Vědci: Riziko infarktu je nejvyšší na Štědrý den v deset…

Londýn/Stockholm 21. prosince (ČTK) – Riziko, že člověk dostane infarkt, je nejvyšší na Štědrý den v deset hodin večer, napsal na svém webu list The Daily Telegraph, který se přitom odvolával na zjištění odborníků. Stres, smutek a nadměrné požitkářství může být smrtící, píše deník.

Švédští vědci detailně prošli 283.000 případů srdeční příhody, které byly v severské zemi nahlášeny v letech 1998 až 2013. Chtěli zjistit, které dny jsou nejrizikovější. Zatímco během sledovaného období postihnul infarkt v průměru pět desítek lidí denně, na Štědrý večer statistika vyskočila o 37 procent na 69 případů. Jako nejrizikovější hodinu vědci vyhodnotili desátou večer.

Britský deník zdůrazňuje, že o 22 procent stoupá také statistika 26. prosince, a připomíná, že v roce 1941 měl tento den lehkou srdeční příhodu Winston Churchill, když po projevu před americkým Kongresem otevíral v Bílém domě okno.

„Hlavním zjištěním našeho výzkumu bylo, že tradiční svátky se pojí s rizikem infarktu,“ uvedl David Erlinge z oddělení kardiologie při univerzitě ve švédském Lundu. „Nejvíce hrozí srdeční příhoda na Štědrý večer a následující dva dny. Usuzuji z toho, že je to něco příznačného pro způsob, jakým svátky trávíme,“ dodal.

„Emoční rozrušení, silné pocity vzteku, úzkosti, smutku a také stres riziko infarktu zvyšují,“ řekl Erlinge. Přejídání, nadměrné pití alkoholu a cestování na velké vzdálenosti riziko umocňují, dodal britský deník.

„Je zajímavé, že zatímco po zbytek roku hrozí srdeční příhoda spíše ráno, o Vánocích se to změní na večer, což naznačuje, že infarkty spouští stres a stravování během (Štědrého) dne,“ řekl Erlinge. „Lidé by se měli vyhnout zbytečnému stresu, pečovat o starší příbuzné, u nichž srdeční příhoda hrozí, a vyhýbat se přejídání a pití nadmíru,“ uzavřel.

lsk hej

První dáma české anesteziologie Táborská oslaví devadesátiny

Praha 21. prosince (ČTK) – Více jak šest desítek let se věnuje medicíně lékařka-anestezioložka Danuše Táborská, která 22. prosince slaví devadesátiny. První dáma české anesteziologie a první česká profesorka v tomto oboru stála u zrodu první anesteziologicko-resuscitační kliniky v zemi. V roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Brněnská lékařka a pedagožka promovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1952 a následující desetiletí se věnovala všeobecné chirurgii: „Byla jsem jedním z mála chirurgů v sukních, a tak se ke mně kolegové chovali opravdu galantně. Ráda na to vzpomínám. Celý obor zažíval rozkvět a s přicházejícími náročnými operacemi nebyl nikdo, kdo by se věnoval anestezii. Byli potřeba odborníci. A tak to zaujalo mě.“

Od šedesátých let pracovala na rozvoji anesteziologie a v roce 1983 založila Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v jejímž čele stála 16 let. Dva roky také působila jako prorektorka pro vědu a výzkum na Masarykově univerzitě. Jako vůbec první v ČR získala profesorský titul ve svém oboru a dodnes je mezi profesory anesteziologie jedinou ženou. Na univerzitě nadále působí jako emeritní profesorka, i ve svém vysokém věku přednáší a zasedá ve vysokoškolských radách po celé republice.

jb ped

Novým ředitelem IKEM bude dosavadní náměstek Michal Stiborek

Praha 21. prosince (ČTK) – Novým ředitelem pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude od 1. ledna 2019 dosavadní náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz nemocnice Michal Stiborek. Dnes dopoledne ho jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Informovala o tom mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. IKEM je v počtu transplantací orgánů s 500 operacemi největším centrem v zemi a patří mezi největší v Evropě. Dosud ho vedl Aleš Herman, který na vlastní žádost odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel. Stiborek k IKEM působí osm let.

„Pan Stiborek jako dlouholetý náměstek IKEMu velmi dobře zná fungování institutu. V tom vidím nesmírnou výhodu, neboť tím odpadne několikaměsíční seznamování s agendou, a bude se tak moci ihned po nástupu naplno chopit funkce,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Vojtěch. Zároveň se podle něj udrží kontinuita.

Do výběrového řízení na ředitele se přihlásilo pět zájemců, jednoho komise vyřadila kvůli nesplnění kvalifikačních předpokladů. Ministerstvo požadovalo mimo jiné návrh koncepce řízení a rozvoje IKEM, vysokoškolské vzdělání minimálně v magisterském studijním programu a zkušenosti v řízení a ekonomice zdravotnictví.

O doporučení Stiborka výběrovou komisí informoval ve středu Zdravotnický deník. Výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic Stiborka podle ministerstva podpořila většinou hlasů.

Výběrová komise podle ministra ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM. „Myslím si, že nový ředitel by se měl mezi svými prioritami zaměřit na hladký přechod na DRG restart a soustředit se v této souvislosti na jednání se zdravotními pojišťovnami. Kromě toho zde bude v příštím roce zahájena strategická investice výstavby nových kapacit. Jeho klíčovým úkolem tak bude dohlédnout na její zdárnou přípravu a průběh,“ dodal ministr.

DRG restart je nový systém proplácení nemocniční péče, který chce ministerstvo začít zavádět od roku 2020. V příštím roce už budou nemocnice vykazovat náklady na jednotlivé pacienty stínově spolu se současným systémem, kdy jsou placeny paušálem.

Dalšími zájemci o místo ředitele IKEM byli podle Lidových novin další dva zaměstnanci IKEM – přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie a poslanec za ANO Julius Špičák a Marek Šetina, ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, který předtím působil ve fakultní nemocnici v Motole.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, diabetologii nebo experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací včetně 40 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi i umělé srdce.

Stiborek pracoval před nástupem do IKEM jako obchodní ředitel společnosti Svit Zlín, obchodní ředitel společnosti Setuza a generální ředitel Marila – Balírny. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a MBA na Nottingham Trent University ve Velké Británii.

Jeho předchůdce Herman institut vedl sedm let. Nemocnice za jeho působení postavila nový pavilon experimentální medicíny, chystá také stavbu dvou dalších pavilonů s akutním příjmem a 56 lůžky. Má stát asi 750 milionů korun, hotový by mohl být v roce 2020.

Zdravotnická skupina Agel, kam Herman odešel, je největším poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Provozuje 22 nemocnic v ČR a na Slovensku, síť poliklinik, lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků. Vloni měla konsolidovaný zisk 782 milionů korun, meziročně stoupl o čtvrtinu.

van rot

Zvládněte vánoční svátky bez zbytečných zdravotních komplikací. Lékárníci poradí,…

Praha, 20. prosince 2018 (ČLnK) – Vánoce jsou považovány za období klidu a pohody, přesto během nich hrozí některé zdravotní problémy více než v jiných částech roku. Nejen nadměrná konzumace jídla a alkoholu zvyšuje výskyt trávicích obtíží, chroničtí pacienti také zapomínají díky nevšednímu režimu užívat předepsané léky. Při zvýšené konzumaci alkoholu a vánočních pokrmů je zásadní střídmost, kterou by měl provázet dostatek pohybové aktivity. V domácí lékárničce by nemělo chybět živočišné uhlí a pacienti užívající své léky dlouhodobě, by si s předstihem měli naplánovat návštěvu své lékárny.

Vánoční svátky tráví většina pacientů výrazně odlišným způsobem než běžné dny v průběhu roku. Z toho důvodu dochází k situacím, které mohou výrazně ovlivnit průběh léčby nebo přivodit zdravotní potíže. „Během vánočních svátků se někteří pacienti častěji dopouštějí chyb v užívání předepsané medikace. Protože mají narušený standardní denní režim, občas na užití léku zcela zapomenou nebo jej užijí později a s nevhodnou stravou. Na letošní svátky připadá i více dnů, kdy bude většina lékáren zavřených. Je nutné si tak včas zkontrolovat, zda u sebe máme dostatečné množství léčiv na celé období konce roku,“ komentuje vánoční „prohřešky“ PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Období pohádek, bilancování i zažívacích obtíží

Závěr roku je často spjat s konzumací svátečních jídel, která jsou zpravidla tučnější a těžší na trávení. U části populace se pak tyto dny stávají doslova obdobím přejídání, což ve spojení s alkoholem a nižší pohybovou aktivitou zvyšuje pravděpodobnost výskytu zažívacích potíží. „V případě trávicích potíží je vhodné mít v první řadě k dispozici živočišné neboli aktivní uhlí. Proti nadýmání poslouží simetikon, pokud je spojeno s těžkým trávením, mohou pomoci trávicí enzymy,“ doporučuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK s tím, že u některých pacientů se v průběhu Vánoc objevují také potíže se žlučníkem, na které lze využít kapky se směsí bylinných výtažků nebo tobolky s obsahem fenipentolu. „Také v tomto případě je nejlepším přístupem prevence – vychutnávat vánoční pokrmy a cukroví střídmě a každý den zařadit nějaký pohyb, třeba svižnější procházku,“ dodává Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Plánujte a buďte připraveni

Zimní dovolené na horách společně s četnými návštěvami příbuzných a známých představují výrazný zásah do běžného režimu pacienta a nedodržování medikace. „Zanedbání může vzniknout úplně nevinně, například když jde pacient na rodinný oběd a léky, které užívá po jídle, si s sebou zapomene vzít. V horším případě si je s sebou zapomene vzít na delší pobyt na horách nebo mu během svátečních dnů dojdou a nebude mít možnost opatřit si nové,“ upozorňuje na možná úskalí Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK a dodává: „Aby na obdobné situace nedošlo, je vhodné plánovat, mít v zásobě dostatečný počet léků a připravit si správné dávkování dopředu, například do týdenního dávkovače. V dnešní době je také vhodné využít například připomínky v chytrých telefonech, aby člověk nezapomněl, že si má vzít léky s sebou.“

Jak se vypořádat s kocovinou poradí i pacientský web lekarnickekapky.cz

Další praktické rady, které se budou hodit nejen během vánočních svátků a bujarých oslav v závěru roku naleznete také na pacientském webu  www.lekarnickekapky.cz. Web obsahuje například článek věnovaný radám týkající se užívání léků a jejich vlivu na řízení, nebo článek o tom, co můžeme pro naše tělo skutečně udělat, aby mohlo alkohol odbourat a proč rozhodně neužívat léky s paracetamolem.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Sexuolog: Výkyvy nálad v andropauze poškozují partnerské vztahy. Změna chování…

Vrbno pod Pradědem, 20. prosince 2018 (MUDr. Pavel Turčan)

Mužský přechod často provázejí výkyvy nálad, které se projevují agresivitou, nebo naopak apatií. Změna chování však může negativně ovlivnit partnerské vztahy. Rizikové je zvláště období vánočních svátků, kdy se mohou konflikty vyhrotit. Problémy přicházejí, pokud partneři neznají příznaky andropauzy. Žena si tak může změnu chování vyhodnotit například jako nevěru. Jak se projevuje andropauza v náladách mužů a jak předejít partnerským konfliktům, to ve svém komentáři popisuje renomovaný sexuolog Pavel Turčan.

V andropauze dochází ke snížení hladiny tvorby testosteronu a muži na tuto změnu reagují individuálně. U některých se neprojevují žádné příznaky, jiní zase bojují se všemi známými symptomy mužského přechodu. Některé průvodní jevy nedostatku testosteronu však nejsou na první pohled zřetelné a projeví se až po letech. Jde například o osteoporózu či kardiovaskulární onemocnění. Naopak jiné příznaky – zvýšenou únavu, výkyvy nálad či sklon k depresím – zaznamená okolí okamžitě. V určitých případech se u mužů v andropauze může rozvinout až celková apatie, která se projevuje ztrátou životní energie doprovázenou pocity nadbytečnosti či ztráty smyslu života.

Projevy andropauzy se u mužů liší

Proč se projevy přechodu u jednotlivých mužů liší, nelze jednoznačně říci. Svou roli v tom hraje bezesporu genetika i osobnost člověka. Ten, kdo svoji mužnost kupříkladu spojuje s neomylností a neporazitelností a projev slabosti je pro něj tudíž nepřijatelný, tak na své okolí může reagovat podrážděně, útočně až agresivně. Někdo s odlišnými dispozicemi se zase naopak spíše stáhne do ústraní. Tyto změny v chování však značně ovlivňují okolí muže, ať už se jedná o vztahy v rodině, mezi přáteli, nebo v pracovním kolektivu. Nejvíce se ovšem podepisují na partnerském soužití.

Partneři mohou projevy andropauzy zaměnit za nevěru

Jak agresivita, tak i apatie v andropauze mají vliv na partnerskou komunikaci a vyvolávají ve vztahu napětí. Problém nastává zvláště tehdy, když si partneři neuvědomí, kde je pravá podstata potíží, protože povědomí o mužském přechodu není příliš rozšířené. V andropauze navíc může docházet i ke ztrátě chuti k sexu či zhoršení až ztrátě erekce. Nepoučená či méně vnímavá partnerka tedy může dokonce nabýt dojmu, že je jí muž nevěrný.

Zvláště v období vánočních svátků, kdy jsou partnerské vztahy často vyhrocené, tak může vlivem výkyvů v mužské náladě dojít k nedorozuměním a zbytečným konfliktům. Proto je důležité ve vztahu o všem komunikovat. Ženy by měly partnera podpořit, ujistit jej, že za ním stojí a pomoci mu najít cestu k řešení. Úkolem partnerky je také pomoci muži uvědomit si, že přiznání toho, že se dostává do andropauzy, není projevem slabosti. Konkrétní pojmenování problému naopak pomůže včas najít řešení, zachovat si mužnost a obnovit harmonii ve vztahu.

Řešení může přinést kvalitnější spánek

Nejúčinnějším řešením průvodních symptomů mužského přechodu je změna životního stylu. Mužům prospěje úprava denního režimu, dostatek fyzické aktivity a možnosti k odbourání stresu, díky čemuž lze zlepšit kvalitu spánku. Testosteron se totiž tvoří nejvíce v noci a v brzkých ranních hodinách, tedy ve fázích hlubšího spánku. Projevy andropauzy je dále možné mírnit užíváním doplňků stravy, jako například Sarapis pro muže. Pokud ale bude nízká hladina testosteronu nadále přetrvávat, může být nutná i substituční hormonální terapie vedená odborníkem – lékařem z oboru andrologie, urologie, endokrinologie či sexuologie.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Díky dobrovolným dárcům Transfúzního oddělení VFN mohou získat krev…

Praha, 20.12.2018 (VFN)

Ročně Fakultní transfúzní oddělení VFN zpracuje téměř 30 000 odběrů plné krve, plazmy a krevních destiček. Vyrobené transfúzní přípravky pak pomáhají pacientům nejen při složitých operacích, ale i při léčbě různých forem onemocnění krve, nádorových onemocnění, dialýzách a v neposlední řadě také ve speciálních indikacích v pediatrii.

„Dárců krve dlouhodobě ubývá, potřeba léčby transfúzními přípravky přitom neklesá. V průběhu let se mění způsob léčby, objevují se nové formy onemocnění. Obecně se snižuje potřeba červených krvinek, zvyšuje se využití plazmy a krevních destiček,“ vypočítává MUDr. Daniela Dušková, Ph.D., primářka Transfúzního oddělení VFN v Praze. Toto oddělení zajišťuje substituci transfúzními přípravky jak pro vlastní pacienty ve VFN, tak i pro Nemocnici Motol, odběrové centrum Jihlava a další pražská a regionální zdravotnická zařízení. Nedílnou součástí oddělení je krevní banka, kde jsou rutinně prováděna imunohematologická laboratorní vyšetření před podáním transfúze a prenatální screening jako nedílná součást prenatální dispenzarizace. Transfúzní přípravky se uchovávají při různých podmínkách různě dlouhou dobu: červené krvinky mezi 2–6 ⁰C až 42 dnů, krevní destičky mezi 20–24 ⁰C maximálně 5 dnů a plazma při -25 ⁰C až 3 roky.

Speciality pro pediatrii, porodnictví a neonatologii během několika hodin

„Naší chloubou jsou transfúzní přípravky pro dětské nebo dokonce ještě nenarozené pacienty. Ty mají zcela specifické vlastnosti, proto se nepřipravují rutinně, ale pouze na základě konkrétního požadavku,“ vysvětluje MUDr. Dušková. „Dětský lékař či porodník potřebuje pro své pacienty transfúzní přípravky s malým objemem (do 100 ml), ale vyšší hustotou. Naše oddělení dokáže přípravek dle zadání připravit v průběhu několika hodin.“ Vzhledem k tomu, že řada pracovišť takové transfúzní přípravky nepřipravuje, dodává oddělení tyto speciální transfúzní přípravky i pro pracoviště mimo VFN, například pro Fakultní nemocnici Motol.

Jak to vidí porodník

„Pro nás je spolupráce s transfúzní udělením naprosto klíčová. Například transfúze, které podáváme ještě nenarozeným dětem přímo do pupečníku v děloze, potřebujeme rychle a neodkladně. Podáváme ji při těžké chudokrevnosti, která nejčastěji bývá způsobená takzvanou imunizací plodu, výjimečně také při případech, kdy je plod postižený infekčním onemocněním. Takto nemocné plody jsou přímo v ohrožení života a na transfúzi závisí zdárné dokončení těhotenství a porod zdravého dítěte,” dodává prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., vedoucí lékař Centra prenatální medicíny Gynekologicko-porodnické kliniky VFN.

Cestu krve najdete na virtuální prohlídce

„Aby si každý potenciální dárce krve mohl lépe představit, jak sofistikovaná a náročná je cesta zpracování a uchovávání krevních přípravků, vznikla interaktivní virtuální prohlídka pracovištěm Fakultního transfúzního oddělení VFN,“ doplňuje prim. MUDr. Daniela Dušková, Ph.D. Najdete ji na https://happypanorama.com/upload/VFN-transfuze/ spolu s dalšími zajímavostmi a praktickými radami.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Nemocnice Frýdlant přestane zajišťovat akutní chirurgickou péči

Frýdlant 20. prosince (ČTK) – Nemocnice Frýdlant přestane zajišťovat akutní chirurgickou péči, v pátek zavírá akutní lůžka chirurgie a gynekologie. Pacienti budou muset do Liberce. Mezi svátky budou ve Frýdlantu fungovat jen ambulance. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Dita Fuchsová. Jak bude péče vypadat po Novém roce, není zatím jasné. Už dříve ale nemocnice oznámila, že akutní péči od roku 2019 zajišťovat nebude, nabízet chce jen plánované operace. Tomu ale brání uzavření operačních sálů kvůli nedávné otravě krve u devíti operovaných pacientů. Jeden je stále ve vážném stavu na ARO v Liberci.

Nemocnici Frýdlant provozuje firma EUC (dříve Euroclinicum), která ji koupila v roce 2013. O dva roky později kvůli nedostatku lékařů uzavřela nemocnice lůžkové interní oddělení a přeměnila ho na lůžka následné péče. Od dubna 2016 přestala ve Frýdlantu fungovat akutní interní ambulance a nemocnice od té doby zajišťovala jen pohotovostní službu. Tu od letošního července převzala Krajská nemocnice Liberec a místní praktičtí lékaři. Teď končí i akutní chirurgie. Ještě před pěti lety mělo zařízení 126 lůžek, dnes jich zůstává 80. Z toho je ale 35 akutních, včetně lůžek JIP, od soboty tak bude fungovat jen 45 lůžek následné péče.

Další omezení péče pro 25.000 obyvatel Frýdlantského výběžku se nelíbí místním samosprávám, ani Libereckému kraji, který už před dvěma lety projevil zájem nemocnici od EUC koupit. „Ten proces by měl být co nejrychlejší,“ řekl ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj, město Frýdlant, Nemocnice Frýdlant a Krajská nemocnice Liberec podepsaly memorandum o zajištění péče na Frýdlantsku. Auditorská firma Bene Factum by měla zpracovat ocenění nemocnice. „Věřím, že bychom ho mohli nejpozději na konci února mít,“ řekl hejtman. Kraj by rád, aby nemocnici do poloviny roku převzala Krajská nemocnice Liberec, která slíbila ve Frýdlantu obnovit akutní 24hodinovou péči.

Krajská nemocnice Liberec bude kupovat jen společnost, která nemocnici ve Frýdlantu provozuje. Areál patří městu. Jak hodnotu nemocnice ovlivnila nedávná otrava u devíti z 16 pacientů operovaných od 26. do 28. listopadu, není zatím jasné. Otravu vyšetřuje policie pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti. Příčina otravy se stále zjišťuje. Testy ukázaly, že příčinou nebyly inhalační anestetikum ani chemické přípravky, které se používají k dezinfekci. V jedné z lahviček s anestetikem Propofol, které se aplikuje nitrožilně, byl ale prokázán acinetobacter. Je to bakterie, která se vyskytuje i v zevním prostředí, u oslabených lidí však může vyvolat zápal plic, zánět či otravu krve. Stejná bakterie byla v jednom z krevních vzorků od postižených pacientů.

Leona Vacková hj

Anamnézu pacienta budou mít záchranáři Pardubického kraje online

Pardubice 20. prosince (ČTK) – Všechna zdravotnická zařízení, která zřizuje Pardubický kraj, vzájemně propojí informace o svých pacientech. V praxi to znamená, že například zdravotničtí záchranáři budou mít v tabletu online k dispozici základní chorobopis pacienta. Novinářům to dnes řekli zástupci kraje a nemocnic.

„Pokud je pacient u nás registrován, záchranář nebo lékař záchranné služby dostává online základní informace, s čím se pacient léčí, jaké léky užívá, což mu může při rozhodování řešení akutní situace výrazně pomoci,“ uvedl ředitel společnosti Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald.

Online komunikace již funguje zhruba dva roky mezi zdravotníky záchranné služby a pardubickou nemocnicí. Do systému se zapojí také nemocnice v Ústí nad Orlicí, Svitavách, Chrudimi i Litomyšli, ale i další zařízení, jako jsou například léčebny dlouhodobě nemocných.

Například při převozu pacienta z nemocnice do LDN bude definován soubor dat, která budou automaticky dostupná v druhém pracovišti, řekl Gottwald.

Hejtman Martin Netolický (ČSSD) očekává, že elektronické spojení všech krajských zdravotnických zařízení začne fungovat v příštím roce. Náklady odhaduje na desítky milionů korun. Kraj totiž nebude kupovat jen tablety. „V každé nemocnici byl jiný informační systém. Díky fúzi nemocnic je všechny sjednocujeme,“ řekl hejtman. Systém podle něj výrazně zlepší kvalitu ošetření.

jlc hj

Jitka Boho rozdávala vánoční radost

Beroun, 19.12.2018 (Procter & Gamble, COOP)

Zpěvačka Jitka Boho připravuje vánoční atmosféru pro svoji rodinu už několik týdnů před Vánoci. Čím je její dcera Rozálka větší, tím si svátky více užívá a pomáhá mamince s přípravami.

„Pečlivě dodržujeme vánoční zvyky, na domek dáváme světýlka, s Rozálkou zdobíme stromeček v předstihu, pečeme vánočku a cukroví, sledujeme pohádky,“ popisuje Jitka, jak tráví Vánoce s rodinou. „Na Štědrý večer pak netrpělivě čekám, jak moje blízké potěší dárky. Obecně mi dělá větší radost dárky dávat než dostávat,“ dodává Jitka.

Jitka Boho už letos stihla v předvánoční době rozdat radosti plnou náruč. Zúčastnila se vánoční besídky v azylovém domě Českého červeného kříže v Berouně, kde společně se zástupci Procter & Gamble a COOP završila společný projekt na pomoc dětem v nouzi a předala jim vánoční dárky vybrané mezi zaměstnanci těchto společností. Pomohli tak splnit alespoň některá z přání dětí, které bohužel letos oslaví Vánoce se svými maminkami mimo svůj domov.

FN HK s CCEA MOBA vyhlásí příští rok novou soutěž…

Hradec Králové, 18. prosince 2018 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové ve spolupráci s CCEA MOBA v příštím roce vyhlásí architektonickou soutěž na novostavbu pavilonu infekční kliniky. Nyní klinika sídlí v objektu z roku 1928, který již nesplňuje požadavky moderní medicíny. Podle harmonogramu by výsledky soutěže měly být známé v prosinci 2019.

V nové budově měly najít své místo kromě kliniky infekčních nemocí také klinika kožních a pohlavních a také klinika pracovního lékařství. „Výstavbou pavilonu Kliniky infekčních nemocí se významně zlepší komplexní péče o pacienty s infekčními chorobami i možnosti izolace pacientů, zejména v obdobích zvýšeného výskytu infekcí, vč. epidemií. Nepochybně se rovněž zvýší komfort pro nemocné a zmodernizuje se provoz celé budovy. Vzhledem k tomu, že klinika je jediným pracovištěm svého druhu v regionu, považuji zahájení výstavby v co nejbližším časovém termínu za klíčové pro celý Královéhradecký kraj,“ uvedl přednosta Kliniky Infekčních nemocí FN HK doc. MUDr. Stanislav Plíšek Ph.D.

Úkolem pro soutěžící architekty bude nalézt rovnováhu mezi otevřeným, přístupným a veřejným místem a současně pavilonem, který umožňuje prvotřídní péči a zamezí šíření infekčních nemocí. CCEA MOBA spolupracovala s FN HK již na přípravě architektonické soutěže na modernizaci chirurgických oborů. Podrobnější informace o soutěži budou zveřejněné na cceamoba.cz/kin-fn-hk

Klinika Infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové zajišťuje péči pro nemocné všech věkových kategorií s infekčními chorobami z Královéhradeckého kraje a s vybranými infekcemi i ze sousedních krajů. Na zhruba pěti desítkách lůžek je ročně hospitalizovaných 1300 až 1500 pacientů, mezi nejčastější diagnostikovaná onemocnění patří neuroinfekce, akutní průjmová onemocnění či virové hepatitidy. Dalších zhruba 15000 pacientů je na klinice každoročně vyšetřeno ambulantně.