Spinální jednotka v Liberci získala zdarma unikátní trenažér

Liberec 3. září (ČTK) – Spinální jednotka v Krajské nemocnici v Liberci získala zdarma handbike trenažér, který pacientům s poraněním míchy pomůže při posilování horní části těla a ukáže jim možnosti dalšího sportovního vyžití. Cílem je dostat trenažéry na všechny spinální jednotky a do všech rehabilitačních ústavů v ČR do konce letošního roku, řekl dnes ČTK autor trenažéru Heřman Volf. Zdarma je dostanou nemocnice díky dárcům, cena jednoho je 64.000 korun. Projekt organizuje spolek Cesta za snem.

„Prošel jsem si tím. Chtěl bych, aby lidé (pacienti), co přijdou po nás, to měli trochu jednodušší než my,“ uvedl Volf, který je po pádu na lyžích v roce 2006 upoutaný na invalidní vozík. „Vidím to sám na sobě, fyzická kondice je cesta k soběstačnosti a naprostý základ. To, že trenažéry můžeme spinálním jednotkám předat, je pro nás strašně důležité,“ doplnil.

V republice jsou spinální jednotky vedle Liberce ještě v pražském Motole, v Ostravě a Brně. Pod Liberec patří spádová oblast čtyř krajů se zhruba 2,5 milionu lidí. „Ročně máme kolem 100 nových pacientů,“ uvedla staniční sestra Alena Kyrianová. Trenažér podle ní bude pro pacienty znamenat, že se daleko dříve přiblíží životu před úrazem. „Máme hodně úrazů sportovních, takže pomocí přístroje tady u nás se budou moci vrátit do sportovního aktivního života,“ řekla. To podle ní pomůže pacientům hlavně psychicky. „Pokud mají vidinu, že se mohou navrátit ke sportu, který dělali, byť v modifikované formě, víme, že jim to hodně pomáhá a snaží se,“ uvedla Kyrianová.

Handbiky jsou speciální kola pro handicapované poháněná rukama. Jízda na trenažéru se od nich podle Volfa takřka vůbec neodlišuje. Pacienti si mohou vybrat z několika set různě obtížných tras. Instruktor soběstačnosti spinální jednotky v Liberci Alois Serbus považuje za přínosné, že trenažér bude sloužit nejen k posilování horní části těla, ale zároveň ukáže pacientům možnosti sportovního vyžití v dalším životě. „Člověk, který dostane invalidní vozík, ani neví, že taková věc existuje,“ uvedl Serbus, který je upoutaný na vozíku devět let od nehody na motocyklu. Sám denně na handbiku najezdí 20 až 30 kilometrů.

Volf by chtěl příští rok na spinální jednotky dostat zdarma typově jiné trenažéry. Na nich se svými spolupracovníky nyní dělá. Jeden je multifunkční, což je trenažér na pádlování, veslování a běžky. „A pak máme ještě jeden, který je na ruční řízení auta,“ dodal. Podle něj auta řídí spousta vozíčkářů, ale znalosti získávají až za provozu. „Skočíme do toho holýma nohama a nikdo nevíme, jak to funguje,“ dodal.

Spinální jednotka v Liberci bude mít od úterý další nový přístroj, což je analyzátor měření sedu. „Můžeme jim (pacientům) ukázat, jak dobře nebo nedobře sedí, protože správný sed je alfou a omegou pro tyto pacienty do budoucna jejich života,“ uvedla staniční sestra.

knt ktp

Odborníci: Každá desátá žena pije alkohol rizikovým způsobem

Praha 3. září (ČTK) – Každá desátá žena podle odborníků pije alkohol způsobem, který může ohrozit její zdraví. Polovina léčených má závislost i na jiné droze nebo lécích. Řekli to k 70. výročí zahájení činnosti protialkoholního oddělení Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dnes nese název Klinika adiktologie, ročně se tam léčí kolem stovky žen. Od roku 1971 jich bylo přes 5000.

První léčebna, která se zaměřila na ženy, vznikla v roce 1971 v Lojovicích u Prahy. Podle psychoterapeuta ženského lůžkového oddělení Jiřího Hellera bylo tehdejším mottem, že „ženy pijí tajně a dostávají se do léčby pozdě“.

S předsudky ohledně ženského pití se odborníci setkávají i nyní. Pacientky pocházejí ze všech společenských skupin. „Proto se ženy, u nichž je závislost na alkoholu vnímána negativněji než u mužů, často obávají vystoupit z anonymity a vyhledat odbornou pomoc. Přitom závislost na alkoholu se u nich rozvíjí po kratší době pití a menších dávkách alkoholu než u mužů,“ vysvětlil Heller.

Deset let po léčbě abstinuje třetina přijatých žen a téměř dvě třetiny těch, které léčbu dokončily. Polovina z léčených žen je závislá čistě na alkoholu, 15 procent v kombinaci s návykovými léky, desetinu pacientky závislé na stimulanciích nebo opiátech. Šedesát procent poprvé léčených bylo mezi 36 a 55 let, postupně ale mládnou. Třetina jsou mladší 35 let, z nich polovinu jsou ženy s aktuální nebo bývalou závislostí na ilegálních drogách. Druhá polovina má kombinaci závislosti na alkoholu s léky nebo poruchou příjmu potravy.

Vyšší riziko závislosti mají psychicky náročné profese, jako jsou zdravotní sestry, učitelky nebo lékařky. Odborníci zkoumají také fenomén alkoholismu u takzvaných zelených vdov, tedy žen v domácnosti žijících v satelitních městečkách, nebo pití žen na mateřské dovolené.

Za rizikové pití, které může ohrozit zdraví, odborníci považují dlouhodobé pití více než 20 gramů alkoholu denně, což znamená půl litru dvanáctistupňového piva nebo dvě deci vína.

Klinika nyní poskytuje ženám ústavní odvykací léčbu komunitního typu s minimální délkou 12 týdnů na lůžkovém oddělení a ambulanci. Doporučená délka je ještě o pět týdnů delší. Zabývá se také prevencí, ženám jsou věnovány i samostatné části webu Alkohol pod kontrolou. Varuje také před souvislostmi mezi pravidelným pitím a vznikem rakoviny, například prsou.

van snm

Třetina lékařů bude v roce 2020 nad 60 let, vláda…

Praha 3. září (ČTK) – Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let. Počty absolventů opouštějících fakulty v té době nebudou pokrývat ani lékaře odcházející do důchodu. Vláda proto chystá zvýšení počtu studentů medicíny o 15 procent, vyhradí na to 6,8 miliardy korun na příštích 11 let. Vyplývá to z materiálu, který v úterý projedná. V současné době absolvuje každoročně obor všeobecné lékařství v českém jazyce asi 1340 studentů.

„Kritickou se stává situace nejen v terénní a klinické praxi, ale i v oblasti pedagogů vzdělávajících budoucí lékaře na veřejných vysokých školách,“ píše se v dokumentu.

Podle dokumentu je třeba v první řadě zlepšit mzdové podmínky akademických pracovníků na úroveň srovnatelnou s odměňováním lékařů pracujících v klinické praxi tak, aby neodcházeli z finančních důvodů. Podporovat je podle něj třeba zejména mladé pedagogy a postupně spolu s růstem počtu studentů navyšovat počty učitelů.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun.

Někdy ale fakulty na plné úvazky nemají, takže nabízejí částečné úvazky. Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, ve věku nad 70 let je 17 procent z nich.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor. Pokud vláda v úterý materiál přijme, nejpozději v roce 2019 vzroste rozpočet ministerstva školství o potřebných 700 milionů korun. Další peníze na platy učitelů mají fakulty dostat ještě letos.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

van ptd rot

Radnice v České Lípě koupila všem základním školám defibrilátory

Česká Lípa 3. září (ČTK) – Radnice v České Lípě vybavila u příležitosti zahájení školního roku všech devět základních škol ve městě defibrilátory. Vedení města se pro to rozhodlo poté, co museli učitelé letos na jaře na škole v přírodě jednoho žáka oživovat, když dostal nečekaný záchvat. Pořízení defibrilátorů přišlo město na 360.000 korun, pomoci mohou dětem, zaměstnancům, ale třeba i ostatním návštěvníkům škol při nečekaném ohrožení života, řekl dnes ČTK mluvčí radnice Václav Šámal.

Takzvané laické defibrilátory výrazně zvyšují šanci na přežití v případě srdečních obtíží a bezvědomí. Přístrojem nemůže pacientovi ublížit ani úplný laik, defibrilátor automaticky sám vyhodnocuje potřebnost zásahu. „Velmi dobře víme, že naše školy jsou v dojezdu zdejší záchranné služby, stát se ale může cokoli a pak je zásadní rychlost život zachraňující akce,“ řekla k nákupu přístrojů starostka Romana Žatecká (ČSSD).

Jeden z přístrojů dostala Základní škola Sever, kde mají se záchranou dítěte svou zkušenost. „Tuto zkušenost nikomu nepřeju, zvláště pak, když záchranka je v dojezdu 20 a více minut. V pedagogickém sboru jsme následně uvažovali, že bychom se na defibrilátor složili a koupili si ho. Nakonec pomohlo město. Jezdíme na školy v přírodě, na lyžařské kurzy, rodiče nám svěřují to nejcennější, co mají, s tím, že se o jejich děti postaráme. A to děláme. Osobně budu rád, když ten přístroj nikdy nebudeme muset použít, ale teď budu klidnější,“ řekl ředitel školy Pavel Černý.

V Libereckém kraji to není ojedinělý projekt, defibrilátorů přibývá. U pacientů se zástavou srdečního oběhu by to mělo zvýšit šance na přežití, případně zmenšit trvalé následky. Loni na jaře dostali 36 automatických defibrilátorů hasiči a policie. Projekt za dva miliony korun financoval kraj. Podle záchranářů dochází v kraji ročně ke zhruba k 400 případů zástavy srdečního oběhu. Záchranná služba se na místo dostává v průměru do osmi až devíti minut od zavolání, ve 40 procentech případů ale tato doba přesáhne deset minut. S každou minutou se podle zdravotníků snižuje šance postiženého na přežití o sedm až deset procent.

ivc kš

NKÚ: Fakultní nemocnice v Praze a v Brně pořizovaly léky napřímo

Praha 3. září (ČTK) – Fakultní nemocnice Brno (FNB), Fakultní nemocnice v Motole (FNM) a Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) v Praze pořizovaly v letech 2014 až 2016 zdravotnický materiál velmi často bez zadávacího řízení, nezřídka na základě přímých objednávek. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola odhalila i netransparentní přijímaní bonusů od dodavatelů. Podle ministerstva zdravotnictví kontroloři nezjistili žádné problémy, o kterých by nevědělo a které by aktivně neřešilo. Mluvčí FNM Pavlína Danková ČTK sdělila, že někdy je uspořádání tendru nereálné, protože lék má jen jednoho dodavatele.

„Prověřované nemocnice pořizovaly léčiva pomocí zadávacího řízení spíše minimálně, přestože jsou jakožto veřejní zadavatelé povinny tento postup využívat,“ uvedli kontroloři. Z porovnání cen pak vyplynulo, že nemocnice nakupovaly shodná léčiva a zdravotnické prostředky i za podstatně rozdílné ceny, a to i od stejných dodavatelů.

Podle kontroly v případě vzorku takzvaných centrových léků ÚVN využila zadávací řízení u 24 procent z těchto léčiv, FNM přibližně u 19 procent, a FNB tímto způsobem nepořídila dokonce žádné z léčiv. U vzorku protiinfekčních léků využila ÚVN zadávací řízení u 29 procent pořízených léčiv, FNB u 15 procent a FNM jen v pěti procentech případů. Podobné výsledky kontrola zjistila i v případě zdravotnického materiálu, který například FNB nakupovala zcela bez zadávacího řízení.

Nezanedbatelné cenové rozdíly u stejného zboží od stejného dodavatele pak podle kontrolorů ukazují, že existuje prostor pro snižování nákladů v hospodaření nemocnic.

„Ve většině procent případů u centrových léků a léčiva skupiny ATC bylo provedení zadávacího řízení nereálné, a to hlavně z důvodu existence jediného dodavatele. V takovém případě by bylo podle tehdy platné legislativy a příkazu MZ (ministerstva zdravotnictví) nutno výběrové řízení stejně zrušit,“ sdělila mluvčí motolské nemocnice. FNM podle ní kromě velkých veřejných zakázek postupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a léky i zdravotnický materiál pořizovala na základě poptávkového řízení, aby byla dodržena zásada transparentnosti.

S nákupem léčiv a zdravotnického materiálu je spojeno také vyplácení bonusů nemocnicím od dodavatelů. NKÚ například zjistil, že FNB a FNM neuzavřely všechny smlouvy týkající se bonusů písemně. Uzavřené smlouvy týkající se bonusů pak fakultní nemocnice s odkazem na obchodní tajemství nezveřejňovaly v registru smluv. Podle mluvčí FNM však uzavření písemných smluv komplikuje to, že bonus je třeba vázán na určitý objem odebraného zboží, takže není předem jasné, zda a v jaké výši bude bonus poskytnut. „Není také pravda, že uzavřené smlouvy týkající se bonusů FNM nezveřejnila. FNM pouze znečitelnila údaje v souladu se zákonem o registru smluv,“ doplnila Danková.

Ministerstvo v reakci uvedlo, že na jaře připravilo příkaz, který dal jasná pravidla zadávání veřejných zakázek a získávání bonusů a nakládání s nimi. Byly zavedeny přísné kontrolní mechanismy využívání výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek. „Nemocnice tak nově ministerstvu hlásí a odůvodňují využití jednacího řízení bez uveřejnění, které umožňuje oslovit jen vybrané dodavatele, nebo takzvaného nahodilého nákupu pro akutní potřebu, který byl často, a kontrola NKÚ to ukazuje, nástrojem, jak se vyhnout zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Ministerstvo také podrobně prověří možnost nastavení výše bonusu jako jednoho z kritérií veřejných zakázek na nákup léčivých přípravků, jak navrhuje NKÚ. Pokud se ukáže, že i nyní jde o vhodný nástroj, ministerstvo aktualizuje v tomto smyslu příslušný příkaz ministra, uvedla mluvčí.

Podle NKÚ kvůli absenci jasných pravidel nemocnice přistupovaly v zadávacích řízeních k bonusům odlišně. „FNM při výběrových řízeních bonusy jako kritérium vstupující do výsledné ceny nezohledňovala. Naopak příkladem dobré praxe je ÚVN, v jejíchž výběrových řízeních byla kritériem nejen nabídková cena, ale i bonus,“ uvedli kontroloři.

Hodnota celkových bonusů za léčiva a zdravotnické prostředky se v kontrolovaných letech u prověřovaných nemocnic pohybovala kolem miliardy korun.

fsl ver rot

Přístup partnerů k alkoholu prý ovlivňuje kvalitu manželství

Washington 1. září (ČTK) – Starší manželé, kteří mají oba stejný vztah k alkoholu – ať už abstinují, nebo si dopřejí sklenku, mají šťastnější manželství než partneři, z nichž pije jenom jeden. Množství alkoholu přitom nehraje velkou roli. Tvrdí to američtí vědci, kteří se deset let dotazovali 4864 vdaných nebo ženatých osob ve věku nad 50 let na jejich přístup k alkoholu.

Z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis Journals of Gerontology B: Psychological Sciences, rovněž vyplynulo, že především ženy jsou ve vztahu nespokojené, pokud pijí jen ony, a jejich protějšek nikoli.

„Nechceme tím ale říct, že lidé by měli pít více nebo měnit to, jak pijí,“ řekla agentuře Reuters autorka studie Kira Birdittová, která se na Michiganské univerzitě věnuje výzkumu mezilidských vztahů v dospělosti.

Dodala, že vědci si nejsou jistí, proč výzkum dopadl zrovna takto. „Může to být dáno tím, že páry, které se společně věnují různým volnočasovým aktivitám, mívají kvalitnější manželství,“ uvedla Birdittová. Jinými slovy to podle ní znamená, že pití nemusí být jediný důvod, proč spolu partneři dobře vycházejí.

Účastníci studie, která se uskutečnila mezi lety 2006 až 2016, vyplňovali dotazníky a vědci s nimi také vedli rozhovory. Otázky se týkaly jejich vztahu k alkoholu – zda pijí, kolik dní v týdnu a v jakém množství. Vědci se dotazovali i na vztahy mezi manželi, například na to, zda si myslí, že je na toho druhého spolehnutí, zda není příliš náročný či moc kritický a zda jim jde protějšek na nervy.

Výzkum rovněž ukázal, že se partneři navzájem hodně ovlivňují, uvedla Birdittová. Podle ní to platí zejména v případě starších manželů, kteří spolu v důchodu tráví hodně času. Když jeden z partnerů přestane pít, ten druhý by měl také, soudí vědkyně.

mka

Situace ve většině veřejných lékáren je nadále kritická a v důsledku…

31. srpna 2018 (ČLnK) – Loňský XXVII. sjezd delegátů ČLnK rozhodl o přerušení svého jednání s tím, že termín dalšího jednání oznámí Představenstvo ČLnK. S odkazem na toto rozhodnutí sjezdu svolává Představenstvo České lékárnické komory další jednání XXVII. sjezdu delegátů ČLnK v termínu 22. 9. 2018.

„Představenstvo ČLnK rozhodlo o svolání mimořádného jednání zejména z důvodu, že ministerstvo zdravotnictví opakovaně odmítlo návrhy ČLnK na úhradu práce spojené s ověřováním pravosti léků a zdravotní pojišťovny díky svéráznému výkladu úhradové vyhlášky neproplácejí lékárníkům cca 15 % jejich úkonů souvisejících s výdejem léků na lékařský předpis. Další jednání XXVII. sjezdu delegátů ČLnK se uskuteční v termínu 22. 9. 2018,“ oznámil prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

Představenstvo ČLnK navrhlo delegátům sjezdu k projednání a přijmutí usnesení ke třem bodům:

1/ výzva ministerstvu zdravotnictví k vytvoření výkonu ověření pravosti léčivého přípravku a přiznání úhrady za tento výkon s účinností od 9. 2. 2019,

2/ výzva ministerstvu zdravotnictví k zajištění plynulých dodávek léčivých přípravků do lékáren,

3/ stanovisko sjezdu delegátů ke způsobu, jímž jsou zdravotními pojišťovnami hrazeny signální výkony výdeje léčivého přípravku.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Kvůli válkám zemřelo v Africe za 20 let pět milionů…

Nairobi 31. srpna (ČTK) – Pět milionů dětí zemřelo v Africe za posledních 20 let na nemoci, jimž lze předcházet, neboť ozbrojené konflikty je připravily o lékařskou péči nebo pitnou vodu. Uvádí to studie publikovaná v odborném časopise The Lancet.

V tomto údaji jsou zahrnuty tři miliony obětí ve věku do jednoho roku, a to je mnohem více, než se dříve odhadovalo. Přitom dětská úmrtnost civilního obyvatelstva přesáhla úmrtí v ozbrojených konfliktech poměrem více než tři ku jedné.

Více dětí umírá po skončení konfliktu, než během skutečných bojů. Poměr podle studie činí tři ku jedné. Mezi primární příčiny úmrtí související s válkou náleží hlad, podvýživa, nemoci, kterým lze předcházet, a nedostatek základních služeb.

Studie se zabývala téměř 15.500 ozbrojenými konflikty ve 34 z 54 afrických zemí v průběhu dvou desetiletí. Bylo zjištěno, že u dětí narozených do 50 km od oblasti bojů je pravděpodobnost, že zemřou do jednoho roku, o téměř osm procent vyšší než u dětí narozených ve stejném místě v době míru. Úmrtnost kojenců je čtyřikrát vyšší v souvislosti s boji, které trvají pět a více let. Zvýšené riziko smrti trvá u dětí narozených až osm let po skončení války a do vzdálenosti 100 km od bojů.

Vědci zjistili, že v průměru 65 z každých 1000 živě narozených dětí nepřežije první narozeniny. To je o 12 úmrtí víc než činí poslední odhad OSN z roku 2016. Cílem OSN je snížit toto číslo do roku 2030 na 12 úmrtí na 1000 narozených dětí.

pat

Čína bude kvůli krátkozrakosti dětí regulovat počítačové hry

Peking 31. srpna (ČTK) – Čína plánuje kvůli narůstajícímu počtu krátkozrakých dětí regulovat hraní počítačových her, napsal dnes zpravodajský server BBC. Chystá se omezit přístup k nim věkovou hranicí, limitovat takto trávený čas i vznik nových her.

Podle zprávy z roku 2015 trpí krátkozrakostí 500 milionů Číňanů, tedy skoro polovina populace starší pěti let. Čína je největším světovým trhem počítačových her, akcie místních technologických společností po oznámení vlády prudce klesly.

Čínské ministerstvo školství plán zveřejnilo ve čtvrtek. Dokument přičítá velkou míru krátkozrakosti velké studijní zátěži, rozšíření mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení i nedostatku venkovních aktivit a cvičení.

Třebaže nepanuje obecná shoda v tom, že hraní počítačových her způsobuje krátkozrakost, některé studie takto strávený čas považují za jednu z možných příčin.

V posledních desetiletích stoupla míra krátkozrakosti na celém světě, nejvíce v jihoasijských zemích.

lsk mka

Evropská komise po konzultaci navrhne zrušit střídání času

Brusel/Berlín 31. srpna (ČTK) – Evropská komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh zrušení každoročního přechodu na letní čas. Uvedl to dnes mluvčí komise poté, co její předseda Jean-Claude Juncker o chystaném kroku informoval v programu německé televize ZDF. Zatímco například Rakousko už vyjádřilo zrušení střídání času podporu a vyslovilo se pro zavedení letního času celoročně, český premiér Andrej Babiš řekl, že ho téma nezajímá, protože řeší migraci.

Evropská komise se rozhodla navrhnout zrušení střídání času mimo jiné na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo. Mluvčí EK naznačil, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoli.

O chystaném návrhu dnes ráno v programu ZDF informoval předseda EK Jean-Claude Juncker. „Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl s odkazem na veřejnou konzultaci. Nemělo by podle něj smysl se lidí na něco ptát, kdyby se následně jejich názor nevyslyšel.

Do ankety, která skončila v polovině srpna, se zapojilo 4,6 milionu občanů EU ze všech 28 členských zemí. Největší zájem projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64.000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k počtu obyvatel je ale množství respondentů nízké: v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta. Podle agentury DPA se většina respondentů vyslovila pro zachování letního času po celý rok.

Aby občané EU mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem komise souhlasit ještě europoslanci a členské státy EU. Zatímco podpora europarlamentu je podle DPA téměř jistá, v případě členských zemí to jednoznačné není. Velkými zastánci zrušení každoročního přechodu na letní čas jsou například pobaltské státy či Finsko. Dnes se k nim přidalo i Rakousko, které by rádo zachovalo letní čas celoročně.

Českého premiéra Andreje Babiše zrušení každoročního přechodu na letní čas nezajímá. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl v reakci na avizovaný krok komise. Babiš také řekl, že neví, zda by změna něco přinesla. „To se musíte zeptat občanů,“ uvedl. Neodpověděl nicméně na otázku, zda by tak podle něj měli rozhodnout v referendu.

Hospodářská komora ČR uvedla, že střídání času je nepotřebným přežitkem, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

jrm ank