cestě za exotikou

Povolit či zakázat neočkovaným dětem vstup do školek a dalších dětských kolektivních zařízení je v několika posledních letech také široce diskutované téma. V této otázce je téměř polovina Čechů proti přijímání neočkovaných dětí do školek (48 %) a 10 % lidí je nerozhodnuto. Průzkum zjišťoval i ochotu lidí nechat se očkovat před cestou do exotické destinace. Otevřených této možnosti je 93 % Čechů. Zajímavým postřehem vyplývajícím z průzkumu je rovněž fakt, že očkování při cestě do exotické země vítá i sedm z deseti „odmítačů“ očkování. Průzkum byl zakončen otázkou, proti jakému onemocnění, proti němuž zatím očkování neexistuje, by respondenti uvítali vakcínu. Nejčastější volbou byla rakovina jako taková (22 %) a AIDS (14 %). „Cílem průzkumu bylo vnést světlo do postojů české společnosti k očkování. Aby věrohodnost i vypovídací hodnota průzkumu byla maximální, zvolili jsme renomovanou nezávislou agenturu a skutečně robustní počet respondentů. Pro ilustraci, v ČR se v rámci podobných šetření běžně využívá vzorek kolem 1 000 respondentů, který je považován za zcela dostačující. My jsme se rozhodli pro více než trojnásobek. Průzkum byl co do počtu otázek výrazně rozsáhlejší, než uvádí tato tisková zpráva. Zájemci o další výsledky je mohou nalézt na webu www.vakciny.cz. Tam lidé nově získají informace o mýtech, které u veřejnosti nejvíce rezonují. Novinkou na webu je pak také kvíz, ve kterém si lidé mohou ověřit své znalosti z oblasti očkování,“ říká PharmDr. Monika Horníková, MHA, generální ředitelka společnosti GSK.

Kompletní výsledky průzkumu naleznete na www.vakciny.cz.

Pro další informace kontaktujte:

Mgr. Jakub Hofmann, Communication Manager, GSK, Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4 | tel. 222 001 202 (111)

jakub.j.hofmann@gsk.com | www.gsk.cz

Lenka Dudková, Senior Account Executive, AMI Communications, Týn 641/4, 110 00 Praha 1 | tel. 724 012 626

lenka.dudkova@amic.cz | www.amic.cz

CZ/PHCA/0031/16

Průměrná česká domácnost vytřídí 170 kilogramů elektrozařízení. Ušetří tím…

Praha, 23. listopadu 2016

Téměř 170 kilogramů vysloužilých elektrozařízení vytřídí průměrná domácnost v České republice při větším úklidu rodinného domu. Nejčastěji se Češi zbavují velkých domácích spotřebičů o průměrné hmotnosti 60 kilogramů, jako je lednička, pračka nebo sporák. Vyplývá to ze statistik projektu Buď líný zaměřující se na odběr vyřazených elektrospotřebičů přímo z domácností. Recyklací průměrného svozu lze ušetřit až 114 kilogramů oxidu uhličitého, čemuž odpovídá více než sedmisetkilometrová cesta automobilem s motorem o menším objemu.

Průměrný svoz z českých domácností činí podle statistik projektu Buď líný 169 kilogramů. Nejčastěji lidé využívají bezplatné služby odběru vyřazených elektrospotřebičů k odvozu velkých domácích elektrospotřebičů, především lednic, televizí, praček či sporáků. Z aktuálních údajů vyplývá, že průměrná odevzdaná lednice váží zhruba pětapadesát kilogramů, starý televizor pak zhruba třicet kilogramů. „Chceme lidem ulehčit likvidaci velkých a těžkých přístrojů. Pokud si objednají svoz přímo z domácností, nemusí se spotřebiči hledat jiná speciální sběrná místa,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která projekt Buď líný realizuje. Dodal, že totéž se týká i menších spotřebičů, jako jsou rychlovarné konvice nebo kávovary. „U drobnějších elektrospotřebičů hrozí větší nebezpečí neekologické likvidace. Vzhledem k tomu, že jsou malé a lehké, lidé je často hází do popelnic s komunálním odpadem,“ popsal situaci ředitel.

Největší část svozů zaujímají podle statistik železné kovy, sklo a plasty. Zatímco železo se na hmotnosti svozu podílí osmatřiceti procenty, plasty a sklo dvaceti procenty. „Většina materiálů, ze kterých je domácí elektroodpad složen, lze dále zpracovat a materiálově využít. Zvláště u kovů, které si zachovávají stále stejné vlastnosti, je jejich další využití poměrně snadné. Recyklace kovů je navíc méně náročná než jejich těžba a mnohem méně zatěžuje životní prostředí,“ doplnil Vandrovec s tím, že recyklací průměrného svozu z českých domácností lze ušetřit 114 kilogramů oxidu uhličitého.

Cílem projektu Buď líný, který funguje od roku 2011, je podpořit ekologické chování českých domácností, tedy zabránit, aby vyřazené spotřebiče končily v běžném komunálním odpadu. Díky službě Buď líný nemusí lidé s vyřazenými spotřebiči kamkoli cestovat. Stačí pouze udělat telefonickou či elektronickou objednávku a zařízení jim pracovník po domluvě bezplatně odveze přímo z jejich domova. Od letošního léta je navíc možné využít službu re:BALÍK, pomocí které lze staré spotřebiče nebo například baterie zabalit do balíku, založit elektronickou objednávku, nalepit adresný štítek a poslat k recyklaci zdarma prostřednictvím služby České pošty.

O skupině REMA

Skupinu REMA tvoří v současné době 3 společnosti: REMA Systém, REMA Battery a REMA PV Systém.

REMA Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení. REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.

REMA Battery je neziskově hospodařící společnost s ručením omezeným, která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009. Hlavním smyslem činnosti REMA Battery je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. REMA Battery je oprávněna k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 12. 2009.

REMA PV Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech v roce 2012. REMA PV Systému navazuje na aktivity společností REMA Systém a REMA Battery. Hlavním smyslem činnosti REMA PV Systému je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace solárních panelů. REMA PV Systém se v rámci své činnosti zaměřuje na řešení problematiky solárních panelů a jiných solárních komponentů.

Kontakt

Lenka Rudišová
PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.
mobil.: +420 777 399 005
e-mail: rudisova@lesensky.cz
Štursova 583/49, 616 00 Brno
www.lesensky.cz

Na rakovinu prostaty zemřelo za posledních 5 let nejméně…

Praha, 21. listopadu 2016 (LESENSKY.cz)

Rakovina prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů a druhou nejčastější příčinou mužského úmrtí na zhoubný nádor v České republice. V letošním roce lékaři Fakultní nemocnice Brno diagnostikovali karcinom nově u 128 mužů a odhaduje se, že do konce roku jejich počet vyroste na zhruba 154 případů. To je zatím nejméně od roku 2014. Osvědčenou prevencí, jak karcinomu prostaty předejít, je pravidelná pohlavní aktivita i kvalitní strava.

Zatímco před 40 lety se lékaři po celé České republice zabývali 1 115 případy nádoru prostaty, na který zemřelo 260 lidí, v loňském roce se objevil u 6 584 pacientů, přičemž zhoubný byl pro 1 693 osob. Největší počet zemřelých na rakovinu prostaty lékaři zaznamenali v roce 2013, kdy zemřelo 1 749 lidí. Naopak v roce 2014 zemřelo 1 693 pacientů, což je nejméně za posledních pět let. Zatímco v roce 2014 lékaři FN Brno odhalili karcinom u 175 osob a v roce 2015 u 169 osob, letos očekávají diagnózu u maximálně 154 nových pacientů. Jedním z důvodů snižující se úmrtnosti je včasné odhalení onemocnění a zahájení léčby.

Díky vzrůstajícímu počtu nově odhalených případů nádorů prostaty rostou také náklady na léčbu. „V loňském roce vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna za léčbu rakoviny mužských pohlavních orgánů bezmála 1 098 756 000 korun, což je o 2,5 % více než v předchozím roce a dokonce o 10,2 % více než v roce 2013,” sdělil Oldřich Tichý, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Odborníci se shodují, že ve výskytu karcinomu prostaty hraje roli kromě negativních vlivů prostředí a diet dědičnost. Pokud se nádor vyskytne v pokrevní linii, tedy u otců, dědů či strýců, existuje vyšší riziko jeho vzniku. Na možnost onemocnění rakovinou prostaty je tedy zapotřebí aktivně myslet, protože v počátečním stádiu nádor nevyvolává žádné příznaky. Mimo to lze předejít výskytu zhoubného nádoru nebo jej včas odhalit důslednými preventivními opatřeními. Prospěšný je v tomto ohledu zejména pravidelný pohlavní styk, případně masturbace. „Mužům se doporučuje provozovat pohlavní aktivitu třikrát až pětkrát do týdne. Důležité přitom je, aby skončila ejakulací, protože tou se prostata čistí. Díky tomu se například mužům ve věku přes 50 let snižuje pravděpodobnost výskytu karcinomu prostaty až o polovinu,” řekl Adam Durčák ze sexshopu Růžový slon, který se problematikou mužského zdraví zabývá.

Na zdraví prostaty působí pozitivně i kvalitní strava. Zásadní je do jídla začlenit vlákninu, mastné kyseliny a lykopen. Vláknina totiž snižuje hladinu mužských hormonů v krvi, čímž se eliminují stimulační účinky na prostatu. Mastné kyseliny udržují vnitřní prostředí prostaty a močového ústrojí v rovnováze a způsobují přirozený proud moči. Lykopen je zase silný oxidant, který zpomaluje stárnutí prostatických buněk, čímž oddaluje propuknutí rakoviny. „Na jídelníček tak patří zejména zelenina, nejlépe brokolice, špenát, celer a rajčata, dále hrách, rýže, sója, čočka a fazole, z koření si lze dopřát indickou kurkumu, sladkou papriku či olivový olej. Rizikovými faktory jsou naopak pokrmy s vysokým obsahem kalorií, červeného masa, tuků a vápníku,” řekl Jan Petr ze společnosti Vitalvibe, která působí v oblasti zdravé výživy.

Některé prameny se v Luhačovicích na zimu uzavírají, Vincentka je…

Luhačovice 21. listopadu (Paper Life)
Společnost Lázně Luhačovice spravuje 10 hydrogenuhličitano-chlorido-sodných-jodových minerálních pramenů, které vyvěrají na území Luhačovic. Nejznámějším z nich je Vincentka. Většina z nich je veřejně přístupná po většinu roku, ale některé jsou v zimě mimo provoz. Každoročně se potom na jaře v květnu koná slavnostní otevírání pramenů, ale samotné prameny jsou přístupné o hodně dřív – v březnu. S příchodem mrazů se obvykle v prosinci, nebo v listopadu některé prameny uzavírají. Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích si vyžadují stálou péči a stojí akciovou společnost Lázně Luhačovice ročně nemalé finanční prostředky, i když jsou volně a bezplatně přístupné široké veřejnosti.

Výkonný ředitel Lázní Luhačovice Ing. Jiří Dědek, MBA k tomu říká: „Některé prameny uzavíráme na zimu čistě z praktických důvodů, aby nezamrzly. Z potrubí proto vypustíme vodu. Rovněž tam, kde jsou, sundáme i skleněné dekorativní nádoby na pramenech, aby je mráz neroztrhal. Úplně tak uzavíráme pramen Dr. Šťastného a Nový Jubilejní. Ottovka v altánku se uzavírá taky, ale je možné si ji načepovat vedle u kamenné zídky. V současné době je však pramen Ottovka dlouhodobě uzavřen z hygienických důvodů (bakteriální znečištění). Prameny Vincentka a Aloiska se na zimu neuzavírají a jsou přístupné veřejnosti v určených hodinách. Vincentka je přístupná ve stejnojmenné, v zimě vytápěné hale. Pro lepší komfort hostů je v hale k dispozici i ohřívaná Vincentka. Obvyklá otevírací doba Vincentky v zimě je stanovena na 7:30 – 11:00 a 13:00 – 17:30 hod.“

Dodáva, že Aloiska je umístěna v altánku a ten je běžně přístupný podobně jako Vincentka. Na rozdíl od ní se však lidé mohou napít Aloisky i mimo otevíracích hodin a to u pítka umístěného po straně stavby, která pramen zastřešuje. Do většiny léčebných domů akciové společnosti Lázně Luhačovice jsou přivedeny „minerálkovody“- potrubí, kterými jsou přiváděny jednotlivé prameny, nebo jejich smíchané vody za účelem procedur. Obvykle jsou hostům k dispozici v těchto zařízeních i pítka.

Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích

Z deseti zmíněných minerálních pramenů je světově proslulá právě Vincentka, která je základním inhalačním médiem ve většině inhalatorií v České republice. Její účinek přímo z pramene je ovšem nenahraditelný. Nejznámějšími luhačovickými léčivými prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a Pramen Dr. Šťastného, které jsou volně přístupné veřejnosti. V září 2013 byl slavnostně zpřístupněn pramen Nový Jubilejní. Další minerální prameny využívané k balneologickým účelům jsou Nová Čítárna, Nová Janovka, Elektra. Zbylé dva prameny ve správě akciové společnosti Lázně Luhačovice nesou jména Jubilejní a Vladimír. Český inspektorát lázní je v roce 2015 označil za pozorované a záložní zdroje. V současné době nejsou používány k žádné léčbě. Teplota pramenů se pohybuje mezi 10 a 14 °C. Luhačovické minerální vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě. Mají vysoký obsah minerálních látek a vynikající proplynění volným oxidem uhličitým. Využívají se k pitné kúře, inhalačním procedurám a k minerálním koupelím. Minerální prameny jako přírodní léčivé zdroje využívali lidé odpradávna k léčení nemocí a k posílení zdraví.

Vincentka – přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá, jodová minerální voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem barya, bromidů, bromidů, lithia, fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. V Luhačovicích najdeme celkem tři prameny nazvané Vincentka: Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka 2. O zvelebování jména Vincentka se v současnosti dělí dvě společnosti – Akciová společnost Lázně Luhačovice, která má práva na lázeňský způsob využívání Vincentky přímo v Luhačovicích a akciová společnost Vincentka, která má práva na plnění do lahví a její prodej. Vincentka – Minerální voda původního pramene, dříve nazývaného jako Hlavní, je k dispozici ve stejnojmenné hale vybudované v letech 1947 – 1948. Pramen byl pojmenován podle majitele zdejšího panství, hraběte Vincence Serényiho, který se zasloužil o rozkvět lázní. Kvůli vydatnosti 10 – 12 litrů za minutu se v současné době tento pramen již nevyužívá na lahvování.

Nová Vincentka – Druhý pramen má podobné složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro lahvování a stáčen v akciové společnosti Vincentka. Zároveň se v této společnosti z Vincentky získává odpařováním koncentrát, který se využívá pro výrobu doplňkových výrobků řady Vincentka (NASALIS, hydratační krém, zubní pasta) a dále sůl pro výrobu pastilek. Tento vrt je hluboký 35 metrů a pochází z roku 1988.

Vincentka 2 – Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu je situován západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (od r. 2011) není využíván.

Aloiska – přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá a jodová minerální voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem kyseliny borité, lithia, barya, bromidů, studená, hypotonická. Patří k nejstarším luhačovickým minerálním pramenům a byla známá již před rokem 1770. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí na jihozápadním úpatí Velké Kamenné, asi o 30 metrů výše než ostatní prameny. K pitné léčbě se začala používat až ve dvacátých letech 19. století. Nesla názvy "Lesní pramen", "Pramen v hoře" nebo také "Luisin pramen". Nejdříve měla formu studánky a později kamenné jímky, nad níž byl vybudován dřevěný pavilon. Větší zásah do jímání byl proveden v roce 1904 a v letech 1929 – 1930. V tomto období začala vydatnost pramene klesat. Starý pramen se zrušil, znovu zachytil ve studni o hloubce 14,4 m a přejmenoval na Aloisku. Současná podoba pavilonu pramene pochází z roku 1963. Pramen Aloiska se využívá k pitné léčbě při onemocnění zažívacích orgánů a k inhalacím. Průměrná vydatnost pramene jsou jen 3 l/min.

Ottovka – přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem kyseliny borité, lithia, bromidů, studená, hypotonická.

Je třetím nejznámějším pramenem. Původně vytékala ze strže zvané "V Zelnici". Ta se nacházela na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí Malé Kamenné. V roce 1905 byl pramen, který původně vytékal z pukliny v pískovci, zachycen v kamenném sklípku. K dalším úpravám došlo v letech 1929 – 1939, kdy se nad pramenem postavila klenutá jeskyně uzavřená mřížovou branou. V té době se nedaleko jejího skutečného výtoku zbudoval kruhový pavilon a malá výtoková kašna, kudy voda vytéká nepřetržitě po celý rok. Své jméno dostal pramen podle dalšího člena rodu Serényiů, hraběte Otty.Minerální voda pramene Ottovka se používá k pitné kúře. Vydatnost pramene je pouze 3 l/min. V současné době je však pramen Ottovka dlouhodobě uzavřen z hygienických důvodů (bakteriální znečištění).

Pramen MUDr. Františka Šťastného (Dr. Šťastný) – přírodní, velmi silně mineralizovaná, jodová, uhličitá, minerální voda hydrogenuhličitano- chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya, bromidů, fluoridů a kyseliny borité, studená, hypertonická.

Nejzajímavější z luhačovických pramenů vyvěrá na severozápadním úpatí Velké Kamenné severozápadně od Lázeňského divadla. Byl objeven začátkem 20. století během kopání studny Janovky, v jejímž dnu se prováděl zkušební vrt. V hloubce 39 metrů došlo k erupci proplyněné minerální vody, která začala stříkat do výše 20 metrů. Pramen se stal evropskou senzací a získal jméno Gejzír. Brzy se ukázalo, že pramen způsobuje snižování vydatnosti okolních pramenů. Byl proto zregulován, spoután a znovu vystrojen, tentokrát pod názvem Pramen MUDr. Františka Šťastného. František Šťastný byl luhačovický rodák umučený nacisty za to, že v době druhé světové války pečoval o raněné partyzány. Výtok pramene je regulován na 5 l/min.

Pramen Nový Jubilejní – přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá, jodová minerální voda, hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem bromidů, lithia, barya, fluoridů a kyseliny borité, hypotonická. Pramen Nový Jubilejní byl navrtán v roce 1988. Jeho vydatnost je 60 litrů za minutu a nachází se mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. Přírodní léčivý zdroj vyvěrá v hloubce 50,5 m a je využíván hosty akciové společnosti Lázně Luhačovice k přírodním minerálním koupelím a inhalacím. V září 2013 byl pramen Nový Jubilejní slavnostně zpřístupněn veřejnosti.

Nová Čítárna – Pramen byl zachycen v roce 1987 vedle Společenského domu ve skále v hloubce 50,6 metrů. V době provedení vrtu měl udivující vydatnost 120 l/min. S ohledem na možný vliv na ostatní prameny byla jeho vydatnost omezena na 90 l/min. Minerální voda se čerpá do vodojemu, odkud se odvádí a dále využívá k inhalačním a koupelových procedurám.

Nová Janovka – Byl získán v roce 1987 vrtem do hloubky 30,5 metru severovýchodně od budovy Inhalatoria. V té době byl ideálním řešením nedostatku minerální vody pro přírodní uhličité koupele. Jeho vydatnost byla vysoká. Činila a dosud stále činí 60 l/min. Minerální voda pramene Nová Janovka tvoří jednu ze čtyř součástí inhalační a koupelové směsi.

Elektra – Je nejkoncentrovanějším luhačovickým pramenem. Dříve vytékala v původním řečišti Horní Olšavy v místě tehdejší elektrárny. Nyní se nachází pod kulturním domem Elektra. V letech 1908 – 1910 se zde vykopala a vyzdila studna, o 20 let později byl v jejím dně proveden vrt do hloubky 81 m. Pro vysoký obsah nerostů se zdroje používalo k výrobě zřídelní soli, která sloužila k přípravě domácích inhalací. Nyní je pramen pro veřejnost uzavřen. Jeho minerální voda se používá k inhalačním a koupelovým procedurám v lázeňském hotelu Morava a tvoří směs používanou při koupelových procedurách také v Alexandria**** Spa & Wellness hotelu. Maximální vydatnost pramene činí 30 l/min.

Zbylé dva prameny ve správě akciové společnosti Lázně Luhačovice (Jubilejní, Vladimír) jsou záložní a současné době nejsou používány k žádné léčbě.

Více informací je na www.lazneluhacovice.cz , www.vincentka.cz

Hlásiče, hasicí přístroje i požární dveře. Jaká jsou pravidla požární…

Dačice, 21. listopadu 2016 – Požáry v kancelářských budovách, skladech a výrobních halách patří mezi největší strašáky tuzemských podniků. Škody na majetku v případě požárů ve firemních provozech šplhají ke stovkám milionů korun, případné ztráty na lidských životech pak penězi nelze ani vyčíslit. Podívejte se, jaké jsou povinnosti podniků v oblasti protipožární ochrany a jak vypadá standardní zabezpečení.

Povinnosti v oblasti požární ochrany má ze zákona každá společnost. Konkrétní podoba opatření je stanovená již v projektové dokumentaci, v takzvaném požárně bezpečnostním řešení. V této dokumentaci je jasně specifikováno například to, jak je objekt dělen do takzvaných požárních úseků, jakými požárně bezpečnostními zařízeními je vybaven, kolik a kde je v něm umístěno přenosných hasicích přístrojů, jaké jsou v něm zdroje vody a kudy vedou únikové cesty.

„Dělení objektu do požárních úseků patří do takzvané pasivní požární ochrany. S ní jsou spojené požadavky na požární odolnost nosných i nenosných stěn, stropů, příček a požárních uzávěrů, tedy nejčastěji protipožárních dveří a vrat. Účelem jednotlivých požárních úseků je minimálně po stanovenou dobu zabránit požáru, aby se šířil do dalších částí budovy,“ říká Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se zaměřuje na výrobu protipožárních vrat a dveří.

Elektrická požární signalizace, hasicí zařízení i přístroje

Vedle pasivní požární ochrany rozlišujeme také ochranu aktivní. Její důležitou součástí je včasná detekce požáru prostřednictvím elektrické požární signalizace (EPS). Tu najdeme jak ve velkých nákupních centrech či výrobních halách, tak i v menších podnicích. Jejím účelem je zjištění vznikajícího požáru, a to ideálně ještě před tím, než vzplane.

Toto zařízení je tradičně tvořené hlásiči – množství se liší s ohledem na velikost objektu – a požární ústřednou. Systém je plně automatický a zpravidla je napojený přímo na pult centrální ochrany hasičského záchranného sboru. Typ použitých hlásičů se různí podle interiéru, přičemž nejpoužívanější skupinou jsou opticko-kouřové hlásiče. V místech, kde se kouř vyskytuje běžně, jako třeba v kuchyni či kuřárně, se používají teplotní hlásiče. Ve velkých prostorách jsou pak využívány též lineární hlásiče, které fungují na principu odrazu infračerveného paprsku.

Dalšími z aktivních prvků požární ochrany, jež bývají v požárně bezpečnostní dokumentaci stavby definovány, jsou pak samočinná hasicí zařízení či zařízení na odvod tepla a kouře. „Tyto prvky jsou nezřídka propojené právě s EPS, takže v případě vzniku požáru dojde k jejich automatickému spuštění. Stejně tak může automaticky dojít k otevření protipožárních dveří nebo vypnutí přívodu elektrického proudu a plynu do budovy,“ dodává Petr Píša.

Stejně jako množství a velikost požárních úseků či použití EPS vychází ze zmíněné dokumentace i počet, typ a umístění hasicích přístrojů. Hasicí přístroje se zpravidla umisťují v místech, kde lze předpokládat vznik požáru, nebo v jejich dosahu. Musejí být dobře viditelné a snadno dostupné. Volba druhu a typu přístroje pak závisí na předpokládaném charakteru ohně, tedy podle hořlavých látek nebo charakteru činnosti prováděné v dané oblasti. Zároveň však musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Únikové cesty – trvale volné a s nezamčenými dveřmi

Důležitou součástí požárního zabezpečení firem jsou i takzvané únikové cesty, které v případě požáru umožní bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo její části. Jejich počet, poloha, kapacita i technické a konstrukční vybavení opět vychází ze stanovených norem. Podle stupně ochrany rozlišujeme takzvané chráněné a nechráněné únikové cesty.

Nechráněnou únikovou cestou je trvale volný komunikační prostor směřující k východu nebo do chráněné únikové cesty. Od ostatních prostor budovy nemusí být taková cesta oddělená stavebními konstrukcemi. To je rozdíl oproti chráněné únikové cestě, která tvoří samostatný požární úsek chráněný proti ohni požárně dělicími konstrukcemi. Za takovou únikovou cestu jsou považovány například i schodiště a pavlače, které jsou od vnitřních prostor oddělené stěnami z nehořlavých materiálů.

Na únikových cestách musejí být zřetelně označené únikové východy, evakuační výtahy a směr, kterým evakuace probíhá. „Dveře na těchto cestách musejí být trvale odemčené nebo opatřené odblokovacím zámkem. Po celé délce únikové cesty je nutné zajistit dostatečné osvětlení, případně nouzové osvětlení,“ popisuje Petr Píša s tím, že všechny prostory, které jsou součástí únikových cest, pak musejí být trvale volně průchodné. Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je 550 milimetrů, v případě chráněné pak 825 milimetrů se šířkou dveří alespoň 800 milimetrů.

Ve stavbách s více než třemi nadzemními podlažími, v nichž se trvale nebo pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musejí být zřízeny evakuační výtahy. V ostatních budovách se evakuační výtahy zřizují v závislosti na normových hodnotách. Funkce evakuačního výtahu musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

O společnosti Frigomont, a. s.

Společnost Frigomont, a. s., je komplexním dodavatelem technologických celků pro potravinářský, zdravotnický, chemický, výzkumný a farmaceutický průmysl. Frigomont, a. s., je zároveň předním českým výrobcem průmyslových dveří se zaměřením především na čisté prostory, chladírenské dveře, mrazírenské dveře, izolační a hygienické dveře. Je předním dodavatelem chladírenských a mrazírenských boxů, skladů a výroben v potravinářském průmyslu.

Společnost byla založena v roce 1994, kdy stávající vedení společnosti zahájilo podnikatelskou dráhu v oboru servisu, montáže a prodeje chladírenských, mrazicích a klimatizačních technologií u obchodních organizací, potravinářských podniků, podniků veřejného stravování i u občanů. V roce 1997 v souvislosti s rozšiřováním aktivit vzniklo sdružení podnikatelů, které realizovalo dodávky technologií a provádělo inženýring. Postupně se společnost přetransformovala na stavebně inženýrskou firmu působící po celé České republice a v okolních zemích.

Kontakt

Arnošt Čáp

provozní ředitel

mobil: +420 602 325 606

telefon: +420 384 420 415

e-mail: press@frigomont.cz

Rybí polévky nepatří pouze na štědrovečerní stůl. Tyto 4…

Praha, 21. listopadu 2016

Zima, mráz a sychravé počasí již nenávratně vystřídaly slunečné dny. Pokud se chcete během dlouhých zimních večerů zahřát a ještě si pochutnat, uvařte si hustou polévku. Delikatesou jsou například rybí polévky, které jsou oblíbené po celém světě. V České republice má však většina lidí rybí polévku spojenou s Vánocemi a jindy ji nejí, což je škoda. V následujícím článku vám proto přinášíme několik receptů na klasické i méně tradiční rybí polévky přímo od odborníků na rybí speciality ze společnosti Nordsee. Ať už tak preferujete klasické vývary, hustší polévky, nebo krémy, přesvědčíme vás, že rybí polévku nemusíte jíst pouze u štědrovečerního stolu.

I tradiční vývar nabízí spoustu variant

Tradiční rybí vývar se zeleninou a kousky rybího masa je ve většině domácností symbolem Vánoc. Rybí polévku si však můžete připravit kdykoliv. Není náročná na suroviny ani přípravu a umožní vám zužitkovat i takové části ryby, které byste za normálních okolností vyhodili. Také při přípravě klasické rybí polévky navíc můžete popustit uzdu svojí fantazii. Vývar lze připravit nejen z kapra, použít můžete pstruha, sumce i další sladkovodní ryby. Kromě tradiční kořenové zeleniny pak můžete přidat například hrášek nebo jiné oblíbené suroviny. Milovníci hustých polévek si navíc vývar mohou doplnit jíškou nebo smetanou. Přidat lze i trochu bílého vína.

1. recept šéfkuchaře Nordsee: Tradiční rybí polévka

Ingredience

• Rybí hlava, kosti a ořezy masa

• 200 g rybího masa, jiker a mlíčí

• 100 g mrkve

• 100 g petržele

• 100 g celeru

• 100 g cibule

• 50 g másla

• 50 g hladké mouky

• 1 svazek čerstvé petrželky

• Muškátový oříšek

• Sůl

• Pepř

• Nové koření

• Bobkový list

• Celý pepř

Postup

Rybí kosti a hlavu vložte společně s pěti bobkovými listy a několika kuličkami nového koření a celého pepře do studené vody. Přiveďte k varu a asi hodinu vše pomalu vařte, dokud rybí maso nezměkne. Během přípravy vývaru postupně odebírejte z hrnce vzniklou pěnu. Mezitím si nakrájejte cibuli i kořenovou zeleninu na malé kostičky. Vše osmahněte na másle dozlatova, zaprašte moukou a poté zalijte připraveným vývarem. Krátce provařte, přidejte jikry, mlíčí, popřípadě další vnitřnosti a vařte, dokud nezměknou. Dochuťte solí, pepřem a špetkou muškátového oříšku. Po odstavení přidejte obrané maso z rybích kostí a nasekanou čerstvou petrželku. Podávejte s osmaženými krutony.

Maďarská tradiční polévka vás zaujme barvou i chutí

Pokud chcete vyzkoušet méně tradiční rybí polévku, můžete se inspirovat typickými recepty jiných evropských zemí. Pro zajímavé recepty přitom nemusíte chodit příliš daleko. Například v Maďarsku totiž narazíte na tradiční rybí polévku Halászlé. Historie tohoto pokrmu sahá až do roku 1800, v dnešní době má tak řadu obměn. Všechny recepty však spojují dvě základní pravidla. Halászlé je dle kuchařů nejlepší, pokud se vaří z co nejvíce druhů sladkovodních ryb, chybět v ní pak nemůže pro Maďarsko typická červená paprika.

2. recept šéfkuchaře Nordsee: Maďarská rybí polévka Halászlé

Ingredience

• 750 g až 1 kg sladkovodních ryb (například kapr, pstruh, sumec, okoun)

• 2 červené cibule

• 1 větší rajče

• 2 zelené papriky

• 1 stroužek česneku

• 1 lžíce sladké červené papriky

• Chilli paprička dle chuti

• Sůl

• Pepř

• Sádlo dle potřeby

Postup

Sladkovodní ryby očistěte. Menší ryby můžete použít celé, z kapra nebo sumce odstraňte pouze hlavu, ploutve a ocasy. Zbytek ryby naporcujte na podkovy a schovejte prozatím do lednice. Cibuli pokrájejte nadrobno a zpěňte na sádle. Přidejte připravené rybí odřezky, na kostky nakrájené rajče a zelené papriky. Zaprašte červenou paprikou a ochuťte špetkou soli a pepře. Vše krátce osmahněte a následně zalijte studenou vodou tak, aby byly všechny ingredience ponořené. Zakryjte pokličkou a duste přibližně 45 minut, dokud rybí maso nezměkne. Hotový základ polévky propasírujte přes síto do čistého hrnce, přidejte další litr vody a opět přiveďte k varu. Nyní přidejte připravené rybí podkovy a vařte je zhruba 10 až 15 minut do změknutí. Ochuťte solí a pepřem dle potřeby. Na závěr přidejte čerstvou chilli papričku zbavenou semínek a pokrájenou najemno. Podávejte s bílým pečivem.

Španělská bujabéza pro milovníky mořských plodů

Rybí polévky nejsou výsadou pouze zemí střední Evropy. I v přímořských státech patří nejrůznější vývary z ryb k vyhlášeným pochoutkám. Příkladem může být francouzská bujabéza, která kombinuje chutě hned několika druhů mořských ryb, ale i korýšů a dalších plodů moře. I tento recept původně z Marseille má ve Francii celou řadu variant. I když tak základ pokrmu tradičně tvoří tři druhy ryb, mezi které patří ropušnice, štítník a mořský úhoř, využít můžete též parmu, platýse nebo tresku, přidat se nebojte ani mušle, krevety, kraby či chobotnice. Také v dalších ingrediencích se fantazii meze nekladou, v žádném případě však nezapomeňte na typické provensálské bylinky, které dají polévce jedinečnou chuť. Netradiční je rovněž způsob servírování pokrmu. V Marseille se totiž bujabéza vždy podává s typickou omáčkou rouille a plátky chleba.

3. recept šéfkuchaře Nordsee: Bujabéza

Ingredience

• 2 kg mořských ryb (alespoň tři druhy)

• 250 g plodů moře

• 3 větší rajčata

• 1 pórek

• 1 fenykl

• 4 stroužky česneku

• Petrželová nať

• 100 ml bílého vína

• 1 citrón

• Kůra z jednoho pomeranče

• Olivový olej

• Šafrán

• Nové koření

• Sůl

• Pepř

• Bobkový list

Na rouille

• 1 vaječný žloutek

• 2 stroužky česneku

• Olivový olej

• Šafrán

• Sůl

• Pepř

Postup

Rybí maso očistěte, vykostěte a pokrájejte na stejně velké kousky. Ze špetky šafránu, šťávy z jednoho citronu, 2 rozdrcených stroužků česneku, olivového oleje a zhruba 4 lžic horké vody připravte marinádu. Do této směsi poté kousky ryb i mořské plody naložte asi na dvě hodiny. Po uležení vložte rybí maso do hrnce a zalijte dostatečným množstvím vody. Vařte, dokud maso nezměkne. Následně vývar sceďte do čistého hrnce, rybí maso nechte vychladnout bokem. Rajčata, pórek i fenykl pokrájejte na kostičky a osmahněte na olivovém oleji. Přidejte kousek pomerančové kůry, 2 stroužky česneku, nadrobno nasekanou petrželovou nať, nové koření a bobkový list. V této fázi můžete přidat také rybí hlavy, které vám z porcování ryb zbyly. Vše osolte, opepřete a zalijte připraveným vývarem. Vařte zhruba 20 minut do změknutí zeleniny. Zhruba 5 minut před koncem vaření přidejte do polévky naložené mořské plody, nakonec vlijte suché bílé víno a po několika vteřinách odstavte. Z utřených stroužků česneku, šafránu, olivového oleje a vaječného žloutku vytvořte domácí majonézu rouille. Vývar podávejte s opečeným chlebem potřeným česnekem a omáčkou rouille. Rybí maso servírujte na zvláštním talíři, podávat můžete i s vařenými bramborami.

Krém z lososa ocení i kuchaři začátečníci

Ani v případě, že typické chuti rybího vývaru příliš neholdujete, se nemusíte rybích polévek obávat. Příjemnou alternativou mohou být nejrůznější krémové polévky zjemněné smetanou, které vás i v zimě krásně zasytí a zahřejí. Při přípravě krémů se navíc vyhnete kuchání a vykosťování ryb i vaření rybích vnitřností. Připravit si ho můžete například z kousku oblíbeného lososa.

4. recept šéfkuchaře Nordsee: Jemný lososový krém

Ingredience

• 1 filet z lososa bez kůže (cca 300 g)

• 1 l zeleninového vývaru

• 200 g cibule

• 350 g brambor

• 150 g mrkve

• 150 g řapíkatého celeru

• 80 g másla

• 4 stroužky česneku

• 100 ml smetany ke šlehání

• Sůl

• Pepř

• Muškátový oříšek

• 1 lžíce hladké mouky

Postup

Cibuli, mrkev, brambory a řapíkatý celer nakrájejte na drobné kostičky. V hrnci rozpusťte máslo a orestujte zeleninu dozlatova. Zaprašte lžící hladké mouky a chvilku restujte, poté zalijte vývarem. Přidejte pokrájený filet z lososa a vařte zhruba 15 minut, dokud nebude zelenina měkká. Vše následně rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Do připraveného krému přidejte prolisovaný česnek dle chuti a zalijte smetanou. Osolte a dochuťte pepřem a muškátovým oříškem. Vše vařte ještě zhruba 5 minut. Podávejte se snítkou kopru, kouskem opečeného lososa nebo s nokem z ricotty.

O Nordsee

Nordsee drží již 120 let know-how rybích produktů a mořských ryb od nákupu až po vytváření náročných gurmánských pokrmů v restauraci. Tak vzniká požitek s dobrým pocitem a prvotřídními produkty nejvyšší kvality. Samozřejmě jsou všechny pokrmy sestavovány na základě nejnovějších výživových fyziologických poznatků. Svěží myšlenky a rozmanitost jsou při tom zvláště důležité. Aktuální trendy a přání spotřebitelů jsou u Nordsee přeměňovány ve fascinující svět rybího požitku se stále novými a překvapujícími nápady. Společnost symbolizuje zodpovědné zacházení s rybami. Proto při nákupu zvláště dbá na to, aby ryby pocházely z rybolovu s optimálním výnosem.

Kontakt

Ing. Marek Sedlák
ředitel společnosti
e-mail: press@nordsee.cz
www.nordsee.cz

Geneticky modifikované plodiny se v ČR téměř nepěstují. Kvůli předsudkům,…

Brno, 16. listopadu 2016

Až 10 % světových zemědělských ploch zabírají dle Ministerstva životního prostředí ČR geneticky modifikované plodiny (GMO). Většina z nich se nachází v Americe, naopak v Evropě je zájem o tyto potraviny malý. V České republice dokonce meziročně klesla osevní plocha geneticky modifikovaných plodin o 92 %. Na vině je strach odběratelů, ale i nadměrná administrativa a dodržování přísných nařízení Evropské unie.

Modifikovaná kukuřice se využívá jako krmivo, v ČR ji pěstuje 1 zemědělec

Geneticky modifikované plodiny se v České republice nesmí využívat pro potravinářské účely. Na pultech supermarketů či trhovců se tedy neobjevují. Využívají se ale jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioethanolu nebo bioplynu. Jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se může na území EU pěstovat pro komerční účely, je kukuřice. V České republice zažívalo její pěstitelství největší boom v roce 2008 – pěstovalo ji celkem 121 zemědělců na ploše 8,3 tisíc hektarů. Od té doby však zájem o geneticky modifikovanou kukuřici rapidně klesl. Zatímco loni ji pěstovalo 11 pěstitelů na celkové ploše téměř tisíc hektarů, letos je to o 92 % menší osevní plocha. Klesl také počet pěstitelů. V současnosti pěstuje geneticky modifikovanou kukuřici pouze jeden zemědělec, jehož plodina zabírá pouhá 0,23 % celkové osevní plochy ČR. „Geneticky modifikovaná kukuřice se využívá pro krmení dojnic. Řada mlékáren ale odmítla odebírat mléko od těchto krav, ačkoliv nebylo jakkoliv závadné,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pěstování GMO nenahrávají předsudky, složitá administrativa ani legislativa

Za pokles zájmu o geneticky modifikované plodiny může několik faktorů. Odborníci se shodují, že Češi mají ke geneticky modifikovaným plodinám nedůvěru a předsudky, které jsou zapříčiněné nedostatkem informací. Lidé pak tyto plodiny nesprávně přirovnávají k jedům a umělým produktům. „Dalšími důvody poklesu zájmu o GMO může být také odrazující nadměrná administrativa a přísné předpisy, které regulují pěstování,“ uvedla mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Markéta Ježková. Podle nařízení EU musí například zemědělci všechny své sousedy informovat o tom, že pěstují GMO, musí také udržovat minimální vzdálenost vyseté plochy 70 metrů od jiného porostu. Přísné předpisy se však týkají pouze samotného pěstování GM kukuřice. Jakmile se zpracuje do krmné směsi, stát už na ni nahlíží jako na běžný druh krmiva. „Stát ani Evropská unie nijak zvlášť nereguluje způsob nakládání s krmivem vyrobeným z geneticky modifikované kukuřice. Skladuje a dodává se proto úplně stejně jako krmivo z obyčejné kukuřice. Ideálně tedy na hromadách v krytých halách, v zásobnících či v silech,” vysvětlil Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výrobou a výstavbou zemědělských skladových hal.

Nezájem o GMO je patrný v celé EU, v USA je to naopak

Pokles osevní plochy geneticky modifikovaných potravin je patrný nejenom v tuzemsku, ale také v ostatních zemích Evropské unie. Například v Rumunsku se z původních 771 hektarů zachovalo jen 2,5 hektaru geneticky modifikovaných plodin. K poklesu došlo i na Slovensku či Portugalsku. Německo, Francie či Polsko ukončili pěstování GM plodin úplně. Naopak největším evropským pěstitelem je Španělsko, které v roce 2015 oselo 120 tisíc hektarů geneticky modifikovaných plodin. Největším světovým lídrem v tomto odvětví jsou pak Spojené státy, ve kterých se kromě kukuřice pěstují také geneticky modifikované sójové boby nebo bavlna. Zajímavostí je, že tyto plodiny se pak vyváží do Evropy.

O Ministerstvu zemědělství ČR

Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství mimo území národních parků. Je také ústředním orgánem státní správy například ve věcech veterinární péče, péče o potraviny nebo rostlinolékařské péče. V čele tohoto resortu stojí ministr Marian Jurečka.

O společnosti Borga

Borga je společnost zabývající se výrobou a výstavbou montovaných ocelových hal pro široké využití a také systémů opláštění střech a stěn. Její historie sahá do roku 1973, kdy byla založena ve Švédsku. Od té doby expandovala do několika evropských zemí, včetně České republiky a Slovenska. Slovo „borga“ znamená ve švédštině být schopen něco slíbit nebo zaručit. Společnost Borga proto dbá na udržení optimální kombinace kvality a ceny.

Kontakt

Aneta Sklenářová

PR & Marketing Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil.: +420 774 743 801

e-mail: sklenarova@lesensky.cz

Štursova 583/49, 616 00 Brno

www.lesensky.cz |Facebook|Linkedin

Výpadek příjmu při nemoci nebo ztrátě zaměstnání komplikuje život.…

Praha, 16. listopad 2016

Dlouhodobé nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání se negativně promítají do rodinného rozpočtu. Důsledkem je snížení životního standardu i neschopnost splácet hypotéku nebo půjčky. Do potíží se v této situaci mohou dostat především lidé zvyklí na vyšší příjmy nebo domácnosti s dluhy, které nemocenská a dávky v nezaměstnanosti nezvládnou pokrýt. Vyplatí se proto myslet na zadní vrátka, tedy šetřit, nebo se rozhlédnout po smysluplné pojistce.

Našetřeno máme mít až 12 platů

Finanční poradci upozorňují, že každý z nás by měl mít stranou peněžní rezervu pro případ výpadku příjmů. Podle odborníků by se výše této rezervy měla odvíjet od nezbytných výdajů na provoz domácnosti, jako jsou nájem, útrata za energie, splátka hypotéky či ostatní pravidelné platby. Ideální výše rezervy je ve výši 4 až 5 měsíčních příjmů.

S finanční rezervou jsou ale Češi zpravidla na štíru a většinou se spoléhají na pomoc svých blízkých například proto, že nejsou schopni si dostatečnou částku našetřit. „V případě dlouhodobé ztráty příjmu by lidé měli mít k dispozici až 12 měsíčních platů, což je pochopitelně poměrně velká částka. Pokud budeme počítat s průměrným platem 20 tisíc korun čistého, měl by mít člověk našetřeno kolem 240 tisíc korun,“ dodává Jiří Randák, tiskový mluvčí z BNP Paribas Cardif Pojišťovny.

Ještě komplikovanější může být situace v případě živnostníků, kteří si v rámci povinného zdravotního pojištění nepřiplácejí nemocenské pojištění. Když dlouhodobě onemocní nebo prodělají úraz, nemají nárok na nemocenské dávky. Několikaměsíční výpadek příjmů tak může mít negativní dopady nejen na jejich podnikání, ale také na rodinný rozpočet. Finanční rezervy nemusí být v takovém případě dostačující. Podnikatelé se mohou zadlužit a začne se odvíjet začarovaný kruh dluhů a splátek.

Tisíce korun měsíčně při nemoci i ztrátě práce

Podobné nepředvídatelné životní situace lze řešit správně zvoleným pojištěním. Lidé projevují zájem především o pojištění v případě úrazu a pracovní neschopnosti. „Celkově lidé chtějí pojištěním pokrýt zejména úrazy. O výpadek příjmu při ztrátě zaměstnání má u nás zájem minimální počet lidí. Většinou podobné pojištění banky nabízejí jako pojištění splácet hypotéku,“ uvádí David Holý, marketingový ředitel ePojisteni.cz, s. r. o.

Pokud jde o finanční přínosy pojištění pro případ pracovní neschopnosti následkem nemoci nebo úrazu, je výše denní dávky závislá na individuálním nastavení pojistky. Podle výběru pojišťovny i preferencí pojištěného může jít řádově o několik stovek až tisíců korun.

Tento druh pojištění ke svým službám zařazují vedle běžných pojišťoven nově také dodavatelé energií. „Při využití produktu E.ON Zajištění vyplácíme lidem při pracovní neschopnosti nebo ztrátě zaměstnání 5 000 korun měsíčně po dobu půl roku. Při hospitalizaci v nemocnici 500 korun denně po dobu 30 dnů,“ upřesňuje Kateřina Mocová ze společnosti E.ON Energie, a.s.

Pojištění vybírejte podle podmínek

Při výběru vhodného pojištění by se lidé měli zajímat o podmínky pojistného plnění. Standardní produkty českých pojišťoven v sobě povětšinou zahrnují plnění pro dobu nezbytného léčení, hospitalizaci, trvalé následky nebo smrt. Zvážit je třeba nejen celkovou částku plnění, ale i další aspekty, jako je například první den vyplacení denního odškodného při léčbě nebo nutný rozsah trvalých následků, aby vám mohla být pojistná částka vyplacena.

Pojišťovna bude v případě vašeho zájmu o pojistku vyžadovat především údaje o zaměstnání a sportovních aktivitách. Důvodem je existence rizikových skupin obyvatel, případně profesí a sportů, které jsou podle standardních podmínek nepojistitelné.

Na plnění v případě ztráty zaměstnání nebudete mít nárok v případě, že od současného zaměstnavatele odcházíte z vlastní vůle. „Na vyplácení pojistného v případě ztráty zaměstnání mívají zpravidla lidé nárok, pokud o zaměstnání přišli nedobrovolně, tedy nedali sami výpověď, pracovali minimálně jeden rok a měli smlouvu na dobu neurčitou,“ vysvětluje Mocová.

O společnosti BNP Paribas Cardif Pojišťovně

Na českém trhu působí BNP Paribas Cardif Pojišťovna již od roku 1996, kdy zde jako první spustila nově vytvořený jedinečný produkt Pojištění schopnosti splácet finanční závazek, který klienty ochrání v případě nepředvídatelných životních situací, které mohou ohrozit jejich schopnost splácet úvěr, hypotéku nebo například leasing. V současné době nabízí BNP Paribas Cardif Pojišťovna klientům celou řadu zajímavých pojistných produktů, které ochrání jejich zdraví, jejich blízké, jejich rodinný rozpočet anebo osobní majetek.

O společnosti ePojisteni.cz, s. r. o.

Člen skupiny NetBrokers Holding se specializuje na porovnání a prodej pojištění online. Je největším a nejvýznamnějším poskytovatelem online pojištění v České republice. Internetové portály s produkty ePojisteni.cz navštíví každý měsíc přes 350 000 návštěvníků. Každý měsíc si prostřednictvím ePojisteni.cz tisíce klientů zařídí levnější pojištění.

O společnosti E.ON Energie, a.s.

Energetická společnost E.ON působí na českém trhu od roku 1998 a je významným dodavatelem energií českým zákazníkům. Aktuálně dodává elektřinu celkem 1,2 milionu zákazníků a zemním plynem zásobuje více než 230 000 zákazníků, a to převážně v jižních Čechách a na jižní Moravě.

Jako významný dodavatel elektřiny a zemního plynu cítí energetická společnost E.ON velkou odpovědnost nejen za spolehlivé dodávky energie a kvalitní služby zákazníkům, ale také za životní prostředí kolem nás. Svým zákazníkům proto přináší řadu informací a služeb, které pomáhají šetřit přírodu a snižovat jejich spotřebu energií. Více informací o těchto aktivitách je možné najít na stránkách www.ecofuture.cz, www.eonradce.cz a www.eon.cz.

Kontakty

Iva Procházková

PR & Media Manager LESENSKY.CZ s.r.o.

M +420 776 207 607

prochazkova@lesensky.cz

Štursova 583/49, 616 00 Brno

www.lesensky.cz

Vladimír Vácha

Koncernová komunikace/Corporate Communication

T +420-387 86-23 03

M +420 724 009 033

vladimir.vacha@eon.cz

www.eon.cz