Skip to content
pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

Le Figaro: Mladí lidé procházejí riziky dospívání

  • 29 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Paříž 30. prosince (ČTK/Le Figaro) – Milostný život, volba povolání… Když děti dospívají, jsou vystaveny novým problémům a mohou ztratit půdu pod nohama. Může se u nich projevit dosud skrytá křehkost a nemusejí se s novými skutečnostmi vyrovnat, píše francouzský deník Le Figaro.

Manon trpěla až do dvaadvaceti let anorexií. Málem zemřela. Dnes je spokojenou třicátnicí a žije tisíce kilometrů od svých rodičů. Pětadvacetiletý Arthur studoval rok medicínu a pak se vydal na roční pobyt do Jižní Koreje. Chtěl být nutričním poradcem. Ale nadměrné užívání marihuany jeho motivaci narušilo. Sedmnáctiletý Théo znepokojuje svou rodinu: byl hospitalizován pro syndrom vyhoření a deprese. Tyto tři různé příklady ukazují, jak mladí lidé neumějí nalézt své místo ve světě, jak chtějí utíkat před realitou.

Věk mezi sedmnácti a pětadvaceti let, nebo mezi osmnácti a pětadvaceti, či dokonce mezi patnácti a třiceti lety? Hranice určující generace jsou dnes porézní, dokonce nejasné. Podle psychiatrů jsou tito pacienti na cestě opustit dobu dospívání, která trvá déle, ale zatím mohou být ještě dětmi. Když se střetnou s problémy dospělých, studují či pracují, aby si vydělali na živobytí, mají reálný ekonomický problém, jak se stát samostatnými, a to i když jsou už starší.

Někteří žijí u rodičů a finančně jsou na nich závislí. Jiní pracují, ale zůstávají u rodičů, protože jejich postavení je nejisté a nájem drahý. Další odešli daleko od rodiny díky stipendiu, ale rodiče jim chybějí. Vytoužená nezávislost, o níž mladí i jejich rodiče sní, není dlouhá klidná řeka, ale chaotická cesta plná zklamání.

“Samozřejmě tu vždy byl strach z dospělosti,” konstatuje profesor Daniel Marcelli, psychiatr z nemocničního centra Henri Laborit v Poitiers. U všech společenských vrstev dnes pozorujeme postupné odmítání společnosti, Nejsou melancholičtí, ale propadají často konzumaci konopí nebo jednorázovému pití.

Typickým příkladem je podle Marcelliho chlapec (dívky častěji odcházejí z domova, většinou z důvodu vdavek), který si zopakoval jednu nebo dvě třídy, zapsal se na vysokou školu, ale za tři měsíce ji opustil, zavírá se stále více do svého pokoje a hodiny vysedává před internetem, kde hraje různé hry. Když je takové dítě dospělé a není nebezpečné ani pro sebe, ani pro ostatní, jak ho mohou rodiče přimět, aby navštívilo psychiatra?

Psychiatři se však o tuto populaci stále více zajímají. Zjištěno je rizikové chování, ale také sedavý způsob života a pokles fyzické aktivity způsobený přílišným vysedáváním u internetu. Mnozí mladí lidé ve věku od sedmnácti do pětadvaceti let tak trpí nespavostí, neboť v noci bdí a ve dne usínají. K těmto zlozvykům se připojuje výrazné zvýšení spotřeby rychlých cukrů a nasycených tuků. To vede k nárůstu případů deprese a obezity.

Ještě škodlivější je konzumace konopí a alkoholu, která se zvláště rozvíjí u dívek v časném věku. Je jasné, že tato konzumace je pro mnohé způsobem, jak uniknout nejistotě, kterou procházejí.

Psychiatry rovněž znepokojuje radikalizace a sklony k sebepoškozování. Tři čtvrtiny duševních poruch se projevují před pětadvacátým rokem, a to včetně těch nejzávažnějších forem.

Podle doktora Davida Gouriona je dalším velkým rizikem u této populace sklon k sebevražedným myšlenkám, o němž se dosud málo mluví. “Proč se dělá tolik preventivních kampaní a vynakládají se prostředky na boj proti silničním nehodám, když je dnes sebevražda první příčinou smrti u mladých od patnácti do třiceti let?” táže se.

U mladých lidí jde o utváření jejich identity: začínají s milostným životem, volí si povolání či odcházejí od rodičů, ačkoli ještě nejsou finančně samostatní.

pel hej

Zpravodaj

Vědci zkoumali úzkostné stavy spojené s kocovinou

  • 28 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Londýn 29. prosince (ČTK) – Některé příznaky kocoviny se léčí snáz než jiné. Cítíte se dehydrovaní? Zkuste doplnit elektrolyty. Jste ochablí? Pak by mohlo pomoci cvičení. Ale pro některé je nejvíce zničující emoční část kocoviny, na kterou máme mnohem méně prostředků domácí léčby.

Nedávná studie, kterou zveřejnil odborný list Personality and Individual Differences, se zaměřila na to, pro jaký druh člověka má tento druh úzkostného stavu pravděpodobně nejhorší následky.

Emoční následky kocoviny shrnuje anglický termín “hangxiety” složený ze slov “hangover” – kocovina a “anxiety” – úzkost. Spadají pod něj různé nepříjemné pocity, které se honí v mozku sužovaném kocovinou. A pokud jste je někdy zažili, pak budete vědět, o čem je řeč, hned jak si přečtete tato slova.

Může jít například o naléhavě se opakující otázku: “Co jsem prováděl/a minulou noc?”, kterou přiživují mlhavé a roztříštěné vzpomínky. U jiných jde o neustálou, dopodrobna rozpitvávanou analýzu, která je hnaná nutkavými a nezodpověditelnými otázkami typu: “Znemožnil/a jsem se něčím? Vypadal/a jsem hloupě? Udělal/a jsem ze sebe blázna?”

Podle Beth Marshové z londýnské univerzity, která se na studii podílela, přispívají výsledky výzkumu k potvrzení, že kocovinová úzkost je skutečným jevem, který některé lidi trápí více než jiné. A podle studie jí trpí více lidé, kteří jsou spíše ostýchaví, plaší a stydliví.

“To je charakteristické pro sociální úzkost, kdy lidé po nějaké společenské akci cítí potřebu o ní neustále přemýšlet a rozebírat ji. V zásadě si onen zážitek přehrávají v hlavě s negativním zabarvením, které pochází z ostychu nebo strachu před společenským znemožněním. Myslí si: ‘Ou, tohle jsem neměl/a říkat’ nebo ‘Kvůli tomu vypadám hloupě’,” uvedla Marshová.

Lidé trpící sociální úzkostí se takto už cítí, ale Marshová je přesvědčená, že pokud do rovnice přibude alkohol, pak následující den zesílí sebemrskačské myšlenky.

Když si dotyčný nebo dotyčná navíc těžko vzpomíná, co se předchozí noc stalo, tím víc ho mysl nutí si všechno neustále přehrávat dokola a snažit se zaplnit prázdná místa.

A pokud pochybuje o tom, co se ve skutečnosti stalo, pak si přirozeně sebekritický člověk může představovat jen to nejhorší – a to ještě více zesiluje pocity úzkosti provázející kocovinu.

dk hej

Zpravodaj

V Německu se debatuje o zákazu ohňostrojů a petard

  • 28 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Berlín 29. prosince (ČTK) – Před oslavami příchodu nového roku se v Německu diskutuje o rizicích odpalování zábavní pyrotechniky. Na škodlivost dělbuchů upozorňují ochránci životního prostředí a varují před nimi i policisté. Hovořit se v posledních dnech začalo i o plošném omezení odpalování petard a ohňostrojů. Zákaz používání zábavní pyrotechniky v centrech měst by podle aktuálního průzkumu podpořilo téměř 60 procent Němců. Řada politiků je ale proti, informovala dnes agentura DPA.

Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) před nadcházejícím koncem roku upozornil, že odpalování petard a dělbuchů s sebou přináší vysoké znečištění vzduchu pevnými prachovými částicemi, a vyzval proto, aby lidé letos soukromé ohňostroje omezili nebo se jich zcela zřekli.

“Pokud na Silvestra nebudete používat tolik zábavní pyrotechniky, nebo se jí docela vzdáte, můžete přispět k tomu, aby se snížilo znečištění prachovými částicemi,” uvedla ředitelka UBA Maria Krautzbergerová, podle které by méně petard znamenalo i méně odpadu na ulicích. Podle ní se během silvestrovské noci do ovzduší v Německu dostane až 4500 tun prachových částic. To odpovídá zhruba 15,5 procenta ročních emisí prachu z dopravy.

Řada města a obcí po celém Německu letos zakázala odpalování zábavní pyrotechniky v centrech měst. Jsou mezi nimi například Düsseldorf či Kolín nad Rýnem a poprvé také Hannover, půlmilionová metropole spolkové země Dolní Sasko. Zóny, ve kterých by bylo odpalování zábavní pyrotechniky zakázané, chtěl letos zavést i Berlín, podle jeho představitelů mu to ale zákon neumožňuje. Metropole chce tak příští rok prosadit příslušný zákon na celoněmecké úrovni. Zákaz se nepodařilo prosadit ani radnici ve Stuttgartu.

Předseda německého Svazu měst a obcí Gerd Landsberg ale varoval před tím, aby úřady lidi v odpalování zábavní pyrotechniky jakkoli omezovaly. Měly by podle něj respektovat dělbuchy a petardy jako součást novoročních tradic. Lidé jimi vyjadřují “radost ze života” i “naději na šťastný nový rok”, řekl Landsberg. Proti plošným zákazům se tento týden postavila i ministryně zemědělství Julia Klöcknerová.

Skeptická je k zákazům také policie. Podle předsedy vlivných policejních odborů GdP Olivera Malchowa by totiž policisté nedokázali zákaz vynucovat. Na nutné kontroly by totiž neměla policie dostatek lidí. Malchow zároveň upozornil na jiný nešvar spojený s oslavami konce roku. Podle něj jsou totiž lidé čím dál agresivnější. “Petardy třeba lidé házejí cíleně na jiné lidi a rakety odpalují nezodpovědně do směru, ve kterém stojí domy,” uvedl.

Podle průzkumu agentury Civey by bylo pro zákaz odpalování zábavní pyrotechniky v centrech německých měst téměř 60 procent dotázaných. Podle průzkumu institutu INSA se většina Němců nechystá v noci ze Silvestra na Nový rok dělbuchy odpalovat vůbec. Zábavní pyrotechniku se chystá použít v noci z pondělí na úterý jen 18 procent respondentů.

Německý Svaz pyrotechnického průmyslu (VPI) očekává v souvislosti s letošním Silvestrem obrat ve výši zhruba 137 milionů eur (3,5 miliardy korun). Prodávat se zábavní pyrotechnika začala v Německu v pátek a odpálit ji lidé smějí jen na Silvestra a Nový rok. Zcela zakázány jsou dělbuchy a petardy mimo jiné v blízkosti kostelů, dětských domovů, domovů seniorů a nemocnic, ale například i u hrázděných domů a domů s doškovými střechami.

jrm hej

Zpravodaj

V babyboxech v Česku se od roku 2005 našlo už…

  • 28 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha 29. prosince (ČTK) – Babyboxy v Česku pomohly od svého vzniku v červnu 2005 zachránit už 180 dětí. Jen letos se v nich našlo 12 děvčátek a šest chlapců. Posledním “přírůstkem” byl ve čtvrtek ve schránce na radnici v Praze 6 hoch, který dostal jméno Filip. Vyplývá to ze statistik spolku Babybox pro odložené děti – Statim, který schránky po republice instaluje. V Česku je v provozu 76 babyboxů. Starší typy se postupně mění za moderní.

První babybox začal fungovat v roce 2005 v GynCentru v pražském Hloubětíně. Vůbec první odložené nemluvně v Česku se v něm objevilo v únoru 2006. Byla to malá Soňa. Do dneška pracovníci v hloubětínské schránce našli 26 dětí. Přes babybox odstartovalo svůj život už celkem 104 děvčat a 76 chlapců.

Zatím nejvíc dětí se do babyboxů dostalo v roce 2011. Bylo jich 22. O rok později jich schránky přijaly 20. Loni a předloni zdravotníci vyzvedli 16 chlapců a děvčátek. Letos jich bylo 18, tedy stejně jako v letech 2013 a 2015.

Nejčastěji lidé odloží novorozence do schránky mezi 16:00 a 20:00. V tu dobu se v ní ocitlo 47 dětí. Dalších 37 v ní pak bylo mezi 20:00 a půlnocí. Nejvíc dětí se dostalo do babyboxu v září a v prosinci, a to po 22. Nejsilnějším dnem je pondělí s 33 odloženými dětmi, následuje úterý s 32. Novorozenci se našli zatím ve čtyřech desítkách instalovaných schránek. Babyboxy jsou u nemocnic, radnic či záchranných služeb. Jeden vznikl i u domova důchodců.

Babyboxy jsou klimatizované a vytápěné, je v nich stálá teplota. Zařízení okamžitě na odložené dítě upozorní personál, který se hned o novorozence postará. Ministerstvo zdravotnictví registruje schránky jako zdravotnický prostředek. V roce 2006 získaly ochrannou známku.

Letos začaly fungovat čtyři nové schránky. V březnu přibyl babybox v Blansku v záchranné službě, v květnu pak v boskovické nemocnici, v říjnu v Jesenici a v prosinci v nemocnici ve Vsetíně. Vedení spolku chce jednat i se zařízeními v dalších městech. Starší typy babyboxů postupně také mění za moderní.

Na české babyboxy se před několika lety zaměřil Výbor OSN pro práva dítěte. Ve své tehdejší zprávě uvedl, že ho schránky na odložené děti v Česku “vážně znepokojily”. Podle členů výboru porušovaly hned pět článků úmluvy o právech dítěte. Byly prý v rozporu třeba s právem na život a také od narození na jméno, totožnost, státní příslušnost či možnost znát rodiče. Výbor v roce 2011 doporučil státu babyboxy zrušit.

Podle zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse, který sám sebe nazývá babydědkem, to bylo nepochopení a schránky naopak pomáhají život dětí chránit. Své potomky do nich totiž odkládají obvykle ženy, které se ocitly ve velmi tíživé situaci. Kdyby taková možnost nebyla, nemusely by některé děti přežít. Spolek už dřív zahájil kampaň na podporu babyboxů a k ochraně nechtěných dětí. Zvolil tehdy provokativní heslo: “V popelnici umřu”. V minulosti se totiž objevilo několik případů, kdy lidé našli v odpadcích mrtvé novorozeně. Za prospěšné podle průzkumů považuje babyboxy drtivá většina Čechů a Češek.

Počty odložených dětí a nových babyboxů v jednotlivých letech

Rok Počet dětí Počet nových
2005 – 2
2006 5 1
2007 5 3
2008 4 13
2009 14 11
2010 12 11
2011 22 6
2012 20 6
2013 18 6
2014 12 4
2015 18 5
2016 16 2
2017 16 2
2018 18 4
Celkem 180 76

Zdroj: Statistika spolku pro odložené děti – Statim

ktk mal

Zpravodaj

Průzkum: Většině Čechů novoroční předsevzetí nevydrží, většinou se snaží…

  • 27 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Praha, 28.12. 2018 (NATURHOUSE) – Každý rok je ve svém závěru ve znamení bilancování a předsevzetí. Bohužel, jak vyplynulo z průzkumu výživových poraden NATURHOUSE, v předsevzetích nejsme moc originální a většinou si stále přejeme pro sebe to samé. Byť šetření provedla renomovaná agentura STEM/MARK pro rok 2017, která oslovila 500 respondentů, pro rok 2019 je možné předpokládat výsledky obdobné.

Novoroční předsevzetí si podle průzkumu někdy dala více než polovina lidí, častěji ženy a mladší ročníky. Vedou vysokoškoláci. S rostoucím věkem pak důležitost přisuzovaná předsevzetím klesá. Třetina dotázaných je považuje za důležité pro realizaci svých plánů, pouze pětina dotázaných ho však dodrží. Nejdéle vydrží ty spojené s rodinou, nejrychleji pak lidé vzdávají přestat kouřit. Ženy svá novoroční předsevzetí vzdávají dříve než muži, téměř třetina během prvních pár dní.

Proč lidé často předsevzetí nedodrží, alespoň ty týkající se životního stylu? „Novoroční předsevzetí nevycházejí většinou proto, že je lidé neberou moc vážně. Je to už stereotyp. Důležité je mít silnou motivaci. Člověk by si neměl dávat nereálné cíle, např. zhubnu 10 kg za měsíc,“ míní Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE s tím, že pomoci s motivací může třeba rodina a přátele.

Novoroční předsevzetí bývají obecně zaměřená na nápravu životního stylu

Jak průzkum odhalil, především ženy chtějí začít hubnout (74 %), zdravě jíst (62 %) a lépe dodržovat pitný režim (36 %). Muži se častěji zaměřují na omezení alkoholu (13 %) a kouření (32 %). Mladí do 29 let plánovali lépe dodržovat pitný režim (39 %), naučit se cizí jazyk (30 %) a více spát (23 %). Lidé mezi 30–44 lety se chtěli více věnovat rodině (22 %).

Začít hubnout bylo nejčastější předsevzetí mezi dotázanými obecně (61 %), následovalo zdravé stravování (53 %) a častější sportování (47 %).

Nejčastější novoroční předsevzetí, zdroj: STEM/MARK a Naturhouse-cz.cz

 

Předsevzetí se tedy obvykle týkají zdravějšího zdravotního stylu – převažuje touha začít hubnout a jíst zdravěji, to byla rovněž nejčastější předsevzetí pro rok 2017, ovšem předchozím rokům si pro rok 2017 předsevzetí plánovala dát pouze necelá třetina dotázaných.

Více než polovina lidí konzumuje během období Vánoc jídlo a pití ve zvýšeném množství

Dalším výsledkem, který zveřejnila síť výživových poraden NATURHOUSE na základě průzkumu, je potvrzení, že v období Vánoc více než polovina lidí konzumuje zvýšené množství jídla a pití. Častěji se jedná o vysokoškoláky. Nejméně často konzumují zvýšené množství jídla a pití lidé nad 45 let.

„Průměrně Češi přes Vánoce přiberou dvě až pět kilogramů a trvá pak i několik měsíců dostat se na původní váhu,“ potvrzuje Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně z www.naturhouse-cz.cz.

Jak to bylo s předsevzetími na rok 2017? Lidé plánovali svá předsevzetí vztahovat ke zdravému životnímu stylu

Mezi jednotlivými pohlavími ani věkovými kategoriemi nejsou téměř žádné signifikantní rozdíly – zdravější životní styl i na rok 2017 plánovali prakticky všichni.

Žebříček předsevzetí 2017, zdroj: STEM/MARK a Naturhouse-cz.cz

 

Ženy chtěly v roce 2017 více začít hubnout (57 %), muži častěji plánovali omezit pití kávy (11 %). Třetina vysokoškolsky vzdělaných plánovala najít rovnováhu mezi prací a volným časem. 4 z 10 vyučených toužilo vydělat více peněz.

Začít hubnout plánovalo na rok 2017 46 % z těch, kteří si předsevzetí dávají, 44 % chtělo zdravě jíst, 41 % pak více sportovat. I letos tak předsevzetí kopírovala s menšími odchylkami ty obecně zažité.

Cílem průzkumu NATURHOUSE bylo zjistit odpovědi na téma novoroční průzkum pro přelom roku 2016/2017, dále zjistit stravovací zvyklosti během Vánoc. Šetření STEM/MARK se účastnilo na internetu 500 lidí ve věku 15 až 59 let. Zadavatelem byla síť výživových poraden NATURHOUSE.

Tipy a rady výživových poradců, aneb jak letos vydržet?

Příchod nového roku je pro většinu z nás spjat s bilancováním roku předešlého. Co se nám podařilo, v čem jsme úspěšní či naopak, co nám v životě chybí na sobě samých vadí. Zkrátka co bychom mohli změnit v roce nadcházejícím. Není tedy divu, že právě milník mezi dvěma roky je příhodný k tomu, abychom si sepsali vše, čeho chceme dosáhnout, a stanovili si tak předsevzetí, kterých v nadcházejícím roku dosáhneme. Tedy alespoň snad.

Tip 1: Seznamem to začíná

Jedna věc je sepsat si list věcí, které na sobě samých zlepšíme. Druhá, ovšem o hodně těžší, vytrvat. Převážná většina lidí, kteří si dávají s novým rokem nějaký cíl, že něco změní, u toho dlouho nevydrží. Pokud někdo chce cokoliv změnit, má začít hned a nečekat až na Nový rok. Dá se říci, že Nový rok je odrazový můstek pro ty se slabší vůlí. Člověk se silnou vůlí a velkou motivací na svých cílech už dávno pracuje. Zhubnout, přestat kouřit, učit se cizí jazyk, najít si hobby, s tím vším můžete přece začít kdykoli.

Tip 2: Vzdáváme se jednoduše

Ať se snažíme sebevíc, někdy to prostě nevydržíme a polevíme. Až to jednoduše vzdáme. Většinou proto, že lidé svá předsevzetí ani neberou moc vážně. Je to už takový stereotyp, že když začíná nový rok, tak cítíme potřebu změnit to a ono. „Člověk hlavně musí mít silnou motivaci, důvod, proč chce něco změnit. Bez silné motivace se pak chuť a energie do změn ztrácí. Často odradí i první nezdary a že změna nejde podle plánu. To je spojené s tím, že by si člověk neměl dávat nereálné cíle např. zhubnu 10 kg za měsíc, to se mu nemusí zdravým způsobem povést. A to ho pak odradí,“ říká Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE, www.naturhouse-cz.cz.

Tip 3: Jak vytrvat?

Každá velká změna je krokem dopředu. Musíte opustit svou komfortní zónu a pustit se na cestu nepohodlí, pevných nervů, odhodlání a sebekázně. Klíč k úspěchu zní jednoduše – najít si silnou motivaci a dávat si reálné cíle. Raději, než na seznam několika cílů se zaměřte na jeden či dva velké. Tak do nich můžete soustředit co nejvíce energie. Zároveň se budete soustředit pouze na jednu věc a nebudou vás stresovat jiná případná selhání a resty.

Nesnažte se o zázraky, buďte k sobě upřímní. Znáte se stinné stránky, své hranice. Raději si zatím dejte menší cíle, kterými si budujete cestu k těm těžším. Je lepší předsevzetí, které si dokážete lehce definovat, rozplánovat, a uvidíte tak i pokrok. To vás bude zároveň motivovat dále ve snažení.

Co také pomáhá, je říct o svém snažení ve svém okolí (rodině, přátelům, kolegům…) a poprosit je o podporu. Tím nad sebou budete mít určitou kontrolu a z předsevzetí se jednoduše nevymluvíte. Zároveň vás okolí nebude svádět. Když například hubnete, kolegové v práci vám nebudou nabízet zákusky. Pokud je třeba, stanovte si určitý plán, kdy na cílech budete pracovat, kdy uvidíte první změnu. Můžete si pro sebe vymyslet i systém odměn za každý pokrok.

Dále to jsou maličkosti jako stanovení si pořádku. Vaše přání a cíle si sepište a dejte na viditelné místo. Tak budete mít cíle neustále na očích.

Tip 4: Ve dvou se to lépe táhne

Na změnu nejste nikdy sami. Někomu vyhovuje samostatnost, ale kolikrát je lepší, když maté „parťáka“ v boji se společným nepřítelem. Obzvlášť při hubnutí a změně životního stylu, což jsou nejčastější předsevzetí, která si dáváme, jak vyplývá z  průzkumu výživových poraden NATURHOUSE. „Chceme být hubenější, zdravější, více se o sebe starat. S těmito přáními dochází klienti právě za námi. A má to svůj důvod. Mají každý týden podporu ze strany výživového poradce, mohou se s ním podělit o své úspěchy a pokroky, stejně tak své obavy. Hubnutí je běh na dlouhou trať a neustálá podpora a motivace je mnohdy to nejdůležitější. Navíc se klienti naučí spoustě zajímavých receptů a své nové stravovací návyky si ponesou po zbytek života, čímž se vyhnou jo-jo efektu,“ popisuje celý proces hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE.

Tip 5: Trest nepomůže

Předsevzetí jsou jen vaše. Sami jste si je vymysleli, sami s nimi bojujete. Není tedy důvod stavět se k nim negativně. Být třeba naštvaní, že musíte jít cvičit, musíte se učit jazyk, dělat úkoly do kurzu. Sami chcete být svou lepší verzí. Zatněte tedy zuby a ze změn se těšte. Selžete? Nevadí. Je to jen vaše věc a nikdo vás trestat nebude. Rovnou zapomeňte na hlášky, že teď už dieta nemá smysl, když jste si dali sušenku. Proč? Jste jenom člověk a chybovat je lidské. Zítra si dáte v běhu o pár metrů víc a bude to pár vašich nejlepších metrů.

 


O NATURHOUSE

NATURHOUSE je celosvětová síť výživových poraden s vedoucím postavením v České republice, na Slovensku i v zahraničí. Koncept byl založen v roce 1992 ve Španělsku a nyní provozuje na 2 300 výživových poraden ve 32 zemích světa. Přidaná hodnota konceptu tkví v osobním výživovém poradenství zdarma, dlouhodobé práci s klientem a širokém sortimentu exkluzivních produktů. Více než 6 500 000 osob dosáhly díky NATURHOUSE svého cíle snížit a kontrolovat svou váhu. V současné chvíli působí na českém trhu více než 90 poboček, které jsou ve valné většině provozovány samostatnými podnikateli – franchisanty. První pobočka byla otevřena společností REDUCCIA, s.r.o. v roce 2008. Více informací http://www.naturhouse-cz.cz.

Zpravodaj

Corriere della Sera: Náchylnost ke zneužívání látek je i v genech

  • 27 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Řím 28. prosince (ČTK/Corriere della Sera) – Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti, zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí. Je to pochopitelné znepokojení, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které utvářejí riziko zneužívání, píše italský deník Corriere della Sera.

“Tyto podmínky jsou charakterizovány klinickou mnohočetností a nemocností z hlediska psychiatrie,” uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. “Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti, nebo naopak ty faktory, které brání jejímu vzniku,” konstatují.

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat takovou genetickou výbavu, která určuje náchylnost k zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol. Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. “Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání, zatímco genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá do dospělého věku,” říkají vědci.

Současné poznatky o komplexní rovnováze mezi sociálními a genetickými faktory při určování úrovně rizika vývoje závislosti jsou plodem nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní.

Některé zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. “Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu,” říkají Yuová a McClellan. “Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali jedinci nemající tento problém, tedy děti, které vyrůstaly v prostředí, kde nebylo ve zvyku pít alkohol, se ukázaly být vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem nemajícím problémy s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez problémů s alkoholem,” dodávají.

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. “Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost,” dodává.

Tedy prostou spojitost mezi genem a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.

pel hej

Zpravodaj

Le Monde: Popíjení rodičů před dětmi na ně má…

  • 27 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Paříž 28. prosince (ČTK/Le Monde) – Existuje francouzská tradice spočívající v tom, že dospělí nechají děti, aby se samy zabavily, a v klidu si při nich popíjejí. Když se člověk poprvé stane rodičem, je většinou naplněn dobrými předsevzetími. Říká si, že mu “tato malá vrnící věc” nezabrání žít jako dříve, účastnit se bujarých večírků a nekonečného popíjení. O několik měsíců později je však nucen přiznat, že se přes počáteční dobrou vůli změnil v pečovatele a kuchaře a že vykonává takové funkce, o nichž se mu ani nesnilo.

Je možné jít za takových okolností do kina? Protože jste unaveni a riskujete, že v kině usnete, a protože paní na hlídání také není zadarmo, na to nemůžete ani pomyslet. Ve skutečnosti zbývá jediný rituál, který z vašeho předchozího hédonismu zůstal, a to popíjení s přáteli, jemuž Francouzi říkají apero. Dá se to praktikovat pod širým nebem, člověk se může hlasitě bavit a není třeba žádné zvláštní organizace. Dokonale to vyhovuje péči o onu neposednou věc, jíž je dítě.

Jak píše francouzský deník Le Monde, našinec miluje apero. Během doby se tato tradice, hluboce zakořeněná do francouzské kultury, stala jedním z modelů nového výchovného projektu. Ukazuje totiž, že je možný jiný režim výchovných norem.

Pod vlivem alkoholu se rodič například často vzdává svých – obvykle tak přísných – diktátů. Zapomíná na škodlivý cukr, kapituluje před špatnými tuky a nevyžaduje dodržování základních hygienických návyků. “Spadl ti kousek salámu na zem? To není nic vážného, klidně ho sněz, je to dobré pro tvou imunitu,” říká rodič, který jinak nedá z ruky sprej s dezinfekčním gelem.

Jakmile děti slyší slovo “apero”, instinktivně vědí, že si mohou dělat, co chtějí, že se mohou nacpat párky a popíjet ovocný džus, aniž by se musely dožadovat schválení. Když oslavy trvají déle, stává se, že rodiče vypijí trochu více a nevěnují dětem tolik pozornosti, takže se pak může stát, že se potomek ztratí uprostřed ovíněných oslavenců.

Nebanalizujeme tak popíjení alkoholu? Není nebezpečné vštěpovat těmto dosud se vyvíjejícím mozkům dojem, že konzumace alkoholu je spojena se svobodou?

Nedávná studie v Británii tyto obavy potvrzuje. Britský ústav pro studium alkoholu (IAS) provedl studii na 1000 lidech a výsledky ukázaly, že je nebezpečné popíjet před dětmi. Nezáleží na tom, zda je tato konzumace masivní, či umírněná, dítě nerozlišuje mezi lehce podnapilým dospělým, a opilcem.

Devětadvacet procent respondentů se domnívalo, že je přijatelné se čas od času před dětmi objevit ve stavu podnapilosti, ale neuvědomovali si příliš citové hnutí, které může u dětí takové chování vyvolat.

Každé páté dítě se cítí v rozpacích, když jeho rodiče popíjejí, některé děti (11 procent) dokonce přiznávají, že jsou tím znepokojeny. Tyto úzkosti může vyvolat změna nálady rodiče, to, že mluví s dítětem více než obvykle (sedm procent) nebo mu naopak nevěnuje příliš pozornosti (15 procent). Popíjení rodičů tedy může mít dlouhodobě vliv na alkoholismus dospívajících.

pel spr

Zpravodaj

Sexuální trendy roku 2019: Inteligentní vibrátory, teledildonika či femdom hrátky

  • 27 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Havířov, 28. prosince 2018 (Ruzovyslon.cz)

V novém roce budou hrát prim zejména inteligentní erotické pomůcky, které svým uživatelům přinesou větší realismus i vyšší komfort a flexibilitu. Jedním z velkých trendů bude i takzvaná teledildonika, tedy erotické hrátky s pomůckami ovládanými na dálku. Na výsluní se budou držet i BDSM praktiky, především ty s ženskou dominancí. V teoretické rovině bude sílit důraz na sexuální wellness a partnerskou harmonii.

Trh s erotickými pomůckami se v posledních letech rapidně vyvíjí a nejrůznější sexuální hračky nabývají na čím dál větší popularitě. Čím dál častěji se setkáváme například s důmyslně navrženými vibrátory, které stimulují hned několik erotogenních zón naráz, svým designem se blíží k módnímu či bytovému doplňku a využívají nejmodernějších materiálů, ale navíc pracují i se špičkovou technologií tak, aby jedincům i partnerům navzájem přinesly nové a osvěžující zážitky. Kam se erotické pomůcky posunou v roce 2019 a jaké jsou nejžhavější sexuální trendy pro nový rok?

Nové funkce vibrátorů a realistické umělé vaginy

I v roce 2019 bude nadále sílit trend inteligentních erotických hraček. Můžeme se tak těšit na chytré pomůcky ovládané mobilní aplikací či dálkovým ovládáním, ale třeba i na takové, které budou umět samy reagovat na dotek a pohyby našeho těla. „Nové pomůcky přinesou do sebeuspokojování ještě více realismu a nových dimenzí prožitků, partneři se pak mohou díky moderním technologiím těšit například na více možností sexuálních hrátek na dálku,“ říká Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje a prodává erotické pomůcky.

Jedněmi z nejoblíbenějších erotických pomůcek jsou vibrátory, a právě u nich se můžeme těšit na řadu nových funkcí. Trendem roku 2019 tak budou kupříkladu vibrátory, které ke klasickým vibracím přidají pulzování, rotaci a další pohyby, jimiž dosáhnou stimulace co nejvíce erotogenních zón. Dostupné budou třeba i vibrátory s funkcí vyhřívání. Muži se pak mohou těšit na extra realistické masturbátory vyrobené podle odlitků vagin populárních pornohereček, které si bude možné pořídit dokonce i s jejich podpisem.

Teledildonika: Sexuální hrátky na dálku

Co se týče erotických hraček s nádechem hi-techu, značný vývoj můžeme čekat též v oblasti realistických panen či sexuálních robotů. Kromě jejich zvyšující se realističnosti lze očekávat i intenzivnější využití umělé inteligence. Mezi velké trendy roku 2019 se řadí také zmíněné sexuální hrátky na dálku, takzvaná teledildonika, kdy se partneři mohou vzájemně uspokojovat pomůckami řízenými přes Bluetooth či Wi-fi. V oblasti sledování porna nás pak čeká průnik do erotické virtuální reality.

V obecné rovině rovněž „pofrčí“ flexibilní pomůcky, které si budou lidé moci přizpůsobit přímo pro sebe: ohnout si je, nastavit či postavit, a to třeba i dálkovým ovládáním. Trendy budou i podtlakové pomůcky pro ženy jako womanizery a satisfyery, které místo vibrací dráždí klitoris sáním, a rovněž anální kolíky. „V této produktové kategorii budou v módě zejména zdobené kolíky a také kolíky opatřené napodobeninami zvířecích ocásků,“ dodává Adam Durčák.

Sex jako součást zdravého životního stylu

Po vydání románové trilogie 50 odstínů a následných filmových adaptací narostl mezi lidmi zájem o BDSM praktiky. V kurzu budou i v roce 2019, obzvláště ty z oblasti femdom, tedy erotických hrátek, v nichž je dominantní žena. Z využívaných pomůcek budou trendem klece a pásy cudnosti, a hlavně pak strap-on dilda.

Zmíněná erotická knižní série ovšem posunula sex i v teoretické rovině. V posledních letech se k němu totiž přistupuje čím dál otevřeněji a zdravá sexualita začala být považována za důležitou součást zdravého životního stylu. „Na tento koncept naváže i příští rok, kdy můžeme čekat, že budou pojmy jako erotika a pornografie zastíněny spíše pojmy sexuální wellness a partnerská harmonie,“ uzavírá Adam Durčák.

 


O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

 

Zpravodaj

Britové zvažují limity kalorií pro hotová jídla

  • 27 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Londýn 28. prosince (ČTK) – Jídlo, které se v Británii podává v restauracích a které nabízejí supermarkety by v rámci boje s obezitou mohlo podléhat limitům pro energetické hodnoty. Plány zavést horní hranice obsahu kalorií zvažuje podle televize Sky britská zdravotnická služba (PHE).

Změny by měly zásadní dopad na potravinářský průmysl, který by musel přizpůsobit své recepty a způsoby vaření, aby snížil obsah kalorií a vyhověl předpisům.

“Děti a dospělí běžně konzumují příliš mnoho kalorií a těžká obezita u dětí ve věku deseti až jedenácti let dosáhla zatím nejvyšší úrovně,” konstatovala ředitelka PHE pro oblast výživy a obezity Alison Tedstoneová.

PHE ročně vydá na léčbu nemocí s nadváhou a obezitou 6,1 miliardy liber (přes 175 miliard Kč).

Program snižování energetické hodnoty je v počátcích, směrnice se očekává na jaře příštího roku. Například kalorická hodnota hlavních chodů v restauracích by neměla přesáhnout 951 kalorií, sendviče nebo salátu jako hlavního jídla 550 a porce hranolek v restauracích 416 a v supermarketech 302 kalorií.

Chris Snowdon z Institutu pro ekonomické záležitosti označil plány PHE za “svévolné, nevědecké a nerealistické”. “Je smysluplné nabídnout poradenství ohledně denní spotřeby kalorií, ale nastavovat limit na jednotlivá jídla je šílené,” řekl Snowdon.

pat spr

Zpravodaj

Univerzita postaví v areálu ústecké nemocnice nové sídlo fakulty

  • 26 prosince, 201826 srpna, 2020
  • by Redakce

Ústí nad Labem 27. prosince (ČTK) – Ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně postaví v areálu Masarykovy nemocnice za zhruba 300 milionů korun nové sídlo fakulty zdravotnických studií. Na investici již získala státní dotaci a příští rok se rozhodne o dodavateli stavebních prací. Stavět se bude v letech 2020 až 2021. ČTK to řekl rektor univerzity Martina Balej. V plánu je také stavba parkovací domu pro zhruba 460 vozů. Studentky a studenti oborů všeobecná sestra, fyzioterapie či ergoterapie by mohli do nové budovy vstoupit v roce 2022.

Fakulta v současnosti sídlí v takzvané Zelené škole v centrum města. “V areálu nemocnice bude studium pro studentky komfortnější, budou moci přecházet ze školy přímo na praxe,” uvedl Balej. Peníze na projekt univerzita získala z vládního programu Re:start.

Projekt nyní odborníci zpracovávají. V polovině příštího roku by chtěla univerzita mít stavební povolení a vyhlásit výběrové řízení na dodavatele.

Univerzita i Ústecký kraj v minulosti několikrát zmínili nutnost zřízení lékařské fakulty v Ústí. Důvodem je nedostatek doktorů. “Jdeme pomalými krůčky formou zakládání klinik, teď už jich je v Masarykově nemocnici 11. Dobrat se až k lékařské fakultě bude otázkou několika let,” uvedl Balej.

V souvislosti se stavbou fakulty zdůraznil rektor nutnost vystavit v areálu nemocnice parkovací dům. Míst je u nemocnice značný nedostatek. Krajská zdravotní (KZ), která spravuje nemocnici, s tím počítá. “V současné době je již zpracována studie a probíhají přípravy na veřejnou zakázku,” řekl ČTK ředitel KZ Petr Fiala. “Je předpoklad předložení návrhu veřejné zakázky ke schválení představenstvu Krajské zdravotní v prvním čtvrtletí roku 2019,” dodal.

Parkovací dům pro zhruba 460 osobních automobilů bude umístěn v místě stávajícího veřejného parkoviště za budovou L, kde je lékárna. Předpokládané náklady jsou 250 milionů korun.

fir ver

Navigace pro příspěvky

1 … 146 147 148 149 150 … 487

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2025

Prosinec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
1
2
3
4
5
6
7
Události pro Listopad

30

Žádné události
Události pro Prosinec

1

Žádné události
Události pro Prosinec

2

Žádné události
Události pro Prosinec

3

Žádné události
Události pro Prosinec

4

Žádné události
Události pro Prosinec

5

Žádné události
Události pro Prosinec

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Události pro Prosinec

7

Žádné události
Události pro Prosinec

8

Žádné události
Události pro Prosinec

9

Žádné události
Události pro Prosinec

10

Žádné události
Události pro Prosinec

11

Žádné události
Události pro Prosinec

12

Žádné události
Události pro Prosinec

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Události pro Prosinec

14

Žádné události
Události pro Prosinec

15

Žádné události
Události pro Prosinec

16

Žádné události
Události pro Prosinec

17

Žádné události
Události pro Prosinec

18

Žádné události
Události pro Prosinec

19

Žádné události
Události pro Prosinec

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Události pro Prosinec

21

Žádné události
Události pro Prosinec

22

Žádné události
Události pro Prosinec

23

Žádné události
Události pro Prosinec

24

Žádné události
Události pro Prosinec

25

Žádné události
Události pro Prosinec

26

Žádné události
Události pro Prosinec

27

Žádné události
29
30
31
1
2
3
4
Události pro Prosinec

28

Žádné události
Události pro Prosinec

29

Žádné události
Události pro Prosinec

30

Žádné události
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS