Podceňovaná chřipka – lidé umírají nejen na chřipku, ale…

Praha, 11. října 2018  (Allmedia4U) – V České republice existuje léta zakořeněný vlažný postoj vůči očkování proti chřipce, samotné onemocnění je značně bagatelizováno a výsledkem jsou zbytečná úmrtí až dvou tisíců pacientů ročně. Obzvlášť pro chronicky nemocné pacienty představuje očkování život zachraňující prevenci. Nebezpečí totiž spočívá nejen v obtížnější léčbě chřipky u chroniků, ale především i ve vysokém riziku rozvoje vážných druhotných komplikací, které virová infekce často vyvolává.

„Chřipka je závažné onemocnění, na které mohou zemřít zejména starší a chronicky nemocní, ovšem ohrozit život může i jinak zcela zdravému člověku. Je potřeba si uvědomit, že nejvíce se umírá právě na komplikace s chřipkou spojené. Člověk se vyléčí nebo je na tom lépe a pak se dostaví zápal plic, případně zánět mozkových blan, nebo zánět srdce, zánět osrdečníku apod. Tyto sekundární problémy pak způsobují onu vysokou úmrtnost v populaci,“ varuje praktický lékař, MUDr. Cyril Mucha.

Astma

Po celém světe žije zhruba 300 milionů astmatiků, v ČR se na tuto chorobu oficiálně léčí asi 800 tisíc pacientů. Astmatici se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny. Hrozí u nich totiž až 120x vyšší riziko úmrtí v porovnání s běžnou populací. Největší hrozbu představují druhotné komplikace, které chřipka může vyvolat. Chřipkový virus útočí na dýchací systém, který je u pacientů s astmatem daleko citlivější. Často se tak rozvíjí záněty, jež jednak zhoršují příznaky astmatu a způsobují astmatické záchvaty, ale mohou rovněž vést k rozvoji pneumonie (zápalu plic), závažnému a potenciálně smrtelnému onemocnění. Jen v Evropě pneumonie končí úmrtím přibližně ve 230 000 případů ročně. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se pneumonie v kombinaci s chřipkou dokonce řadí mezi deset nejčastějších příčin úmrtí ve světě. V ČR každým rokem pneumonií onemocní 80 až 150 tisíc pacientů, přičemž incidence se výrazně zvyšuje právě při výskytu chřipkové epidemie.

Diabetes (cukrovka)

Další rizikovou skupinou zvýšeně ohroženou chřipkovým onemocněním jsou diabetici. Na diabetes se u nás podle posledních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 oficiálně léčí téměř 930 tisíc nemocných. Chřipka může zvýšit míru stresu v těle, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi a vést k vážným zdravotním komplikacím. Uvádí se, že diabetikům hrozí až 6x větší pravděpodobnost hospitalizace a 2x větší riziko úmrtí na srdeční onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu oproti zdravým osobám. Pacienti s cukrovkou často čelí krátkodobým komplikacím, jako je ketoacidóza (stav, kdy tělo nevyužívá cukr jako palivový zdroj z důvodu nedostatku inzulínu) nebo tzv. HHS – hyperosmolární hyperglykemický stav (závažná akutní komplikace dekompenzace diabetu, především diabetu 2. typu s velmi vážnou prognózou). Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se dále mohou objevit tonzilitida (zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění představují přibližně 30 % celosvětové úmrtnosti. U nás v ČR na nemoci srdce a cév umírá přibližně 60 tisíc pacientů ročně. Kromě tradičních rizikových faktorů, jakými jsou například hypertenze (vysoký krevní tlak), kouření, diabetes nebo obezita, se za velkou hrozbu považuje také chřipková infekce. Vlivem chřipky dochází k velké zátěži na lidský organismus. V důsledku toho může klesat hladina kyslíku a krevní tlak, což může vést až k tvorbě krevních sraženin v cévách. Onemocnění chřipkou může jednak zhoršit chronické srdeční problémy, jednak způsobit vážné komplikace včetně bakteriální pneumonie. Případný zápal plic pak brání v rozvodu kyslíku do krve, což pro srdce představuje velký nápor. Podle dostupných statistik je kardiak na životě ohrožen 52x více než zdravý jedinec. Riziko infarktu je až dvojnásobně vyšší, a navíc mu hrozí ještě několik týdnů poté, co chřipkou onemocní.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

CHOPN je dlouhodobé zánětlivé onemocnění vyvolané vdechováním škodlivých látek, především tabákového kouře. Má mnoho nepříznivých důsledků, zejména na průdušky (způsobuje jejich zužování – chronickou bronchitidu) a na plicní tkáň (dochází k jejímu zániku – emfyzém plic). Jde o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí u nás i ve světě. Celosvětově umírají až 3 miliony pacientů ročně, u nás přes 3 500, což je o 70 % více než v posledních 10 letech. Mezi velká rizika spojená s tímto onemocněním patří virové infekce, která stojí až za 50 % případů exacerbací CHOPN (nového vzplanutí choroby), z toho 28 % má na svědomí chřipkový virus. Zhoršení nemoci se projevuje změnou množství a barvy vykašlávaného sekretu, obtížným vykašláváním, těžším nebo četnějším kašlem, zhoršením dušnosti či sípáním na hrudi. Těžké akutní formy pak mohou skončit i smrtí, někdy i náhlou a nečekanou. Pacientům se proto doporučuje každoroční očkování proti chřipce, které dokáže snížit závažnost onemocnění a úmrtnost až o polovinu.

Chronické onemocnění ledvin

Zhruba 10–15 % dospělé populace ve světě trpí v současnosti chronickým onemocněním ledvin ve stádiu 3-5, což v České republice představuje minimálně půl milionu osob s již významným snížením funkce ledvin. Chřipka je pro takto nemocné osoby nebezpečná především z důvodu imunitní dysfunkce. Snižuje se přirozená reakce těla na infekci, a tím i schopnost organismu bojovat s nemocemi a jejich následky. Pro pacienty je jednak obtížnější vypořádat se se samotnou chřipkou, ale jejím propuknutím se rovněž zhoršuje stávající zdravotní stav ledvin a v mnoha případech dochází také k rozvoji dalších závažných onemocnění, jako je bronchitida (zánět průdušek) či pneumonie (zápal plic). Značně se zvyšuje riziko hospitalizace a v nejhorších scénářích hrozí i smrt. Pokud chřipkou onemocní pacienti s dlouhodobým chronickým onemocněním včetně onemocnění ledvin, existuje u nich až 11krát vyšší riziko úmrtí oproti zdravé populaci.

„Očkování proti chřipce je specifická a poměrně jednoduchá prevence. Tím, že se člověk proti ní očkuje, nechrání jen sebe, ale i své okolí, protože pak nemůže chřipku dále šířit. Především zdravotníci by měli jít osobním příkladem a proti chřipce se nechávat očkovat,“ dodává MUDr. Cyril Mucha.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Lékaři bez hranic museli skončit v Nauru, kde pomáhali migrantům

Canberra 11. října (ČTK) – Organizace Lékaři bez hranic musela ukončit činnost v tichomořském ostrovním státě Nauru, kde mezinárodní odborníci poskytovali psychiatrickou a psychologickou pomoc místním obyvatelům a žadatelům o azyl v australském detenčním táboře. Místní vláda minulý týden Lékařům bez hranic nařídila, aby se ze země stáhli, protože jejich služby již nejsou na ostrově potřeba. Organizace dnes uvedla, že za uplynulý rok měla v Nauru v péči mimo jiné 78 pacientů z řad migrantů, kteří se k jejím lékařům dostali kvůli sebepoškozování, pokusům o sebevraždu či sebevražedným myšlenkám. Situaci v táboře označila za zoufalou.

Lékaři bez hranic se nyní snaží získat od vlády Nauru více informací, aby zjistili důvod jejího rozhodnutí i to, jaké alternativní služby budou pacientům dostupné.

Organizace jedná také s úřady Austrálie, které zadržovací zařízení pro běžence na ostrově Nauru patří. Australský ministr pro imigraci Peter Dutton ve středu prohlásil, že Lékaři bez hranic byli do Nauru pozváni, aby poskytovali služby místním obyvatelům, a ne uprchlíkům. Své aktivity ukončili v sobotu.

Austrálie uplatňuje v posledních pěti letech přísnou azylovou politiku a běžence, kteří doplují k australským břehům, zadržuje a posílá do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea. Za provozování táborů Canberra těmto zemím platí. Australská vláda prohlašuje, že tímto způsobem bojuje s převaděčstvím a nelegální migrací. Kritici ale poukazují na špatné životní podmínky v detenčních zařízeních.

Případy sebepoškozování migrantů v australských zadržovacích táborech, jejichž existenci pravidelně kritizují organizace na ochranu lidských práv, nejsou ničím výjimečným. Někteří žadatelé o azyl se v minulosti pokusili upálit, na protest se pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa.

Lékaři bez hranic působili v táboře v Nauru od loňského listopadu. „Pět let v nejisté situaci zničilo odolnost uprchlíků, zmařilo veškeré naděje a vedlo k radikálnímu zhoršení jejich duševního stavu,“ řekl k situaci v táboře šéf australské pobočky Lékařů bez hranic Paul McPhun. Podle něho je mnoho dětí ze zadržovacího zařízení traumatizováno a některé se nacházejí zpola v kómatu a prakticky nejsou schopny jíst, pít či mluvit.

V táboře na ostrově Nauru žije v současné době asi 900 lidí, včetně 95 dětí, uvedl tento měsíc podle agentury Reuters australský úřad pro uprchlíky. „Děti ve věku pouhých sedmi či 12 let se nyní opakovaně pokoušejí o sebevraždu a polévají se benzinem,“ varovali lékařští experti.

lcm spr

Dětská obezita se na Blízkém východě řeší často chirurgicky

Rijád 11. října (ČTK) – V Saúdské Arábii a na Blízkém východě obecně přibývá obézních dětí a dospívajících a stále více jich podstupuje bariatrický zákrok. Informoval o tom dnes server Arab News. Podle něj chirurgové chtějí zesílit kampaň prevence obezity v domácnostech i ve školách. Příčinou tloustnutí dětí je podle nich sedavý způsob života a konzumace nevhodného jídla.

Profesor Aájid Kahtání z univerzity Krále Saúda řekl, že v minulých deseti letech provedl bariatrický zákrok u 2900 dětí a dospívajících. Mezi jeho pacienty byl čtyřletý chlapec, který vážil 70 kilogramů. „Ta váha ho zabíjela. Za rok shodil skoro 20 kilogramů, zachránilo mu to život,“ řekl Kahtání o tomto případu.

Pro bariatrickou operaci, která má lidem pomoci řešit obezitu, se v Saúdské Arábii vybírají lidé trpící morbidní obezitou, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) je vyšší než 40, a dále obézní s BMI nad 30. Ideální hodnota tohoto indexu, počítaného ze vztahu váhy a výšky, je mezi 18,5 a 25. Při operaci se chirurgickými metodami omezí kapacita žaludku.

Podle Kahtámího je na Blízkém východě stále více dětí, které mají tento zákrok za sebou. V regionu rovněž přibývá obézní mládeže. „Podle studií má nadváhu nebo trpí obezitou 20 až 30 procent lidí do 18 let. Ve všech státech oblasti Perského zálivu je to stejné,“ řekl profesor. Do Saúdské Arábie za ním přijíždějí rodiny z celého Blízkého východu. Lékař metodu obhajuje a říká, že takto radikálně lze snížit váhu u dítěte jakéhokoli věku, pokud váha ohrožuje jeho zdraví.

Některé státy stanovují pro bariatrický zákrok hraniční věk pacienta – ve Spojených arabských emirátech je to 18 let. Kahtání obavy z negativního vlivu například na další vývoj dětí nesdílí. Publikoval studii, v níž se po dobu pěti let sledovaly dvě skupiny dětí – jedna po bariatrickém zákroku, druhá podrobující se tradičním metodám na snížení váhy. Děti po zákroku za toto období v průměru vyrostly o deset centimetrů víc než děti ve druhé skupině. Kahtámí to vysvětluje tím, že obezita růst potlačuje.

Za svou kariéru provedl Kahtámí bariatrický zákrok na 10.000 lidech. Byl mezi nimi i jednadvacetiletý člověk, který vážil 610 kilogramů a dnes má 68 kilo.

sva spr

Vzdělávat lékaře budou nově moci také okresní nemocnice

Praha 11. října (ČTK) – Vzdělávat lékaře v základních oborech budou nově moci kromě velkých fakultních i menší okresní nemocnice. Nové podmínky pro vybavení a personální obsazení pro akreditovaná pracoviště, kde lékaři vykonávají praxe, stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví, která dnes byla zveřejněná ve sbírce zákonů. Vyhláška stanoví 19 základních vzdělávacích kmenů pro lékaře, zubaře a farmaceuty.

Změnou oproti dřívější úpravě je podle ministerstva snížení počtu výkonů, které musí pracoviště provádět, aby mohlo lékaře vzdělávat. „Čelíme dlouhodobému nedostatku lékařů, a proto bylo snahou změnit systém vzdělávání tak, aby byl dostupnější. Tímto krokem dostáváme lékaře blíž pacientům, protože praxe v postgraduálním studiu nebudou probíhat už pouze ve fakultních nemocnicích, ale i v těch okresních,“ uvedl v tiskové zprávě předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.

Vyhláška také rozšiřuje možnosti praxí v ambulancích u oborů, které mají spíše ambulantní charakter jako oftalmologie nebo dermatovenerologie. Struktura kmenů a praxí je podle ministerstva postavena tak, aby se minimalizovala nutnost stáží mimo domovské pracoviště lékaře. Tam, kde to obor umožní, zajistí takové akreditované pracoviště lékaři vzdělávání v celém oboru.

„Vyhláška je revoluční, protože konečně dává jistotu absolventům lékařských fakult, kteří díky ní budou dopředu znát obsahy vzdělávacích kmenů. To přinese po mnoha letech jasná pravidla do systému postgraduálního vzdělávání lékařů,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Každý základní kmen je nově rozdělen do tří částí. Vyhláška v nich stanovuje požadavky na členění, rozsah a obsah vzdělávání v základních kmenech lékařů. Vyhláška stanoví požadavky na teoretické a praktické dovednosti prověřované při zkoušce po ukončení vzdělávání v základních kmenech a rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením se ke zkoušce.

„Výsledný text vyhlášky je kompromisem mezi všemi stranami jednání a jde o právní normu navazující na změnu zákona, který byl po mnoha letech úspěšně přijat Parlamentem ČR,“ vyjádřil se náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula.

Lékař se musí po ukončení šestiletého oboru Všeobecné lékařství ještě dál několik let vzdělávat ve své specializaci, kterých je 19 základních kmenů. Pak získá atestaci, po které už mohou léčit samostatně. Česká lékařská komora na svém listopadovém sjezdu o vzdělávání diskutovala. Specializační vzdělávání je podle ní nepřehledné, cesta k atestacím komplikovaná.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

Vláda chystá zvýšení počtu studentů medicíny o 15 procent, vyhradit na to chce v příštích 11 letech 6,8 miliardy korun. Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu.

van mal

Od českého doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy k léku proti rakovině.…

Praha, 10. října 2018 (Dark Side) – Česko-americký start-up Machavert vědce Jakuba Staszak-Jirkovského vyvíjí z českého doplňku stravy Ovosan lék proti rakovině. Mladý vědec navazuje v prestižních laboratořích v USA na práci svého otce, který se výrobou doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy dlouhá léta zabývá. Dle nejnovějších výsledků výzkumu je stěžejní aktivní látkou v tomto doplňku stravy soubor čtyř fosfolipidů fungujících synergicky. Vývoj vstupuje do fáze, kdy budou účinky vyvíjené látky prověřovány v klinických testech. Dosavadní laboratorní výsledky výzkumu jsou více než slibné: účinná látka nejlépe působila na genovou mutaci, která stojí zhruba za polovinou zhoubných nádorů a má na svědomí nejagresivnější typy rakoviny (např. rakovinu slinivky či plic). Samotná účinná látka má nejen léčivý potenciál, ale v budoucnu může být i dvojitým lékem.

Český nápad zaujal i světové výzkumné kapacity

Doplněk stravy Ovosan je v České republice již dlouhá léta používán jako podpůrný přípravek posilující imunitní systém, který působí regeneračně na poškozené buňky při léčbě rakoviny i v rámci prevence její recidivy. Český vědec Jakub Stazsak-Jirkovský před čtyřmi lety založil společnost Machavert, v níž se snaží z účinných látek Ovosanu vytvořit lék, který by mohl některé typy rakoviny zcela vymýtit. Zakladatel start-upu si pro další vědeckou práci nevybral tento doplněk stravy náhodně. Výrobcem žlutých tobolek je od devadesátých let česká firma Areko, jejímž vlastníkem je Pavel Jirkovský, otec mladého vědce působícího ve Spojených státech.

Vznik nového léku proti rakovině z doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy je na dobré cestě. „Našim vědcům se podařilo ze souboru čtyř bioaktivních fosfolipidů vytvořit nanočástice ve tvaru dutých kapes. Látka nazvaná MP1000 má sama léčivý potenciál, navíc se může stát nositelem další substance a vytvořit tak dvojitý lék. Látka během testování v laboratoři nejúčinněji působila na genovou mutaci KRAS. Ta je strůjcem přibližně poloviny zhoubných nádorů a způsobuje nejagresivnější typy rakoviny, například rakovinu slinivky či plic. Navíc právě na tyto karcinomy zatím mnoho léků není,“ komentuje současný stav výzkumu v USA Jakub Staszak-Jirkovský.

Neobvykle rychlý pokrok ve vývoji potenciálně účinného léku přičítá Jakub Staszak-Jirkovský spolupráci i s hvězdami zabývajícími se onkologií. S jeho společností úzce spolupracuje například Dan Theodorescu, vedoucí medicínského centra Cedars-Sinai v Los Angeles, jednoho z nejprestižnějších v USA. Dále se na výzkumu bioaktivních fosfolipidů podílí také Norman Greenberg, bývalý šéf onkologického vývoje ve společnosti AstraZeneca či Neal Goodwin, který dovedl dvě společnosti působící v tomtéž oboru na americkou burzu Nasdaq.

Zrychlené řízení nebo získání označení přelomové terapie by vstup léku na trh výrazně uspíšilo

Vývoj léku proti rakovině je dlouhodobý proces a přináší svá rizika. Dle dostupných statistik bylo v letech 2011–2015 uvedeno na trh ve Spojených státech 37 nových léčivých prostředků proti rakovině.¹ Jedná se pouze o zlomek vyvíjených onkologických látek, přitom i v neúspěšných případech se jedná o projekty v řádech stovek milionů dolarů. Lék připravovaný ze složek Ovosanu má za sebou velmi úspěšnou fázi testování v laboratořích a vědci mají v plánu ho v brzké době posunout do závěrečné fáze, kterou jsou klinické testy trvající v průměru sedm let. Pokud se to Machavertu podaří, půjde o teprve druhou českou společnost, které se to povedlo.

„Ve druhé polovině roku 2019 si chce Machavert u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zažádat o povolení k testování látky s bioaktivními fosfolipidy na lidech. Jde o náročný proces, ale na základě našich dosavadních laboratorních výsledků věřím, že budeme úspěšní a bude to fungovat. Díky tomu, že se jedná o zajímavé terapeutické indikace, můžeme získat i tzv. fast track, tedy zrychlené řízení. Lék by tak teoreticky mohl být na trhu mnohem dříve. Zatímco běžně to trvá zhruba sedm let, při zrychleném řízení by se k prvním pacientům mohl dostat za tři čtyři roky,“ představuje optimistický výhled Jakub Staszak-Jirkovský.

Jak získat potřebných sedm miliard korun? Start-upy je získávají na burze

Zásadní je v tuto chvíli zajistit náročné financování celého projektu. Podle nedávné studie, zabývající se finanční náročností výzkumu a vývoje léků proti rakovině, jsou v polovině případů vyšší než 648 milionů amerických dolarů (14,3 miliardy korun).² Machavert odhaduje, že bude celkem potřebovat sumu v minimální výši 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun). Aby společnost mohla začít s klinickou studií, musí získat alespoň čtyři miliony amerických dolarů a následné první testy si vyžádají dalších dvacet milionů USD. Právě z důvodu zabezpečení finančních prostředků zvažuje Machavert v horizontu tří let vstup na burzu.

Analýza ČLnK: Nedostupných léků mírně ubylo, v září zaznamenali čeští…

Praha, 10. října 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) od července pravidelně zveřejňuje seznam nedostatkových léků v lékárnách. Iniciativa Komory má na situaci pozitivní vliv, počet nedostupných léků se mírně snížil. I přesto v průběhu měsíce září nahlásili lékárníci ze všech regionů výpadky celkem 87 léků. Podle zářijové analýzy ČLnK chyběly v lékárnách nejen nahraditelné léky na průjem či ředění krve, ale i těžko nahraditelné léky na rakovinu prsu či léky pro pacienty s Wilsonovou chorobou.

V průběhu měsíce září nahlásili lékárníci ze všech regionů výpadek celkem u 87 léků. V porovnání se srpnem, kdy takových hlášení proběhlo 93, tak došlo k mírnému poklesu. Nejčastěji chyběl přípravek zvyšující odolnost cév Detralex, konkrétně jeho nejčastěji předepisované balení o velikosti 120 tablet. A přípravek Hidrasec, který je určen k léčbě příznaků akutního průjmu. Celkem jedenáct nedostupných léčivých přípravků bylo přitom v lékárnách jinými léky nenahraditelných nebo těžko nahraditelných: Braltus, Ciplox, Ciprinol, Clostillbegyt, Dostinex, Esobec inhaler, Metalcaptase, Tamoxifen, Targin, Virgan a Vitamin A (tablety).

Absence nenahraditelných léků je nadále problémem

Z lékáren stále přichází nová hlášení o nedostupnosti léčiv. „V lékárnách nechybí pouze léky, které mají vhodnou alternativu, ale k dispozici někdy nejsou ani těžko nahraditelná léčiva. Například v září chyběl lék Metalcaptase užívaný při závažných stavech nebo lék proti bolesti Targin. Oba léčivé přípravky jsou nenahraditelné,“ upozorňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Dalším přípravkem, který u nás není k dostání, je například tabletová forma Vitaminu A. „Problém s nedostupností Vitaminu A se přitom nepochopitelně týká pouze České republiky, protože v zahraničí běžně dostupný je,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK a dodává: „Ideální není ani situace u léčiva Tezefort, kde chybí balení s 90 tabletami, které je bez doplatku, a k dispozici jsou jenom malá doplatková balení.“

Nedostupných léků pomalu ubývá, ale ještě je co zlepšovat

Vytrvalé informování ČLnK o nedostatcích léků má na problematiku pozitivní vliv. „Nenahraditelný lék Virgan, určený na virové infekce oka, chyběl od března 2017 do září 2018. Nyní se v lékárnách znovu objevil,“ poukazuje na pozitivní změnu Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK. V posledních dnech byl znovu dostupný také lék na poruchy cyklu u žen Clostillbegyt: „Podle našich informací je nenahraditelný Clostillbegyt v lékárnách znovu k dispozici, avšak za podstatně vyšší cenu, kterou musí pacientky doplatit. Pacientky nově na přípravek doplácí 330 Kč,“ upozorňuje na aktuální situaci v lékárnách Bažantová.

Monopolní model dodávek léků by měl být zrušen. Komplikuje práci a pacientům léky nezajistí

Dle ČLnK ztratil současný model DTP, (Direct To Pharmacy, distribuce přes jediného, monopolního distributora) smysl a musí být zrušen. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje práci lékárníků. „Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k jeho dodání v tomto termínu nedojde. Ale pokud výpadek není hlášený a přesto lék dostupný není, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat. Komora také žádá, aby ministerstvo zdravotnictví a SÚKL pružněji a častěji využívaly opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu o léčivech,“ shrnuje situaci s nedostupnými léky Chudoba.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

La Repubblica: Děti v zelených čtvrtích mají lepší paměť

Řím 10. října (ČTK/La Repubblica) – Zelené prostory a paměť. Podle nové britské studie mohou mít děti, které žijí v městských čtvrtích se zelení, lepší prostorovou paměť. Tento typ paměti, který je těsně spojen s kontrolou pozornosti, umožňuje registrovat informace o okolí a orientovat se v prostoru, píše italský deník La Repubblica.

Studie, provedená na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí, které žijí ve městech, ukázala, že čím menší byly zelené oblasti, tím horší byla schopnost prostorové paměti. Je třeba zdůraznit, že typ čtvrti tento vztah nezměnil, ať šlo o chudinské čtvrti nebo čtvrti, kde žijí dobře situované rodiny.

„Předpokládáme, že schopnost prostorové paměti závisí na množství zelených prostranství ze dvou důvodů. Především děti žijící v místech s větším zeleným prostorem mají větší možnost využívat svého vnějšího prostředí. Navíc zelené prostory přitahují pozornost a lidé se lépe soustřeďují poté, co strávili nějaký čas v kontaktu s přírodou,“ vysvětlují vědci.

„Naše výsledky ukazují pozitivní úlohu zeleného prostoru na kognitivní funkce. Prostorová paměť je důležitou kognitivní schopností, která je těsně spjata se školními výsledky dětí, zejména v matematice,“ uvádí Eirini Flouriová z Londýnské univerzity, která je autorkou studie.

„Jestliže je souvislost, kterou jsme zjistili mezi zelenými prostranstvími ve čtvrti a prostorovou pamětí dětí, skutečně příčinná, pak mohou být naše výsledky využívány ve školství a při rozhodování o plánování městské výstavby,“ konstatuje.

„Pokus autorů spojit sociogeografický faktor, jako jsou zelené prostory, s kognitivní schopností a prostorovou pamětí je jistě velmi chvályhodný,“ říká Alessandro Treves, neurovědec z Mezinárodní školy vyšších pokročilých studií v Terstu. „A to přes všechny nedostatky takové statistické studie, která pracovala se vzorkem téměř 5000 dětí žijících v různém prostředí, které ovlivňuje řada faktorů,“ upřesňuje.

Již dřívější studie provedená Barcelonským institutem globálního zdraví (ISGlobal) konstatovala, jak dětem při vývoji mozku pomáhá to, že žijí u zelených prostorů. S pomocí satelitních snímků vědci zjišťovali, jak jsou děti vystaveny zeleni, a pomocí magnetické rezonance sledovali anatomii jejich mozku. A výsledek? Větší objem bílé a šedé hmoty v některých částech mozku a anatomické rozdíly, které měly příznivý vliv na kognitivní funkce. Větší objem šedé a bílé hmoty byly předpokladem pro lepší pracovní paměť a menší nepozornost.

„Tyto studie jsou jakýmsi mostem mezi četnými laboratorními výzkumy na hlodavcích,“ uvádí Treves. „Zúčastnil jsem se studie na Norské univerzitě vědy a technologie v Trondheimu, kde jsme hned po narození vložili myši do prostředí bohatého na předměty a hry. Pak jsme u dospělých myší pozorovali typ neuronů, který je schopný určovat polohu zvířete v prostoru,“ dodává. Za tento objev získali v roce 2014 Edvard Moser a May-Britt Moserová Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

„Přál bych si, aby studie tohoto typu přispívaly k tomu, že si uvědomíme, jak jsou faktory životního prostředí důležité pro kognitivní zdraví lidí a zvláště dětí,“ uzavírá Treves.

pel hej

Lékaři by měli mít přehled o všech lécích předepsaných pacientovi

Praha 10. října (ČTK) – Lékaři a lékárníci by měli mít v budoucnu přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Počítá s tím návrh novely zákona o léčivech, který dnes schválila vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům po jednání kabinetu řekl, že možnost sdílet informace mezi poskytovateli zdravotní péče zajistí bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Přístup k datům bude mít jen ošetřující lékař nebo lékárník, který bude vydávat lék. Možné jim ho ale bude i zakázat.

Aktuálně má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech. „Centrální úložiště díky elektronickým receptům obsahuje údaje o farmakoterapii jednotlivých pacientů, jejichž využití lékaři a farmaceuty při poskytování zdravotních služeb by mohlo významně zvýšit bezpečnost poskytované péče, a bylo by tak přínosem pro lékaře, pacienta i systém veřejného zdravotního pojištění,“ stojí v návrhu.

Seznam všech léků by měli lékaři vidět po předepsání receptu s lékem nebo po zadání čísla pacientova občanského průkazu. Speciální přístup budou mít záchranáři, lékárníkům se otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu. Přístup ke svým záznamům bude moci pacient všem nebo vybraným lékařům či lékárníkům zakázat.

Vojtěch novinářům řekl, že novelu považuje za velmi důležitou a za další z kroků k elektronizaci zdravotnictví. V momentu, kdy je 85 až 90 procent receptů předepsáno elektronicky, doplňuje lékový záznam dosud chybějící funkci, dodal. „Možnost sdílet informace o předepsaných lécích napříč poskytovateli zdravotní péče i s lékárníky je velký krok dopředu z hlediska sdílení dat, preskripce léků bude bezpečnější a kvalitnější,“ uvedl ministr.

Lékový záznam si už nyní může na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient. Přihlášení je možné na základě jména a hesla, které si může vyzvednout na kontaktních místech CzechPoint, nebo díky elektronickému občanskému průkazu, připojenému přes čtečku k počítači nebo mobilnímu zařízení.

Návrh vypočítává, že v ČR za deset let stoupl 3,5krát počet hospitalizací v souvislosti s léky, jako jsou chyby v dávkování nebo nežádoucí účinky léků. Desetkrát se zvýšil počet těch, které skončily úmrtím pacienta. Mnohé se ale podle odborníků vůbec do evidence případů nedostanou. Data o nežádoucích příhodách v souvislosti s podáváním léků nejsou dosud systematicky sledována.

„Od roku 2007 do roku 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v souvislosti s diagnózami nežádoucích účinků při léčebném použití léků nebo biologických látek a chyb v dávkování,“ píše se v návrhu. Jejich počet vzrostl ze 1745 na 6021.

Podle Vojtěcha by měl nový systém pomoci problémy odstranit. „Lékař se podívá, jaké pacient používá léky, podle toho nastaví preskripci léků,“ uvedl. Zároveň už lékaři nebudou odkázáni jen na informace od pacientů, které jsou často neúplné nebo nepřesné. Už dnes v eletronickém receptu zkontrolují, jestli si pacient už lék v lékárně vyzvedl.

„Lékový záznam uvidí jenom ten lékař, který má vztah k danému pacientovi, a jen ten lékárník, který v danou chvíli pacientovi lék vydává nebo mu poskytuje poradenství,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Filip Vrubel. Výjimku budou mít jen zdravotnické záchranné služby. Pacient si může v aplikaci zkontrolovat, kdo si jeho záznamy prohlížel.

„Pacienti budou mít právo vždy a kdykoliv projevit plošný nesouhlas se sdílením, případně dát explicitní souhlas jen vybraným lékařům, a to prostřednictvím mobilní nebo webové aplikace,“ dodal ministr. Další možnost bude poslat dopis Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

jzf van

Léčebný ústav v Žamberku začala vytápět bioplynová stanice

Žamberk (Orlickoústecko) 10. října (ČTK) – Odborný léčebný ústav Albertinum Žamberk začala vytápět bioplynová stanice místní soukromé společnosti. Firma nechala s pomocí evropské dotace vybudovat do ústavu za 12 milionů korun teplovod o délce více než 1,5 kilometru. Albertinu se díky tomu sníží účet za vytápění o 200.000 korun ročně.

„Máme s firmou smlouvu, že dodávky jejich tepla budou vždy o 20 procent levnější, než by byla cena při vytápění plynem,“ řekl ČTK krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Soukromá firma provozuje bioplynovou stanici již delší dobu, teplo dosud využívala jen pro své potřeby. Jeho přebytky nyní vytápějí i léčebný ústav, což je výhodné pro obě strany. Návratnost investice do teplovodu se pohybuje kolem osmi let. V budoucnu by mohlo teplo z bioplynu využívat i město Žamberk pro některé své objekty.

„Vedle posilování energetické bezpečnosti a ekonomických efektů pro Albertinum vidím ve výstavbě teplovodu také zajímavou symboliku mezi využitím ekologicky čisté energie a posláním našeho odborného ústavu při léčbě plicních onemocnění,“ dodal Valtr.

dos hj

Jičínská nemocnice bude mít nový nadační fond

Jičín 9. října (ČTK) – Krajská Oblastní nemocnice Jičín bude mít nový nadační fond. Rozhodli o tom jičínští zastupitelé, informoval dnes ČTK mluvčí radnice Jan Jireš. Zakládajícími městy je také spádová Nová Paka a Nový Bydžov. „Smyslem fondu je přijímat dary a předávat je jako nadační příspěvky Oblastní nemocnici Jičín, aby je použila pro nákup vybavení a zlepšení standardu nabízené péče. Fond také bude poskytovat stipendijní programy,“ uvedl v tiskové zprávě Jireš.

Počáteční finanční vklad od měst bude 90.000 korun. „Vypočítává se podle počtu obyvatel. Je ve výši tři koruny na obyvatele města, a tak částka pro Jičín je stanovena na 48.000 korun, pro Novou Paku 27.000 a Nový Bydžov 15.000 korun,“ uvedl Jireš.

Města, ve kterých krajské nemocnice sídlí, postupně zřizují vlastní nadační fondy, které budou vypisovat stipendijní programy zaměřené na nelékařský zdravotnický personál. Svůj nadační fond již mají nemocnice v Broumově a Náchodě. „Jsem přesvědčen, že založení nadačního fondu povede k lepší stabilizaci zdravotnického personálu v Oblastní nemocnici Jičín,“ uvedl jičínský starosta Jan Malý (ANO).

Královéhradecký kraj již vyhradil na stipendia pro budoucí nelékařský personál ve svých nemocnicích téměř sedm milionů korun. Kraj tím chce řešit nedostatek nelékařského zdravotnického personálu ve svých nemocnicích. Záměr kraje je takový, že student, který získá stipendium, nastoupí po ukončení studií do oblastní nemocnice, kde sídlí příslušný nadační fond. Stipendium je na úhradu nákladů vzniklých ve spojitosti se studiem na příslušné škole a jejím absolvování.

Samostatné oblastní nemocnice má kraj v Trutnově, Jičíně a Náchodě, přičemž pod Náchod již nyní patří nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Čtvrtou krajskou nemocnicí je Městská nemocnice Dvůr Králové nad Labem.

ku sd