Ministerstvo bude investovat do porodnice v Brně a IKEMu

Praha 6. prosince (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví bude v nejbližší době investovat do nové porodnice v Brně a přístavby Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Investice jsou součástí národního investičního plánu na příštích 12 let, který pro zdravotnictví počítá se 73 miliardami korun. Při otevření opravené dětské polikliniky Fakultní nemocnice Motol to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je potřeba vyřešit i situaci pražské Nemocnice Na Bulovce, jejíž objekty částečně vlastní stát a částečně Praha.

„Bulovka vlastně nepatří nikomu. Nikdo neinvestuje, protože 70 procent aktiv patří Praze,“ řekl premiér. V září jmenovaný ředitel nemocnice Jan Kvaček i nová radní Prahy pro zdravotnictví a sociální věci Milena Johnová (Praha Sobě) chtějí o nemocnici jednat. Podle ředitele byly předchozím vedením magistrátu schválené opravy a přístavba pavilonu chirurgie za 500 milionů korun a dalších 300 milionů korun je třeba investovat do čističky odpadních vod a kanalizace.

Pro příští rok je podle Vojtěcha naplánovaná investice ministerstva do výstavby nového objektu gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích, který má stát dvě miliardy korun. „Bude největší porodnice v Česku asi s 6000 porodů ročně,“ dodal ministr.

Příští rok by se měly začít stavět také dva nové pavilony pražského IKEMu s akutním příjmem a 56 lůžky. Má stát asi 750 milionů korun, hotový by mohl být v roce 2020. Nový urgentní příjem chce ministerstvo vybudovat také v Thomayerově nemocnici v pražské Krči.

Dnes slavnostně otevřená dětská poliklinika motolské nemocnice je poslední etapovou oprav objektu dětské nemocnice, které trvaly 12 let a stály přes šest miliard korun. „Jsme jediná evropská nemocnice, která zvládla tak velikou rekonstrukci za provozu. V Heidelbergu to zkoušeli, ale vzdali to,“ řekl při otevření ředitel nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Objekt polikliniky z roku 1977 byl odstrojený na skelet, zateplený a nově obložený, přistavená byla další dvě patra. Rekonstrukce stála 565 milionů korun, z nichž 339 milionů šlo ze státního rozpočtu. V objektu sídlí dětská pohotovost a odborné dětské ambulance.

Další investice půjdou podle Ludvíka do části nemocnice pro dospělé. Současný ministr doplnil, že se plánuje také stavba nového objektu děkanátu 2. lékařské fakulty, která spolu s nemocnicí v Motole vzdělává mediky. Na 55 klinikách fakultní nemocnice je ročně ošetřeno přes milion pacientů. Dětská nemocnice je největší v Česku.

Vanda Králová mal

Prvního pacienta po otravě krve v Nemocnici Frýdlant pustili domů

Liberec 6. prosince (ČTK) – Prvního z devíti pacientů postižených otravou krve po operaci v soukromé Nemocnici Frýdlant propustili lékaři Krajské nemocnice Liberec domů. Další se nechal přeložit do Frýdlantu, kde zatím leží na pozorování a zůstane tam nejméně do konce týdne. Jedna pacientka je stále ve velmi vážném stavu na ARO v Liberci, stav ostatních pacientů se zlepšuje, ale zatím v nemocnici zůstávají. ČTK to dnes řekl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.

Příznaky otravy krve mělo devět ze 16 pacientů, mužů a žen různého věku, kteří minulý týden od pondělí do středy podstoupili operaci v soukromé Nemocnici Frýdlant ze skupiny EUC. Operace různého typu prováděly různé týmy chirurgického a gynekologického oddělení, různí anesteziologové i sestry. Osm pacientů s otravou bylo hospitalizováno na ARO a JIP v Liberci, jeden v Jablonci nad Nisou, protože potřebovali intenzivní péči. Většina z nich v nemocnici zůstává. „Byla to poměrně vážná otrava, proto nechceme nic uspěchat, o případném propuštění dalších se rozhodne v pátek,“ dodal Řičář.

Propuštěným pacientem je podnikatel Karel Šípek, který před týdnem ve Frýdlantu podstoupil operaci kýly a domů měl jít druhý den. „Nakonec z toho byl týden. Byl jsem de facto na samotce, protože jsem byl na infekčním oddělení a nesměl jsem ani z pokoje,“ řekl ČTK. Od frýdlantské nemocnice chce žádat náhradu za způsobenou újmu. „Mám dneska jaterní testy, které desetkrát převyšujou normální hodnoty, a bude dlouho trvat, než se to vrátí zpátky, jestli se to vůbec podaří,“ dodal.

Šípka lékaři propustili dnes po poledni. O náhradu škody chce žádat i kvůli tomu, že delší hospitalizace poškodila i jeho podnikání. „Nějakým způsobem mi ublížili v tom, že jsem musel podstoupit to, co jsem podstoupil. Šel jsem na banální operaci. Když nebude společná žaloba, tak budu žádat se svým právníkem a pojedu klidně sólo,“ dodal propuštěný pacient. Zatím vyčkává a zvažuje trestní oznámení. Policie už otravu vyšetřuje pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.

Frýdlantská nemocnice je podle mluvčí Dity Fuchsové připravena s pacienty jednat. „Především jsme rádi, že se stav pacientů, u nichž došlo z dosud nevysvětlitelných příčin ke zhoršení zdravotního stavu po operacích, až na jednu výjimku zlepšil. Chápeme, že pacienti i jejich příbuzní jsou na tom psychicky velmi špatně, mohou se na nás obrátit telefonicky nebo na e-mailu pacienti@nemfry.cz. Stále nikdo neví příčinu ani způsob, proč se jejich pooperační stav zhoršil. Celou situaci jsme sami oznámili policii a ta vše vyšetřuje,“ řekla dnes ČTK Fuchsová. Nic podobného se podle ní v nemocnici nikdy nestalo.

Testy zatím ukázaly, že příčinou otravy krve nebyly inhalační anestetikum ani chemické přípravky, které se používají k dezinfekci operovaného místa. V jedné z lahviček s anestezií Propofol, která se aplikuje nitrožilně, byl ale prokázán acinetobacter. To je bakterie, která se vyskytuje i v zevním prostředí. U oslabených lidí však může vyvolat zápal plic, zánět či otravu krve. Stejná bakterie byla v jednom z krevních vzorků od postižených pacientů. Ve vzorcích krve dalších pacientů se ale bakterii nepodařilo vykultivovat. To ale podle lékařů neznamená, že tam být nemohla.

Leona Vacková kš

Pomáhá hubnout i tvarovat postavu. Kdy je fyzioterapie lepší než…

PRAHA, 5. prosince 2018 (FYZIOklinika) – Konec roku je doba zúčtování a nových předsevzetí. Jedním z nejčastějších bývá „začít cvičit“. Lidé, co se nikdy aktivně nehýbali nebo mají svalové potíže, by však dřív než do fitness centra měli zamířit na fyzioterapii.

„Při současném životním stylu zapomínáme používat své tělo přirozeně správně. Sedavé zaměstnání bývá častou příčinou vadného držení těla, které dále negativně ovlivňuje dýchání i aktivitu hlubokého stabilizačního systému. Téměř všichni pracovníci z kanceláří mají vytvořené svalové dysbalance, které se v případě nevhodného cvičení mohou ještě zvýraznit a vést až k vážnějším problémům s pohybovým aparátem,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

S PEVNÝM JÁDREM SE HUBNE A POSILUJE EFEKTIVNĚJI

Velkou chybou všech začínajících sportovců je podle fyzioterapeutky „přepálení“ zátěže. Lidé se obvykle do cvičení vrhají naplno a touží po brzkých výsledcích. Pokud ale na cvičení nebyli zvyklí a nedají svému tělu čas na postupnou adaptaci, mohou se měkké tkáně pohybového aparátu brzy přetížit. Málokdy také udrží správnou výchozí polohu pro cvik, zapomínají na strečink, nedokážou zapojit střed těla a tím ani techniku cvičení.

Všechny tyto „nešvary“ odbourává fyzioterapeutické cvičení, jehož charakter sahá mnohem dál, než je obecně známá rehabilitace či pomoc od bolesti svalového aparátu. Cviky jsou vždy navrženy odborníkem na míru po komplexním kineziologickém vyšetření. Funguje jako prevence proti projevům stárnutí, pomáhá zhubnout i posílit.

„Na úplném začátku by se měl člověk především zaměřit na cviky pro vybudování pevného a funkčního jádra – aktivovat stabilizátory pánve, hluboké svaly břišní, dolní fixátory lopatek, pánevní dno, krátké svaly v nejhlubší vrstvě podél páteře. Vhodným fyzioterapeutickým cvičením člověk získá dobře koordinované svalstvo tělesného jádra a jeho navazující posilování v těžších pozicích bude efektivnější a šetrnější k celému tělu,“ poukázala Iva Bílková.

DŮRAZ NA KVALITU POHYBU, NIKOLI KVANTITU

Cvičení v posilovnách mívá analytický charakter, což znamená, že se zaměřuje na posílení vždy jen jedné svalové skupiny. To je dobré pro pokročilé sportovce, ovšem ne pro začátečníky. Ti by se měli zaměřit na komplexnost pohybu a důležité zapojení všech svalových skupin, které se podílí na stabilizaci určitého pohybového segmentu.

„Při fyzioterapeutickém cvičení je kladen důraz na správné napřímení páteře, dýchání během cvičení, správnou stabilizaci kloubů i aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Cílem je koordinovaná svalová souhra a odstranění svalových dysbalancí. Vzniká správná koordinace prováděných pohybů a dochází ke správnému sílení svalů. Při pravidelném fyzio cvičení se formují kosti, kloubní plochy a velikosti a tvary svalového bříška,“ popsala Iva Bílková výhody intenzivního cvičení pod dohledem fyzioterapeuta.

PATOLOGICKÉ NÁVYKY, KTERÉ JE TŘEBA ODBOURAT

Lidé si během svého života pěstují řadu patologických návyků, které se následně promítají také do nesprávného cvičení a dál se prohlubují. „Mezi nejčastější patří špatný dechový stereotyp, kdy cvičenec dýchá do horní části hrudníku a neubrání se tendenci zvedat ramena, což vede k přetížení krční a hrudní páteře. Převažovat by mělo dýchání břišní a brániční, kdy nám bránice, která funguje jako píst, pomáhá udržovat správnou stabilizaci bederního úseku páteře,“ upozornila Iva Bílková.

Dalším patologickým jevem je „syndrom otevřených nůžek“, kdy při sedu nebo stoji cvičenec neudrží správné držení páteře s využitím nitrobřišního tlaku – pánev překlápí dopředu, žebra se mu zvedají nahoru a dochází k přetěžování přechodu hrudní a bederní páteře, kde cítí tendenci se zalamovat. „Takto nezvládnutá základní pozice s vyřazeným hlubokým stabilizačním systémem během cvičení vede k přetěžování meziobratlových plotének a může vyústit až v jejich výhřez,“ varovala Iva Bílková. „Časté je také zvedání ramen nahoru a jejich předsouvání dopředu, kdy se styčné kloubní plochy nedotýkají největší plochou. To může při opakovaných pohybech vést až k porušení měkkých tkání ramenního kloubu,“ dodala.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Po prvních sto dnech ve funkci má ředitel NNB…

Praha, 5.12. 2018 (Nemocnice Na Bulovce)

Po prvních sto dnech ve funkci ředitele Nemocnice Na Bulovce (NNB) má Mgr. Jan Kvaček jasnou představu, jak se s podporou nového managementu vyrovnat s dědictvím minulého vedení a jak realizovat strategii rozvoje nemocnice pro následující období.

Jan Kvaček ke strategii rozvoje nemocnice říká: “Do roku 2019 si dáváme realistické cíle. Zaměřujeme se především na nutnou ekonomickou stabilizaci, obnovu areálu, hodně si také slibujeme od rozvoje vybraných pracovišť, a v neposlední řadě musíme aktivně řešit nedostatek převážně nelékařského personálu. Zásadní změnou je pak transparentní hospodaření.” Veškerá výběrová řízení jsou nyní v NNB v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. “Předpokládáme, že celkový objem nově vysoutěžených zakázek od září do prosince 2018 přesáhne 300 mil. Kč,” doplňuje Kvaček.

NNB bude v příštím roce investovat 105 mil. Kč. Týká se to především stavební činnosti, nákupu přístrojového vybavení a IT technologií.

“V letech 2019-20 očekáváme investici magistrátu zhruba 500 mil. Kč do rekonstrukce pavilonu chirurgie a dále do čističky odpadních vod a kanalizace přibližně za 300 mil. Kč,“ dodává Kvaček.

Klíčovými obory pro nemocnici i nadále zůstávají Gynekologicko – porodnická klinika, Ortopedická klinika, Klinika infekčních, parazitálních a tropických nemocí a komplexní onkologická léčba.

První Centrum porodní asistence v České republice zahájí v NNB provoz v červnu 2019 otevřením dvou porodních apartmánů, kde bude možné rodit bez lékaře. Ten bude ovšem v případě potřeby okamžitě k dispozici.

NNB má své nezastupitelné místo jako velká klíčová regionální nemocnice pro Prahu a část Středočeského kraje. Ve vybraných oborech poskytuje specializovanou péči pro celou Českou republiku.

Obnovení statutu některých center Nemocnice Na Bulovce 2018/2019

• traumacentrum (urgentní příjem – v provozu od listopadu 2018)
• iktové centrum (neurologie)
• rozvoj centra pro vysoce nebezpečné nákazy, kapacita 12 lůžek. Jediné centrum v civilním sektoru ČR. Zahájení projektu v roce 2019

Aktuální a očekávané aktivity NNB

• zahájen provoz urgentního příjmu (listopad 2018)
• zahájení provozu lineárních urychlovačů (leden 2019)
• rekonstrukce pavilonu chirurgie (2019-20)
• zahájení provozu Centra porodní asistence (6/2019) a jeho další rozvoj
• zahájení provozu školky – dětské skupiny pro děti zaměstnanců (2019)
• lůžko v režimu intenzivní péče pro vysoce nebezpečné nákazy (nákladem 17 milionů Kč)
• pokračování edukačních aktivit 1) spolupráce s LF UK, 2) postgarduální vzdělávání lékařů, 3) mezinárodní spolupráce

Nemocnice Na Bulovce v číslech

• počet přijatých pacientů ročně cca 40 000
• počet ambulantních vyšetření ročně cca 580 000
• cca 24 000 vjezdů zdravotnické záchranné služby ročně
• počet operací cca 16 300
• 2 321 zaměstnanců, 493 lékařů, 830 sester (k 3.12. 2018)
• roční obrat 3,1 mld. Kč

Mobily jsou sedmkrát špinavější než záchodová prkénka

Londýn 5. prosince (ČTK) – Naše mobilní telefony jsou sedmkrát špinavější než záchodová prkénka. Pokud je nosíme v koženém obalu, je na nich dokonce 17krát více mikrobů. Zjistila to studie společnosti zabývající se hygienou Initial Washroom Hygiene, ze které cituje belgický list Le Soir.

Srovnáním vzorků ze smartphonů a WC sedátek britská firma zjistila, že telefony v průměru obsahovaly 1479 kolonií baktérií, zatímco prkénka jen 220, tedy sedmkrát méně. Pokud je telefon uložený v plastovém obalu, je počet mikrobů takřka stejný, jako kdyby přístroj žádný obal neměl.

Mikrobi se na telefonech koncentrují, protože s přístroji neustále manipulujeme. Podle studie z roku 2014 jsme na telefon v průměru sahali 221krát za den a toto číslo se od té doby pravděpodobně ještě zvýšilo, domnívá se Le Soir.

Nejen že na mobil pořád saháme, my si jej hlavně s sebou všude nosíme. Podle studie si ho dva z pěti lidí berou v zaměstnání na toaletu, kde se to bakteriemi jen hemží. Jen jeden z pěti lidí telefon po návratu z WC očistí.

Zvláštní hygienický ubrousek určený na čištění mobilního telefonu zavedlo již v roce 2016 jedno japonské letiště, informuje list. Odborník na bakterie profesor Hugh Pennington z univerzity ve skotském Aberdeenu lidem radí, aby pro jistotu své mobilní telefony nepůjčovali.

vjn kpc

V Brazílii se narodilo první dítě světa z dělohy mrtvé dárkyně

Sao Paulo 5. prosince (ČTK) – Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet. O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.

Tehdy dvaatřicetileté ženě byla podle vedoucího lékaře studie Daniho Ejzenberga z Univerzitní nemocnice v Sao Paulu transplantována děloha v září 2016. V prosinci 2017 porodila zdravou holčičku, kterou lékaři přivedli na svět císařským řezem v 36. týdnu, kdy vážila 2550 gramů. Podle Ejzenberga může tento úspěch přinést významné rozšíření počtu transplantací.

„Počet lidí ochotných a připravených darovat orgány po své smrti je mnohem vyšší než živých dárců, což nabízí mnohem širší skupinu dárců,“ uvedl brazilský lékař v prohlášení. Dodal však, že je nutné porovnat výsledky transplantací děloh od živých a mrtvých dárkyň. Techniku transplantací je podle něj možné nadále vylepšovat.

Podle agentury Reuters dosud vědci popsali 11 případů narození živých dětí matkám, jimž darovala dělohu žijící příbuzná; první takový porod se povedl v roce 2013 ve Švédsku. Česko se předloni v dubnu stalo šestou zemí světa, kde lékaři transplantaci dělohy provedli.

kpc

Od ledna bude platit nová úprava úhrad zdravotnických prostředků

Praha 5. prosince (ČTK) – Od ledna bude platit nová úprava úhrad zdravotnických prostředků z pojištění. Novelu, která zabrání podle vlády výraznému nárůstu spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha zavede od přespříštího roku i hranici na doplatky za léky pro invalidní důchodce.

Vyšší spoluúčast hrozila u zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz kvůli tomu, že předchozí úhradová pravidla zrušil s účinností ke konci letoška Ústavní soud. Nová úprava by měla od ledna podle vlády lidem ušetřit na spoluúčasti stamiliony korun, víc pomůcek bude bez doplatků.

Novela po sněmovních úpravách sníží výdaje za léky některým invalidům. Od roku 2020 by neměli na doplatcích vydat více než 500 korun ročně invalidní důchodci s invaliditou třetího stupně a invalidé s uznanou invaliditou ve druhém a třetím stupni, kterým úřady penzi nepřiznaly kvůli krátké době pojištění. Nyní do tohoto limitu spadají jen senioři starší 70 let.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů, přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákona stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Skupina senátorů ji napadla u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud uvedl, že to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají v budoucnu hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má stejnou částku ušetřit.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti by se se díky tomu měli dostat ke svým zdravotnickým pomůckám rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent. Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií.

mbc jw

Vědci odhalili důležitost respirace u rakovinných buněk

Praha 5. prosince (ČTK) – Pro rakovinné buňky je při tvorbě nádorů důležitá respirace. Při poruše mitochondriální DNA (mtDNA) nemohou buňky dýchat, netvoří tak pyrimidiny, jež jsou pro růst buněk zásadní. Objev vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum) by mohl v budoucnu vést k návrhu nových protirakovinných látek. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval BIOCEV. Výsledky výzkumu publikoval časopis Cell Metabolism.

Vědci tak navázali na nedávný objev, že si rakovinné buňky s poruchami mtDNA po vnesení do laboratorní myši musí dýchání obnovit převzetím mitochondrií s nepoškozenou mtDNA z okolních nerakovinných buněk.

„Mitochondrie jsou malé vnitrobuněčné útvary, které v buňce produkují energii nutnou k celé řadě procesů včetně buněčného růstu, základního atributu nádorové tkáně,“ vysvětlil vedoucí Laboratoře molekulární terapie Jiří Neužil. Produkce energie v mitochondriích je podle něj závislá na mitochondriálním „dýchání“, tedy spotřebě kyslíku. Pro proces respirace je nezbytná přítomnost mtDNA.

Přímou souvislost mezi tvorbou nádorů a nedostatkem energie se ale nepodařilo prokázat. Během hledání jiného řešení vědci zjistili, že důvodem je zapojení mitochondriální respirace do tvorby pyrimidinů, což je sloučenina, jež je stavebním kamenem DNA a jejíž tvorba je pro růst buněk nezbytná.

Buňky s poruchou mtDNA nerespirují a netvoří pyrimidiny, čímž dojde k zablokování jejich růstu a potlačí se tak i zvětšování celého nádoru. Když buňky získají mitochondrie z okolních buněk, obnoví se dýchání, produkce pyrimidinů a růst. Nádor se tak začne obnovovat.

„Náš objev je velice zajímavý jak z hlediska základního výzkumu, tak i jeho možného přenosu do klinické praxe. Výše uvedený mechanismus by totiž mohl být sdílený mnoha typy nádorů, neboť univerzální vlastností rakovinné buňky je překotný růst, k němuž je zapotřebí intenzivní tvorba pyrimidinů. Domníváme se, že tento objev povede k návrhu nových, širokospektrých protirakovinných látek,“ uvedl Neužil.

opm mha

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava bude mít po 10…

Ostrava, 4.12.2018 (FNO)

Přednostou Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava bude od Nového roku onkochirurg Petr Vávra. Jde o téhož muže, který nyní zároveň z pověření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha dočasně vede celou nemocnici, než bude po říjnové rezignaci předchozího ředitele Evžena Machytky rozhodnuto o výsledku výběrového řízení na nového šéfa zdravotnického zařízení.

Profesně mimořádně zajímavý a náročný závěr roku letos zažívá chirurg Fakultní nemocnice Ostrava Petr Vávra. Ještě na konci října pracoval ve zdravotnickém zařízení jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum, do nového roku však vkročí jako přednosta chirurgické kliniky.

Dočasným vedením nemocnice pověřil Vávru ministr zdravotnictví poté, co rezignoval předchozí ředitel Evžen Machytka. Ten se svého postu vzdal, aby odblokoval patovou situaci, ve kterou vyústily rozsáhlé spory ve zdravotnickém zařízení. Na Vávrovi pak bylo, aby nemocnici z krize vyvedl, od 1. ledna se však ujme řízení Chirurgické kliniky.

„Chirurgii se věnuji celý svůj profesní život, proto jsem nabídku vést kliniku bez váhání přijal. Myslím si, že na chirurgické klinice mě čeká mnoho práce a to zejména stabilizace personálních vztahů nebo například vytvoření specializovaných léčebných tým,“ dodal Petr Vávra.

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava byla bez řádného přednosty od února, kdy odešel šéfchirurg Igor Penka. Vedením kliniky byl následně dočasně pověřen Vladimír Richter. Od nového roku nastoupí do čela kliniky Vávra. „Nejdůležitější je, že po téměř celém roce bude mít Chirurgická klinika znovu jasné vedení. Pro  docenta Vávru  jsme se rozhodli především proto, že se v jeho osobě propojuje bezmála třicetiletá praxe chirurga a hluboká znalost moderních technologií, jež jsou budoucností oboru,“ uvedl náměstek FNO pro lékařskou péči Josef Srovnal, který se na výběru nového přednosty podílel.

Vávra skutečně ve vědecké činnosti vyniká. Je autorem mnoha článků na rozhraní chirurgie a techniky, má 32 publikací na prestižním Web of Sicence a dalších 195 na jiných platformách. Kromě toho je autorem tří patentů na ochranu duševního vlastnictví (radiofrekvenční přístroje) a podílí se na studiích ex vivo a in vivo na vývoji nových radiofrekvenčních nástrojů společně s Vysokou školou Báňskou-Technickou univerzitou Ostrava. V čele Chirurgické kliniky i celé Fakultní nemocnice Ostrava plánuje spolupráci obou subjektů s VŠBTUO i dalšími univerzitami dále rozvíjet.

doc. MUDr. Petr Vávra, Ph.D. (51) – je uznávaný chirurg se čtyřmi atestacemi, který do října působil ve Fakultní nemocnici Ostrava jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum. Po rezignaci předchozího ředitele Evžena Machytky byl pověřen vedením celé nemocnice. Ve FNO pracuje na její Chirurgické klinice od roku 1997, předtím šest let působil na chirurgickém oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov. Kromě toho je členem Katedry chirurgických oborů Lékařské fakulty Ostravské univerzity a garantem předmětu chirurgie oboru Biomedicinský technik VŠB-TUO. Je autorem mnoha impaktovaných článků na rozhraní chirurgie a techniky, zúčastnil se řady edukačních pobytů v zahraničí. Je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je ženatý a má tři děti.

ON Náchod je nejlepší v kraji z pohledu hospitalizovaných pacientů, zlepšuje…

Náchod, 4.12.2018 (ZH KHK)

Oblastní nemocnice v Náchodě se umístila na 1. místě v jedné z kategorií v anketě Nemocnice ČR 2018. Svým hlasováním ji hospitalizovaní pacienti umístili nejen jako nejlepší v Královéhradeckém kraji, ale celorepublikově se pak umístila na 1. místě v oblasti komunikace s pacienty. Tamní lékaři a zdravotnický personál totiž svědomitě dle názoru pacientů ověřují jejich totožnost před podáním léku či před zákrokem. Pro nemocnici hlasovala více jak tisícovka pacientů. Daří se ale také jejímu hospodaření.

Cílem hodnocení, které provádí organizace HealthCare Institute, o.p.s., je sestavit žebříček nemocnic, a to dle spokojenosti ambulantních a hospitalizovaných pacientů s poskytovanou péčí, spokojenosti zaměstnanců a pořadí nemocnic dle jejich finanční kondice a míry bezpečnosti. Letos hlasovalo celkem přes 60 tisíc hospitalizovaných a 41 tisíc ambulantních pacientů a hodnoceno bylo 155 nemocnic.

V Královéhradeckém kraji se letos na 1. místě v hodnocení hospitalizovaných pacientů umístila Oblastní nemocnice Náchod a. s. Hodnotilo ji 1070 pacientů, kteří odpovídali na dotazy, jako např. zda jim byl srozumitelně vysvětlen navržený postup léčby, zda byli seznámeni s možnými riziky, zda s nimi personál jednal s úctou a respektem, zda se cítili bezpečně z hlediska možných krádeží na oddělení, či hodnotili kvalitu stravy a prostředí. „Jsem velice potěšena, že jsou pacienti s úrovní péče a jednáním personálu naší nemocnice spokojeni. Dokonce jsme se celorepublikově umístili na prvním místě ve spokojenosti s ověřováním totožnosti pacienta před podáváním léků nebo zákrokem. To svědčí o velké profesionalitě našich zdravotníků a lékařů, pro které je při tom všem pracovním shonu a stresu, kdy na oddělení mnohdy chybí personál, pacient vždy na prvním místě,“ říká k hodnocení předsedkyně představenstva ON Náchod a. s. Ing. Ivana Urešová MBA. V rámci celé ČR ji pak hospitalizovaní pacienti svým hlasováním poslali na 6. místo.

Zlepšení průběžných ekonomických výsledků

Nemocnice se letos zlepšila ale i v ekonomické oblasti. Po sérii opatření, která byla koncem minulého a začátkem letošního roku přijata, se postupně nemocnice stabilizuje. „Ve srovnání s minulým rokem, kdy nemocnice za období leden až říjen hospodařila s průběžným výsledkem -83,2 mil. Kč, se letos podařilo zlepšit hospodářský výsledek celé akciové společnosti na -44,8 mil. Kč. Považujeme to za výrazný posun. Pozitivní trend v hospodaření nemocnice uznala také Dozorčí rada Zdravotnického holdingu a Zdravotní výbor kraje,“ uvedl k ekonomice ON Náchod a. s. Ing. Aleš Cabicar.

Nemocnice očekává do konce roku v rámci obratu ve výši 1,3 miliardy korun ztrátu ve výši cca 35 mil. Kč, což je snížení oproti loňsku o cca 23 mil. Kč. „Držíme se finančního plánu pro letošní rok a všechny naše nemocnice se snažíme postupně oddlužit. Bohužel v systému současného financování to je běh na dlouhou trať, ale věřím, že v horizontu následujících let bude celá akciová společnost ekonomicky stabilizovaná. Ostatně to se již daří v nemocnici v Náchodě, u které předpokládáme, že v letošním roce skončí v kladných číslech. Doufám, že se stejně podaří zlepšit výsledky i v dalších našich přidružených nemocnicích, tedy v Broumově a v Rychnově nad Kněžnou. Výsledky výrazně ovlivňuje totiž také přístup všech našich zaměstnanců, především primářů, jako manažerů oddělení. Jsem ráda, že většina z nich již svou nezastupitelnou úlohu v celém systému pochopila a na výsledcích spolupracuje, za což jim patří velký dík,“ doplňuje Ing. Ivana Urešová MBA.