Senát dnes vybírá děkana Lékařské fakulty OU, kandidáti jsou…

Ostrava 14. listopadu (ČTK) – Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity dnes vybírá adepta na děkana. O funkci se uchází dva kandidáti – vedoucí katedry kraniofaciálních oborů a přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavel Komínek a někdejší děkan fakulty Arnošt Martínek.

Definitivní slovo bude mít rektor univerzity Jan Lata, kterému akademici svůj závěr předloží. Lata od listopadu dočasně lékařskou fakultu vede. Řešila se tak složitá personální situace, kdy nejmladší lékařskou fakultu v zemi ovládali dva děkani zároveň.

Nestandardní situace na Lékařské fakultě v Ostravě trvala od léta. Po rozhodnutí soudu se do čela fakulty mohl vrátit někdejší děkan Pavel Zonča, kterého akademický senát fakulty kvůli výhradám odvolal v roce 2016. V tu chvíli ale už byl novým děkanem Martínek. Po Zončově návratu tedy byli ve funkci děkani dva.

Následovala série kroků, které měly situaci vyřešit, nakonec se ale patový stav uzavřel až koncem října, kdy Zončovi vypršel mandát a Martínek odstoupil.

Zonča bývá spojován s bývalým ředitelem nemocnice Evženem Machytkou. Stáli za personálními změnami v nemocnici, při nichž byli v krátké době odvoláni čtyři přednostové. Jejich odvolání musí podepsat společně právě ředitel a děkan fakulty. Vztahy mezi nemocnicí a fakultou se za fungování Zonči s Machytkou výrazně zhoršily.

mtk sd

Ministr: Další kroky elektronizace zdravotnictví budou dobrovolné

Praha 14. listopadu (ČTK) – Další kroky elektronizace zdravotnictví, jako je elektronická dokumentace, budou pro lékaře zpočátku dobrovolné. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) chce úřad připravit takové elektronické služby, které budou pro lékaře výhodné, a proto je budou sami chtít přijmout. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k elektronizaci zdravotnictví. Elektronický recept jako první krok funguje od letošního ledna, část lékařů ho ale odmítala. Do budoucna se počítá také se sdílením výsledků vyšetření a laboratorních testů.

“Chceme sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb,” řekl ministr. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je cílem dát elektronickému zdravotnictví pravidla a záruku bezpečnosti a řídit proces k certifikované kvalitě.

Do konce letošního roku bude záměr zákona o elektronickém zdravotnictví předložený vládě. V příští roce bude podle plánu zpracované paragrafované znění zákona, mohl by být účinný od poloviny roku 2020. “Chceme to vytvořit tak, aby to lékařům ulehčilo práci,” dodal ministr. Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly by to mělo být zajímavé i pro pacienty, podobně jako například elektronické bankovnictví ve srovnání s návštěvou banky.

Záměr zákona o elektronickém zdravotnictví nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah nebude nikde přístupný. Podle Duška bude evidováno jen nutné minimum dat.

Věcný návrh zákona podle něj chce naplnit práva pacientů, aby měli dostupnou svou zdravotnickou dokumentaci. Elektronická dokumentace bude rovnocenná s listinnou. “Zákon pro ni bude upravovat pravidla. A vůbec poprvé se pokouší o definici zdravotnické dokumentace,” dodal Dušek. Pacienti k ní budou moci přistupovat například s pomocí elektronického občanského průkazu.

Poskytovatel zdravotních služeb podle něj nebude povinně nucen zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla. Vzniknout by měl také jednotný registr všech pacientů a zdravotníků, který bude sloužit k jejich jasné identifikaci, kterou bude garantovat stát. Bude se v reálném čase udržovat aktuální.

Návrh zákona byl představen i minulý měsíc na semináři v Senátu, kde se objevili i první kritici. Česká lékařská komora upozornila, že pro některé pacienty je nepřijatelné, aby byly někde o nich elektronicky evidovány citlivé zdravotní údaje. Mohou kvůli tomu i odmítnout léčbu. Zdravotní pojišťovny ale už v současné době tato data o pacientech mají, pokud je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pacient ani v současné době nemá možnost lékaři zakázat vést o něm dokumentaci.

O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvním prvkem jsou letos v lednu zavedené elektronické recepty. Proti nim se před spuštěním systému, který centrálně eviduje všechny předepsané léky, zvedly protesty. První rok proto státní správa nepokutovala lékaře, kteří se do e-receptu nezapojili. Od ledna 2019 budou muset lékaři, kromě výjimečných případů jako je například výpadek elektřiny nebo internetu, vydávat všechny elektronicky.

van jw

VZP: Do rozhodování o hrazení péče zapojíme odborné společnosti

Praha 14. listopadu (ČTK) – Do rozhodování o hrazení péče neplacené z veřejného zdravotního pojištění chce Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zapojit odborné lékařské společnosti. Připraví stanoviska, která by měla rozhodování pojišťovny urychlit. Novinářům to dnes zástupci pojišťovny řekli na tiskové konferenci. Péče se hradí na základě žádosti podle výjimky uvedené v zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Ročně stojí pojišťovnu přes miliardu korun.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka chce pojišťovna zjednodušit přístup k léčivým přípravkům. “Chceme vytvořit nástroj, který povede k tomu, aby rozhodování bylo rychlejší, jednodušší a opřeno o odborné autority v různých oblastech medicíny,” řekl.

VZP bude lék posuzovat i před tím, než rozhodne Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce o tom, jestli bude hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Podle kritiků jsou správní řízení SÚKL příliš dlouhá. Pojišťovna ho podle Kabátka nechce nahrazovat, úřadu ale dá svá stanoviska k dispozici.

Podle náměstka ředitele Davida Šmehlíka VZP sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, které každý lék posoudí. Vydají poté stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadne náklady. Revizní lékař, která má v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku.

Stanovisko bude platné rok, poté ho komise nebo skupina přehodnotí. Pokud budou odhadované náklady do 30 milionů korun ročně, posoudí lék jen pracovní skupina. Pokud budou vyšší, bude nutné i posouzení komise. Všechna stanoviska budou publikovaná na webu, první by podle VZP mohla být do konce letošního roku.

Loni dostala pojišťovna zhruba 14.000 žádostí o výjimečnou úhradu péče, zaplatila 1,04 miliardy korun. Kabátek očekává, že jejich počet bude dál růst. Nový systém podle něj nezmění objem vynaložených peněz ani podíl zamítnutých žádostí. Výjimka v zákoně byla původně zamýšlená pro malé počty případů, které nebude možné posoudit jinak a léčba žádaná pacientem byla pro něj jediná možná.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela resort připravuje návrh zákona, který by problém řešil komplexně. Pokud bude systém představený VZP fungoval, chce se jím inspirovat. Paragrafové změní novely zákona chce představit na začátku příštího roku. “Bude zaměřený na expertní posouzení žádosti a reálném přínosu pro pacienta,” dodal s tím, že výjimka podobná současné zůstane.

O běžně nehrazenou léčbu lékaři žádají nejčastěji pro pacienty s rakovinou, hematoonkologickými, revmatologickými nebo vzácnými onemocněními. “Naším obrovským problémem je, aby pacienti byli léčeni podle mezinárodních standardů, a chceme, aby se ke správné léčbě dostali co nejdříve,” řekla předsedkyně České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová.

Většinou pacienti žádají o takzvanou biologická léčba, kterou se léčí jen ve specializovaných centrech. Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. U jednoho pacienta stojí taková léčba až miliony korun ročně.

Případy, kdy pojišťovny léčbu zamítnou, protože pacient nesplní všechna kritéria pro její proplácení, jsou často medializované. Jen letos jich bylo několik a týkaly se různých zdravotních pojišťoven. V některých případech se pacienti proplacení péče poté domohli, další se začínají se svými pojišťovnami soudit.

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, VZP je z nich největší. Má asi 5,9 milionu klientů. Podíl žádostí o mimořádnou úhradu léčby, které zamítají, je u všech přibližně mezi 10 a 15 procenty.

Počty žádostí o uhrazení běžně nehrazené léčby a náklady léčby:

zdroj: VZP

van jw

Lékaři získali mezinárodní ocenění za lepší diagnostiku cirhózy

Praha 14. listopadu (ČTK) – Čeští lékaři ze IV. interní kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze získali mezinárodní ocenění za lepší diagnostiku cirhózy jater. Díky měření proteinu osteopontinu umí šetrně zjistit míru poškození jaterní tkáně a předvídat dobu přežití pacienta. Fakulta o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují. “Naše vědecká skupina lékařů se zabývá problematikou jaterní cirhózy roky, systematicky jsme se jí začali věnovat v devadesátých letech. Řada našich výsledků je dána dlouhodobým sledováním pacientů,” uvedl vedoucí výzkumu Radan Brůha.

O výzkumu čeští lékaři informovali v roce 2016 v odborném časopise World Journal of Gastroenterology, letos získal vedoucí projektu ocenění v prestižní mezinárodní soutěži Dr. Bares Award.

Osteopontin signalizuje zánět, projevy a stupeň porušení tkáně. “Čím je jaterní tkáň poškozenější a obsahuje větší množství vaziva, tím více reaguje i produkcí osteopontinu. Jeho přítomnost lze vyšetřit snadným testem a výrazně souvisí s prognózou. Čím vyšší je hodnota osteopontinu, tím je prognóza cirhotického onemocnění horší,” uvedl Brůha.

Onemocnění cirhózou má dlouhodobý vývoj. Zpočátku nemusí mít pacient žádné potíže a kromě podrobného vyšetření nelze onemocnění zjistit. Později se kromě jiného zvyšuje krevní přetlak kolem jater. Na jím způsobené komplikace, jako je porucha krevní srážlivosti, krvácení z jícnových varixů nebo hromadění tekutiny v břiše, pacienti většinou umírají.

Vyšetření koncentrace osteopontinu může ukázat, že se riziková situace blíží. Může nahradit jiné typy testů, které zavádějí katetr do cévy nebo endoskop do jícnu. “Stanovení hladiny osteopontinu se ukazuje jako významné i při sledování vzniku primární rakoviny jater, která je jednoznačnou komplikací cirhózy,” dodal. Jaterní cirhóza je následkem užívání alkoholu nebo prodělané žloutenky. Nemocných je přibližně 20 na 100.000 obyvatel.

van jw

14. listopad je Světovým dnem diabetu

Praha, 13.11.2018 (EUC)

Diabetes (cukrovka) je závažné onemocnění, při němž si tělo neumí poradit se zvýšenou hladinou cukru v krvi. Zvýšení hladiny krevního cukru způsobuje produkce nebo nedostatečné využití hormonu inzulinu, který je produkován slinivkou břišní. Ten umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, kde slouží jako zdroj energie. V České republice dnes cukrovkou trpí asi 9 % populace. Alarmující je zejména rychlost nárůstu počtu onemocnění, od roku 1990 se počet nemocných již zdvojnásobil. K tomu je navíc třeba připočítat asi 200 000 lidí, kteří zatím o své nemoci nevědí.

Závažnost cukrovky spočívá mimo jiné v tom, že její příznaky nemusí být dlouho zjevné a může se projevit až vážnými komplikacemi: poškozením sítnice očí, ledvin, nervů, postižením srdce a cév. Na vážné nebezpečí tohoto onemocnění chce upozornit Světový den diabetu, který připadá na 14. listopad. Snaží se vysvětlit příčiny celosvětového růstu tohoto onemocnění v populaci, ukázat možnosti prevence, letos je zdůrazněna i role rodiny v péči o diabetika.

Dva typy cukrovky

K diabetu 1. typu dochází poškozením buněk slinivky břišní vlastním imunitním systémem. Slinivka pak neprodukuje dostatečné množství inzulinu a hladina cukru v krvi se zvyšuje. Pacienti s diabetem 1. typu mají též zvýšené riziko dalších autoimunitních chorob, například poškození štítné žlázy. Tímto typem diabetu nejčastěji onemocní lidé do 15 let věku, ale může se objevit i později.

Specifický je výskyt cukrovky v těhotenství, kde se uplatňují zvýšené nároky na produkci inzulinu u matky i hormonální vlivy. Z tohoto důvodu je v těhotenství prováděn povinný standardizovaný screening.

Diabetes 2. typu je právě tím typem cukrovky, kde počty nemocných velmi rychle rostou. Je spojený s relativním nedostatkem inzulinu. Často jej slinivka vyprodukuje dokonce nadbytek, ale tkáně nemocného na něj v různé míře nereagují. „Tento typ diabetu se dříve vyskytoval většinou po 40. roce věku, ale současný životní styl zvyšuje výskyt onemocnění dříve, i v dětském věku. Růst počtu onemocnění je způsobený nevyváženou stravou s nadbytkem rychle stravitelných sacharidů, přejídáním, sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Dnes je považován za civilizační onemocnění přerůstající v celosvětovou epidemii,“ upozorňuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. Ke zvyšování počtu případů přispívá také častý stres a prodlužující se délka života, výskyt cukrovky totiž s přibývajícím věkem roste.

Příznaky diabetu 2. typu

(výrazné příznaky ale nemusí být dlouho přítomny)

• časté nucení na močení
• zvýšená žízeň a hlad
• únava, malátnost
• poruchy zrakové ostrosti
• zvýšení hmotnosti (častý výskyt u pacientů s nadváhou a obezitou) nebo naopak hubnutí
• postižení nervů (neuritidy), pálení v dolních končetinách, brnění
• kožní a slizniční infekce, špatné hojení ran
• opakované infekce močových cest

Příznaky diabetu 1. typu

• zvýšený hlad
• velká žízeň – polydipsie
• zvýšená produkce moči – polyurie
• hubnutí bez zjevného důvodu
• únava, možná psychická zmatenost
• akutní stav vysoké hladiny cukru a ketolátek v krvi, se zvracením, poruchami vědomí až bezvědomím (včetně rizika rozvoje hyperglykemického ketoacidotického komatu)

Právě rychlý nárůst počtu pacientů s cukrovkou 2. typu a zároveň i podceňování příznaků, kvůli kterému si lidé nejsou svého onemocnění dlouho vědomi, představují vážnou hrozbu. Diabetes se tak často projeví až závažnými komplikacemi. K nim patří poškození cév v podobě aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vyššího rizika infarktu a cévních mozkových příhod (mrtvice). Dále může diabetes způsobit poškození oční sítnice až s rizikem oslepnutí či poškození funkce ledvin vedoucí k postupnému selhávání jejich funkce. Cukrovkou zapříčiněné poškození nervů má za následek poruchy citlivosti rukou a nohou, noční bolesti v končetinách i následné poruchy chůze. Kombinací poškození cév a nervů je tzv. syndrom diabetické nohy, který se projevuje kožními defekty až ulceracemi (vředy), lokálními infekcemi a může skončit dokonce amputací dolní části končetiny.

Diagnostika a léčba

V současnosti je kladen velký důraz na včasnou diagnostiku a následnou intenzivní léčbu. Nejlépe již na začátku onemocnění, kdy je přínos pro pacienta největší. Klíčovou roli zde hrají praktičtí lékaři, diabetologové a další specialisté. Významnou úlohu ve vyhledávání pacientů s diabetem a v potvrzení diagnózy má laboratorní vyšetření. Hladiny glukózy v krvi u mužů a (netěhotných) žen by nalačno neměly být vyšší než 5,5 mmol/l, u hodnot 5,6-6,9 mmol/l je vhodné opakování laboratorního vyšetření v jiný den. Pokud je výsledek potvrzen, může jít o zvýšené riziko vzniku diabetu (prediabetes) a je potřebná lékařská konzultace. V takovém případě se doporučuje doplnit vyšetření o zjištění koncentrace tzv. glykovaného hemoglobinu (HbA1c). „Vyšetření koncentrace glykovaného hemoglobinu v krvi je důležitým doplněním screeningu i léčby, neboť ukazuje, jaká byla průměrná hodnota glykémie za posledních 4 až 8 týdnů. U léčených pacientů nám vlastně ukazuje úspěšnost léčby,“ dodává MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Léčba diabetu 1. typu zahrnuje farmakologickou léčbu založenou na včasném dodání chybějícího inzulinu a individuální úpravu denního režimu – zvýšení fyzické aktivity, dodržování diety a zákaz kouření. Diabetu 2. typu se na rozdíl od prvního typu dá předcházet úpravou stravovacích návyků, životního stylu a snížením hmotnosti. Podle statistiky Eurostat si z hlediska životního stylu nevede Česká republika dobře ani v porovnání s ostatními evropskými státy – obézní je každý pátý člověk.

U již propuknutého diabetu 2. typu se také využívá farmakologická léčba. „Výběr a podávání léků u diabetu 2. typu dnes vyžaduje velkou znalost a zkušenost, protože je na trhu dostupná celá řada odlišně působících přípravků. Na tomto poli došlo v posledních letech k výraznému pokroku. Zlepšila se také bezpečnost léčby, například ve zmírnění rizika příliš velkého snížení hladiny cukru (hypoglykemie) i případných dalších nežádoucích účinků,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc. Součástí terapie je také sledování a případná léčba krevního tlaku nemocného, hladiny cholesterolu a dalších metabolických parametrů. V léčbě se dále uplatňují nové metody bariatrické chirurgie (například zmenšení objemu žaludku) i metody zcela revoluční, jako je endoskopická laserová terapie v Centru diabetologie IKEM. Důležitou podporou léčby je vhodná strava a dostatek pohybu.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2017 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 886 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Plicní lékaři hledají 300 000 lidí s CHOPN. Pomůže jim screening

Praha, 13. 11. 2018 (ČPFS, ČOPN) – „Hledá se 300 000“, takto by zněl titulek pomyslného inzerátu plicních lékařů, kteří se snaží najít ty, jež mají závažnou plicní nemoc a neví o tom. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) v ČR ročně „zabije“ 3 500 lidí, fatálním následkům choroby se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují. Od letošního října startuje dvouletý pilotní screeningový program, který pomůže odhalit nemoc včas. Plicní lékaři jej představují v rámci Světového dne CHOPN, jenž letos připadá na 21. listopadu.

Plošného screeningu se zúčastní lidé ve 13 krajích České republiky. Projekt realizuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ve spolupráci s praktickými lékaři Společnosti všeobecného lékařství (SVL). „Vybraný plicní lékař začne úzce spolupracovat se 4 až 5 praktickými lékaři. Ti mu budou posílat rizikové pacienty k preventivní prohlídce. Podle plánů by tak během dvouletého projektu mělo touto prohlídkou projít až 7 000 rizikových osob. Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně 1 krabičky denně po dobu 10 let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu. Tedy i v případě, že jeho praktický lékař se projektu neúčastní. Seznam zapojených plicních lékařů uveřejní ÚZIS a ČPFS na svých internetových stránkách. Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli pneumologové CHOPN u 10–35 % účastníků,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS.

Právě včasné odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by reálně mohlo pomoci zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na CHOPN. Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (Operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 o své nemoci zatím neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Pokud se zavčas nezačnou léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků (těžkou exacerbací) na akutním příjmu českých nemocnic. „Záchranky je přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože drtivému počtu těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Kromě toho každá taková příhoda snižuje plicní funkce konkrétního pacienta.” CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. Kromě pilotního screeningového programu se pneumologové pokusí zachytit pacienty při tradičním dnu otevřených ambulancí plicních lékařů, jenž chystají v 82 ambulancích ve všech krajích České republiky. Lidem zde lékaři zkontrolují plíce pomocí spirometrie. Přesný seznam ambulancí, kde dveře otevřou, je k nahlédnutí na www.copn.cz a www.pneumologie.cz. „Loni jsme při této akci vyšetřili 1 512 lidí a u 12 % z nich podezření na CHOPN skutečně objevili,“ říká primář MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Kromě toho si lidé mohou nechat zkontrolovat stav plic na stáncích v obchodních domech, vždy od 12 do 19 hodin, a to:

17. 11. – Avion Shopping Park, Brno

18. 11. – Forum Nová Karolina, Ostrava

19. 11. – Aupark, Hradec Králové

20. 11. – Galerie Šantovka, Olomouc

21. 11. – OC Nový Smíchov, Praha

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Největší pacientskou sekci spolku tvoří právě pacienti s CHOPN. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Houbář diabetika aneb 3 houby, které pomáhají v prevenci a zmírnění…

Praha, 13.11.2018 (MycoMedica)

Na středu 14. listopadu připadá Světový den diabetu. Upozorňuje na důležitost léčby a zejména prevenci onemocnění, protože procento lidí ohrožených cukrovkou strmě stoupá. V Česku přesáhl letos počet lidí s touto diagnózou milionovou hranici, odhaduje se, že v roce 2035 bude nemocný každý desátý Čech. Nejpalčivějším problémem je cukrovka II. typu, která se týká asi 90 % cukrovkářů. Tzv. stařecká cukrovka, jak se někdy cukrovce II. typu přezdívá, se dnes týká už i mladých lidí nebo dětí, pojí se totiž výrazně s nesprávnou životosprávou. Prevence přitom není ani složitá, ani nákladná, stejně jako přírodní cesty pomáhající ve zmírnění příznaků. Kromě vhodné stravy a dostatku pohybu pomohou i běžně dostupné houby – níže najdete trojici, která je v boji s cukrovkou nejúčinnější.

Hnojník pro uvolňování inzulinu

Jednou z hlavních příčin vzniku cukrovky II. typu je špatná strava – jídelníček příliš bohatý na cukry a jiné sacharidy vedoucí k nadměrné tvorbě inzulínu ve slinivce. V důsledku toho pak dochází k jejímu oslabení a ke snížené vnímavosti tělních buněk k inzulínu. Vysokou hladinu cukrů v krvi dokáže účinně regulovat Coprinus, známý také pod českým názvem hnojník. Tuto medicinální houbu najdeme růst i v české krajině, a to od léta do podzimu na otevřených místech, tedy na loukách, okrajích lesů a v zahradách. Mnoho studií prokázalo, že látky, které hnojník obsahuje, dokážou přímo povzbuzovat uvolňování inzulínu slinivkou. Kromě toho zlepšují krevní oběh a podporují metabolismus a trávení. Pokud jej najdete venku, konzumují se pouze mladé plodnice, které jsou bílé a uzavřené. Nicméně za syrova mají medicinální houby nízký efekt, protože jich nedokážeme sníst a hlavně strávit velké množství. Pro maximální využití cenných látek z hub je tedy nutné najít na trhu kvalitní extrakty v kapslích. Ideálně sáhněte po takových, které byly zpracovány metodou horkovodní extrakce. Takové kapsle totiž zaručují vysoce kvalitní výtažek v ideálním poměru účinných látek pro nejlepší výsledky.

Maitake alias tančící houba sníží glykemii

Maitake neboli trsnatec lupenitý najdeme v přírodě zřídka. Je bezesporu nejznámější hlavně v Asii, kde je tato houba využívána při přípravě pokrmů, ale také jsou zde už po tisíce let známé její léčebné účinky. Historické prameny ji označují za tančící houbu (překlad z japonštiny), bylo totiž velkým štěstím tuto houbu najít a „houbaři“ doslova tančili radostí nad svým úlovkem, když se jim poštěstilo. Maitake dokáže snížit glykémii a zvýšit citlivost tkání na inzulín. Krom snížení aktivity enzymů souvisejících s diabetem má také ochranný vliv na slinivku. Neduhy, se kterými si dokáže poradit, jsou i vysoká hladina tuků, vysoký cholesterol, nadváha a v neposlední řadě vysoký krevní tlak. Všechny tyto problémy je možné dát do přímé souvislosti s diabetem a u všech lze tedy trsnatec rovněž použít.

Reishi zapůsobí na metabolismus cukrů

Trojici medicinálních hub, které mají pozitivní vliv na prevenci a boj s cukrovkou, uzavírá reishi. Je to jedna z nejvyužívanějších hub, mluví se o ní taky pod názvem lesklokorka lesklá. Tato „božská houba nesmrtlenosti“, jak se jí přezdívá, našla svoje uplatnění už před více než 4 000 lety. Je to dřevokazná houba, najdeme ji na kmenech většinou již odumřelých stromů nebo na pařezech, nejčastěji v dubových lesích a parcích. Její plodnice jsou specifické svou lesklou lakovou vrstvou, od té je odvozen český název. Lesklokorka je používaná pro blahodárné působení na metabolismus cukrů i pro široký dopad na vyvážení a soulad organismu. Podobně jako výše zmíněné houby dokáže regulovat cukr v krvi a můžeme ji proto použít u diabetu, hlavně II. typu. Je prokázáno, že zlepšuje reakci tkání na inzulín. V určité podobě je taky vítanou pomocí při hubnutí. V případě prevence a léčby diabetu je nejvhodnější sáhnout po houbovém extraktu v kapslích, kde je 30 % houbových polysacharidů. Taková koncentrace je totiž optimální u chronických, vážných a vleklých obtíží.

Autor: Milan Schirlo – praktik tradiční čínské medicíny, který se jejími účinky zabývá už 20 let. Kromě toho je zakládajícím členem Komory Tradiční čínské medicíny a své vědomosti předává dál i na zahraničních seminářích.

Více o něm zde.

Rakovina slinivky břišní má nejnižší míru přežití. Pomoci může…

Praha, 13.11.2018 (VFN)

Rakovina slinivky břišní patří k nádorovým onemocněním s nejhorší prognózou, umírá na ni 95 % nemocných. Důvodem je její složitá diagnostika. Z počátku se totiž nijak neprojevuje, a když se objeví první výrazné příznaky, je už nádor na účinnou léčbu příliš rozšířený. Zlepšit výsledky léčby by proto mohla důslednější včasná diagnostika ze strany praktických lékařů i veřejnosti, která by spočívala v odhalení již nenápadných vedlejších projevů nemoci, jakými jsou bolesti břicha, ztráta hmotnosti, nechutenství, svědění kůže nebo nevolnost.

Příčina vzniku rakoviny slinivky nebyla doposud uspokojivě objasněna. Podle výzkumů se na ní mohou podílet kouření, genetické faktory, obezita, špatná životospráva a jiné nemoci (zánět slinivky, cirhóza jater či diabetes). Rozhodně se však jedná o onemocnění, u kterého se neustále zvyšuje počet pacientů. Podle údajů European Cancer Observatory se v Evropě v současnosti vyskytuje u více než 103 000 lidí, v České republice ročně onemocní skoro 2 500 osob. Devadesát pět procent pacientů umírá do 5 let od diagnostiky, často se však jedná o ještě kratší dobu. „U většiny nemocných (50–60 %) je diagnóza stanovena v pokročilém metastatickém stádiu. Navzdory inovativní chemoterapii je pak u těchto pacientů průměrná doba dožití kratší než jeden rok,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Podle kvalifikované předpovědi bude karcinom slinivky břišní v roce 2020 druhou nejčastější příčinou smrti ze všech nádorových onemocnění. „Vzhledem k těmto statistikám je přímo klinickou urgencí nalézt metodiku pro časnou detekci onemocnění. Je potřeba zlepšit rychlost diagnózy, zahájení léčby a vývoje nových, účinnějších léků,“ dodává prof. Petruželka.

V raném stádiu je možná efektivní léčba

Pokud je nádor odhalen včas, je možné pacienta zcela uzdravit. Nejúčinnější (byť ne stoprocentní) léčbou je chirurgické odstranění slinivky nebo její části. „Tento postup je možný u limitované skupiny pacientů, aktuálně u 8–17 % z nich. Lze jej provádět pouze v případě, kdy nádor není lokálně pokročilý a není generalizovaný, tedy v prvním stádiu onemocnění, v pokročilejších stadiích lze operovat však také, ale jen u omezeného počtu pacientů, kteří zareagují na onkologickou léčbu: chemoterapii či chemoradioterapii,“ vysvětluje prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze. V dalších stadiích, jak bylo uvedeno, se pak využívá chemoterapie, radioterapie nebo biologická léčba, které umožňují buď pacienta operovat či aspoň prodloužit a zkvalitnit délku života v případech, kdy už odstranění nádoru není možné. „Pokud je nemoc zachycena včas, nabízejí se mnohem širší možnosti léčby. Základem je resekční výkon, tedy chirurgické odstranění postižené části slinivky, případně i dalších postižených orgánů dle rozsahu onemocnění. Tato léčba je pak doplněna chemoterapií nebo radioterapií, ty ničí nádorové buňky, které nebylo možné odstranit chirurgicky,“ přibližuje léčbu prof. Krška.

Diagnostika je složitá po všech stránkách

Ačkoli v posledních letech došlo ve všech oblastech gastroenterologické onkologie k výrazným pokrokům, rakovina slinivky břišní zůstává těžko řešitelným problémem. Důvodem je obtížná diagnostikovatelnost, a to ve všech směrech. Pacient na sobě nemoc v počáteční fázi nepozná, protože se projevuje nepatrnými příznaky: bolestí břicha, svěděním kůže, nevolnostmi. Stejně tak je složité odborné vyšetření. Kromě fyzikálního vyšetření prohmatem břicha a lymfatických uzlin a laboratorních testů se k odhalení nádoru využívají zejména zobrazovací metody (například ultrazvuk, počítačová tomografie, magnetická rezonance). Ten však v první fázi bývá velmi malý a často zakrytý jinými orgány. Právě proto je potřeba nepodceňovat ani nenápadné příznaky a raději při jakémkoli podezření absolvovat potřebná vyšetření. „Většina příznaků uváděných při diagnostice karcinomu pankreatu je pozdních, neboť se vyskytují ve stádiu již rozvinutého onemocnění. Jedním z prvních příznaků, které může praktický lékař odhalit, je vznik nebo rozvinutí diabetu a rychlý úbytek váhy. Může se jednat o diabetes T3c, který je přímo způsobený nádorem, nebo o zhoršení stavu u diabetu 2. typu. Takovéto změny by měly lékaře varovat,“ upřesňuje prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, lékař z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.

Nejvčasnějším diagnostikem může být praktický lékař

Vzhledem k závažnosti onemocnění spouští spolek OnkoMaják ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze projekt, který apeluje na praktické lékaře a širší veřejnost, aby se na tuto problematiku více zaměřili. „Od září tohoto roku do března roku příštího budou ve 14 krajských městech pořádány přednášky pro praktické lékaře. Jejich cílem bude edukovat lékaře, na jaké příznaky se v rámci preventivních prohlídek zaměřit a jak postupovat, pokud budou mít u některého pacienta podezření na karcinom slinivky. Kromě přednášek jsou pro ně připraveny vzdělávací materiály a webová stránka slinivka.onkomajak.cz,“ představuje projekt Bc. Tomáš Kruber, výkonný ředitel spolku OnkoMaják.

Nový projekt má prestiž a vysokou podporu odborníků

O tom, jak je problematika včasné detekce karcinomu slinivky důležitá, svědčí i skutečnost, že projekt pod svou záštitu převzal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a Česká chirurgická společnost ČLS JEP. „Prozatím v ČR neexistuje účinný screeningový program. Lepší informovanost praktických lékařů může pomoci dostat pacienty včas na specializovaná pracoviště,“ komentuje prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc., předseda společnosti. To potvrzuje
i pacient, jehož lékařka přihlédla k nespecifickým příznakům: „Své praktické lékařce jsem se svěřil, že mě bolí záda. Okamžitě si mě pozvala do ordinace a pak poslala na všechna vyšetření. To mi zachránilo život,“ svěřil se vyléčený František Světnický.

Roadshow v krajských městech pro veřejnost

Ve stejných dnech jsou pro širokou veřejnost připravené roadshow v krajských městech. Na nich budou odborníci informovat o možnostech léčby, prevence a včasné diagnostiky rakoviny slinivky. Doplňkovou akcí bude u příležitosti Světového dne rakoviny pankreatu, 15. listopadu 2018, zapojení měst do boje proti této nemoci – nasvícením významných budov fialovou barvou. Například Mahenovo divadlo v Brně, pražská Reduta, radnice v Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích, v Praze 1 a 13, Zámek Břeclav. Symbolicky se k tomuto boji může připojit každý, když se v tento den oblékne do fialové. Více informací na: slinivka.onkomajak.cz.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

https://www.lf1.cuni.cz/

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Bipolární poruchou trpěli například Muk, Kopecký nebo Pavel

Praha 13. listopadu (ČTK) – Základní údaje o bipolární poruše, kterou podle slov premiéra Andreje Babiše trpí jeho dcera:

– Bipolární afektivní porucha, dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza, je vážné duševní onemocnění, které postihuje asi 0,5 až 1,5 procenta populace. Postihuje ženy i muže bez ohledu na rasu, vzdělání či sociální statut. Onemocnění začíná kolem 20. roku, k jeho rozpoznání a léčbě však mnohdy dochází o několik let později.

– Bipolární afektivní porucha je charakterizovaná poruchami nálad a jejich střídáním: depresemi, mániemi či smíšenými stavy. Období, kdy je nálada normální, se nazývá remise.

– K hlavním příznakům deprese patří patologicky smutná nálada, skleslost, snížení životního elánu, ztráta zájmů, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, zvýšená únava, snížené sebehodnocení a sebevědomí, pocity viny, poruchy soustředění nebo myšlenky na smrt, které mohou vést k sebepoškozování či sebevražednému jednání. Manická epizoda je charakterizovaná zvýšenou, euforickou a nepřiměřeně veselou náladou, ale i podrážděností, mrzutostí, vyvoláváním konfliktů, vztahovačností, zrychleným myšlením, zrychlenou řečí a zrychlenými aktivity.

– Podle odborníků je bipolární porucha způsobena kombinací genetických vlastností a chováním či vlivem prostředí. Mezi biologické faktory například patří změny endokrinního systému, změny biorytmů (narušení spánku a pravidelných aktivit) a změny ročních období (podzimní deprese). Dále je známo, že například nepříznivé životní události, užívání drog a alkoholu, nedostatek spánku, mohou spustit onemocnění i přesto, že taková zátěž u jiného jednice poruchu nezpůsobuje.

– Zásadní podmínkou dobrého průběhu této duševní nemoci a minimalizace jejích dopadů na nemocného a jeho rodinu a okolí je dlouhodobá a pravidelná léčba. Hlavnímu léčebnými postupy je užívání léků a psychoterapie. Posledním druhem léčby je elektrokonvulzivní (ECT, EKT, “elektrošoky”) terapie.

– Mezi významné osobnosti trpící bipolární poruchou byli v České republice například zpěvák Petr Muk, spisovatel Ota Pavel nebo herec Miloš Kopecký. Na sklonku života nemocí trpěl podle historiků i císař Rudolf II.

Zdroje: psychiatrie.cz, plhb.cz

ped rmi mal

Špilberk se zahalí do purpurové ke Dni předčasně narozených

Brno 13. listopadu (ČTK) – Hrad Špilberk v Brně se v pátek zahalí do purpurové barvy. Zapojí se tak ke Světovému dni předčasně narozených dětí, který připadá na 17. listopadu. V Brně ročně ošetří kolem 700 nedonošených dětí. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Pavel Žára. Přes stovku novorozenců mívá porodní váhu pod 1,5 kilogramu, desítky dětí pak váží i méně než kilogram. V pondělí v Brně začne výstava fotografií z hospitalizací předčasně narozených dětí.

Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno si i s městem připomene Světový den předčasně narozených dětí podruhé. “Tento den připadá na 17. listopadu. V naší republice ho ale z důvodu státního svátku slavíme o den dříve,” objasnil Žára.

Podle něj se na celém světě narodí za rok asi 15 milionů dětí předčasně. Je to zhruba každé desáté dítě. “V České republice je to přes 9000 dětí ročně. Péče o ně se soustředí do 12 perinatologických center. Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno je součástí největšího z nich. Zajišťuje péči o nezralé děti narozené nejen v Brně, ale i v celém kraji,” informoval Žára.

Fakultní nemocnice Brno je největší porodnicí v České republice, ročně provede přes 6000 porodů, což je skoro polovina z celého kraje. Symbolickou barvou předčasně narozených dětí je purpurová. “Je to barva králů a statečných bojovníků, do které se zahalí významné historické památky po celém světě. Hrad Špilberk bude nasvícený od pátečních 17:00 do sobotních 02:00,” dodal Žára.

Kromě toho se v Knihovně Jiřího Mahena uskuteční od pondělí do 7. prosince výstava nazvaná Křehčí bojovníci. “Fotografie BADU ateliéru představí mnohdy nelehký boj o život předčasně narozených dětí během jejich hospitalizace na neonatologickém oddělení,” dodal Žára.

hor gcm