Nemocnice Na Bulovce nechápe, o jakém finišování dohody ohledně nové…

Praha, 7.9.2016

Nemocnice Na Bulovce stále jedná s Hlavním městem Prahou o novém znění nájemní a správcovské smlouvy, týkající se majetku hlavního města, který je součástí areálu nemocnice. Praha stále žádá zvýšení nájemného ze současných 7 miliónů a deseti tisíc korun na 35 miliónů korun. Nemocnice Na Bulovce toto odmítá a navrhuje nájemné v rozmezí 15 až 20 miliónů korun, ovšem s podmínkou, že nová nájemní smlouva nebude řešit pouze výši nájmu, ale bude komplexní, tzn. upraví i dobu nájmu, správcovské podmínky, detaily splácení nájmu apod. Ani na jednom z bodů, které by měla obsahovat nová nájemní smlouva, se dosud obě strany nedohodly a jednání tedy pokračují dál. Nejbližší schůzka bude příští týden.

Vzhledem k tomu, konečnému podpisu nové nájemní smlouvy musí předcházet aktuální znalecký posudek zpracovaný státem a jednání o novém nájemním vztahu mezi Prahou a Nemocnicí Na Bulovce jsou stále na začátku, těžko lze považovat termín uváděný radním Radkem Lackem, podzim tohoto roku, jako reálný pro konečné uzavření smlouvy.

Martin Šalek

tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908 

Moravskoslezský kraj je regionem inovativních firem a špičkových univerzit

Praha, Gröbeho vila, 7. září 2016

Moravskoslezský kraj pokračuje v úsilí o změnu image regionu a také ve snahách přivést do kraje nové hi-tech obory. Po roce proto opět uspořádal v Praze prezentační akci, určenou více než 120 přítomným představitelům velvyslanectví, zahraničních firem, konzultačních, právních a poradenských společností a také mezinárodních obchodních komor.

Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák ve své prezentaci stručně nastínil dynamický vývoj, kterým kraj prošel od roku 1989. „Ekonomika našeho kraje se zásadně proměnila. V kraji vyrostly nové sektory, automobilový průmysl, biotechnologie, informační a komunikační technologie, elektrotechnika nebo sektor čistých technologií v energetice. Roste počet vědeckých a výzkumných pracovišť a přímo úměrně se zvyšuje i počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu,“ řekl hejtman kraje.

„Vládě se podařilo po dlouhých letech stagnace obnovit dynamiku české ekonomiky, která se odráží v rekordním hospodářském růstu a výrazném poklesu nezaměstnanosti. Proto oceňuji načasování konání konference, která má za cíl upozornit na strukturální změny Moravskoslezského kraje a rozvoj nových hi-tech oborů. Právě rozvoj nových hi-tech oborů, získávání nových investic a tvorba nových pracovních míst patří mezi hlavní priority naší vlády,“ uvedl předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka.

Kromě představení vývojových aktivit firem včetně konkrétních inovovaných produktů došlo i na prezentaci univerzit v kraji a jejich výzkumných aktivit, které jsou zaměřeny na potřeby firem v kraji. „Máme vlastní výzkumné a vývojové kapacity, ale spolupráce s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava i s lékařskou fakultou Ostravské univerzity je pro nás do budoucna nezbytná,“ řekl Jiří Rosický, ředitel společnosti ING corporation a Invent Medical Group, které se zabývají vývojem, výrobou a servisem ortotických a protetických pomůcek.

Do panelové diskuse na téma zkušeností s realizací firemního výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji významnou měrou přispěl i Todd C. Morgan, senior viceprezident globálního produktového vývoje společnosti Varroc Lighting Systems. „Díky tomu, že se naše globální vývojové centrum excelence nachází v Novém Jičíně, mohou naši inženýři úzce spolupracovat se zákazníky z celého světa. V říjnu 2016 zde navíc otevřeme nové centrum elektroniky, vybavené speciálními elektronickými laboratořemi a testovacím zázemím, čímž reagujeme na prudký nárůst podílu elektroniky v oblasti osvětlení automobilů.“

Akce proběhla 7. září v Gröbově vile za účasti předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky i generálního ředitele agentury CzechInvest Karla Kučery. „Myslím, že jsme přítomné zástupce firem a zahraničních ambasád definitivně přesvědčili o tom, že Moravskoslezský kraj je průmyslově moderní a dynamicky se rozvíjející region plný společností, které zde kromě výroby realizují i své vývojové aktivity a účinně při tom spolupracují s krajskými univerzitami,“ uzavřela ředitelka pořádající krajské Agentury pro regionální rozvoj Petra Chovanioková.

Informuje:

Bc. Petra Špornová

tisková mluvčí

tel. 595 622 603
e-mail: petra.spornova@msk.cz

5 nejčastějších mýtů o očkování očima lékaře

Existuje mnoho mýtů a polopravd o očkování, které kolují veřejností. Polopravdy týkající se očkování se točí především kolem vedlejších účinků vakcinace, účinnosti očkování a přenosu nemocí v kolektivu, kde se pohybují očkovaní i neočkovaní jedinci. Dále někteří lidé zpochybňují kvalitu testování vakcín nebo krátkou dobu jejich zkoumání. Šíření nepravdivých tvrzení o vakcinaci je doprovodným projevem přetrvávajícího zájmu veřejnosti o toto téma v návaznosti na ojedinělé případy závažnějších nežádoucích účinků vakcín. Ty jsou právě díky úspěchům očkování při potlačení nemocí v populaci více viditelné.

Mýtus č. 1. To, jak fungují vakcíny, se nezkoumá dostatečně dlouho

Někteří lidé pohlížejí na očkování s nedůvěrou, protože považují tento medicínský obor stále za příliš mladý. Vakcína proti pravým neštovicím přitom byla poprvé aplikována před více než 200 lety, konkrétně v roce 1796, Edwardem Anthony Jennerem. Intenzivní výzkum očkovacích látek probíhá více než 100 let, tedy ani některá tvrzení, že celkový mechanizmus vakcín se zkoumá posledních 15 let, se nezakládají na pravdě. „Medicína je jedním z vědeckých oborů, které se nikdy nezastaví, vždy bude co objevovat. V každém vědeckém oboru je tedy vždy nutné vycházet z jeho nejmodernějších poznatků. A podle nejnovějších vědeckých poznatků je očkování jedním z nejdůležitějších objevů v oblasti prevence a je jednoznačně bezpečnější očkovat správného jedince správnou vakcínou, než ho neočkovat,“ vysvětluje princip fungování medicíny založené na důkazech MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost.

Mýtus č. 2. Vakcíny způsobují alergická onemocnění

Diskuze o očkování směřují často k vedlejším účinkům vakcinace a otázkám, zda očkování nemůže způsobit alergie nebo onemocnění imunitního systému. Lidé, kteří se věnují alternativní medicíně, tvrdí, že případy poškození po očkování stoupají. Toto tvrzení se však neopírá o žádné vědecké důkazy, naopak současné vědecké poznatky neukazují na příčinnou souvislost rozvoje alergických onemocnění, tedy atopické dermatitidy či astmatu, s očkováním. Právě pacienti s některými alergickými onemocněními mají vyšší riziko komplikací některých infekcí a měli by být proto řádně očkováni.

„Neexistují ani žádné poznatky o tom, že by v současnosti prováděné očkování způsobovalo jakékoli autoimunitní onemocnění. S jedinou výjimkou: vakcinace proti spalničkám velmi vzácně může způsobit přechodný pokles krevních destiček v krvi, což zvyšuje krvácivost například při poranění. Trombocytopenie, jak se tato nemoc nazývá, však nikdy není život ohrožující,“ uvádí MUDr. Dražan. Trombocytopenie může vzniknout přibližně v jednom případě na 24 000 očkovaných, zatímco při infekci virem spalniček dochází k trombocytopenii mnohem častěji a u přibližně jednoho z 1 000 nemocných dochází k úmrtí. Z jednoduchého výpočtu vyplývá, že vakcinace proti spalničkám zachrání 24 lidských životů za cenu způsobení jedné nezávažné autoimunitní trombocytopenie bez ohrožení života a s prognózou kompletního uzdravení.

Mýtus č. 3. Testování vakcín není tak přísné jako u ostatních léčiv

Mezi polopravdy o testování vakcín a tvrzení vytržená z kontextu patří například informace, že vakcíny neprocházejí standardním testováním na bezpečnost. Toto tvrzení může vyvolávat dojem, že očkovací látky jsou testovány a kontrolovány méně důkladně než ostatní léky. Testování vakcín je však v porovnání s jinými léčivy naopak mnohem rozsáhlejší. Všechny vakcíny dostupné ve vyspělých zemích včetně České republiky splňují nejvyšší standardy bezpečnosti.

Dostatečná bezpečnost vakcíny je nutnou podmínkou její registrace a uvedení na trh, a i poté se její bezpečnost pečlivě sleduje v tzv. post-licenčních studiích. Proces vývoje vakcíny, jejího testování a následné schválení trvá až desítky let. Klinické studie provádějí výrobci, ale jejich výsledky musí být vyhodnoceny nezávislými regulačními autoritami. Tou je v Evropě Evropská léková agentura (European Medicines Agency – EMA). Studie jsou prováděny podle velmi přesně stanoveného rozsáhlého protokolu, který schvaluje kromě Evropské lékové agentury i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a etické komise. Velmi přísná kontrola a zákonné normy zajišťují nejvyšší možné vědecké i etické standardy klinických studií. Pokud jsou v kterékoli fázi vývoje očkovací látky zjištěny jakékoli vážné bezpečnostní problémy, je další vývoj zastaven. V porovnání s jinými léčivy se od vakcín očekává vyšší bezpečnostní standard, protože jsou aplikovány většinou zdravým dětem a dospělým. Tolerance nežádoucích reakcí u preventivně podávaných léčiv je mnohem nižší, než pro léčiva podávaná již nemocným pacientům k jejich uzdravení, jako například podávání antibiotik pro léčbu bakteriálních infekcí, aplikace inzulinu pro léčbu cukrovky nebo cytostatik pro léčbu zhoubných nádorů. Tato nižší tolerance k očkování určuje mnohem silnější potřebu zjišťovat a sledovat i vzácnější nežádoucí účinky, které by byly pro jiná léčiva tolerovatelné.

Mýtus č. 4. Testování vakcíny neprobíhá na neočkované kontrolní skupině

Při první fázi klinické studie dané vakcíny jsou do testované skupiny zařazeni zdraví dospělí dobrovolníci, a to i v případech, kdy se testují dětské vakcíny. Při zkoumání nových látek je pro kontrolu části testované skupiny obvykle podáváno placebo (neúčinná látka) nebo kontrolní vakcína, která je už registrována a jejíž účinky jsou známy. Při testování nové vakcíny proti již zavedené a registrované vakcíně se někteří laici domnívají, že tyto testy jsou méně významné, protože v tomto případě není žádná neočkovaná kontrolní skupina. Tato praxe má však jednoduché vysvětlení. „Většina očkovacích látek se aplikuje nepříjemnou nitrosvalovou injekcí. Aplikovat malým dětem v pozdějších fázích testování vakcíny injekčně placebo, které pro ně nepřináší žádný zdravotní prospěch, se považuje za neetické. Z tohoto důvodu se v některých studiích místo placeba používá kontrolní očkovací látka, jejíž účinnost a bezpečnost je prokázána v minulosti a která je registrována,“ objasňuje MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost.

Mýtus č. 5. Nejlepší je infekci prodělat

Vakcinace představuje pro lidské tělo nižší antigenní zátěž, než samotná prodělaná infekční nemoc. Například vakcína proti černému kašli obsahuje 3-5 antigenů. Antigeny jsou částečky bakterií a virů, které vyvolávají imunitní odpověď. Přirozená infekce vystaví organizmus zhruba 3 000 antigenů.

Při průběhu infekční nemoci navíc nelze nikdy zcela vyloučit riziko závažných trvalých následků. Např. spalničky patřily před zavedením povinného očkování k jedné z nejčastějších příčin úmrtí dětí do 5 let. S úmrtím a četnými trvalými následky se v minulosti lékaři setkávali i po onemocnění dětské obrny, další z chorob, proti nimž se v současnosti povinně očkuje. Ta napadá nervový systém a může způsobit trvalé ochrnutí, v některých případech i s bolestivě deformovanými končetinami. Mezi další infekční nemoci, které mohou zanechat závažné trvalé následky, patří zdánlivě banální dětské onemocnění plané neštovice. Mnozí pediatři proto považují za nepřijatelné mezi rodiči stále oblíbené „neštovicové večírky“. Jejich cílem je záměrná a cílená nákaza dětí od nemocných kamarádů a sousedů.

Očkovací kalendář vždy reflektuje aktuální epidemiologickou situaci. Vakcinace navíc pomáhá snižovat koloběh virů a bakterií v populaci, a tím poskytuje nepřímou ochranu i lidem v okolí očkovaného jedince včetně těch, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Pro další informace kontaktujte:

Mgr. Jakub Hofmann, Communication Manager, GSK, Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4 | tel. 222 001 202 (111)
jakub.j.hofmann@gsk.com | www.gsk.cz

Lenka Dudková, Senior Account Executive, AMI Communications, Týn 641/4, 110 00 Praha 1 | 724 012 626

lenka.dudkova@amic.cz | www.amic.cz

Kvalitní spánek ovlivňuje naše zdraví i délku života

Spánek a sny byly vždy předmětem mytologie a přisuzovala se jim mytická moc. Jeho kvalita a množství má vliv na naše zdraví i délku života. Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí. Jak dlouho bychom měli spát? Jaký vliv mají na klidný spánek elektronická média? A jak je to se spánkem na dovolené a při cestování?

Co je vlastně spánek a co se při něm odehrává?

Jedná se o stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku. Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM). NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku. U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“ Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.

Jaké poruchy spánku známe?

• Nespavost

• Poruchy dýchání ve spánku – spánková apnoe

• Centrální hypersomnie – nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku

• Poruchy cirkadiánního rytmu – nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání

• Parasomnie – nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnictví, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)

• Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc)

Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život

Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než 7 hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a  kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než 9 hodin. Za normální dobu spánku považujeme 6 až 9 hodin,“ uvádí prof. Karel Šonka.

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.

Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média

Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí prof. Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Jak spát na cestách?

O dobrý spánek je potřeba dbát i na dovolené. Chystáte-li se tedy na podzimní dovolenou, zbystřete.

Na cestách do vzdálenějších destinací se potkáte s Jet Lagem, tedy jevem spojeným s rychlou změnou časového pásma. Projevuje se únavou, nevolí, nespavostí v noci a nevýkonností ve dne. „Citliví cestovatelé na sobě mohou Jet Lag zpozorovat již po překročení dvou časových pásem. Výraznější bývá při cestách na východ,“ vysvětluje prof. Šonka.

Zkušenosti s kvalitou spánku v novém prostředí mohou být různé. Někdo spí v cizím prostředí lépe než doma. Často však nové prostředí aktivuje myšlení, a tím brání klidnému usnutí. Pokud patříte k těm, kterým se na dovolené spí hůř, může vám pomoci dostatek přiměřeného pohybu během dne, střídmost v jídle a pití alkoholických a stimulačních nápojů.

Pro další informace:

Filip Brož, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, e-mail: filip.broz@vfn.cz, tel: 607 082 521

Lenka Dudková, AMI Communications, e-mail: lenka.dudkova@amic.cz, tel.: 724 012 626

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Lékaři se snaží vyzrát na epilepsii

Česká republika poprvé hostí evropské epileptologické špičky

Praha, 5. září 2016­ – Je možné ovlivnit spojení nově vznikajících mozkových buněk dospělého člověka tak, aby vymizely epileptické záchvaty? Dostávají všichni epileptici nejlepší péči? A jak využít mobilní aplikace pro lepší kontrolu epilepsie? Otázky si položí v tomto týdnu více než 2 tisíce špiček v oboru epileptologie, které se letos sjedou do české metropole. Na akci plynule naváže Národní den epilepsie, který připadá na 30. září.

„V Evropě trpí epilepsií přibližně 6 milionů lidí, v tuzemsku máme kolem 75 tisíc epileptiků. Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku vůbec. Ještě před 50 lety jsme uměli pomoci asi polovině nemocných, nyní až 90 % z nich,“ říká profesor Milan Brázdil, přednosta 1. Neurologické kliniky LF MU a FN U sv. Anny v Brně.

Přestože je česká epileptologie na světové úrovni, stále se podle prof. Brázdila nedostanou všichni pacienti k léčbě, jež by jim mohla pomoci. Celkem 30 % epileptiků nereaguje na léky. „Pro ně je vhodný operační zákrok, který může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně změnit jejich kvalitu žití. Kromě operace mozku provádíme stimulace bloudivého nervu a nověji hlubokou mozkovou stimulaci prostřednictvím elektrod zavedených do hlubokých mozkových struktur. O možnostech operační léčby se však řada pacientů, především z menších měst a obcí, vůbec nedozví,“ říká Milan Brázdil. Náklady spojené s takovými výkony jsou přitom srovnatelné s náklady na další zdravotní péči, kterou epileptik čerpá, například při úrazech hlavy způsobených pádem při záchvatu, či léčbou deprese, kterou nemocní často trpí.

Podle doc. Petra Marusiče, přednosty Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předsedy České ligy proti epilepsii, se neurologové v posledních letech setkávají se změnou příčin epilepsie – objevují se častěji epilepsie na podkladě vývojových vad ve stavbě mozku. Se stárnutím populace přibývá ale také případů epilepsie po cévních příhodách mozkových, zcela novou příčinou je např. epilepsie autoimunitní.

Proč se tělo obrátí proti sobě a napadne zrovna nervovou soustavu, lékaři, stejně jako u dalších autoimunitních chorob, zcela přesně nedokáží zodpovědět. Významně narůstá v posledních letech také množství nově odhalených genů, jejichž poruchy se podílejí na vzniku některých epilepsií. Vědecké kapacity na epilepsii se budou v Praze bavit také o nové léčbě, která by do tuzemska měla přijít v příštím roce a čeští neurologové si od ní hodně slibují. Poprvé se také na takovém fóru budou bavit o společných mezinárodních výzkumných projektech v oblasti epilepsie. Dalším tématem budou moderní technologie používané při diagnostice a léčbě epilepsií. „Už nyní existuje několik aplikací, které například registrují pohyb lůžka při záchvatech, případně lze jimi sledovat třes rukou a vyhodnocovat tak například efekt změn v medikaci. Díky sociálním sítím se zase lépe propojují a sdílejí se pacienti, kteří kvůli nemoci mnohdy trpí sociální izolací,“ jmenuje prof. Brázdil z Centra pro epilepsie Brno.

Evropský epileptologický kongres, spoluorganizovaný Českou ligou proti epilepsii, začíná 11. a končí 15. září. Neurologové jej však nemusí prosedět celý na místě, 14. září vyrazí do Stromovky podpořit pacienty Během pro epilepsii. K běhu vyzývají i širokou veřejnost, akce je zdarma a účastníci mohou volit ze dvou délek tratí: 2,5 nebo 4,5 kilometru. Jedinou podmínkou je přítomnost fialové barvy na oblečení – barvy epilepsie.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění, charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Druhů epilepsie je nyní již určeno více než 100. I typů záchvatů je několik a u jednoho pacienta se jich může vyskytovat i více než jen jeden. Záchvaty se mohou projevovat např. pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavními vrcholy jsou první rok života a období stáří.

O ČLPE

Česká liga proti epilepsii (ČLPE) je odbornou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a zároveň národní „pobočkou Mezinárodní ligy proti epilepsii – International League Against Epilepsy (ILAE). Je dobrovolným sdružením lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech.

Více informací na www.clpe.cz.

Kontakt pro média

Mgr. Markéta Pudilová, e-mail: marketa.pudilova@mhw.cz, mob.: 00420 736 487 837

24. kongres k sexuální výchově Pardubice 2016

SPOLEČNOST PRO PLÁNOVÁNÍ RODINY A SEXUÁLNÍ VÝCHOVU, Z. S.

SEXUOLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PRÁCE UNIVERZITY HRADEC KRÁLOVÉ

pořádají

ve dnech 13. až 15. října 2016
v pardubickém hotelu Labe

pod záštitou
 

rektora Univerzity Hradec Králové prof. Ing. Kamila Kuči, Ph.D.
a

primátora statutárního města Pardubic Ing. Martina Charváta
 

24. kongres k sexuální výchově

PARDUBICE 2016

Problémové okruhy:

1. Partnerské vztahy, manželství a rodičovství

2. Reprodukční a sexuální zdraví

3. Sexuální výchova a rodina

4. Sexuální výchova a školství

5. Sexuální výchova a právo

6. Varia

Kongres se bude konat v Konferenčním sále hotelu Labe, v Pardubicích, Masarykovo nám. 2633. Začátek kongresu je plánován na 13. 10. 2016 ve 13.30 hod., konec na 15. 10. ve 13.00 hod. K parkování doporučujeme parkovací dům v ul. Karla IV nebo Parkoviště Parking Point, ul. 17. listopadu.
Kongres je akreditován MŠMT jako další vzdělávání pedagogických pracovníků, pro lékaře žádáme o akreditaci ČLK, pro zdravotníky Českou asociaci sester, Profesní odborovou unii zdravotnických pracovníků a Asociaci klinických psychologů (4 kredity denně). Každý účastník obdrží osvědčení o účasti, na žádost osvědčení dle akreditací, každý účastník také může přihlásit referát nebo poster.

Kongresový účastnický poplatek činí 1595,- Kč (59 €)

Pro členy SPRSV, kteří uhradili členské příspěvky za rok 2015 a 2016, pro důchodce a pro studenty činí tento poplatek 1395,- Kč (52 €)

Poplatek je třeba uhradit na účet Společnosti č. 2100367028/2010 (v € 2100367028/8330). Úhrada poplatku opravňuje k účasti na kongresovém jednání, společenském rautu dne 14. října 2016 a k odběru kongresových materiálů včetně sborníku.

Zašlete, prosím, co nejdříve, nejpozději do 20. 9. 2016 (přihlášky k pasivní účasti i později)

1. Přihlášku k účasti (on-line a ve Wordu je na www.planovanirodiny.cz) – přihláška bude e-mailem potvrzena

2. Po potvrzení přihlášky účastnický poplatek na konto 2100367028/2010 (v € na 2100367028/8330).

3. Pokud budete mít příspěvek, tak plný text referátu či posteru pro publikování ve sborníku v elektronické podobě (formáty doc(x) nebo rtf ) je také nutné zaslat do 20. 9. – sborník by měl být k dispozici již na kongresu.

Adresy pro zasílání jsou: e-mail: z.pro@centrum.cz nebo běžná pošta: SPRSV, Argentinská 38, 170 00 Praha 7

Opožděně přihlášeným účastníkům nebo účastníkům, kteří nezaplatí kongresový poplatek, nelze zaručit z kapacitních důvodů účast na kongresovém jednání ani publikování referátu ve sborníku. Organizační výbor si vyhrazuje právo zařadit případně některé referáty jako postery, ke kterým bude organizována diskuse a které budou zařazeny do kongresového sborníku.
Vyřizuje: Mgr. Zuzana Prouzová, výkonná ředitelka SPRSV, 606917488

Primář dětské chirurgie Nemocnice Na Bulovce MUDr. Karel Harvánek…

Skončily prázdniny a začal nový školní rok. Zeptali jsme se primáře dětské chirurgie a traumatologie Nemocnice Na Bulovce MUDr. Karla Harvánka, jak rizikové je toto přechodné období z hlediska dětských úrazů.

Jaké úrazy se u dětí nejčastěji objevují začátkem školního roku v souvislosti s nástupem do školy?
Jednoznačně autonehody! Poslední týden prázdnin bývá oproti jiným trochu atypický. Rozdováděné děti jsou většinou již z prázdnin doma a nastává tvrdší realita.  Děti se postupně začínají přizpůsobovat běžnému celoročnímu režimu, nicméně v duchu jsou stále ještě na prázdninách a obezřetnost mají sníženou. Navíc se začátkem školního roku výrazně stoupá frekvence provozu na silnicích oproti prázdninám, obzvláště ve velkých městech.

Jaké úrazy na školách jsou vůbec ty nejčastější a jaká věková skupina je nejvíce ohrožena? Je to jiné na základních a středních školách?
Asi nejohroženější skupinou jsou děti 2. stupně základních škol, tedy 6. – 9. třída, u nichž nejčastějším úrazem bývají zlomeniny horních končetin, vzniklé z různých „strkanic“ a následných pádů. U středoškoláků tolik úrazů neevidujeme, nicméně také k nim dochází a bohužel u dětí středoškolského věku je velké procento úrazů spojené s požitím nemalého množství alkoholu.

Čím jsou nejvíce ohroženi prvňáčci, kteří do školy teprve přicházejí? Jak poučit právě je, aby předcházeli zraněním?
Možná je to překvapivé, ale u prvňáčků je úrazů minimum. Také se občas stanou, ale spíše nežli z tzv. „strkanic“ je to např. z pádu ze židle při houpání (pokud tedy škola nemá lavice).  U prvňáčků jde spíše o jiné starosti, a to psychického rázu. S nástupem do neznámého prostředí a do nového kolektivu se může objevit nejen pláč, ale i noční počurávání se, kousání nehtů, zvracení, bolest hlavy či břicha. Přestože se dítě může vymlouvat, aby do školy nemuselo, nelze nad jeho stížnostmi jen mávnout rukou. Vždy se musí nejdříve vyloučit organický podklad potíží, aby bylo možno problém uzavřít jako psychogenní. Tedy u bolestí hlavy vyloučit třeba i neuroinfekci způsobenou klíšťaty, potíže od páteře či problémy se zrakem a u bolestí břicha vyloučit především infekční onemocnění. Obvykle však nástup do 1.třídy není problémem, pokud děti nejsou dopředu nepřiměřeně stresovány svým okolím.

Na co by si děti měly dát ve škole pozor, aby pokud možno předešly úrazům? Jak se správně chovat o přestávkách?
Nezaměňovat školní chodby za dětská hřiště, sportoviště nebo louku či zahradu u babiččiny chalupy. Takže neběhat, neskákat po schodech, nelézt na šatny, nepostrkovat se…

Mohou rodiče něco udělat proto, aby co nejvíce bránili školním úrazům? (např. vhodná obuv, co do školy nosit/nenosit….)
Obecně platí vodit je pravidelně do školy a ze školy (myšleno spíše na prvním stupni ZŠ). Pobyt ve škole už rodiče moc neovlivní, i když např. obuv určitě svou roli hraje. Za nejméně vhodné platí nejrůznější „crocsy“, plážová obuv…jedním slovem „vyzouvací“ boty.

Velká většina úrazů vzniká při tělocviku. Dá se jim vůbec nějak vyvarovat?
Možná si to může řada lidí myslet, ale není to pravda! Z organizovaných hodin, jako například z tělesné výchovy je mnohem méně úrazů nežli ze školních přestávek nebo mimoškolních aktivit.

Když se dítěti stane ve škole úraz, jak by se správně mělo postupovat? Co má udělat dítě a co rodiče?
Vždy informovat přítomného pedagoga nebo dozor a ten už musí rozhodnout, jak dál. Pedagog by měl rozhodně vědět, že při vážnějších úrazech, např. zlomeninách nebo tzv. dutinových poraněních, tj. poranění hlavy, břicha nebo hrudníku je třeba bezpodmínečně volat záchranku, aby se včas zjistilo, jestli nedošlo také ke skrytému krvácení.

Martin Šalek

tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908

Z historie léčby bolesti: Od rybích kostí až k moderním…

Rybí kosti v době kamenné, maková šťáva v Mezopotámii, výboje elektrického úhoře u starověkých Řeků či objev německého lékárníka Serturnera v podobě morfinu. Historie léčby bolesti je stejně stará a pestrá jako lidstvo samo. Bolest provází člověka v průběhu celého života a již první léky ve formě rostlinných výtažků a alkoholických nápojů ji měly tlumit a mírnit utrpení pacienta. Dnes však existují modernější léčebné postupy.

I přesto, že nejstarší dochované písemné zprávy o historii léčitelství pochází již ze 4. tisíciletí př. n. l. ze starého Egypta, jeho moderní dějiny mají poměrně krátké trvání. Nauka o léčbě bolesti (algeziologie) je v historii lékařství považována za mladý obor a datuje se až od 2. poloviny minulého století. V České republice její základy položil začátkem 70. let anesteziolog Dimitrij Miloschewsky z Fakultní nemocnice Na Bulovce. Z jeho popudu vznikla v roce 1974 komise pro studium a léčbu bolesti při Společnosti anesteziologie a resuscitace ČLS JEP a v roce 1977 i ambulance pro léčbu bolesti ve FN Na Bulovce.

„Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, který je spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. Někdy představuje krátký varovný signál, který upozorňuje na nežádoucí reakce organizmu, pak hovoříme o akutní, nebo také běžné bolesti. Jindy se bolest postupně vyvíjí a stupňuje a má často významné psycho – sociální důsledky, pak hovoříme o bolesti chronické,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Oddělení léčby bolesti Fakultní nemocnice Brno.

Dnes již existují modernější léčebné postupy než stimulace bolestivého místa rybími kostmi či tišení bolesti šťávou lisovanou z makovic. Léčivé přípravky proti bolesti (analgetika) se vyrábějí v různých lékových formách, jako jsou např. tablety, kapsle, čípky nebo náplasti. Obecně nejrozšířenější jsou tablety, u nichž existují formy s rychlým a pomalým účinkem a mohou se tak užívat v různě dlouhých intervalech. Nástup účinku u náplastí je sice pozvolný, ale jejich léčivá látka působí ještě dlouho i po úplném odstranění náplasti. Výhodou čípků je, že nezatěžují játra. Čípky zabírají rychle, protože se snadno dostanou do krevního oběhu.

Mírné akutní bolesti si většinou pacienti léčí sami pomocí volně prodejných analgetik, k lékaři přicházejí obvykle se středními až silnými bolestmi. Moderní formu samoléčby bolesti dnes nejčastěji představují léčivé přípravky s obsahem ibuprofenu či paracetamolu, které ulevují od široké škály bolestí, ať už jde o bolest hlavy, migrénu, bolest zubů, bolesti zad, menstruační bolesti, bolesti svalů, ale i od horečky a příznaků chřipky a nachlazení. Je to například Ibalgin® Rapidcaps 400 mg měkké tobolky, který se v těle snadno rozkládá, okamžitě uvolňuje tekutý ibuprofen a účinná látka se tak rychle vstřebává do krevního oběhu. Účinnou látku paracetamol na bolest různého původu zase obsahuje například tradiční Paralen® 500.

„V každém případě i při domácím léčení je nutné číst příbalové informace a rozhodně nekombinovat přípravky se stejnou účinnou látkou, i když mají jinou lékovou formu – jejich případné nežádoucí účinky se totiž sčítají. Pokud je však bolest dlouhodobá a opakuje se nebo vzniká z neznámé příčiny, je nutné vyhledat lékaře,“ doplňuje MUDr. Marek Hakl.

Ibalgin® Rapidcaps 400 mg měkké tobolky – nezávazná orientační spotřebitelská cena balení 20 tobolek v lékárně je 79 Kč.

Paralen® 500 – nezávazná orientační spotřebitelská cena balení 12 tablet v lékárně je 24 Kč, resp. 36 Kč za balení 24 tablet.

Ibalgin® Rapidcaps 400 mg měkké tobolky je lék k vnitřnímu užití. Obsahuje ibuprofen. Paralen® 500 je lék k vnitřnímu užití. Obsahuje paracetamol. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

SACS.CHC.16.07.0683

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300

Praktičtí dětští lékaři: Vládní koalice devastuje systém pediatrické péče…

Praha, 30. srpna 2016

Odborná společnost praktických dětských lékařů upozorňuje na nedostatky novelizace zákona o vzdělávání lékařů. Změna, kterou zamýšlí Ministerstvo zdravotnictví, se podle ní výrazně dotkne dostupnosti regionální ambulantní péče pro děti a dorost a podle mnohých odborníků naruší systém pediatrické péče u nás. Materiál nyní míří do Poslanecké sněmovny, kde bude zítra (tj. 31. srpna) projednáván v rámci Výboru pro zdravotnictví. V případě schválení se předpokládá, že novela projde na začátku září na schůzi Sněmovny do 2. čtení.

„V praxi přinese změna zákona to, že praktičtí pediatři nebudou jen ve své ordinaci, ale měli by předepsané i směny v nemocnici, které by dle potřeby organizoval kraj. Mohlo by se tak snadno stát, že budete-li potřebovat dětského lékaře, v ordinaci jej nezastihnete. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se snaží řešit nedostatek lékařů v nemocnicích, ale je mi záhadou, proč to dělá na úkor dostupnosti ambulantní péče pro děti. Na problém dlouhodobě upozorňujeme, bohužel se nám nedostává přílišné odezvy. Tento přístup je zarážející zvláště od koalice, která si dostupnost lékařské péče a prorodinnou politiku klade za své priority,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

K problematice zaujímá kritický postoj i Česká lékařská komora. Ve svém vyjádření kritizuje ČLK i další plánované změny současné vlády a Ministerstva zdravotnictví. Návrh by totiž umožňoval nařídit lékařům bez specializované způsobilosti samostatnou práci v nemocnicích bez řádného odborného dohledu. ČLK poukazuje také na finanční poškozování mladých lékařů, což považuje za hrubě demotivující.

Plánované změny Ministerstva zdravotnictví vzbuzují u široké veřejnosti velkou míru nejistoty. Ta vyústila v petici, již podepsalo přes 105 000 rodičů.

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz

M: +420 603 280 300

Konec prázdnin a návrat do práce – Z dovolené rovnou do…

Z letních dovolených si přivážíme především řadu krásných a nezapomenutelných zážitků. Někdy si ale spolu s nimi můžeme dovézt i nežádoucí suvenýr v podobě zdravotních problémů. Většina obtíží nebývá závažná a jde pouze o komplikace vzniklé následkem dlouhého cestování a změnou režimu po dovolené. V některých případech je ale nutné vyhledat lékaře.

Nejčastěji hrozí po letních dovolených vyčerpání z cestování a nachlazení. Mezi typické projevy nachlazení patří rýma, škrábání či bolest v krku, zvýšená teplota nebo horečka, kašel a bolesti hlavy, svalů i kloubů. „V takovém případě doporučuji klidový režim a tlumení bolesti i horečky pomocí analgetik-antipyretik, například pomocí paracetamolu. Tablety Paralen 500 s účinnou látkou paracetamolem tlumí bolest a pomáhají snižovat horečku. Výhodou je existence lékových forem vhodných i pro malé děti, např. perorální suspenze Paralen sus pro děti již od tří měsíců nebo čípky Paralen 100 pro děti s tělesnou hmotností nad 7 kg,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.

Chceme-li obtížím předejít, je důležité si po příjezdu z dovolené doma důkladně odpočinout a nesnažit se být hned plně provozuschopní. Po delší cestě je tělo unavené, při návratu ze vzdálenějších destinací je třeba vyrovnat se i s vlivem časového posunu (tzv. jet lag). Tělo se také musí přizpůsobit aktuálním teplotám (většinou chladnějším). Proto se doporučuje nedělat hned první den po příjezdu žádné namáhavé činnosti, pít hodně vody a vyhýbat se alkoholu a kofeinu. Jste-li přes den unavení, dopřejte si pouze krátký odpočinek (20 – 30 min), abyste pak byli schopni spát v noci.

Pro děti je přechod z volnějšího prázdninového režimu k pevnějšímu řádu školního roku také náročný. Návrat do kolektivu je každoročním zátěžovým testem jejich imunity, protože v dětských kolektivech se všechny druhy infekcí přenášejí neobyčejně dobře. Ke spuštění nemoci může přispět i zvýšená psychická zátěž spojená se začátkem školního roku, protože při stresu se snižuje obranyschopnost. Nesnažte se proto po dětech chtít všechno hned a z počátku slevte ze svých nároků.

Někdy si z dovolené můžeme přivézt i vážnější komplikace. Mezi nejčastější infekční onemocnění z cest patří nejen běžné respirační nákazy nebo lehký cestovatelský průjem, ale i rozličná kožní onemocnění, malárie, žloutenka typu A a B, kapavka a břišní tyfus. „Mezi varovné příznaky patří vysoká horečka nad 38 stupňů Celsia, bolesti břicha a průjem s příměsí krve a kožní projevy. Pokud jimi po příjezdu z exotické dovolené trpíte, a to zejména kombinací těchto příznaků, je třeba neprodleně navštívit lékaře,“ doporučuje MUDr. Lazák.

PARALEN 500 tablety a PARALEN SUS perorální suspenze jsou léky k vnitřnímu užití. PARALEN 100 čípky je lék k zavedení do konečníku. Všechny obsahují paracetamol. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

SACS.GPARALZ.16.06.0591

Paralen 500 – orientační cena v lékárně za balení 12 tablet je 24 Kč, za 24 tablet 36 Kč.

Paralen SUS – suspenze pro děti od tří měsíců, orientační cena v lékárně za balení suspenze je 86 Kč.

Paralen 100 – čípky pro děti s hmotností nad 7 kg, orientační cena v lékárně za balení 5 čípků je 25 Kč.

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300