Liberecká nemocnice má novou angiolinku, ulehčí lékařům práci

Liberec 14. prosince (ČTK) – Krajská nemocnice v Liberci uvedla do provozu novou angiolinku za 16 milionů korun, kterou využívá i při léčbě mrtvic. Její výhodou je nižší radiační zátěž pro pacienty i obsluhu. Má také několik softwarových pomůcek, které lékařům zjednodušují práci, řekl dnes ČTK při slavnostním otevření angiolinky lékař radiodiagnostického oddělení se specializací na intervenční radiologii Miroslav Šercl.

“To znamená lepší navigaci a orientaci při práci v těle pacienta,” dodal. Předchozí angiolinka byla v provozu už deset let a začínala být i poruchová. “Každou chvíli byly drobné závady, které nás odstavovaly z provozu. Naštěstí tak maximálně do tří dnů. Začínalo se to ale pomalu hromadit,” uvedl Šercl.

Novou angiolinku si pořídila nemocnice díky dotaci od Libereckého kraje, zařízení slouží pro celé jeho území. V kraji je podle Šercla angiolinka už jen v České Lípě, tam je ale spektrum úkonů výrazně užší než v Liberci. “Pro některé specializované výkony, což je hlavně léčba mrtvic, jak ischemických mozkových příhod tak i krvácivých, máme přesah až do Středočeského kraje – Mladoboleslavsko, případně Nymbursko,” uvedl lékař.

Denně podle něj ošetří v Liberci pět až deset pacientů, za rok jich bývá přes 1000. Nejjednodušší zákroky trvají kolem 20 minut, komplikovanější až pět hodin. Výkony s pomocí angiolinky jsou alternativou k chirurgickým zákrokům, pro pacienta jsou šetrnější. “My se z drobného vpichu, nejčastěji v třísle, dostaneme do tepenného nebo žilního řečiště, a to pro nás funguje jako cesta, kudy se dostat do kýženého místa, kde chceme terapeuticky zasáhnout,” uvedl Šercl.

Základní typy výkonů jsou podle něj zprůchodnění ucpaného místa, kudy neteče krev, nebo naopak zastavení krvácení či třeba “vyřazení” cévního zásobování tumorů. Výkony podle lékaře provádí v Liberci prakticky po celém těle s výjimkou srdce. Mezi nejčastější zákroky patří léčba nedokrvených nohou u kuřáků či diabetiků, onkologické výkony a léčba mrtvic.

Nemocnice v Liberci si díky krajské dotaci pořídila ještě nový terapeutický rentgen za deset milionů korun, který se využívá u onkologických pacientů, zejména u nemocných s kostními metastázami a kožními nádory. “Jeho hlavní využití je však v nenádorové radioterapii, nejčastěji jsou zde ošetřováni pacienti s bolestivými ostruhami patních kostí,” uvedla primářka radiační onkologie Magda Macháňová.

Marek Kuntoš kš

Třebíčská mozkoherna testuje vlastní zařízení ne trénink mozku

Třebíč 14. prosince (ČTK) – Třebíčská Mozkoherna zkouší dva týdny prototyp zařízení, které umožňuje myšlenkami postupně rozsvěcet vánoční stromeček. Připravuje i světelné bludiště a na stejném principu chce nechat lidi ovládat autíčka autodráhy. Využívá americké technologie na snímání činnosti mozku. Její zařízení by ale mohlo být levnější a přístupnější více lidem než švédský systém Mindball, kterým je herna také vybavená. Mozkohernu zřídila před třemi lety certifikovaná trenérka paměti Eva Fruhwirtová. Podle ní je svou škálou vybavení v Česku unikátní, i když některý z přístrojů mohou lidé využít i v IQ centrech v Liberci nebo Brně.

Lidé mohou navštívit přímo třebíčskou hernu sídlící v židovské čtvrti, existuje ale také mobilní, která navštěvuje mateřské a základní školy nebo domovy pro seniory. Stromeček už nadšeně testovaly malé děti. “Zatím neumím říct, jaká by mohla být cena, ale rozhodně ne půl milionu nebo 250.000 jako u švédských přístrojů, které by si ani školy nemohly pořídit. Taky je podstatně snazší na převoz,” řekla Fruhwirtová. Zařízení je podle ní prospěšné pro trénování soustředění, navíc se díky světelné odezvě dá činnost mozku dětem jednoduše vysvětlit. Programy si objednávají běžné školy i ty přístupné netradiční výuce, například Montessori školky.

Mozkohernu navštěvují lidé, kteří se chtějí rozvíjet a zlepšovat, nebo lidé s problémy, kteří se potřebují dostat do mentální kondice. Typicky jsou to ti, kteří pracují s lidmi, což může být velmi náročné, řekla Fruhwirtová. Přístroje hravou formou odhalí, jak se člověk dokáže soustředit, jak jeho pozornost poklesne v okamžiku vyrušení nebo zda je schopný se dostatečně uvolnit.

Protože herna nabízí i hračky rozvíjející paměť a logiku, chodí si pro radu i rodiče. “Příjemně mě překvapuje, že přicházejí tatínci s dotazy, co dětem koupit, jak jim hru nabídnout a jak si s nimi hrát. Pomáháme lidem zorientovat se v široké nabídce,” řekla Fruhwirtová. Vhodně zvolené hračky podle ní pomáhají s prostorovou orientací i matematikou.

Všechny přístroje v herně fungují na principu lékařské metody EEG (elektroencefalografie), při které se snímá frekvence mozku. Mindball simuluje stolní fotbal. Míček ovládají soupeři svou schopností se uvolnit a soustředit. Obdobně fungují zařízení určená jednotlivců, soustředění buď pohybuje míčkem nebo ho vznáší do vzduchu. Pokud člověk dokáže měnit intenzitu soustředění, může míček provést bludištěm děr a spirál. Českým vynálezem je lékařská pomůcka, která může i méně pohyblivým lidem dopřát zábavný pohyb. Pálky na monitoru ovládá intenzita stisku nafouknutých míčků. “Každý den máme jiný výkon, rozhoduje i to, jak jsme se vyspali. Jde ale o trénink, natrénovaný člověk je schopný se i ve vypjatých chvílích dostat do správného stavu vědomí a jet na 100 procent. Obdobně to funguje i u relaxace,” řekla Fruhwirtová.

Vendula Krausová kš

Pojišťovny za pět let ušetřily na lécích přes 5,5…

Praha 14. prosince (ČTK) – Zdravotní pojišťovny za posledních pět let ušetřily na cenách léků přes 5,5 miliardy korun. Lékařům doporučují léky, které mají stejné účinky, ale jejich výrobci nabídnou pojišťovně nižší cenu. Ceny se daří snižovat také jejich revizemi ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl Svaz zdravotních pojišťoven a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Ročně se za léky ze zdravotního pojištění vydá přes 50 miliard korun.

Velkou část úspory tvoří systém takzvaného pozitivního listu. Pojišťovny pravidelně oslovují výrobce léků, aby jim nabídli lepší cenu. Pokud výrobce dokáže pokrýt nejméně 40 procent trhu, pojišťovna ho lékařům pozitivním listem doporučí k předepisování.

“Systém lékařům léky pouze doporučuje, nejde o povinnost. U některých pacientů může být dražší alternativa potřeba například kvůli snášenlivosti pomocných látek v léku. U naprosté většiny pacientů je ovšem doporučovaný lék snášen bez obtíží,” uvedl ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Svaz sdružuje šest menších ze sedmi zdravotních pojišťoven, jejichž klienty je asi 40 procent Čechů. Ostatní jsou klienty VZP.

Nemocnice, které dávají za léky kolem 17 miliard ročně, mohou šetřené prostředky využít podle výkonného ředitele svazu Martina Balady ke zlepšení přístupu k léčbě a zkvalitňování léčby pro své pacienty. “U jednotlivých lékařů mohou pojišťovny jejich přístup k pozitivnímu listu brát v potaz při jednáních o smlouvách,” dodal Balada.

VZP podle mluvčího pojišťovny Oldřicha Tichého má na seznamu několik desítek léků s 25 účinnými látkami. Svaz pro první pololetí příštího roku zařadil 58 léků s 15 látkami. Jde například o léky na cukrovku, vysoký tlak, astma, řadu infekčních nemocí včetně žloutenky typu C a k léčbě revmatických či nádorových onemocnění.

VZP ušetřila na lécích od roku 2013 asi pět miliard korun, svazové pojišťovny kolem půl miliardy. “VZP svoji aktivní lékovou politiku neopírá jen o pozitivní listy, ale jako jediná zdravotní pojišťovna pravidelně a systematicky podává například i žádosti o zkrácené revize na SÚKL,” dodal Tichý. Při těchto revizích lékový ústav přehodnotí maximální schválenou cenu léků a jeho případnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění v případě, že by roční úspora mohla přesáhnout 30 milionů korun nebo pět milionů u vysoce inovativních léčivých přípravků.

K přibližně 50 miliardám korun, které vydá za léčiva veřejné zdravotní pojištění, přidávají další výdaje za léky také domácnosti. V roce 2016 podle Českého stastistického úřadu vydaly na osobu asi 2250 korun ročně. Za doplatky léků na předpis to bylo 10,3 miliardy korun, za volně prodejné léky asi 13,5 miliardy.

van mal

Romové na Slovensku se dožívají méně, více jsou nemocní

Bratislava 14. prosince (zpravodaj ČTK) – Zdravotní stav početné romské menšiny na Slovensku je ve srovnání s většinovou populací výrazně horší, což se projevuje i v nižší naději dožití a vyšší kojenecké úmrtnosti Romů. Důvodem jsou špatné životní podmínky, ale i nedostatečné využívání zdravotní péče v romských komunitách. V nejnovější analýze na to upozornil slovenský vládní Institut finanční politiky (IFP). Úřadům doporučil zaměřit se kromě jiného na zlepšení podmínek bydlení Romů a větší osvětu.

Naděje dožití romské populace na Slovensku byla v letech 2006 až 2015 na úrovni 70 let, zatímco u většinové populace dosáhla 76 let. Romové ve větší míře trpí infekčními a chronickými nemocemi, kardiovaskulární onemocnění se u příslušníků romské menšiny vyskytují dva a půl krát častěji než u zbytku populace na Slovensku. Kojenecká úmrtnost Romů je trojnásobně větší. Na celkovém počtu nových pacientů nakažených žloutenkou se Romové na Slovensku podílejí polovinou a tvoří až 80 procent z počtu nakažených tuberkulózou.

“Horší zdravotní stav (Romů) je důsledkem špatných životních podmínek a omezeného přístupu k základní infrastruktuře, jako jsou například kanalizace a voda. Dalším důvodem je nedostatečné využívání zdravotnických služeb navzdory jejich obecné dostupnosti,” uvedl IFP v analýze, ve které čerpal data z různých studií.

Pravě zlepšení zdravotních podmínek v romských komunitách označil institut za nevyhnutelnou podmínku integrace Romů do společnosti. Zlepšení v této oblasti lze podle něj dosáhnout například prostřednictvím romských zdravotních asistentů a zlepšením dostupnosti čisté vody a základní infrastruktury v romských osídleních.

Na pětimilionovém Slovensku žije podle jiné studie z roku 2013 více než 400.000 Romů. To je téměř čtyřikrát tolik, než vyplynulo z posledního sčítání lidu. Většina Romů bydlela v lokalitách na středním a východním Slovensku, často v nevyhovujících hygienických podmínkách.

Adrian Bobok hej

Oční poradna: jak si chránit zrak na horách?

PRAHA, 13. PROSINCE 2018 (Gemini) – Češi jsou milovníci zimních sportů, do tuzemských i zahraničních horských středisek vyrážejí pravidelně. Se zimními radovánkami jsou ale spojené i nepříjemné úrazy. K těm nejběžnějším patří poranění dolních končetin, hlavy a zad. Výjimkou ale nejsou ani úrazy očí.

Zrak ohrožuje sníh, vítr i ostré horské slunce. Kvalitní sluneční brýle by tak neměly v základní lyžařské výbavě chybět. „Zimní slunce je pro zrak nebezpečné často dokonce mnohem víc než to letní. V zimě totiž dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření. Na horách tak sluneční brýle neslouží pouze jako módní doplněk, ale mají čistě praktický význam. Bez nich lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i trvalé poškození zraku,“ varoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Za slunného počasí hrozí zimním sportovcům nepříjemná komplikace – sněžná slepota, která vzniká v důsledku nadměrného vystavení nechráněného oka UV záření ve vyšších nadmořských výškách, kde je dávka záření zvýšena odrazem od sněhu. „Projevuje se až po několika hodinách silnou bolestí a světloplachostí. Podstatné je, aby si člověk, kterého sněžná slepota postihne, oči nemnul, mohl by tak totiž postiženou rohovku ještě více poškodit. Při podezření na sněžnou slepotu je nutné vyhledat lékaře, ten indikuje anestetika a zklidňující oční mast, která bolest zmírní. Sněžná slepota po několika dnech sama zmizí,“ doplnil Pavel Stodůlka.

Kontaktní čočky nosí pravidelně kolem deseti procent Čechů, na svazích po nich ale sáhnou i lidé, kteří je běžně nenosí. Výhodou kontaktních čoček je, že pod lyžařskými brýlemi nijak nepřekážejí. I kontaktní čočky však mají svá rizika. „Při velkých mrazech a vysokých nadmořských výškách může dojít k otoku rohovky a následnému přimrznutí čočky k rohovce. V českých podmínkách to nehrozí, zato ve vysokohorském prostředí mohou kontaktní čočky jejich nositeli zrak poškodit. Oči se v takovém prostředí totiž víc vysušují a může dojít k nedostatečnému okysličení rohovky a následnému otoku. Prvním varováním je, že lyžař vidí barevné kruhy a následně vidí rozmazaně. V takovém případě je nutné co nejrychleji čočky vyjmout a nahradit je dioptrickými brýlemi. Pokud tedy lidé nosí kontaktní čočky na horách, je dobré mít brýle stále po ruce,“ uzavřel Pavel Stodůlka.

---

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Vánoční večeře jinak – recepty

Praha, 13.12.2018 (Diaktiv Czech Republic, z.s., DiaKar, z.ú., a Diagnóza FH, z.s.)

Za tradiční štědrovečerní polévku se v Čechách považuje ta rybí. Na sváteční tabuli se však může objevit i polévka hrachová, ale také kvalitní drůbeží vývar. Z nutričního hlediska je nejméně vhodná polévka připravovaná z hrachu. Ačkoli jsou totiž luštěniny nenahraditelné a chutné, všeobecně se déle tráví. Vhodná není ani kombinace s živočišnou bílkovinou, v případě vánočního menu s rybou, která následuje po sváteční polévce. Pro diabetické menu je správnou volbou poctivý drůbeží vývar doplněný jáhly. Ty mají nižší glykemický index, jsou přirozeně bezlepkové, obsahují velké množství minerálních látek, a navíc – tradiční česká kuchyně je ještě před sto lety doslova opěvovala a zbožňovala.

 

Drůbeží vývar s jáhly (6 porcí)

1,5 litru vody

500 g drůbeží polévkové směsi

200 g mrkve

200 g petržele

100 g celeru

50 g pórku

himálajská sůl

celerová nať

100 g jáhel

Do pomalého hrnce vložte očištěnou zeleninu v celku. Na ni položte drůbeží polévkovou směs. Jemně osolte. Zalijte vodou a vařte zhruba 8 hodin, což vývaru zajistí silnější chuť. Mezitím propláchněte a povařte jáhly a při servírování je vložte do hotové polévky. Na talíři lze polévku dozdobit natí.

 

Jakmile jednou ochutnáte jemnou a krémovou majonézu z kešu oříšků, nemůžete již nikdy jinak. Je lehká a lahodná a k její přípravě postačí několik minut. A navíc ji můžete uchystat prakticky kdykoli, zcela čerstvou a v libovolném množství. Salát obohacený touto majonézou neztrácí nic ze své tradiční chuti, ba naopak. Necháte-li ho navíc přes noc uležet, jednotlivé chutě se prolnou do své plné tradiční chuti.

 

Bramborový salát s majonézou z kešu (6 porcí)

1,2 kg brambor

300 g nakládané zeleniny (mrkev, hrášek, cibule, okurka)

3 vejce

80 g jablek

80 g oříšků kešu

1 stroužek česneku

citronová šťáva

himálajská sůl

petrželová nať

Kešu oříšky přes noc namočte. Brambory uvařte ve slupce, stejně tak vejce. Jakmile jsou brambory hotové, zbavte je slupky a protlačte tvořítkem na bramborový salát. Vložte do mísy. Dále přidejte nakládanou zeleninu, najemno nakrájené vejce a oloupané jablko. Kešu oříšky umixujte s částí vody, ve které se máčely, společně s česnekem, solí a citronovou šťávou na hustší hladký krém. Ten vmíchejte do salátu, dozdobte petrželovou natí a nechte v lednici odpočinout.

 

Za českou klasiku se považuje kapr, a pokud jej diabetik zvolí ke štědrovečerní večeři, měl by ho spíše péci než smažit. Pokud jsou pro vás Vánoce bez smaženého kapra nepředstavitelné, sáhněte raději po avokádovém či kokosovém oleji bez vůně a příchuti. Takové oleje disponují vyšším bodem zakouření, déle tedy vydrží a nepřepálí se. Pro odlehčenou variantu lze zvolit pečeného lososa, který je bohatý na omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny. Při úpravě pečením si ryba uchová více nutričně prospěšných živin, dochutit ji lze bylinkami a citronem. Výsledná kombinace lososa a bramborového salátu s majonézou z kešu udělá z vánočního menu nezapomenutelný zážitek.

 

Losos pečený na citrónu a bylinkách (6 porcí)

800 g lososa

15 g avokádového oleje

2 bio citrony

1 stroužek česneku

rozmarýn

himálajská sůl

Zapékací mísu vyložte plátky citronu (máme-li bio citron, není třeba jej loupat) a poklaďte je rybou. V hmoždíři utřete čerstvý rozmarýn, promíchejte se stroužkem česneku a avokádovým olejem. Touto bylinkovou směsí potřete rybu. Jemně ji podlijte a pečte zhruba 45 minut na 180 °C.

 

Raw cukroví

Ačkoli jsem sama diabetikem I. typu, již osm let chystám vánoční raw cukroví, které u nás doma milujeme. A nejen my. Jeho základem je sušené ovoce v kombinaci s ořechy či semínky, které díky přítomnému tuku jemně sníží glykemický index pokrmu. Přidat můžete také koření, jako je zázvor, vanilka, skořice či bylinky, například máta. Díky přítomné vláknině a kvalitnímu tuku, který je reprezentován omega 3 a 6 nenasycenými mastnými kyselinami, takové cukroví zasytí. Tři kousky odpovídají zhruba 10 g sacharidů, je-li vaše svačinka postavena na 2 výměnných jednotkách, pak můžete na talířek položit cca 6 kousků cukroví. Nižší glykemický index zajistí, že po požití několika kousků nebudete mít tendenci dojídat se dalšími sladkostmi a laskominami, které vánoční stůl nabízí. Máte-li vyšší hladinu cholesterolu, určitě vás také potěší, že raw verze cukroví ho ukrývá nulové množství. Navíc v něm najdete vitamin C, cenné enzymy a minerální látky obsažené v oříšcích a sušeném ovoci. Pokud byste do směsi zapracovali například para ořechy, ve 20 gramech této olejnaté plodiny zkonzumujete 100 % doporučené denní dávky selenu.

 

Jednotlivá těsta se nedoslazují, jsou postavena na přirozené sladkosti sušeného ovoce.

Švestkové úlky (25 kusů)

150 g sušených datlí

50 g kokosu

30 g švestkových povidel bez cukru

30 g vlašských ořechů

Datle umixujte s kokosem na lepivou hmotu. Tu vkládejte do tvořítka na výrobu úlů. Zespodu udělejte vprostřed úlku důlek. Jakmile cukroví vyjmete z tvořítka, naplňte důlek švestkovými povidly. Hotové úlky postavte na polovinu vlašského ořechu.

 

Brusinková srdíčka (33 kousků)

150 g brusinek

20 g ovesných vloček

30 g kokosu

5 g pomerančová kůra

Pomerančovou kůru umixujte najemno, dejte stranou. Následně mixujte brusinky s ovesnými vločkami a kokosem. Do směsi přidejte nastrouhanou kůru. Z výsledné směsi vykrajujte tvořítkem srdíčka.

 

Trojlístky z kešu (45 kousků)

150 g sušených meruněk

50 g oříšků kešu

20 g kokosu

50 g hořké 80% čokolády

Sušené meruňky umixujte s oříšky kešu a kokosem. Z výsledné hmoty vykrajujte tvořítkem trojlístky. Mezitím si ve vodní lázni rozehřejte hořkou čokoládu, kterou trojlístky dozdobíte.

 

Zdravé vánoční pohoštění

Pokud člověk není zrovna zastáncem půstu, Štědrý den přímo vybízí k neustálému uzobávání, ochutnávání, permanentní degustaci slaných i sladkých dobrot. Vánoční svátky jsou gurmánsky hodnotné, což se může negativně podepsat na hladině krevního cukru. Pokud tedy máte tendenci na všem si pochutnat, drobné občerstvení, které se podává mezi hlavními jídly, volte spíše nízkosacharidového rázu. Výtečně se hodí výraznější pomazánky servírované s tvrdší zeleninou, jako je kedluben, ředkvička, bílá ředkev, případně mrkev či okurka hadovka. Pokud dáváte přece jen přednost pečivu, je vhodné spíše to celožitné a kváskové. Oproti běžně servírovaným chlebíčkům, jejichž základem je pšeničná veka, se žitná mouka vyznačuje nižším glykemickým indexem, ale i cennými mikronutrienty, které ve vymleté pšeničné mouce chybí.

Při diabetu je možné servírovat také lehčí zeleninový salát, jehož základ tvoří listová zelenina, oříšky a sýr. Nezapomínejme na cennou zálivku, kterou lze připravit z česneku, pomerančové šťávy a různých aromatických bylin, například chuťově zajímavého rozmarýnu či bazalky.

Sváteční tabuli je možné doplnit oříšky, měly by ovšem být bez všemožných polev, které ukrývají větší množství cukru, transmastné kyseliny a v neposlední řadě také potravinářská barviva. Oblíbené je i sušené ovoce, to však při diabetu není žádoucí. Procesem sušení plod ztrácí svou přirozenou šťávu, sesychá a ve 100 g sušené směsi, což je zhruba množství, které naplní hrst, zkonzumujeme běžně až 75 g sacharidů. Základem raw cukroví je sice rovněž sušené ovoce, nicméně je rozpočítáno tak, aby nepřetížilo slinivku. Pokud leží na stole sušené ovoce volně, člověk mívá sklon popustit uzdu své vůli a nezůstat jen u skromných 20 gramů.

 

Avokádový dip s žitným kváskovým pečivem

2 zralá avokáda

1 stroužek česneku

10 oliv

2 střední mrkve

1 ČL lahůdkového droždí

citronová šťáva

Avokádo umixujte s česnekem, olivami, mrkví, lahůdkovým droždím a citronovou šťávou. Dip lze jemně dochutit solí, nicméně pozor, olivy bývají slané dost. V dipu by měly být zachovány jemné kousky mrkve. Mažte na kváskový žitný chléb, případně pro redukci sacharidů na nulu k dipu servírujte zeleninu, plátky ředkviček, řapíkatý celer, bílou ředkev či mrkvové špalíčky.

 

Jste-li milovníkem pomazánek, nabízím ještě jeden gurmánský zážitek.

Olivová tapenáda (6 porcí)

250 g zelených oliv bez pecek

1 velký stroužek česneku

1 hrst lístků bazalky

1,5 dl panenského olivového oleje

1 lžička sušených provensálských bylinek

mletý pepř

sůl

Do mixéru vložte vypeckované olivy, česnek, bazalku (může být například také rozmarýn), olej, provensálské bylinky, pepř a sůl. Mixujte, pomazánka je hutná, velmi dobře se maže na kousky pečiva a je opravdu výtečná.

 

Pokud chcete sváteční stůl ozdobit dezertem, který je časově nenáročný a diabeticky příjemný, vyzkoušejte výborné mangové košíčky. Jejich základem je datlovo-kokosový korpus, jedná se ale o velmi tenkou skořepinku vyplněnou mangovým krémem. Dezert je poskládaný tak, aby příjemně zasytil, uspokojil chuťové pohárky a udržel stabilní hladinu krevního cukru. Jste-li milovníkem drobných dezertů, mangové košíčky vás jednoduše nadchnou.

 

Mangové košíčky (12 košíčků)

150 g datlí

50 g kokosu

5 g Psyllia

5 g olivového oleje

1 zralé mango

½ zralého banánu

jahody, brusinky, máta na ozdobu

Datle umixujte s kokosem, výslednou směs vtlačte do plechového cukrářského košíčku vymazaného olivovým olejem. Nechte chvíli vychladit v lednici, následně košíček opatrně vyloupněte ven. Psyllium namočte na 10 minut do trošky vody. Psyllium, mango a banán umixujte v hladký hutný krém, kterým košíček naplníte. Dozdobte kousky jahod, lístky máty, výtečně však poslouží také sušené brusinky.

 

Přípitek

Přípitek k Vánocům jednoduše patří, při diabetu však doporučuji volit spíše lehčí suché víno, případně podávané jako vinný střik. Pozor na kaloricky bohaté krémové likéry, které kromě cholesterolu ukrývají také větší množství cukru. Vždyť bílé víno popíjeli před Vánoci i samotní králové.

 

 

Probíhá projekt „Vánoční večeře jinak“

Praha, 13.12.2018 (Diaktiv Czech Republic, z.s., DiaKar, z.ú., a Diagnóza FH, z.s.)

Na Štědrý den se celá rodina setkává u jednoho stolu a společně si vychutnává štědrovečerní hody. Nezvyklá situace nastává, pokud je mezi přítomnými někdo, kdo má diabetes či FH neboli vrozeně zvýšenou hladinu cholesterolu. U obou onemocnění je totiž nutné dodržovat určité pravidla stravování. Projektem „Vánoční večeře jinak“ chceme upozornit na závažnost těchto onemocnění a zároveň předvést, že chutné štědrovečerní menu pro všechny u stolu lze připravit i v souladu s upraveným stravovacím režimem.

Kampaň vznikla pod záštitou organizací Diaktiv Czech Republic, z.s., DiaKar, z.ú., a Diagnóza FH, z.s., a odborně ji zaštiťuje nutriční terapeutka Mgr. Zuzana Švédová a uznávaný šéfkuchař Zdeněk Křížek. Navazujeme přitom na úspěšné kampaně „Žijeme na hraně“ a „Musel jsem si na to přijít sám“.

Snad každý si během svátků povolí uzdu a dopřeje si nějakou tu tradiční dobrotu. Zamyslet se nad sebou ovšem musejí osoby s diabetem či FH, které si nemohou bezmyšlenkovitě dopřávat vše z prostřené tabule, protože by měly dodržovat optimální jídelní režim i během tohoto období. „Projekt Vánoční večeře jinak si klade za cíl veřejnost o těchto onemocněních informovat a zároveň pomoci chronicky nemocným a jejich rodinám i blízkým se zvládáním všedních i nevšedních situací. Mezi tyto situace patří i vánoční svátky a oslavy příchodu Nového roku,“ vysvětluje Ing. Mgr. Edita Šimáčková, ředitelka organizace DiaKar, která dlouhodobě pomáhá osobám s diabetem a kardiovaskulárními onemocněními. V České republice je přes 900 000 osob s diabetem, většina z nich má diabetes druhého typu. Ten je typický pro dospělé osoby, které jsou obézní, málo se pohybují a nedodržují pestrou a racionální stravu. Odborníci odhadují, že v České republice žije zhruba dalších 250 000 lidí, kteří o své cukrovce nevědí a vystavují se tak rizikům závažných zdravotních komplikací.

Pokrmy určené diabetikům jsou vhodné i pro osoby s diagnózou FH. „FH neboli familiární hypercholesterolemie je geneticky podmíněná choroba při které tělo nedokáže účinně odbourávat cholesterol v krvi. Ten se proto hromadí v cévách a poškozuje je,“ vysvětluje Mgr. Kristýna Čillíková, místopředsedkyně spolku Diagnóza FH, který poskytuje individuální podporu nemocným s FH a jejich blízkým. „Důsledkem FH tak můžou být srdeční infarkty a mozkové mrtvice už v časném věku. S FH se v Česku narodí každý den jedno dítě, jde tak o nejčastější geneticky podmíněnou poruchu látkové výměny,“ doplňuje Čillíková. Dieta pro diabetiky se od nízkocholesterolové v některých oblastech liší, například diabetický pacient má omezený přísun cukru i v ovoci, což se pacientů s vysokým cholesterolem netýká. Projekt „Vánoční večeře jinak“ se zaměřuje na pokrmy vhodné pro obě skupiny pacientů a jeho cílem je informovat veřejnost o těchto onemocněních.

Jíst o Vánocích striktně „dietně“ a odříkat si všechny oblíbené laskominy se chce jen málokomu. Šéfkuchař Zdeněk Křížek si proto položil otázku: „Jak se asi cítí diabetici sedící u bohatě prostřeného stolu se suchými brambory na talíři, zatímco ostatní si pochutnávají na smaženém řízku a bramborovém salátu?“ Osaměle. A to přesto, že jsou obklopeni blízkými. „Upravený jídelní režim ale nutně nemusí být nudný a bez chuti, jak si mnozí mohou myslet. Proto je důležité v tomto směru vzdělávat nejen diabetiky, ale také jejich rodinné příslušníky. Na ‚odlehčeném‘ vánočním menu si může pochutnat i člověk bez zdravotního omezení,“ uvádí Mgr. Vlastimil Milata, předseda spolku DiAktiv, který sdružuje diabetiky s aktivním přístupem k léčbě.

Ve spolupráci se Zdeňkem Křížkem a Zuzanou Švédovou byla připravena série receptů, které splňují doporučení pro racionální i pestré stravování diabetiků a lidí se zvýšenou hladinou cholesterolu, ale uspokojí i chuťové pohárky ostatních u štědrovečerního stolu. „Recepty jsou postaveny tak, aby byla zachována skvělá chuť jídla a zároveň byl dodržen správný nutriční příjem,“ vysvětluje nutriční terapeutka Zuzana Švédová. Připravené menu obsahuje polévku, hlavní chod, tři druhy cukroví, tip na zdravou svačinu během dne a přípitek.

 

 

 

Pneumologové vyšetřili plíce 1 480 lidem. U 22 % zřejmě našli chronickou…

Praha, 13. 12. 2018 (ČOPN, ČPFS) – Více než pětina lidí nemá plíce v pořádku – zjistili to čeští pneumologové při letošním Světovém dnu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Na stáncích v nákupních centrech a v otevřených ordinacích pneumologů vyšetřili plíce 1 480 zájemcům. Normální nález nemělo 22 % vyšetřených – to je o 10 % více než při stejné akci v loňském roce.

Preventivní vyšetření pořádal u příležitosti Světového dne CHOPN Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) už popatnácté. Letos své dveře otevřelo 82 plicních ambulancí po celé republice. Zájemci mohli v listopadu využít měření plicních funkcí i na stáncích v obchodních centrech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové.

„Letos se přišlo nechat vyšetřit 1 480 zájemců – 835 jich navštívilo některou z ambulancí, 645 lidí přišlo ke stánku v obchodním centru,“ popisuje předseda ČOPN prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc. a doplňuje: „Návštěvníkům lékaři provedli jednoduché vyšetření pomocí spirometrie. U 22 % z nich pojali podle naměřených plicních funkcí podezření na CHOPN a doporučili jim další vyšetření.“ Loni lékaři vyšetřili plíce 1 512 zájemcům, podezření na CHOPN zaznamenali u 12 % z nich.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 lidí o své nemoci neví. Zpočátku se onemocnění projevuje chronickým kašlem, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. „Pokud se nezačnou zavčas léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků, takzvanou těžkou exacerbací, na akutním příjmu českých nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší.

„Lidé by se měli o své zdraví starat celoročně a nečekat jen na veřejné preventivní akce. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi,“ dodává předseda ČOPN Stanislav Kos.

Časný záchyt nemoci je pro prognózu zásadní. Čím dříve lékař CHOPN pacientovi zjistí, tím větší šanci má na úspěšnou léčbu.

 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

 

Univerzita Karlova prodala americké firmě vynález látek proti TBC

Praha 13. prosince (ČTK) – Pražská Univerzita Karlova (UK) prodala americké firmě Svenox Pharmaceuticals nově vynalezené látky proti tuberkulóze. Firma se podle smlouvy postará o následný vývoj léčiva z těchto látek. Univerzita to dnes oznámila v tiskové zprávě. V případě úspěchu vynalezeného léčiva bude mít univerzita finanční podíl na výnosech z léků. Výši částky, za kterou UK látky prodala, škola nezveřejnila. Tuberkulóza je vysoce nakažlivá nemoc, která může skončit i smrtí.

“Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové přispějí k boji s touto ve světě stále velmi rozšířenou infekční chorobou,” sdělil Alexandr Hrabálek, vedoucí týmu, který na fakultě výzkum látek proti tuberkulóze prováděl. V Česku počty nemocných tuberkulózou vytrvale klesají – od 1900 v roce 1990 až po loňských 505. Ve světě ale tato nemoc podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále patří k hlavním příčinám úmrtí. Denně na tuberkulózu umírají po celém světě tisíce lidí.

“Koupě patentu nám otevírá cestu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,” uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals. Vyvinuté léčivo by podle univerzity mělo být dostupné v USA i řadě států Evropské unie, Indii nebo Jihoafrické republice.

Univerzitu při prodeji zastupovala dceřiná firma školy Charles University Innovations Prague (CUIP), která vznikla letos v červnu. Cílem firmy je zvýšení počtu objevů UK, které naleznou praktické uplatnění. Prodej vynálezu látek proti tuberkulóze byl pro CUIP podle školy prvním kontraktem. “Na tomto příkladu jde velmi jasně vidět, že je pro UK potřebné založení takovéto společnosti. Ani já jsem nečekal, že už za několik měsíců budeme uzavírat první smlouvu,” sdělil rektor univerzity Tomáš Zima.

Americká firma Svenox Pharmaceuticals má podle UK kořeny v Česku. Weinberg uvedl, že s CUIP a UK by chtěl Svenox spolupracovat i v budoucnu na vývoji dalších léčiv.

ver mha

Internet může mít na lidi s poruchami potravy i pozitivní vliv

Brno 13. prosince (ČTK) – Proti vžitému přesvědčení, že internet prohlubuje problémy s poruchami příjmu potravy, se v nové studii postavili psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Informace získané od nemocných i jejich lékařů ukazují, že sledování některých webů a srovnávání s nereálnými vzory sice může být škodlivé, internet ale zároveň poskytuje řadu nástrojů, které mohou pomoci v léčbě. O výzkumu dnes ČTK informovala Martina Fojtů z univerzity.

Psychologové mluvili s 30 ženami, které trpěly nebo trpí poruchou příjmu potravy, a s 30 odborníky, například psychology, terapeuty a lékaři, do jejichž odbornosti nemoci spadají. Dosavadní výzkumy poukazovaly hlavně na negativní důsledky používání internetu. Autoři nového výzkumu však zjistili, že používání technologií má pro nemocné i své pozitivní stránky.

Vždy záleží na motivaci, se kterou člověk na internet vstupuje, zda chce nemoc podporovat, nebo se léčit. Internet je spíš nástrojem pro dosažení aktuálních cílů nemocného člověka, než příčinou jeho problémů. Jeho používání může jak uškodit, tak i pomoci.

Lidé trpící poruchami příjmu potravy jsou v online prostředí vystaveni tlaku ohledně toho, jak se správně chovat, jak by mělo vypadat jejich tělo, co by měli jíst, internet jim také ukazuje kulturní model krásy, zdraví a úspěchu. “Problematické je také nekritické přijímání nekvalitních a neodborných informací o stravování. Na druhou stranu nemocní využívají internet k hledání informací podporujících léčbu a zdravějších vzorů. Pomáhá jim bojovat s nemocí v momentech, kdy se o ní stydí mluvit se svým okolím,” uvedl David Šmahel, vedoucí vědeckého týmu.

Z rozhovorů vyplynulo, že nemocní shánějí na internetu tipy, jak svoji hmotnost snížit, a také vzory jídelníčků. Internet však bývá také prvním místem, kam se obrací pro pomoc, když se rozhodnou se svojí nemocí bojovat. Odborné weby jim pomáhají vstoupit do kontaktu s lékaři a terapeuty a načerpat motivaci ke změně. Blogy nebo příběhy dříve nemocných jim také umožňují uvědomit si, že trpí stejným problémem.

Co mělo podle výzkumu na ženy trpící poruchou příjmu potravy negativní vliv, to jsou aplikace umožňující počítání kalorií a weby stanovující cíle hubnutí. Respondentky uváděly, že jim tyto nástroje pomohly snížit kalorický příjem, ale jejich užívání se stalo natolik častým, že se jejich kontrola změnila téměř v posedlost.

tmd hj