Vědec: Koronavirus může mít na český výzkum negativní dopad

Praha 23. března (ČTK) – Situace kolem nového koronaviru podnítí řadu výzkumů, českou vědu ale může i negativně zasáhnout. Nedávné zmapování imunitní reakce u pacientky v Austrálii je pokrok, je však třeba zodpovědět další otázky. V rozhovoru s ČTK to řekl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Dopad nynější situace na tuzemskou vědu může být být dvojí. Za prvé ten, že přijde ekonomická krize a nebudou peníze. Výzkum se pak „rozdělí“ na základní a aplikovaný a ten základní by na tom mohl prodělat,“ uvedl Hirsch. Zároveň se podle něj do studia koronavirů pouští a ještě pustí mnoho lidí. „Situace nás už, částečně emotivně, navedla k tomu, abychom zjišťovali, co by se dalo dělat. Myslím, že výzkumných návrhů vznikne hodně a bude důležité zaměřit se na základní výzkum. Ačkoliv epidemie nejspíš skončí předtím, než se něco úplně nového vyvine,“ řekl. Dodal, že by tak mohlo jít více peněz právě na výzkum virů, spíše se však obává, že výzkum v Česku pocítí negativní důsledky zvláštních opatření.

K nejpozoruhodnějším výzkumným krokům kolem koronaviru Hirsch řadí vývoj léčiv a vakcín. K nedávnému zmapování imunitní reakce pacientky s nemocí COVID-19 v Austrálii, které by v této oblasti pomoci, uvedl, že je to důležitý krok. „Problém však je, že pacientka byla jen jedna, navíc poměrně mladá a dostala se z toho docela dobře. Měla nízkou zánětlivou reakci, při nebezpečných chřipkách je naopak zánětlivá reakce vysoká, to se mluví o takzvaných cytokinových bouřích,“ vysvětlil.

„Studie tedy potvrzuje, že u lidí tohoto věku nebývá tak silná zánětlivá reakce. Naopak nemůže zodpovědět jednu z nejzajímavějších věcí – proč na nemoc umírají staří lidé,“ podotkl k případu Hirsch. Zmínil hypotézy, podle kterých právě seniory a některé mladší lidi s těžkým průběhem cytokinová bouře postihne. „U cytokinové bouře se teoreticky ví, proč vzniká, ale není jasné, proč u někoho ano a u jiného ne,“ řekl vědec. Australská studie tak podle něj implikuje otázku, jaký by byl průběh například u osmdesátiletého člověka.

Hirsch připomněl, že z vědeckého hlediska je zajímavé i to, že onemocnění COVID-19, na rozdíl od jiných infekčních chorob, které ohrožují především seniory a děti, pro děti není zvlášť nebezpečné. Nicméně zdůraznil, že současná studie může přispět k výzkumu protilátek, které virus zneutralizují. „Jde o to najít protilátky a odpověď cytotoxických buněk, o kterých se ve studii píše, která by byla specifická a užitečná z hlediska člověka a vadila by viru,“ řekl.

Vědci z australského Institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu výsledky v úterý publikovali v časopise Nature Medicine. Nyní se chtějí zaměřit právě na pacienty s těžším průběhem.

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle šířícímu se koronaviru na světě pracuje více než deset výrobců léčiv.

Šárka Loukotová mol