Farmaceuti chtějí zlepšit povědomí o správném nakládání s léčivy

„Našim hlavním cílem je upozornit zejména mladé lidi, kteří jsou ochotni měnit své návyky, na rizika spojená s nesprávným zacházením s léčivy a ukázat jim, jak lze těmto rizikům předcházet a do budoucna jim i zabránit,“ uvedla v tiskové zprávě přednostka Ústavu chemických léčiv Radka Opatřilová.

V kurzu, jehož úvodní přednáška se uskuteční on-line 2. června, se zájemci dozví, jak správně skladovat léčiva a jak zacházet s volně prodejnými potravinovými doplňky a přípravky tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení a změnám vlastností. „V neposlední řadě, chceme účastníky kurzu upozornit, že ne vždy jsou léčiva a volně prodejné potravinové doplňky tím jediným řešením ke zlepšení zdravotního stavu a že je důležitá konzultace s lékařem nebo lékárníkem,“ doplnila Opatřilová.

Na podzim se uskuteční cyklus přednášek věnovaných také problematice kosmetických, čisticích a hygienických přípravků. Výzkum vědců z brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí v minulosti ukázal, že právě se zbytky léčiv nebo čisticích prostředků a kosmetiky si ani čistírny odpadních vod neumějí poradit. Dlouhodobé působení „koktejlu“ ze zbytků saponátů, kosmetiky nebo léků pak může zapříčinit neúčinnost léčiv, poškození imunitního systému nebo i poruchy v učení a chování.

Ve vodě, půdě i v živočišných tkáních v celé Evropské unii našli vědci zbytky léčivých přípravků v koncentracích, které se liší v závislosti na daném přípravku a na povaze a blízkosti zdrojů. Běžně se takto vyskytují léky proti bolesti, antimikrobiální látky, antidepresiva, antikoncepční přípravky a antiparazitika.