Sluneční brýle v roce 2019: 5 trendů, které vás budou…

Praha, 8. března 2019 (VašeČočky.cz) – Abyste byli trendy, nemusíte nutně měnit dvakrát ročně celý šatník. Pokud jde o oblečení, držte se svého stylu a oblíbených kousků, a namísto toho si vyhrajte s doplňky. V nadcházející sezóně to budou hlavně sluneční brýle. Stylistka e-shopu VašeČočky.cz Markéta Navrátilová představuje 5 trendů z přehlídkových mol, ve kterých letos zabodujete na pláži i na Instagramu 🙂

M ódní návrháři zpravidla nešetří extravagantními nápady, to ale neznamená, že musíte chodit v brýlích ve tvaru srdíček, trojúhelníků a motýlích křídel nebo s obroučkami posetými flitry. Trendy slouží hlavně pro inspiraci a tu je možné využít i v daleko nositelnějších modelech. Velký výběr slunečních brýlí od světoznámých značek podle nejnovějších trendů najdete na eshopu VašeČočky.cz.

Shield

Letošní trendy střídají retro s futuristickým vzhledem. Do druhé kategorie patří i takzvané “shield” brýle neboli štíty, které připomínají brýle svářečské.

Brýle jako štít, Ray Ban 2350 Kč

Jsou z jednoho kusu skla a poskytují nejlepší ochranu před sluníčkem, protože zakryjí větší část obličeje.

Unisex brýle se zrcadlovými skly, Ray Ban 3385 Kč

Kočky

A teď něco z retro soudku. Takzvaný “cat eye” tvar brýlí ve stylu 50. let zdůrazní lícní kosti a protáhne obličej.

Kočičí brýle jako z retro seriálu,Vogue, 2608 Kč

Podle toho, co se objevovalo na přehlídkových molech, budou letos trendy zejména velmi malé a ostře vykrojené “kočky”.

Dámské bledě modré brýle Ray Ban, 3356 Kč

Červené obroučky

Vyměňte v létě rudou rtěnku za rudé obroučky. V horkém počasí je to praktičtější varianta, budete v souladu s aktuálními trendy a vašemu looku dodáte přesně tu elegantní tečku, o kterou by se jinak postarala rtěnka. Jestli budou skla ladit s obroučkou, to už je na vás.

Dámské brýle se skly se zrcadlovým efektem Vogue, 2394 Kč

Super úzké

Nefandíte zrovna oversized brýlím? Vyzkoušejte, jestli vám bude sedět letošní lehce futuristický  trend horizontálně zúžených obroučků. Nezáleží ani tak, jestli půjde o obdélníky, trojúhelníky nebo jiný tvar. Prostě čím užší, tím lepší.

Dámské super úzké brýle s šedými tónovanými skly Prada, 7 303 Kč

Žlutá skla

Žlutá je jednou z nejpopulárnějších barev této sezóny. A dívat se na svět skrz žlutá skla je, jako kdyby svítilo každý den slunce. Takže kromě toho, že ve žlutých sklech budete letos trendy, dost možná vám zaručí i lepší náladu 

Unisex brýle se žlutými tónovanými skly s polarizační úpravou, Meller 1065 Kč

„Dříve, než zakoupíte trendy sluneční brýle, ujistěte se, že vybraná barva a tvar sluší vašemu obličeji,” radí stylistka z VašeČočky.cz.

Průvodce výběrem slunečních brýlí podle tvaru obličeje najdete zde: https://www.dropbox.com/s/h0lln0z96z3m1gd/TZ_VaseCockycz_vyber_slunecnich_bryli.docx?dl=0

O VašeČočky.cz

VašeČočky.cz jsou největší český e-shop s kontaktními čočkami. Vybírat zde můžete z nejširší nabídky kontaktních čoček ve střední Evropě. V sortimentu najdete všechny druhy dioptrických i barevných čoček od oblíbených značek jako Acuvue, SoftLens, PureVision a desítek dalších. Na jednom místě mohou nositelé kontaktních čoček nakoupit také veškeré příslušenství od roztoků, očních kapek až po sluneční brýle.

E-shop s ročním obratem 700 mil. Kč působí v 15 evropských zemích.

www.vasecocky.cz

Pražské nemocnice investují do přístrojů i výtahů, staví IKEM

Praha 8. března (ČTK) – Pražské nemocnice letos investují hlavně do přístrojů nebo menších úprav jako je například výměna výtahů. Největší investici plánuje Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), začne stavět nový objekt asi za miliardu korun. Stavební projekt chystá také Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde postaví přístavbu pro přístroje na ozařování mozku.

Většina peněz na stavbu v IKEM půjde ze státního rozpočtu a necelou třetinu zaplatí nemocnice. Dalších 185 milionů dá do vybavení. Veřejnou zakázku na stavu chce IKEM vypsat v dubnu. Stavět se pak bude více než 2,5 roku.

Ve dvou nových pavilonech situovaných v jedné budově bude oddělení ARO, kardiologická, metabolická a angiologická jednotka intenzivní péče. Rozšíří se také ústavní lékárna, urgentní příjem a technické zázemí nemocnice. „Získáme nová lůžka pro kardiologickou péči, kde se na nás obrací pacienti z celé České republiky a máme poměrně dlouhé čekací lhůty,“ řekl k tomu ČTK loni ředitel nemocnice Michal Stiborek. Bude podle něj možné navýšit i počty transplantací.

Ve vojenské nemocnici dokončí podle mluvčí Jitky Zinke rekonstrukci pavilonu B, který bude sloužit hlavně pro poskytování zdravotně-sociální péče válečným veteránům. Loni nemocnice investovala 150 milionů.

„Další investice jsou plánovány do vybudování přístavby pavilonu CH, kde bude nový ozařovač,“ uvedla. Přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku bude stát asi 160 milionů korun.

Nemocnice Na Bulovce plánuje podle ředitele Jana Kvačka letos investovat asi 105 milionů korun. Už v lednu otevřela nový urgentní příjem za 59 milionů korun a Centrum porodní asistence, kde je možné rodit jen s porodní asistentkou. Na podzim se v něm mají otevřít dva apartmány, další čtyři chce začít budovat příští rok.

Před koncem loňského roku, v době nástupu nového vedení, nemocnice dlužila téměř tři čtvrtě miliardy korun. Po ministerstvu zdravotnictví tak bude chtít peníze na investice. Očekává, že do areálu, jehož je asi ze dvou třetin vlastníkem, investuje také Praha. „V letech 2019 a 2020 očekáváme investici magistrátu zhruba 500 milionů korun do rekonstrukce pavilonu chirurgie a dále do čističky odpadních vod a kanalizace přibližně 300 milionů korun,“ uvedl v prosinci Kvaček.

Investici přislíbila předchozí garnitura, koalice, která vede metropoli od říjnových voleb, chce o budoucnosti Bulovky a Nemocnice Na Františku v Praze 1 dál jednat.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) se letos chystá investovat do rekonstrukce výtahů a přístrojové technicky, zejména magnetické rezonance a počítačového tomografu (CT). „V průměru investovala FNKV v posledních pěti letech asi 100 milionů korun za rok,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí nemocnice Hana Vránová. Letos bude podle ní asi 40 procent směřovat do stavebních úprav, zbytek na vybavení a přístroje.

Nemocnice Na Homolce letos investuje asi 150 milionů korun, dalších 15 milionů má podle mluvčí Martiny Dostálové jako rezervu. Peníze podle ní půjdou hlavně na přístroje, v plánu je upgrade Gama nože, přístroje na cílené ozařování, který je jediný v Praze. Nemocnice ho má od roku 1992, několikrát ho nechala zmodernizovat.

V plánu je také obnova angiosystému pro vyšetřování srdce a skiagrafického přístroje, což je druh rentgenu s automatickou digitalizací výstupů. Nemocnice chce také opravit výtahy.

Fakultní nemocnice v Motole loni dokončila více než 12 let trvající rekonstrukci dětské části, která stála více než šest miliard korun. Jako poslední byla zateplena poliklinika, navíc se rozšířila o dvě patra.

„Neplánujeme žádnou významnější rekonstrukci ani pořízení přístrojové techniky nad 10 milionů korun,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Dokončí se jen oprava lávky před modrým pavilonem koupí nová magnetická rezonance. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík při dokončení rekonstrukce řekl, že další investice půjdou do dospělé část nemocnice.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má od začátku února nového ředitele, vede jí dosavadní šéf tamního onkologického centra David Feltl. Předchozí ředitelku nemocnice Danu Juráskovou odvolal ministr Adam Vojtěch (za ANO) na konci loňského listopadu kvůli údajným pochybením v zakázkách.

Plán investic proto zatím nemá nemocnice hotový.

van mal

Hygienička: Plošná epidemie chřipky skončila, zůstaly lokální

Praha 8. března (ČTK) – Plošná epidemie chřipky podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové odezněla, zůstala pouze lokální ohniska. Za týden klesl počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky o 13,5 procenta. Na 100.000 obyvatel je nyní 1138 nových případů, informovalo ČTK ministerstvo zdravotnictví.

Chřipková epidemie byla letos vyhlášena na začátku února, v posledních letech začínala obvykle už na počátku roku. Oproti loňskému roku epidemie také dříve skončila, o ukončení epidemie informovalo loni ministerstvo až koncem března. Podobná situace končící epidemie je podle hygieniků i jinde v Evropě. Počet pacientů s chřipkou klesá, ve většině zemí zůstávají už jen regionální epidemie.

Podle informací Státního zdravotního ústavu do konce února lékaři nahlásili 449 případů, kdy pacienti s chřipkou skončili v nemocnici na jednotkách intenzivní péče nebo anestaziologicko-resuscitačních odděleních. Z nich 118 nemoci podlehlo. Loni to za stejnou dobu bylo 353 nemocných a 98 úmrtí, za březen ale počty stouply na 600 hospitalizovaných a 202 úmrtí.

Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1500 až 2000 úmrtí. „Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,“ řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nejnebezpečnější je chřipka pro chronicky nemocné a seniory, kteří mají oslabenou imunitu. Jim také podle odborníků nejvíce prospívá očkování. Každoročně je vakcína sestavena na očekávané cirkulující typy chřipky, je proto třeba se nechat očkovat každý rok. Účinek je asi 60 procent, nemoc ale může mít také mírnější průběh.

van rot

Prodejcům brýlí rostou tržby,lze očekávat epidemii krátkozrakosti

Brno 8. března (ČTK) – Prodejcům brýlí a kontaktních čoček i přes mírné zpomalení ekonomiky rostou tržby konstantním tempem mezi pěti a osmi procenty za rok a pohybují se nad čtyřmi miliardami korun. Počet optik je srovnatelný s okolními zeměmi a v Česku je průměrně jedna na 8000 obyvatel, řekl ČTK na brněnském veletrhu Opta donedávna člen představenstva Společenstva českých optiků a optometristů a také soudní znalec v oboru Ivan Vymyslický. Upozornil, že Česko se bude potýkat s problémem, o kterém se zatím mluví jen v odborných kruzích, a to je kvůli digitálnímu věku epidemie krátkozrakosti.

„Zatím je obor stabilní díky ekonomice, tak uvidíme, jak dlouho to ještě bude trvat. Jednotky optik ještě vznikají, některé přirozeně zanikají,“ řekl Vymyslický. V předchozích letech zmiňoval, že oboru se daří i díky tomu, že lidé několik let od vypuknutí ekonomické krize odkládali nákup nových brýlí a po překonání recese začali nakupovat. I přes rostoucí ekonomiku si však stále jen málo lidí pořizuje druhé brýle. „Většině lidí stačí jedny, vidí dobře a neřeší druhé či další. I když je pravda, že mladí lidé na sebe víc hledí, zvlášť když třeba nastupují do řídicích pozic,“ uvedl Vymyslický.

Do podnikání optiků také čím dál intenzivněji vstupuje telemedicína, což je analýza rizik na dálku. V optice na speciálním screeningovém přístroji se změří zrak a lékař vzdálený i stovky či tisíce kilometrů data vyhodnotí a pošle pacientovi doporučení, co by měl dělat. „Ukazuje se, že přístroje jsou již velmi kvalitní. Někteří kolegové už s tím koketují. A data vyhodnocují odborníci mimo Česko,“ řekl Vymyslický.

Naopak zmínil, že některé technologie se ukazují pouze jako módní a málo využitelné. „Před třemi lety tu všichni měli brýle s virtuální realitou a teď už je nemá nikdo. Ukázalo se, že nejsou zdaleka tak in, jak si někteří mysleli,“ uvedl Vymyslický.

Co prodeji brýlí v současnosti pomáhá, je digitalizace společnosti. Lidé si kazí zrak kvůli dlouhodobému vystavení obrazovkám počítačů, mobilů a tabletů. „Zatím se o problému hovoří hodně jen v odborných kruzích, obecně zatím jen málo. Nicméně epidemie krátkozrakosti je problém s celospolečenským rozměrem. A nejde jen o krátkozrakost, ale i o nemoci očí v pozdějším věku, které jsou s tím spojené. Děti se kvůli tabletům často nedostanou ani na denní světlo,“ řekl Vymyslický a zmínil studii, která hovořila o tom, že například v Japonsku nosí kvůli tomu brýle už 95 procent dětí.

Zdeněk Meitner dr

Češi závislí na nosních léčivých přípravcích. Pacienti je nesprávně…

Praha, 7. března 2019 (ČLnK) – V první polovině roku lékárníci pravidelně zaznamenávají zvýšenou poptávku po nosních sprejích a kapkách. Důvodem je v první řadě období chřipek a nachlazení, na které navazuje pylová sezona způsobující alergie. Přestože jsou nosní roztoky prodávané v různých formách účinným pomocníkem, lékárníci upozorňují na často opomíjené úskalí, kterým je možný vznik závislosti. Pacientům může přinést výraznější zdravotní komplikace a při odvykání je většinou nutné vyhledat pomoc specialisty.

Nemožnost pořádně se nadechnout patří k nočním můrám mnoha pacientů. K vytvoření závislosti přitom stačí málo – nerespektování rad lékárníka a četnější a dlouhodobější užívání přípravků.

„Nosní roztoky jsou pacienty často užívané a mnozí je považují za zdánlivě nevinné léčivé přípravky. Pro jejich správné použití však existují základní zásady, které lidé často opomíjejí a následně se zbytečně potýkají se závislostí na nosních sprejích a kapkách. Aby pacienti jejímu vzniku zabránili, měli by dbát odborných rad lékárníků,“ upozorňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

V leže nebo ve stoje? Správná aplikace je důležitá

V boji s ucpaným nosem jsou účinné nosní přípravky s lokální aplikací. Pro zajištění správného léčebného účinku je vhodné nesdílet lék s jiným pacientem, jelikož hrozí přenos onemocnění.

„Součástí nosních přípravků je účinná látka, která snižuje otok sliznice a tím zlepšení průchodnosti nosních průduchů a snížení sekrece. V případě nadměrného užívání způsobuje také závislost, proto lékárníci při výdeji zdůrazňují, aby je pacienti rozhodně neužívali déle než sedm dní. Neméně důležité je aplikovat lék ve správné poloze těla – u kapek v leže a u sprejů v sedě nebo ve stoje. Pacient tím zajistí správné působení v nosní dutině. Zásadním předpokladem bezproblémové léčby je nepřekračování doporučeného dávkování,“ vysvětluje lékárník a viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

„V případě potřeby delší léčby je vhodné po čase vyměnit přípravky s obsahem lokálních sympatomimetik za preparáty na přírodní bázi s mořskou solí či bylinnými extrakty, u nichž riziko vzniku závislosti nehrozí,“ vysvětluje dále Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Se závislostí pomůže otorinolaryngolog. Lepší je jí ale předcházet, radí lékárníci

Ačkoliv je varování před nadužíváním nosních kapek a sprejů součástí příbalových letáků, u široké veřejnosti existuje o této závislosti pouze nízké povědomí. „Podle zkušeností těch, kteří si jí prošli, se někdy objevují další projevy jako bolesti hlavy, závratě či poruchy spánku. Odvykací kúra bývá ve většině případů zdlouhavá a zpočátku velice nepříjemná. Nejúčinnější je vyhledat pomoc specialisty – otorinolaryngologa, který zvolí nejvhodnější léčbu,“ popisuje Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

„Není nutné se užívání nosních přípravků obávat. I u těchto léků však platí, že pomáhají, pokud se užívají správně, a škodí, pokud se užívají špatně. Stejně jako u jiných léčiv je důležité ohlídat si bezpečné dávkování a maximální dobu užívání podle pokynů lékárníka. V takovém případě jsou léky nejúčinnější a pacienti se svých neduhů zbaví obvykle v poměrně krátké době,“ říká závěrem Mgr. Michaela Bažantová.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Plánujete dovolenou v exotice? Nezapomeňte na očkování

Praha, 7. března 2019 (LESENSKY.cz)

Čím dál více Čechů vyráží v jarních i letních měsících na exotickou dovolenou. Při cestách do více či méně turisticky navštěvovaných zemí občas opomíjejí prevenci v podobě očkování. Lékaři cestovní medicíny přitom upozorňují na nutnost aplikace látek mnohdy až 8 týdnů před odjezdem. Nejčastěji varují před žloutenkou, meningokokem, břišním tyfem, žlutou zimnicí a vzteklinou. Některé vakcíny, respektive část jejich ceny, si lze nechat proplatit zdravotní pojišťovnou.

Čeští turisté při výběru dovolené stále častěji volí exotické země. Potvrzují to statistiky cestovních agentur. „Zájem Čechů o pobyty v exotických destinacích každoročně stoupá. Hitem tohoto roku jsou Spojené arabské emiráty, Mauricius, Zanzibar či Kapverdské ostrovy. Nově lidé cestují i do méně turisticky známých vzdálených států, jakými jsou třeba Senegal, Gambie, Omán, Mexiko či Jamajka,“ uvedla Andrea Řezníčková, tisková mluvčí cestovní agentury Invia, která prodává nejvíce online zájezdů v České republice. Dle jejích slov by měla každá společnost zprostředkovávající zájezdy do cizích zemí poskytovat všechny důležité a praktické informace o cílové destinaci, včetně informací o očkování. To by mělo být bezesporu nezbytnou součástí příprav. Lidé cestující na vlastní pěst pak mohou pro ověření prevence využít jiné, běžně dostupné zdroje, například informační portál Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo web ministerstva zahraničních věcí.

Kam se nechat naočkovat?

Do většiny exotických zemí není pro turisty očkování povinné. Lékaři jej však doporučují jako základ preventivní ochrany před nebezpečnými chorobami, jež mohou po nákaze ohrozit člověka i na životě. Thajsko, Vietnam, Srí Lanka, Spojené arabské emiráty, Mauricius, Zanzibar, Kapverdské ostrovy či Peru – to je stručný výčet nejnavštěvovanějších destinací, do kterých by se lidé měli nechat naočkovat. „Rozsah očkování záleží na charakteru pobytu. Obvykle se ale doporučuje očkování proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu, případně proti vzteklině,“ okomentovala Iva Šípová, vedoucí lékařka z pracoviště epidemiologie Nemocnice České Budějovice. Dále je doporučeno nechat si aplikovat vakcínu proti virové hepatitidě typu B neboli žloutence typu B, jež může ohrozit turisty v afrických zemích i v zemích Západního Pacifiku a Jižní Ameriky. Na seznamu běžnějších očkování jsou také látky proti meningokokům a též proti dětské obrně, pokud se v dané zemi vyskytuje. Častá je například v Nigérii, Kamerunu či Etiopii. Do zemí Dálného východu se pak radí zvážit očkování proti klíšťové meningoencefalitidě, v některých případech proti japonské encefalitidě, záškrtu a chřipce.

Přehled očkování pro letošní TOP destinace

*Povinné při příjezdu ze zemí s endemickým výskytem žluté zimnice.

Kdy s očkováním začít?

Před dovolenou je dobré navštívit lékaře s dostatečným předstihem. „V ideálním případě by zájemci měli navštívit očkovací centrum šest až osm týdnů před cestou. Mezi podáním různých vakcín musejí být dodrženy dvou až čtyřtýdenní intervaly,“ upřesnila primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková. Cestovatelé by také měli počítat s dalšími vlivy, v aktuálním období jsou tím nejčastějším hlavně virová onemocnění, jež možnost podat vakcínu eliminují, a očkovací proces se tak prodlužuje. Řešením je pak nechat si naočkovat více látek najednou. „Při jedné návštěvě lze obvykle aplikovat dvě vakcíny. Je však nutné dodržet očkovací schémata, která určují, kdy a kolikrát lze konkrétní látku podat,“ doplnila Šípová z českobudějovické nemocnice. Nejbližší místo, kde podstoupit očkování, lze vyhledat například na webových stránkách www.ockovani.cz.

Povinná vakcína proti žluté zimnici

Existují rovněž destinace, kde je očkování povinností. Při jeho absenci může být turistům dokonce do dané země zakázán vstup. Požadovaným dokladem je v tomto směru takzvaný Mezinárodní očkovací průkaz, který si lze nechat vystavit v jakémkoliv očkovacím centru. „Povinné očkování určuje Světová zdravotnická organizace do zemí, kde je endemický výskyt žluté zimnice. Některými státy může být vyžadováno ještě očkování proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám,“ zdůraznila Šimková. Očkování proti žluté zimnici je vyžadováno při cestách do subsaharské Afriky, tedy například při návštěvě Keni, Konga či Ugandy. Platí i do většiny států Jižní Ameriky. V asijských zemích si mohou vyžádat doklad o očkování proti této nemoci v případě, že se turista před příjezdem zdržoval v místech, kde nákaza žlutou zimnicí hrozí. „Důvodem je zabránění zavlečení této infekce, protože v tropických oblastech Asie žije komár druhu Aedes, který virus žluté zimnice může přenášet,“ doplnila Šimková. Cestovatelům se doporučuje, aby se o povinnosti vakcinace informovali na konzulátu či velvyslanectví země, do níž chtějí vycestovat. Tamější orgány mohou danou povinnost měnit dle uvážení. Seznam odborných pracovišť zajišťujících očkování proti žluté zimnici poskytuje na svých stránkách Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Část vakcinace proplatí pojišťovna

Turisté, kteří navštíví kterékoliv očkovací centrum či specializované pracoviště cestovní medicíny při zdravotnických střediscích, mají možnost si nechat část vakcinace proplatit ze zdravotního pojištění. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna hradí cestovní prevenci do výše 1000 korun. Až 300 korun uhradí cestovatelům Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Svým pojištěncům proplatí část očkování také Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. „V roce 2019 přispíváme našim klientům až 500 Kč na vybraná očkování pro cesty do zahraničí,“ řekla Lucie Krausová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Musí se však jednat o očkování, jež podle platné legislativy není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. „Příspěvek je poskytován na očkovací látku, a to na jakoukoli dávku z očkovacího schématu, i na přeočkování,“ upřesnila Krausová s tím, že o příspěvek na očkování proti jednomu onemocnění lze v tomto roce žádat pouze jedenkrát. Lidé mohou požádat na kterékoli z poboček, případně také pomocí zaslaného formuláře poštou. „Společně s žádostí o příspěvek je třeba předložit doklad o nákupu očkovací látky a lékařem potvrzený doklad o provedení vakcinace, případně čestné prohlášení k očkování proti vzteklině, jež je ke stažení na našich webových stránkách,“ uzavřela Krausová.

Průměrná cena za nejčastější očkování

Češi holdují hlavně masu a alkoholu, historicky i dnes

Praha, 7.3.2019 (BNG)

Společensko-ekonomické klima v zemi odráží spotřeba potravin i nápojů. V obdobích války se logicky jedlo méně, před rokem 1989 byl jídelníček zase omezen jen na určité druhy potravin. Dnes vypovídá spotřební chování o silné ekonomice a dobrém zázemí většiny obyvatel. S tím souvisí i dostupnost potravin a jejich cena. Informace o nákupních zvyklostech jsou, díky monitoringu ČSÚ k dispozici již více než 70 let a to v nepřetržité řadě, přesněji od roku 1948. Jaký je dlouhodobý vývoj českých spotřebitelů? Jaké suroviny si v domácnostech Čechů vždy najdou své místo?

Budeme-li postupovat proti proudu času, poslední zásadní změna souvisela s pádem totalitního režimu, respektive pádem tzv. socialistického zemědělství. Od padesátých let došlo ke značnému nárůstu živočišné produkce a tím rapidně stoupala i spotřeba. Před rokem 1989 spotřeboval každý obyvatel Československa ročně 30 kg hovězího masa, ještě o 20 kg více vepřového masa, přes 260 kg mléka a mléčných výroků a třeba 44 kg cukru nebo 340 ks vajec.¹ Tento spotřební koš s sebou samozřejmě přinášel i negativní dopady na výživové hodnoty stravy – nadměrně se konzumovalo třeba červené maso, ale i cukr. Na druhou stranu byla pozitivní spotřeba zeleniny a ovoce, i když pouze lokálního.

Změny v 90. letech minulého století výrazně zamíchaly nejen politickou situací, ale také nákupními zvyklostmi, spotřebou a ekonomickou situací českých domácností. Velmi se změnila také nabídka sortimentu nejen v potravinách, ale i nápojích. V letech 1989 až 2017 jsou Češi v konzumaci alkoholu na prvních příčkách v celosvětovém měřítku. Během tohoto období vzrostla spotřeba vína na osobu z 13,5 l na 19, 4 l. „Vzhledem k tomu, že na trhu působíme přes osmdesát let, máme historii poptávky podrobně zmapovanou. Zásadním faktorem v minulosti, který prospěl oboru vinařství a tím i zvýšené oblibě vína, byl konec kolektivního hospodářství a následné ustanovení vinařského zákona roku 1995. Vinaři byli nuceni investovat do nových technologií, výsadeb a zaměření se na kvalitu. To přineslo na trh zajímavé produkty a celkově zvýšilo spotřebu a kvalitu českého a moravského vína,“ říká Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium a.s. a dodává „V současnosti stále platí, že Češi zkonzumují procentuálně více vína z dovozu ze zahraničí, nicméně každým rokem zaznamenáváme stoupající zájem po našich lokálních produktech. Troufám si říct, že moravská a česká vína zažívají malou renesanci.“

Po roce 1990 začala stoupat také spotřeba ovoce, rýže, zeleniny, těstovin, mouky a pečiva obecně. Díky tomu, že velké množství potravin bylo k dispozici na regálech obchodů, docházelo k výraznému snížení spotřeby některých základních potravin. Šlo hlavně o brambory, telecí maso, žitnou mouku nebo kravské konzumní mléko. Dnes je pro nás naprostá většina výrobků a potravin včetně nápojů víceméně dostupná. I přes široký výběr zboží na trhu, díky stálé poptávce vzniká prostor pro nové produkty. Někteří čeští výrobci si tak mohou dovolit i expanzi do zahraničí. „V minulých letech jsme s desítkou partnerů z českého potravinářského segmentu vstoupili i na zahraniční trh. I dnes, v době silné konkurence potravinářských produktů si kvalitní výrobky s naší pomocí najdou svou cestu k zahraničním konzumentům,“ říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group a dodává.

V posledních letech začíná mít zásadní vliv také otázka edukace, zdravého životního stylu. Velká část nakupujících se zaměřuje i na nutriční složení kupovaných potravin nebo nápojů. Dle odborníků, bude na planetě žít v roce 2050, přes 10 miliard lidí. Na konci loňského roku francouzský deník Le Monde vydal studii „Zdravý chod planety“. ² Celkem 37 expertů ze 16 zemí světa se po dobu tří let zaměřovalo na výzkum stravovacích návyků na Zemi. Vědci zjistili, že 820 milionů lidí trpí podvýživou, což je v obrovském kontrastu s 2,4 miliardami lidí na planetě, kteří se přejídají. Aby bylo možné udržet život na Zemi a uspokojit potřeby pro všech 10 miliard strávníků, je nutné, aby nastala „zemědělská a stravovací revoluce“, která velmi zjednodušeně řečeno říká, že by bylo vhodné jíst maso pouze 1 x týdně. V roce 1990 zkonzumoval průměrný obyvatel planety 33 kg masa za rok. Spotřeba masa celosvětově vzrostla za posledních 50 let pětinásobně. ³

Zvýšený zájem o drůbeží maso a také o ryby a rybí produkty potvrzují i nejnovější data statistiků z České republiky. Drůbeží maso, někdy označované jako „bílé“ maso se na celkové spotřebě masa podílelo v roce 1992 pouze 15,3 %, zatímco v roce 2012 to již bylo téměř 34 %. U ryb se potom mezi lety 1992 a 2012 zvýšila spotřeba na téměř 6 kg na obyvatele a rok. V této oblasti má Česko stále ještě co dohánět.

Ani menopauza paní Miroslavu nezastavila. Díky hormonální substituční léčbě…

Praha, 7.3.2019 (Neopublic)

Paní Miroslavě Kratochvílové je 56 let a je to velmi vitální dáma, do které by nikdo na první pohled neřekl, že jí potíže spojené s přechodem málem vzaly radost ze života.

„Nikdy jsem neužívala žádnou hormonální antikoncepci, vždy jsem se hormonům vyhýbala. Ve 48 letech ale přišla menopauza,“ začíná paní Miroslava popisovat svůj příběh. „Najednou mi začala chybět vitalita a chuť do života. Začaly se projevovat návaly horka, pocení, únava, podrážděnost, nespavost, deprese. Těžko jsem se s tím smiřovala, ale věděla jsem, že nejsem jediná a každá žena si tím prošla, nebo prochází,“ uklidňovala se zprvu paní Miroslava a snažila se potíže překonat: „Pociťovala jsem však čím dál větší únavu, vyčerpanost, nervozitu a hlavně mě začaly bolet klouby. Od dětství jsem hodně sportovala, věnovala jsem se běhu. Dokud jsem nebyla v přechodu, tak se mi běhalo lépe. Menopauza mi vzala všechnu sílu. Nechtěla jsem se ale vzdát svého snu zaběhnout půlmaraton a maraton.“

Paní Miroslava se rozhodla přechodu postavit a s příznaky bojovat: „Své pocity, že se necítím dobře, chybí mi vitalita a chuť do života, jsem sdělila  MUDr. Jenšovskému, ke kterému chodím na pravidelné kontroly se štítnou žlázou do Vojenské nemocnice. Nechal mi udělat denzitometrii. Potvrdila se mnohočetná lokalizace osteoporózy. Byla mi doporučena návštěva gynekologa a hormonální substituce.“

V tu chvíli Miroslavě vůbec nevadilo, že bude užívat hormonální substituci: „Naopak jsem byla ráda, že konečně budu mít sílu a budu moci běhat. Že se znovu vrátím do života!“ Začátky léčby sice nebyly jednoduché, ale brzy se vždy spravilo a Miroslava začala opět běhat: „Ze začátku  mi nebylo dobře, ale bylo mi sděleno, že to k tomu patří. Do dvou týdnů opravdu  nežádoucí účinky polevily. Navíc jsem zpozorovala, že se mi zlepšila kvalita vlasů a vypnula se pleť. Letos v lednu to je už 6 let, co hormonální substituční léčbu užívám. Chtěla bych moc poděkovat MUDr. Jenšovskému, který mi pomohl hormonální substitucí znovu se vrátit do života. Hlavně jsem si mohla splnit svůj sen – zaběhnout maraton!“

Miroslava shrnuje svoje aktuální dojmy: „Nyní se cítím skvěle, plná radosti do života. Znovu cítím vitalitu, sílu, energii, klouby mě nebolí a můžu sportovat, běhat a to mne nabíjí a žene dál. Vím, že je to vše doslova běh na dlouhou trať, ale pokud něčeho chce člověk dosáhnout, tak musí bojovat! Žijeme jednou, tak proč si toho nedopřát, pokud to jde.“

V loňském roce ČPZP vydala více než 1,2 miliardy Kč…

Ostrava, 7. března 2019 (ČPZP) – V roce 2018 vynaložila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) přes 1,2 miliardy Kč na léčbu onemocnění, poruch a úrazů mozku. Klientů s těmito diagnózami bylo vloni evidováno přes 70,6 tisíc. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k nárůstu o více než 4,6 tisíc pacientů, přičemž náklady na léčbu se zvýšily o téměř 262,7 milionu Kč. O těchto statistikách informuje ČPZP v souvislosti s blížícím se Světovým týdnem mozku.

Problémů spojených s mozkem je celá řada od úrazů mozku přes neurodegenerativní choroby (například Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba) až po zánětlivá onemocnění, jako jsou encefalitida nebo meningitida. „Nejvyšší nárůst nákladů jsme v porovnání s rokem 2014 zaregistrovali u klientů trpících demencí. V loňském roce byly výlohy spojené s touto diagnózou zhruba dvojnásobné, zatímco počet takto nemocných se zvýšil o necelých 30 %,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady na jednoho klienta se ve spojitosti s onemocněními mozku mezi roky 2014–2018 průměrně zvýšily o 19 %. Veškeré statistiky uveřejněné ČPZP přitom neobsahují náklady na předepsané léky, které se vykazují bez diagnózy. Celkový počet takto nemocných se v porovnání s rokem 2014 navýšil o necelých 7 %. Mezi nejnákladnější mozková onemocnění klientů ČPZP patří cévní mozková příhoda, o čemž vypovídají statistiky z let 2014 i 2018. V loňském roce se na ni léčilo přes 22,6 tisíc pojištěnců, tedy okolo 32 % všech nemocných v rámci sledovaných kategorií.

ČPZP se stará o vaše duševní i psychické zdraví

„Pro naše klienty ve věku nad 60 let máme v nabídce připravený program zaměřený na prevenci poruch paměti. Příspěvek až 300 Kč mohou využít na preventivní vyšetření poruch paměti a kognitivních funkcí, který se vztahuje na cílené psychiatrické či psychologické vyšetření pomocí dotazníků,“ informuje Elenka Mazurová.

Onemocněním mozku stejně jako mnohým dalším komplikacím lze předcházet například pravidelným pohybem. Ten totiž dlouhodobě zlepšuje kognitivní funkce a slouží jako prevence neurodegenerativních mozkových chorob. V rámci programu Pravidelný pohyb poskytuje pojišťovna příspěvek až 700 Kč na pravidelnou pohybovou aktivitu.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje téměř 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 109 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

ZP MV ČR vrátila lidem za léky přes 72…

Praha, 7. března 2019 (ZP MV ČR) – Více než 72 milionů korun vrátila v loňském roce svým klientům Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP 211) za přeplatky na léky.

„Tato částka se rozdělila mezi téměř 66 000 klientů ZP MV ČR,“ uvedla mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Podle ní se celková částka, která se vrátila zpět lidem, meziročně zvýšila více než pětkrát. „V roce 2017 jsme vraceli přeplatky za léky necelým deseti tisícům klientů a poslali jsme jim celkem 13,6 milionů korun,“ dodala.

Důvodem výrazného nárůstu vrácených peněz i počtu obeslaných klientů je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která v loňském roce snížila roční limit na započitatelné doplatky za léky dětem a seniorům od 65 let z 2 500 Kč na 1 000 Kč a důchodcům nad 70 let na 500 Kč. Pokud tedy například 75letý pacient zaplatil v roce na započitatelných doplatcích za léky v součtu 10 000 Kč, zdravotní pojišťovna mu vrátila 9 500 Kč zpět. Ostatním pacientům zůstal roční limit na částce 5 000 Kč.

Pojišťovna musí vrátit i pouhou korunu

Podle ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění musí zdravotní pojišťovna v posledním čtvrtletí vyúčtovat celý uplynulý rok a vrátit tak pojištěnci i částky, které nedosahují ani 50 Kč. Proto může docházet k situacím, že konkrétnímu člověku přijde složenka např. na jednu korunu.

ZP MV ČR letos vrací částky nižší než 50 Kč téměř 8 900 klientům a částku pod 10 Kč celkem 3 350 klientům. Protože zdravotní pojišťovna musí dodržovat zákon, bylo by podle ní pro klienty příjemnější, pokud by vratky za přeplatky za léky dostávali převodem na bankovní účet než formou složenky. „Možnost bezhotovostního vypořádání výplaty nadlimitu zatím využilo jen asi 9 000 pojištěnců z téměř 66 000 klientů, kterým jsme přeplatek zaslali,“ doplnila Hana Kadečková.

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016, mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017, 2018 a 2019 a rovněž titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.