Výrobci: Pacientům v ČR je dostupných 60 pct nových léků,…

Podíl léků, které se do Česka dostávají, podle analýzy roste. Zatímco v roce 2018 zaujímalo Česko dvacáté místo, v roce 2020 jedenácté, loni sedmé. „Těch 104 léčiv ale neznamená, že má český pacient sedmou nejlepší šanci, aby se léků dostal, protože může jít i o jednoho léčeného pacienta,“ uvedl výkonný ředitel AIFP David Kolář. V dostupnosti bez omezení je ČR na 25. místě mezi 36 posuzovanými zeměmi.

Široce dostupných bylo loni 18 nových léků, například schválené léky na migrénu nebo vzácné kožní nádory. Osm léků dostalo ve sledované době více než 1000 pacientů, 25 léků 100 až 999 osob, 47 léků pak dostalo méně než deset pacientů. Podle Koláře tak šlo zřejmě o zdravotní pojišťovnou povolenou výjimečnou úhradu v případě, že není jiná možnost léčby, kterou upravuje paragraf 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.

Zkrátila se také doba od schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA) do dostupnosti léků v ČR. V roce 2018 čekali čeští pacienti 600 dní, loni 435, vyplývá z dat. Například v Německu jsou nové léky dostupné zhruba za čtyři měsíce od schválení.

Podle Jany Skoupé, ředitelky společnosti EconHealth, která se věnuje farmakoekonomii, může být částečně vina i u výrobců léků. „Z části je to i vina průmyslu, protože léky nepřihlašuje nebo je přihlašuje pozdě,“ uvedla s tím, že některým vyhovuje úhrada prostřednictvím výjimky.

Z léků schválených EMA v roce 2022 je podle ní 42 procent v ČR dostupných, z toho 59 procent je omezeno na výjimečnou úhradu prostřednictvím paragrafu 16, 27 procent omezeno na předepisování ve specializovaných centrech a 14 procent omezeno na předepisování lékařem specialistou.

Podle Koláře patří mezi důvody nižší dostupnosti těchto léků pro české pacienty omezená kapacita některých zdravotnických zařízení, která by je mohla předepsat, časové prodlevy v léčbě a omezení lékařů, kteří je mohou předepsat, a diagnóz, na než je mohou předepsat.

Limitem českého systému jsou také omezené prostředky, které do něj na léčiva z veřejného zdravotního pojištění přicházejí, současná pravidla byla nastavená v roce 2008. „Náš systém není připravený na velmi drahé léky pro jednotky pacientů, kterých bude přibývat,“ uvedl Kolář. Dodal, že zatímco u léků se jejich nákladová efektivita pro systém posuzuje poměrně striktně, v jiných oblastech zdravotní péče tomu tak není.