Krizovým linkám pro seniory či děti přibývá volání kvůli sebevraždám

„Člověk, který se pokusí o sebevraždu, nechce ve skutečnosti zemřít. Jenom touží žít jiný život, než jaký má,“ řekla zástupkyně vedoucí Linky seniorů a psycholožka Klára Gramppová Janečková.

Linka seniorů přijme ročně zhruba 30.000 volání. I když se počet příliš nemění, závažnost hovorů podle Gramppové Janečkové roste. „Každý den máme jeden sebevražedný hovor, kde už je nějaký plán k ukončení života, a k tomu několik hovorů, kdy lidé mají sebevražedné myšlenky… Naši klienti čekají na ambulantního psychiatra tři až šest měsíců, což není dostupná péče,“ uvedla psycholožka. Dodala, že málo je i krizových center pro lidi v tíživé situaci, bývají jen ve velkých městech a zastavila se také reforma psychiatrické péče se vznikem center duševního zdraví.

Podle zástupkyně vedoucí linky roli u seniorů hraje nejen nedostupnost psychiatrické péče, ale také nedostatek pečovatelských a jiných služeb v domácím prostředí. Pokud nemají lidé ve vysokém věku potřebnou podporu k uchování soběstačnosti, kvůli omezením upadají do samoty a depresí.

Dětská krizová Linka bezpečí podle vedoucí svých odborných služeb Kateřiny Liškové loni odbavila přes 97.900 hovorů, e-mailů a chatových kontaktů. Víc než třetina se týkala psychických obtíží, z toho 4800 tématu sebevražd. „Je to meziroční nárůst o 33 procent,“ podotkla Lišková. Upřesnila, že započatých pokusů o sebevraždu linka loni řešila 689.

Kvůli odchodu ze světa se na linku obracejí nejčastěji mladí od 14 do 17 let. Dvě třetiny jsou dívky. Ty podle Liškové spíš vyhledají pomoc a jsou ochotnější o problémech mluvit. Důvodem sebevražedných myšlenek a pokusů bývá podle expertky situace v rodině, ale i šikana, zneužívání či deprese. Část dětí si také sama ubližuje. „Sebepoškozování bývá velmi rizikové. Je tu tenká hranice, může dojít až k úmrtí,“ uvedla Lišková.

Vládní zmocněnkyně uvedla, že se pracuje na řešení k posílení dostupnosti psychosociální podpory. Mohli by ji podle Šimáčkové Laurenčíkové poskytovat vyškolení lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří by k terapii získali registraci. „Blížíme se k modelu řešení. Současný stav, kdy velká část lidí know-how má, ale nemůže služby nabízet, je neudržitelný,“ uvedla zmocněnkyně.

Ročně si v Česku život vezme zhruba 1200 lidí. Čtyři pětiny tvoří muži. Riziko sebevraždy roste ve vyšším věku, u lidí bez partnera, s duševním onemocněním, jinou vážnou chorobou a bolestmi, závislostí na alkoholu či drogách, bez práce, v ekonomických potížích či při domácím násilí.