Jak se vyznat ve volně prodejných lécích proti kašli?

Praha, 16. října 2018 (Allmedia4U) – Kašel patří mezi vůbec nejčastější zdravotní potíže, které přivádějí pacienty do ordinací lékařů. Má širokou škálu příčin, přičemž nejčastější bývá onemocnění horních cest dýchacích. Obdobně pestrá, jako je paleta možných důvodů vzniku tohoto onemocnění, je i množství volně prodejných léků proti kašli. Jak se v jejich nabídce orientovat? Na to se zaměřili odborníci nezávislého spotřebitelského časopisu dTest.

Kašel je přirozeným obranným mechanismem, kterým tělo reaguje na podráždění dýchacích cest. Prudkým proudem vzduchu se organismus reflexivně snaží zbavit všeho, co do dýchacích cest nepatří, ať už se jedná o dráždivý kouř, cizí mikroorganismy, prach, alergeny, drobná tělíska, nebo jiné dráždivé činitele. Nejčastější příčinou kašle bývají záněty horních dýchacích cest, nicméně onemocnění, která kašel doprovází, existuje mnohem více. „Pro určení vhodného postupu je důležité rozlišit, zda se jedná o kašel akutní, nebo již o chronický stav. Kašel trvající déle než 4 týdny může totiž signalizovat mnohá závažná onemocnění a vyžaduje podrobné vyšetření lékařem,“ upozorňuje praktický lékař z Prahy MUDr. Michal Lazák. Každý z typů kašle vyžaduje jiný přístup a léčbu. Pro laika, který začal kašlat a zamíří do lékárny pro nějaké léky, bude ovšem podstatné rozlišit kašel suchý od produktivního (vlhkého) kašle.

Antitusika v boji proti suchému kašli

Suchý, dráždivý či neproduktivní kašel je způsoben otokem a překrvením sliznice v dýchacích cestách. Nemocný nevykašlává hlen a potýká se s opakovanými záchvaty kašle. Tento typ kašle je velmi obtěžující a pro pacienta vysilující. „Léčba suchého kašle spočívá především v jeho tlumení pomocí tzv. antitusik. Antitusika s obsahem kodeinu bývají v léčbě účinná, ale nejsou vhodná pro každého. Kodeinová antitusika by se neměla užívat bez porady s lékařem a jsou proto vázána na lékařský předpis,“ vysvětluje MUDr. Lazák. Nekodeinová, volně prodejná antitusika, jsou o poznání slabší a většina z nich je vhodná i pro malé děti. Suchý kašel je typický pro první fázi akutních infekcí dýchacích cest a postupně přechází ve vlhký kašel.

Vlhký kašel léčí expektorancia a mukolytika

V průduškách a průdušnici se i za normálních okolností tvoří hlen, který slouží ke zvlhčování a čistění dýchacích cest. Při zánětu dýchacích cest se ovšem množství hlenu zvyšuje a nutí nemocného k vykašlávání. Celý proces se ztěžuje tím, že hlen bývá hustý a obtížně se vykašlává. Pokud jste zahlenění, při kašli ve vás chroptí nebo cítíte pověstný „knedlík v krku“, jde o vlhký – produktivní kašel. „Léčba vlhkého kašle je oproti tomu suchému odlišná. Kašel netlumíme, ale pomocí účinných látek ovlivňujeme viskozitu hlenu a množství produkovaného sekretu,“ popisuje MUDr. Lazák. K tomu napomáhají expektorancia a mukolytika. Expektorancia snižují hustotu hlenu a podporují jeho tvorbu. Snáze se ho pak daří vykašlávat. Využívají k tomu buď účinky látky guaifenesin nebo výtažky z léčivých bylin jako je například eukalyptol, břečťan, jitrocel. „Volně prodejných mukolytik je na trhu hned několik desítek druhů v různých lékových formách od klasických tablet a tobolek, přes kapky, sirupy, roztoky, až po spreje. Obsahují vždy jednu z celkem pěti dostupných účinných látek – acetylcystein, bromhexin, karbocystein, erdostein a ambroxol,“ upřesňuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Mukolytika snižují hustotu a vazkost průduškového hlenu, usnadňují jeho vykašlávání, zlepšují průchodnost dýchacích cest a urychlují léčení. Mimo to působí i na snižování oxidačního stresu. Ten zjednodušeně řečeno vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím volných radikálů
a antioxidační kapacitou buněk. Pro expektorancia i mukolytika shodně platí, že se v léčbě nemají kombinovat s antitusiky.

Upravte svůj denní režim

Kromě užívání léků může léčbu kašle podpořit i úprava režimu. „Snažte se být v klidu a vzdejte se fyzické námahy. Hodně pijte, nekuřte a jezte více ovoce a zeleniny. V místnosti nepřetápějte a udržujte v ní teplotu kolem 18 až 20 °C. Spěte s více podloženou hlavou. Účinným opatřením může být také zvlhčování vzduchu,“ doporučuje MUDr. Lazák. Při onemocnění dýchacích cest bývají další osvědčenou pomocí inhalace neboli vdechování vodní páry, která může být obohacena o sůl nebo léčivé byliny. Sliznice dýchacích cest se tím zvlhčí a teplem lépe prokrví. Opět existují domácí inhalační přístroje, pokud je však nevlastníte, vystačíte si se starou dobrou metodou našich prababiček – mísa s horkou vodou a ručníkem, pod kterým budete zhruba 10 minut několikrát denně inhalovat.

Podrobný přehled léků proti kašli najdete na webu https://www.dtest.cz/clanek-6866/leky-proti-kasli-cast-1 a https://www.dtest.cz/clanek-6924/leky-proti-kasli-cast-2. V tabulkách dTestu si můžete porovnat vlastnosti a ceny více než 60 volně prodejných léků proti kašli.

S věkem roste riziko onemocnění pneumokokovou infekcí, nejlepší prevencí je…

Očkování proti pneumokokovým infekcím v Životě 90 podpořili i herečka Dana Syslová a televizní hlasatel Alexander Hemala

Praha, 16.10.2018 (Medica Healthworld)

S příchodem podzimu nastává nejen „sezóna“ očkování proti chřipce, ale také očkování proti pneumokokovým infekcím, ke kterým jsou lidé v seniorském věku náchylnější a hůře je snášejí. 16. října proběhl v pražském sídle neziskové organizace Život 90 druhý ročník akce „Pneumokok není pro starý“, tedy den očkování seniorů proti pneumokokovým onemocněním a chřipce. Lékaři z Nemocnice Na Bulovce proočkovali desítky seniorů proti pneumokokovým nákazám i proti chřipce, dle zájmu seniora. Možnosti nechat se očkovat využila i herečka Dana Syslová a televizní moderátor a hlasatel Alexander Hemala. Tím zároveň vyjádřili podporu tomuto projektu. Cílem projektu je upozornit na důležitost prevence – očkování proti onemocnění pneumokokovými infekcemi a chřipce u seniorské populace.

V loňském roce onemocnělo na invazivní pneumokokovou infekci 238 osob starších 65 let, 45 z nich nemoci podlehlo. „Druhým ročníkem akce „Pneumokok není pro starý“ pokračujeme ve snaze upozornit na fakt, že pneumokoková onemocnění jsou pro naše starší spoluobčany vysoce riziková. V některých případech mohou i ohrozit jejich život. Přitom existuje účinná prevence – očkování, které je navíc pro všechny nad 65 let zdarma. Je důležité, aby senioři o této možnosti věděli a aktivně se u svých lékařů o možnostech prevence informovali,“ říká Mgr. Jan Lorman, ředitel Života 90.

Přestože je očkování významným preventivním opatřením proti pneumokokovým infekcím, proočkovanost v ČR se pohybuje na úrovni pouhých 3-4 %. „Vyšší výskyt pneumokokových infekcí je zaznamenáván od října do května. Ve stejném období probíhá obvykle chřipková sezóna. Nabízí se proto spojení prevence obou onemocnění a současné očkování proti pneumokokovým infekcím i proti chřipce,“ vysvětluje MUDr. Zarina Karimová, lékařka očkovacího centra Nemocnice na Bulovce, a dodává: „Samozřejmě je ale možné nechat se proti pneumokokům očkovat během celého roku, nezávisle na chřipkovém období. Vakcína proti pneumokokovým infekcím se aplikuje v jedné dávce bez nutnosti dalšího přeočkování.“

Pneumokokové infekce patří k častým bakteriálním infekcím u starších lidí. Přenášejí se kapénkovou infekcí a osidlují oblast nosohltanu. Někteří jedinci mohou bakterii pouze přenášet, aniž by u nich onemocnění propuklo. Pokud pneumokoky proniknou z nosohltanu do jiných míst v těle, mohou způsobit závažná onemocnění jako zánět mozkových blan (meningitida), zápal plic (pneumonie) nebo otravu krve (bakteriémie nebo sepse). Tato onemocnění mohou být smrtelná, nebo mohou zanechat trvalé následky. Z hlediska zdroje nákazy a přenosu infekce mohou být významným rizikovým faktorem (nosičem) děti. „Jsem si vědoma nebezpečí, které mohou pneumokokové nákazy přinést. Jsem ráda za možnost nechat se naočkovat. Edukace o rizicích pneumokokových infekcí je důležitá, a proto má projekt Života 90 „Pneumokok není pro starý“ mou plnou podporu,“ říká herečka Dana Syslová. Myšlenku projektu chválí i televizní moderátor a hlasatel Alexander Hemala: „Věřím, že podpora dne očkování seniorů proti pneumokokům má smysl. Pokud očkování pomůže ochránit seniory před vážnými onemocněními vyvolanými pneumokoky a ti si tak budou moct bez starosti naplno užívat tuto fázi života, jedná se o dobré rozhodnutí.“

O Životě 90

Život 90 je nezisková organizace založená v roce 1990 s cílem umožnit seniorům žít plnohodnotný život tam, kde to mají rádi – doma. S tímto cílem vede i své aktivity – je provozovatelem Senior telefonu (800 157 157), bezplatné linky důvěry pro seniory v ČR. Poskytuje také Tísňovou péči Života 90, bezplatné poradenství nebo široké spektrum aktivizačních programů. Ve svém pražském sídle provozuje Odlehčovací centrum Života 90 a Divadlo U Valšů.

Odborníci zkoumají buňky v prostředí nádoru, hledají novou léčbu

Praha 16. října (ČTK) – Odborníci z Centra nádorové ekologie zkoumají buňky v prostředí v okolí nádoru. Hledají novou léčbu některých druhů rakoviny, kde současná příliš nefunguje. Na svou práci získali evropský grant 300 milionů korun, informovali dnes na tiskové konferenci. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80.000 lidí, s rakovinou jich žije půl milionu. Asi 30.000 Čechů ročně jí podlehne.

Základní léčbou je v současné době operace. „Odstraním-li tumor, může mít pacient už jinde po těle nastěhované nádorové buňky. Ty mohou být spící řadu let. A potom nějaký podnět vede k tomu, že se buňky probudí a začnou se stěhovat dál,“ vysvětlil hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Smetana. Kromě lékařské fakulty se na výzkumu podílí Přírodovědecká fakulta UK a Akademie věd ČR, spolupracují také se zahraničními pracovišti.

Kromě nádorových buněk se nádor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny, ale rakovinu podporují, včetně imunitních buněk, které by s ní měly bojovat. Vzniká prostředí nejen pro růst tumoru, ale i migraci jeho buněk a vznik metastáz, ložisek jinde po těle. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivňovat.

Centrum zaměřuje výzkum na dlaždicový nádor hlavy a krku, rakovinu slinivky, kůže či glioblastom, tedy jeden druh nádoru mozku. „Glioblastom je pro mě nejvíc frustrující diagnóza. Už 40 let kariéry je můj hlavní pocit z ní bezmoc,“ řekl Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a Neuroonkologické kliniky 1. LF a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

„Vím, že pacienta nedokážeme zachránit. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů jen jeden měsíc života navíc. Průměrná je 14 až 15 měsíců,“ dodal s tím, že cesta k vyléčení nevede přes chirurgii, radioterapii ani chemoterapii. Musí se proto podle něj hledat nová cesta, kterou může být studium prostředí nádoru.

Do projektu zapojená pracoviště spolupracují už delší dobu, centrum z nich oficiálně vzniklo letos v září. První výsledky už má v oblastech výzkumu některých látek a molekul, které se vyskytují v nádorech, například interleukinu 6, který u nemocných snižuje chuť přijímat potravu a zvyšuje riziko deprese. Jeho ovlivněním by prostředí mohlo být pro nádor nepřátelské a pacient by tělesně a duševně tolik nechátral. Další zkoumaný protein FTA, který se vyskytuje jen v buňkách nádorů nebo při hojení ran, by podle lékařů mohl pomoci tumory lépe zobrazovat, případně i cíleně léčit.

Peníze na pět let výzkumu pocházejí z evropských strukturálních fondů spravovaných ministerstvem školství, 14 milionů přidala Univerzita Karlova. Do výzvy bylo podáno 130 žádostí, uspělo 28 z nich. „Projekt hodnotili zahraniční hodnotitelé. Všichni zdůrazňovali aplikační potenciál projektu,“ uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský.

van mal snm

MF: Odolnost zdravotního pojištění je nedostatečná, zlepšuje se

Praha 16. října (ČTK) – Odolnost systému veřejného zdravotního pojištění v Česku je ve střednědobém výhledu v případě negativního vývoje ekonomiky nedostatečná. Nicméně v hodnocení zdravotně pojistných plánů na rok 2019 vycházejí zátěžové testy lépe než v minulých letech, a to díky navýšení rezerv pojišťoven v posledních dvou letech. Uvedlo to ministerstvo financí v reakci na dnes zveřejněnou studii Vysoké školy ekonomické (VŠE), podle které výdaje systému rostou výrazně rychleji než příjmy.

Podle analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické o zdravotních pojišťovnách, jejíž výsledky dnes v Praze představili autoři Štěpán Křeček a Karina Kubelková, český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. „Systém nebyl schopen za dobu ekonomického růstu vytvořit rezervy a je naprosto nepřipravený v případě, že se ekonomická situace v ČR začne zhoršovat,“ uvedl Křeček. Podle něj řada zdravotních pojišťoven nemá rezervu ani na měsíc. V ČR přitom funguje sedm zdravotních pojišťoven.

Podle ministerstva financí se však míra rezerv nyní blíží žádoucímu stavu, i když ještě není optimální. „MF tedy aktuálně konstatuje, že střednědobá odolnost systému veřejného zdravotního pojištění se zvýšila a systém by některé typy recesí byl schopen ustát bez snižování kvality a dostupnosti péče a bez vzniku závazků po lhůtě splatnosti. Záleželo by však na hloubce a délce případného hospodářského propadu,“ uvedlo MF.

Ministerstvo financí analýzu veřejného zdravotního pojištění zpracovává několik let a zpravidla bývá součástí vládního materiálu týkajícího se hodnocení výročních zpráv zdravotních pojišťoven a hodnocení jejich zdravotně pojistných plánů.

Studie VŠE vycházela z odhadovaných ukazatelů pro letošní rok. Příjmy systému zdravotního pojištění by letos měly činit 297,2 miliardy korun. Proti loňsku by tak měly být o 5,6 procenta vyšší. Výdaje by měly být 295,4 miliardy, meziročně by se tak měly zvednout o 7,3 procenta. Péče o jednoho pojištěného by měla vyjít v průměru na 28.190 korun.

Do českého zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. V Německu je to 11,3 procenta, ve Švédsku a Francii 11 procent. Nejméně vydává Lotyšsko, a to 5,7 procenta.

sos mha

Ministerstvo chystá pravidelnou změnu plateb za státní pojištěnce

Praha 16. října (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví posílá do připomínkového řízení návrh na pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, kterými jsou děti, nezaměstnaní či senioři. Na dnešním semináři k reformě zdravotní péče to řekla náměstkyně ministra Helena Rögnerová. Růst plateb ze státního rozpočtu je schválený do roku 2020. Letos se platí 969 korun měsíčně. Z příjmů zdravotního pojištění, které letos přesáhnou 300 miliard korun, je to necelá čtvrtina, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění.

"Posíláme do připomínkového řízení pravidelnou valorizaci, která by byla navázaná třeba na vyměřovací základ, aby se o tom nevedla každý rok znovu debata," uvedla Rögnerová.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 14.989 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2024 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1647 korun. U zaměstnaných dosahuje sazba pojistného 13,5 procenta z vyměřovacího základu příjmu – 4,5 procenta platí zaměstnanec a částku ve výši devět procent odvádí zaměstnavatel.

V debatě na semináři zazněly také návrhy, jak reformovat současné zdravotnictví. Hlavním tématem bylo hledání úspor v systému, případně dalších zdrojů financování. Předseda senátního zdravotnického výboru Peter Koliba (ANO) připomněl, že Česko má nejvíc nemocničních lůžek na obyvatele v Evropě. Jedno z řešení tak podle něj je racionalizace lůžkového fondu.

Úsporu v oblasti léků Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) neočekává. "Domnívám se, že potenciál hloubkových revizí cen léků byl už vyčerpán," řekla jeho ředitelka Irena Storová. Každoročně stoupá částka vydaná ze zdravotního pojištění za moderní biologickou léčbu předepisovanou ve specializovaných centrech. Částku ale podle Storové každý rok snižuje to, že na trh vstupují kopie originálních léků, kterým vypršela patentová ochrana.

Diskuse se vedla také o případném znovuzavedení poplatků ve zdravotnictví či nadstandardů, případně komerčního zdravotního připojištění. Podle senátora a šéfa Masarykova onkologického ústavu v Brně Jana Žaloudíka (ČSSD) je iluzorní si myslet, že spoluúčast pacientů neexistuje. U léků si pacienti podle něj doplácejí 17 procent ceny, zmínil také stomatology či soukromé gynekology či urology, jejichž péči si pacienti platí. Podle Michala Sojky z České lékařské komory ale k rozhodnutí o obnovení spoluúčasti pacientů není politická odvaha.

Koliba seminář uzavřel s tím, že pro lepší přehled o výdajích ve zdravotní i sociální oblasti je třeba propojit datové sklady ministerstev práce a zdravotnictví. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je třeba sledovat náklady obou resortů až na úroveň konkrétních pacientů. Bude k tomu ale podle něj třeba změna legislativy.

van ktk mha

Klíšťovou encefalitidou se meziročně nakazilo o čtvrtinu lidí víc

Praha 16. října (ČTK) – Klíšťovou encefalitidou se ke konci září nakazilo o čtvrtinu lidí víc než loni. Nahlášeno bylo 540 případů, více je také nemocných s boreliózou. Vyplývá to ze statistika Státního zdravotního ústavu. Podle vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara zřejmě bude letošní rok nejhorší za posledních deset let.

„Zatímco vloni přibyly případy především na podzim, letošní nepříznivá situace s vysokým počtem infekcí a hospitalizací je zřejmá už od jara,“ uvedl Maďar. Kromě Libereckého, Královéhradeckého a Karlovarského kraje, na jejichž území jsou hory, to ve všech krajích byly desítky případů. Nejvíc nemocných je hlášeno z Jihočeského kraje, druhý je Jihomoravský kraj a třetí Vysočina. Pacienti, kteří se nakazí na výletě či dovolené, jsou ale zapsaní v místě bydliště.

„Zvýšenou aktivitu klíšťat lze očekávat až dokud vnější teplota neklesne pod pět stupňů Celsia,“ dodal. Kvůli teplému počasí jsou nyní klíšťata aktivní, a to zřejmě až do listopadu.

Zatímco k přenosu boreliózy dochází po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny. Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Infekci v první fází neodhalí často ani běžně dostupné laboratorní testy, zároveň ale zatím není postižen centrální nervový systém. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc obvykle ustoupí do dvou až sedmi dní. Nemoc jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou častá také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, které postihuje kůži, klouby, srdce a nervovou soustavu, zatím neexistuje, dá se ale léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky. Očkování není hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na něj ale přispívají řádově stovky korun. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Přeočkování je nutné po třech, později po pěti letech.

Počty hlášených případů nemocí přenášených klíšťaty:

zdroj: Státní zdravotní ústav

Počty nemocných klíšťovou encefalitidou za celý rok:

zdroj: Státní zdravotní ústav

van jw

Mobilní aplikace České lékárnické komory „Lékárny v ČR“ jednoduše a spolehlivě…

Praha, 15. října 2018 (ČLnK) – Počet vydaných identifikátorů eReceptů zasílaných prostřednictvím SMS se zvyšuje, od začátku roku jich pacienti obdrželi více než 1,7 milionu. Česká lékárnická komora (ČLnK) proto připravila způsob, jak příjem eReceptu ze zaslané textové zprávy zjednodušit a v těchto dnech představuje nové řešení. Mobilní aplikace Lékárny v ČR nyní umí komplikovaný SMS identifikátor jednoduše převést na čárový kód. Převedení je funkční i bez datového připojení, stačí mít aplikaci nainstalovanou v chytrém telefonu. Novinka ulehčí výdej léků v lékárně. Lékárníci tak zase budou mít více času na své pacienty.

ČLnK nechala vložit převaděč kódů do své stávající aplikace Lékárny v ČR. Dostupná je zdarma pro Android v GooglePlay, kde si ji doposud stáhlo více než 16 tisíc uživatelů, a nově také v AppStore pro systém iOS.

Ulehčí práci a ušetří čas – pacientům i lékárníkům

Na implementaci nové funkce do již existující aplikace komory pracovali vývojáři několik měsíců. Úpravu zadala komora v červnu a v září probíhalo testování. Výsledkem je jednoduchý a funkční převaděč SMS identifikátoru do podoby čárového kódu. „Postupem času jsou eRecepty stále častější. Množství identifikátorů zasílaných pacientům textovou zprávou neustále roste, od začátku roku počet takto předaných eReceptů přesáhl 1 700 000. Forma SMS identifikátoru byla dosud pro lékárníky nejpracnější variantou, proto se ČLnK rozhodla najít zjednodušující řešení, které přinese výhody pacientům i lékárníkům,“ vysvětluje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Dosavadní způsob ručního přepisování unikátního kódu z SMS zprávy je časově náročný. Existuje také riziko chyby při přepisu. „Převedení na čárový kód zefektivní péči o pacienta v lékárně. Lékárníkům systém výrazně zjednoduší práci a ušetřený čas budou moci věnovat základním činnostem – odbornému poradenství a dispenzaci,“ dodává Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK. Jednotlivé identifikátory se z SMS do podoby čárových kódů v aplikaci převádí plně automaticky, takže pro pacienta nepředstavuje převod ani práci navíc, ani další datové náklady.

Plně funkční i bez datového připojení

Při práci s převaděčem identifikátoru v mobilní aplikaci Lékárny v ČR nepotřebují pacienti ve svém zařízení internet. Stačí mít aplikaci nainstalovanou v mobilním zařízení. Po následném převedení na čárový kód zůstane pacientovi eRecept vždy uložený v aplikaci, má tak úplný přehled o historii svých léčiv. „Vyzvednutí předepsaných léků bez nutnosti datového připojení považujeme za největší výhodu nové funkce naší aplikace. Pacient si k receptu v aplikaci může připojit libovolnou poznámku, například že jde o opakovací recept, který lze vyzvednout ještě dvakrát,“ popisuje fungování Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK a dodává: „Kromě převodu SMS kódu elektronického receptu na čárový kód slouží aplikace také jako mapa českých lékáren s kompletními informacemi.“

Aplikace poslouží nejen při výdeji receptu, ale pomůže třeba i při screeningu diabetu

V aplikaci, kterou si pro operační systém Android zatím stáhlo více než 16 tisíc uživatelů, je možné dohledat všechny lékárny v České republice. Po propojení s navigací dokáže pacienta navést k té nejbližší a obsahuje důležité informace včetně adres, kontaktů a otevírací doby. Další praktickou funkcí je možnost vyhledání lékárny dle specializace v oblasti poradenství, například při odvykání kouření, snížení hmotnosti či screeningu diabetu a péče o diabetické pacienty. Aplikace vyhledá i lékárny specializované na poradenství a péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou.

V období od 15. do 23. 10. proběhne v lékárnách po celé ČR kampaň pro rozšíření mobilní aplikace mezi další uživatele. Pacienti mohou navštívit svou nejbližší lékárnu, ve které jim lékárník případně pomůže se stažením a instalací aplikace do mobilního telefonu. V lékárnách budou k dispozici také informační plakáty a letáky.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

20. října – Světový den proti osteoporóze – ZP MV ČR…

Praha, 15. října 2018 (ZP MV ČR) – Osteoporóza, tedy řídnutí kostí, způsobuje každoročně miliony zlomenin u nemocných na celém světě. V České republice postihuje více než 5 % obyvatel, většinu z nich tvoří ženy starší 50 let.Aktuální čísla Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) potvrzují, že jde o závažný zdravotnický i ekonomický problém. Na léčbu osteoporózy loni ZP MV ČR vynaložila 205,4 milionů korun.

„Z aktuální říjnové analýzy vyplývá, že se u nás s osteoporózou v loňském roce léčilo celkem 27 187 našich klientů. Z nich 24 444 byly ženy a ʹjenʹ 2 743 mužů. Statistiky ukazují, že za poslední dva roky se počet nemocných osteoporózou zvýšil o 1 907. Náklady na léčbu však rostou strměji – od roku 2015 se výdaje ZP MV ČR na léčbu osteoporózy zvýšily o 19,2 milionu korun,“ přibližuje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Za zajímavý považuje ZP MV ČR fakt, že léčba mužů s osteoporózou je nákladnější než léčba žen: „Zatímco průměrné roční náklady na léčbu jednoho muže vyjdou pojišťovnu na 10 370 Kč, léčba jedné ženy stojí v průměru 7 239 Kč,“ doplnila Hana Kadečková.

Osteoporóza je progresivní systémové onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty a poruchami kostní tkáně. Pacientům trpícím touto nemocí tak hrozí zvýšené riziko zlomenin. V ČR se jich v současné době léčí asi 600 000. Ohroženy jsou především ženy po menopauze, ale i muži po dovršení 60. roku. Rizikovými faktory jsou kromě genetických dispozic i snížená pohybová aktivita, menopauza před 45. rokem věku ženy, nízká tělesná hmotnost, endokrinní choroby, nedostatečný příjem vápníku, alkoholismus, kouření, užívání kortikoidů, stres a deprese.

Denzitometrie odhalí riziko zlomenin

Významnou roli v diagnostice nemoci hraje prevence. Efektivní metodou je tzv. denzitometrie, která dokáže stanovit hustotu kostní hmoty a odhadnout riziko zlomenin. Na vyšetření denzitometrem ZP MV ČR svým klientům přispívá z fondu prevence. „Naši klienti starší 18 let mohou na toto vyšetření čerpat jednou ročně příspěvek až do výše 500 Kč. Poskytujeme ho v rámci našeho programu Prevence civilizačních onemocnění,“ upřesňuje Hana Kadečková. Denzitometr měří hustotu minerálů v kosti, a to na základě vyhodnocení množství kalcia v kostech. Jde o rychlou, neinvazivní a bezbolestnou metodu, jejíž přesnost se pohybuje od 85 do 99 %.

Zvyšte příjem kalcia a vitaminu D

V případě, že denzitometr odhalí osteoporózu, rozhodně ji nepodceňujte a začněte problém ihned řešit. Hlavním cílem léčby je udržet množství a kvalitu kostní hmoty a snížit tak procento dalších zlomenin. Základním lékem v léčbě i prevenci osteoporózy je kalcium (vápník) doplněné vitaminem D, které napomáhá jeho vstřebávání. Kalcium udržuje optimální kostní hmotu, jeho přírodními zdroji jsou mléčné produkty. Pokud člověk není schopen zajistit dostatečný příjem vápníku ze stravy, měl by ho doplňovat ve formě potravinových doplňků. Léčbu osteoporózy je vhodné dále podpořit speciálními režimovými opatřeními – celkovou úpravou jídelníčku s dostatkem bílkovin, pravidelným pohybem (běh, chůze, skákání, jiná aerobní aktivita) a eliminací rizika pádů v domácím prostředí především u starších osob (protiskluzové podložky, fixace koberců apod.).

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 26 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Preventivní mamografické vyšetření krok za krokem

Praha, 15.10.2018 (EUC)

V měsíci říjnu bojuje celý svět proti rakovině prsu. Tradičním symbolem se stala růžová stužka a především růžová barva. Během „Pinktoberu“, jak se toto období mezinárodně nazývá, probíhá celá řada osvětových kampaní. Na 13. října připadá například známý „No Bra Day“, na 15. října Celosvětový den boje proti rakovině prsu. Tyto významné dny mají za cíl podpořit nemocné a upozornit na důležitost pravidelných preventivních kontrol mamografickým vyšetřením. Čísla jasně ukazují závažnost situace. Každý rok v České republice rakovinou prsu onemocní více než 7 000 žen a za stejné období jich kolem 1 900 na tuto nemoc umírá. Statistika přitom jasně dokazuje, že pokud se podaří nádor zachytit v počátečním stádiu, je šance na vyléčení větší než 90 %. „V České republice je v současné době proscreenovanost žen přibližně 60% – stále je tedy mezi námi velký počet těch, které na screeningové mamografické vyšetření z jakéhokoliv důvodu (časový, strach či neinformovanost) nechodí,“ vysvětluje Mgr. Žaneta Honová, MBA, projektová manažerka Mammocenter EUC.

Mamografické vyšetření

Mamografie je efektivní a zcela bezpečná metoda vyšetření prsů. Jejím hlavním cílem je včasné odhalení nádoru, aby mohla být případná léčba zahájena co nejdříve. Dnešní moderní přístroje navíc umožňují pořízení snímků ve vyšší kvalitě s využitím minimální dávky záření. Také umožňují výrazně nižší míru komprese (stlačení) prsou při snímkování. Podle European society of breast imaging zvládá většina žen vyšetření velmi dobře. Ze 40 – 50 % jej označují za bezbolestné, za trochu bolestivé 40 % žen. Jako spíše bolestivou metodu ji vnímá 12 % klientek a za velmi bolestivou ji považují pouze 4 %.

Na bezplatné screeningové mamografické vyšetření má v České republice nárok každá žena od 45 let věku v intervalu dvou let. K jeho absolvování je třeba získat žádanku (doporučení) od praktického lékaře nebo gynekologa. Ženy ve věku 40 – 44 let mohou vyšetření podstoupit i bez žádanky za přímou úhradu. „Screening se provádí na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích, kterých je v současné době na území České republiky 67. Zdravotnická skupina EUC a.s. vlastní 12 z nich. Všechna tato pracoviště jsou vybavena špičkovými zobrazovacími přístroji, s nimiž pracují vysoce erudovaní lékaři a radiologické asistentky. Preventivní vyšetření podstupují ženy, které nemají příznaky onemocnění prsů (nezaznamenají u sebe bulku, krvavý výtok, nově vtaženou bradavku či kůži atd.),“ říká Mgr. Žaneta Honová, MBA.

1. Krok – objednání

Na screeningové mamografické vyšetření je nutné se objednat na jednom z akreditovaných screeningových mamografických pracovišť osobně, telefonicky či prostřednictvím portálu www.navstevalekare.cz/mamo. „Toto vyšetření by neměla podstupovat žena před menstruací. Důvodem je především zvýšená citlivost a bolestivost prsů v tomto období. Pokud těmito problémy klientka trpí, měla by si připravit termín vyšetření až po menstruaci,“ říká Mgr. Žaneta Honová, MBA. Během domlouvání termínu může být žena dotázána, zda toto vyšetření dříve neabsolvovala na jiném pracovišti. Tato informace je stěžejní, protože lékaři porovnávají staré snímky s nově pořízenými, aby zjistili změny v prsu. „Je důležité, aby v den vyšetření žena neměla kůži v oblasti prsů namazanou krémem. Manipulace s prsy je pak obtížnější,“ dodává Mgr. Žaneta Honová, MBA.

2. Krok – recepce

Recepce patří k velmi důležité části každého screeningového mamografického centra. Pro klientky to může být vůbec první osobní kontakt s pracovištěm. Mohou se tam potkat s administrativní pracovnicí, zdravotní sestrou, eventuálně s radiologickou asistentkou. Na recepci budou požádány o předložení žádanky (doporučení od svého indikujícího lékaře – praktického lékaře, gynekologa) a kartičky zdravotní pojišťovny. Pracovnice na recepci s klientkou zkontroluje a doplní osobní a kontaktní údaje. Ty poslouží v případě nutnosti dovyšetření a pozvání na další screening (poštou, emailem nebo SMS zprávou). Pak přichází čas vyplnit dotazník rizikových faktorů. „Klientka v dotazníku odpovídá na otázky týkající se především osobní a rodinné anamnézy, dále v něm informuje o svých aktuálních problémech s prsy nebo o předchozím podstoupení operace, biopsie či plastiky prsu. Další otázky se týkají například užívání hormonální léčby nebo absolvování předchozího screeningového mamografického vyšetření. Informace v dotazníku rizikových faktorů jsou velice důležité pro lékaře provádějící 1. a 2. nezávislé čtení mamografických snímků. Radiologické asistentky klientkám s vyplněním samozřejmě rády pomohou, bude-li to třeba,“ uklidňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA.

3. Krok – mamografické vyšetření

Mamografické vyšetření provádí radiologická asistentka s pomocí přístroje zvaného mamograf. Ta před zahájením screeningu s klientkou zkontroluje dotazník rizikových faktorů. Pokud během této kontroly vyplynou nová zjištění, může je radiologická asistentka doplnit. Je velice důležité, aby se klientka před vyšetřením také svěřila se svými problémy, jež mohou ovlivnit jeho průběh (např. že špatně slyší, bolí ji rameno nebo má strach) – na základě těchto informací pak může asistentka zvolit vhodný přístup.

Po kontrole dotazníku je klientka vyzvána, aby si odložila oděv z horní poloviny těla. Následně je potřeba, aby předstoupila před mamografický přístroj, kde obdrží informace o průběhu vyšetření. „Celkem se provádí 4 snímky, na každý prs dva. Prs je nutné co nejvíce vytáhnout od hrudní stěny a následně komprimovat (stlačit). Tato komprese může být pro klientky nepříjemná, ale je velice důležitá. Ženy by měly vědět, že pokud pro ně bude komprese bolestivá či nepříjemná, nesmí se bát tuto skutečnost sdělit radiologické asistentce. Asistentky si jsou plně vědomy, že mamografické vyšetření nepatří mezi ta nejpříjemnější. Proto je velice důležitá oboustranná spolupráce, která povede ke kvalitně provedeným mamografickým snímkům,“ radí Mgr. Žaneta Honová, MBA. Po ukončení vyšetření radiologická asistentka vyhodnotí technickou stránku snímků. Klientka je informována, jakým způsobem obdrží výsledek proběhlého vyšetření. „Dle zvyklostí jednotlivých akreditovaných screeningových pracovišť také dostane zvací kartičku s doporučeným datem příštího mamografického screeningu (za dva roky) a brožurku, jak si doma provádět pravidelné samovyšetření prsů,“ dodává Mgr. Žaneta Honová, MBA.

4. Krok – sdělení výsledků

Mamografické snímky vyhodnotí nezávisle na sobě dva lékaři. Teprve poté je možné výsledek vyšetření předat klientce. Konkrétní pracoviště určí, zda si klientky počkají na výsledek na místě, nebo se jej doví až od svého indikujícího lékaře. V současné době některá akreditovaná screeningová mamografická pracoviště v den vyšetření výsledek screeningu nesdělují a své klientky informují prostřednictvím SMS zprávy. Ta většinou obsahuje sdělení, že je mamografie klientky v pořádku a bližší informace se dozví od svého indikujícího lékaře. „Mamografický screening je jedním z mnoha dalších preventivních vyšetření (jako je například gynekologické nebo gastroenterologické), po jejichž podstoupení klienti také neobdrží výsledky ihned. V případě, že se lékaři shodnou na nutnosti dovyšetření, klientku telefonicky informují. Toto dovyšetření se provádí co nejdříve po již proběhlém mamografickém screeningu,“ uzavírá Mgr. Žaneta Honová, MBA.

Seznam akreditovaných screeningových pracovišť najdete na webových stránkách www.mamo.cz, 12 moderně vybavených pracovišť zdravotnické skupiny EUC a.s. naleznete na www.eucmamocentrum.cz.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2017 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě…

Praha 15. října (ČTK) – Resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě srdce. Každou minutu bez kyslíku, který srdcem pumpovaná krev rozvádí po těle, odumírá pětina funkcí mozku. Ročně by bez srdeční masáže nepřežilo asi 5000 Čechů. Podle statistik pražské zdravotnické záchranné služby v 80 procentech případů, kdy sanitka vyjede k člověku postiženému zástavou srdce, laici sami zahájí resuscitaci. Ve světě to je jen asi 20 procent. Informace dnes zazněly na setkání s novináři k Evropskému dni záchrany života v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Nemoci srdce a cév jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí. Náhlá srdeční smrt hrozí osmi mužům z tisíce lidí mezi 60 a 69 lety s nějakým srdečním onemocněním. Podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka se zástava srdce čím dál častěji objevuje i u zdravých a mladých pacientů do 30 let. „Výjimkou nejsou ani rekreační či vrcholoví sportovci, které by nenapadlo, že je něco takového může potkat,“ řekl. Pokud člověk sportuje, neznamená to podle Pirka automaticky, že infarkt nedostane. „Jenom se to stane třeba o 20 let později,“ dodal.

Sám byl u dvou zástav srdce, které se staly přímo na běžeckých závodech v Praze. Jednoho muže resuscitoval pár desítek metrů před cílem běhu Praha-Běchovice, druhý zkolaboval při výběhu na kopec Hrádek při terénní Velké kunratické. Později se dozvěděl, že oba zvažovali, jestli ten den závod poběží, protože se necítili dobře. Doporučuje proto brát při sportu ohledy na signály těla.

Srdce při zástavě přestane čerpat krev a důsledkem je rychlá ztráta vědomí, nehmatný pulz a následná zástava dýchání. „Když někdo upadne do bezvědomí, je primárně nutné zjistit, zda dotyčný dýchá. Pokud ne, snažíme se nejprve rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, zběžně prohlédnout ústa a odstranit případné cizí tělesa jako zubní náhrady,“ popsala instruktorka resuscitace IKEM Lenka Sentivanová.

Pokud postižený nedýchá a nereaguje na podněty, měla by být zahájena co nejrychleji nepřímá srdeční masáž. „Hrudník by měl být rytmicky stlačován rychlostí 100 až 120 pohybů za minutu,“ popsala. Hloubka stlačení má být pět až šest centimetrů. Pokud chce zachránce i dýchat z úst do úst, doporučuje 30 stlačení hrudníku a potom dva vdechy. U nezkušených ale stačí jen masáž srdce.

Pirk dodal, že laická resuscitace nikdy srdce nemůže znovu rozpohybovat. „Člověk vlastně nahrazuje funkci srdce a pumpuje krev. Srdce se rozběhne až elektrickým šokem z defibrilátoru,“ popsal. Ten mohou připojit záchranáři po příjezdu sanitky nebo bývají na veřejných místech externí defibrilátory, které mohou obsluhovat i laici.

van jw