Vědci vyvinuli novou kultivační metodu pro studium leukémie a testování…

U lidí s CLL se nadměrně množí bílé krvinky známé jako B-lymfocyty, které pak oslabují imunitní systém. Nemocní jsou více náchylní k infekcím, pociťují únavu, trpí anémií nebo zvýšenou krvácivostí, protože abnormální B-lymfocyty postupně utlačují zdravé krvetvorné buňky v kostní dřeni.

Při léčbě se používají cílená léčiva zaměřená přímo na nádorové B-lymfocyty, ovšem postupem času se buňky mohou naučit, jak léčbě odolávat, a léky pak přestanou fungovat. Jedním z problémů zpomalujících vývoj nových léčiv je to, že leukemické buňky se nemnoží v laboratorních podmínkách tak jako v lidském těle. Chybí jim podpůrné mikroprostředí pacientových mízních uzlin.

Vědci se proto snaží simulovat podobné prostředí v laboratorních podmínkách, aby mohli studovat proces dělení buněk a testovat léčiva. Dosud dostupné modely jsou však nepříliš účinné, navíc drahé. Tým složený z vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITEC Vysokého učení technického v Brně vyvinul efektivnější model. Obsahuje buňky kostní dřeně, které jsou upraveny tak, aby samy tvořily proteiny, takzvané cytokiny.

„Tyto buňky byly geneticky modifikovány tak, aby v laboratorní kultuře podporovaly množení CLL buněk. Tak není potřeba do pokusů přidávat uměle vyrobené cytokiny, které jsou velice drahé. Díky tomuto modelu jsme mimo jiné poprvé popsali, že inhibitory kináz z rodiny RAF mohou účinně zastavit množení CLL,“ uvedla první autorka studie Eva Hoferková.

Díky spolupráci s vědci institutu CEITEC Vysokého učení technického se podařilo model otestovat v myších. Studenti v laboratoři Lucy Vojtové připravili speciální scaffoldy, drobné porézní válečky z kolagenu, které lze osadit upravenými podpůrnými buňkami a vložit do podkoží myši, kde se tak uměle vytvoří mikroprostředí pro růst leukemických buněk.

„Díky společné transplantaci podpůrných buněk na scaffoldu a CLL buněk jsme dosáhli přihojení a růstu leukemických buněk, ke kterému jinak v myších nedochází. Tento postup umožňuje vytvoření ‚pacientského avatara‘. Teoreticky můžeme z buněk kteréhokoliv pacienta připravit myš využitelnou například k testování léčiv,“ uvedl vedoucí studie Marek Mráz.