AFP: Tasmánský čert začal vzdorovat rakovině

Cradle Mountain (Austrálie) 31. března (ČTK/AFP) – Budoucnost proslulého tasmánského čerta čili ďábla medvědovitého se možná projasňuje. Tento vačnatec, jemuž hrozilo vyhubení v souvislosti s nakažlivou formou rakoviny, vykazuje známky adaptace, které dávají naději, že tento unikátní druh nevyhyne. Píše o tom agentura AFP.

Evoluce se obvykle měří na tisíciletí. Avšak u těchto čertů žijících v horách na ostrově Tasmánie při jižním pobřeží Austrálie byly pozorovány zásadní změny. Noční masožravý vačnatec s černou srstí, známý tím, že vydává silný pach, když je stresován, je od roku 1996 postižen přenosnou chorobou, obličejovým nádorem, který je téměř ze 100 procent smrtelný a který zdecimoval 85 procent populace.

Rakovina sice není běžně nakažlivá, ale u některých zvířat tomu tak není. Rakovinu si mezi sebou přenášejí ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii), když se perou nebo když se páří. Vačnatci jsou velmi agresívní a mají mohutné čelisti.

Pak zvíře nakažené rakovinou tváře zemře hladem, protože se nedokáže kvůli nádoru nažrat.

Vědci však zjistili, že se vačnatec, jehož současná populace dosahuje 15.000 až 18.000 kusů, začíná bránit, neboť byly konstatovány první známky imunitní reakce.

Nemoc zůstává stále skoro vždy smrtelná a vědci studují případný druhý kmen, ale poprvé byla zjištěna přítomnost protilátek u těchto zvířat. A více než dva tucty tasmánských čertů, u nichž se tato rakovina vyvinula, přežily.

„Pozorovali jsme, že zvířata, která nemoc dostala, mnohem déle přežívala. U malého počtu zvířat nádor ustupuje, jinak řečeno, čert se dokáže z rakoviny uzdravit,“ říká Rodrigo Hamede z Tasmánské univerzity.

Experti rovněž konstatovali, že se díky změně chování vačnatců populace stabilizuje. „Předtím populace silně klesala a bylo tu riziko, že zvíře vyhyne,“ uvádí Chris Coupland z rezervace Devils@Cradle.

Rezervace se rozkládá v národním parku Cradle Mountain. Má být jakousi Noemovou archou, jejímž úkolem by bylo chránit populaci tasmánských čertů před rizikem nákazy. Umožňuje návštěvníkům pozorovat jinak velmi plaché zvíře, které v přírodě jinak neuvidí.

„Riziko vyhubení tu je stále,“ říká Chris Coupland a hraje si se dvěma malými čertíky, které sám odchoval. Uvádí však mnoho příznivých okolností, například to, že čerti začínají plodit mláďata v mladším věku a že samičky hárají často více než jednou za rok. „To je velmi povzbudivé,“ dodává.

Pohlavní zralost čertů tedy podle něho nastupuje rychleji než dříve. To možná souvisí s tím, že v souvislosti s poklesem populace mají vačnatci více potravy, a to umožňuje mladým dosáhnout rychleji váhy nezbytné k plození. Zdá se, že se nyní páří v jednom roce, zatímco dříve to bylo spíše ve dvou letech. Tyto tendence pomáhají stabilizovat populaci.

Také člověk přispívá k ochraně druhu. DNA čertů se ukládají do banky, a to umožňuje některým specializovaným centrům vybírat jedince pro reprodukci a přispívat ke genetické rozmanitosti.

Riziko vyhynutí by se stalo reálným, kdyby populace klesla pod hranici 10.000 jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Smutný osud, jenž byl jejich údělem v kontinentální Austrálii, musí sloužit jako odstrašující příklad. Čerty odsud vyhnalo původní obyvatelstvo a psi dingo. Vyhubení vakovlka tasmánského známého jako tasmánský tygr ve 30. letech minulého století rovněž ilustruje toto riziko.

Podle Rodriga Hamedeho je však překvapivá rychlost adaptace čertů důvodem k optimismu. Mohlo by to rovněž přispět ke studiu léčby rakoviny u člověka.

pel ml

Počet ohnisek moru včelího plodu v Moravskoslezském kraji klesl

Ostrava 31. března (ČTK) – Veterinární inspektoři loni u včelstev v Moravskoslezském kraji zjistili 23 ohnisek nákazy morem včelího plodu. Zlikvidováno kvůli tomu muselo být 108 včelstev. Situace byla výrazně příznivější než v roce 2017, kdy bylo v kraji zjištěno 80 ohnisek nákazy. ČTK to řekli ředitel Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severin Kaděrka a ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Pavel Paciorek.

„Pro nás to číslo 23 ohnisek je velice pozitivní. Svědčí to o tom, že nákaza ustupuje a že ta opatření přijatá v chovech včel jsou účinná,“ řekl Paciorek.

Včelstva, u nichž je výskyt nemoci zjištěn, se musí likvidovat, aby se zabránilo šíření nákazy. Obvykle jsou včelstva spálena. Chovatelé mají nárok na náhradu od státu. V kraji je téměř 6000 včelařů, kteří mají na zhruba 8000 stanovištích přes 65.500 včelstev.

„S morem se potýkáme už několik let, řádově šest sedm roků. Čísla byla veliká, pohybovali jsme se kolem 80 – 70 ohnisek za rok. Hodně nám pomohl krajský úřad, který poskytl v uplynulých letech včelařům dotace. Provedla se vyšetření všech včelstev, pochopitelně se ta pozitivní včelstva musela likvidovat a od té doby to postupně klesá,“ řekl Paciorek.

Moravskoslezský kraj patří k regionům, které jsou morem včelího plodu zasaženy nejvíce. Dalšími výrazně postiženými regiony jsou Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Zlínský kraj. Na západě republiky se nákaza vyskytuje jen zřídka. Šířit se může například přesunem včelstev mezi včelaři, proto ve vyhlášených ochranných pásmech nesmějí včelaři svá včelstva přemisťovat. Ochranná pásma vytýčila Státní veterinární správa v okruhu tří kilometrů kolem ohnisek.

V Moravskoslezském kraji prakticky není oblast, kterou by nákaza nezasáhla. „Před třemi lety bylo velmi silně zamořeno Olomoucko a s tím sousedící oblast Bruntálska a Novojičínska. Teď už je to na Bruntálsku zcela výjimečně. Mámě poměrně časté nálezy na Jablunkovsku, tam to přisuzujeme sousedství s Polskem,“ řekl Paciorek.

Moravskoslezský kraj je pro nákazu nárazníkovou zónou z polské i slovenské strany. „Sice Slovensko už provádí stejná nákazová opatření jako my, takže by to do budoucna nemuselo být tak zatěžující, nicméně v Polsku takový program přijatý není, takže nákazový tlak z polské strany je neustálý. Tady už se provádějí účinná opatření, takže ten nákazový tlak není takový, aby se provalil do zbylé části republiky,“ řekl Paciorek.

Vlastimil Vyplel hj

Průzkum: Víc než polovina lidí si nespojí příznaky s mykózou

Praha 30. března (ČTK) – Více než polovina lidí si svědění či loupání kůže nebo změny na nehtech nespojí s mykózou. Ukázal to průzkum z loňského jara a léta, podle nějž příznaky mělo přes 40 procent dotazovaných. Léčba musí být zahájena včas a pokračovat i po vymizení příznaků, uvedla v tiskové zprávě Ivana Kuklová, vedoucí Centra pro dermatomykózy Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Jedná se o zdravotní, ne pouze kosmetický problém, který vyžaduje důsledné a včasné řešení,“ uvedla lékařka. Aby bylo možné předcházet návratu kožní či nehtové plísně a případnému nasazení systémových léků, je třeba léčit i dva týdny po vymizení příznaků.

„Řada osob si ovšem změny na kůži a nehtech s mykózou vůbec nespojí a promešká tak možnost začít ji léčit včas,“ dodala. Potvrzuje to výzkum společnosti Ipsos ze srpna 2018 mezi více než 800 respondenty. Podle něj příznaky, jako je například změna struktury nehtů, odlupující se kůže na chodidlech nebo svědění kůže, trpělo 43 procent dotazovaných. Více než polovina z nich si je ale nespojila s mykózou.

Mezi původce kožních a nehtových mykóz se řadí houby, které velmi často komplikuje bakteriální a kvasinková infekce. Podle odborníků si mnozí uvědomí problém až díky otevřeným botám, které nazují v teplém počasí. Od začátku problémů tak podle výzkumu trvá zahájení léčby v průměru 21 dní.

Hlavním příznakem, který vede k zahájení léčby, je svědění. Mezi další varovné signály patří začervenání kůže, její odlupování nebo tvorba šupin. Nehtovou mykózu mohou předznamenávat i změny barvy a struktury nehtů. Například pokud povrch nehtu ztratil lesk, mění barvu, štěpí se nebo láme.

van dvd

MfD: Končící ředitelka ústavu zvýšila platy bez vědomí kraje

Brandýs nad Orlicí (Orlickoústecko) 30. března (ČTK) – Odcházející ředitelka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová se rozhodla lidem zvednout platy o deset procent. Sama v ústavu dál zůstává pracovat jako primářka. Vedení Pardubického kraje, které je zřizovatelem ústavu, o zvýšení platů nevědělo, uvádí Mladá fronta Dnes (MfD) v příloze pro Pardubický kraj.

„Nechala všem zaměstnancům podepsat nové platové výměry zlepšené o deset procent a poděkovala jim za spolupráci. Nevěděl o tom ani radní pro zdravotnictví ani já. Udělala to poslední den ve funkci, vůbec netuším, co to udělá s ekonomikou zařízení. Je to naprosto drzé jednání,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). Platy podle něj zvedla od 1. března, lidé by tedy peníze měli dostat v dubnové výplatě. Podle hejtmana je nepředstavitelné, že by po tomto kroku Tomanová v ústavu dál pracovala jako primářka.

Na chování ředitelky a primářky si stěžovaly desítky bývalých i současných zaměstnanců. Kraj kritiku manželky někdejšího hejtmana Iva Tomana (ODS) v minulosti odmítl řešit, letos v únoru ale do dění v ústavu zasáhl Netolický. Oznámil novinářům, že si zaměstnanci stěžují na arogantní chování Tomanové, na hustou atmosféru i na její neochotu komunikovat. Radní si pak objednali personální audit za půl milionu korun, který měl říct, zda kritika Tomanové je oprávněná. V březnu ale Tomanová oznámila, že z funkce ředitelky odstoupí, ale primářkou bude nadále. Krajští radní již vybrali novou ředitelku, kterou se v pondělí stane Světlana Jeřábková.

dos mol

Illnerová: Zimní čas je lepší pro přirozené střídání světla…

Praha 30. března (ČTK) – Při celoročním ustálení času by měl být zaveden zimní, tedy standardní středoevropský čas. Lépe by vyhovoval přirozenému přírodnímu cyklu střídání světla a tmy daného otáčením Země kolem své osy. V rozhovoru s ČTK to uvedla bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Zavedení letního času by podle ní v zimě způsobilo delší tmu ráno a delší světlo večer. Hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností, upozornila.

„Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“ uvedla Illnerová. Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický. „Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli chodili spát po půlnoci,“ doplnila.

Lidé mají podle Illnerové tendenci spíše se zpožďovat, protože vnitřní hodiny mají o něco více než 24 hodin. K tomu, aby byli lidé přesně synchronizováni, pomáhá intenzivní ranní světlo. Způsobuje drobné denní předběhnutí chodu vnitřních hodin člověka tak, aby jeho vnitřní den trval také 24 hodin.

I po přetočení času na letní o hodinu dopředu vnitřní hodiny člověka běží podle vědkyně ještě chvíli podle standardního středoevropského času a chvíli trvá, než se přizpůsobí. „Aby se naše vnitřní hodiny přizpůsobily rychle, potřebovaly by intenzivní ranní světlo. Ale vstáváme-li například v šest hodin ráno, pak v době okolo jarní rovnodennosti v letním čase ještě žádné sluneční paprsky nepocítíme a vstaneme opět do tmy,“ popsala biochemička a fyzioložka.

Během adaptace na letní čas mohou nastat problémy s dřívějším usínáním, ale vstát musíme o hodinu dříve. Přitom jakékoliv zkrácení doby spánku je, jak řekla Illnerová, zátěží pro organismus a může snížit naši psychickou a fyzickou výkonnost. V důsledku toho se může krátkodobě zvýšit úrazovost až o pět procent. „Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ shrnula Illnerová.

V úterý podpořili evropští poslanci plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země. Do dubna 2020 mají informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly.

V české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro zimní čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.

bad opm dvd

Odborný časopis Zdravotnictví a medicína oznámil výsledky 19. ročníku soutěže Sestra…

Praha 29. března 2019 (Mladá fronta) – Slavnostní předání ocenění 19. ročníku soutěže Sestra roku, kterou každoročně organizuje vydavatelství Mladá fronta, divize Medical Services, se konalo 28. března 2019. Novinkou vyhlášení výsledků soutěže Sestra roku bylo, že se poprvé uskutečnilo v Kině Lucerna v Praze. Galavečer moderoval Libor Bouček, v programu vystoupila Aneta Langerová.

Soutěž Sestra roku je tradiční událostí, která je koncipována jako poděkování sestrám a dalším nelékařským zdravotnickým pracovníkům za jejich mimořádnou a zodpovědnou práci. Záštitu nad touto prestižní soutěží již tradičně převzaly Dagmar Havlová za Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Odborným garantem soutěže je Česká asociace sester.

Ocenění Sestra roku bylo uděleno ve dvou kategoriích:

● Sestra v přímé ošetřovatelské péči

V této kategorii soutěží sestry vykonávající ošetřovatelskou praxi ve všech typech zdravotnických zařízení nemocniční a ambulantní sféry a ve všech formách domácí a sociální péče.

Vítězkou soutěže Sestra roku 2018 v kategorii Sestra v přímé ošetřovatelské péči se stala Mgr. Emilie Portlová, vrchní sestra, Nemocnice Letovice.
Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/mgr-emilie-portlova/

Druhé místo získala Lenka Nováková, staniční sestra, Klinika dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici Motol.
Medailonek zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/lenka-novakova/

Třetí místo získala Jana Vozdecká, vrchní sestra, Klinika operační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
Medailonek zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/jana-vozdecka/

● Sestra v managementu a vzdělávání

V této kategorii soutěží sestry, jejichž přínos k rozvoji ošetřovatelské péče v ČR spočívá především v intenzivní vzdělávací, manažerské či vědecko-výzkumné činnosti.

Vítězkou soutěže Sestra roku 2018 v kategorii Sestra v managementu a vzdělávání se stala Mgr. Jana Trnková, vrchní sestra, Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/mgr-ivana-trnkova/

Druhé místo získala Ludmila Komoňová, vrchní sestra, oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných, Nemocnice následné péče v Moravské Třebové.
Medailonek zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/ludmila-komonova/

Třetí místo získala Bc. Zuzana Klicperová, hlavní sestra, Zdravotnická záchranná služba v Hradci Králové.
Medailonek zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/bc-zuzana-klicperova/

Redakce časopisu Zdravotnictví a medicína udělila mimořádnou cenu:

● Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství

Redakce časopisu Zdravotnictví a medicína udělila mimořádnou cenu Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství. Držitele této ceny vybírá redakce ze všech došlých přihlášek s cílem ocenit celoživotní práci nominované, jež představuje významný kvalitativní přínos pro rozvoj oboru ošetřovatelství.

Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství bylo uděleno Mgr. Ludmile Klemsové, Ph.D., vrchní sestře Kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě.
Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/ludmila-klemsova/

Ocenění, pro které hlasovala široká veřejnost:

● Sestra mého srdce

Vítězku této kategorie bylo možné vybírat ze sedmi finalistek všech vyhlašovaných kategorií, které vybrala první odborná porota, a jedné držitelky Čestného ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství, a to prostřednictvím webových stránek https://sestraroku.zdravi.euro.cz/finalistky-2018/

Nejvíce hlasů v online anketě Sestra mého srdce získala Ludmila Komoňová, vrchní sestra oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných Nemocnice následné péče v Moravské Třebové.
Medailonek vítězky kategorie zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/profile/ludmila-komonova/

O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodovala v rámci galavečera druhá odborná porota, ve které post předsedkyně přijala PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester.

Již potřetí v historii soutěže proběhlo vyhlášení vítěze kategorie Nejlepší zdravotnická škola roku. Podporou středoškolského zdravotnického vzdělávání chce vydavatelství Mladá fronta připomenout jeho celospolečenský význam a motivovat budoucí nelékařské zdravotníky, aby se pro studium na zdravotnických školách rozhodli. Vítězem této kategorie se stala Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Plzeň, Karlovarská 99.

Více informací k soutěži Sestra roku najdete zde: https://sestraroku.zdravi.euro.cz/

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s třiasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. V divizi Euro HUB se pravidelně realizují odborné i společenské akce a projekty. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 20 specializovaných online titulů. Divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto, a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet nový časopis pro nejmenší děti Puntík. Vydavatelství Mladá fronta svými produkty osloví 5 052 735 lidí v České republice.

Titul Sestra roku za celoživotní práci ve zdravotnictví míří…

Ostrava, 29.3.2019 (FNO)

Držitelkou prestižního profesního ocenění Sestra roku za celoživotní dílo ve zdravotnictví je Mgr. Ludmila Klemsová, Ph.D., vrchní sestra z Kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě. Do soutěže, nad kterou má mimo jiné záštitu Ministerstvo zdravotnictví i Česká asociace sester, ji nominoval její pracovní tým. „Příjemně mě překvapilo, že mě navrhly kolegyně, které vnímají, že se spolu se mnou někam posunuly. Mým cílem je sestry táhnout výš a výš. Proto dělám kongresy, odborné akce. Moc za to ocenění děkuji, je to pro mě čest, s velkou pokorou to přijímám“, popsala své pocity po převzetí ocenění v pražském kině Lucerna oceněná sestra. Primář Kardiovaskulárního oddělení MUDr. Marian Branny, Ph.D. oceňuje na své kolegyni mnoho pozitivních vlastností. „Je racionální, energická, kreativní, spolehlivá, má autoritu a velké zkušenosti v řízení sesterského kolektivu. Když je třeba, umí "bojovat" za své podřízené.“ Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Ph.Dr. Andrea Polanská u své kolegyně vyzdvihuje hlavně nadstandardní přístup k profesi. „Přesto, že se každodenně setkává s velmi stresujícími a psychicky náročnými situacemi vyzařuje z ní vždy jistota, spolehlivost a optimismus. Jsem velmi ráda, že získala ocenění, které ji právem náleží,“ dodala Andrea Polanská.

Mgr. Ludmila Klemsová, Ph.D., stála u vzniku pracovní skupiny sester a spřízněných profesí v České kardiologické společnosti, kde byla předsedkyní a nyní má funkci místopředsedkyně. Publikovala řadu prací v prestižních vědeckých časopisech a věnuje velkou pozornost vzdělávání českých a slovenských sester, pro které každoročně chystá Kongres kardiologických sester.

Do Fakultní nemocnice v Ostravě nastoupila hned po maturitě v roce 1984. I když jí to táhlo na chirurgii, dostala umístěnku na internu a za pár dnů přešla na právě otevřenou jednotku intenzivní péče se specializací na koronární péči. Postupem času si udělala atestaci na Masarykově univerzitě v Brně, bakalářský titul přidala z Ostravské univerzity a magisterské studium dokončila na Palackého univerzitě v Olomouci. V té době stále pracovala na lůžkovém oddělení ve směnném provozu i na aritmologickém sále .

Ludmila Klemsová se spolupodílela na vzniku Kardiovaskulárního oddělení. Po třech letech fungování nového oddělení ale začala mít pocit, že profese sestry začíná mezi zdravotníky upadat a rozhodla se, že začne pracovat na dizertační práci a pokusí se o získání doktorátu. Z jejího pohledu svým rozhodnutím motivovala k podobnému kroku i mnoho kolegů nejen ze svého oddělení.

Nedostatek personálu trápí i toto vysoce odborné oddělení. S každou zájemkyní o místo se Ludmila Klemsová před podpisem smlouvy osobně setkává. „Razím názor, že sestra musí mít spokojený osobní život a teprve potom je schopná se dobře starat o pacienty. Těm, které se vracejí po mateřské, nabízím i zkrácené úvazky, aby skloubily péči o domácnost se směnným provozem v nemocnici,“ přibližuje své manažerské postupy. Sama se snaží být v práci pozitivně naladěná, jíst zdravě a kus svého volna věnuje procházkám se psem.

Cordyceps: Houba, která láme sportovní rekordy

Praha, 29.3.2019 (MyccoMedica)

Zní to možná jako kouzelné zaříkávadlo z pohádky, nicméně jedná se o jeden z klenotů tradiční čínské medicíny. Cordyceps, neboli housenice čínská, je totiž medicinální houba, která se na asijském kontinentu už po tisíce let využívá pro své blahodárné účinky na lidskou psychiku a zejména fyzický stav člověka. Také v Evropě se postupně dostává do hledáčku sportovců, zejména v optice těch nejlepších výkonů a vypilované kondice. Pokud jste si tedy třeba už v rámci novoročních předsevzetí umanuli posunout své sportovní hranice, ale pořád to nejde, tak si rozhodně přečtěte něco o tomhle rekordmanovi. V čem tkví tajemství bájné cizopasné houby?

Testosteron a kyslík – nejlepší parťáci

Kdo alespoň trochu holduje sportu, ať už rekreačně nebo vrcholově, ví, že synonymy dobrého výkonu jsou hlavně testosteron a kyslík. Dostatečná hladina testosteronu je totiž nezbytná pro budování svalové hmoty, ale také celkovou energii organismu. Cordyceps dokáže podle nejnovějších průzkumů1 hladinu testosteronu v krvi zvyšovat (což mimo jiné působí třeba i na sexuální aktivitu a libido). Zvyšuje zároveň i příjem a využití kyslíku tkáněmi, což má za následek jak efektivnější svalovou činnost, tak i celkové zkvalitnění tréninku.

Kortizol na trénink nepatří

Při řešení nepříjemných stresových situací je to náš velký pomocník. Jeho vysoká hladina v těle po delší dobu je však více než nevhodná. Řeč je o stresovém hormonu kortizolu. Ve spojení s tréninkem jej vlastně považujeme za jednoho z úhlavních nepřátel ve snaze budovat svalovou hmotu. Dlouhodobě vysoká hladina kortizolu totiž dokáže zabránit efektivnímu budování svalové hmoty, ale taky vyššímu využití cukrů namísto zásobních tuků, má vliv na zvyšování krevního tlaku nebo na náběh na cukrovku. Další nespornou výhodou cordycepsu tedy je, že dokáže hladinu tohoto stresového hormonu snižovat.

Kouzelná formule ATP

Kromě mnoha dalších pozitivních účinků působí housenice příznivě i na energetický metabolismus, a s její přítomností v lidském těle se zvyšuje produkce ATP, neboli adenosinu. Shluk těchto tří písmenek si můžeme představit jako základní energetickou jednotku v těle, která dodává energii svalovým buňkám, je to základní palivo pro všechny rychlejší a výbušnější činnosti, jako třeba skoky nebo sprinty. Díky vyšší produkci ATP dokáže v podstatě tělo prodloužit své intenzivní tréninkové série, což zajistí lepší stimulaci svalů a umožní větší nárůst výkonnosti a svalové hmoty.

Nabudí, ale také regeneruje

Aby to nevyznělo tak, že cordyceps je „pouze“ zdravým dopingem pro maximální výkon, je potřeba zmínit i jeho nesporné regenerační vlastnosti. Je totiž skvělým pomocníkem i po sportovním výkonu, kdy pomáhá rychleji odbourávat ve svalech nahromaděný laktát a zlepšuje regeneraci svalů, které mívají po zátěži různá mikrozranění. Díky své antioxidační schopnosti ještě snižuje akumulaci volných radikálů přispívajících k rozvoji únavy a poškození organismu. V podstatě tak výrazně snižuje riziko přepětí, přetrénování a urychluje zotavení po zátěži. A pokud bychom chtěli ve jmenování přínosných vlastností této zázračné houby pokračovat, mohli bychom. Tak kde se vlastně vzala?

Himalájský zázrak

Housenici můžeme s klidným svědomím označit v říši medicinálních hub za nejsilnější dobíječ energie. A je to taky díky tomu, že pochází z vysokých nadmořských výšek Himálají, nad 3 500 metrů. Roste hlavně v horách Tibetu a v čínských provinciích Sichuan a Yunnan, na náhorních plošinách. Dochované starodávné příběhy popisují, jak zásadní účinky cordycepsu odhalili v těchto místech pasáci yaků. Zvířata, která mimo trávy spásla právě i cordyceps, byla výrazně vitálnější, silnější i zdravější a také potentnější. Což přimělo pastevce, aby sami tuto houbu začali využívat.

Rada odborníka na závěr

„Je jasné, že cordyceps z vás sám o sobě světové rekordmany neudělá. Nicméně může být skvělým doplňkem pro sport i velmi vitální a harmonický život. Kromě mnoha zmíněných vědecky prokazatelných účinků na fyzičku podporuje i ledviny. Z pohledu tradiční čínské medicíny posiluje esenci ledvin, tzv. yang. Esence je to, co získáváme po předcích, je to základní síla našeho života. Určitě jste si všimli, že někdo žije zdravě a přesto je nemocný, kdežto někdo jiný má nezdravý životní styl a dožije se ve zdraví vysokého věku. To souvisí často právě s esencí. Ledvinová esence je jako svíčka, když dohoří, umíráme. Umenšujeme ji sexem (muži), porody (ženy), tím, že příliš pracujeme, braním si z rezerv, nedostatkem spánku, nekvalitní či nepravidelnou stravou, dlouhodobým stresem, dlouhotrvající nespokojeností se svým stavem či emoční nestabilitou, dlouhotrvající nemocí či alkoholovou nebo drogovou závislostí. A esence se velmi těžko doplňuje. Cordyceps patří k několika mála produktům, které to dokážou,“ říká dlouholetý praktik tradiční čínské medicíny a majitel rodinné firmy MycoMedica Milan Schirlo.

Autor: Milan Schirlo – praktik tradiční čínské medicíny, který se jejími účinky zabývá už 20 let. Kromě toho je zakládajícím členem Komory Tradiční čínské medicíny a své vědomosti předává dál i na zahraničních seminářích.

Více o něm zde.

Zdroje:

1. Siu K. M, Mak D. H, Chiu P. Y, Poon M. K, Du Y, Ko K. M. Pharmacological basis of “Yin-nourishing” and “Yang-invigorating” actions of Cordyceps, a Chinese tonifying herb. Life Sci. 2004;76:385–95.
2. Rossi P, Buonocore D, Altobelli E, Brandalise F, Cesaroni V, Iozzi D, Savino E, Marzatico F. Improving Training Condition Assessment in Endurance Cyclists: Effects of Ganoderma lucidum and Ophiocordyceps sinensis Dietary Supplementation. Evid Based Complement Alternat Med. 2014;2014:979613.
3. Colson S. N, Wyatt F. B, Johnston D. L, Autrey L. D, FitzGerald Y. L, Earnest C. P. Cordyceps sinensis- and Rhodiola rosea-based supplementation in male cyclists and its effect on muscle tissue oxygen saturation. J Strength Cond Res. 2005;19:358–63.
4. Nishizawa K, Torii K, Kawasaki A, et al., editors. Antidepressant-like effect of Cordyceps sinensis in the mouse tail suspension test. Biol Pharm Bull. 2007;30:1758–62.

U očkování platí, co jinde: Přání pacienta je možné…

Praha 29. března 2019 (prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.)

Profity a rizika očkování se dávaly na misku vah při veřejném slyšení v Senátu 28.3. Odborné referáty přednesli a následných diskuzí se zúčastnili politici a lékaři, často v jedné osobě, i zástupci kritického přístupu k současné očkovací praxi. „Chtěli jsme vytvořit platformu pro kultivovanou a informačně výživnou diskuzi na základě relevantních informací a argumentů. A to se myslím povedlo,“ říká za organizátory senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA upozornil ve svém příspěvku na skutečnost, že se snižuje proočkovanost populace a zároveň se potýkáme s problémem vyvanutí imunity. Generace čtyřicátníků se během svého života díky tehdy famózním účinkům plošného očkování již nesetkávala s kmeny divokých virů a baktérií. Ač byla očkována a předpokládalo se, že takto získaná imunita vydrží již doživotně, ukázalo se, že tomu tak není, a je jen otázka času, kdy to budeme muset řešit. Vlivem této skutečnosti nemá již 20-30% populace protilátky proti spalničkám. V důsledku cestování a migrace ovšem infekčních chorob přibývá i evropském prostoru. „Očkování považuji za jeden z největších úspěchů moderní medicíny, díky němu se nám podařilo vymýtit řadu chorob,“ řekl ministr. A doložil to na příkladu dětské obrny a záškrtu. Výskyt těchto nemocí byl v ČR ještě v padesátých letech alarmující. Případů dětské obrny bylo tehdy evidováno ve stovkách ročně a umíralo na ni každý rok několik desítek dětí. Záškrtu bylo u nás před zavedením očkování v roce 1952 evidováno devět tisíc případů ročně a z toho přes 300 lidí zemřelo. Ministr zároveň pobídl k lepší komunikaci se širokou veřejností a připomenul chystaný zákon, na základě kterého by v případě povinného očkování byli odškodněni lidé, co by při něm utrpěli újmu na zdraví. Během zhruba tříhodinového veřejného slyšení byla probírána i potřebná přesná agenda kolem hlášení nežádoucích účinků vakcín.

Data k aktuální proočkovanosti v populaci přinesla MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, člen výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Upozornila mimo jiné na epidemiologická rizika, která vznikají posunutím vakcinace až do předškolkového věku. Referovala také o vstřícných změnách v podobě snížení dávek vybraných očkování, zjednodušení očkovacího schématu a prodloužením doby mezi podávanými dávkami jak u povinných, tak i u nepovinných typů očkování. Upozornila rovněž na chybějící zdroje informací garantovaných státem, kde by rozhodující se rodiče mohli najít dostatek relevantních informací. Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., ze Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, se věnovala historii a současnosti výskytu infekčních onemocnění v ČR v číslech a datech. S použitím fotografií dokládala skutečná rizika téměř již zapomenutých infekcí jako jsou spalničky nebo záškrt. Reagovala i na některé obavy z řad rodičů. Podle ní je například riziko poškození mozku při vypuknutí spalniček tisíckrát vyšší než po podání očkovací látky. Mladí pediatři mají být podle ní lépe informováni o klasických dětských nemocech a na veřejnost se mají dostávat častěji fakta o závažném průběhu přirozeně získaných infekcí. Na spalničky letos zemřelo v EU již 35 lidí. Profesor Malý v diskuzi přirovnal přístup ke svobodné volbě očkování k respektování přání pacienta. „My lékaři máme pacienty rádi a jsme vždy na jejich straně. Když mi odmítne léčbu pacient s leukémií, budu to ale respektovat. Je to jeho život a jeho volba. Když však léčbu odmítne pacient s infekčním onemocněním, musím to řešit kvůli ostatním pacientům. A stejné je to i s očkováním,“ říká.

Spolek Rozalio reprezentovaný Mgr. Suchánkovou upozorňoval na legislativní nelogičnost při účasti neočkovaných dětí na akcích v rámci školního vzdělávání a také žádal o uznání dočasných kontraindikací očkování pro přijetí dítěte do školky. To ale náměstek ministra prof. MUDr. Roman Prymula, PhD, CSc. v následné diskuzi odmítl s tím, že by toho bylo zneužíváno. K obavám rodičů z nežádoucích účinků vícevalentních vakcín pak pro kontrast uvedl případy z Velké Británie, kde se rodiče z finančních důvodů naopak snaží snížit počet návštěv lékaře, nežádoucích účinků se nebojí a pediatra žádají, aby několikero očkování naplánoval na jeden termín. „Na misky vah teď musíme položit strach z nežádoucích účinků očkování a nedostatečný strach ze samotných závažných komplikací skutečných nemocí,“ říká k tomu profesor Malý. Místopředsedkyně Senátu Mgr. Miluše Horská kvitovala příslib ministerstva zdravotnictví sdílet relevantní odborné informace k očkování na webu ministerstva a vyjádřila ochotu uspořádat podobné setkání zainteresovaných stran různého názorového spektra znovu, například za půl roku.

Litovel se obává komáří kalamity, larvy komárů má zahubit…

Litovel (Olomoucko) 29. března (ČTK) – Přemnožení komárů v okolních lužních lesích se s příchodem jara obává radnice v Litovli na Olomoucku. U specializované firmy už kvůli tomu objednala preventivní postřik hubící početnou populaci larev komárů v lesních lagunách. Postřik by měl být proveden příští týden, řekl dnes ČTK starosta Litovle Viktor Kohout (SNK).

V lagunách v lužních lesích obklopujících Litovel je podle Kohouta po zimě více vody než bývá obvykle, což s příchodem jara zvýšilo riziko vzniku komáří kalamity. „Larev komárů je v lagunách letos mnohonásobně více než v minulých letech,“ uvedl Kohout.

Zástupci Litovle proto jednali o dalším postupu s okolními obcemi, správou CHKO Litovelského Pomoraví a hygieniky. Obcím byla doporučena aplikace speciálního postřiku, který by měl komáří larvy zahubit a je šetrný k ostatním živočichům. Správa CHKO poté dala samosprávám v okolí Litovle do roku 2020 výjimku, díky které budou moci tímto způsobem populaci komářích larev v lužních lesích preventivně snížit.

„Chceme řešit hlavně laguny, které jsou blízko obydlí. Jedná se o lužní lesy kolem Litovle ze strany Nových Zámků a Mladče a potom ze strany bývalé lesní školky,“ podotkl Kohout.

Litovel kvůli opakujícím se komářím kalamitám, které sužovaly místní obyvatele, před časem spojila síly s okolními obcemi. Ve společném fondu na boj s přemnoženými komáry mají samosprávy více než 700.000 korun. Letošní postřik by měl stát několik desítek tisíc korun.

Obce v okolí lužních lesů mají podle starosty vyškoleného pracovníka, který bude postřik připravovat a poté jej aplikuje na hladinu lagun. Litovel si najala specializovanou firmu. „Roztok má zahubit komáří larvy. Například vážkám by ale uškodit neměl,“ podotkl starosta.

Komáří kalamity jsou v lužních lesích poměrně časté. „Před pěti roky se tady kvůli komárům nedalo na jaře a v létě ani sedět venku,“ uvedl Kohout. Nejhorší situace podle něj byla v okrajových částech Litovle, které sousedí s lesy.

Preventivní zásah proti larvám v lagunách má na jaře snížit počet komárů, kteří podle starosty mohou způsobit problémy alergickým dětem či přenášet různé nemoci. Dříve se přemnožení komáři hubili pomocí speciálního postřiku přímo v ulicích měst a obcí, tento postup byl ale už zakázán.

Petr Běhal kš