Rozhovor s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem: Chřipka není banální viróza,…

Praha, 5.11.2018

Je onemocnění chřipkou vážné a projevuje se u všech stejně? Existuje nějaká spolehlivá forma prevence? To se dozvíte z rozhovoru s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS, který se stal odborným garantem kampaně „Přežil jsem chřipku“ probíhající pod záštitou Rady seniorů ČR. Jejím cílem je informovat ohroženou skupinu seniorů o rizicích této nemoci a důležitosti očkování proti ní.

1. Lze chřipku považovat za vážné onemocnění?

Chřipka rozhodně není jen banální viróza, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Vyčerpává organizmus, oslabuje lokálně i celkově imunitní systém, vede k dekompenzaci jiných již předtím existujících nemocí, ale i sama o sobě způsobuje dlouhodobé až doživotní problémy. Počet úmrtí na toto onemocnění je v ČR každoročně násobně vyšší než počet obětí dopravních nehod.

2. Kdy se chřipka vyskytuje nejčastěji?

Chřipková sezóna formálně začíná ve 40. kalendářním týdnu, významný nárůst nakažených však obvykle pozorujeme mezi prosincem a únorem. Po prvním vrcholu epidemie se v některých letech objevuje koncem zimního období ještě druhý.  

3. Projevuje se chřipka u všech stejně?

Základními příznaky jsou horečka, velká únava, bolest hlavy, svalů a kašel, ty jsou podobné u všech. U rizikových skupin populace, hlavně u chronicky nemocných a starších osob, pacientů s oslabenou imunitou, těhotných žen, obézních lidí a nejmenších dětí může dojít k těžkému zápalu plic nebo jiným komplikacím.

4. Existuje v případě tohoto onemocnění nějaká možnost prevence?

Každý z nás by měl dlouhodobě pracovat na posilování své imunity správnou životosprávou s dostatečným příjmem vitamínů, aktivním pohybem, pravidelným cvičením, případně i otužováním. V rizikové sezóně je důležité dbát na hygienu rukou a na vrcholu epidemie se vyhýbat přelidněným prostorům. To všechno jsou však jen nespecifická opatření. Jedinou specifickou ochranu před konkrétním virovým původcem nám poskytne včasné preventivní očkování. Doporučuji využít novou možnost protekce jedním vpichem až proti čtyřem typům viru chřipky, kterou poskytují moderní tetravalentní vakcíny.

5. U koho je očkování proti chřipce zásadní?

Především u již zmíněných rizikových skupin populace. Osoby 65leté a starší, stejně jako pacienti léčení kvůli závažné chronické nemoci srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, cukrovce, s odstraněnou slezinou nebo po transplantaci krvetvorných buněk mají nárok na očkování proti chřipce zdarma.

6. Jaká je míra účinnosti očkování proti chřipce?

Míra účinnosti záleží zejména na výkonnosti vlastního imunitního systému. V rámci vakcinace do těla podáme antigeny a tělo si tvoří vlastní protilátky. Pokud je výkonnost imunitního systému nižší, vytvoří se jich méně. I tak to však má velký smysl, očkování totiž zmírní průběh nemoci, sníží pravděpodobnost hospitalizace a významně klesne také riziko úmrtí.  

7. Jaký je váš názor na možnost zařadit očkování proti chřipce mezi ta povinná?

Obecně není princip povinnosti u očkování blízký asi nikomu. Bylo by mnohem lepší, kdyby si všichni přínos specifické ochrany svého zdraví uvědomovali sami a dobrovolně, jako je tomu v mnoha jiných vyspělých zemích. Každoroční epidemie způsobují obrovské finanční škody, nejhorší jsou však zbytečné ztráty na lidských životech. Kde by ale povinnost být mohla, je u zdravotníků, kteří jsou v kontaktu s pacienty. Samozřejmě jen u těch, kteří by neměli zdravotní kontraindikaci. V prestižních zdravotnických institucích ve světě tomu tak je a v našich centrech očkování a cestovní medicíny je očkování proti chřipce rovněž povinné pro všechny lékaře i sestry. Zdravotníci by měli jít ostatním příkladem. Navíc jinak mohou své rizikové pacienty nakazit a ohrozit na životě.

8. Někteří lidé tvrdí, že očkování proti chřipce je kontraproduktivní, protože po vakcinaci zaznamenali vyšší míru onemocnění. Co je na tom pravdy?

To pravda rozhodně není, z medicínské stránky to nemá žádné opodstatnění. Pokud se někdo nechá očkovat pozdě, již v době probíhající epidemie, nemusí se nemoci vyhnout. Vyšší míra onemocnění či zhoršení průběhu po vakcinaci jsou však nonsens. Je tomu přesně naopak.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS

• specializace v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocničních nákaz, cestovní a tropické medicíny
• spolupracovník Královské lékařské akademie Velké Británie a Severního Irska
• vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě
• člen atestační komise a předseda komise pro státní rigorózní zkoušky
• předseda lékařské rady center očkování a cestovní medicíny
• předseda Koalice pro podporu očkování

Praktici budou mít více povinností – proberou to ve…

Praha, 5. 11. 2018 (SVL ČLS JEP) – Jak správně pečovat o vyléčené onkologické pacienty? Jak dostat mladé lékaře na venkov? Tyto otázky se pokusí zodpovědět 1 500 lékařů na XXXVII. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje tuto středu v Hotelu Thermal v Karlových Varech.

„Od nového roku přibude praktickým lékařům řada nových povinností a výkonů. Budou se například starat o pacienty, kteří po vyléčení přecházejí z rukou onkologů do naší péče. Tato dohoda specialistů s praktickými lékaři o rozdělení kompetencí je první vlaštovkou reformy primární péče, kdy praktici dostávají více pravomocí i v jiných terapeutických oblastech,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL. Osobně představit Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro vybraná onkologická onemocnění přijede předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA.

Lékaři se také budou bavit o neradostné situaci na venkově, který se potýká s akutním nedostatkem praktických lékařů. Nejvíce chybí lékaři na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a ve Zlínském kraji. „V místech, jako je Vysočina, nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit neschopenku nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání, nemají za kým jít. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci systémově, nejen lokálně, řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Právě on je společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou iniciátorem dotazníkového šetření mezi lékaři v předatestační přípravě o tom, co by je na venkov zlákalo. Dotazník ukázal, že až 77 % lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práci pro jejich partnera nebo partnerku, 67 % respondentů by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a vybavení ordinace, pro 63 % lékařů je důležitá podpora bydlení a 57 % lékařů motivuje dotace z Ministerstva zdravotnictví. „Překvapilo nás také, že 80 % lékařů má pocit, že nedostalo dost informací o venkovském lékařství při studiu a 70 % dotázaných by uvítalo stáž na venkově,“ doplňuje MUDr. Halata. Proto se zástupci SVL ČLS JEP a Mladých praktiků rozhodli spustit projekt „Go Rural“, jenž nabídne lékařům v předatestační přípravě stáže ve venkovských praxích. „Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci vrací,” vysvětluje MUDr. Halata. Praktici spustí projekt bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou lékaři ve venkovských praxích, kteří k sobě stážistu vezmou na zkušenou.

Situaci by mohlo také zlepšit zavedení tzv. sdružených praxí, které se odklání od tradičního modelu 1 lékař 1 sestra a uplatňuje především ve vzdálených místech model, kdy lékaři spolupracují s více zdravotními sestrami a ostatním nelékařským zdravotním personálem.

Podle doc. Býmy čeká praktické lékaře v blízké budoucnosti řada radikálních změn, získají větší pravomoci v péči o pacienty s chronickými onemocněními, do roku 2019 budou přímo v ordinacích v rámci uvolnění preskripce předepisovat o 50 léčivých přípravků více, než tomu bylo doposud. „Řešit musíme i generační obměnu praktických lékařů. Je nutné, aby se ročně atestovalo přibližně 180 nových praktických lékařů, a to včetně těch, co se rekvalifikují z jiné specializace,“ vysvětluje doc. Býma.

Kromě ožehavých témat a odborných přednášek čekají účastníky kongresu i praktické workshopy, kde si například kvůli včasnému záchytu chronické obstrukční plicní nemoci vyzkouší vyšetřit plíce s pomocí spirometrie.

Kongres začíná ve středu 7. a končí v sobotu 10. 11.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně. Více informací na www.svl.cz.

Sjezd delegátů České lékárnické komory vyzval ministra zdravotnictví ke…

Praha, 5. listopadu 2018 (ČLnK) – Sjezd České lékárnické komory vyjádřil znepokojení nad neočekávanou neúčastí ministra zdravotnictví na sjezdu ČLnK. Ministr zdravotnictví tím promarnil příležitost seznámit se s potížemi, s nimiž se lékárníci každý den při výkonu svého povolání musí vyrovnávat. Sjezd delegátů proto uložil představenstvu a prezidentovi ČLnK, aby i nadále s ministrem zdravotnictví řešili problémy lékárenského stavu a pozvali jej na nejbližší jednání představenstva ČLnK k obnovení konstruktivní spolupráce. Z důvodu přetrvávající krizové situace v lékárenství v České republice nebyl sjezd ukončen, jeho delegáti se tak v případě potřeby mohou kdykoli opět rychle sejít.

Ve dnech 2.-3. listopadu 2018 proběhl v Benešově XXVIII. sjezd delegátů České lékárnické komory. Jeho účastníci se shodli na prioritách, které je nutné pro zachování dostupné a kvalitní lékárenské péče urychleně řešit a promítnout do legislativy.

„Sjezd ve svém usnesení vyzval ministra zdravotnictví, aby inicioval vznik pracovní skupiny pro lékárenskou péči za účasti ČLnK, aby byl co nejdříve předložen k posouzení návrh Cenového předpisu MZd, který bude pro lékárny platit od 1. 1. 2019, a aby bylo zajištěno financování nových administrativních povinností lékáren spojených se spuštěním systému ověřování léčiv vyplývajících z “protipadělkové” legislativy,“ vysvětluje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Sjezd odmítá tzv. emergenční model dodávek léků do lékáren

Delegáti sjezdu ČLnK také znovu odmítli záměr Ministerstva zdravotnictví zavést tzv. emergenční model dodávek léků do lékáren, který by vážně narušoval poskytování lékárenské péče a ve skutečnosti by nezajistil potřebnou dostupnost léčiv pro pacienty ve všech lékárnách

Sjezd vyzval zdravotní pojišťovny k řešení neúnosné situace

Sjezd ve svém usnesení vyzval zdravotní pojišťovny k bezprostřednímu pokračování v jednání k tématu Fondu na podporu jedinečných lékáren, jehož vznik vyplývá ze závěrů Dohodovacího řízení. Vzhledem k neaktuálnímu seznamu pojištěnců vyzval sjezd zdravotní pojišťovny k vyřešení jednoznačné identifikace příslušnosti jejich pojištěnců. Delegáti dále ve svém usnesení vyzývají pojišťovny k jednání o hlubším zapojení lékárníků do odborných činností v oblasti prevence a zdravého životního stylu.

Sjezd považuje protipadělkovou směrnici za nesmyslnou a žádá o zrušení sankčních ustanovení vůči lékárnám

Delegáti sjezdu považují protipadělkovou směrnici za nesmyslnou a s ohledem na zpoždění v implementaci Nařízení požadují, aby představenstvo ČLnK iniciovalo zrušení sankčních ustanovení vůči lékárnám.

„Česká lékárnická komora také dokončuje návrhy legislativních změn, které zajistí stejné a co nejnižší doplatky na léky, spravedlivé odměňování lékárenské péče a pravidla vzniku nových lékáren. Ministerstvo zdravotnictví je s nimi již z části seznámeno,“ uzavírá PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Jak efektivně zatočit s chřipkou?

Praha, 5.11.2018 (Zentiva) – Chřipka každoročně nakazí 10 až 20 % světové populace všech věkových skupin. Stojí za řadou pracovních neschopností, ekonomických ztrát, lékařských vyšetření, hospitalizací i úmrtí. Přesto její nebezpečí mnoho lidí stále bagatelizuje. Statistiky však hovoří jasně – chřipka je závažné infekční onemocnění, které není radno podceňovat, a v případě nakažení je nutné jej ihned začít léčit.

Chřipka je virového původu, její sezóna každoročně vrcholí v zimních měsících roku. Laická veřejnost si často chybně myslí, že chřipka zasahuje pouze dýchací ústrojí – to je však pro virus pouze vstupní bránou. Nemoc ve skutečnosti zasahuje téměř všechny orgány a systémy lidského těla. V České republice onemocní chřipkou statisíce obyvatel ročně, až 2 000 pacientů v souvislosti s chřipkou umírá. Celosvětově má na svědomí daleko více obětí než například onemocnění AIDS. Podceňovat ji tedy rozhodně není na místě.

Chřipka propuká náhle, provází ji rychlý nástup horečky (38–40 °C), v úvodu i zimnice s třesavkou. Pacient trpí bolestí hlavy, zad, svalů a kloubů, objevuje se také pocit ucpaného nosu, celková schvácenost a rovněž suchý a dráždivý kašel, který se postupně proměňuje v kašel produktivní. Obvyklá je i celková únava a nechutenství. „Pokud nedochází ke komplikacím, tak teplota většinou klesá po 3 až 5 dnech, příznaky zmizí do 7 až 10 dnů, nicméně celková únava a snížená fyzická výkonnost mohou někdy přetrvávat další 2 až 3 týdny. Nekomplikovaný průběh chřipky ovlivňuje správná a okamžitá léčba, která spočívá v dodržování tělesného a duševního klidu nejlépe na lůžku, dostatečném přívodu tekutin a tlumení příznaků nemoci, především snižování horečky,“ říká praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

Vhodné jsou zejména přípravky s obsahem léčivé látky paracetamol. Provází-li onemocnění horečka s bolestmi hlavy a pohybového ústrojí, sáhněte např. po klasických tabletách Paralen 500, které jsou určeny přesně proti těmto příznakům. Užívat ho mohou dospělí, dospívající, děti od 6 let věku a po poradě s lékařem krátkodobě i těhotné a kojící ženy. V případě, že vás trápí navíc pocit ucpaného nosu, můžete místo něj zvolit Paralen Grip horký nápoj. Je dvousložkový, což znamená, že kromě paracetamolu obsahuje ještě fenylefrin-hydrochlorid, který uvolňuje ucpaný nos a vedlejší nosní dutiny a tím usnadňuje dýchání. Tento lék je určený dospělým osobám a dospívajícím a je dostupný ve čtyřech příchutích – citrón nebo echinacea a šípky (pro pacienty od 15 let), resp. třešeň nebo pomeranč a zázvor (pro pacienty od 12 let). Současně s podáváním léků je třeba přijímat dostatečné množství tekutin, konzumovat lehká jídla a zvýšit příjem vitaminu C.

Ačkoliv se chřipka nejintenzivněji objevuje v zimě, je dobré se preventivně chránit v průběhu celého roku. Tedy myslet na správnou životosprávu, pohybovat se venku na čerstvém vzduchu, otužovat se, saunovat, pravidelně sportovat, dostatečně spát a vyhýbat se stresu. Specifickou prevencí chřipky je očkování.

PARALEN® 500 je volně prodejný lék k vnitřnímu užití. Obsahuje paracetamol. Nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za balení 12 tablet je 26,90 Kč, resp. 39,90 Kč za balení 24 tablet.

PARALEN GRIP® horký nápoj citrón 650 mg/10 mg, PARALEN GRIP® horký nápoj třešeň 650 mg/10 mg, PARALEN GRIP® horký nápoj pomeranč a zázvor 500 mg/10 mg, PARALEN GRIP® horký nápoj echinacea a šípky 500 mg/10 mg jsou volně prodejné léky k vnitřnímu užití. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za balení 12 sáčků v lékárně je 169,90 Kč.

Zdroje:

1. Vyhnánková L.: Chřipka a nachlazení – prevence a léčba. Praktické lékárenství 2014; 10(1): 16–19. Dostupné z: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2014/01/04.pdf

2. Chlíbek R.: Chřipka, novinky v diagnostice, léčbě a prevenci. Medicína Pro Praxi 2006; 1: 20–22. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/01/05.pdf

3. Beran J.: Chřipka – očkování je základem prevence. Klinická Farmakologie a Farmacie 2010; 24(1): 25–28 https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2010/01/05.pdf

4. Ministerstvo zdravotnictví ČR: Chřipka. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/chripka_4664_2073_5.html

5. Mudruňková D.: Choroby z nachlazení a chřipka. Practicus – příloha pro pacienty. Dostupné z: http://www.mudrklima.cz/chripka%20a%20nachlazeni.pdf

6. SPC přípravku PARALEN 500, datum revize textu 4. 4. 2018

7. PIL přípravku PARALEN 500, datum revize textu 4. 4. 2018

8. SPC přípravku PARALEN GRIP horký nápoj citrón, datum revize textu 2. 5. 2018

9. PIL přípravku PARALEN GRIP horký nápoj citrón, datum revize textu 2. 5. 2018

OECD doporučuje českému zdravotnictví zaměřit se na efektivitu

Praha 5. listopadu (ČTK) – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje českému zdravotnictví zaměřit se na efektivitu péče. Stárnutí populace podle ní nevyhnutelně povede k růstu výdajů na péči. Novinářům to dnes řekl vedoucí pracoviště pro ČR z ekonomického odboru OECD Falilou Fall. OECD vydává hospodářský přehled pro danou zemi každé dva roky, letos poprvé má samostatnou kapitolu o zdravotnictví.

“Zpráva dává doporučení, aby české zdravotnictví bylo finančně udržitelné,” řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Některá doporučení zveřejněná letos v červenci, už ministerstvo podle něj zavádí.

Fall uvedl, že jedna z hlavních výzev je stárnutí populace. “V současné době spotřebovávají senioři 45 procent výdajů na zdravotnictví. Pokud v této oblasti nic nepodnikneme, může to stoupnout až na 75 procent,” vysvětlil. Do roku 2050 podle něj podíl osob na 65 stoupne z 18 na 30 procent.

Podle ministra Vojtěcha bude ve stárnoucí populaci stále víc lidí potřebovat následnou a dlouhodobou péči. “Musíme zajistit dostatečný počet lůžek a posilovat komunitní a domácí péči,” dodal. Právě domácí péče může podle něj být klíčem k péči o dlouhodobě nemocné.

Úsporu by mohla přinést také reforma péče praktických lékařů, kteří by nově měli mít větší podíl na péči o chronické pacienty. Neefektivity jako jsou například duplicitní vyšetření by podle Vojtěch mohlo odstranit i sdílení zdravotních záznamů mezi lékaři.

Možnost pro zlepšení je podle OECD také v oblasti řízení nemocnic nebo rozdílnost kvality a dostupnosti péče v jednotlivých regionech. Navrhuje také zvýšit daň na tabák a alkohol. Nové finanční zdroje lze podle Falla hledat jak ve státním rozpočtu, protože ČR vydává na zdravotnictví méně než okolní země, tak v oblasti spoluúčasti i vyššího zdravotního pojištění. Kterou cestou jít je podle něj na místní vládě.

Organizace podle ministra také doporučuje posílit roli zdravotních pojišťoven při vyjednávání o úhradách péče nebo cílit na její hrazení za výkony, nikoliv paušálně. Posílit by Česko mělo také roli praktických lékařů v péči o pacienty, především chronické, posílit financování lékařských fakult a zaměřit se na prevenci. Všechna tato doporučení podle Vojtěcha ministerstvo už zavádí nebo chystá.

OECD má 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje. Členství stojí podle českého velvyslance pro OECD Petra Gandaloviče 55 milionů korun ročně. “OECD shromažďuje data a porovnává takovým způsobem, abychom věděli jak se věci dělají jinde. Nemusíme tak vymýšlet to, co už někde jinde vymyšlené bylo,” dodal.

van mal

Lékaři při plastické operaci břicha dívky poprvé použili endoskop

Olomouc 5. listopadu (ČTK) – Jako první v České republice využili plastičtí chirurgové z Fakultní nemocnice Olomouc při složité břišní operaci devítileté dívky endoskop, pomocí kterého si během zákroku zobrazili dutiny vytvořené v podkoží. Děvče ze Šumperska se potýkalo s následky vrozené vady stěny břišní, které se projevovaly špatně tvarovaným pupkem a dalšími zdravotními problémy. Lékařům se podařilo vadu v oblasti břicha odstranit, snížili díky tomu riziko vážných komplikací v budoucnu.

“Helenka trpěla od narození gastroschizou, tedy defektem a špatnou formací pupku, který byl široký zhruba pět centimetrů. Měla také oslabenou diastázu, příliš rozestoupené břišní svaly. Když k nám před časem přišla, měla i menší břišní kýlu,” uvedl primář oddělení plastické chirurgie FN Olomouc Bohumil Zálešák. Bez operace by dívce v budoucnu hrozily velké zdravotní potíže.

Místo tradičního chirurgického postupu se lékaři z FN Olomouc rozhodli pomoci dívce novou a v Čechách zatím neprovedenou metodou založenou na využití endoskopu. “Chtěli jsme dosáhnout co nejlepšího výsledku, a to nejen z hlediska řešení zdravotních potíží, ale taky po stránce estetické. Postaru bychom si totiž museli vytvořit rozsáhlý chirurgický přístup velkou, až deset centimetrů dlouhou jizvou v podbřišku, což je mnohem větší zátěž pro pacienta. Došlo by také k větším krevním ztrátám,” uvedl Zálešák.

Díky endoskopu měl lékař výborný přehled o operačním poli. “Endoskop se používá pro zobrazení vnitřních dutin, v tomto případě byl použit pro vytvoření dutiny v podkoží a opravě stěny břišní. Na rozdíl od chirurgů, kteří používají endoskop uvnitř dutiny břišní, my do dutiny břišní nepronikáme, ale operujeme v podkožní dutině, kterou si musíme vytvořit. Společné je to, že endoskop nám umožní operovat

Po 20 letech se stále čeká na průlom ve…

Washington/Praha 4. listopadu (ČTK) – Lidské embryonální kmenové buňky jsou unikátní v tom, že se mohou vyvinout v jakýkoli buněčný typ přítomný v dospělém lidském těle. Díky tomu jsou potenciálně dobře využitelné pro léčebné účely u řady nemocí, například cukrovky, slepoty nebo Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Lidské embryonální kmenové buňky představují v posledních desetiletích nástroj pro výzkum mnoha zdravotních poruch. Pokusy o léčbu chorob však zatím váznou na tom, že vědci neumějí z embryonálních kmenových buněk vypěstovat plnohodnotné léčebné buňky. Před 20 lety, 6. listopadu 1998, se podařilo americkým vědcům pod vedením Jamese Thomsona na Wisconsinské univerzitě poprvé v historii vytvořit embryonální kmenové buňky člověka.

Většina buněk lidského embrya se promění v placentu a plodové obaly, které chrání vyvíjející se zárodek. Asi třetina buněk je ale předurčena k vývoji v budoucího člověka, v jakýkoli z asi 230 typů buněk dospělého lidského těla. To vědce dlouho fascinovalo, až přišel průlom Jamese Thomsona. Ten potřeboval tři roky, aby mohl před 20 lety ohlásit světu, že proměnil buňky odebrané z lidského embrya na univerzální buněčnou “surovinu”, kterou je možné přetvářet na různé typy buněk člověka.

Na jedné straně tehdy zavládlo nadšení zejména stran možného vývoje nových léčebných metod, z druhé strany ale zaznívaly ostré odsudky – především z římskokatolické církve, která tvorbu embryonálních kmenových buněk ostře odmítá. Kritici totiž považují tento výzkum za ničení budoucího života, protože při něm umírají lidská embrya.

Různé jsou i přístupy legislativy ve světě. V mnoha zemích jsou tvorba a výzkum lidských embryonálních kmenových buněk povoleny za podmínek stanovených zákonem. K těmto zemím patří i ČR.

Ostatně čeští vědci byli třetí na světě, kteří zvládli Thomsonův postup. V roce 2003 získali čeští biologové Petr Dvořák a Aleš Hampl, pracující tehdy na Mendelově univerzitě v Brně, kmenové buňky z několikadenních lidských zárodků.

Nasazení lidských embryonálních kmenových buněk k léčbě se – nehledě na řadu etických problémů – stále staví do cesty problém s tolerováním těchto buněk imunitním systémem příjemce či s možným nekontrolovaným růstem podaných kmenových buněk.

Řešení se zdálo být takzvané terapeutické klonování. Při něm je lidské embryo vytvořeno v laboratoři vnesením jádra pacientovy buňky do lidského vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace. Vzniklé embryo a z něj vytvořené embryonální kmenové buňky pak nesou dědičnou informaci pacienta.

Tento postup byl ale v roce 2004 zastaven skandálem kolem jihokorejského týmu na čele s profesorem U Sok-hwangem. Podle závěrů vyšetřovací komise Soulské národní univerzity z ledna 2006 tento vědecký tým podvrhl dokumentaci o klonování lidského embrya a výzkumu kmenových buněk. Pro výzkum to znamenalo těžkou ránu. Nástrahy terapeutického klonování pak zvládl až v roce 2013 ruský biolog Šukrat Mitalipov, působící ve Spojených státech na Oregonské univerzitě.

Další nadějí se zdají být i indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), které byly představeny v roce 2007 japonským vědcem Šinjou Jamanakou. Buňky pacientů se dokážou proměnit v univerzální buněčnou surovinu pro výrobu jakéhokoli typu léčebných buněk tím, že v buňkách uvede do činnosti čtveřici pečlivě vybraných genů. V roce 2012 za to Jamanaka dostal Nobelovu cenu za lékařství.

Buňky iPSC jsou někdy označovány za budoucnost medicíny. Nehrozí u nich riziko odmítnutí, lze se snadno “přeprogramovat” a jejich tvorba se nepotýká s takovými etickými problémy, jako embryonální kmenové buňky. Ostatně již v září 2014 transplantovali japonští lékaři jako první na světě pacientce část sítnice vytvořenou z jejích vlastních tělesných buněk. Jednalo se o první operaci za použití buněk iPSC.

Navíc technologie přípravy buněk iPSC se podle přednosty Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petra Dvořáka “propojila s technologií přesné editace genomu, tzv. CRISPR/Cas9, a nabídla tak medicíně téměř dokonalé modely genetických onemocnění”. Podle Dvořáka je tedy pravděpodobné, že “bude bariéra širokého preklinického a klinického využívání buněk iPSC brzy prolomena a změní medicínu”.

Lidské embryonální kmenové buňky nicméně stále představují podle biologa a profesora České zemědělské univerzity Jaroslava Petra “kámen mudrců medicíny” a nenahraditelný nástroj pro výzkum mnoha zdravotních poruch. Již začaly první zkoušky léčení Parkinsonovy choroby, ve stadiu příprav je i léčba cukrovky prvního typu. A testuje se léčba oční sítnice poškozené takzvanou makulární degenerací. Letošní studie kalifornských lékařů například uvedla, že rok poté, co vnesli do nemocné sítnice pacientů “záplatu” vypěstovanou z embryonálních kmenových buněk, se dvěma nemocným postupně zlepšil zrak natolik, že jsou opět schopni číst.

Robert Míka

Le Figaro: O naší hmotnosti rozhoduje náš mozek

Paříž 4. listopadu (ČTK/Le Figaro) – Mnohokrát bylo prokázáno, že odtučňovací diety jen zřídka dlouhodobě zabírají a že jejich vedlejší účinky jsou na pováženou. Člověk sám nerozhoduje o tom, kolik bude vážit, diety jsou odsouzeny k neúspěchu a ke zlepšení zdravotního stavu je třeba denně vyvíjet fyzickou aktivitu, píše francouzský deník Le Figaro.

Stejně jako tělo potřebuje určitý počet hodin spánku, tak i mozek má zafixovanou určitou váhu a snaží se ji udržet. Ideální váha není ta, kterou si jednotlivec sám stanoví, ale ta, o níž rozhoduje mozek na základě genetické výbavy a životních zkušeností. Tento regulační systém je umístěn v hypothalamu, části mozku zapojené do četných funkcí, jako je termoregulace, kontrola cirkadiánního rytmu či pocitu hladu. Dostává různé signály vztahující se k zásobě tuků, obsahu cukru v krvi a přísunu potravin a reaguje na chuť k jídlu či metabolismus, to znamená energii spotřebovávanou organismem, aby mohl fungovat a udržovat stabilní tělesnou hmotnost.

Tato hmotnost se pohybuje v rozmezí asi pěti kilogramů. Osoby, které vyvíjejí tělesnou aktivitu, mají tendenci vážit méně než osoby, které vedou sedavý způsob života. Tato váha může během života stoupat. U člověka, který ztloustne a má několik let nadváhu, považuje mozek tuto novou váhu za ideální. “Pro mozek neexistuje nadváha, ale stabilní váha, kterou si brání,” vysvětluje americká neurobioložka Sandra Aamodtová.

Bohužel opak nefunguje a žádná dieta na světě nedovolí překročit tento práh. Tato skutečnost jistě nemálo lidí deprimuje. Je velmi málo pravděpodobné trvale zhubnout. S časem je znovunabytí shozených kilogramů téměř nevyhnutelné. Ukazují to všechny studie.

Abychom zjistili tuto pro mozek ideální váhu, je třeba jíst pouze pokud máme hlad a při prvních příznacích sytosti s jídlem přestat. Do zhruba šesti měsíců se váha stabilizuje na hodnotu pro mozek ideální. A nezáleží vůbec na indexu tělesné hmotnosti (BMI), který obvykle umožňuje lidi třídit do váhových kategorií. “BMI je vypočítán pro populaci, ale neodráží cílovou váhu, která je každému jednotlivci vlastní,” říká Sandra Aamodtová. Mnozí lidé, kteří mají podle BMI nadváhu, mají ve skutečnosti hmotnost, jakou jim přikazuje jejich mozek. A marně se budou snažit zhubnout.

Patnáct dlouhodobých studií zahrnujících osoby držící dietu ukázalo, že u těchto lidí je větší riziko, že budou obézní, než u těch, kteří dietu nedrží.

Diety jsou odsouzeny k nezdaru. V roce 2012 byla realizována studie na 4000 dvojčatech ve věku od šestnácti do pětadvaceti let, která ukázala, že odtučňovací kúra násobí riziko znovunabytí kilogramů u mužů dvakrát a u žen třikrát.

Tento jev lze zřejmě vysvětlit reakcí mozku, který dává tělu pokyn k vytváření zásob pro případ nového období sníženého příjmu potravy, ale také trvalou změnou metabolismu vyvolanou dietou. Tělo vydává během diety méně kalorií, aby šetřilo své zdroje, a v tom pokračuje i tehdy, kdy člověk začne normálně jíst, a pokračuje v tom, dokud tělo nezíská svou normální váhu.

I když má člověk dojem, že má nadváhu, ale jí normálně, nebude mít z diety užitek pro své zdraví. Jediným řešením, jak zůstat na své ideální váze, je denně cvičit a jíst jen v případě hladu. Zpočátku to vyžaduje velkou pozornost a úsilí, protože žijeme ve společnosti, která má tendenci se stále přejídat. Jakmile si na nový styl zvykneme, váha se přirozeně upraví. Nakonec nemusíme počítat kalorie a myslet neustále na jídlo. Tím získáme více času, abychom se mohli věnovat jiným aktivitám.

pel mka

Některé lékařské fakulty chystají změny v přijímání studentů

Praha 3. listopadu (ČTK) – Některé lékařské fakulty v příštím školním roce změní způsob přijímání nových studentů. V souvislosti se záměrem vlády navýšit počet mediků o 15 procent tak chtějí zajistit, aby se na školy dostávali i nadále co nejkvalitnější uchazeči. Fakulty zároveň nyní připravují personální i organizační opatření pro vyšší počet posluchačů. Vyplynulo to z odpovědí zástupců lékařských fakult, které oslovila ČTK. To, zda absolventi medicíny zůstanou v ČR, bude podle nich záviset dál na tom, jaké v Česku budou mít podmínky pro práci.

Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu. Se zvýšením počtu studentů o 15 procent počítá plán, který schválila vláda. Fakulty by tak měly dostat příští rok o 700 milionů korun navíc. Akční plán má trvat 11 let a počítá s rozdělením celkem 6,8 miliardy korun.

Například 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy připravila v reakci na plánovaný růst počtu studentů řadu náborových novinek. “Pro příští akademický rok je jednou z novinek zvýšení bonifikace za matematiku z 20 na 30 bodů. Další je bonifikace za úspěchy ve znalostních olympiádách z předmětů, které jsou základem pro přijímací řízení (chemie, fyzika, biologie,” uvedla mluvčí fakulty Petra Klusáková.

Na lékařské fakultě v Plzni budou muset od příštího roku všichni uchazeči podstoupit znalostní testy, jejichž výsledky budou jediným kritériem pro přijetí ke studiu. Poprvé tak studenti nebudou přijímáni jen na základě výsledků středoškolských vysvědčení, tedy bez přijímacích zkoušek, uvedla Barbora Černíková z oddělení vnější komunikace. Fakulta se podle ní snaží také o zvýšení atraktivity studia založením Juniorské fakulty pro nadané středoškoláky, která začne fungovat 15. prosince. Zájemci se do ní mohou přihlásit na webu www.lfp.cuni.cz.

Určité změny v přijímacím řízení potvrdila i asistentka děkana 2. lékařské fakulty UK Marie Hejlová. “Chystáme pro uchazeče i příjemné překvapení, které pochopitelně nemůžeme prozradit,” napsala ČTK. Fakulta se nechystá navyšovat počet studentů v kruhu, ale hodlá zvýšit počet studijních kruhů. Podle Hejlové tak chce zachovat příznivý poměr studentů na jednoho pedagoga i interaktivní charakter výuky.

Žádné změny v přijímacím řízení podle zjištění ČTK nepřipravují lékařské fakulty v Olomouci a v Hradci Králové. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, fakulta Ostravské univerzity a 3. lékařská fakulta UK na dotaz ČTK neodpověděly.

Zástupci fakult se shodují, že odchodu absolventů do zahraničí může zabránit hlavně vytvoření vhodných podmínek pro práci lékařů v České republice. “Nejsou to jen podmínky ekonomické, ale také například stabilizace specializačního vzdělávání. Všechny tyto změny však závisí na rozhodnutí vlády, Parlamentu a resortních ministerstev, nikoliv lékařských fakult,” řekl proděkan LF v Hradci Králové Jiří Petera.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

ptd jw

Corriere della Sera o sexuální anorexii

Řím 3. listopadu (ČTK/Corriere della Sera) – Zájem o sex je přirozený, nicméně jsou lidé, kteří o něj mají jen malý zájem, nebo je jim zcela lhostejný. Věnoval se tomu nedávno i španělský list El País, neboť Španělsko právě diskutuje o takzvané sexuální anorexii, o formě úplného či téměř úplného odmítání sexu, za níž mohou stát velmi rozmanité důvody, píše italský deník Corriere della Sera.

Psycholožka Emma Ribasová, expertka na manželskou psychoterapii, uvádí jako možné příčiny nezájmu o sex nedostatek sebeúcty či konfliktní situaci mezi partnery. Jsou však problémy, které mohou mít hlubší kořeny, jako je to, že člověk v minulosti zažil sexuální násilí.

V úvahu rovněž připadá role velmi přísné výchovy, která může vytvořit o sexu představu jako o potenciálně nebezpečné aktivitě místo toho, aby ho představovala jako přirozené vyvrcholení lidského citu a lásky a jako nástroj reprodukce. Stejně jako mentální anorexie může vést k odmítání jídla, tak i sexuální anorexie může vést nejen ke ztrátě významné příležitosti k radosti, ale také ke ztrátě partnera a podstatné součásti vlastní existence.

Odmítání sexuality může nabývat různých podob a jeho klasifikace je problematická. Například DSM 5, poslední verze Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace, bible psychiatrů, sice nezmiňuje termín sexuální anorexie, ale označuje to za poruchu nazvanou sexuální averze a definovanou jako přetrvávající či příležitostný odpor vůči všem nebo téměř všem sexuálním kontaktům.

Výzkum zahrnující více než 4000 osob, především žen, ukázal, že tento druh problémů existuje a je častý.

Profesorka Charmaine Borgová z Groningenské univerzity v Nizozemsku uvádí, že více než 30 procent dotázaných účastníků této studie mělo zkušenost z vlastního života s momenty odporu vůči sexu. Z těchto 30 procent asi čtyři procenta respondentů vykazovala symptomy, které odpovídají diagnóze poruchy označované jako sexuální averze: nedostatek zájmu k sexuálním aktivitám, chybějící erotické fantazie, chladná či odtažitá reakce na partnerovy pokusy o sexuální sblížení a malé nebo žádné sexuální uspokojení.

Jiná velká studie realizovaná ve Spojených státech, v jejímž rámci bylo dotazováno více než 30.000 žen, ukázala, že problémy se sexuální touhou, byť nikoli patologické, jsou častější u žen: 43 procent dotázaných žen uvedlo, že se ocitlo v situaci, kdy mělo jen nepatrný zájem o sex, a 22 procent odpovědělo, že pociťovalo různé formy stresu spojeného se sexem.

Podle sexuoložky Judith Viudesové z Centra psychoterapie a sexuologie ve španělské Valencii je možné překonat projevy sexuální anorexie s pomocí terapeuta, odborníka na kognitivní techniky, ale také tak, že se postižená osoba začne postupně vystavovat stimulům, z nichž má obavy. Léčba musí být komplexní a nesmí se zaměřovat jen na sexuální problémy, ale musí být orientována na vše, co s tím souvisí, jak je strach ze sblížení a tělesné blízkosti, pocit zranitelnosti. Jejím cílem musí být překonání strachu ze sexuality, ale především z mezilidských vztahů, které slouží k tomu, aby člověk mohl vést uspokojivý osobní život.

pel hej