První menstruace přichází v průměru ve 12 letech a 7 měsících. Krvácení ovlivňuje nadváha i genetika

Autor: Redakce | Zpravodaj | 28. 2. 2018

Vrbno pod Pradědem, 1. března 2018 (LESENSKY.cz)

Věk prvního menstruačního krvácení se v moderní době posunul na hranici 12 let a 7 měsíců. Kvůli současnému životnímu stylu přichází menses u dnešních dívek dříve než v minulosti. Začátek menstruace ovlivňuje genetika, ale i postava mladých žen. Jak se pozná příchod první menstruace či jaké hygienické potřeby by měly dívky používat, to prozradí ve svém komentáři renomovaný gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

K první menstruaci dochází u dívek mezi desátým a patnáctým rokem. Nástup menses, intenzita krvácení či bolesti při menstruaci, to vše je ovlivňováno jak geneticky, tak i výškou, hmotností, množstvím tělesného tuku a vody. Průběh prvního krvácení tak není možné předpovědět a ovlivnit. Například dívky s nadváhou mohou mít převahu estrogenů, které se více tvoří v tukové tkáni, a v důsledku toho může být děložní sliznice vyšší. Takzvaně hyperplastická děložní sliznice může vést k silnějšímu krvácení.

V minulosti první menses přicházelo u dívek později. Moderní životní styl a způsob stravování vede k tomu, že se průměrný věk prvního krvácení snižuje. Stojí za tím právě i častější nadváha u mladých děvčat, které kvůli vyšší hladině estrogenů začnou krvácet dříve a intenzivněji. Aktuálně se průměrný věk první menstruace zastavil na hranici 12 let a 7 měsíců.

Na první menstruaci se zeptejte matky či babičky

Příchod první menstruace je možné rozeznat díky četným indiciím. Mladá žena totiž v tomto období prochází mnoha změnami. Jde například o počínající růst tělesného ochlupení, zvětšování prsou, pobolívání v podbřišku a někdy lze pozorovat i hlenovitý výtok z pochvy. Dobu prvního menses je možné určit také podle žen v rodině, protože i genetika zde hraje určitou roli. Jestliže tak například matka a babička měly nástup menstruace dříve, dá se předpokládat, že i dcera začne krvácet v podobném věku.

Dívky by měly počítat s tím, že první dva roky bývá menstruace nepravidelná a až poté se stabilizuje. Výkyvy v cyklu je tak v tomto období nemusejí znepokojovat. Bude-li však krvácení silnější s většími ztrátami krve, je možné stav upravit užíváním doplňků stravy s fytoestrogeny a mateří kašičkou, vhodný je například přípravek Sarapis mensis.

Menstruační kalíšky nejsou pro mladé dívky vhodné

Dívky by měly vyhledávat specifické hygienické potřeby. Vhodné jsou klasické menstruační vložky či menší tampony, které jsou určeny i pro panny. V dnešní době můžeme registrovat nový trend v používání menstruačních kalíšků, jež sbírají menstruační krev a je možné je použít opakovaně. Tyto kalíšky však mohou používat jen dívky a ženy, které již měly pohlavní styk.

Menstruační kalíšky jsou vnímány jako moderní a ekologické, přitom však s sebou nesou určitá rizika, která nejsou příliš známá. Pro ženské tělo je přirozené, aby menstruační krev odtékala pryč, kalíšky ji však zadržují. Pokud si žena nechá kalíšek zavedený po delší dobu a krvácení je silnější, hrozí zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní. To může vést i k zanesení částí děložní sliznice a vzniku endometriózy, jež způsobuje nejen silné bolesti, ale i neplodnost. Navíc při manipulaci s kalíškem hrozí mnohem větší riziko zanesení infekce do pohlavních orgánů než u běžných vložek. U tamponů je zase potřeba dbát na pravidelnou výměnu, opět kvůli riziku infekce. Proto může být užívání kalíšků či tamponů rizikové zvláště u mladých dívek, které ještě nemají s menstruací a hygienou potřebné zkušenosti.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy na úpravu menstruace či lepší průběh menopauzy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.