Jan Janský objevil krevní skupiny při studiu duševních chorob

„Systematické naše vyšetřování, byť k účelům psychiatrickým nepřineslo žádný cennější praktický užitek, objevilo pozoruhodná, dosud nikdy neuvedená fakta,“ napsal v roce 1907 Janský, který hledal souvislost mezi psychotickými stavy svých pacientů a jejich srážlivostí krve. Tuto spojitost sice nenašel, ale popsal čtyři základní krevní skupiny, jež označil římskými číslicemi (I až IV).

Landsteiner definoval tři krevní skupiny A, B a 0 již v roce 1901, ke čtvrté se ale nedostal, neboť pracoval s příliš malým vzorkem, který tvořilo 28 jeho kolegů. Mezi nimi byli i Alfred von Decastello a Adriano Sturli, kteří už v roce 1902 objevili skupinu čtvrtou (AB), kterou tehdy označili jako „výjimku z Landsteinerova pravidla“. Nezávisle na nich objevil všechny čtyři skupiny v roce 1906 Janský a v roce 1910 též Američan William Lorenzo Moss.

Jako objevitele krevních skupin uznala Janského v roce 1921 lékařská komise v USA, kde také posléze chirurgové jeho klasifikaci uznávali a vycházeli z ní při transfuzích. Karl Landsteiner byl za svůj celoživotní výzkum v oblasti hematologie odměněn v roce 1930 Nobelovou cenou. Možná by ji dostal i Janský, který ale devět let před tím zemřel.

Pro úspěšné transfuze krve ale bylo potřeba ještě jednoho důležitého objevu, na němž se koncem 30. let 20. století podílel rovněž Landsteiner. Jde o takzvaný Rh faktor, pojmenovaný podle opice druhu makak (Macacus rhesus), na nichž dělal Landsteiner pokusy a díky nimž tuto další vlastnost pro klasifikaci krevních skupin rozpoznal. Rh faktor může být podle přítomnosti respektive nepřítomnosti různých antigenů na povrchu červených krvinek buď Rh+ (pozitivní), či Rh- (negativní).

Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze a po absolvování lékařské fakulty pražské univerzity v roce 1898 nastoupil jako lékař na psychiatrickou kliniku, kde již na samém začátku vědecké kariéry učinil svůj největší objev. Krátce po vypuknutí první světové války byl jmenován profesorem, ale dobrovolně šel na frontu, kde sloužil jako lékař. V roce 1918 se stal přednostou neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze, tři roky nato ale v Černošicích u Prahy zemřel 8. září 1921 na následky ischemické choroby.

Jan Janský, o jehož životě v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve, byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.