Hospodářské výsledky nemocnic Královéhradeckého kraje se vloni zlepšily

Nový Bydžov, 27. 3. 2019 (ZH KHK)

Nemocnice spadající pod Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a. s. již finálně uzavírají výsledky svého hospodaření za rok 2018. Oproti předpokládanému finančnímu plánu se podařilo celkové výsledky hospodaření nemocnic v rámci holdingu zlepšit o téměř 37,1 mil. Kč. Celková ztráta všech čtyř nemocnic je v roce 2018 zhruba 32,4 mil. Kč. Nejvíce se v hospodaření meziročně zlepšila Oblastní nemocnice Náchod.

„S potěšením mohu konstatovat, že se celkové hospodaření všech nemocnic spadajících pod ZH KHK a.s. výrazně zlepšilo, a to na celkových -32, 440 mil. Kč. Vloni přitom nemocnice hospodařily s výsledkem -69, 570 mil. Kč,“ představil výsledky nemocnic za rok 2018 náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar. „Do konce března nemocnice ještě dopočítávají a zaúčtovávají některé transakce a probíhala jednání k tzv. dohadným položkám. To jsou nerealizované úhrady zdravotních pojišťoven za poskytnutou a vykázanou zdravotní péči,“ informoval předseda představenstva ZH KHK a.s. Ing. Marian Tomášik, MBA.

Největší meziroční změna ve výsledcích hospodaření proběhla v Oblastní nemocnici Náchod. Již koncem roku 2017 byla nastavena určitá ekonomická opatření, která výsledek za rok 2017 stáhla na -59, 575 mil. Kč, oproti očekávané ztrátě 117 milionů. V roce 2018 se pak podařilo výsledek snížit na -29, 711 mil. Kč. „Jsem přesvědčen, že zastavení propadu hospodaření náchodské nemocnice je především díky důsledným krokům a novým opatřením, které se podařilo obhájit i před zaměstnanci nemocnice. Těm bych chtěl velmi poděkovat za kvalitně odvedenou práci. Vše se ale za ten rok srovnalo a já věřím, že se bude i nadále držet trend postupného zlepšování,“ doplnil náměstek Cabicar.

Náchodská nemocnice během roku 2018 přijala mnohá opatření, která měla její hospodaření znovu nastartovat. „Naši zaměstnanci a především primáři oddělení se bohužel museli mnohdy v rámci svého hospodaření na oddělení uskromnit. I přes to, že ze začátku byly nějaké problémy, myslím, že se nám podařilo nemocnici stmelit a pracovat jako jeden tým s jediným cílem – vyvést naši nemocnici z červených čísel a spolupodílet se na jejím dalším rozvoji,“ vysvětluje kroky v řízení nemocnice statutární ředitelka Ing. Ivana Urešová, MBA.

Dlouhodobě nejpříznivější jsou výsledky Oblastní nemocnice Jičín, která jako jediná vloni vykázala opětovně zisk, tentokrát ve výši 525 tis. Kč. Výrazně se zlepšilo hospodaření Městské nemocnice Dvůr Králové nad Labem, která skončila s výsledkem -587 tis. Kč a snížila tak předloňskou ztrátu o cca 5,1 mil. Kč. Hospodaření Oblastní nemocnice Trutnov vloni skončilo na -2,668 mil. Kč, což je lepší výsledek o 11,800 mil. Kč než v předchozím roce.

Všechny nemocnice se v neposlední řadě zajímají kromě řízení nákladů také o své výnosy, a to především ze strany pojišťoven. „Čilá jednání probíhají se zdravotními pojišťovnami o neuhrazené a vykázané péči za předchozí období. K některým dohodám již došlo, některé jsou stále v jednání. V každém případě, pokud by s pojišťovnami došlo k dohodě, jde o další finanční příjmy do rozpočtu nemocnic,“ vysvětluje místopředseda představenstva ZH KHK a.s. MUDr. Jiří Řezníček.

Hospodaření nemocnic také výrazně pomohly některé společné aktivity, které Zdravotnický holding inicioval a které již probíhají. „Jedná se např. o společný postup při jednání s pojišťovnami, společná výběrová řízení nebo sjednocování nákupu zdravotnického materiálu. V rámci některých výběrových řízení šetříme nemocnicím miliony korun. Vloni jsme také za účelem daňové optimalizace vytvořili DPH skupiny, ve které se podařilo ušetřit cca 3,8 milionu korun,“ dodává předseda představenstva ZH KHK a.s. Ing. Marian Tomášik, MBA.

Na udržení péče na ztrátových odděleních přispívá také Královéhradecký kraj, a to tzv. vyrovnávací platbou za závazek veřejné služby. Vloni do nemocnic ZHKHK takto poslal na provoz více jak 236 milionů Kč. Výše uvedené výsledky tak jsou včetně započítaného závazku veřejné služby. V roce 2018 kraj v tomto závazku veřejné služby uhradil také plošné navýšení mezd o 10 % v tarifní části a na DPČ. Jednalo se o 146 milionů Kč. Letošní opětovné navýšení mezd o 10 % předpokládáme z plateb od zdravotních pojišťoven. Celkové výsledky všech organizací vč. Zdravotnického holdingu a Královéhradecké lékárny jsou pak -13, 662 mil. Kč.

Stále více Čechů postihuje mozková mrtvice. Jaké jsou možnosti…

Prostějov, 27. března 2019 (Naděje)

V roce 2017 končily v českých nemocnicích úmrtím nejčastěji hospitalizace pro cévní nemoci mozku, dokládají aktuální údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Lékaři u nás v posledních letech sledují mírný nárůst počtu pacientů s mozkovou mrtvicí. Existují však účinné metody prevence i regenerace. Prospěšné jsou v tomto ohledu také bylinky.

Cévní nemoci mozku sužují české pacienty. Nejnovější data ÚZIS ukazují, že v roce 2017 byly důvodem k hospitalizaci v 16,3 procentech případů. Byla u nich zjištěna nadprůměrná ošetřovací doba, která činila 13,3 dne. I přesto lidé hospitalizovaní pro tato onemocnění jim nejčastěji podlehli, a to v 9,9 procentech případů.

Cévní mozková příhoda – strašák vyspělých zemí

„V posledních letech v České republice pozorujeme mírný nárůst počtu pacientů, které postihne cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice. Ročně se jedná o přibližně 47 tisíc osob,“ říká profesor Jaroslav Michálek z brněnské kliniky Cellthera. V globálním měřítku patří mozková mrtvice mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Nastává v případě, že je do některé části mozku snížen nebo zcela přerušen přísun krve v důsledku vytvoření krevní sraženiny. Následně dochází k odumření mozkové tkáně. Cévní mozková příhoda se hojně objevuje u lidí s vysokým krevním tlakem. Mezi rizikové faktory patří také obezita, diabetes nebo vysoká hladina cholesterolu v krvi. „Mozkové mrtvici je možné poměrně účinně předcházet. Důležité je nekouřit a dodržovat zdravý životní styl,“ uvádí základy prevence Jarmila Podhorná, odbornice na gemmoterapii (medicínu pupenů) ze společnosti Naděje. Při prevenci cévních mozkových příhod a vůbec veškerých cévních problémů je třeba se nejprve zaměřit na očistu cév. V tomto směru jsou úspěšné bylinky. K nejlepším patří echinacea, pelargonie a gotu kola.

Dále je důležité přispět k regeneraci cév. Na jejich zpevnění, rozšiřování a tím zrychlení průtoku krve dobře působí především gemmoterapeutika (výtažky z pupenů). „Nejúčinnější jsou gemmoterapeutika jako kaštan jírovec, jeřáb oskeruše, kotvičník zemní a hlavně jinan. Ke zpevnění cév může pomoci tinktura z pupenů z černého bezu a lnice. Důležitá je též péče o játra, která ke zlepšení cévních problémů přispívá,“ říká Podhorná.

Regenerace pomocí bylin i kmenových buněk

Pokud člověka mozková mrtvice postihne, důležité je co nejdříve zahájit léčbu. Rozpuštění krevní sraženiny by mělo proběhnout do tří, maximálně čtyř a půl hodiny. Lze tak zabránit trvalým následkům. Při rehabilitaci po cévní mozkové příhodě mohou být prospěšné bylinky. Vhodná je třezalka, která pomáhá k obnově nervového vlákna. „Nejlépe účinkuje v kombinací pitné kúry, obkladů a masáží třezalkovým olejem,“ upozorňuje Jarmila Podhorná. Pro podporu regenerace a obnovy mozkové tkáně je vhodný bělotrn kulatohlavý.

Zdravotní stav pacientů po mozkové mrtvici však nelze vždy zlepšit pouhou rehabilitací. Medicína ale pokročila a v současné době existuje i v takovém případě řešení. „V rámci klinického výzkumu sdruženého v Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii jsme ukázali, že vlastní kmenové buňky získané výhradně z jejich tukové a pojivové tkáně dokáží významně utlumit chronický zánět v místě postižení mozku a zároveň regenerují podpůrnou mozkovou tkáň,“ uvádí profesor Michálek. Je však třeba, aby pacienti upravili svůj denní režim – pravidelně cvičili a změnili jídelníček. „Nejlepších výsledků dosahujeme u lidí, kteří aktivně spolupracují. Můžeme se pochlubit i zcela uzdravenými pacienty po mozkové mrtvici,“ dodává profesor Michálek.

Přínosy i rizika současné praxe v očkování se budou diskutovat na…

Praha, 27. března 2019 (Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.)

Na veřejném slyšení v Senátu 28.3. budou diskutovat politici a odborníci o současné situaci v očkování u nás i ve světě. „Chceme se k problematice očkování postavit čelem, a tak jsme k veřejnému slyšení sezvali odborníky jak z řad zdůrazňujících přínosy současné očkovací praxe, tak i odborníky upozorňující na její rizika,“ říká za organizátory člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Mezi hlavní témata bude patřit i novela zákona schváleného vládou, která počítá s odškodněním případných zdravotních následků povinného očkování. Diskutovat se bude i situace kolem očkování na spalničky. Příspěvky se zcela jistě dotknout i trendu stále snižující se proočkovanosti populace a také rozhodnutí Ústavního soudu, který před třemi lety rozhodl o tom, že očkování lze za určitých podmínek odmítnout. „Nechceme se vyhýbat žádnému tématu. Na místě budou všichni klíčoví lidé, kteří v Česku mají k systému očkování co říci,“ doplňuje senátor Jaroslav Malý. Očkování je obecně považováno za nejúčinnější známý způsob, jak předejít infekčním nemocem. Díky očkování se některé nemoci podařilo téměř eliminovat. „Usilujeme-li však o kolektivní imunitu a nařídíme proti nejnebezpečnějším nemocem očkovat povinně, musíme také nést následky za újmu na zdraví, kterou tím nechtěně určitému počtu lidí můžeme způsobit,“ říká profesor interního lékařství a senátor Jaroslav Malý. O přínosech a rizicích očkování přijdou diskutovat s politiky vakcionologové, odborníci infekčního lékařství i z řad oponentů současné očkovací praxe.

Veřejné slyšení se bude konat 28. 3. 2019 od 10.00 hod. v Zaháňském salonku Senátu Parlamentu ČR,

Valdštejnské nám. 4, Praha 1 (vstup přes recepci C 1 z Valdštejnské ulice).

V rámci programu vystoupí:

• Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR – zahájení a cíle veřejného slyšení

• Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu PČR – zahájení a cíle veřejného slyšení

• Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví ČR – novela zákona o očkování

• MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, člen výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP – Proočkovanost populace a její význam

• Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., Společnost infekčního lékařství ČLS JEP – rizika očkování

Odpůrci očkování

• Mgr. Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozálio – Výhrady k očkování a související návrhy

• Prof. MUDr. Roman Prymula, PhD, CSc. náměstek pro zdravotní péči, Ministerstvo zdravotnictví ČR, předseda České vakcinologické společnosti‚ ČLS JEP – Současný přístup k očkování a nová statistika

V zemích EU, které dříve omezily kouření, ubývá kuřáků…

Praha 27. března (ČTK) – V zemích Evropské unie (EU), které zavedly dříve zákaz kouření v restauracích a veřejných prostorách, ubývá kuřáků rychleji. Pomalejší jsou většinou země, které v restauracích tolerují kuřárny. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V Česku platí omezení od poloviny roku 2017, podle odborníků už se objevily první pozitivní dopady na zdraví. V roce 2017 v Česku kouřilo asi 28 procent populace.

Nejvíc kuřáků ubylo od roku 2006 ve Velké Británii a Dánsku (o 14 procent). Obě země zakázaly kouření v uzavřených prostorách v roce 2007, ve Skotsku začal zákaz platit už o rok dříve. O desetinu se mezi lety 2006 a 2017 počty kuřáků snížily také v Estonsku, Maďarsku, Nizozemsku, Švédsku a Irsku, které zákaz zavedlo jako první v EU už v roce 2004.

Více než třetina populace kouří z evropských zemí v Bulharsku, Řecku, kde zákaz není přísně postihován, a také ve Francii a Chorvatsku, kde kuřáků podle statistik dokonce přibývá. Podobně roste počet kuřáků i v některých zemích, které umožňují zřizování kuřáren v restauracích, jako je Slovinsko, Portugalsko nebo Slovensko. Ve Švédsku sice zákon kuřárny povoluje, v roce 2006 tam ale kouřilo jen 18 procent populace a předloni bylo se sedmi procenty nejlepší v EU.

Podle odborníků se projevily první pozitivní dopady už i necelé dva roky trvajícího zákazu v Česku. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové ubylo hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. Za rok by tak nemuselo být hospitalizováno asi 20.000 lidí, větší úbytek je u starších 60 let. České zdravotnictví by tak mohlo ušetřit asi půl miliardy korun ročně.

Loni v květnu odborníci na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zveřejnili výsledky dotazování mezi kuřáky, které ukázalo, že snížili počet cigaret v průměru asi o tři denně.

V Česku je podle odborníků asi 1,4 milionu kuřáků. Sedm z deseti by rádo přestalo. Úspěšnost odvykání bez odborné pomoci je jen asi čtyři procenta. Po roce léčby v centrech pro závislé na tabáku je to asi 39 procent. Péče center léčby závislosti na tabáku je hrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění, pacienti si hradí léky.

Podle ministerstva zdravotnictví náklady státu spojené s kouřením dosahují 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Nejúčinnější prevencí kouření je podle Králíkové vysoká cena cigaret, tedy vysoká daň na tabák.

Ročně kvůli nemocem přímo souvisejícím s kouřením zemře zhruba 16.000 Čechů. Nejvíc kuřáků umírá na onemocnění srdce a cév. Asi 15 procent z nich postihne rakovina plic, která zabíjí nejvíc ze všech nádorů. Podle Králíkové se případné omezení kouření v populaci projeví na úmrtnosti až za 30 let.

Vztah zemí EU ke kouření:

zdroj: Eurostat, Eurobarometr

* data nejsou dostupná

** původně platit v restauracích a barech, po dvou letech zmírněný na malé bary. V roce 2018 rozšířený plošně po zásahu soudu

*** na restaurace rozšířený později

van

Policisté se nechají vyšetřit na protilátky kvůli spalničkám

Praha 27. března (ČTK) – Policejní prezidium nechá kvůli nárůstu případů spalniček vyšetřit policisty na protilátky. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidia Jozef Bocán. Podle výsledku vyšetření pak podle něj dostanou příslušníci policie případně nové očkování. V dětství očkovaní dospělí totiž nemusí být před nemocí plně chráněni. Od začátku roku onemocnělo v ČR spalničkami už více než 360 lidí, podle dřívějšího odhadu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jich letos může být až 1000.

“Tuto problematiku v žádném případě nepodceňujeme, a proto ve spolupráci se Zdravotnickým zařízením ministerstva vnitra stanovujeme v první fázi ty nejvíce ohrožené skupiny policistů, kterých se případná nákaza spalničkami může týkat napříč celou republikou. U těchto skupin bude v nejbližší době proveden screening a následně dle jeho výsledků případné očkování,” uvedl Bocán.

Zástupci jedné z laboratoří, které vyšetření protilátek provádějí, uvedli, že podle jejich zkušeností více než třetina lidí s vakcinací nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek. Proti spalničkám nejsou očkovaní lidé narození před rokem 1969, do roku 1981 se očkovalo jen jednou dávkou. Imunní jsou jen ti, kdo nemoc prodělali.

Naočkovat se nově musí do konce dubna také zaměstnanci nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví. Proti spalničkám se v Česku povinně očkuje, očkování je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje protilátky proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte.

ado snm

Trendy v evropském lékárenství – léky na předpis až do…

Praha, 26.3.2019 (ČAPIL)

Nechat si doručit lék na předpis až domů, to je aktuálně téma i pro Českou republiku. Chceme-li se zařadit mezi progresivní země v této oblasti, měli bychom čerpat ze zkušeností Německa, Norska, Finska a řady dalších, kde si pacient zcela běžně objedná lékařem předepsaný lék i v libovolné on-line lékárně, kterou si vybere a ta mu jej následně doručí. To přináší výhody zejména chronickým a imobilním pacientům. Tématem se proto zabývala i březnová odborná konference o lékárenství s mezinárodní účastí pořádaná Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Podle zahraničních zkušeností se elektronicky objednává asi 5–7 % léků

Právě ty nejvyspělejší evropské země jako jsou například Německo, Norsko, Finsko, Dánsko (a v nejbližší době i Polsko) a více než 10 let zkušeností, jsou důkazem toho, že zásilkové lékárny mají smysl a zájem pacientů o jejich služby se stále zvyšuje. I na to poukázal na konferenci MZ ČR o trendech v evropském lékárenství Max Müller, prezident Evropské asociace zásilkových lékáren.

Komplexní servis pro pacienta je trend

„Možnost vydávat léky předepsané lékařem také zásilkovým způsobem rozšíří pacientům možnosti a naše více než dvacetiletá praxe v online lékárenství potvrzuje, že takový servis bude komplexní službou. Nehledě k tomu, že zjednoduší dostupnost pro některé skupiny pacientů,“ upozorňuje PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v ČR Lékárna.cz, a dodává: „Lékárník bude mít dost času a klidu zhodnotit správnost předpisu a odhalit kontraindikace a chyby, které může po konzultaci s předepisujícím lékařem napravit a případně lék změnit.“

Pacient dnes musí lékárnu v některých případech navštívit dvakrát, protože některé léky nejsou drženy z ekonomických důvodů skladem, případně se jedná o individuálně připravované léčivé přípravky. Když si pacient bude moci objednat předepsaný lék z domova bez ohledu na otevírací dobu lékárny a případně opakování cesty, stane se pro něj vyzvedávání potřebných léků komfortní aktivitou.

„V zásilkovém výdeji léků dostane pacient také podrobnou písemnou tzv. dispenzační informaci o užívání a dávkování svého léčivého přípravku, ke které se může kdykoli vrátit podle své potřeby,“ uvádí některé výhody této formy výdeje léků PharmDr. Finsterle, a doplňuje: „Pacient získá i informace o vedlejších účincích a případných interakcích, bude zajištěna telefonická a e-mailová hotline podpora na straně vydávající lékárny.“

Elektronické objednávání není jen fenoménem doby, ale také pomoc handicapovaným

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) Mgr. Václav Krása, který zná problémy lidí se zdravotním postižením z osobní zkušenosti, uvádí: „Pro mnoho z nás je lékárna nedostupná, ale často potřebujeme léky na předpis. Lék nemůže být vydán jiné osobě, než které je předepsán. Já ale 10 let nebyl v lékárně, zařizují mi to asistenti,“ a připomíná: „Zásilkový výdej léků na předpis představuje i nemalou finanční úsporu pro imobilní pacienty, kteří již nebudou závislí na donášce léků prostřednictvím třetích osob, kterým za tuto službu dnes platí.“ „Pozměňovací návrh myslí na posílení kontroly správného předpisu lékařem a posílení kontroly výdeje těchto léčivých přípravků. Pro pacienty to bude znamenat možnost volby, kde a jak si léky vyzvednout. Zvýší také dostupnost samotných léčivých přípravků pro značně velikou skupinu osob, jsem rád, že nám v tom významně pomáhá poslanec Patrik Nacher,“ dodává Václav Krása.

Poslanec Patrik Nacher, který stojí za pozměňovacím návrhem zákona, kterým se zavádí zásilkový obchod s léčivými přípravky vázanými na recept, jenž připravili právníci Národní rady osob se zdravotním postižením, v této souvislosti v médiích připomněl, že návrh pomůže zejména osobám se zdravotním postižením a imobilním lidem, kteří často už dnes do lékáren nechodí a posílají tam místo sebe své příbuzné nebo asistenty a naváže tak na spuštění projektu e-recept.

Postup zásilkového výdeje léků na předpis

• Chronický pacient se zdravotním postižením, či imobilní pacient telefonicky kontaktuje svého ošetřujícího lékaře a požádá ho o předpis léků.
• Ošetřující lékař předepíše léky formou e-receptu a zašle pacientovi příslušný kód
• e-receptu formou SMS na jeho mobilní telefon.
• Pacient si vybere, zda s e-receptem zajde do klasické lékárny či zvolí internetovou lékárnu, která pro něj bude mít nejlepší podmínky, obratem objedná přes internet předepsaný lék a kód elektronického receptu sám vepíše do příslušné chráněné kolonky na webové stránce internetové lékárny.
• Lékárník zkontroluje na základě e-receptu kompletní předpis všech léků pro pacienta, který lék objednává. Operativně po telefonu může věc konzultovat s předepisujícím lékařem a ve spolupráci s ním může předpis léku opravit v případě, že objeví nežádoucí lékové interakce.
• Internetová lékárna obratem vydává lék pacientovi v potřebném množství, kvalitě a pomocí spolehlivé certifikované přepravní služby až domů, k jeho rukám.
• K zásilce léku internetová lékárna přiloží písemné kompletní informace o správném užití léku a příp. interakcích.
• Pacient sám, osobně, převezme svůj vlastní lék v domácím prostředí a dopravci potvrdí převzetí.
• Po celou dobu bude mít pacient k dispozici internetovou a telefonickou podporu lékárny, ze které si lék objednal formou individuálního kontaktu přes hot-line lékárny.

Sušice by měla v pololetí převzít od Penty zpět svou…

Sušice (Klatovsko) 26. března (ČTK) – Sušice na Klatovsku by si měla do poloviny roku převzít zpět od skupiny Penta svou nemocnici. Na provozování městské nemocnice se v roce 2015 dohodla radnice se skupinou Nemos, jež se později stala součástí Penty. Fungování nemocnice, která kvůli nedostatku lékařů omezovala provoz, řada lidí ve městě dlouhodobě kritizovala. V pondělí se zástupci města a Nemosu dohodli na převzetí nemocnice a na harmonogramu jednotlivých kroků, sdělili dnes ČTK mluvčí Penta Hospitals Lenka Holá a starosta Petr Mottl (ODS). Pacientů by se změny neměly nijak dotknout.

V nejbližších dnech město s Nemosem podepíše harmonogram kroků nutných k převodu zařízení. Až bude nemocnice opět v rukou města, otevře se prostor pro jednání s Plzeňským krajem o možném začlenění do sítě krajských nemocnic. “Město se z naší strany může spolehnout na plnou součinnost a podporu. Nemocnice je po odborné i personální stránce dočasně stabilizovaná a jako malá regionální nemocnice se může do budoucna stát součástí krajského zdravotnictví,” řekla Holá.

Krajská radní odpovědná za zdravotnictví a zároveň sušická opoziční zastupitelka Milena Stárková (ČSSD) míní, že by si město mělo zřídit společnost s ručením omezeným, na kterou by soukromý provozovatel převedl smlouvy nemocnice se zdravotními pojišťovnami, pohledávky a podobně.

“Hlavním zájmem města a současného provozovatele je udržet v Sušici funkční nemocnici, která bude poskytovat obyvatelům i návštěvníkům kvalitní a bezpečnou péči v největším možném rozsahu. Chceme proto jednat rychle, abychom maximálně zkrátili přechodné období a dali zaměstnancům nemocnice jistotu, že s nimi počítáme,” uvedl Mottl. Doufá, že nemocnice bude převedená do konce června.

Stárková uvedla, že nevidí problém v tom, aby městská organizace dokázala nemocnici, alespoň na přechodné období, provozovat. Rozpočet jedenáctitisícové Sušice s náklady na nemocnici počítá. Před převzetím Nemosem měla nemocnice lůžka pro internu včetně lůžek JIP a chirurgii a dále sdílená lůžka pro dětské oddělení a gynekologii. Nyní zůstala z lůžek už jen interna s JIP. Zvýšil se počet lůžek následné péče, uvedla Stárková. Podle Holé se nemocnici dlouhodobě nedaří mít tolik výkonů, aby to zajistilo její samostatné fungování. V posledních letech se změnil systém poskytování zdravotních služeb, což v malých regionech vede k poklesu počtu výkonů. “Celkový počet případů na interním a chirurgickém oddělení klesl od roku 2014 do loňska z téměř 20.000 na méně než 9000, tedy na necelou polovinu za pět let,” uvedla Holá. Kvůli klesajícímu počtu výkonů a kritickému nedostatku zdravotníků nelze podle ní nemocnici se současným rozsahem péče samostatně provozovat.

“Za Plzeňský kraj se nezříkáme pomoci nemocnici s velkou spádovou oblastí 40.000 obyvatel v oblasti Šumavy,” řekla Stárková. Kraj nechtěl jednat se soukromým provozovatelem, ale s městem.

Lada Pešková kš

RBP bude praktickým lékařům platit za delší ordinační dobu

OSTRAVA, 26. března 2019 (RBP) – Zdravotní pojišťovna RBP se jako první zaměstnanecká pojišťovna individuálně rozhodla vyplácet praktickým lékařům bonifikací za to, že pro klienty pojišťovny prodlouží provozní hodiny ve svých ordinacích.  Od tohoto kroku očekává jednak zlepšení dostupnosti lékařské péče, ale i zkvalitnění poskytovaných služeb s ohledem na časové dispozice pojištěnců.  Základní ordinační doba je aktuálně 30 hodin týdně, rozložených do 5 pracovních dnů. Lékařům, kteří nabídnou pacientům rozšířené ordinační hodiny včetně objednávkového systému, RBP navýší základní kapitační sazby o 5 – 20% v závislosti na rozsahu provedených změn. Základní kapitační sazba dle vyhlášky MZČR 201/2018 Sb. je 56 korun za standard (tedy 30 hodinová ordinační doba a 1 pacient).

„Bezproblémová dostupnost péče praktických lékařů je jedním ze základních prvků zdravotní politiky RBP. Proto jsme se rozhodli ocenit lékaře, kteří přizpůsobí provoz ve svých ordinacích potřebám našich klientů. Bonusové úhrady proto poskytneme jak praktickým lékařům pro dospělé, tak i praktickým lékařům pro děti“, uvedl ředitel pro smluvní vztahy a správní řízení RBP Václav Janalík.

Bonifikace praktických lékařů RBP zahájí od 1. května 2019.

Konkrétní podmínky budou zveřejněny na webu RBP, prostřednictvím infolinky 800 213 213 a na všech kontaktních místech pojišťovny.

ČSSD: Odsunutí karenční doby by bylo porušením koaliční dohody

Praha 26. března (ČTK) – Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to dnes řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.

O odklad zrušení karenční doby z letošního léta na začátek příštího roku usilují zaměstnavatelé, odbory jsou proti. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání tripartity uvedl, že elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a v koalici je kvůli nesladění termínu “určitý problém”.

“Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,” uvedl v pondělí premiér. Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém.

Podle Faltýnka chtějí poslanci ANO záruky, že plně funkční e-neschopenky začnou fungovat od ledna 2020. “Pokud budeme mít tuto garanci hlavou paní ministryně garantovanou, potom samozřejmě nepodpoříme návrh ODS, který odkládá zrušení karenční doby,” řekl. Podle něj by se věc mezi koaličními partnery měla vyjasnit v nadcházejících 14 dnech.

Maláčová se proti Faltýnkovým slovům ohradila. “Byla jsem vychována tak, že mezi slušnými partnery stačí jako garance podání ruky. Že to tak v koaliční spolupráci vždy není, na to jsem si už zvykla. Ale vážně nevím, jak byl vychován pan Faltýnek, když jako garanci požaduje hlavu ministryně. Na chlapácké výzvy, které se používají možná na schůzkách v hotelových lobby barech, nehodlám naskakovat. Mám dost jiné práce,” napsala Maláčová ČTK.

Podle Onderky ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) zkrátilo dobu přípravy zavedení elektronické neschopenky o dva roky, předchozí ministryně za ANO chtěla systém spustit až v roce 2022, uvedl.

Odklad zrušení karenční doby navrhují občanští demokraté. “My jsme se smířili s tím, že jsme prohráli souboj o zrušení karenční doby. V tuto chvíli pouze chceme, aby to bylo sladěno s tou e-neschopenkou, ne abychom přidělali další a další byrokracii jak lékařům, tak zaměstnavatelům,” řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

S odkladem zrušení karenční doby nesouhlasí komunisté, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerují. “Nechápeme, proč by se měla oddalovat platnost zákona jednoho, pro neschopnost ministerských úředníků ve věci jiné,” řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Ve Sněmovně je nyní několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Maláčová dnes novinářům řekla, že lékaři jsou striktně proti a pokud ANO tento mezistupeň chce, je třeba, aby to s lékaři dojednalo. Podle ní je nicméně povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa.

rem str opm jzf rot

Úspěchy v léčbě mnohočetného myelomu

Praha, 26.3.2019 (Klub pacientů mnohočetný myelom, Česká myelomová skupina)

Mnohočetný myelom je druhým nejčastějším krevním nádorovým onemocněním. V posledních pěti letech došlo v léčbě k významnému pokroku souvisejícímu s objevem dalších vysoce účinných léků, které zásadně zlepšují prognózu nemocných.

Mnohočetný myelom je velmi záludné onemocnění, které se nejčastěji se projevuje bolestmi zad. Nemoc je často diagnostikována až po delší době, kdy dojde k rozvoji dalších příznaků jako je chudokrevnost, zhoršující se funkce ledvin, častější infekce. Onemocnění postihuje převážně starší pacienty okolo 63 let věku. V tomto životním období dnes bolí záda prakticky každého, proto nemoc bývá diagnostikována až v pokročilejším stadiu.

Myelom je vyléčitelným onemocněním asi u 10-15 % nemocných

Mnohočetný myelom je v České republice diagnostikován každý rok u přibližně 450 pacientů. Patří tedy mezi vzácnější onemocnění, jde však o druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění. „Mnohočetný myelom je onemocnění, u kterého došlo za poslední dvě dekády k největšímu posunu v terapeutických úspěších v rámci nejenom hematoonkologie, ale i onkologie obecně“, podotýká profesor Ivan Špička ze 1. interní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Byly objeveny nové skupiny léčiv, které dosud nebyly v léčbě pacientů s myelomem využívány. Jde především o monoklonální protilátky, u kterých nebyly až na reakce související s infuzí zaznamenány zásadní nežádoucí účinky.

„Prvního zlepšení výsledků léčby bylo historicky dosaženo až po zavedení transplantace kmenových buněk krvetvorby následně po podání vysoké dávky chemoterapie. To byl ale léčebný postup využitelný jen u nemocných do 65 let věku,“ vzpomíná profesor Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, zástupce přednosty pro klinický výzkum 4. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. V dnešní době mají lékaři k dispozici několik skupin léků s různým mechanismem účinku. Typickým průběhem mnohočetného myelomu jsou opakující se aktivity nemoci, tzv. relapsy (znovu vzplanutí nemoci) či progrese onemocnění. „V první fázi léčby využíváme kombinaci léčby proti různým klonům nádorových buněk, čímže dojde k vyléčení asi třetiny pacientů. U zbylých dvou třetin volíme cílenou terapii podle typu klonu. Bohužel neumíme předpovědět, který lék je vhodný, pro kterého pacienta, takže používáme metodu pokus omyl a není výjimkou, že pacient s mnohočetným myelomem vystřídá šest i sedm různých léků,“ vysvětluje prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. V současné době probíhají i různé klinické studie, které zpřístupňují moderní léčbu více pacientům. Problémem je samozřejmě finanční náročnost léčby. Léčba probíhá kombinováním účinných léků. Cena takové kombinace je velká. Pro představu se pohybuje v nákladech statisíců na jeden léčebný cyklus, který trvá většinou jeden měsíc. Jedním cyklem ale zpravidla léčba nekončí. Po úvodní intenzivní fázi by měla následovat fáze udržovací.

Zatímco v 80. letech minulého století byl mnohočetný myelom rychle postupujícím onemocněním s nízkou kvalitou života pacientů a s délkou přežití 2,5-3 roky, v současné době je situace úplně jiná. Při pokračování aktuálního trendu léčby s významným zlepšováním léčebných výsledků se dá předpokládat dosažení dlouhodobých remisí až u 30 % nemocných s mnohočetným myelomem a desetileté přežití u nejméně 50 % nemocných. Nemocní podstupují intenzivní léčbu, po níž žijí v remisi (bez příznaků) déle než deset let a na toto onemocnění většinou nezemřou. I přes významný pokrok se u většiny nemocných po období bez příznaků objeví nová aktivita onemocnění a musí podstoupit další léčbu. Mnohočetný myelom dnes považujeme za vyléčitelný u přibližně 10–15 % nemocných.

Mezinárodní klinický registr

Lepšímu pochopení nemoci a zlepšení péče o pacienty s mnohočetným myelomem pomáhá odborníkům i Mezinárodní klinický registr pacientů s monoklonální gamapatií (RMG). Projekt je určen onkologickým centrům v České a Slovenské republice a dalších evropských zemích s cílem získat co nejvíce dat potřebných pro další výzkum léčby těchto onemocnění. Registr slouží záznamům o diagnostice onemocnění včetně hlavních rizikových a prognostických faktorů, stejně jako monitorování léčebného procesu včetně výsledků a komplikací léčby. Od jeho spuštění v roce 2006 se do projektu zapojilo již 23 onkologických center z ČR a SR.

Lidem, kterým do života vstoupil mnohočetný myelom a jejich blízkým, nabízí pomoc a podporu Klub pacientů mnohočetný myelom a partner Česká myelomová skupina.