Nenechte se zmást čísly. Meningokoková onemocnění se nepočítají v tisících,…

Praha, 15. dubna 2019 (GSK)

Epidemiologové od začátku roku evidují předběžně 17 případů invazivního meningokokového onemocnění, z toho 2 úmrtí. Ve srovnání s počty jiných onemocnění to na první pohled nemusí vypadat závažně. Invazivní meningokokové onemocnění ale není radno podceňovat, nezřídka totiž zanechává velmi závažné doživotní následky a již po několika hodinách od prvních příznaků může nemocného ohrozit na životě.

Obě letošní úmrtí se navíc týkala malých dětí. Závažné zdravotní komplikace u nich vyvolal meningokok skupiny B, který je v České republice z dlouhodobého hlediska nejrozšířenějším. „Výjimkou byl jen loňský rok, kdy jsme po 15 letech zachytili víc onemocnění způsobených meningokoky skupiny C. Bylo jich 24, což je ale pouze o jeden případ více než onemocnění způsobených meningokoky skupiny B,“ uvádí MUDr. Pavla Křížová, CSc., z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu.

Pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, k situaci dodává: „Invazivní meningokoková onemocnění ohrožují pacienty svým rychlým průběhem a závažnými komplikacemi, letos jsme hned v prvních týdnech roku zaznamenali skutečně závažné případy. Pokládám proto za důležité připomenout, že je možné se nechat proti této nemoci očkovat.“

Fakt, že čeští lékaři řeší každoročně jen několik desítek případů invazivních meningokokových onemocnění, může v laické veřejnosti vzbuzovat dojem, že nepříliš rozšířená nemoc nepředstavuje žádné větší riziko. To potvrdil i průzkum agentury STEM/MARK¹, která se matek dětí do 5 let věku ptala na to, jakými nepovinnými vakcínami své potomky nejčastěji chrání. Vakcinace proti meningokokům se umístila až na čtvrté pozici za očkováním proti pneumokokům, rotavirům a planým neštovicím.

1. Průzkumu společnosti STEM/MARK pro GSK se ve dnech 22.–25. 2. 2019 zúčastnilo 502 respondentek s dětmi od 2 měsíců do 5 let věku.

Více informací o meningokokových onemocněních a možnostech očkování naleznete také na stránkách www.meningokoky.cz nebo na Facebooku Nedám šanci meningokokům.

Zloděj ukradl z Fakultní nemocnice H. Králové přístroje za 5…

Hradec Králové 15. dubna (ČTK) – Neznámý zloděj ukradl v sobotu večer z Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové pět bronchoskopů a další vybavení. Celková škoda je přes pět milionů korun. K přístrojům se zloděj dostal násilím. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké krajské policie Ivana Ježková.

Nemocnice nyní řeší, jak zajistit péči o nemocné na plicní klinice. „Vedení nemocnice nyní intenzivně pracuje na řešení situace, aby péče o pacienty byla zajištěna. Oddělení zůstalo v provozu,“ řekl ČTK mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Více nemocnice podle něj případ vzhledem k vyšetřování nebude komentovat.

Bronchoskop je přístroj pro diagnostiku plic a dýchacích cest. Skládá se kamery a z pružné části zaváděné do dýchacích cest pacienta. Lékař přístroj při zákroku drží v ruce. Přístrojem lze provádět i odebrání vzorku plic.

„Pachatel či pachatelé vnikli násilím na bronchoskopický sál, kde násilím otevřeli skříně a odcizili pět kusů videobronchoskopů. K tomu odcizili další doplňkové vybavení, například zdroje světla či klávesnice,“ uvedla Ježková.

Policie případ vyšetřuje jako trestný čin krádeže vloupáním, za který pachateli v případě dopadení hrozí trest vězení pět až deset let.

Vzhledem k vyšetřování policie podle Ježkové zatím nebude k případu sdělovat další podrobnosti.

ry sd

Novela zákona o léčivech reaguje i na brexit, usnadní dovoz léků

Praha 15. dubna (ČTK) – Novela zákona o léčivech, která zavádí emergentní systém dodávek léků do lékáren, reaguje podle ministerstva zdravotnictví také na brexit. Usnadní případný dovoz léků z Velké Británie. Ministerstvo předložilo návrh do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě. Spolu se související novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění by zákon měl nabýt účinnosti v prvním čtvrtletí roku 2020.

Ministerstvo navrhuje k zajištění dostupnosti léků, které na českém trhu chybí, také možnost použít léky, jež mají závadu administrativní povahy, která však nemá vliv na kvalitu a bezpečnost léčiva. „Mimo jiné v souvislosti s brexitem umožňuje dovoz léčivých přípravků z Velké Británie v době, kdy již nebude součástí EU, čímž výrobní místa pozbudou příslušné certifikáty správné výrobní praxe, bez kterých standardně nelze dodávat léky na evropský trh,“ uvedlo ministerstvo.

Zásadní novinkou je takzvaný emergentní systém dodávek. Podle něho musí po objednání výrobce dodat lék do dvou dní do kterékoliv lékárny, pokud ho má k dispozici, ale v běžné distribuci dostupný není. Za nedodání do dvou dní bude výrobci hrozit sankce.

„Emergentní systém nemůže být standardní cestou distribuce. Je to doplňkový, výjimečný kanál zajišťující dodávky do lékáren v krajních případech, selže-li standardní distribuční kanál,“ uvedl náměstek ministra Filip Vrubel. Podle něj půjde na základě zkušeností ze Slovenska, které systém zavedlo před necelými dvěma roky, o méně než jedno procento dodávek.

Novela zavádí i další cesty, jak léky pro pacienty zajistit. „Je-li shledán nedostatek některého léčivého přípravku, musí mít stát mechanismy, které zajistí možnost dovozu a použití tohoto přípravku nebo jeho adekvátní náhrady, i pokud by některé z formálních náležitostí nebyly řádně splněny,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Návrh tak upravuje například situace, kdy lék nesplňuje všechny formální podmínky pro uvedení na český trh. V současně předkládané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění se zároveň umožní mimořádná úhrada léku, který by nedostupný nahradil, ale běžně z veřejného zdravotního pojištění hrazený není.

Ministerstvo chce také bránit vývozu léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění mimo ČR, pokud by hrozil jejich nedostatek. Vyvážet léky tak budou moci jen výrobci nebo jimi pověření distributoři.

Nejčastějším důvodem výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.

van mha

Nemocnice Valašské Meziříčí letos dokončí modernizaci lůžek

Val. Meziříčí (Vsetínsko) 15. dubna (ČTK) – Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny Agel, letos dokončí modernizaci lůžkového fondu. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.

„Od roku 2012, kdy s modernizací lůžkového fondu vedení nemocnice začalo, bylo prozatím pořízeno celkem 184 elektricky polohovacích postelí včetně antidekubitních matrací na standardní oddělení a jednotky intenzivní péče v celkové hodnotě převyšující sedm milionů korun. Posledních 35 lůžek bude dodáno během letošního roku na gynekologicko-porodnické oddělení,“ uvedla mluvčí.

Letos v březnu již nemocnice vybavila 46 elektricky polohovatelnými lůžky za téměř dva miliony korun obě interní oddělení.

Nová polohovací lůžka přinesla pacientům především vyšší komfort a pohodlí. „Dokončení modernizace lůžkového fondu pro nás znamená významný posun ve zvyšování kvality péče o pacienty, bezpečí a také snížení rizika možného úrazu. Přidanou hodnotou je taktéž zmírnění fyzické zátěže u personálu,“ uvedla hlavní sestra nemocnice Jana Pelikánová.

Lůžka jsou vhodná také pro pacienty s větší hmotností i výškou. „Lůžka mají navíc dvoudílné sklopné plastové postranice pro snadnou manipulaci s pacientem. Díky ovladači si může každý pacient sám polohovat jednotlivé díly ložné plochy a také nastavit výšku lůžka,“ uvedla Pelikánová.

jmk hj

Corriere della Sera: Podpora nadměrných velikostí vede k obezitě

Řím 14. dubna (ČTK/Corriere della Sera) – Obchody s módním oblečením se přizpůsobily stále výraznější části obyvatel, kteří potřebují větší velikost. Tento trend s sebou ale nese riziko, že se rozšíří vážný problém se zdravím, píše italský deník Corriere della Sera. Nadměrné velikosti jsou osvobozeny od cla, a to nejen ve Spojených státech, kde jsou obchody s nadměrnými velikostmi téměř všude. Také v Itálii roste počet obézních, a tak lze i tam vidět obchody s XXXL oblečením.

Záměr je to bohulibý, protože obchody tak vycházejí vstříc potřebám stále větší vrstvy obyvatel, odstraňují stigmatizaci těl, která neodpovídají klasickým kánonům diktovaným módou a pomáhají mnohým, aby se cítili lépe. Ovšem ve studii Východoanglické univerzity se zdůrazňuje, že normalizace nadměrných velikostí s sebou přináší i nenadálý vedlejší účinek, totiž to, že lidé nebojují s kilogramy navíc, které jsou hrozbou pro zdraví.

Britští vědci, kteří publikovali výsledky svého výzkumu na stránkách časopisu Obesity, nashromáždili údaje o téměř 24.000 osobách s nadváhou a obezitou a zjistili, že podíl těch, kdo podceňují vlastní tloušťku, znepokojivě narůstá. Dnes je 58 procent mužů s nadváhou přesvědčeno, že nadváhu nemají, zatímco v roce 1997 se tento podíl pohyboval kolem 48 procent. U žen pak podíl těch, které si reálně neuvědomují své kilogramy navíc, vzrostl z 24 procent v roce 1997 na dnešních 31 procent. Mezi obézními se podíl těch, kteří si myslí, že je zcela normální, co jim ukazuje váha, zvýšil ze šesti na 12 procent.

Jak je možné, že se osoba cítí být ve formě, ačkoli má nadměrnou velikost? Například jen jedna osoba s nadváhou ze dvou chce zhubnout. „Nicméně normální váha je definována na základě výpočtu, kdy je riziko úmrtí nejnižší: kdo je v normě, tedy má index tělesné hmotnosti mezi 18 a 25 (poměr mezi tělesnou výškou a váhou), má naději, že bude žít déle než ten, kdo má nadváhu či obezitu. Být obézní navíc znamená drastické snížení kvality života a zdraví,“ uvádí Ferruccio Santini, předseda Italské společnosti pro obezitu a ředitel centra obezity a endokrinologie při univerzitě v Pise.

Mnozí to ještě nepochopili, ale obezita je skutečně nemoc: zhoršuje metabolické funkce a produkuje celkový chronický zánět, který usnadňuje vznik dalších chorob, jako je cukrovka, kardiovaskulární nemoci či nádory. Navíc obézní člověk žije o deset let méně a deset let života stráví s horším zdravotním stavem. Uvědomit si problém s nadváhou a snažit se jej řešit je nezbytné především proto, aby se člověk cítil lépe. Avšak podle britských vědců se to stává stále méně. Chybné vnímání tělesné hmotnosti není problémem jen v Británii, ale i v Itálii. Podle údajů italského ministerstva zdravotnictví se každý druhý obézní Ital považuje jen za „robustního“, zatímco Italky o sobě mají realističtější mínění: pouze 35 procent žen s nadváhou se považuje za „plnoštíhlé“.

Jak uvádějí britští vědci, problém je výraznější mezi chudším obyvatelstvem, které často ignoruje problémy spojené s obezitou a má problém s tím, aby zahájilo zdravý životní styl, například proto, že zdravá jídla jsou dražší. Také v Itálii jsou rozdíly, a to sociálněekonomické a teritoriální: na jihu a na ostrovech je podíl obézních lidí a lidí s nadváhou mnohem vyšší než na severu.

Také stigmatizace obézních je pro tyto lidi nepříjemná. „Kdo je obézní nebo má nadváhu, nesmí být obviňován, protože na hromadění tuku má často vliv i genetika. Máme však možnost, na rozdíl od tělesné výšky či barvy vlasů, s tím něco udělat. Cílem je především změna životního stylu, která pomáhá shazovat kilogramy a upevnit zdraví,“ dodává Santini.

pel spr

Vláda posoudí úpravu školení v údržbě zdravotnických přístrojů

Praha 13. dubna (ČTK) – Poslanecký návrh úprav školení v údržbě zdravotnických přístrojů vláda před zákonodárci zřejmě nepodpoří, ale ani neodmítne. Dodavatelé by podle novely museli proškolit pracovníky nemocnic v kontrolách, údržbě a opravách přístrojů, pokud o to nemocnice požádá. Za školení by si mohli účtovat jen skutečně vynaložené náklady a nesměli by časově omezovat platnost potvrzení o školení. Kabinet podle podkladů pro pondělní schůzi vysloví obavy z možného snížení bezpečnosti přístrojů.

Cílem úprav je podle předkladatelů z řad poslanců hnutí ANO, ODS, hnutí SPD a Starostů zamezit nežádoucím, byť nyní legálním praktikám, kterými se dodavatelé přístrojů podle nich snaží vytvářet další zisk. Naopak zdravotnickým zařízením by navrhované změny zákona mohly podle autorů novely přinést úspory.

Kabinet upozorní na to, že za bezpečnost přístrojů nesou ze zákona odpovědnost výrobci a návrh do ní zasahuje. „Nově stanovené povinnosti sice mohou vést ke snížení nákladů poskytovatelů zdravotních služeb na školení interních zaměstnanců provádějících bezpečnostně technickou kontrolu nebo servis, ale ve svém důsledku mohou vést ke snížení bezpečnosti používaných zdravotnických prostředků,“ stojí v předběžném stanovisku, které vláda pošle po schválení Parlamentu.

Předkladatelé poukazují na to, že dodavatel přístroje může v současnosti žádost nemocnice o proškolení jejích zaměstnanců odmítnout nebo požadovat za školení neúměrnou částku. Nemocnice se tak podle nich může stát závislá na drahém externím servisu přístrojů. Pokud by novela platila, dodavatelé by pracovníky nemocnice na její žádost museli jednorázově proškolit a mohli by za tuto službu účtovat jen „prokazatelně a účelně vynaložené náklady“, tedy například náklady na dopravu, stravné a čas strávený školením.

V případě, že by dodavatel požadované školení nezajistil, hrozila by mu podle novely pokuta až 300.000 korun. Stejnou horní hranici sankce předkladatelé navrhují pro případy, pokud by školitel nevydal potvrzení o školení.

Vláda také poukáže na nedávno schválené evropské nařízení o zdravotnických přístrojích, jež má zvýšit jejich bezpečnost a bude účinné v květnu příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví chystá kvůli předpisu návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích. Poslanecká novela by tedy byla účinná jen několik měsíců.

mbc gcm

Corriere della Sera: Jak zůstat v práci soustředěni

Řím 13. dubna (ČTK/Corriere della Sera) – Únava, strach, že nestačíme všechno udělat, vyrušování (zejména chytrými mobilními telefony) a chybějící vůle mohou vést k tomu, že se přestaneme soustředit na studium nebo na práci a ztrácíme drahocenný čas. Co můžeme udělat, abychom se zase dokázali soustředit? Tak se táže italský deník Corriere della Sera.

Multitasking, čili to, že se snažíme dělat více věcí zároveň, naši výkonnost nezlepší, to je jen mýtus. Jakmile se odpoutáme od duševní práce a jsme vyrušeni tím, že zapojíme do něčeho jiného emoce a poznávací funkce, pak se naše schopnost řešit původní úkol rychle zhorší. Laboratorní testy ukázaly, že mentální přeskakování z jednoho úkolu na druhý snižuje naši výkonnost až o polovinu oproti tomu, kdybychom oba úkoly řešili postupně po sobě. A pozor: je zapotřebí 20 minut k tomu, abychom dosáhli stejné úrovně koncentrace, jakou jsme měli předtím, než jsme byli vyrušeni.

Fyzická aktivita prospívá nejen našemu srdci, ale také mozku, protože zlepšuje náladu a snižuje úroveň stresu a úzkosti, které soustředění neblaze ovlivňují. Podle studie Harvardovy univerzity se při sportu uvolňuje molekula, která stimuluje růst neuronů a zlepšuje funkci těch, které již existují, a to příznivě ovlivňuje kognitivní funkce a soustředění. Další studie ukázaly, že fyzická aktivita zlepšuje prospěch studentů: oblast hipokampu v mozku, kde sídlí dlouhodobá paměť, je u sportujících studentů větší než u těch, kteří převážně sedí.

Napište si seznam toho, co máte udělat, a to podle naléhavosti. To vám pomůže soustředit se na to, co děláte, neboť nebudete muset myslet na to, co ještě udělat musíte. Po splnění všech úkolů se dostaví spokojenost.

Nezapomínejte na přestávky. Je to jasné: křivka pozornosti poté, co dosáhne svého vrcholu, nevyhnutelně klesá až do té míry, že nepomůže žádné úsilí. Je tedy lépe povolit si malé pauzy. Některé studie prokázaly, že výkonnost toho, kdo si dává malé pauzy, je lepší než výkon toho, kdo pracuje bez přerušení.

Lépe je také nenosit si práci domů. Jestliže myslíte na něco jiného, stimuluje to kreativitu a stává se, že vás řešení nějakého problému napadne zrovna ve chvíli, když myslíte na jiné věci nebo ve snu.

Vyhledávejte klidné místo. Hlučné kanceláře, křičící děti i dopravní lomoz nepřispívají k soustředění, neboť stimulují produkci stresového hormonu kortizolu.

Jak jsme již uvedli, největším nepřítelem soustředění jsou chytré telefony. Jestliže se odpojíte od internetu a vypnete mobil, pomůže to soustředěnosti. Také místnost, kde pracujeme, ovlivňuje produktivitu. Uklizený pracovní stůl bez zbytečností redukuje vizuální stimuly a pomáhá v soustředění.

Ke zlepšení našeho výkonu ve studiu a v práci je důležité jíst vyváženou stravu. Ideální jsou sacharidy s nízkým glykemickým indexem, jako jsou celozrnné pečivo, zelenina a luštěniny. „Pro dobrou funkci pozornosti, koncentrace a paměti je vhodné konzumovat zeleninu s tmavozelenými listy, jako je špenát, čekanka a rukola, protože obsahují nejen hořčík, ale i lutein, který chrání oči,“ uvádí Stefano Erzegovesi z kliniky Svatého Rafaela v Miláně.

Samozřejmě si nemůžeme vybrat, kdy budeme pracovat nebo studovat, ale mozek funguje v různých ročních obdobích různě. Dobrá zpráva pro ty, kdo se připravují k maturitě: mozek může být maximálně aktivován v červnu, v období blízko letnímu slunovratu. Minimální schopnost aktivace přichází v polovině prosince, uvádí belgická studie publikovaná loni na stránkách vědeckého časopisu PNAS.

pel hej

Jehly po narkomanech v ulicích Brna pomohou najít i hledači kovů

Brno 12. dubna (ČTK) – Injekční stříkačky a jehly po narkomanech o víkendu pomohou v ulicích Brna strážníkům najít i hledači kovů při každoroční akci Jehla. S detektory projdou vytipovaná dětská hřiště. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Strážníci v Brně za loňský rok našli v ulicích 3792 injekčních stříkaček a jehel, které tam po sobě zanechali narkomani. Meziročně je to zhruba o 1200 více.

Městská policie nemůže podle zákona drogovou problematiku prošetřovat, sbírá tak alespoň injekční stříkačky. Akce Jehla se koná každoročně v několika desítkách měst, strážníci v Brně při ní za jediný den našli 137 stříkaček.

Letos městská policie spojí síly se spolkem Archeo Moravia, jehož členové budou na vytipovaných dětských hřištích svými přístroji hledat ostré nebo jinak nebezpečné kovové předměty. Strážníci se na herních plochách a v jejich okolí zaměří na hledání aplikačních pomůcek a hledačům s detektory budou pro případ jakéhokoli nebezpečného nálezu k dispozici.

„Spolek Archeo Moravia se snaží chránit archeologické lokality, a tím i historii naší země. Záleží nám na společnosti jako celku. Spolupráce se strážníky při akci Jehla je pro nás proto naprosto přirozená. Obzvlášť, když máme možnost pomoci dětem,“ uvedl předseda spolku Tomáš Merta.

V sobotu se tak do brněnských ulic vydá 20 strážníků a obdobný počet členů spolku a sympatizantů. Hlídky městské policie zkontrolují okolí řek, málo frekventované uličky u firemních areálů, odlehlá zákoutí, ale i místa, která jsou zpravidla bezproblémová. Zaměří se tedy i na parky a odpočinkové zóny. Archeo Moravia stihne projít asi 50 dětských hřišť.

„Podobná iniciativa ze strany veřejnosti není obvyklá, ale o to více ji vítáme a upřímně nás těší. Na dětských hřištích a pískovištích se nebezpečné předměty i díky péči městských částí téměř nikdy nenacházejí. I strážníci je ovšem preventivně pravidelně kontrolují, a s nabídkou spolupráce Archeo Moravia jsme proto okamžitě souhlasili,“ uvedl ředitel Městské policie Brno Luboš Oprchal.

Strážníci každé zkontrolované hřiště označí u vstupu cedulí s datem a časem prohlídky. Jednoduchý komiks ve spodní části pak dětem vysvětlí, jak se chovat při nálezu injekční stříkačky.

Především rodiče by měli poučit své děti, aby na nalezené stříkačky a jehly v žádném případě nesahaly. Při nálezu je vhodné se obrátit na městskou policii, strážníci mají pro odstranění potřebné vybavení a jsou proškolení. Pokud by se dospělí rozhodli odklidit stříkačku sami, vždy by měli postupovat se zvýšenou opatrností a v ideálním případě ji uchopit v rukavicích nebo alespoň do kapesníku. Je nutné vyvarovat se jakéhokoli kontaktu s jehlou. Doporučuje se vložit stříkačku do PET lahve a pečlivě ji uzavřít víčkem.

lip kš

NASA provedl rozsáhlý výzkum vlivu pobytu ve vesmíru na…

Washington 12. dubna (ČTK) – Organismus amerického astronauta Scotta Kellyho se za jeho 340denního pobytu ve vesmíru v mnoha směrech změnil, ale po návratu se až na výjimky vrátil do normálu. Vyplývá to ze studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která porovnávala životní funkce Scotta Kellyho a jeho dvojčete Marka. Výzkum se prováděl v rámci příprav lidí na dlouhodobé vesmírné cesty, například na Mars, který může trvat dva až tři roky a s nímž NASA počítá kolem roku 2033.

Scott Kelly pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v období 2015 a 2016, zatímco Mark, který býval rovněž astronautem, zůstal na Zemi. Biometrické údaje bratrů Kellyů dokumentovalo 84 odborníků z 12 univerzit. Zajímali se o změny na buněčné úrovni, fyziologický stav i poznávací funkce. Studie, jež vyšla v odborném časopise Science, je označována za „nejúplnější přehled reakce lidského organismu na vesmírný let“.

Andy Feinberg z univerzity Johnse Hopkinse, který se výzkumu zúčastnil, řekl, že coby dvojčata mají bratři Kellyové „v zásadě shodný genetický kód“, takže všechny změny zdokumentované za Scottovy cesty lze přičíst pobytu vesmíru.

Stav bratrů se zjišťoval před, během něj a po letu. Na Zem byly z ISS dopraveny prostřednictvím zásobovacích raket vzorky Scottovy krve, moče a stolice. V témže rytmu byl sledován Mark. Scott Kelly si po návratu stěžoval na únavu podobnou jako při chřipce. Do šesti měsíců ale většina potíží ustoupila.

Mezi měřenými údaji byla tloušťka krční tepny, jejíž zesílení může být příznakem kardiovaskulární choroby nebo rizika mozkové mrtvice. „Naším hlavním objevem je, že Scottova tepna se za letu zesílila a zůstala v tomto stavu po celou misi,“ sdělil Stuart Lee z NASA. U Marka nic podobného vědci nezaznamenali. Scott na ISS ztratil sedm procent tělesné hmotnosti, zatímco Markova se za totéž období zvýšila o čtyři procenta.

Kognitivní testy byly provedeny před, během a po Scottově pobytu a u Scotta bylo zaznamenáno snížení poznávacích schopností. Dále také změna střevních mikrobů, poškození DNA a prodloužení telomerů, tedy koncových částí chromozomů. Po návratu na Zem ale vědci u Scotta konstatovali urychlené zkracování i úbytek telomerů, což může být úkazem negativního důsledku vesmírného pobytu na zdraví buněk. Telomery se u lidí zkracují s věkem a jsou znakem stárnutí.

Vědce zajímaly také změny na úrovni genů – většina, ale ne všechny se po Scottově návratu vrátily do normálního stavu. Ty, které se na normální úroveň nedostaly, se váží k imunitnímu systému. Odborníci se domnívají, že příčinou může být například vesmírné záření a pobyt ve stavu beztíže. ISS obíhá na dráze, jež se nachází pod radiačními pásy, které jsou v okolí Země. Steven Platts z NASA vysvětlil, že na ISS jde tedy o vystavení mnohem menší dávce radiace, než tomu bude při letu na Mars.

Zjistilo se také, že Scottův imunitní systém reagoval ve vesmíru správně a při aplikaci vakcíny proti chřipce jeho tělo pracovalo stejně, jako by tomu bylo na Zemi. NASA považuje imunitní systém astronautů za zásadní ukazatel pro výběr lidí na dlouhodobé vesmírné pobyty.

Odborníci mají v plánu udělat další roční výzkum, který bude vycházet z toho provedeného na Kellyových. „Posaďte mne do kabiny, jsem připraven,“ zažertoval k tomu padesátiletý Scott Kelly.

sva nob

Nizozemský lékař je otcem 49 dětí svých pacientek,ukázal test…

Rotterdam 12. dubna (ČTK) – Nizozemský lékař bez vědomí svých pacientek opakovaně používal své sperma při pokusech o umělé oplodnění, a stal se tak otcem nejméně 49 dětí. Potvrdil to dnes test DNA, jehož provedení někdejším pacientkám a jejich potomkům letos povolil soud. O výsledku testů informovala organizace Defence for Children, která se kontroverzním případem dlouhodobě zabývá.

Lékař nejspíš na své klinice zplodil ještě více dětí, protože otcovství u dalších 22 potomků dobrovolně přiznal.

Lékař Jan Karbaat dlouhá léta vedl kliniku zaměřenou na léčbu neplodnosti v Barendrechtu na předměstí Rotterdamu. Zemřel v roce 2017. Už během jeho života pojala řada jeho pacientek podezření, že lékař při mimotělním oplodnění použil namísto avizovaného spermatu anonymního dárce své vlastní sperma. Začaly se proto u soudů domáhat provedení testů otcovství, protože lékař odmítal genetický materiál k testům dobrovolně poskytnout.

Testy DNA soud povolil krátce po smrti lékaře v roce 2017, testování se ale zdrželo kvůli nesouhlasu jeho rodiny. Jeho provedení bránila lékařova manželka, letos v únoru nicméně soud rozhodl, že navzdory nesouhlasu rodiny smí testování pokračovat.

Sám Karbaat podle advokáta postižených rodin tvrdil, že je biologickým otcem 60 dětí ze zkumavky. Jeho reprodukční klinika ukončila činnost v roce 2009 po stížnostech na vážné administrativní nesrovnalosti.

lep mka