Šlapal píše ministrům kvůli financování center duševního zdraví

Brno 16. listopadu (ČTK) – Náměstek jihomoravského hejtmana Marek Šlapal (ČSSD) se obává, jak bude zajištěno financování center duševního zdraví po roce 2019 po ukončení pilotních projektů na jejich vznik. Napsal proto otevřený dopis ministryni práce a sociálních věcí Michaele Maláčové (ČSSD) a ministru zdravotnictví Vojtěchu Adamovi (ANO), v němž žádá odpovědi na otázky ohledně financování. Požaduje také vyvrácení spekulací, že se budou prodávat budovy a pozemky dosavadních psychiatrických léčeben. ČTK má dopis k dispozici.

Jižní Morava má jedno centrum duševního zdraví. Vzniklo letos v půli roku. Na rok a půl má 15 milionů korun. V zemi by mělo být pět center, krom Prahy třeba i na Vysočině. Do tří let by mělo vzniknout 30 center. Cílem je dostat psychicky nemocné z velkých ústavů domů, úkolem psychiatrických a sociálních pracovníků center je docházet za duševně nemocnými domů do jejich prostředí, aby předešli nutnosti jejich návratu do zdravotnického zařízení a dlouhodobé hospitalizace.

Podle Šlapala kraj podporuje reformu psychiatrické péče a vytvořil koncepci ohledně péče o psychicky nemocné. Díky spolupráci kraje s Fakultní nemocnicí Brno a sdružením Práh vzniklo centrum duševního zdraví, které vstoupilo do pilotního projektu ministerstva zdravotnictví. Kraj chce usilovat o vznik dalších center, na jižní Moravě by mohla být tři.

Současná síť má 23 pracovníků, podle Šlapala jsou roční náklady na jeden úvazek kolem 600.000 korun. “Rád bych znal vyjádření, jak bude zajištěno následné financování výše uvedených úvazků, které jsou nyní financovány z rozvojových projektů. Bohužel, dosud není zřejmé, jak bude zabezpečena podpora těchto klientů po skončení rozvojových projektů,” uvedl Šlapal v dopise.

Chce vysvětlení i ohledně možného prodeje léčeben. “Dostávají se ke mně varovné informace, že budovy a pozemky dosavadních léčeben rozeseté po celé republice by měly být rozprodány. Můžete tyto spekulace potvrdit, nebo vyvrátit?” ptá se ministrů hejtmanův náměstek. Pokud nebude jasné další financování, nemůže Šlapal podpořit vznik dalších center, protože by vše musel platit kraj. “Mělo by se to přitom platit z úspor pojišťoven, které nebudou platit za pobyty v ústavech,” dodal Šlapal.

hor

Tlouštíci si do budoucna mohou přijít pro pomoc k praktikovi

Praha, 15.11.2018 (SVL ČLS JEP)

Praktičtí lékaři by v budoucnu mohli pomáhat obézním lidem zhubnout. Jednají o této možnosti s Českou obezitologickou společností a současně zahajují jednání i se zdravotními pojišťovnami. Poprvé zazněla tato informace na XXXVII. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která se konala od 7. 11. do 10. 11. v Karlových Varech.

Nadváhu má podle aktuálních dat statistiků 47 % mužů a 33 % žen, v obezitě je rozdíl menší – trpí jí přibližně 18 % žen a 20 % mužů.

„Rádi bychom obézním lidem se zdravotními riziky poskytli odbornější péči při snižování hmotnosti. Předejdeme tak řadě chorob, které s nadváhou či obezitou úzce souvisí, jako například cukrovce, nemocem srdce a cév, endokrinologickým potížím, nemocem pohybového aparátu i onkologickým onemocněním,“ říká MUDr. Jozef Čupka MPH, všeobecný praktický lékař a vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění, která nově v SVL vznikla.

„Můžeme samozřejmě našim pacientům, kteří to potřebují, říci „zhubněte“, to jim ale skoro nikdy nepomůže, protože to slyší pravděpodobně často a z různých stran. Míst se skutečně odbornou pomocí je v ČR velice málo. Když ale najdeme ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami vhodnou podobu toho, jak pacientům poradit s individuálním jídelníčkem, změnou životních návyků a v některých případech to podpořit i léky, věřím, že se nám podaří jejich zdravotní rizika a nemoci výrazně snížit, což povede samozřejmě i ke snížení celkových nákladů na zdravotní péči,“ doplňuje MUDr. Čupka.

V začátku by se obézními pacienty mohlo začít aktivně zabývat 30–50 praktických lékařů pro dospělé.

„Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že pokud by alespoň 5 % populace změnilo svůj životní styl k lepšímu, ušetřilo by to systému 5–25 miliard korun ročně. To jsou již dost silné argumenty pro to, aby se tímto tématem začali zabývat nejen ekonomové ve zdravotnictví, ale i samotné zdravotní pojišťovny a politici,“ doplňuje MUDr. Čupka.

Pracovní skupina preventabilních onemocnění, která nově v SVL vznikla, se bude kromě obezity podrobněji zabývat také odvykáním kouření tabáku v primární péči a dalšími nešvary, jejichž důsledkem je horší zdravotní stav české populace.

O SVL ČLS JEP
Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně. Více informací na www.svl.cz.

Očkování proti chřipce u seniorů významně snižuje riziko úmrtí. Chrání…

Praha, 15. listopadu 2018 (STOP chřipce!) – V České republice žijí více než 2 miliony osob starších 65 let. Všichni mají nárok na očkování proti chřipce zdarma. Senioři totiž patří do tzv. rizikové skupiny obyvatel, neboť jim hrozí vážný průběh nemoci a další komplikace. Lidé nad 65 let mají až 60x vyšší riziko úmrtí a obecně tvoří kategorii, která chřipce podléhá nejvíce. Očkování je jedinou prevencí, která je před chřipkou účinně chrání, mírní průběh nemoci a dokáže zabránit fatálním následkům. I přesto ho v České republice podstupuje jen asi 20 % seniorů ve věku 65+.

Celkem 75-90 % osob starších 65 let na následky chřipky umírá. „Příčinou úmrtí není jen samotné onemocnění, ale rovněž další zdravotní komplikace, které může chřipka vyvolat. S věkem souvisí řada fyziologických změn – kromě metabolismu, svalové hmoty či funkčnosti a morfologie tkání se mění také imunitní systém, což následně vede ke snížení odolnosti vůči nejrůznějším infekcím, včetně chřipky,“ říká MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Nebezpečí onemocnění chřipkou se u seniorů zvyšuje ve spojitosti s chronickými nemocemi, které se u starších lidí často vyskytují. Podle odborníků jednou či více chorobami současně trpí přes 90 % osob ve věku nad 70 let. Statistiky ukazují, že až 3/4 osob ve věkové kategorii 65+ se potýká s nemocemi srdce a cév, polovina má zvýšený krevní tlak, 37 % trápí ischemická choroba srdeční. Dalším častým problémem bývá cukrovka, která postihuje až 20 % seniorů. Její nebezpečí u starších ročníků spočívá v tom, že se může projevovat atypickými a nespecifickými symptomy. Věk je rizikovým faktorem rovněž v souvislosti s pneumonií (zápalem plic), jejíž výskyt vlivem snižující se imunitní obranyschopnosti stoupá zejména po 65 letech.

Chřipka u chronicky nemocných – dvousečná zbraň

„Zákeřnost chřipky u chronicky nemocných je dvojí. Jednotlivé chronické nemoci zvyšují riziko onemocnění chřipkou, chřipka zároveň významně přispívá ke zhoršení stávajícího zdravotního stavu. I přesto je značně podceňovaná, a to nejen mezi seniorskou populací, ale v České republice obecně,“ varuje MUDr. Zdeňka Jágrová. Proočkovanost Čechů se totiž pohybuje jen na úrovni 5–6 %, mezi seniory pak kolem 20 %. Světová zdravotnická organizace i evropské instituce přitom doporučují proočkovanosti seniorů na úrovni minimálně 75 %. Senioři mají v České republice jako riziková skupina nárok na očkování proti chřipce zdarma. Plně hrazenou mají letos i čtyřvalentní vakcínu Vaxigrip Tetra, jež je od loňské sezóny dostupná na českém trhu. Oproti dosavadním třívalentním vakcínám účinkuje proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky (dvěma kmenům A a dvěma kmenům B) a poskytuje tak ještě širší ochranu.

Benefity očkování potvrzuje řada vědeckých studií. Vyplývá z nich, že kromě přímého účinku hraje očkování rovněž sekundární roli v prevenci komplikací, hospitalizací a úmrtí. Co se týče seniorů, u starších osob, kteří žijí mimo pečovatelská centra, přispívá k 30–70% snížení hospitalizací z důvodu pneumonie a chřipky. V případě seniorů žijících v pečovatelském zařízení pak očkování dosahuje 50– 60% účinnosti v prevenci hospitalizace nebo pneumonie a až 80% účinnosti v prevenci úmrtí. V praxi to znamená, že očkovaný senior sice může onemocnět, ovšem průběh nemoci je mírný a oproti neočkovanému je významně méně ohrožen na životě.

Zdroje:

1. Kurzy.cz: Nejvyšší podíl seniorů mají Hradec Králové a Písek. Dostupné z: https://www.kurzy.cz/zpravy/453406-30-04-2018-nejvyssi-podil-senioru-maji-hradec-kralove-a-pisek/

2. Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Národní doporučení k postupu pro očkování proti sezónní chřipce. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/narodni-doporuceni-k-postupu-pro-ockovani-proti-sezonni-chripce-_6880_2073_5.html

3. Chlíbek R.: Chřipka – podceňované onemocnění. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP

4. Beran J.: Očkování proti chřipce a pneumokokům u seniorů a pacientů s chronickým onemocněním. Postgraduální medicína. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/ockovani-proti-chripce-a-pneumokokum-u-senioru-a-pacientu-s-chronickym-onemocnenim-472489

5. Kolek V.: Pneumonie ve stáří. Česká geriatrická revue 4/2004. Dostupné z: https://docplayer.cz/11529769-Pneumonie-ve-staoi-uvod-komunitni-pneumonie-v-kolek-klieova-slova-souhrn-key-words-abstract.html

6. Topinková E.: Nejčastější potíže seniorů. Geriatrická klinika VFN a 1. LF UK. Dostupné z: http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf

7. Weber P.: Diabetes mellitus – specifika a komplikace ve stáří. Interní Medicína 2008; 10(10): 456–460. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/10/05.pdf

8. Petráš M.: Účinnost chřipkových vakcín. Praktické lékárenství 2007; 3(6). Dostupné z:
   https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2007/06/04.pdf

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Vaxigrip Tetra je lék k injekčnímu podání do svalu nebo pod kůži. Výdej je vázán na lékařský předpis. Před použitím si, prosím, pečlivě přečtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Přípravek je určen k prevenci chřipky u dospělých a dětí od 6 měsíců věku v souladu s oficiálním doporučením. Žádná vakcína nemusí plně ochránit všechny očkované osoby. Hrazen z veřejného zdravotního pojištění ve znění zákona 48/1997 Sb. Vakcinační akce č.j.: MZDR 51874/2017-1/OVZ.

SPCZ.VAXIQ.18.10.0128

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť ČR

Praha 15. listopadu (ČTK) – Vizitka pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM; ředitel Aleš Herman rezignoval, odejde po sedmi letech ke konci letošního roku):

Vznik: zřízen k 1. lednu 1971 výnosem ministra zdravotnictví z 28. října 1970. Vznikl sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství). Je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví.

Postavení: IKEM je největší superspecializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě.

Struktura: IKEM tvoří čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny) osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří. Z celkového počtu 1700 pracovníků je více než 300 lékařů a 600 všeobecných sester. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče.

Vedení: v čele IKEM vždy stáli přední medicínští odborníci, jako první akademik Prokop Málek (1971 až 1983) a poté Vladimír Kočandrle (1983 až 1990). Třináct let pak byl šéfem Karel Filip, odvolaný v roce 2004 ministrem zdravotnictví Jozefem Kubinyim (ČSSD). Poté se na místě ředitele vystřídali Rudolf Poledne, kterého v březnu 2006 odvolal ministr David Rath (ČSSD), a Štefan Vítko. Od července 2007 vedl IKEM Jan Malý. V roce 2011 vyhlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) výběrové řízení na funkci šéfa IKEM, vítězně z něj vyšel kardiolog Aleš Herman.

Areál: teprve po 27 letech získal IKEM vlastní prostory v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice. Stavba začala v roce 1990 a v roce 1997 byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena až v roce 2005.

Výsledky činnosti: ústav zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství.

sat mha

Senát odmítl další pokus o zmírnění protikuřáckého zákona

Praha 15. listopadu (ČTK) – Senát už v prvním kole projednávání odmítl další pokus o zmírnění protikuřáckého zákona. Novela počítala mimo jiné s tím, že v hospodách by mohly být kuřárny bez obsluhy. Podobný senátorský návrh horní komora zamítla loni v prosinci. Téměř totožnou poslaneckou předlohu pak odmítla Sněmovna letos v květnu.

Poukázal na to senátor ČSSD Jaroslav Malý (za ČSSD), podle něhož se tvůrci senátorské předlohy v čele s Ivo Valentou (za Soukromníky) “na návrhu příliš neudělali”. Norma by podle Malého vyžadovala čtyři desítky legislativních úprav.

Proti novele se postavil také Václav Hampl (za KDU-ČSL), kterému se “nelíbí škubat pořád s právním prostředím”. Podle něj si kuřáci i majitelé hospod na přísná protikuřácká pravidla už “v zásadě zvykli bez velkého remcání”.

Další projednávání novely naopak podporovali Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jiří Vosecký (STAN) a Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj by si minimálně zasloužilo vyškrtnout ze zákona zákaz prodeje alkoholu osobě, která by pak mohla pod jeho vlivem ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Toto ustanovení podle Vystrčila předpokládá, že “každý číšník bude lepším prognostikem než (Miloš) Zeman s (Václavem) Klausem dohromady”.

Protikuřáckým zákonem se v dubnu zabýval Ústavní soud, který odmítl zrušit úplný zákaz kouření ve veřejných prostorech a v zákoně provedl jen dílčí škrty.

Senátorský návrh počítá s tím, že by v restauracích mohli jejich majitelé obnovit kuřácké prostory, které by nesměly přesáhnout 30 procent celkové plochy. Vnášení pokrmů nebo vstup mladistvých do těchto prostor by mělo být podle novely nově přestupkem. Autoři předlohy také chtějí, aby se zákaz nevztahoval na malé bary a pivnice do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo.

Předkladatelé novely, mezi nimiž jsou zástupci ODS a STAN, zdůvodnili prolomení zákazu mimo jiné tím, že nevedl k poklesu spotřeby tabákových výrobků či snížení počtu mladých kuřáků. Žádnou statistiku ovšem nepředložili. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na jaře uvedl, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května. Podle květnového průzkumu Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos podporuje úplný zákaz kouření 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí.

mhm jw

Senát schválil novou úpravu úhrad zdravotnických prostředků

Praha 15. listopadu (ČTK) – Senát dnes schválil novou úpravu úhrad zdravotnických prostředků, která má podle vlády zabránit výraznému nárůstu spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun. Předloha, kterou nyní dostane k podpisu prezident, navíc zavede roční hranici na doplatky za léky pro invalidní důchodce.

Vyšší spoluúčast hrozila u zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz kvůli tomu, že předchozí úhradová pravidla zrušil s účinností ke konci letoška Ústavní soud. Nová úprava by měla od ledna podle vlády lidem ušetřit na spoluúčasti stamiliony korun, víc pomůcek bude bez doplatků. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o kompromis a ministerstvo dbalo na to, aby ústavnost pravidel nemohla být zpochybněna.

“Zpřesněním právní úpravy budou mít plně hrazeno větší spektrum zdravotnických prostředků, tedy i těch, které byly dosud hrazeny se spoluúčastí 25 procent z ceny skutečně uplatněné vůči pojištěnci. Přijetím novely navíc předejdeme nárůstu spoluúčasti na straně pojištěnců v řádu stovek milionů korun, která by v opačném případě nastala,” uvedl v tiskové zprávě ministr. Dosavadní úprava přestane platit s koncem letošního roku.

Novela po sněmovních úpravách sníží výdaje za léky některým invalidům. Od přespříštího roku by neměli na doplatcích vydat více než 500 korun ročně invalidní důchodci s invaliditou třetího stupně a invalidé s uznanou invaliditou ve druhém a třetím stupni, kterým úřady penzi nepřiznaly kvůli krátké době pojištění. Nyní do tohoto limitu spadají jen senioři starší 70 let.

Součástí novely je i seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé úhradové skupiny stanoveny úhradové limity a další podmínky úhrady. Nové na něj budou přibývat každý měsíc.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů, přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákona stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud uvedl, že to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají v budoucnu hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má stejnou částku ušetřit.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent. Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií.

mbc van snm

Domov pro seniory nebo domácí péče?

Mlékovice, 14. listopadu 2018 (CLEMENTAS) – Počet seniorů stále roste. V roce 2035 bude v ČR podle údajů Statistického úřadu zhruba půl miliónu osob ve věku nad 85 let. Podle Zprávy o stavu demence vydané Českou alzheimerovskou společností velká část seniorů v tomto věku trpí demencí. Péče o osoby s touto diagnózou je velmi náročná a dle názoru odborníků je téměř nemožné ji zvládnout doma.

Mezi lidmi nad 85 let trpí Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence přibližně každý čtvrtý člověk. Ve věku nad 90 let dokonce každý druhý. V roce 2035 tedy bude přibližně 260 tisíc osob trpět demencí ve všech věkových kategoriích. V raných stádiích nemoci je možná péče o nemocného v domácím prostředí, později však postižený člověk vyžaduje většinou 24hodinový dohled a odborníci se shodují, že péče je velmi náročná jak po psychické, tak po fyzické stránce.

„S prodlužujícím se věkem přibývá těch, kteří potřebují péči – a bude jich stále více a bude to zřetelnější. Faktem totiž je, že člověku postupně ubývají síly, dostavují se různé potíže a choroby. Ten, kdo byl soběstačný, potřebuje najednou pomoc druhého. A když okolí není schopno zajistit adekvátní péči, musí se najít způsob, jak ji zajistit jinak,“ říká primář Jan Cimický, který pravidelně jezdí na kontrolu klientů do Domova se zvláštním režimem Clementas v Mlékovicích.

Podle primáře Cimického se i v ČR zjistilo, že ani domovy důchodců nejsou schopny poskytnout seniorům s demencí potřebnou péči. „Tím pádem pak přišla řada na LDN či psychiatrická oddělení nemocnic, kam se „odkládali“ senioři se zdravotními problémy, s různými typy demence. To vše jsem zažil, ale taková situace začala být alarmující. A tak se po vzoru vyspělejších států začaly zřizovat domovy se zvláštním režimem, které poskytují zvláštní, tedy i kontinuální péči,“ vysvětluje.

Vlastními silami většina lidí nemůže poskytnout péči, která je adekvátní a permanentní. „I když zůstanete doma z práce, ta 24hodinová péče, sedm dní v týdnu, bez nároku na odpočinek či na dovolenou, je psychicky i fyzicky nesmírně vyčerpávající. Musíte neustále hlídat, posléze i krmit, přebalovat, umývat a uklízet, přitom tuto práci člověk, o kterého se staráte, vůbec neocení. Naopak, v mnoha případech, vzhledem k tomu, že vlivem nemoci se mění osobnost, vám spíše různé věci vyčítá,“ popisuje Jan Cimický.

Přitom není vůbec jednoduché rozeznat to, že příbuzný či blízký má Alzheimera. Podle zkušeností primáře Cimického si většinou lidé všimnou, že je něco v nepořádku spíše tehdy, až je upozorní okolí. „Znal jsem případ, kdy se rodina, která pečovala o starší příbuznou, začala divit, že se na ně sousedé divně dívají a přestávají je zdravit. Až posléze se dozvěděli, že když odešli do práce a seniorka zůstala sama doma, chodila po domě a prosila o jídlo, protože prý jí doma nic nedali. Tam pak nastává situace, kdy si musíte buď sehnat někoho na hlídání, stejně jako u dítěte, nebo najít nějaké zařízení, kde se o takového seniora dokážou postarat,“ dodává.

Domov pro seniory Clementas v Mlékovicích je součástí nově vznikající sítě domovů pro seniory. Má kapacitu 250 lůžek a stará se převážně o seniory, kteří onemocněli Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či jiným typem demence, klienty po cevních mozkových příhodách a klienty s omezenou pohyblivostí. V provozu je kromě tohoto domova nyní i Centrum pro seniory v Kolíně, začátkem roku 2019 se bude otevírat další domov v Janovicích (Plzeňský kraj) a později i v Hředlích.

Senát dnes vybírá děkana Lékařské fakulty OU, kandidáti jsou…

Ostrava 14. listopadu (ČTK) – Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity dnes vybírá adepta na děkana. O funkci se uchází dva kandidáti – vedoucí katedry kraniofaciálních oborů a přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavel Komínek a někdejší děkan fakulty Arnošt Martínek.

Definitivní slovo bude mít rektor univerzity Jan Lata, kterému akademici svůj závěr předloží. Lata od listopadu dočasně lékařskou fakultu vede. Řešila se tak složitá personální situace, kdy nejmladší lékařskou fakultu v zemi ovládali dva děkani zároveň.

Nestandardní situace na Lékařské fakultě v Ostravě trvala od léta. Po rozhodnutí soudu se do čela fakulty mohl vrátit někdejší děkan Pavel Zonča, kterého akademický senát fakulty kvůli výhradám odvolal v roce 2016. V tu chvíli ale už byl novým děkanem Martínek. Po Zončově návratu tedy byli ve funkci děkani dva.

Následovala série kroků, které měly situaci vyřešit, nakonec se ale patový stav uzavřel až koncem října, kdy Zončovi vypršel mandát a Martínek odstoupil.

Zonča bývá spojován s bývalým ředitelem nemocnice Evženem Machytkou. Stáli za personálními změnami v nemocnici, při nichž byli v krátké době odvoláni čtyři přednostové. Jejich odvolání musí podepsat společně právě ředitel a děkan fakulty. Vztahy mezi nemocnicí a fakultou se za fungování Zonči s Machytkou výrazně zhoršily.

mtk sd

Ministr: Další kroky elektronizace zdravotnictví budou dobrovolné

Praha 14. listopadu (ČTK) – Další kroky elektronizace zdravotnictví, jako je elektronická dokumentace, budou pro lékaře zpočátku dobrovolné. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) chce úřad připravit takové elektronické služby, které budou pro lékaře výhodné, a proto je budou sami chtít přijmout. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k elektronizaci zdravotnictví. Elektronický recept jako první krok funguje od letošního ledna, část lékařů ho ale odmítala. Do budoucna se počítá také se sdílením výsledků vyšetření a laboratorních testů.

“Chceme sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb,” řekl ministr. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je cílem dát elektronickému zdravotnictví pravidla a záruku bezpečnosti a řídit proces k certifikované kvalitě.

Do konce letošního roku bude záměr zákona o elektronickém zdravotnictví předložený vládě. V příští roce bude podle plánu zpracované paragrafované znění zákona, mohl by být účinný od poloviny roku 2020. “Chceme to vytvořit tak, aby to lékařům ulehčilo práci,” dodal ministr. Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly by to mělo být zajímavé i pro pacienty, podobně jako například elektronické bankovnictví ve srovnání s návštěvou banky.

Záměr zákona o elektronickém zdravotnictví nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah nebude nikde přístupný. Podle Duška bude evidováno jen nutné minimum dat.

Věcný návrh zákona podle něj chce naplnit práva pacientů, aby měli dostupnou svou zdravotnickou dokumentaci. Elektronická dokumentace bude rovnocenná s listinnou. “Zákon pro ni bude upravovat pravidla. A vůbec poprvé se pokouší o definici zdravotnické dokumentace,” dodal Dušek. Pacienti k ní budou moci přistupovat například s pomocí elektronického občanského průkazu.

Poskytovatel zdravotních služeb podle něj nebude povinně nucen zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla. Vzniknout by měl také jednotný registr všech pacientů a zdravotníků, který bude sloužit k jejich jasné identifikaci, kterou bude garantovat stát. Bude se v reálném čase udržovat aktuální.

Návrh zákona byl představen i minulý měsíc na semináři v Senátu, kde se objevili i první kritici. Česká lékařská komora upozornila, že pro některé pacienty je nepřijatelné, aby byly někde o nich elektronicky evidovány citlivé zdravotní údaje. Mohou kvůli tomu i odmítnout léčbu. Zdravotní pojišťovny ale už v současné době tato data o pacientech mají, pokud je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pacient ani v současné době nemá možnost lékaři zakázat vést o něm dokumentaci.

O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvním prvkem jsou letos v lednu zavedené elektronické recepty. Proti nim se před spuštěním systému, který centrálně eviduje všechny předepsané léky, zvedly protesty. První rok proto státní správa nepokutovala lékaře, kteří se do e-receptu nezapojili. Od ledna 2019 budou muset lékaři, kromě výjimečných případů jako je například výpadek elektřiny nebo internetu, vydávat všechny elektronicky.

van jw

VZP: Do rozhodování o hrazení péče zapojíme odborné společnosti

Praha 14. listopadu (ČTK) – Do rozhodování o hrazení péče neplacené z veřejného zdravotního pojištění chce Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zapojit odborné lékařské společnosti. Připraví stanoviska, která by měla rozhodování pojišťovny urychlit. Novinářům to dnes zástupci pojišťovny řekli na tiskové konferenci. Péče se hradí na základě žádosti podle výjimky uvedené v zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Ročně stojí pojišťovnu přes miliardu korun.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka chce pojišťovna zjednodušit přístup k léčivým přípravkům. “Chceme vytvořit nástroj, který povede k tomu, aby rozhodování bylo rychlejší, jednodušší a opřeno o odborné autority v různých oblastech medicíny,” řekl.

VZP bude lék posuzovat i před tím, než rozhodne Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce o tom, jestli bude hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Podle kritiků jsou správní řízení SÚKL příliš dlouhá. Pojišťovna ho podle Kabátka nechce nahrazovat, úřadu ale dá svá stanoviska k dispozici.

Podle náměstka ředitele Davida Šmehlíka VZP sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, které každý lék posoudí. Vydají poté stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadne náklady. Revizní lékař, která má v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku.

Stanovisko bude platné rok, poté ho komise nebo skupina přehodnotí. Pokud budou odhadované náklady do 30 milionů korun ročně, posoudí lék jen pracovní skupina. Pokud budou vyšší, bude nutné i posouzení komise. Všechna stanoviska budou publikovaná na webu, první by podle VZP mohla být do konce letošního roku.

Loni dostala pojišťovna zhruba 14.000 žádostí o výjimečnou úhradu péče, zaplatila 1,04 miliardy korun. Kabátek očekává, že jejich počet bude dál růst. Nový systém podle něj nezmění objem vynaložených peněz ani podíl zamítnutých žádostí. Výjimka v zákoně byla původně zamýšlená pro malé počty případů, které nebude možné posoudit jinak a léčba žádaná pacientem byla pro něj jediná možná.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela resort připravuje návrh zákona, který by problém řešil komplexně. Pokud bude systém představený VZP fungoval, chce se jím inspirovat. Paragrafové změní novely zákona chce představit na začátku příštího roku. “Bude zaměřený na expertní posouzení žádosti a reálném přínosu pro pacienta,” dodal s tím, že výjimka podobná současné zůstane.

O běžně nehrazenou léčbu lékaři žádají nejčastěji pro pacienty s rakovinou, hematoonkologickými, revmatologickými nebo vzácnými onemocněními. “Naším obrovským problémem je, aby pacienti byli léčeni podle mezinárodních standardů, a chceme, aby se ke správné léčbě dostali co nejdříve,” řekla předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová.

Většinou pacienti žádají o takzvanou biologická léčba, kterou se léčí jen ve specializovaných centrech. Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. U jednoho pacienta stojí taková léčba až miliony korun ročně.

Případy, kdy pojišťovny léčbu zamítnou, protože pacient nesplní všechna kritéria pro její proplácení, jsou často medializované. Jen letos jich bylo několik a týkaly se různých zdravotních pojišťoven. V některých případech se pacienti proplacení péče poté domohli, další se začínají se svými pojišťovnami soudit.

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, VZP je z nich největší. Má asi 5,9 milionu klientů. Podíl žádostí o mimořádnou úhradu léčby, které zamítají, je u všech přibližně mezi 10 a 15 procenty.

Počty žádostí o uhrazení běžně nehrazené léčby a náklady léčby:

zdroj: VZP

van jw