RBP zavádí novou non-stop asistenční službu

Praha 4. září 2018 (PROTEXT) – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 1. září 2018 zahájila provoz nepřetržité asistenční linky pro svoje pojištěnce.

"Klientům RBP v rámci celé České republiky zajistíme prostřednictvím telefonního operátora v daném místě ošetření u praktického nebo odborného lékaře, případně v nejbližším zdravotnickém zařízení. Operátor se současně postará o to, aby pojištěncům Revírní bratrské pokladny byla potřebná péče poskytnuta bez finanční úhrady i v situacích, kdy se bude jednat o lékaře nebo zařízení, které s RBP doposud nemá uzavřenou smlouvu," upřesnil výkonný ředitel Revírní bratrské pokladny Antonín Klimša. "Nemělo by tak již docházet k případům, kdy byla po pojištěnci požadována v rozporu se zákonem přímá platba," dodal Klimša.

Zavedením asistenční služby dojde k dalšímu zkvalitnění poskytovaných služeb 430 tisícům klientů největší regionální zaměstnanecké pojišťovny.

Asistenční služba RBP bude provozována na lince 800 213 213.

Dny pro duševní zdraví v PN Kosmonosy

Kosmonosy (Mladoboleslavsko) 4. září 2018 (PROTEXT) – Ve dnech 11. – 13. 9. 2018 proběhne v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy akce Dny pro duševní zdraví

V souvislosti se Světovým dnem duševního zdraví každoročně pořádáme v naší nemocnici pestrou nabídku aktivit pro veřejnost.

V rámci této akce nabízíme různé činnosti a kromě poskytnutí pozitivních zážitků v příjemné atmosféře areálu, se pokoušíme rozšířit povědomí o práci v psychiatrické nemocnici a přispět k rozvoji duševního zdraví a prevenci duševních onemocnění u široké veřejnosti. Snažíme se přiblížit často tabuizované prostředí i témata, která s duševní nemocí úzce souvisejí.

Připravili jsme program pro děti, studenty i pro dospělou veřejnost v každém věku. Dopoledne jsou připraveny tvořivé dílny a soutěže. Chystáme různé workshopy (hiporehabilitace, animoterapie, canisterapie, relaxace, pohybová terapie) a sportovní utkání (fotbal, nohejbal, stolní tenis, kuželky, šachy). Nabídneme otevřené tvořivé dílny a atelier v nově zrekonstruovaných prostorech. Program zpestří koncerty (Ex 05, Pohodáři, Patrik Dvořák, Hluchá parta). Letošní přednášky budou zaměřené na témata z oblasti sexuologie a výživového poradenství, chystáme informativní stánek věnovaný Nordic Walkingu. Přijdou i tradiční hosté z Městské policie v Liberci, z Věznice Rýnovice. Pozvali jsme letos i nováčky – dobrovolné hasiče z Janova.

Přijďte si povídat, hrát, prohlížet, poslouchat, tvořit, cvičit, relaxovat, mlsat i nahlížet do otevřených dveří jednotlivých oddělení.

Vstup je volný.

V průběhu akce je pořizován audiozáznam a fotodokumentace osobami pověřenými nemocnicí. Vybrané záznamy budou použity na webových stránkách nemocnice a sponzorů.

Program, včetně aktualizací, je dostupný ke stažení na webových stránkách nemocnice http://www.plkosmonosy.cz/aktuality.html

Těšíme se na Vaši návštěvu! Zveme všechny, přijďte se svými přáteli i rodinami.

Kontakt:

Psychiatrická nemocnice Kosmonosy

Lípy 15, Kosmonosy

E-mail: veronika.kotkova@pnkosmonosy.cz

Revmatici a lupénkáři žádají časnější přístup k moderní léčbě

Praha, 4. září 2018 (Revma Liga ČR) – Nemocní s revmatoidní artritidou nebo lupénkou se u nás k moderním biologickým lékům dostávají pozdě. Česko v počtu léčených pacientů zaostává deset let za zbytkem Evropy. Na situaci upozornily společně pacientské organizace Revma Liga ČR a Spolek psoriatiků a atopických ekzematiků (SPAE). V červnu o tomto stavu informovali otevřeným dopisem ministra zdravotnictví, odborné lékařské společnosti, pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). V pondělí 3. září o tom diskutovali všichni aktéři u kulatého stolu na Ministerstvu zdravotnictví.

Cílem pacientských organizací je zajistit, aby se moderní biologická léčba dostala k většímu počtu pacientů už v časnějších stádiích onemocnění. Je také potřeba zabezpečit dostatečné rozpočty pro specializovaná centra, která mohou tyto léky předepisovat. Současná situace má za následek dlouhodobé snížení kvality života tisíců nemocných.

„Je nutné rozšířit indikační kritéria úhrady pro revmatické a dermatologické diagnózy, která jsou už deset let zastaralá a umožňují biologickou léčbu jen pacientům v nejtěžším stupni onemocnění. A to i přes to, že léky jsou pro časnější stádia registrované, jejich cena zároveň dlouhodobě klesá. Lékaři dnes nemohou léčit podle mezinárodních doporučených postupů. Konkrétně u revmatoidní artritidy máme dnes nastavená nejpřísnější kritéria v celé Evropě,“ vysvětlila předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová.

Česko v léčbě biologickými léky zaostává za zbytkem Evropy

V České republice žije kolem 265 tisíc pacientů s lupénkou, z toho zhruba 61 tisíc lidí se potýká s těžkou formou nemoci. Biologickými léky bylo v roce 2017 léčeno zhruba 1680 pacientů. To jsou méně než tři procenta ze všech, kterým by léčba mohla pomoci. „Ze statistik vyplývá, že pacienti u nás dostanou biologickou léčbu až po více než dvaceti letech trvání nemoci nebo po deseti letech nezhojené psoriázy,“ uvedl prezident SPAE Josef Pohůnek.

Podobně je tomu i v případě revmatoidní artritidy, se kterou se u nás potýká kolem 69 tisíc nemocných. Biologickými léky je léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, to je pět procent nemocných. V jiných zemích Evropské unie je to deset až třicet procent. Například v Německu je to u revmatoidní artritidy 19 procent pacientů, ve Španělsku 15 procent a ve Velké Británii dokonce 34 procent nemocných.

Závěry kulatého stolu

Z kulatého stolu vyplynulo, že Všeobecná zdravotní pojišťovna záležitosti související s léčbou pacientů s revmatoidní artritidou ve střední aktivitě onemocnění řeší. V současné době probíhají jednání mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli rozhodnutí o registraci o stanovení úhrady v této indikaci. „Vnímáme medicínskou potřebu zvýšit dostupnost biologické léčby pro pacienty v dřívějších stádiích nemoci. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě,“ uvedla ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP MUDr. Alena Miková.

„Pokud budou jednání úspěšná, můžeme očekávat vydání hodnotící zprávy SÚKL o stanovení cen a úhrad pro střední závažnost revmatoidní artritidy do konce tohoto roku. V současné době probíhají tři řízení, z čehož jedno je k rozhodnutí nejblíže,“ shrnula Müllerová. Podle hodnotící zprávy SÚKL by mohlo být do pěti let se středně těžkou RA léčeno biologickými léky zhruba 1500 pacientů.

„V případě psoriázy jsme teprve na začátku. SÚKL nyní vede řízení o stanovení úhrady ve střední závažnosti u jednoho z biologických léků. To by mohlo znamenat průlom v indikaci, ale budou potřeba ještě další jednání,“ doplnil Pohůnek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu dodal: „Jsem rád, že mohlo dojít k diskuzi zúčastněných stran a že jsou v této věci pacientské organizace aktivní. Obě organizace jsou zároveň členy Pacientské rady, která působí jako poradní orgán ministra zdravotnictví, to potvrzuje, že zpětná vazba od pacientů je pro nás velmi důležitá. Ministerstvo sleduje aktivity v této oblasti průběžně a problematiku inovativní léčby řeší především ve skupině cen a úhrad, která se intenzivně zabývá systémovým řešením vstupu léčivých prostředků do úhrady z veřejného zdravotního pojištění.“

V Českém Těšíně nově funguje zdravotnická škola

Český Těšín (Karvinsko) 4. září (ČTK) – V Českém Těšíně na Karvinsku začala fungovat nová Střední zdravotnická škola, kterou tam otevřela coby poskytovatel zdravotní péče skupina Agel. Zatím bude škola vzdělávat v prvním ročníku 56 studentů ve dvou oborech. Škola má úzce spolupracovat s Nemocnicí Český Těšín, kterou provozuje právě Agel. Studenti tam budou docházet na praktickou výuku. Stejnou školu Agel od minulého školního roku provozuje i v Ostravě. Vznikem škol reaguje na nedostatek zdravotnického personálu v Česku i na zájem ze strany studentů, řekl dnes novinářům předseda představenstva Agelu Milan Leckéši.

“Situaci v českém zdravotnictví, které sužuje nedostatek zdravotnického personálu, jsme se rozhodli řešit aktivně sami. V roce 2017 jsme proto zřídili vlastní školu v Ostravě-Koblově. Jak se ukázalo, zájem žáků je velký. I na něj tedy reagujeme a nyní otevíráme její další pobočku v Českém Těšíně, odkud k nám aktuálně řada studentů dojíždí,” uvedl Leckéši.

Škola funguje v nevyužitých prostorách Základní školy Slovenská. Podle mluvčí společnosti Lucie Drahošové byl zájem studentů značný a bez problémů se podařilo naplnit plánované dvě třídy.

“Počet přijatých studentů do prvního ročníku denního studia je v Ostravě i Českém Těšíně srovnatelný s loňskem a celkově tak nyní máme na obou pobočkách přes 200 studentů v prvních a druhých ročnících oborů zdravotnický asistent, laboratorní asistent a zdravotnické lyceum,” řekl ředitel školy Vladimír Janus.

Starosta Českého Těšína Vít Slováček (KDU-ČSL) připomněl, že v minulosti zdravotnická škola ve městě fungovala, a to až do roku 1977. “Měla vynikající výsledky, ale bohužel nám byla rozhodnutím stranických orgánů odebrána a přestěhována do Karviné. Věřím, že škola, praxe a návazná nabídka zaměstnání v místě bydliště pomohou udržet mladé lidi na Těšínsku,” řekl Slováček.

Skupina Agel v České republice provozuje nemocnice, síť poliklinik, síť lékáren a laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Od roku 2006 působí také na Slovensku.

mtk ver

Lékařské fakulty mají přidělené peníze na navýšení platů už…

Praha 4. září (ČTK) – Lékařské fakulty dostanou 135 milionů korun na navýšení platů už od tohoto akademického roku. Přidají hlavně učitelům prvních tří ročníků, řekl dnes ČTK předseda Asociace děkanů lékařských fakult a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo. V současné době studuje na sedmi lékařských fakultách v Česku asi 21.000 lidí, absolventů je kolem 2000 každý rok. Vláda dnes schválila finance na navýšení počtu studentů o 15 procent, za 11 let na to vydá 6,8 miliardy korun.

“Poměrná část prostředků určených k navýšení rozpočtů lékařských fakult bude ve zbytkových měsících tohoto roku využita především na financování růstu platů lékařů-pedagogů, jejichž platové ohodnocení je proti jejich kolegům ze zdravotnických zařízení daleko nižší,” řekl Šedo.

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy se tak podle něj bude moci lépe připravit na plánované zvýšení počtu studentů. “Program podpory lékařských fakult bude v dalších letech pokrývat poměrně další ročníky studia, tak, jak bude odpovídat nárůstu počtu studentů,” dodal. V současné době lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima dnes schválenou podporu lékařských fakult uvítal. Podle něj je to jeden z důležitých prvků pro to, aby se v horizontu šesti až deseti let vyřešil hrozící nedostatek lékařů. “Jisté je, že budou muset následovat ještě další kroky, o kterých jednáme: podpora infrastruktury lékařských fakult, úzká spolupráce s fakultními nemocnicemi a dalšími zařízeními, kde se budoucí lékaři vzdělávají,” dodal Zima.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun.

Někdy ale fakulty na plné úvazky nemají, takže nabízejí částečné úvazky. Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

van ptd jw mha

Komora: V ČR pracuje 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek

Praha 4. září (ČTK) – V Česku pracovalo podle České lékařské komory (ČLK) přes 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Odkazuje se na seznam, který získala od ministerstva zdravotnictví. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové jsou ale na seznamu za dva roky i lidé, kteří do praxe nenastoupili. Komora projekt kritizuje. Podle ministerstva mají lékaři z ciziny na doplnění zkoušek nejvýše rok od zahájení praxe a do té doby musejí pracovat pod stálým dohledem jiného lékaře. Podle komory se tak ale v mnoha nemocnicích neděje. Kraje, jejichž nemocnice většinu těchto lékařů zaměstnávají, tak podle ní porušují zákon.

ČLK dnes představila seznam 427 lékařů-cizinců, kteří dostali ministerskou výjimku. Podle ministerstva ho ale vykládá chybně. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila mluvčí resortu.

Komoře nejvíc vadí to, že lékaři pracují bez dozoru. "Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru," řekl prezident ČLK Milan Kubek. Komora zvažuje, že na ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že porušování zákona toleruje, podá žalobu.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. "Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím," řekl dnes novinářům Babiš. Podle minsterstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Lékaři bez aprobací působí v celé zemi. Nejvíc v Ústeckém (84), Karlovarském (49) a Moravskoslezském kraji (46). "Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím větší počet cizinců tam pracuje," dodal Kubek. Některá oddělení interny, chirurgie a ARO jich mají na seznamu i pět a více.

Podle karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) je ale práce ukrajinských lékařů v nemocnicích zejména v pohraničí nezbytná. "Bohužel nemáme dostatek českých lékařů a v současné době by se zavírala celá oddělení a zkolaboval by kompletně zdravotní systém," řekla ČTK.

"Konkrétně v nemocnici v Karlových Varech a v Chebu nám chybí do deseti lékařů v některých oborech, což o žádné personální devastaci nesvědčí. Ale ukrajinské lékaře zaměstnáváme, máme s nimi dobré zkušenosti a nyní se bez nich prostě neobejdeme. Pan prezident Kubek by měl vynaložit úsilí jak tento problém do budoucnosti vyřešit," reagovala Kubkova slova hejtmanka.

Dodala, že předsedovi ČLK nabízela jednání s hejtmany, ale ten na to nereagoval. "Je nutné stále připomínat, že za zdravotní péči jsou odpovědné kraje, ne prezident lékařské komory," uvedla hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů ČR.

"Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně odpovídá zdravotnické zařízení. Pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky," uvedla Štěpanyová.

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50.000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. "Nově mohou ukrajinští lékaři vykonávat odbornou praxi jen na akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic," uvedla mluvčí. Zastoupení bude podle ní mít i ČLK. Nově také nebude možný neomezený počet pokusů o složení zkoušky.

Bez ní mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát. "Cílem této roční výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se jazyk, což by jim mělo usnadnit aprobační zkoušky," uvedla mluvčí.

Komora jako řešení navrhuje především zlepšit pracovní podmínky českých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí. Poté je potřeba navýšit počet studentů, s čímž dnes souhlasila vláda. Specializační vzdělání mladých lékařů je podle Kubka třeba zjednodušit. Možností je také organizovat nábory v zahraničí, nejlépe ale v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání.

Počet lékařů z Ukrajiny pracujících v ČR podle krajů*:

zdroj: Česká lékařská komora

* další pracují v ambulancích a soukromých zařízeních

van snm

Alzheimer Home otevřela v Modřanech centrum se 146 lůžky

Praha 4. září (ČTK) – Společnost Alzheimer Home, kterou nedávno koupila skupina Penta Hospitals, dnes otevřela v pražských Modřanech nové centrum pro seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou se 146 lůžky. Ještě na podzim plánuje zahájení provozu v dalším zařízení v Pitkovicích. Do konce roku tak zdvojnásobí počet provozovaných lůžek na více než 420. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.

V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150.000 lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300.000. Místa pro nemocné v metropoli chybí už nyní, proto vznikají kromě městských i soukromá zařízení a domy charity. Celkem jich je kolem dvacítky, dohromady mají přes 1000 míst.

Alzheimer Home v současnosti provozuje své domovy v Praze 4 – Kunraticích, Praze 8 – Libni a středočeských Pyšelích. Modřanské centrum je podle předsedy správní rady Borise Šťastného jednou z nejmodernějších budov svého druhu v ČR. Vedle jedno- a dvoulůžkových pokojů pro klienty disponuje ordinací lékaře, rehabilitačním pracovištěm či přímým digitálním propojením s dalšími lékařskými pracovišti. Má také vybavení pro okamžitou laboratorní diagnostiku řady onemocnění.

“Provoz lůžek se zdravotně sociální péčí má vzhledem k demografické situaci a předpokládanému vývoji v Česku veliký význam a je důležitou a potřebnou oblastí, které se chce Penta Hospitals věnovat. Centra Alzheimer Home patří k absolutní špičce v ČR. Jako součást skupiny Penta navíc těží ze synergií v rámci poskytování komplexní zdravotní péče. Jsem velmi rád, že v brzké době budeme oznamovat otevření dalšího centra,” uvedl jednatel Penta Hospitals CZ Václav Jirků. V Česku je podle informací ČTK v provozu více než 300 státních i soukromých domovů a center se zvláštním režimem.

Penta Hospitals patří do skupiny Penta Investments. Provozuje nebo vlastní nemocnice ve Vrchlabí, Sokolově, Ostrově, Sušici, Psychiatrickou nemocnici v Písku a několik ambulantních zařízení. Penta je ve zdravotnictví aktivní v řadě dalších zemí, například sousedním Slovensku, známá je i svou lékárenskou sítí Dr. Max.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou i jejich počty každoročně rostou. V pobytových zařízeních zřizovaných městem je cena kolem 10.000 až 12.000 korun, v soukromých přibližně 15.000 až 25.000 Kč měsíčně. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení. Zdravotní část péče platí pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění. V roce 2016 na ni vydaly tři největší zdravotní pojišťovny, které pokrývají společně asi 80 procent obyvatel, přes 1,2 miliardy korun. Toto onemocnění mělo mezi jejich pacienty téměř 46.000 lidí, za tři roky jich přibylo o více než pětinu. Vyplývá to z dat pojišťoven.

S postupujícím věkem roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití proti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stádiích pak není schopen se o sebe postarat.

jsa van mha

Česká lékárnická komora: Upgrade aplikace Lékárny v ČR převede spolehlivě…

Praha, 4. září 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) vytvořila aplikaci pro převádění SMS identifikátorů eReceptů do čárového kódu. Chce tak ušetřit čas nejen samotných lékárníků při výdeji léčivých přípravků, ale i pacientů. Ruční přepisování 12místných SMS kombinací je totiž zdlouhavé a v praxi s sebou nese i spoustu dalších problémů. ČLnK nechalo převaděč kódů vložit do své stávající aplikace Lékárny v ČR, která je bezplatně ke stažení. Po jejím stažení do telefonu již není potřeba internetového připojení, takže aplikace při vyzvednutí léčivých přípravků v lékárně zbytečně neodčerpává data. Komora upozorňuje také na aktuální problémy spojené s načítáním identifikátoru eReceptu z QR kódu z odkazu v SMS, který 3. září spustil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). QR kód generovaný v tomto systému internetovým odkazem z SMS totiž může odkazovat na eRecept, který pacientovi nepatří, což se již v několika případech v pondělí a v průběhu úterního dopoledne stalo. ČLnK po zaznamenání prvního případu neprodleně informovala SÚKL a poskytla mu důležité informace pro odstranění chyby a nadále s ním spolupracuje. SÚKL dnes podle svého vyjádření před polednem chybu v systému opravil.

Upgrade aplikace Lékárny v ČR zatím funguje pro telefony se systémem Android, ale ČLnK v brzké době chystá i spuštění pro iOS. Velkou výhodou této aplikace je, že pacientům při vyzvednutí léků zbytečně nečerpá data. Aplikace Lékárny v ČR je ke stažení zde. „Pacient si jednou stáhne aplikaci Lékárny v ČR a při vyzvednutí léků v lékárně se už nemusí znovu k internetu připojovat. Nebude nutné ani každý kód stahovat znovu a listovat v SMS zprávách. Navíc si ke každému receptu může udělat poznámku a má tak k dispozici knihovnu a historii svých léků,“ uvádí k novému upgradu aplikace Lékárny v ČR PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

SÚKL zavedl QR kód z odkazu v SMS – ten zatím chybuje a odkazuje i na eRecept, který pacientovi nepatří

Na základě hlášení lékárníků ČLnK upozornila SÚKL na několik případů, kdy QR kód generovaný z SMS odkazoval na eRecept, který pacientovi nepatřil. Pokud by lékárník při výdeji léčivého přípravku tuto chybu neodhalil, pacient by dostal lék, který byl předepsán někomu jinému. SÚKL spustil nový formát SMS kódu k eReceptu v pondělí 3. září a hned se začaly objevovat chyby, na které lékárníci neprodleně upozornili. Formát nově obsahuje odkaz na webové stránky, které vygenerují QR kód z původních 12 znaků. Podle lékárníků je ale nový systém od začátku pomalý, starší čtečky tyto nové QR kódy ani nepřečtou. Podle Komory navíc při načtení takto generovaného kódu došlo dokonce k záměně nejen léků, ale i pacientů: „Po naskenování kódů vyskočil v systému úplně jiný pacient a jiné léky. Po telefonickém ověření s lékařkou, že chyba není na její straně, vypsal lékárník kód ručně a ten následně ukázal správný recept i pacienta,“ dodává Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK. Podle SÚKL není chyba ani u lékárníků, v mobilních telefonech pacientů či u lékařů, vznikla při spuštění nového systému.

Komora ihned upozornila SÚKL i pacienty na tento problém. „Upozorňujeme pacienty i lékárníky, že QR kód generovaný z SMS může odkazovat na eRecept, který pacientovi nepatří. Toto se neděje, pokud je přímo zadán 12místný alfanumerický kód. Lékárníkům doporučujeme důkladnější kontrolu identity pacienta a jeho medikace, aby nedošlo k záměně a výdeji léčivého přípravku, který byl určen zcela jinému pacientovi. Pacientům, kteří si léky vyzvedávali pomocí SMS identifikátoru eReceptu v průběhu včerejšího a dnešního dne, doporučujeme kontrolu vyzvednutých léků,“ varuje Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Třetina lékařů bude v roce 2020 nad 60 let, vláda…

Praha 3. září (ČTK) – Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let. Počty absolventů opouštějících fakulty v té době nebudou pokrývat ani lékaře odcházející do důchodu. Vláda proto chystá zvýšení počtu studentů medicíny o 15 procent, vyhradí na to 6,8 miliardy korun na příštích 11 let. Vyplývá to z materiálu, který v úterý projedná. V současné době absolvuje každoročně obor všeobecné lékařství v českém jazyce asi 1340 studentů.

“Kritickou se stává situace nejen v terénní a klinické praxi, ale i v oblasti pedagogů vzdělávajících budoucí lékaře na veřejných vysokých školách,” píše se v dokumentu.

Podle dokumentu je třeba v první řadě zlepšit mzdové podmínky akademických pracovníků na úroveň srovnatelnou s odměňováním lékařů pracujících v klinické praxi tak, aby neodcházeli z finančních důvodů. Podporovat je podle něj třeba zejména mladé pedagogy a postupně spolu s růstem počtu studentů navyšovat počty učitelů.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun.

Někdy ale fakulty na plné úvazky nemají, takže nabízejí částečné úvazky. Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, ve věku nad 70 let je 17 procent z nich.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor. Pokud vláda v úterý materiál přijme, nejpozději v roce 2019 vzroste rozpočet ministerstva školství o potřebných 700 milionů korun. Další peníze na platy učitelů mají fakulty dostat ještě letos.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

van ptd rot

Radnice v České Lípě koupila všem základním školám defibrilátory

Česká Lípa 3. září (ČTK) – Radnice v České Lípě vybavila u příležitosti zahájení školního roku všech devět základních škol ve městě defibrilátory. Vedení města se pro to rozhodlo poté, co museli učitelé letos na jaře na škole v přírodě jednoho žáka oživovat, když dostal nečekaný záchvat. Pořízení defibrilátorů přišlo město na 360.000 korun, pomoci mohou dětem, zaměstnancům, ale třeba i ostatním návštěvníkům škol při nečekaném ohrožení života, řekl dnes ČTK mluvčí radnice Václav Šámal.

Takzvané laické defibrilátory výrazně zvyšují šanci na přežití v případě srdečních obtíží a bezvědomí. Přístrojem nemůže pacientovi ublížit ani úplný laik, defibrilátor automaticky sám vyhodnocuje potřebnost zásahu. “Velmi dobře víme, že naše školy jsou v dojezdu zdejší záchranné služby, stát se ale může cokoli a pak je zásadní rychlost život zachraňující akce,” řekla k nákupu přístrojů starostka Romana Žatecká (ČSSD).

Jeden z přístrojů dostala Základní škola Sever, kde mají se záchranou dítěte svou zkušenost. “Tuto zkušenost nikomu nepřeju, zvláště pak, když záchranka je v dojezdu 20 a více minut. V pedagogickém sboru jsme následně uvažovali, že bychom se na defibrilátor složili a koupili si ho. Nakonec pomohlo město. Jezdíme na školy v přírodě, na lyžařské kurzy, rodiče nám svěřují to nejcennější, co mají, s tím, že se o jejich děti postaráme. A to děláme. Osobně budu rád, když ten přístroj nikdy nebudeme muset použít, ale teď budu klidnější,” řekl ředitel školy Pavel Černý.

V Libereckém kraji to není ojedinělý projekt, defibrilátorů přibývá. U pacientů se zástavou srdečního oběhu by to mělo zvýšit šance na přežití, případně zmenšit trvalé následky. Loni na jaře dostali 36 automatických defibrilátorů hasiči a policie. Projekt za dva miliony korun financoval kraj. Podle záchranářů dochází v kraji ročně ke zhruba k 400 případů zástavy srdečního oběhu. Záchranná služba se na místo dostává v průměru do osmi až devíti minut od zavolání, ve 40 procentech případů ale tato doba přesáhne deset minut. S každou minutou se podle zdravotníků snižuje šance postiženého na přežití o sedm až deset procent.

ivc kš