Třetí Světový den karcinomu slinivky břišní

Tisková konference pod názvem Karcinom slinivky břišní „opomíjený“ zabiják mezi zhoubnými nádory proběhla dne 16. 11. 2016, přičemž letošní Světový den karcinomu slinivky břišní připadá na 17. 11.

Úvod k tiskové konferenci přednesli prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK a Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK, seznámil přítomné nejen s úvodem do problematiky tohoto onkologického onemocnění, ale také s evropskou iniciativou v rámci dne, který je celosvětově věnovaný problematice karcinomu slinivky břišní.

Hledisko pohledu chirurga a otázku nutnosti centralizace chirurgických výkonů u tohoto onemocnění přiblížil prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie VFN a 1. LF UK v Praze.

Výkonný ředitel spolku OnkoMaják Tomáš Kruber objasnil působení společnosti a jejich aktivity pro pomoc onkologickým pacientům.

---

Smyslem tiskové konference je upozornit na onkologické onemocnění, které patří ke stále ještě opomíjeným „zabijákům“ mezi zhoubnými nádory, a přes veškerá varování pře veškerá burcující varování zůstává na okraji nejen veřejného, ale i vědeckého zájmu. Veřejnost je nutné upozornit na skutečnost, že ve všech klinických stadiích je doba přežití pacientů s diagnózou karcinom slinivky břišní nejkratší v porovnání s jinými zhoubnými nádory. Především alarmujícím údajem by měl být fakt, že pětiletá doba přežití nemocných s tímto karcinomem je < 5 %.

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., ve svém vystoupení připomněl, že karcinom slinivky břišní je „největším zabijákem“ mezi zhoubnými nádory, v současné době je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na maligní nádory. Jen v Evropě dosáhl v roce 2015 počet úmrtí pacientů s touto diagnózou počet 104 481. Po roce 2022 pak budou karcinomy slinivky břišní po karcinomu plic druhou nejčastější příčinou úmrtí. Přičemž statistická data z ČR uvádějí, že tento karcinom je 10. nejčastějším zhoubným onemocněním u mužů a 7. u žen.

Důležité je seznámit veřejnost s hlavními rizikovými faktory tohoto onemocnění. Patří mezi ně: vyšší věk – nad 60 let, abúzus tabáku a alkoholu, chronická pankreatitida, obezita (o 20–40 % vyšší počty úmrtí na karcinom slinivky břišní) a diabetes. Na základě genetických alterací vzniká 5–10 % těchto karcinomů.

Pro lékaře, kteří přicházejí do styku s těmito pacienty, je nevyhnutelná inovace diagnostických a léčebných postupů. Přičemž je velmi důležitou skutečností, že výsledky terapie jsou v podstatě stejné ve všech zemích, které disponují vyspělou lékařskou péčí, bohužel se v blízké budoucnosti neočekává průlomové řešení tohoto problému. Méně než 2 % z celkových prostředků na výzkum zhoubných nádorů je použito na výzkum karcinomů slinivky břišní.

Nejdůležitější příčinou krátkého přežití nemocných, po diagnostikování tohoto onkologického onemocnění, je pozdní diagnóza. Medián doby přežití pacientů s pozdně stanovenou diagnózou činí je necelých 5 měsíců. Jistě výstražnou zprávou je, že v dnešní době stále nemáme k dispozici metody pro časné odhalení této zhoubné nemoci a také vývoj účinných léčebných možností zaostává za možnostmi v terapii ostatních maligních nádorů.

Lékařská disciplína, která se zabývá příznaky tohoto maligního onemocnění, je velmi specifická a symptomy nemoci se často projevují pozdě. Nicméně varujícími příznaky, na které je třeba širokou veřejnost upozorňovat, jsou:

o bolest v nadbřišku, která často vyzařuje do zad,

o neobjasnitelné bolesti zad,

o nechutenství a s tím spojený neobvyklý váhový úbytek,

o pocity nevolnosti,

o projevy neinfekční žloutenky,

o změny barvy a konzistence stolice (tzn. stolice jílovitá, průjmovitá),

o záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu,

o nově vzniklý diabetes mellitus (žloutenka) 2. typu,

o rozvoji choroby mohou předcházet též projevy tzv. depresivního syndromu.

Výkonný ředitel spolku OnkoMaják Tomáš Kruber přiblížil činnost společnosti. „Naším cílem je pomocí regionálních zastávek kampaně Řekni NE rakovině slinivky zvýšit povědomí široké veřejnosti a podpořit výzkum této zákeřné nemoci. Pokud jí nebude věnována patřičná pozornost, bude v roce 2030 druhým nejčastějším důvodem úmrtí na onkologické nemoci a to je opravdu alarmující,“ říká Tomáš Kruber, výkonný ředitel organizace Onkomaják. „Kampaň je součástí celoevropských aktivit, do kterých se Česká republika letos poprvé zapojila. Fotografií ve fialovém tričku, či s fialovými doplňky může naši kampaň na sociálních sítích podpořit také široká veřejnost,“ popisuje aktivity Onkomajáku směřované k Mezinárodnímu dni rakoviny slinivky. „Organizace Onkomaják spustí ve spolupráce s prof. MUDr. L. Petruželkou, CSc., v nejbližších dnech také poradnu pro pacienty a členy jejich rodin. Na webové stránky www.onkomajak.cz/poradna budou mít možnost zájemci poslat své dotazy směrované k diagnostice i léčbě,“ doplňuje Kruber.

Graf 5leté relativní přežití: ZN v ČR