TTI: Konzumace odsolené vody může vést k problémům se srdcem

Jeruzalém 22. prosince (ČTK/The Times of Israel) – Lidé, kteří pijí odsolenou mořskou vodu, trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni srdečním chorobám. Podle listu The Times of Israel se v Izraeli uvažuje o zahájení programu obohacování vody tímto prvkem, avšak zatím tomu brání neshody mezi úřady. V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody, což odpovídá 70 procentům spotřeby domácností.

Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než 80 procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování.

Vědci už ale delší dobu poukazují na temnější stránku odsolování. V jedné vědecké studii bylo 178.000 pacientů rozděleno na dvě skupiny. V jedné byli lidé z pobřežních oblastí a konzumující hlavně odsolenou vodu, v druhé lidé z vnitrozemí, kteří k dispozici odsolenou vodu nemají. Prokázalo se, že u osob z první skupiny byla pravděpodobnost rozvoje srdečního onemocnění o šest procent vyšší než u druhé skupiny.

Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší. Premiér Benjamin Netanjahu na základě výzkumu před dvěma lety požádal ministerstvo zdravotnictví, aby vypočítalo náklady na obohacování vody hořčíkem a zahájilo pilotní program, ale zatím se to nestalo.

Odborník na vodu Perec Darr řekl, že voda může být smrtící záležitost, což dokládá příklad michiganského Flintu, kde se do městské vody dostalo olovo a zemřelo tam pět lidí. Připomněl, že existují studie na dětech, které ukazují, že nedostatek hořčíku může souviset s vysokým výskytem poruch pozornosti a s hyperaktivitou.

Odsolená voda se už obohacuje o vápník, aby se korigovala kyselost, která způsobuje korozi rozvodů. Darr a ostatní se přimlouvají za to, aby se obohacovalo také hořčíkem. Vodárenský úřad ale tvrdí, že by to přišlo ročně až na 600 milionů šekelů (3,6 miliardy korun) a že na to vláda nejprve musí najít peníze, aby to nemuseli platit zákazníci v podobě zvýšení cen.

Hořčík ovlivňuje stav svalů včetně svalu srdečního, takže pomáhá pacientům zotavujícím se po infarktu. Nedostatek vede k osteoporóze i vyššímu tlaku a snížení kognitivních funkcí. Hořčík lze získat z vyvážené stravy, která ale není ve všech domácnostech běžná. Nedostatkem tohoto prvku mohou trpět i zvířata napájená odsolenou vodou a stejně tak rostliny. Půda zavlažovaná takovou vodou hořčík neobsahuje, takže pak i lidé s kvalitní stravou jej z rostlin do organismu nedostávají.

Určité kruhy v Izraeli tvrdí, že hořčík stejně jako fluor není nutné dodávat do vody celoplošně, protože lidé mohou tyto látky konzumovat v potravinových doplňcích. V určitých sociálních skupinách se ale nejen nebudou takové doplňky kupovat, ale nečistí se tam pravidelně ani zuby, takže zdravotníci se v roce 2014 postavili proti rozhodnutí tehdejšího ministra zdravotnictví, který zastavil obohacování vody fluorem. V roce 2017 byla fluorizace vody obnovena.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje dodávat 20 až 30 miligramů hořčíku na litr vody. Podle společnosti TAHAL, která zajišťuje vodní infrastrukturu, by to přišlo ročně maximálně na 60 až 180 milionů šekelů, ne na 600 milionů, jak odhaduje vodárenská správa. Ministerstvo je připraveno zahájit pilotní program, ale rozhodnutí o celoplošném obohacování vody hořčíkem musí učinit parlament. Pokud by náklady nesli zákazníci, znamenalo by to pro čtyřčlennou rodinu navýšení o asi šest šekelů za dvou nebo tříměsíční zúčtovací období.

sva hej

Jihoafrický hudebník hrál při své operaci mozku na kytaru

Pretoria 22. prosince (ČTK) – Jihoafrický jazzový hudebník Musa Manzini se úspěšně zotavuje po šestihodinové operaci mozku, při níž hrál na kytaru. Přáli si to tak lékaři, protože chtěli zabránit poškození mozkových oblastí zapojených při hraní. Manzini měl mozkový nádor.

“Rozhodlo se to tak s ohledem na moji hudební kariéru,” sdělil multiinstrumentalista. Operaci provedli minulý týden neurochirurgové v nemocnici v Durbanu. Manzini trpěl neurologickými problémy od roku 2006.

“Byl to velmi nepříjemný pocit. Je obtížené soustředit se, když jste ve stavu mezi celkovou anestesií a vědomím a slyšíte v mozku zvuky pájecí pistole,” řekl Manzini o operaci.

Šéf operačního týmu Basil Enicker sdělil jihoafrickému serveru IOL, že bylo nutné zvolit tuto formu zákroku. “Mohli jsme tak před vynětím nádoru prozkoumat jednotlivé části mozku a při zákroku pak bylo možné minimalizovat poškození,” řekl. Lékaři se chtěli vyhnout následkům, jako je ochrnutí.

Manzini, který se chce znovu vrátit na pódium, řekl, že je lékařům vděčný a že si myslí, že “lidé nedoceňují instituce veřejného zdravotnictví”. “Byl to úspěch, největší riziko bylo ochrnutí. Nejsem ochrnutý, stále mám kontrolu nad svými končetinami a jsem v dobré náladě,” sdělil.

sva šeb

O Vánocích a na Silvestra neztrácejte hlavu, zrak máte jen…

Praha, 21.12.2018 (DuoVize)

Přestože příroda ochraňuje naše oči jamkami, mrkacím reflexem víček, řasami, reflexními pohyby hlavy a rukou, více než 40 % z nás utrpí během Vánoc a Silvestra nějaké oční poranění.

Idylickým svátkům zpravidla předchází pravý „předvánoční kolotoč“. Rodiče dělají často několik činností zároveň a děti chtějí u všeho asistovat. Ty nejmenší se do všeho hrnou, ale nemají odhad, starší zase bývají zbrklé. A dospělí prostě spoléhají na to, že jim se nemůže nic stát: „Nejčastější příčinou zranění očí je nedostatečná korekce oční vady. Třetina lidí s dioptrickou vadou mívá chvílemi rozostřené vidění, zhoršené vnímání hloubky prostoru a nedokáže pořádně odhadovat vzdálenosti,“ říká MUDr. Eva Jerhotová z oční kliniky DuoVize, a dodává: „Pokud trpíte refrakční vadou, pak vám neustálé přeostřování a nekonečné nasazování a sundávání brýlí může každou domácí práci zkomplikovat stejně, jako když je odložíte.“ Přitom nemusíte mít ani oční vadu, kolikrát stačí i malá neopatrnost. Co se nejčastěji stává?

Muži utrpí úraz oka osmkrát častěji než ženy

Příprava vánočního stromku: Šťouchnutí větví, zanesení pilin, třísek a úlomků dřeva do očí při ořezávání stromku, manipulace s nářadím (šroubováky, nože) při usazování na podstavec, podráždění oka vniknutím umělého sněhu a třpytek při aplikaci na stromeček.

Otevírání lahví s vínem a se šampaňským na Silvestra: Oční trauma způsobené rychlým vytlačením zátky u nedostatečně chlazených vín, kontuze nebo ruptura oka letící zátkou od lahve šampaňského.

Používání zábavní pyrotechniky na Silvestra: Poranění očí při manipulaci s pyrotechnickými fontánami a římskými světlicemi (přibližně 12 % případů), podráždění spojivek štiplavým kouřem, zásah oka odletujícími jiskrami.

Ženy ochranu očí podceňují

Vánoční úklid: Podráždění spojivek chlórovými výpary z dezinfekčních přípravků, vstříknutí úklidových prostředků do očí, vniknutí prachových částí a jiných nečistot do oka, zasažení oční sliznice různými prášky a spreji.

Vaření: Prsknutí omastku při smažení kapra, bezmyšlenkové promnutí očí rukama potřísněnýma octem a jinými přísadami, pálivé kořenící přípravky ulpívající na prstech a přenesené do očí rukama, vstříknutí citronu do očí.

Krášlení před štědrovečerní večeří: Šťouchnutí do oka řasenkou, poškrábání tužkou, podráždění očí při aplikaci lepidel na prodlužování řas, poranění oka nehtem při nandávání kontaktních čoček, vstříknutí deodorantu či laku na vlasy do očí.

Minimálně třetina případů poranění oka připadá na děti

Pomoc v kuchyni je třetí nejčastější příčinou poranění očí dětí: Šťouchnutí do oka příborem, zasažení oka horkým omastkem, tupé nárazy a závažná oční traumata po pádu na hrany nábytku, podráždění očí moukou a strouhankou, či jinými přísadami na rukou.

Asistence při činnostech dospělých: Zanesení drobných třpytek z ozdob do očí při pomoci s instalací vánoční výzdoby, podráždění oka lepidlem při lepení dekorací, zaseknutí kousků dřeva odlétající při sekání či řezání větviček, oční zranění při lití olova, žhavé jiskry z prskavek nebo zábavné pyrotechniky (více než polovina případů).

Vánoční nadílka: Proniknutí větve nebo jehličí z vánočního stromku při vášnivém hledání dárků, šťouchnutí do oka prstem při nedočkavém rozbalování dárků, alergické postižení oka z darovaného zvířete, nechtěné vymrštění dárku z rukou, řezná poranění oka a natržení oční stěny dětskými pistolkami, podráždění spojivek vonnými tyčinkami, františky a purpurou.

První krok před vyhledáním lékařské pomoci

„Samozřejmě, nejdůležitější je ochrana očí. Pokud už k nějakému zranění dojde, přenechejte posouzení stavu a léčbu oftalmologovi. První pomoc můžete poskytnout v případě lehčích poranění sami, pokud si nevíte rady, zavolejte lékaře pro další instrukce a poraněného neprodleně dopravte do nemocnice,“ upozorňuje oční lékařka Eva Jerhotová.

Vniknutí cizího tělíska: Rozevřete lehce víčka poraněného oka, viditelnou nečistotu odstraňte smotkem vlhké látky nebo okrajem kapesníku, oko vykapejte sterilizujícími očními kapkami nebo vypláchněte fyziologickým roztokem. Překryjte oko sterilním obvazem.

Zapíchnutí jehlice nebo střepu: Nikdy se nesnažte nic vyjmout! Oko překryjte obvazem nebo kapesníkem.

Poleptání očí: Vypláchněte oči co největším množstvím vlažné vody, ale slabým proudem, od vnitřního koutku směrem ven.

Poranění ostrými předměty: Aplikujte binokulární obvaz, který zajistí znehybnění očí.

Víte, že…

…bělima, která kryje 80 % povrchu oční koule, patří v lidském těle k nejpevnějším?

…rohovka je nejcitlivější částí těla?

…nejslabším místem oka jsou svalové úpony?

Konec roku s sebou nese nástrahy pro naše zdraví

Praha, 21.12.2018 (DuoVize)

Svátky klidu jsou opět tady, a nás všechny čeká zasloužený klid. ALE! Stačí málo a dlouho očekávaný duševní balzám se zvrtne v nečekané zdravotní problémy.

Co vše během vánočních svátků hrozí konkrétně našemu zraku a jak se vypořádat s případnými zraněními?

1) Vánoční stromeček

Jednoznačně největší vánoční hrozba, a to kvůli svým ostrým jehlicím. Stačí chvilka neopatrnosti a během přivonění si k vůni borovice může větev během vteřiny poškrábat oční rohovku.

Názor lékaře: „Poranění ostrým předmětem je velmi nebezpečné a zasažení oka jehlicí ze stromu zvlášť, protože může vést k dlouhodobým problémům v podobě zánětu rohovky. Poraněné oko vykapejte sterilizujícími očními kapkami a vyhledejte lékaře. Pokud se vám jehlice do oka zapíchne a zůstane v něm, nikdy se nesnažte vyjmout ji z oka sami. Zasažené oko pouze překryjte sterilním obvazem nebo kapesníkem a vyhledejte lékaře“, radí MUDr. Eva Jerhotová z Oční kliniky DuoVize Praha.

2) Vánoční ozdoby

Skleněné koule s velkou oblibou spolupracují s větvemi stromu a zpravidla, jakmile se jich nepatrně dotknete, okamžitě se tříští na tisíce drobounkých střepů, které se touží dostat i do očí, abyste na tyto Vánoce opravdu nezapomněli. A pokud se neroztříští, tak vám alespoň spolehlivě kontaminují celý povrch těla drobounkými třpytkami.

Názor lékaře: „U drobných střípků platí to samé, co u jehlic – může se to snadno stát, a pokud jsou střepy do oka zapíchnuté, nesnažte se je vytahovat, ale vyhledejte odbornou pomoc. Drobné třpytky v oku mohou vyvolat podráždění, je třeba vyplachovat proudem studené vody či borovou vodou.“

3) Světýlka

Pokud někde platí, že čeho je moc, toho je příliš, je to právě zde. Nic proti několika drobným svíčkám, ale pokud výzdoba vašeho okna probudí v sousedech podezření, že přijel cirkus, je něco špatně. Situaci nevylepší ani když světýlka blikají či jsou doprovázena chytlavou melodií.

Názor lékaře: „Příliš mnoho světla může vyvolat podráždění oči. Místně se jedná o pálení, začervenání očí, celkově pak může vést časté a agresivní blikání k bolestem hlavy, k nevolnosti, v krajním případě k epileptickému záchvatu.“

4) Pyrotechnika

Rakety, dělbuchy, rachejtle a vůbec všechno, co létá zapálené směrem vzhůru (nebo jiným směrem), je oblíbeným vánočním a silvestrovským zdrojem sebedestrukce. Své by o tom mohli vyprávět nejen traumatologové a záchranáři, ale také hasiči. To samé platí i o obyčejných svíčkách či prskavkách.

Názor lékaře: „Při používání zábavné pyrotechniky je vždy prvořadé dodržovat bezpečnostní pokyny. Prudký zásah do oka, případný výbuch střelného prachu v bezprostřední blízkosti oka mívá fatální následky v podobě ztráty zraku nebo i celého oka a samozřejmě může člověka ohrozit i na životě.“

5) František, purpura

Vánoční klasika! Když nehoří, musí aspoň doutnat. A to je teprve pastva pro oči! Pokud nezačnete narážet do nábytku kvůli neprůhlednému dýmu, tak zcela určitě kvůli uslzeným očím.

Názor lékaře: „Kouř v očích může vyvolat pocit pálení až řezání, podráždění očí, které může přejít v nebezpečný zánět spojivek. Zbavte se kouře a oko vplachujte kapkami.“

6) Štědrovečerní tabule

Berme jako předpoklad, že nejste amatéři a smažení a prskající olej přečkáte bez úhony. Ale zvýšená koncentrace smažených kaprů si nutně žádá zvýšenou spotřebu citrónů na dochucení tradiční štědrovečerní krmě. A všichni víme, jak zákeřné ovoce je citron. Při zmáčknutí stříká jediným směrem – do oka! A rychlé špunty z láhví od šumivých sektů? Ty používají úplně stejný navigační systém jako právě citron.

Názor lékaře: „Kyselina citronová může způsobit podráždění očí. Zpravidla se ale jedná o slabou koncentraci a malé množství. Mělo by stačit vypláchnout oko proudem studené vody, případně vykapat očními kapkami. Kdyby problémy nepřestaly, je nutné vyhledat lékaře. Vystřelená zátka ze sektu může skutečně způsobit nebezpečnou pohmožděninu oka, která může vést i k trvalému zhoršení vidění, v krajním případě i úplné ztrátě zraku.“

7) Dárky

Chtělo by se říci, že pokud se zdravým zrakem přečkáte štědrovečerní hodování, tak máte téměř vyhráno. Bohužel, není tomu tak. Přicházejí poslední kritické okamžiky – rozbalování dárků. Je totiž nad slunce jasnější, že pokud nenajdete ve vánočním papíru pistolku z hračkářství, tak ji v něm najde vaše dítě, kamarád, nebo kdokoli jiný. Je pak jen otázka času, kdy vaše zornička schytá přímý zásah. To samé platí o jakémkoli vybavení pro míčové sporty, ať už je to fotbal, tenis, golf a jiné. Vždycky se najde chytrák, který si bude chtít doma na chodbě dokázat, že je něco jako Jarda Jágr, a v návalu euforie zamíří zpravidla tak neomylně, že místo na půlnoční mši poletíte rovnou na pohotovost. A laserová ukazovátka? Tím někoho obdaruje jedině masochista.

Názor lékaře: „Údery tupými předměty do oka můžete způsobit vnitřní zranění oka, či jeho pohmoždění. Laserové ukazovátka mířená do očí mohou způsobit nezvratné změny na sítnici, v jehož důsledku hrozí trvalé poškození zraku.“

Společnost BNG Group na vánočním večírku vybrala téměř 150 000…

Praha, 21.12.2018 (BNG Group)

Společnost BNG Group pořádala i letos svůj již tradiční vánoční večírek pro obchodní partnery. Letos se tato jedinečná událost konala v inspirativních prostorách Art Restaurant Mánes. Mimo zábavy a rekapitulace uplynulého roku si ale přítomní udělali čas také na pomoc potřebným. Dražba hokejového dresu nebo dárkového balíčku BNG vynesla téměř sto padesát tisíc korun, které poputují na pomoc pacientům sdruženým ve spolku ALSA.

Společnost BNG Group je dlouhodobým podporovatelem spolku ALSA, který sdružuje pacienty a profesionály se zájmem o amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Jen za letošní rok BNG spolku věnovala přes čtvrt milionu korun. „Důležité je nezapomínat na pomoc ostatním, v letošním roce se nám i naši partnerům dařilo. Právě proto musíme pomáhat. Naše příspěvky putují na úhradu pomůcek, rekondičních pobytů nebo individuální paliativní péče přímo v místě bydliště,“ říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group a dodává, „velké dík patří hokejistovi Filipovi Chytilovi působícímu v týmu New York Rangers v NHL, který nám do dražby věnoval svůj dres, stejně tak jeho agentovi a bývalému hokejistovi Jaroslavu Balaštíkovi, který se dražby účastnil přímo na místě a v neposlední řadě všem našim partnerům, kteří na dobrou věc přispěli.“

Vědci: Riziko infarktu je nejvyšší na Štědrý den v deset…

Londýn/Stockholm 21. prosince (ČTK) – Riziko, že člověk dostane infarkt, je nejvyšší na Štědrý den v deset hodin večer, napsal na svém webu list The Daily Telegraph, který se přitom odvolával na zjištění odborníků. Stres, smutek a nadměrné požitkářství může být smrtící, píše deník.

Švédští vědci detailně prošli 283.000 případů srdeční příhody, které byly v severské zemi nahlášeny v letech 1998 až 2013. Chtěli zjistit, které dny jsou nejrizikovější. Zatímco během sledovaného období postihnul infarkt v průměru pět desítek lidí denně, na Štědrý večer statistika vyskočila o 37 procent na 69 případů. Jako nejrizikovější hodinu vědci vyhodnotili desátou večer.

Britský deník zdůrazňuje, že o 22 procent stoupá také statistika 26. prosince, a připomíná, že v roce 1941 měl tento den lehkou srdeční příhodu Winston Churchill, když po projevu před americkým Kongresem otevíral v Bílém domě okno.

“Hlavním zjištěním našeho výzkumu bylo, že tradiční svátky se pojí s rizikem infarktu,” uvedl David Erlinge z oddělení kardiologie při univerzitě ve švédském Lundu. “Nejvíce hrozí srdeční příhoda na Štědrý večer a následující dva dny. Usuzuji z toho, že je to něco příznačného pro způsob, jakým svátky trávíme,” dodal.

“Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,” řekl Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti riziko umocňují, dodal britský deník.

“Je zajímavé, že zatímco po zbytek roku hrozí srdeční příhoda spíše ráno, o Vánocích se to změní na večer, což naznačuje, že infarkty spouští stres a stravování během (Štědrého) dne,” řekl Erlinge. “Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,” uzavřel.

lsk hej

První dáma české anesteziologie Táborská oslaví devadesátiny

Praha 21. prosince (ČTK) – Více jak šest desítek let se věnuje medicíně lékařka-anestezioložka Danuše Táborská, která 22. prosince slaví devadesátiny. První dáma české anesteziologie a první česká profesorka v tomto oboru stála u zrodu první anesteziologicko-resuscitační kliniky v zemi. V roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Brněnská lékařka a pedagožka promovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1952 a následující desetiletí se věnovala všeobecné chirurgii: “Byla jsem jedním z mála chirurgů v sukních, a tak se ke mně kolegové chovali opravdu galantně. Ráda na to vzpomínám. Celý obor zažíval rozkvět a s přicházejícími náročnými operacemi nebyl nikdo, kdo by se věnoval anestezii. Byli potřeba odborníci. A tak to zaujalo mě.”

Od šedesátých let pracovala na rozvoji anesteziologie a v roce 1983 založila Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v jejímž čele stála 16 let. Dva roky také působila jako prorektorka pro vědu a výzkum na Masarykově univerzitě. Jako vůbec první v ČR získala profesorský titul ve svém oboru a dodnes je mezi profesory anesteziologie jedinou ženou. Na univerzitě nadále působí jako emeritní profesorka, i ve svém vysokém věku přednáší a zasedá ve vysokoškolských radách po celé republice.

jb ped

Novým ředitelem IKEM bude dosavadní náměstek Michal Stiborek

Praha 21. prosince (ČTK) – Novým ředitelem pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude od 1. ledna 2019 dosavadní náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz nemocnice Michal Stiborek. Dnes dopoledne ho jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Informovala o tom mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. IKEM je v počtu transplantací orgánů s 500 operacemi největším centrem v zemi a patří mezi největší v Evropě. Dosud ho vedl Aleš Herman, který na vlastní žádost odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel. Stiborek k IKEM působí osm let.

“Pan Stiborek jako dlouholetý náměstek IKEMu velmi dobře zná fungování institutu. V tom vidím nesmírnou výhodu, neboť tím odpadne několikaměsíční seznamování s agendou, a bude se tak moci ihned po nástupu naplno chopit funkce,” uvedl v tiskové zprávě ministr Vojtěch. Zároveň se podle něj udrží kontinuita.

Do výběrového řízení na ředitele se přihlásilo pět zájemců, jednoho komise vyřadila kvůli nesplnění kvalifikačních předpokladů. Ministerstvo požadovalo mimo jiné návrh koncepce řízení a rozvoje IKEM, vysokoškolské vzdělání minimálně v magisterském studijním programu a zkušenosti v řízení a ekonomice zdravotnictví.

O doporučení Stiborka výběrovou komisí informoval ve středu Zdravotnický deník. Výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic Stiborka podle ministerstva podpořila většinou hlasů.

Výběrová komise podle ministra ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM. “Myslím si, že nový ředitel by se měl mezi svými prioritami zaměřit na hladký přechod na DRG restart a soustředit se v této souvislosti na jednání se zdravotními pojišťovnami. Kromě toho zde bude v příštím roce zahájena strategická investice výstavby nových kapacit. Jeho klíčovým úkolem tak bude dohlédnout na její zdárnou přípravu a průběh,” dodal ministr.

DRG restart je nový systém proplácení nemocniční péče, který chce ministerstvo začít zavádět od roku 2020. V příštím roce už budou nemocnice vykazovat náklady na jednotlivé pacienty stínově spolu se současným systémem, kdy jsou placeny paušálem.

Dalšími zájemci o místo ředitele IKEM byli podle Lidových novin další dva zaměstnanci IKEM – přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie a poslanec za ANO Julius Špičák a Marek Šetina, ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, který předtím působil ve fakultní nemocnici v Motole.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, diabetologii nebo experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací včetně 40 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi i umělé srdce.

Stiborek pracoval před nástupem do IKEM jako obchodní ředitel společnosti Svit Zlín, obchodní ředitel společnosti Setuza a generální ředitel Marila – Balírny. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a MBA na Nottingham Trent University ve Velké Británii.

Jeho předchůdce Herman institut vedl sedm let. Nemocnice za jeho působení postavila nový pavilon experimentální medicíny, chystá také stavbu dvou dalších pavilonů s akutním příjmem a 56 lůžky. Má stát asi 750 milionů korun, hotový by mohl být v roce 2020.

Zdravotnická skupina Agel, kam Herman odešel, je největším poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Provozuje 22 nemocnic v ČR a na Slovensku, síť poliklinik, lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků. Vloni měla konsolidovaný zisk 782 milionů korun, meziročně stoupl o čtvrtinu.

van rot

Nemocnice Frýdlant přestane zajišťovat akutní chirurgickou péči

Frýdlant 20. prosince (ČTK) – Nemocnice Frýdlant přestane zajišťovat akutní chirurgickou péči, v pátek zavírá akutní lůžka chirurgie a gynekologie. Pacienti budou muset do Liberce. Mezi svátky budou ve Frýdlantu fungovat jen ambulance. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Dita Fuchsová. Jak bude péče vypadat po Novém roce, není zatím jasné. Už dříve ale nemocnice oznámila, že akutní péči od roku 2019 zajišťovat nebude, nabízet chce jen plánované operace. Tomu ale brání uzavření operačních sálů kvůli nedávné otravě krve u devíti operovaných pacientů. Jeden je stále ve vážném stavu na ARO v Liberci.

Nemocnici Frýdlant provozuje firma EUC (dříve Euroclinicum), která ji koupila v roce 2013. O dva roky později kvůli nedostatku lékařů uzavřela nemocnice lůžkové interní oddělení a přeměnila ho na lůžka následné péče. Od dubna 2016 přestala ve Frýdlantu fungovat akutní interní ambulance a nemocnice od té doby zajišťovala jen pohotovostní službu. Tu od letošního července převzala Krajská nemocnice Liberec a místní praktičtí lékaři. Teď končí i akutní chirurgie. Ještě před pěti lety mělo zařízení 126 lůžek, dnes jich zůstává 80. Z toho je ale 35 akutních, včetně lůžek JIP, od soboty tak bude fungovat jen 45 lůžek následné péče.

Další omezení péče pro 25.000 obyvatel Frýdlantského výběžku se nelíbí místním samosprávám, ani Libereckému kraji, který už před dvěma lety projevil zájem nemocnici od EUC koupit. “Ten proces by měl být co nejrychlejší,” řekl ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj, město Frýdlant, Nemocnice Frýdlant a Krajská nemocnice Liberec podepsaly memorandum o zajištění péče na Frýdlantsku. Auditorská firma Bene Factum by měla zpracovat ocenění nemocnice. “Věřím, že bychom ho mohli nejpozději na konci února mít,” řekl hejtman. Kraj by rád, aby nemocnici do poloviny roku převzala Krajská nemocnice Liberec, která slíbila ve Frýdlantu obnovit akutní 24hodinovou péči.

Krajská nemocnice Liberec bude kupovat jen společnost, která nemocnici ve Frýdlantu provozuje. Areál patří městu. Jak hodnotu nemocnice ovlivnila nedávná otrava u devíti z 16 pacientů operovaných od 26. do 28. listopadu, není zatím jasné. Otravu vyšetřuje policie pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti. Příčina otravy se stále zjišťuje. Testy ukázaly, že příčinou nebyly inhalační anestetikum ani chemické přípravky, které se používají k dezinfekci. V jedné z lahviček s anestetikem Propofol, které se aplikuje nitrožilně, byl ale prokázán acinetobacter. Je to bakterie, která se vyskytuje i v zevním prostředí, u oslabených lidí však může vyvolat zápal plic, zánět či otravu krve. Stejná bakterie byla v jednom z krevních vzorků od postižených pacientů.

Leona Vacková hj

Díky dobrovolným dárcům Transfúzního oddělení VFN mohou získat krev…

Praha, 20.12.2018 (VFN)

Ročně Fakultní transfúzní oddělení VFN zpracuje téměř 30 000 odběrů plné krve, plazmy a krevních destiček. Vyrobené transfúzní přípravky pak pomáhají pacientům nejen při složitých operacích, ale i při léčbě různých forem onemocnění krve, nádorových onemocnění, dialýzách a v neposlední řadě také ve speciálních indikacích v pediatrii.

„Dárců krve dlouhodobě ubývá, potřeba léčby transfúzními přípravky přitom neklesá. V průběhu let se mění způsob léčby, objevují se nové formy onemocnění. Obecně se snižuje potřeba červených krvinek, zvyšuje se využití plazmy a krevních destiček,“ vypočítává MUDr. Daniela Dušková, Ph.D., primářka Transfúzního oddělení VFN v Praze. Toto oddělení zajišťuje substituci transfúzními přípravky jak pro vlastní pacienty ve VFN, tak i pro Nemocnici Motol, odběrové centrum Jihlava a další pražská a regionální zdravotnická zařízení. Nedílnou součástí oddělení je krevní banka, kde jsou rutinně prováděna imunohematologická laboratorní vyšetření před podáním transfúze a prenatální screening jako nedílná součást prenatální dispenzarizace. Transfúzní přípravky se uchovávají při různých podmínkách různě dlouhou dobu: červené krvinky mezi 2–6 ⁰C až 42 dnů, krevní destičky mezi 20–24 ⁰C maximálně 5 dnů a plazma při -25 ⁰C až 3 roky.

Speciality pro pediatrii, porodnictví a neonatologii během několika hodin

„Naší chloubou jsou transfúzní přípravky pro dětské nebo dokonce ještě nenarozené pacienty. Ty mají zcela specifické vlastnosti, proto se nepřipravují rutinně, ale pouze na základě konkrétního požadavku,“ vysvětluje MUDr. Dušková. „Dětský lékař či porodník potřebuje pro své pacienty transfúzní přípravky s malým objemem (do 100 ml), ale vyšší hustotou. Naše oddělení dokáže přípravek dle zadání připravit v průběhu několika hodin.“ Vzhledem k tomu, že řada pracovišť takové transfúzní přípravky nepřipravuje, dodává oddělení tyto speciální transfúzní přípravky i pro pracoviště mimo VFN, například pro Fakultní nemocnici Motol.

Jak to vidí porodník

„Pro nás je spolupráce s transfúzní udělením naprosto klíčová. Například transfúze, které podáváme ještě nenarozeným dětem přímo do pupečníku v děloze, potřebujeme rychle a neodkladně. Podáváme ji při těžké chudokrevnosti, která nejčastěji bývá způsobená takzvanou imunizací plodu, výjimečně také při případech, kdy je plod postižený infekčním onemocněním. Takto nemocné plody jsou přímo v ohrožení života a na transfúzi závisí zdárné dokončení těhotenství a porod zdravého dítěte,” dodává prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., vedoucí lékař Centra prenatální medicíny Gynekologicko-porodnické kliniky VFN.

Cestu krve najdete na virtuální prohlídce

„Aby si každý potenciální dárce krve mohl lépe představit, jak sofistikovaná a náročná je cesta zpracování a uchovávání krevních přípravků, vznikla interaktivní virtuální prohlídka pracovištěm Fakultního transfúzního oddělení VFN,“ doplňuje prim. MUDr. Daniela Dušková, Ph.D. Najdete ji na https://happypanorama.com/upload/VFN-transfuze/ spolu s dalšími zajímavostmi a praktickými radami.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.