Lidé se mohou zapojit do mezinárodního výzkumu o workoholismu

Závislost na práci se projevuje silným nutkáním věnovat maximum času práci, omezenou schopností korigovat její množství, zanedbáváním rodiny a volnočasových aktivit či abstinenčními příznaky, pokud člověk nemá možnost pracovat.

I když negativní dopady workoholismu jsou značné, rozpoznat tuto závislost je obtížné. „Odhaduje se, že závislostí na práci trpí šest až 20 procent populace, přesnější údaje však chybí. Negativa jsou přitom značná a zahrnují deprese, vyhoření, nefunkční rodinné vztahy a rozvody, rozpad sociálních vazeb, zanedbávání zdravotní prevence nebo zvýšenou nemocnost,“ uvedla Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V SYRI se specializuje na výzkum pracovního zdraví a je zároveň koordinátorkou české části projektu.

Cílem výzkumu je podle ní získat aktuální údaje, identifikovat rizikové faktory pro vznik nejen pracovní závislosti, ale také pracovní deprese a pracovního vyhoření, a v neposlední řadě zvýšit povědomí veřejnosti o psychických onemocněních v práci a jejich prevenci. Výzkum se koná v 60 zemích formou anonymního on-line dotazníkového šetření.

Zábrodská uvedla, že v mnoha vyspělých západních společnostech se stále více klade důraz na výkon, produktivitu a soutěživost. Nadměrná práce je společensky oceňována, a to jak pro práci samotnou, tak pro prestiž, kterou přináší. „Obecně se uvádí, že napříč nejvyspělejšími zeměmi stoupá výskyt jak workoholismu, tak perfekcionismu, a celkově se mění společenské klima směrem k očekávání dokonalosti a představy, že každý musí být nejlepší a úspěšnější než druzí,“ poznamenala.

Závislost na práci je formou úniku od nepříjemných emocí, takže se dá očekávat, že v současném období zvýšeného stresu a zátěže bude častější i výskyt této závislosti, dodala Zábrodská.

Každý, kdo dotazník vyplní, obdrží detailní zpětnou vazbu týkající se svého osobního psychosociálního fungování v práci a o možných rizicích pro duševní zdraví, včetně vyhodnocení rizika závislosti na práci, pracovní deprese či vyhoření. Zpětná vazba také zahrnuje informace o některých rizikových faktorech na straně organizace a vedení.