Vitamín D je v prevenci osteoporózy zásadní. Pouze 1 % české…

Praha, 18. října 2018 (ČLnK) – Osteoporóza, neboli řídnutí kostí, je chronické, postupující onemocnění kostry. Charakterizované je úbytkem kostní hmoty a poruchami stavby kostí s následným zvýšením jejich křehkosti a vyšším rizikem zlomenin. Při příležitosti Světového dne proti osteoporóze (20. 10.) chce Česká lékárnická komora (ČLnK) upozornit na rizika tohoto nenápadného onemocnění a informovat veřejnost o možnostech prevence. Podle Státního zdravotního ústavu má totiž dostatek vitamínu D ze stravy pouze 1 % české populace, naprostá většina Čechů by tak měla prevenci osteoporózy aktivně řešit. Se správnou volbou vhodné formy vitamínu D nebo dalšími preventivními opatřeními proti vzniku osteoporózy pomůže lidem i jejich lékárník.

Osteoporóza je onemocnění, které bývá dlouhou dobu bezpříznakové nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech. Nezřídka se na něj přijde až s první zlomeninou. „Vyšší riziko osteoporózy mají hlavně ženy ve věku nad 50 let, osoby s nízkou tělesnou hmotností, malou fyzickou zátěží, kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu a lidé, kteří užívají dlouhodobě kortikoidy nebo lidé trpící některými onemocněními,“ vyjmenovává rizikové skupiny onemocnění PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Křehkým kostem zabrání vitamín D a pravidelný pohyb

Osteoporóze je samozřejmě vhodné předcházet vhodnou životosprávou. Nikoliv však při prvních projevech onemocnění, ale primárně již v dětském a pubertálním věku. „Prvním pravidlem je správné složení stravy s dostatkem vápníku, vitamínu D a ostatních důležitých prvků. Pro udržování zdravých a pevných kostí je podstatný také pravidelný tělesný pohyb, odpovídající zdravotnímu stavu. Ne vždy je nutné v rámci prevence užívat léky, často stačí pouze úprava životního stylu a stravování,“ popisuje preventivní opatření osteoporózy Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Češi mají vitamínu D málo. Jeho tvorba v kůži je pro nás nedostatečná

Vitamín D je důležitý pro vstřebání vápníku z potravy, případně z léčivých přípravků nebo doplňků stravy. Dále je velmi důležitý pro svaly a svalovou koordinaci, tím navíc snižuje riziko pádů a zlomenin kostí. Jeho nedostatek stojí nejen za vznikem osteoporózy ale souvisí také s nízkou obranyschopností organismu, který tak snadno podléhá infekcím. A právě vitamínu D má česká populace z mnoha důvodů málo. Vitamín D lze doplnit vhodnou stravou, ale podle Státního zdravotního ústavu má dostatek vitamínu D ze stravy pouze 1 % české populace. „Vitamín D se sice přirozeně tvoří v kůži a přestože k jeho denní dávce stačí pouze 15 minut pobytu na slunci, v podzimních a zimních měsících je tvorba vitamínu D v kůži v našich podmínkách nedostatečná. Příjem vitamínu D je tedy více než vhodné zvýšit, a to častější konzumací mořských ryb nebo jeho doplňováním léčivými přípravky či doplňky stravy. Se správnou volbou vhodné formy vitamínu D nebo dalšími preventivními opatřeními proti osteoporóze vám pomůže váš lékárník,“ říká k možnostem doplnění vitamínu D lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Jak na osteoporózu poradí i pacientský web lekarnickekapky.cz

Praktické rady k preventivním opatřením proti osteoporóze naleznete také na pacientském webu  www.lekarnickekapky.cz  v sekci „Světový den osteoporózy″. Web obsahuje například článek o menopauze a jejímu vlivu na osteoporózu, nebo článek o denzitometrii – vyšetřovací metodě zjišťující hustotu a obsah minerálů v kostní hmotě.

Osteoporóza ohrožuje hlavně starší osoby a ženy po menopauze. Důležitá je…

Praha, 18. října 2018 (SMOS ČLS JEP) – Osteoporóza je onemocnění, při kterém dochází k oslabení a snížení pevnosti kostí v důsledku úbytku kostní hmoty a poklesu její kvality a může vést ke zlomeninám. Ačkoli se týká všech osob zejména vyššího věku, nejrizikovější skupinu pro časný vznik osteoporózy tvoří ženy po menopauze z důvodu snížení hladiny hormonů v těle. Hlavním problémem tohoto onemocnění je nedostatečná prevence ze strany pacientů a mnohdy i lékařů. Je potřeba se na ni zaměřit už v mládí, kdy zdánlivě není třeba, a o to důsledněji na ni dbát ve vyšším věku.

Na vzniku osteoporózy se podílí celá řada vlivů. Základem je zejména nedostatek nebo špatné vstřebávání vápníku a vitamínu D, málo pohybu či neřesti jako kouření a pití alkoholu. Právě u žen v menopauze a pozdějším věku je ale podstatnou příčinou snížení hladiny estrogenu. „Ženské pohlavní hormony poskytují kostem ochranu, zpomalují totiž proces řídnutí kostí. Proto se nejčastěji osteoporóza projevuje u žen po menopauze, kdy o tuto ochranu přirozeně přijdou. Obvykle to bývá 5 až 8 let po klimakteriu. Vyšší počet případů postmenopauzální osteoporózy je bohužel evolučně logický. Za posledních 100 let se průměrné dožití prodloužilo o více než 20 let. Věk přechodu se ale nemění, a tak se jen prodlužuje doba života bez estrogenů,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vedle klimakteriálních změn ovlivňuje vznik osteoporózy u starších žen samotný věk a tělesná konstituce.

Zásadní faktory, které ovlivňují vznik osteoporózy

„S přibývajícím věkem se riziko onemocnění zvyšuje, každých 10 let života se zdvojnásobí. Věk je výrazným ‚rizikovým faktorem‘ a s prodlužující se délkou života stoupá pochopitelně i množství nemocných. Dalším rizikovým faktorem je genetická zátěž – výskyt osteoporózy u osob, jejichž rodiče či prarodiče utrpěli osteoporotickou zlomeninu, je výrazně vyšší. Častá je také osteoporóza sekundární, provázející jiná závažná onemocnění, jako poruchy vstřebávání vápníku, chronická zánětlivá onemocnění, revmatoidní artritida a mnohé další. I některé dlouhodobě podávané léky kostem neprospívají – příkladem je dlouhodobé užívání kortikoidů. Také stavba těla má na osteoporózu vliv. Hubenější ženy mívají i křehčí kosti s tendencí k lámavosti,“ uvádí prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., předseda SMOS ČLS JEP.

Faktory naznačující riziko osteoporózy u postmenopauzálních žen

• prokázaná atraumatická/nízkotraumatická zlomenina obratle, asymptomatická zlomenina obratle
• snížení tělesné výšky od 25 let o více než 3 cm
• zlomenina po 40. roce věku po neadekvátně malém traumatu (např. pád ze stoje nebo při chůzi)
• osteoporóza v rodinné anamnéze
• fyzická neaktivita
• BMI (Body Mass Index) menší než 19
• tělesná hmotnost proti stavu ve 25 letech nižší o více než 10 %
• věk nad 65 let (každých 10 let se zdvojnásobuje riziko osteoporózy)
• kouření
• alkohol

Oslabené kosti nemusí být v pokročilém věku samozřejmostí

Zádrhelem prevence onemocnění je jeho podceňování. Lidé mají často pocit, že osteoporóza je stav spojený se stárnutím, a proto ji považují za neškodnou a nevěnují jí velkou pozornost. Opak je ale pravdou. „V České republice postihuje osteoporóza 33 % žen ve věku nad 50 let a 47 % žen starších 70 let a často vede ke zlomeninám obratlů, kyčle nebo stehenní kosti. Důsledky těchto úrazů jsou opakované zlomeniny, v polovině případů závislost na pomoci druhých a ve 20 % dokonce smrt během prvního roku po prodělaných komplikacích,“ uvádí MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., vedoucí subkatedry geriatrie LF UK v HK, Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Odhalení choroby přitom není nijak složité, a pokud k němu dojde včas, dá se velmi dobře léčit. V tomto směru hraje důležitou roli informovanost pacientek, které by měly být na riziko upozorňovány v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa. Zejména ženám starším 50 let by měla být věnována větší pozornost. „Na onemocnění se obvykle často přijde, až když dojde ke zlomenině, protože se do té doby nijak zásadně neprojevuje. Bohužel i v tomto případě není vždy prováděna osteologická léčba, která by snížila riziko dalších zlomenin,“ dodává MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař.

Prevence musí být trvalá a stav svých kostí si můžete zjistit i sami

Při zvýšeném riziku onemocnění je prioritou absolvovat vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí podezření na osteoporózu. To by mělo být iniciováno ze strany lékaře, který na základě rizikových faktorů odhadne jeho důležitost. Informovaná pacientka si o něj ale může zažádat. „Pro zjištění rizika osteoporózy se využívá denzitometrické vyšetření. Jde o bezbolestné vyšetření, v rámci kterého se ověřuje hustota kostní tkáně a množství minerálů v těle pomocí slabého rentgenového záření. Nejčastěji se ke kontrole využívá bederní páteř a horní část stehenní kosti, pokud to z nějakého důvodu není možné, dají se hodnoty zjistit i z předloktí,“ vysvětluje prof. Vladimír Palička a dodává: „Každý člověk se ale může na své riziko osteoporotické zlomeniny „podívat“ sám. Na volně přístupné webové stránce (https://www.sheffield.ac.uk/FRAX/) lze nastavit český jazyk a vyhledat hodnocení pro ČR. Pak si každý zadá údaje, které zná a kalkulátor mu spočítá riziko zlomeniny v příštích deseti letech. Pokud je vysoké, je třeba se neprodleně poradit se svým lékařem, případně požádat o odeslání ke klinickému osteologovi,“ Pokud se denzitometrické vyšetření provádí z důvodu podezření lékaře na riziko nemoci, je hrazeno ze zdravotního pojištění.

Dalším důležitým krokem je prevence sekundární, ke které dochází po osteoporotické zlomenině. Podstatná je v tomto směru identifikace zlomeniny jako osteoporotické, aby byla pacientka nadále léčena vhodným způsobem. Mnohdy se však stává, že po zhojení zlomeniny už není pacientce následná péče věnována. Přitom již prodělaná zlomenina zvyšuje riziko další zlomeniny dvou až pětinásobně.

Začít se musí už v mládí, stačí drobné změny v životosprávě

Ačkoli se osteoporóza projevuje až v pozdějším věku, s prevencí je potřeba začít mnohem dříve. Množství kostní hmoty se zvyšuje do 25 až 30 let věku, poté začíná postupně ubývat. Už v dětství a mládí je tedy potřeba podporovat nárůst kostní hmoty správnou životosprávou. Ta zahrnuje stravu bohatou na vápník a vitamín D, především ale dostatek pohybu a vyhýbání se škodlivým vlivům, jako jsou kouření, a pití alkoholu. Podobné zásady pak platí i pro podpůrnou léčbu již propuknuté osteoporózy či její prevenci ve vyšším věku. Pohybová aktivita v seniorském věku by měla být volnější a ne příliš zatěžující. Vhodné jsou procházky, relaxační, koordinační, protahovací a posilovací cvičení.

Pokud se nemoci nepodaří zabránit, nastupuje medikamentózní léčba. Pro ženy v čerstvě postmenopauzálním období je možnou variantou hormonální terapie, kdy léky obsahující estrogen nahrazují původní stav před menopauzou. „Ve zvažování rizik a přínosu hormonální terapie je nutné si uvědomit, že osteoporotické fraktury jsou spojeny nejen s vysokým rizikem nesoběstačnosti, ale dokonce i v přímé souvislosti s úmrtím. Nicméně ani u žen, které nemohou či nechtějí užívat hormony, nejsme bezbranní. Vedle pohybové aktivity a zvýšení příjmu vápníku existují i účinné a bezpečné léky pro stavy, kdy se již osteoporóza rozvíjí. Každopádně doporučujeme zejména ženám po menopauze, jejichž maminky osteoporózu měly, aby se důsledněji zajímaly o stav svých kostí,“ uzavírá doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

„K léčbě osteoporózy je ovšem k dispozici celá řada dalších léků, které brání zvýšenému odbourávání kostí nebo dokonce mohou přispívat ke kostní novotvorbě a zpevňování. A nemusí jít jen o hormony. Lékař, který se na léčbu osteoporózy specializuje, tedy klinický osteolog, v indikovaných případech pacientku nejen vyšetří, ale navrhne jí (a zajistí) léčbu, která je pro danou situaci a danou pacientku nejvhodnější. Základem vždy zůstává dobrá spolupráce, správná životospráva a dostatek pohybu,“ doplňuje prof. Palička.

Tisková zpráva vznikla ve spolupráci se Společností Amgen.

Společnost pro metabolická onemocnění skeletu (SMOS)
SMOS se účastní řady jednání s MZ ČR, pojišťovnami, ČLK, odbornými společnostmi jako integrující společnost pro oblast metabolická onemocnění skeletu a především osteoporózy, která se stává ze zdravotního, sociálního i ekonomického hlediska závažným problémem. SMOS se účastní tvorby standardů péče v této oblasti, navrhuje koncepce oboru, vyjadřuje se v rámci algoritmů léčby k současným možnostem diagnostiky a terapie v ČR. V současné době je SMOS ČLS JEP řádným členem mezinárodní organizace IOF (International Osteoporosis Foundation), která sdružuje odborné společnosti věnující se této problematice v rámci celého světa.

Více na www.smos.cz

Oční poradna: i oči mohou mít migrénu. Jak jim ulevit?

PRAHA, 18. ŘÍJNA 2018 (Gemini) – Podle odhadů trpí pravidelnými bolestmi hlavy až milion Čechů. Migréna může ale postihnout i zrak. Jak se oční migréna projevuje, co ji spouští a může trvale poškodit zrak?

„U oční migrény se jedná o krátké záchvaty snížené zrakové ostrosti, respektive dochází k vidění různých zrakových vjemů. Člověk může vidět například blikající světla, záblesky, třpytivé útvary či mžitky. Oční migréna se může projevit i částečnou nebo úplnou ztrátou vidění na několik minut. Často jí předcházejí bolesti hlavy nebo je jimi doprovázena. Záchvat oční migrény trvá několik minut a zrak se pak vrátí do normálu. Vznik oční migrény je způsoben náhlým přechodným zúžením cév, které sníží přítok krve do oka. Spouštěčem může být například stres, kouření, alkohol, dehydratace, hormonální léky, nadměrná fyzická zátěž nebo únava. Většině pacientů pomůže úprava životního stylu, dostatek spánku a eliminace stresu. Základem je vyhnout se spouštěcím faktorům. Ke zmírnění oční migrény pomáhají analgetika, odpočinek v tmavé, tiché místnosti a dostatečný přísun tekutin,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Pokud se u člověka oční migréna objeví, o zrak obavy mít zpravidla nemusí. „I když záchvaty oční migrény na první pohled vypadají děsivě, jsou krátkodobé a neškodné. Podle dostupných výzkumů je jen malé riziko, že snížený přítok krve do oka trvale poškodí zrak. Většinou je oční nález bez abnormalit a zrak se po záchvatu znovu upraví do normálu. Pokud se ale u někoho objeví po odeznění oční migrény porucha nebo zhoršení zraku, je důležité absolvovat vyšetření, protože jsou i další, mnohem závažnější příčiny výskytu oční migrény, které by se měly vyloučit. Nejčastěji se oční migréna vyskytuje u žen většinou mladších 40 let nebo u osob, kde se v rodině klasické migrény vyskytují,“ doplnila Jarmila Šneidrová, lékařka zlínské oční kliniky Gemini.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Lepší zrak se dá koupit. Za co je dobré…

• Ročně se u nás odoperuje přes 100 tisíc očí se šedým zákalem – 10x tolik, než v roce 1988

• Z jakých umělých čoček může pacient vybírat? Kolik za ně zaplatí?

Praha, 18.10.2018 (Side Effect)

Není žádným tajemstvím, že dnešní medicína dokáže doslova zázraky. Jedním z takových oborů je oftalmologie, kdy oční specialisté zvládnou pomocí umělých nitroočních čoček zcela obnovit poškozené vidění a postiženého vrátit do normálního života, aniž by musel používat brýle či kontaktní čočky. Ovšem i zde platí, že není čočka jako čočka a za opravdový komfort si musí pacienti připlatit. Podle odborníků jsou Češi v tomto směru poněkud zdrženliví, ale pomalu se učí do svého zdraví více investovat.

Existují tři druhy operací, při kterých lékaři vyměňují lidskou čočku za umělou. První je výměna čočky kvůli šedému zákalu, ta je nejčastější. Druhá tzv. RLE – Refractive Lens Exchange, neboli výměna čočky za účelem korekce dioptrií. A třetí je PRELEX – Presbyopic Lens Exchange – výměna čočky za účelem léčby presbyopie, neboli vetchozrakosti – neschopnosti zaostřit na čtení, obvykle ve věku 40 let a více..

„V roce 2017 bylo na českých klinikách odoperováno více než sto tisíc očí s kataraktou. To je prakticky desetinásobek oproti roku 1988,“ říká MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno, a dodává: „Lidská populace stárne a šedého zákalu se dožívá více a více lidí. Ve věku nad 65 let už má kataraktu každý druhý. Dnes je už naštěstí výměna čočky naprosto rutinní, bezpečnou a bezbolestnou záležitostí a v 95 procentech se provádí ambulantně.“

Při tom ještě před dvaceti lety bylo podle České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) ambulantních zákroků pouze 11 %. Ve zbylých případech museli být pacienti hospitalizováni v nemocnici i několik dní.

Trocha historie…

První operace očí probíhaly podle dochovaných materiálů už zhruba dva tisíce let před naším letopočtem ve starověké Indii, kdy se tehdejší léčitelé pokoušeli odstranit šedý zákal probodáním zakalené čočky jehlou, či dokonce jejím protlačením do sklivce. Takové zákroky samozřejmě často končily slepotou. Teprve v roce 1747 začal Francouz Jaques Daviel skrze velký řez zcela odstraňovat zakalenou čočku z oka a až v roce 1949 provedl Sir Harold Ridley první implantaci umělé plastové čočky. Nápovědou mu bylo, že některým válečným letcům, kteří byli zasažení plastovou střepinou z kokpitů letadel do oka, se střepina v oku zahojila a nevyvolala žádnou reakci organismu. Dnešní čočky jsou vyráběny ze špičkových akrylátů přesně na míru jednotlivým pacientům. A existuje jich celá řada.

Jak se dnes operuje?

V současné době se více jak 98 % implantací umělých čoček provádí za pomoci takzvané fakoemulzifikace. Během ní chirurg za pomoci ultrazvukové vlny poškozenou přirozenou čočku rozmělní, diamantovým nožem vytvoří miniaturní nářez oka a čočku jemně odsaje. Pomocí speciálního injektoru se pak do oka vloží čočka umělá do pouzdra původní čočky.

Ale moderní kliniky nabízejí i operace šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru zvaného LenSx. V takovém případě probíhá operace zcela bez skalpelu. „Tím se vylučují chyby způsobené manuálním vytvářením řezů,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, oční chirurg a primářka kliniky DuoVize, a dodává: „Výzkumy prokázaly, že laser je 10x přesnější než člověk.“

Laser navíc může případně provést rohovkové nářezy, které odstraňují astigmatismus. Mikrořezy vytvořené laserem jsou dvojitě lomené a samotěsnicí. Šetrný laserový paprsek působí na oko pouze asi 10 vteřin.

Laserovou operaci šedého zákalu pojišťovna nehradí, pacient si na laser připlácí.

Jakou čočku vybrat?

Volbou metody, jakou si nechá pacient čočku vyměnit, však dilema nekončí. Ještě důležitější je vybrat vhodnou novou čočku. A zde se nabízí hned několik možností.

Monofokální čočky – poskytují vidění bez brýlí na jednu vzdálenost – na blízko nebo na dálku. Zvolíte jednu vadu, kterou budou za vás řešit umělé čočky, tu druhou musíte nadále korigovat brýlemi. Obvykle umělá čočka řeší vidění do dálky, na blízko nosí pacient brýle. Právě tento nejjednodušší typ sférických monofokálních čoček hradí pojišťovna. Volí ho už jen kolem třiceti procent pacientů.

Pokud je ovšem pacient ochoten připlatit si zhruba čtyři tisíce korun za jedno oko, může si pořídit monofokální čočky asférické. Ty fungují stejně jako předešlé, ale navíc se díky speciálnímu asférickému povrchu čočky zlepší vidění za špatných světelných podmínek.

Zhruba o dalších pět tisíc korun dražší (tzn. 6 -10 tisíc korun za jedno oko) jsou monofokální čočky torické, které ještě navíc korigují astigmatismus.

Bifokální čočky – se řadí do skupiny multifokálních čoček, které korigují zrak na více než jednu vzdálenost. V tomto případě uvidíte lépe na blízko i na dálku. Asférický povrch pro špatné světelné podmínky je zde samozřejmostí.

Trifokální čočky – jsou v současné době to nejlepší, co můžete svému oku dát. Oproti všem výhodám bifokálních čoček navíc zlepšují vidění i na střední vzdálenost, tedy především na počítač. V případě obou multifokálních čoček (tedy bifokálních nebo trifokálních) pohybují se doplatky mezi 10 a 25 tisíci korun za jedno oko.

Češi se učí investovat do kvality života

Kvalitní multifokální čočky, za které si musí pacienti připlatit, se implantují zhruba ve 3 % případů šedého zákalu. Problém je v tom, že pojišťovny hradí pouze operaci těch nejlevnější (monofokálních) čoček. Podle Doc. Šárky Skorkovské, specialistky na operace šedého zákalu a primářky oční kliniky NeoVize, je ale dobrá zpráva, že toto procento pomalu narůstá. Češi si uvědomují, že zrak a zdraví je to poslední, na čem by měli šetřit. Vždyť umělá čočka vydrží svému nositeli až do konce života bez nutnosti výměny a právě dobré vidění hraje v kvalitě života nezanedbatelnou roli. „Čím dál více pacientů se chce během jednoho nitroočního zákroku rovnou zbavit krom šedého zákalu i dioptrií či astigmatismu, aby neztráceli čas střídáním různých dioptrických brýlí. Velké množství našich pacientů žije i ve vyšším věku velmi aktivním životem: čtou, luští křížovky, pracují na počítači, věnují se práci na zahradě, procházkám nebo nějakému sportu. Po operaci proto chtějí fungovat bez brýlí,“ uzavírá Doc. Skorkovská.

Zdravotní pojišťovny plánují na zdravotní služby v roce 2019 o deset…

Praha, 18. října 2018 (SZP ČR) – Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP) představily plány na rok 2019. Ty počítají s výrazným nárůstem nákladů na zdravotní služby, které vzrostou o 8,6 % na 125,5 miliardy korun. V meziročním srovnání k největšímu růstu dochází v položkách zubní péče, lůžkové péči, a to zejména v LDN či zdravotní služby v sociálních zařízeních. Pozitivní zprávou pro pojištěnce je růst prostředků na prevenci o 14 % na více než tři čtvrtě miliardy korun.

„Velký vliv na plánování mělo navyšování platů lékařů a sester, které se logicky promítlo do nákladů na zdravotní péči. Každopádně ale díky vyššímu výběru pojistného a díky dobrému hospodaření budou pojišťovny schopny poskytnout péči odpovídající ujednáním dohodnutým v dohadovacím řízení. Zároveň s tím by se mělo podařit mírně navýšit i zůstatek na zdravotním fondu, byť méně než v roce 2018, z 10,5 miliardy na konci roku 2018 na 11,3 miliardy korun na konci roku 2019,“ zhodnotil celkové plány zaměstnaneckých pojišťoven Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR).

„Přestože nárůsty nákladů na zdravotní služby vezmou většinu z růstu výběru pojistného, podaří se i v roce 2019 zvýšit prostředky vložené do prevence. Celková plánovaná suma na úrovni 750 milionů je jednak o 17 % vyšší než ta letošní, jednak je výrazně vyšší, než je celostátní průměr,“ dodal Ladislav Friedrich.

Žádná ze zaměstnaneckých pojišťoven nepředpokládá v příštím roce pokles svých pojištěnců. Plánované nárůsty jsou ale malé a odpovídají tak umírněným trendům v posilování posledních let.

„V plánování nákladů hraje stále větší roli stárnutí populace a s tím související služby. Proto se navyšují kapitoly na zdravotní péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb, v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo lůžka ve speciálních zařízeních hospicového typu,“ vysvětlil Martin Balada, výkonný ředitel SZP ČR. Pojišťovnami předpovídaný nárůst výdajů například na domácí paliativní péči je více než trojnásobný a o čtvrtinu vzrostou náklady na zdravotní služby v sociálních zařízeních.

„Systémově musí české zdravotnictví musí řešit řadu otázek – a stárnutí populace je jedna z nich, a realizovat změny doporučené např. i OECD. Nicméně z hlediska roku 2019 je péče o pojištěnce ZZP zvládnutelná a plány jsou podloženy ekonomickou realitou,“ dodal Martin Balada.

Plány pro rok 2019 obsahují navíc záměry k další podpoře postavení a kompetencí praktických lékařů a k zatraktivnění tohoto povolání. Počítá se i s postupným zaváděním změn v psychiatrii pomocí Center duševního zdraví a způsobu hodnocení výkonů v nemocnicích pomocí nového systému DRG.

SHRNUTÍ:

Celkově porostou úhrady meziročně o 8,6 %, z toho ambulantní péče o 8,1 % a péče v nemocnicích, kde jsou zahrnuty nové náklady na příplatky za služby, poroste o 10 %. Menší růst nákladů se naopak plánuje u léků na recepty (4,1 %) a u zdravotnických prostředků (o 6,5 %). Celkové náklady na zdravotnické prostředky ještě může ovlivnit nově schválená legislativa.

V souhrnu je systém zdravotních pojišťoven stabilní a bezproblémově pokryje všechny požadavky na něj systémově kladené.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,4 mil. občanů ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Dohoda onkologů s praktickými lékaři a MZ ČR: Vyléčené onkologické pacienty…

Praha, 18.10.2018 (SPL ČR)

Vybrané pacienty, kteří úspěšně absolvovali onkologickou léčbu, bude nadále sledovat jejich praktik. Dohodli se na tom praktičtí lékaři s českými onkology a jejich domluvu posvětil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Tato dohoda specialistů s praktickými lékaři o rozdělení kompetencí začne platit od 1. 1. 2019 a je součástí reformy, skrze niž se dostává praktickým lékařům více pravomocí i v jiných terapeutických oblastech.

„Dohoda mezi praktickými lékaři a onkology je dalším krokem naší reformy primární péče, která má za cíl posílit kompetence praktických lékařů, aby se specialistům dostalo více prostoru pro léčbu pacientů s onkologickým onemocněním, zatímco ty vyléčené neztratí z dohledu jejich praktik v místě bydliště. Zlepší se tak nejen dostupnost, ale také organizace péče o pacienta,“ uvádí k tématu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a dodává: „Tato dohoda je precedentem a příkladem dobré praxe pro hledání racionálnější organizace péče o pacienty a rozdělení kompetencí mezi primární péčí a specialisty také v dalších oborech.“

„Díky této dohodě dojde k zlepšení organizace, usnadnění péče o onkologické pacienty a zvýšení jejich komfortu. Pacient po skončení léčby nebude muset nadále dojíždět do onkologických center na rutinní kontroly. Péči o tyto pacienty převezme praktický lékař, který bude dál provádět pravidelná kontrolní vyšetření včetně potřebných laboratorních testů a zobrazovacích vyšetření jako je CT nebo USG,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Podle předsedkyně České onkologické společnosti doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA, dnes onkologové sledují kolem půl milionu pacientů, kteří prodělávají nebo prodělali maligní onemocnění. „Naše léčebné výsledky jsou stále lepší. Počet pacientů, které máme v péči, se tak bude neustále zvyšovat a hrozí, že Komplexní onkologická centra by mohla mít v budoucnu problémy s kapacitou pracovišť,“ vysvětluje důvody plánovaných změn doc. Prausová.

Rozsah a frekvence kontrolních vyšetření jsou přesně dány doporučeným postupem, na kterém se dohodli onkologové s praktickými lékaři. Cílem vyšetření je zachytit včas případnou recidivu onkologického onemocnění či nádorovou duplicitu. „Budeme ale také sledovat pozdní následky prodělané onkologické léčby nebo jiná přidružená onemocnění, například kardiovaskulární, jimiž jsou někteří pacienti po onkologické léčbě ohroženi více než ostatní," dodává doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Podle MUDr. Šonky je zároveň zaručena možnost rychlého předání pacienta zpět do péče onkologického centra, pokud nastane situace, která si to vyžádá. "Ze změny bude profitovat pacient, který nebude muset cestovat na vyšetření  do krajského města a potom ještě jednou znovu,  aby se dozvěděl, že jeho výsledky jsou v pořádku. Péče mu bude poskytnuta v méně stresujícím prostředí a lékařem, kterého zná. Zároveň to uleví přetíženým onkologickým centrum, kterým zbude více času na péči o nové pacienty a o ty, kteří jsou v aktivní onkologické léčbě," doplňuje předseda SPL. 

Do péče praktika tak budou od ledna postupně přecházet ti lidé, kteří prodělali například maligní melanom, nádor varlat, karcinom prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla, děložního čípku a těla, gastrointestální stromální tumor, nádor na mozku, krku a hlavy, kolorektální, ovariální, renální karcinom a anální karcinom v kompletní remisi.

Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro vybraná onkologická onemocnění pro praktické lékaře sestavili předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D. MBA, MUDr. Katarína Petráková, Ph D., z Masarykova onkologického ústavu, doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Kromě doporučených postupů budou zavedeny rovněž dva nové potřebné výkony, skrze něž budou praktičtí lékaři vykazovat péči o onkologické pacienty v remisi – 01186 Převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče PL a 01188 Následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním. Pro praktiky budou také organizovány krajské vzdělávací akce, kde se lékaři poučí o potřebných souvislostech nové organizace péče. Další informace o připravovaných akcích získají praktičtí lékaři mj. na webu Sdružení praktických lékařů ČR.

V Anglii mohou lékaři předepisovat lekce tance pro osamělé

Londýn 18. října (ČTK) – Praktičtí lékaři v Anglii mohou lidem, které sužuje osamělost, předepisovat kurzy tance a další společenské aktivity na účet národní zdravotnické služby (NHS). O nové strategii vlády premiérky Theresy Mayové v boji s osamělostí na svých internetových stránkách informovala zpravodajská stanice BBC.

Podle vlády žije v Británii na 200.000 lidí v pokročilém věku, kteří přes měsíc nemluvili s nikým z přátel ani z příbuzných. Tři čtvrtiny praktických lékařů se každý den setkají až s pěti lidmi, kteří jsou osamělí.

Pro pojištěnce NHS má podle plánů kabinetu v Anglii vzniknout do roku 2023 celá škála aktivit, například kurzy vaření, umělecké kluby nebo skupiny, které se budou zaměřovat na chůzi. Vláda vyčlenila také peníze na vznik nových komunitních kaváren, parků a tvůrčích dílen. Doručovatelům Královské pošty v některých oblastech přibude nová povinnost: budou mít za úkol pohovořit s lidmi, kteří žijí sami, případně jim navrhnout, aby se připojili k nějaké skupině v okolí.

Podle internetového portálu deníku Daily Mail se až pětina dospělých ve Spojeném království cítí osaměle většinu času nebo stále. Různé výzkumy přitom naznačují, že osamělost může být pro lidi stejně škodlivá jako kouření nebo obezita.

“Je to smutný obraz toho, co se stalo s naší společností, pokud lékaři musejí předepisovat kurzy, aby lidé mohli potkávat jiné lidi,” podotkla Ros Altmannová, která ve vládě předchozího ministerského předsedy Davida Camerona měla na starosti problematiku penzí. “Je to smutné, ale mladší generace se často neobtěžuje zabývat se generací starší. Nejsem si jistá, zda lekce vaření přinesou nějakou velkou změnu,” dodala.

hab spr

Před 75 lety izoloval vědec Schatz antibiotikum streptomycin

New Brunswick (USA)/Praha 18. října (ČTK) – První antibiotikum, které bylo možné použít na léčbu tuberkulózy, izoloval 19. října 1943 americký vědec Albert Schatz. Látku s názvem streptomycin objevil jako mladý vědec v laboratořích Rutgersovy univerzity v New Jersey. Celá kauza však dostala kontroverzní příchuť poté, co byly zásluhy za objev připsány pouze šéfovi laboratoře – Selmanu Waksmanovi, který v roce 1952 získal Nobelovu cenu.

Schatz (1920-2005) a mikrobiolog Waksman (1888-1973) objev společně publikovali a podali přihlášku patentu. Waksman si ale začal přisvojovat většinu výnosů z patentu a začal vystupovat jako jediný autor objevu. Schatz se s ním posléze soudil o výnosy a vyhrál. Pokusil se také dostát spravedlnosti a odvolal se proti rozhodnutí Nobelova výboru – ten však jeho námitky smetl ze stolu.

Streptomycin se k pacientům poprvé dostal v roce 1947.

rmi

Péči o některé onkologické pacienty převezmou praktičtí lékaři

Praha 18. října (ČTK) – Péči o onkologické pacienty, u kterých byla úspěšně ukončená aktivní léčba a jsou bez příznaků, budou od příštího roku moci převzít praktičtí lékaři. Má se tím zlepšit dostupnost péče i pro nově nemocné. O nové organizaci péče dnes informovalo na tiskové konferenci ministerstvo zdravotnictví. S rakovinou nebo po její ukončené léčbě žije v Česku kolem půl milionu lidí. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80.000 lidí, asi 30.000 Čechů ročně nemoci podlehne.

“Dohoda mezi praktickými lékaři a onkology má za cíl posílit kompetence praktických lékařů, aby se specialistům dostalo více prostoru pro léčbu pacientů s onkologických onemocněním, zatímco ty vyléčené neztratí z dohledu jejich praktik v místě bydliště,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V současné době péče o pacienty, kteří jsou takzvaně v remisi, tedy v období bez příznaků, zabírá podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové asi dvě třetiny kapacity onkologických ambulancí. Pacientů, kteří rakovinu přežijí, je díky stále lepší léčbě víc a dožívají se vyššího věku. Dodala, že onkologové se nechtějí pacientů zbavovat, bude záležet na jejich přání.

Pro praktické lékaře byla vytvořená metodika, jak mají stav onkologických pacientů po léčbě kontrolovat. Půjde o pacienty, u kterých byla léčba rakoviny úspěšně ukončená, jejich stav je dobrý a potřebují hlavně pravidelná kontrolní vyšetření, jestli se nemoc nevrací. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky budou pacienty kontrolovat zpravidla jednou či dvakrát ročně podle doporučení onkologa.

“Jestli naše zdravotnictví má v něčem problém, tak je to organizace péče. Pacient často zbytečně cirkuluje systémem. Máme nejvyšší počet návštěv lékaře na člověka ročně, ale bez vlivu na výsledky léčby,” dodal Šonka. Podobné sdílení péče se do budoucna plánuje i pro pacienty s cukrovkou.

Praktický lékař bude mít nově od zdravotních pojišťoven navíc k paušální roční platbě za pacienta v kartotéce také hrazeno převzetí onkologického pacienta do péče a jeho pravidelná vyšetření. Při převzetí bude mít 40 minut na prostudování dokumentace od onkologa a vytvoření terapeutického plánu, na každé další vyšetření se počítá s 25 minutami.

Podle Katariny Petrákové z České onkologické společnosti pacienty v remisi ohrožují víc další přidružené nemoci, následky onkologické léčby nebo jiné nádory než návrat předchozí rakoviny. Proto jsou podle ní důležitá právě komplexní vyšetření pacienta. “Pokud lékař objeví nádor, tak opět s písemnou zprávou pacienta odešle ke konzultaci onkologovi,” dodala.

Do péče praktika budou moci od ledna přecházet například pacienti po prodělání maligního melanomu, nádoru varlat, prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla či čípku, gastrointestálního stomálního tumoru, nádoru mozku, krku či hlavy nebo konečníku v kompletní remisi.

van mal

Pojišťovna: Nemocnice nemají motivaci k jednodenní chirurgii

Praha 18. října (ČTK) – Nemocnice podle České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) nemají motivaci k jednodenní chirurgii, protože za ni mají méně peněz. Věnují se jí tak především soukromá zařízení. Podle odborníků by ale byla vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. Informace dnes zazněly na konferenci Ekonomie zdravotnictví. Pro systém veřejného zdravotního pojištění je krátká hospitalizace u plánovaných operací levnější než delší pobyt pacienta v nemocnici.

V USA se jednodenní chirurgie začala prosazovat už od 60. let, v Česku v polovině 90. let. Umožnily ji málo invazivní metody, jako je laparoskopie nebo artroskopie, kdy se pacient operuje přístroji skrze velmi malou ránu. Základním důvodem pro její použití je podle Renaty Knorové ze Svazu zdravotních pojišťoven, která je ředitelkou zdravotního úseku ČPZP, snížení nákladů pro systém zdravotnictví.

Podle Beáty Gavurové z Technické univerzity v Košicích, která se věnovala analýze situace na Slovensku, je jednodenní chirurgie vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. O tom, zda je ji možné u konkrétního pacienta využít, rozhoduje lékař po vyšetření. “Ten hodnotí celkový zdravotní stav pacienta a rizika anestezie,” vysvětlila Knorová.

Důvody, kdy se dá přednost hospitalizaci, mohou být i sociální. Například pokud o pacienta po propuštění nemá doma kdo pečovat. Jednodenní chirurgie počítá s tím, že pacient bude propuštěn do 24 hodin po výkonu.

Na Slovensku se podle Gavurové jednodenní chirurgii věnují hlavně soukromá zařízení, případné pooperační komplikace ale řeší státní nemocnice. V Česku je podle Knorové situace jiná. “Máme smluvně vyřešeno, že komplikace si řeší pracoviště samo nebo je povinno mít smlouvu s poskytovatelem lůžkové péče,” vysvětlila.

Jednodenní chirurgii mají podle ní nasmlouvanou s ČPZP téměř všechny nemocnice, mnoho z nich ji ale neprovádí. Ambulantním poskytovatelům zdravotních služeb za ni ČPZP, která je třetí největší pojišťovnou v zemi, zaplatila loni 180 milionů korun, částka každý rok o desítky milionů korun roste. Nejčastější jsou výkony v ortopedii, plastické chirurgii, gynekologii a chirurgii, nově se objevují i v intervenční kardiologii.

Do budoucna by podle Knorové měl být systém nastaven tak, aby zařízení k těmto časově a finančně úspornějším výkonům motivoval. “Měli bychom dokázat za případ bez komplikací uhradit jinak než s komplikacemi, možná zohlednit i hodnocení občanem nebo zhodnotit jeho návrat do pracovního procesu,” řekla. Nejčastěji jednodenní péči využívají pacienti ve středním věku, ale vyskytují se všechny věkové skupiny.

Už před pěti lety největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) informovala, že jednodenní chirurgie je cesta, jak dosáhnout úspor v síti nemocnic. Některá lůžka se postupně měla měnit na jednodenní.

Někde se to už děje, důvody jsou ale jiné. “Když máme nedostatek personálu, tak se nám živelně v některých menších nemocnicích stává to, že se z nich stávají pracoviště jednodenní operativy. Ovšem ne vždy je to v souladu s potřebou,” dodala Knorová s tím, že naopak někde chybí péče dostupná pro akutní stavy v celodenním režimu.

Jednodenní péči mohou nemocnice poskytovat ale jen v případě, že na to mají technické vybavení a mají dostatečně zkušené lékaře. Nemocnice přitom musí mít zázemí pro případ, když se v ambulantní operaci něco nepovede, tak aby plynule mohla operace pokračovat klasicky. Musí tedy mít nadále zázemí operačních sálů i lůžek.

van snm