Lékaři zkoumají, jak snížit úmrtnost lidí, jejichž srdce utrpí kardiogenní šok

Mezi příznaky kardiogenního šoku patří rychlý a slabý puls, popelavá pleť, studená kůže či mramorové končetiny. Je to stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatek krve a postupně selhávají orgány. „I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ sdělil Ošťádal, jenž je předsedou České kardiologické společnosti.

Cílem studie bylo porovnat dva terapeutické přístupy v léčbě těžkého kardiogenního šoku. Prvním byla časná konzervativní léčba a druhým okamžité napojení pacientů na ECMO, což je mimotělní technika, která dočasně nahradí funkci plic a srdce. Právě ECMO se kromě jiných přístrojů používá v kritických případech proto, aby si srdce odpočinulo.

„Analyzovali jsme soubor 117 pacientů, 58 z nich bylo ihned napojeno na ECMO a 59 zahájilo počáteční konzervativní léčbu. Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, z okamžitého zavedení ECMO profitovali,“ sdělil Ošťádal. Výsledky mohou podle něj významně ovlivnit současnou lékařskou praxi.