Zentiva kupuje od Penty rumunskou farmaceutickou firmu Solacium

Praha 13. března (ČTK) – Skupina Zentiva kupuje od Penta Investments rumunskou farmaceutickou společnost Solacium spolu s její dceřinou společností Be Well Pharma. Solacium je v současné době součástí Dr. Max Group z investiční skupiny Penta. Oznámily to dnes firmy, cenu nesdělily. Transakce podléhá mimo jiné schválení rumunského antimonopolního úřadu. Přímým vlastníkem je v rámci transakce společnost Siyiara Enterprises.

Solacium podle generálního ředitele Zentivy Nicka Haggara doplňuje existující aktivity společnosti s generickými léky a rozšiřuje její kapacity a nabídky pro pacienty v Rumunsku. „Zentiva s potěšením oznamuje podpis své první akvizice po oddělení od Sanofi v říjnu loňského roku,“ uvedl Haggar.

Společnost Solacium lékárenský řetězec Dr. Max koupil spolu s firmou A&D Pharma na konci roku 2017. V rámci akvizice získal přes 600 lékáren a stal se jedničkou na rumunském trhu.

„Poté, co Dr.Max koupil A&D Pharma Group, rozhodli jsme se primárně soustřeďovat na tři hlavní pilíře našeho rumunského podnikání: farmaceutický maloobchod, velkoobchod, marketing a prodej. I když je společnost Solacium rychle rostoucí výrobce potravinových doplňků a volně prodejných léků, věříme, že pod vedením specializované a úspěšné farmaceutické společnosti, jako je Zentiva, dokáže naplnit svůj potenciál a výrazně posílit své podnikání nad rámec současné úrovně,“ uvedl generální ředitel Dr. Max Leonardo Ferrandino.

Řetězec Dr. Max patří k nejziskovějším firmám v portfoliu skupiny Penta miliardářů Marka Dospivy a Jaroslava Haščáka. Dr. Max je největší lékárenskou sítí v Česku, kde firmě v roce 2017 stouply tržby za prodej zboží a služeb meziročně o 8,1 procenta na 16,1 miliardy korun.

Zentiva zaměstnává 2500 lidí v celé Evropě a provozuje dva výrobní závody v Praze a Bukurešti. Zaměřuje se na výrobu a prodej generických a volně prodejných léků.

jsa rdo mha

Více než polovina maminek je zaskočena finanční náročností mateřství.…

Praha, 12. března 2019 (GSK)

Oblečení, výživa, pleny a kočárek. To jsou nejčastěji uváděné položky, do kterých ženy považují za nutné investovat v souvislosti s narozením dítěte. Přestože se bez základní výbavy žádná maminka neobejde a je přirozené, že ženy na její součásti myslí v první řadě, na předních příčkách žebříčku priorit se překvapivě neobjevují investice do péče o zdraví a zdravotní prevenci. Ukázal to průzkum zadaný společností GSK.¹

Investicím do zdraví patří v hodnotovém žebříčku podle výsledků šetření až 8. místo a myslí na ně pouze 33 % oslovených žen. S výdaji spojenými s očkováním, které není plně hrazeno ze zdravotního pojištění, pak počítá dokonce jen 14 % respondentek a tyto investice nefigurují ani v první desítce položek, na které oslovené matky nejčastěji myslí. Výsledky průzkumu, který pro farmaceutickou společnost GSK provedla agentura STEM/MARK, tak naznačují, že stále častěji zmiňovaná klesající proočkovanost a s ní související vyšší výskyt závažných onemocnění mohou být způsobeny nepřipraveností rodičů na náklady spojené s očkováním.

Bez kočárku, postýlky, oblečení nebo plen se žádná maminka malého dítěte neobejde. Jejich pořízení ale není levnou záležitostí a rodiny se nákupem těchto základních položek výbavy často finančně vyčerpají. Následně jim pak chybí finanční prostředky na další důležité výdaje, které by měly mít minimálně stejnou, ne-li vyšší prioritu. Jde přitom právě o investice spojené se zdravím a prevencí. „Jsme přesvědčeni, že zdraví dětí je pro rodiče tím nejdůležitějším. Proto nás překvapilo, že je investice do očkování na žebříčku priorit tak nízko. Rodiče nemají dost informací a řada z nich si myslí, že všechna důležitá očkování jsou hrazená, i když tomu tak není,“ uvádí mluvčí GSK Miriam Kejzlarová.

Základem je správný žebříček hodnot

Ne všichni, kteří mají zájem své děti před zákeřnými viry a bakteriemi chránit právě vakcínami, si je ve vhodný okamžik mohou dovolit. Důvodem jsou zpravidla finance, se kterými rodiny často dopředu nepočítají, protože nemají dostatek informací o možnostech prevence, a tudíž ani povědomí o finanční náročnosti vakcín. To je často příčinou odkládání očkování, které zvyšuje riziko nákazy. Řešením je racionální plánování na základě relevantních informací a správný žebříček hodnot.

Více než polovina oslovených žen (55 %) uvedla, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen (32 %) si před narozením dítěte nemůže tvořit finanční rezervy, protože jim na to nezbývají peníze, a čtvrtinu budoucích matek (24 %) spořit vůbec nenapadne. Tato zjištění ukazují, že právě finance mohou být příčinou odkládání nepovinného nehrazeného očkování. Ženy, které nepovinná a ze zdravotního pojištění nehrazená očkování řadí mezi top 10 priorit a zajímají se o ně dostatečně dlouho dopředu, označují náklady na ně jako nečekaně vysoké. Takových je 72 %.

Typickou ukázkou může být očkování proti meningokokům. 20 % respondentek potvrzuje, že s očkováním proti nim (bez ohledu na séroskupinu) aktuálně váhá, protože je příliš nákladné. Stejný podíl žen čeká, až dosáhne na příspěvek zdravotní pojišťovny a 12 % matek uvádí, že na toto očkování aktuálně šetří. Polovina matek, které ještě s tímto očkováním váhají, se tedy nějakým způsobem odkazuje na finance. Přitom v porovnání s dalšími investicemi, které doprovází narození miminka, se nejedná o výjimečnou položku. Rodiče se o výši ceny za očkování ale často dozvídají až v době, kdy k němu má dojít, a v rozpočtu s ním nepočítají.

Výsledky průzkumu potvrzují situaci, kterou s řadou svých klientek zažívá i porodní asistentka a pořadatelka kurzů v těhotenství a mateřství Lenka Brunová: „Zvlášť maminky očekávající prvního potomka mají jen velmi obecnou představu o tom, co všechno budou pro dítě potřebovat a kolik co stojí. Mají sice k dispozici řadu informací, ale těch je dnes dostupných tolik a každý zdroj dává důraz na něco jiného, že je to pro ženy až matoucí. Všechny chtějí být dobrými a připravenými matkami, jenže právě proto někdy investují bezhlavě a bez zvážení základních životních priorit.“

Rodiče musí umět posoudit, kdy je jaká investice klíčová. Zrádný a rychle působící meningokok totiž dokáže obrátit život celé rodiny vzhůru nohama. V loňském roce to na vlastní kůži pocítilo 56 rodin.2 Dnes přitom mnohonásobně vyšší procento matek dává přednost investicím do vybavení dětských pokojíčků nebo útratám za hračky než do ochrany zdraví dětí formou očkování.

Riziko informovanosti na poslední chvíli

Nejčastěji ženy uvádějí, že je při mateřství překvapuje cena základní výbavy a výživy. Na tom se shoduje 6 z 10 matek (60, respektive 59 %). Třetinu žen (33, respektive 32 %) pak zaskočí výdaje související právě s investicemi do zdraví a zdravotní prevence, a to včetně výdajů na očkování nehrazená ze zdravotního pojištění. „Pro prvničky je těžké cokoli plánovat. Zjistila jsem si sice ceny, ale nedokázala odhadnout třeba potřebné množství plínek. S přítelem se ale shodujeme na tom, že chceme naší dceři zajistit co možná nejlepší péči, a tak využíváme všech možných příležitostí. Chodíme plavat, do solné jeskyně a samozřejmě jsem Emičku nechala očkovat i nehrazenými vakcínami. Jsme rádi, pokud na to získáme příspěvek od zdravotní pojišťovny, ale do ochrany zdraví a vývinu dcerky bych investovala i bez toho,“ komentuje maminka Eva Malá.

Jako problematické se v souvislosti s nedostatkem financí na důležité výdaje jeví také to, že maminky se detailnější informace o očkování dozvídají až při prvních návštěvách pediatra těsně před porodem nebo po něm, kdy už je vzhledem k napjatým rozpočtům mladých rodin na odkládání peněz potřebných na nehrazené vakcíny většinou pozdě. Výsledky průzkumu ukazují, že o invazivních meningokokových onemocněních a možnostech, jak jim předcházet, slyšela před těhotenstvím necelá polovina dotázaných (43 %). Toto téma zůstalo v téměř polovině případů nepovšimnuto dokonce i u 15 % žen, které se na mateřství připravují velmi zodpovědně a pečlivě plánují i nutné výdaje související s příchodem nového člena rodiny.

Očkování obecně tedy není vnímáno jako prioritní investice do dítěte. Dotázané ženy ho řadí na úroveň pojištění a finančního zajištění, což jsou položky, které nelze považovat za ty, které hrají v prvních měsících a letech života dítěte nejdůležitější roli. Výsledky průzkumu ukazují, že matky by si měly mnohem více uvědomovat, že jediné, na čem opravdu záleží, je zdraví.

1. Průzkumu společnosti STEM/MARK pro GSK se ve dnech 22.–25. 2. 2019 zúčastnilo 502 respondentek s dětmi od 2 měsíců do 5 let věku.

2. Předběžná data Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy. Počet případů onemocnění (včetně úmrtí) na invazivní meningokokové onemocnění v ČR.

Více informací o meningokokových onemocněních a možnostech očkování naleznete také na stránkách www.meningokoky.cz nebo na Facebooku Nedám šanci meningokokům

Lidé již poosmé cvičili na podporu pacientů s roztroušenou sklerózou.…

Praha, 12. 3. 2019 (Nadační fond IMPULS) – Přesně 3 256 lidí přišlo podpořit pacienty s roztroušenou sklerózou (RS). Cvičením se zapojili do osmého ročníku 24hodinového Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS) – tradiční sportovně-dobročinné akce, kterou pořádá Nadační fond IMPULS. Letos účastníci cvičili ve 30 městech v Česku i zahraničí a organizátorům se podařilo z dobrovolných příspěvků vybrat 386 099 korun. Ty poputují na podporu rehabilitace pro pacienty s RS.

„Letošní ročník maratonu opět předčil naše očekávání. Účast byla tradičně velmi vysoká, v některých městech se cvičilo dokonce na několika místech, připojili se i lidé ze zahraniční, kterých cvičilo téměř tisíc,“ popisuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS a dodává: „Pacienti tak vědí, že nejsou na nemoc sami. Účastníci, dárci a partneři maratonu letos navíc nemocným přispěli rekordní částkou, za což jim moc děkujeme.“ Výtěžek z dobrovolného vstupného a darů poputuje i tentokrát na speciální fyzioterapii a nákup rehabilitačních pomůcek pro pacienty s RS, které zdravotní pojišťovny nehradí.

Celkem v České republice trpí RS – chronickým zánětlivým onemocněním centrálního nervového systému – přibližně 20 000 pacientů. Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) jich prozatím eviduje takřka 14 000. MaRS upozorňuje jak na samotnou nemoc, tak na to, že i pro pacienty s tak vážnou diagnózou, jako je RS, je pohyb velmi důležitý. „U lidí s roztroušenou sklerózou, kteří pravidelně cvičí, můžeme pozorovat zlepšení svalové síly, snížení únavy, pacienti jsou ve větší psychické pohodě a celkově se jim zlepšuje kvalita života,“ vysvětluje fyzioterapeutka Klára Novotná.

Účastníci akce si letos zacvičili v tradičním kruhovém tréninku, zúčastnili se skupinových lekcí pilates, jógy a relaxačního cvičení, vyzkoušeli si cviky na zlepšení jemné motoriky či trénink paměti. Nepřetržitě celých 24 hodin cvičili lidí v Praze a v Bratislavě. Postupně se pomocí telemostu propojovali s ostatními městy a vzájemně se podporovali. Do letošního ročníku se zapojilo 30 měst z celé republiky i zahraničí. Nejmladšímu účastníkovi bylo půl roku, nejstaršímu 90 let.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 miliónu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epstein-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s RS (ReMuS), jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

V roce 2020 přibude ve zdravotnictví kolem 19 miliard. Nejvíc…

Praha, 12. března 2019 (SZP) – Podle odhadů Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) se v příštím roce nárůst peněz pro zdravotnictví zpomalí. Zatímco letos rostou výdaje nejméně o 8 %, v roce 2020 už to může být jen okolo 6 %. Většina z 19miliardového navýšení by měla jít napříč segmenty (13 miliard), už ale méně plošně než dřív. Zbylých 6 miliard by šlo hlavně na nové terapie (např. genovou), centrové léky či na psychiatrickou reformu a další změny v systému. Čísla představují předběžný propočet, o němž budou pojišťovny jednat s poskytovateli a ministerstvem.

Zatímco v letošním roce ještě těží systém zdravotního pojištění z výrazného hospodářského růstu (zejména rostoucích platů v soukromé i veřejné sféře v roce 2018), v roce 2020 už se očekává vliv probíhajícího zpomalení ekonomiky. Celkově se očekává v příštím roce v systému zhruba o 19 miliard navíc oproti letošku.

„Růst příjmů o 6 % může vypadat příjemně, jenže jen na průběžnou inflaci, postupné stárnutí populace a rozvoj medicíny je třeba nárůst okolo 3-4 %. Z 19 miliard by mělo jít víceméně rovnoměrně kolem 13 miliard do jednotlivých segmentů, I nadále budeme muset více zohledňovat nemocnice s akutní lůžkovou péčí a také dávat bonusy v regionech s menším pokrytím,“ popisuje Ladislav Friedrich, prezident SZP.

„Na mimořádné změny plánujeme asi 6 miliard, z nichž zhruba 2,5 miliardy půjde na léky a léčiva a 780 milionů na drahé terapie, například genovou, což souvisí i s aplikací § 16. Evidujeme také až miliardové požadavky na vyšší náklady související s dopravními výkony, například dopravní a záchrannou službou, a další nárůsty,“ dodává prezident SZP.

Zdravotnictví se v roce 2020 a dál bude potýkat se dvěma negativními trendy. Na jedné straně to bude zpomalující ekonomika (s tím související klesající zaměstnanost a méně rostoucí platy). Na straně druhé pak stárnutí populace, nové drahé terapie, legislativa, která mnohdy nereflektuje budoucí náklady systému, a částečně i neefektivní rozložení zdravotnických služeb. Naopak pro zásadnější zvyšování efektivity systému schází širší politická shoda.

Detailní pohled na orientační rozpad přírůstku mezi jednotlivé položky pro rok 2020

Celkové náklady na zdravotnictví přitom rostou velice rychle. Z 216 miliard korun v roce 2011 by se mělo v příštím roce stát už 344 miliard. Dalším trendem je zmenšující se rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven, který např. v letošním roce činí již jen 4 miliardy. Dalším dlouhodobým trendem je růst podílu peněz, které směřují do ústavní péče, coby největšího příjemce. Před dvaceti lety byl její podíl kolem 45 %, dnes už tvoří 55 % a nelze čekat, že by klesal. Naopak „dlouhodobá dvojka“, náklady na léky, měl před dvaceti lety podíl 25 %, který nyní poklesl na zhruba 15 %. Do budoucna však už s úsporami na lécích tolik počítat nejde.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,7 mil. pojištěnců. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Zapojte mozek, abyste si chránili srdce. Jak si pojistit,…

Praha, 12. března 2019 (ČSAT, Diagnóza FH) – Při příležitosti Evropského dne mozku je dobré zdůraznit některá fakta: skoro 90 % cévních mozkových příhod se stane jako důsledek mozkové ischemie a nejméně třetina z nich souvisí s aterosklerózou. Zároveň poslední výzkumy ukázaly, že snižování hladin cholesterolu v krvi dramaticky snižuje výskyt mozkových příhod. Dobrá zpráva pro všechny, kdo budou dodržovat sekundární prevenci. Tedy léčebná doporučení svých lékařů.

Cévní onemocnění srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice následována těmi mozkovými. Hlavním důvodem těchto komplikací je kornatění a ucpávání tepen, tedy ateroskleróza. Ta přitom ohrožuje každého z nás, rozdíl je jen v rozsahu a závažnosti postižení. Rychlost jejího postupu se u každého jednotlivce liší, přičemž rozhodujícími faktory jsou především vysoká hladina krevních tuků, vysoký krevní tlak, diabetes druhého typu a kouření; v některých případech mohou hrát důležitou roli i vrozené faktory. Ateroskleróza však nevzniká bez dodávky cholesterolu do cévní stěny. Cholesterol tak můžeme považovat za „hlavní příčinu“ aterosklerotických cévních změn a jejích komplikací. I když se jeho množství v těle dá zásadně ovlivnit a riziko infarktu nebo mozkové mrtvice tak snížit, Češi se o své hodnoty příliš nezajímají. „Ačkoliv je systém preventivních prohlídek v České republice dobře rozvinutý, využívá jej ani ne čtvrtina dospělých. Přitom zhruba polovina všech zemřelých osob umírá právě v důsledku cévní choroby, většina z nich je podmíněna právě aterosklerózou,“ počítá prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Optimální hladiny celkového cholesterolu jsou pravděpodobně nižší než 4,0 mmol/l a LDL-cholesterolu méně než 2,5 mmol/l, přičemž spodní hranice není stanovena. Jinými slovy, žádné snížení LDL cholesterolu není z hlediska cévních změn škodlivé.

Dodržování rad lékařů a prevence jsou pro léčbu klíčové

V České republice žije přibližně 100 000 lidí, kteří prodělali infarkt myokardu. Právě tato skupina spadá do kategorie extrémního rizika společně s těmi, co prodělali infarkt opakovaně, nebo jedinci s komplexním koronárním postižením a lidmi s postižením dalších, nejen věnčitých, tepen. Těm všem pomáhá tzv. sekundární prevence spočívající v léčbě a dodržování rad odborníků. Takoví nemocní ale vždy musí užívat léky. Patří mezi ně léčiva ovlivňující pohotovost ke srážení krve, léky ovlivňující krevní tlak a další srdečně cévní funkce a zásadně také léky regulující hladiny krevního cholesterolu. Ty poslední reprezentují dlouhou dobu dostupné, bezpečné a účinné statiny. Pro ty, kterým statiny nestačí, se nabízejí další možnosti. V poslední době k nim přibyl i revoluční přístup „boje proti vysokému cholesterolu“ v podobě injekční léčby tzv. PCSK9 inhibitory.

„Nejvíce můžeme riziko opakování infarktu či mozkové příhody ovlivnit u těch, kteří mají před zahájením podávání léků hladinu LDL-cholesterolu relativně vyšší, ale obecně profitují všichni. U vybraných extrémně rizikových osob můžeme riziko velkých kardiovaskulárních příhod snížit až na třetinu,“ říká prof. Michal Vrablík. Léčba může dokonce hladinu LDL cholesterolu redukovat až extrémně. „Nyní víme, že pro aterosklerózu je životně nezbytný přísun cholesterolu do cévní stěny. Získali jsme v poslední době prostředky, jak jeho množství v krvi – a tím i nabídku pro aterosklerotické změny v cévní stěně – prakticky eliminovat. Navíc poslední výzkumy ukázaly, že právě snižováním hladin cholesterolu v krvi se dramaticky redukuje výskyt mozkových příhod. Po léčbě se dá snížit hladina LDL cholesterolu na 0,5 mmol/l. I při takto nízkých hodnotách se organismus pacienta nechová nepředvídatelně, dokonce i při snížení na 0,2 mmol/l nebyla prokázána rizika pro zdravotní stav. S nadsázkou můžeme říci, že pokud léky eliminující cholesterol (a tím aterosklerózu) dáme všem, zvýší se dožití a dále poklesne celková mortalita,“ vysvětluje účinky léčby prof. Michal Vrablík.

Otevírat všechny zúžené tepny vedoucí do mozku není pokaždé dobrý nápad, ale…

„Pokud se zeptáte tří náhodně vybraných lékařů, jak by postupovali u osoby, které nic neschází, ale má výrazně zúženou tepnu vedoucí do mozku, dostanete většinou tři rozdílné odpovědi. První doporučí pouze razantně ovlivnit všechny zmiňované rizikové faktory aterosklerózy, která je téměř vždy příčinou zúžení. Argumentuje tím, že pacient je ohrožen především srdečním infarktem, a je proto třeba zastavit všudypřítomný aterosklerotický proces především v srdečních tepnách. Výkon na tepně představuje zbytečné riziko pro pacienta, kterému nic není. Druhý bude trvat na vyčištění tepny chirurgickým zákrokem, tak zvanou endarterektomií. Třetí navrhne roztažení zúženého úseku tepny nafouknutím balonku na tenké trubičce/hadičce (katetru) zavedené do postižené tepny, tak zvanou angioplastiku. Dvě poslední skupiny argumentují tím, že riziko výkonu je minimální a výrazně se sníží nebezpečí mozkové příhody v dalších letech. Ačkoli stále panují velice ostré spory mezi všemi uvedenými skupinami, a to na celém světě (například v Dánsku neoperují tyto pacienty vůbec, v Itálii dvě třetiny), všechny se zcela shodnou právě na celkové ochraně pacientů razantním ovlivněním rizikových faktorů aterosklerózy a na tom, že u většiny pacientů toto stále není dostatečné. Je to škoda, protože v současnosti jak důkazy, tak prostředky na to máme,” komentuje doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Pohled z vlastní zkušenosti

Neurolog MUDr. Václav Lukáš před deseti lety prodělal opakovaně mozkovou příhodu: „Téměř 15 let jsem pracoval na lůžkovém neurologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha. Je pochopitelné, že jsem měl i pacienty po cévních mozkových příhodách. V padesáti šesti letech jsem se ale stal pacientem sám. Díky opakovaným atakám CMP přišly nové zkušenosti – akutní příjem, JIP, pobyt na neurologickém oddělení a následná rehabilitace v odborných zařízeních i doma. Tak se náhle objevila příležitost zažít něco nového. Poznat pocity nemocného člověka. Samotu v nemoci, ve vlastním boji, reakce zdravého okolí. Vnímám vše kolem sebe tak, jak jsem si jako lékař nemohl zdaleka uvědomit. Již celých deset let se pohybuji mezi rekonvalescenty s různým stupněm poškození mozku. Založil jsem web "www.pomrtvici.cz", jehož prostřednictvím nabízím rady, resp. možnost zorientovat se v těžkém období střetu s nemocí, o kterém bohužel zdraví moc informováni nejsou, natož aby pak věděli, co mají dělat, pokud je přepadne. Situace, do níž se dostanou, je velice špatně přenosná. Je-li to vůbec možné. Lze se jen pokusit ji pochopit. S náhle vzniklými problémy se potýkají ale i nejbližší. Často nepředstavitelnými. Vím to, protože se s nimi setkávám na svých stránkách,“ uzavírá MUDr. Lukáš.

O České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT)

ČSAT sdružuje lékaře specializující se na problematiku léčby vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelně pořádá odborné konference a semináře, podílí se na tvorbě doporučených léčebných postupů a připravuje spolehlivé informační zdroje pro laickou veřejnost. Její členové jsou v kontaktu s mezinárodní vědeckou komunitou a publikují v odborných časopisech i v médiích pro laickou veřejnost. ČSAT zaštiťuje a podporuje projekt MedPed specializující se na časnou detekci osob s familiární hypercholesterolemií, úzce spolupracuje s pacientskou organizací Diagnóza FH.

Více na www.athero.cz

Rok 2019: Měření kvality dialyzačních ošetření a odměny pro ty,…

Slogan Světového dne ledvin 2019 „Zdraví ledvin pro všechny a na celém světě“ získal pro české dialyzované pacienty konkrétní rozměr. Dialyzační střediska mají od 1.1.2019 možnost získat při splnění kvalitativních kritérií finanční odměnu. Odborníci odhadují, že pro středisko s průměrným počtem 60 pacientů může znamenat částku přes milion korun ročně. „Je to novinka v dialyzační péči, která našla svou inspiraci na západ od našich hranic a měla by vést k růstu kvality,“ komentoval dopad nové úhradové vyhlášky předseda České nefrologické společnosti (ČNS) prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA.

Zleva Martin Kuncek, Karel Vaněk, Karel Zima, Vladimír Tesař, Ondřej Viklický, Ivana Jordanov, Vladimír Vojanec

Odměny za kvalitní dialyzační péči

Nová úhradová vyhláška stanovila hodnotu bodu za hemodialýzu pro rok 2019 na 0,92 Kč. Při splnění stanovených kvalitativních kritérií se může cena bodu zvýšit až o další 0,03 Kč, což představuje motivaci ve výši maximálně 3,2 %. „Změnu hodnotíme samozřejmě pozitivně. Je to ale pouze první krok. Následovat musí další podpora odlišení kvalitní a nekvalitní dialyzační péče,“ říká ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek. Zdravotníci kvalitu léčby sami bezprostředně ovlivňují rozhodnutím o postupu léčby, medikací, spoluprací s nutričními terapeuty a celkovém dodržování standardizovaných postupů. Rozhodující pro udělení nebo neudělení finanční odměny zdravotní pojišťovnou je stanovisko ČNS.

Reporting, laboratorní kritéria a podpora transplantací

Finanční odměna za kvalitní péči se skládá ze dvou složek. Tou první je platba ve výši 0,01 Kč na bod za pravidelné reportování rozsahu i kvality dialyzační péče do Registru dialyzovaných pacientů (RDP) spravovaného ČNS. Registr slouží jako zdroj statistických dat, který pomáhá určovat dlouhodobou strategii v dialyzační léčbě a dává střediskům možnost srovnat své výsledky s ostatními v Česku i ve světě. „Naším cílem je postupně docílit toho, aby nám reportovalo 100 % všech dialýz. Nyní jsme na zhruba na 65 procentech,“ komentuje důvod reportingu Tesař. Střediska, která reportovala výsledky už vloni, dostanou částku již letos. Ta, která začnou v roce 2019, ji obdrží v roce 2020. Druhou platbu v hodnotě 0,02 Kč na bod si budou moci dialyzační střediska nárokovat v případě, že splní předem stanovená kritéria. „Vybrané parametry kvality vycházejí z mezinárodních odborných doporučení a mají přímou souvislost s dlouhodobou kvalitou života pacienta v chronickém dialyzačním programu,“ vysvětluje vedoucí lékař sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Vladimír Vojanec. Podle těchto kritérií musí být hladina hemoglobinu u 70 % dialyzovaných pacientů vyšší než 100 gramů na litr krve, hladina fosforu související s kostním metabolismem u 50 % pacientů nižší než 1,8 mmol/l a hodnota KtV stanovující míru očištění krve od odpadních látek vyšší než 1,2 u 70 % pacientů. Zároveň musí dialyzační středisko zařadit na čekací listinu na transplantaci více jak 7 % svých hemodialyzovaných pacientů. Všech 23 českých dialyzačních středisek sítě B. Braun Avitum své výsledky transparentně reportuje už několik let a dlouhodobě stanovená kvalitativní splňují.  „Dokumentuje to mimořádnou kvalitu naší péče. Odměna za kvalitu, kterou nyní dostaneme, půjde ze 100 procent do mezd zdravotníků,“ doplňuje MUDr. Martin Kuncek.

Silný příběh, který inspiruje

Světový den ledvin letos připadl na čtvrtek 14. března. Jeho českým patronem se stal herec Karel Zima, který loni v září daroval ledvinu svému známému zpěvákovi skupiny 100 °C Karlu Vaňkovi. „Podpora prevence mi dává smysl. Lidé by se měli více zajímat nejen o zdraví své, ale také o zdraví svých přátel a příbuzných. Mnohdy totiž můžou pomoci, aniž to tuší. A není to pomoc ledajaká. Je to něco, co se nedá koupit. Ve srovnání s tím je to nejdražší Ferrari jen kusem plechu,“ vysvětlil důvod podpory Karel Zima. Herec se s muzikantem Karlem Vaňkem potkal několikrát při natáčení. Loni na jaře se dozvěděl, že jeho jmenovec má polycystické onemocnění ledvin, po kolapsu téměř zemřel a každý druhý den musí dojíždět do Plzně na dialýzu. Myšlenka darovat mu svou zdravou ledvinu vznikla v dubnu. „Přišlo mi nespravedlivé, že já mám dvě zdravé a on obě nemocné. Takhle mi to přijde mnohem spravedlivější,“ glosuje s úsměvem nápad na transplantaci herec. Následovalo půl roku složitých vyšetření, která nakonec v srpnu potvrdily, že herec je skutečně vhodným dárcem.  Transplantace proběhla 5. září a byla úspěšná. Darovaná ledvina dostala jméno Jitka. „O těch dvou "holkách" schovaných kdesi vzadu jsem se v průběhu příprav na transplantaci dozvěděl spoustu naprosto netušených informací. Věda včetně medicíny udělala za posledních několik desítek let obrovský krok kupředu. Lékaři dnes dovede doslova zázraky. Smekám před nimi. Dovedou něco, co bylo za časů našich babiček zhola nepředstavitelné,“ řekl po operaci herec. Karel Zima se nechal na Dialyzačním středisku B. Braun Avitum Homolka dnes symbolicky preventivně vyšetřit, aby ukázal, že těch pár minut za to stojí.

Karel Zima podstupuje preventivní vyšetření

Karel Zima s Karlem Vaňkem podporují Světový den ledvin

31% pacientů Dialyzačního střediska Homolka je na čekací listině

Doba života s transplantovanou ledvinou je dvojnásobně, ve věkové kategorii 35-49 dokonce téměř trojnásobně, delší než život na dialýze. Z toho vyplývá, že transplantace by měla být vždy první volbou náhrady selhaných ledvin pro pacienty, kteří  jsou schopni transplantaci podstoupit. Jedním z nejúspěšnějších dialyzačních středisek, co se týká počtů zařazených pacientů na čekací listinu  pro transplantace ledvin, je Dialyzační středisko Homolka. „Díky skvělé spolupráci s IKEM se nám daří navyšovat počet pacientů zařazených na čekací listinu. V loňském roce jsme dosáhli  31 procent zařazených pacientů z celkového počtu našich dialyzovaných pacientů, což je téměř trojnásobek celorepublikového průměru,“ říká MUDr. Ivana Jordanov Bílková, primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Homolka. Pro transplantaci je vhodných 10-12% dialyzovaných pacientů, každým rokem toto číslo narůstá. „Přístup k transplantacím se liší podle regionů a my chceme tyto rozdíly vyrovnat. Zároveň velkou výzvou je zabezpečení péče pro úspěšně odtransplantované pacienty po celé republice. Využíváme nástroje telemedicíny, máme propojené databáze transplantovaných pacientů, zavedli jsme koordinátorky postransplantační péče,“ řekl na toto téma prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).  

Dejte 15 minut vašim ledvinám

Podle odhadů trpí celosvětově onemocněním ledvin přibližně 850 miliónů lidí. Každý rok pak na chronické onemocnění ledvin zemře 2,4 milionu pacientů. Podle statistik jsou v současnosti nemoci ledvin 6. nejrychleji rostoucí příčinou úmrtí. Prevence je klíčovým nástrojem, který dokáže zachraňovat životy a zásadně zlepšovat jejich kvalitu. „Jen síť dialyzačních středisek B. Braun Avitum letos otevře po celé ČR a SR k bezplatnému preventivnímu vyšetření celkem 44 nefrologických pracovišť a přidají se i další,“ popisuje MUDr. Martin Kuncek. Pracoviště budou pro veřejnost otevřena od 8 do 15 hodin. Adresy jsou k dispozici na www.svetovydenledvin.cz Vyšetření je bezbolestné a trvá zhruba 15 minut. Lékař při něm s pacientem slovně zhodnotí rizikové faktory jako kouření, nadváha a životospráva. Laboratorně pak vyhodnotí hladinu cukru v krvi, krevní tlak a BMI. Na vyšetření je tak vhodné přijít na lačno.

Nemocné ledviny nebolí

Onemocnění ledvin jsou často bezpříznaková. Ledviny totiž nebolí. Chronická onemocnění ledvin postihují zhruba 10 % populace.  Základní příznaky nemoci je například krev v moci, otoky nohou, únava, vyšší krevní tlak nebo také časté noční močení. Vyšetřit se může zájemce i z pohodlí domova na serveru www.ledvinovakalkulacka.cz. Aplikace po vyplnění jednoduchého dotazníku vypočítá, jak vysoká je pravděpodobnost, že by jeho ledvinové funkce mohly nebo nemusely být v pořádku. „Prevence v boji pro nemocným ledvinám je pro nás zásadní. Proto jsem velmi rád, že stejně jako v roce 2018, tak i letos jsme spojili síly při mediální osvětě s Českou nefrologickou společností. Tiskovou konferenci i další osvětové kampaně proto realizujeme společně,“ uzavírá ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu 180 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 64 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

SÚJB: V některých potravinách je stále cesium z Černobylu

Praha 12. března (ČTK) – V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií Jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Předsedkyně úřadu Dana Drábová ČTK řekla, že v množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let.

„Je to běžný jev, který tu ještě nějakou dobu bude,“ uvedla Drábová. „Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 33 let. Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále,“ doplnila. Úřad připomněl, že například kančí maso s hodnotami nad 1250 Bq/kg (Becquerelů na kilogram) by se nemělo dostat do obchodní sítě.

Loni bylo v ČR ze 157 změřených vzorků podle něj takových vzorků 35, maximální hodnota byla 11.987 Bq/kg ve vzorku z okolí Horní Stropnice na Českobudějovicku. Průměr byl 890 Bq/kg, uvedl SÚJB. Drábová podotkla, že stanovené množství je otázkou optimalizace, jaké maso chceme prodávat, byť existuje jiné. Rozhodně podle ní ale neodděluje bezpečné maso od nebezpečného. „Pro dosažení ročního limitu pro obyvatelstvo by bylo nutné zkonzumovat asi 86 kilogramů takového masa,“ dodal SÚJB na webu.

SÚJB a Státní ústav radiační ochrany každoročně sledují obsah radionuklidů v těle obyvatel ČR. Provádí celotělové měření jedinců z vybrané skupiny osob (asi 30 mužů a žen ročně) a měří také aktivitu cesia v moči jedinců z další vybrané skupiny osob (asi 70 mužů a žen ročně). Naměřené hodnoty pravidelně klesají, jsou navíc velmi nízké.

Státní veterinární správa (SVS) předloni uvedla, že téměř polovina odlovených divočáků ze Šumavy stále vykazuje nadlimitní hladiny radioaktivity. Divočáci jsou podle ní radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou, která má schopnost fixovat radioaktivitu z půdy. Radioaktivita se na Šumavu dostala právě po havárii v Černobylu, dodala SVS.

Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. O riziku lze však podle odborníků mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl desítky kilogramů kontaminovaného masa za rok. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent. Jelenku obecnou člověk v půdě najde stěží, prasata ji však vyryjí.

Exploze zničila reaktor Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině 26. dubna 1986. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se přitom do ovzduší dostalo přibližně 400krát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu. Radioaktivní mrak se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.

Následně nebylo jasné, jak moc je okolí Černobylu kontaminované, a tak úřady vyhlásily kolem zničeného reaktoru třicetikilometrové zakázané pásmo. Lidé tam dodnes nesmějí žít, nicméně pro turistiku je už oblast otevřená.

rdo mha

Ústecká nemocnice je o krok blíž nejvyššímu typu kardiocentra

Ústí nad Labem 12. března (ČTK) – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem je o krok blíž tomu, aby tam vznikl nejvyšší typ kardiocentra. Krajská zdravotní, pod níž nemocnice spadá, uspěla na ministerstvu zdravotnictví ve výběrovém řízení na poskytování akutní lůžkové péče v oboru kardiochirurgie. I v Ústeckém kraji by tak pacientům mohlo být k dispozici Centrum komplexní kardiovaskulární péče (CKKP). ČTK o tom informoval mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký. Pacienti z Ústeckého kraje musí nyní kardiochirurgické zákroky podstupovat v jednom z pražských center.

Pokud se na konci cesty podaří Krajské zdravotní získat ministerský statua nejvyššího specializovaného kardiocentra, zanikne jedno z pražských center. Jejich počet je totiž ministerstvem omezen na 12 v České republice, pět z nich je v Praze. Všechna centra musí své statusy pravidelně obhajovat.

„Je třeba zdůraznit, že výsledek výběrového řízení na Ministerstvu zdravotnictví ČR s doporučujícím výrokem umožňuje dále jednat o úhradě této péče ze zdravotního pojištění a o uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami,“ řekl generální ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala. Podle předsedy představenstva Krajské zdravotní Jiřího Nováka je Masarykova nemocnice na vznik centra připravena personálně i materiálně. „Vytvořili jsme příznivé podmínky pro vznik oddělení kardiochirurgie ve spolupráci s kardiologickou klinikou a oddělením kardioanesteziologie,“ doplnil Novák. Uvedl, že všechna tato pracoviště již provedla 50 zdařilých operací. Vedení nemocnice také zahájilo projektové práce na stavbu nového objektu, kam chce soustředit všechna odborná pracoviště případného Centra komplexní kardiovaskulární péče.

Zatím musí pacienti z Ústeckého kraje kardiochirurgické zákroky podstupovat v jednom z center v hlavním městě, kam je většinou přepravuje letecká záchranná služba. „Podle statistik je každý rok na šest stovek pacientů z Ústeckého kraje, ale bohužel ne všichni se operace v Praze dožijí,“ popsal Novák jeden z důvodů, proč Krajská zdravotní o kardiocentrum nejvyššího typu usiluje.

Ischemická choroba srdeční (ICHS) patří k nejčastější příčině úmrtí v České republice. „Její největší výskyt je právě v Ústeckém kraji. Z tohoto pohledu se vybudování komplexního kardiovaskulárního centra jeví jako logický krok,“ dodal přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií v Ústí nad Labem Pavel Červinka. Současnou síť regionálních center považuje za „naprosto disproporciální.“

Barbora Silná hj

Spánek ovlivňuje kvalitu života ve stáří a rozvoj Alzheimera

Praha 12. března (ČTK) – Dostatečný a kvalitní spánek je prevencí před infekcemi, nádorovým bujením, vznikem obezity a snižuje riziko Alzheimerovy demence. Množství a kvalita spánku ovlivňuje nejen imunitu a paměť, ale také kreativitu a regeneraci fyzických sil. Délka spánku se v posledních desetiletích výrazně zkracuje, což má za následek zdravotní a psychické problémy. Zaznělo to dnes na tiskové konferenci při příležitosti Světového dne spánku, který letos vychází na 15. března.

„Pomocí glymfatického systému se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku, a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy demence,“ uvedla Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Škodlivý amyloid beta, který byl nalezený v mozku pacientů s touto chorobou, se do mozku ukládá desítky let před vznikem prvních projevů demence. Dostatečný spánek je prevencí i zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a je ochranou i proti růstu nádorů.

Rytmus spánku a bdění se řídí produkcí hormonu melatoninu, který má zpětně vliv i na jeho tvorbu a vylučování. „Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc a tedy vhodná doba na spánek,“ uvedl Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Melatonin pomáhá udržovat 24hodinový rytmus celého těla. Modré světlo z obrazovek počítačů a telefonů vylučování melatoninu blokuje, proto by lidé neměli před spaním tyto přístroje používat.

Melatonin se začne v mozku vytvářet až od třetího měsíce po narození, dítě ho do té doby získává z mateřského mléka. S věkem se tvorba melatoninu zpomaluje, i kvůli čemuž mají starší lidé problémy se spánkem. To může vyřešit podávání hormonu ústně. V této formě má slabý hypnotický účinek a silný účinek na nastavení denního rytmu. Podávání melatoninu pomáhá podle Šonky například i při po přeletu více časových pásem nebo při léčbě nesprávného trvání denního rytmu u některých nevidomých.

Problémem v České republice je nedostupnost doplňků stravy s melatoninem na trhu. Ve většině zemí Evropské unie je podle Martiny Šímové ze Sdružená výrobců volně prodejných léčivých přípravků melatonin volně prodejný jako doplněk stravy. Do Česka se před několika lety takový doplněk začal dovážet ze Slovenska, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv posléze zařadil melatonin mezi zakázané látky. Na českém trhu je tak k dostání pouze jako léčebný přípravek na předpis.

Potřebné množství spánku se s věkem snižuje. Například novorozenci potřebují 14 až 17 hodin, školní děti devět až 11 hodin a mladí dospělí a lidé ve středním věku sedm až devět hodin. Pro děti je dostatek spánku důležitý kvůli vývoji mozku, rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, pohybových dovedností a tělesný růst. U dospívajících má hluboký spánek vliv na vylučování růstového hormonu.

Pro kvalitní spánek platí několik pravidel – pravidelný čas usínání a vstávání, přes den spát maximálně 45 minut, několik hodin před spánkem nekonzumovat nadměrně alkohol a nekouřit, vyhýbat se těžkým a kořeněným jídlům i sladkému a kofeinu (káva, čaje, limonády a čokoláda). Spánku prospívá i pravidelné cvičení, ale ne těsně před spaním, pohodlné ložní prádlo, příjemná teplota a dobře větraná ložnice, v noci eliminovat rušivé zvuky a světlo. Postel by také měla sloužit pouze pro spánek, nikoli pro práci.

Světový den spánku vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) společně se Světovou spánkovou společností (WSA).

Potřeba spánku dle věku

krf mol

Devět z deseti zdravotníků čelí násilným útokům pacientů. Zbraně se…

Praha 11. března 2019 (B. Braun)

Devadesát procent zdravotníků se stalo terčem útoku od pacientů nebo jejich doprovodu. S výhružkami a nadávkami se za jediný rok setkalo 78 % zdravotníků, fyzické násilí zaznamenalo 23 % dotazovaných. Vyplývá to ze studie lektora Aesculap Akademie Jaroslava Pekary, do které se zapojilo 1000 respondentů z prostředí českého zdravotnictví. „Zbraně se v konfliktech objevují pouze výjimečně. V rámci ČR to je tak maximálně 4x do roka,“ odhaduje autor výzkumné studie Mgr. Jaroslav Pekara Ph.D. Aesculap Akademie za poslední 3 roky připravila kolem 15 kurzů zaměřených na zvládání situací s násilnými a agresivními pacienty.

Povolání všeobecné sestry, lékaře či záchranáře je rizikové. Častým důvodem je stále i rostoucí agresivita společnosti, což se projevuje u pacientů a jejich příbuzných. „S tímto trendem je potřeba začít něco dělat. I proto se při tréninku zdravotníků záměrně věnujeme simulacím napadení agresorem,“ říká autor průzkumu Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D., člen Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu. S násilím na pracovišti se nesetkala jen desetina zdravotníků. Studie také prokázala, že během jednoho roku čelilo fyzickému útoku 206 zdravotníků z celkově 896 zdravotníků zapojených do studie, přičemž 10 z nich bylo zraněno. „Všechny kurzy Aesculap Akademie zaměřené na zvládání násilných pacientů jsou. Zdravotníci skutečně vnímají tento trend jako velkou hrozbu,“ doplňuje Jaroslav Pekara.

Urážky a vyhrožování jsou na denním pořádku

Nejčastěji se zdravotníci musejí bránit verbálním útokům. Agresivní nadávky a výhružky si vyslechlo 697 zdravotníků bez ohledu na to, zda šlo o muže nebo ženu. Dvě třetiny z nich byly napadeny samotným pacientem, ve zbylých případech se do zdravotníků slovně opřeli pacientovi příbuzní. „Řekl mi, abych se podívala na sebe, že jsem tlustá jako kráva,“ popisuje nepříjemnou scénu s chronicky nemocným pacientem z dialyzačního střediska všeobecná sestra s 22 letou praxí. Stejně jako ona se s podobnými urážkami setká polovina sester přímo v nemocnici či ve zdravotnickém prostředí.

Reakce zdravotníků: obrana, uklidňování nebo Útěk

Při detailní analýze z průzkumu vyplynulo, že polovina zdravotníků reagovala na pacientovu agresivitu klidně a snažila se pacienta přesvědčit, aby přestal. Každý třetí zdravotník se bránil a každý pátý se pokusil utéci. Někteří berou útok za ponaučení do budoucna. „V případě mimořádné fyzické agrese například se zbraní v ruce je nejlepším řešením útěk. Pokud zdravotník narazí na takto násilného pacienta nebo jeho příbuzného, musí myslet především na svou bezpečnost,“ doporučuje lektor Aesculap Akademie Jarek Pekara.

Jak násilí předcházet učí simulační kurzy

Účinnou prevencí násilí je průběžné vzdělávání a sdílení zkušeností s lidmi, kteří násilné chování od pacientů zažili. „Aesculap Akademie zahájila kurzy pro zdravotníky zaměřené na situace s násilnými pacienty již v roce 2016. Výsledky studie ukazují, že naše rozhodnutí věnovat se právě tomuto fenoménu bylo správné a rozhodně budeme v kurzech pokračovat," říká manažer Aesculap Akademie a marketingu RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA. V kurzech se lektoři Aesculap Akademie soustředí především na chování a vystupování zdravotníků. Je to totiž nejvýznamnější aspekt předcházení vzniku krizové situace, kdy se zdravotníci učí nedat svým chováním agresorovi šanci vyhrotit situaci vedoucí až k fyzickému útoku. „Hodně se inspirujeme u kolegů v Dánsku, kde mají systém prevence velmi propracovaný. Ve spolupráci s Aesculap Akademií chystáme unikátní skripta, která vychází právě z tzv. dánského modelu“, uzavírá Jaroslav Pekara.

Grafické zpracování výsledků výzkumu

Graf č. 1: Reakce na fyzické násilí

206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 5 respondentů (2,4 %) se snažilo útočníka při fyzickém násilí bezprostředně uklidňovat, 6 respondentů (2,9 %) nedělalo nic, 90 respondentů (43,7 %) řeklo útočníkovi, ať přestane, 60 respondentů (29,1 %) se snažilo bránit a 40 respondentů (19,4 %) se snažilo utéct.

Graf č. 2: Hlášení fyzického násilí

206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 65 respondentů (31,6 %) fyzické násilí hlásilo, 141 respondentů (68,4 %) nikoliv.

Graf č. 3: Komentáře respondentů

1000 respondentů (100 % účastníků výzkumu), 33 respondentů (3,7 %) uvedlo v komentářích, že si za násilí mohou sami, 138 respondentů (15,4 %) uvedlo, že jim chybí vzdělávání v komunikaci, 142 respondentů (15,8 %) uvedlo, že neumí ovládat emoce, 106 respondentů (11,8 %) uvedlo, že se jejich zaměstnavatel v prevenci násilí nesnaží, 96 respondentů (10,7 %) uvedlo, že hlavní příčinou násilí je málo personálu a 381 (42,5 %) respondentů se ke komentáři nevyjádřila.

Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D.

Vedoucí studijního oboru Zdravotnický záchranář na Vysoké škole zdravotnické

Člen Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu

Member of European Violence in Psychiatry Research Group

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungen, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.