Poslanci navrhují změny v nové úpravě úhrad zdravotních pomůcek

Praha 28. srpna (ČTK) – K navrhované nové úpravě zdravotnických prostředků se ve Sněmovně už scházejí pozměňovací návrhy. Zdravotnický výbor je posoudí příští týden ve středu. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytl zpravodaj Kamal Farhan (ANO). Vládní novela o veřejném zdravotním pojištění by měla lidem ušetřit stovky milionů korun na spoluúčasti, víc pomůcek by mělo být bez doplatků.

Předchozí úpravu zrušil Ústavní soud ke konci roku. Pokud by nový způsob úhrad nebyl do té doby účinný, hrozil by podle vlády nárůst spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun.

Poslanci zatím podali k předloze podle Farhana do deseti pozměňovacích návrhů. „Nemění věcnou podstatu zákona,“ řekl zpravodaj. Podrobněji je zatím přiblížit nechtěl. Další požadavky na úpravy ještě mohou od poslanců přijít.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákona stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud v tom shledal rozpor s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má znamenat stejnou úsporu.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent.

Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií. Novela umožňuje uzavřít takzvanou dohodu o nejvyšší ceně pojišťovny s dodavatelem, který garantuje snížení ceny a pokrytí aspoň poloviny trhu. SÚKL pak může podle dohody snížit ceny v celé kategorii.

Zdravotní pojišťovny budou také moci požádat SÚKL o vypsání cenové soutěže. Půjde o elektronickou aukci, která bude platná v případě, že se v ní podaří cenu kategorie snížit aspoň o deset procent a přihlásí se do ní aspoň tři dodavatelé. V případě individuálně připravovaných zdravotnických prostředků, jako jsou například protézy končetin, zaplatí pojišťovny 75 až 99 procent ceny.

Kabinet žádal poslance, aby novelu schválili zrychleně už v prvním čtení koncem června. Snahu zablokovala část opozičních klubů. Předlohu tedy po projednání ve výboru čeká standardní druhé čtení a potom závěrečné schvalování.

mbc mha

Registry dárců kostní dřeně v posledních letech rostou

Praha 28. srpna (ČTK) – Počty lidí zapsaných v registrech dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk v posledních letech rostou. V Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) při Fakultní nemocnici Plzeň se počet dárců za osm let zdvojnásobil, Český registr dárců krvetvorných buněk při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) rostl o třetinu. Pomáhají i náborové akce propagované v médiích nebo na sociálních sítích. ČTK to zjistila od pracovníků registrů. Díky mezinárodnímu propojení registrů se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.

Na celém světě je zapsáno v podobných registrech přes 31 milionů lidí. „Ideální situace by byla, kdyby každý člověk ve věku 18 až 35 let byl zapsán v registru,“ řekla ČTK Marie Němcová z Českého národního registru dárců kostní dřeně, který eviduje přes 81.000 dárců. Registr IKEM letos překročil 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají.

Pro Česko by bylo potřeba asi 200.000 dárců. „Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v úzké rodině, největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci,“ vysvětlila za registr při IKEM koordinátorka Gabriela Hošková. Každý rok musí registry vyřadit dárce starší 60 let.

V posledních letech rostou počty zapsaných i díky náborovým akcím. „Naši dobrovolníci se domluví v místě bydliště nebo okresu s pořadateli jiných akcí a připojí se se stánkem. Jsou domluveni s náborovým střediskem v okolní nemocnici, kam pak vzorky a přihlášky předají k zápisu do registru,“ dodala Němcová. Připojují se i vysoké školy, firmy nebo spolky. Časté jsou také akce organizované příbuznými nemocných, pro které se dárce nenajde v rodině.

Oba české registry fungují od začátku 90. let. ČNRDD při plzeňské fakultní nemocnici umožnil od doby svého vzniku transplantaci 1517 nemocným, 205 z nich bylo v zahraničí, 652 jeho dárců věnovalo krvetvorné buňky, mnozí z nich vícekrát. Zahraniční dárci pomohli 864 Čechům.

Za loňský rok umožnil ČNRDD import kostní dřeně od 68 zahraničních dárců, v devíti případech vyvezl buňky do zahraničí. V 27 případech se našel dárce v Česku.

Pro registr při IKEM byl letošní rok rekordní. „Od začátku roku 2018 do 24. srpna vstoupilo do registru 2691 nových dárců. V současnosti je to o 659 dárců víc než v minulém roce,“ uvedla Hošková. Za jediný den v dubnu, kdy v Miletíně na Jičínsku uspořádali nábor rodiče nemocného chlapce, registr zaznamenal přírůstek o 741 dárců.

V polovině září se slaví Mezinárodní den dárců kostní dřeně. Připomínat se bude celosvětově, české registry chystají zápis ministra zdravotnictví nebo rozsvícení petřínské rozhledny a Tančícího domu.

Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce, mohou se jimi stát zdraví dospělí do 40 let. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo pro pacienty ze smíšených manželství.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.

Počty dárců zapsaných v českých registrech:

zdroj: ČNRDD a Český registr dárců krvetvorných buněk

Vanda Králová rot

Charita ČR: Domácí zdravotní péče kvůli nízkým úhradám kolabuje

Praha 28. srpna (ČTK) – Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování kolabuje. Charita žádá ministerstvo zdravotnictví, aby začalo situaci řešit a jednalo o podpoře. Poskytovatelé navrhují zvláštní měsíční příspěvek 2000 Kč pro sestry, aby neodcházely na lépe placená místa. Charita to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dříve řekl, že pojišťovny se už pro příští rok dohodly na úhradách s poskytovateli všech druhů péče, jednání proto nechce znovu otevírat. Do domácí péče šlo loni přes 1,9 miliardy, příští rok to bude podle tiskové zprávy ministerstva asi o 200 milionů více.

„Pokud stát neprodleně domácí zdravotní péči finančně nepodpoří, bude si muset připravit několik tisíc lůžek pro ležící a umírající pacienty, kteří jsou nyní ošetřováni sestrami domácí zdravotní péče, protože tato forma zdravotní péče z důvodu finančního krachu skončí,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Charita je největší nestátní organizace v Česku, která poskytuje sociální a zdravotní služby. Provozuje například 87 středisek domácí zdravotní péče, která loni ošetřila přes 35.700 nemocných. Má i 54 center domácí hospicové péče, která se v minulém roce starala o 1363 nevyléčitelně nemocných, upřesnil mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Na nízké výdělky upozorňují dlouhodobě zdravotnické odbory. Poukazují na to, že se odměny sester ve velkých nemocnicích, v malých zařízeních a v sociálních službách liší. Volají po sjednocení odměňování. Například v roce 2015 byl průměrný plat sestry ve státní nemocnici 30.866 korun, v sociálních službách pracovala za 29.378 a v soukromých či městských zařízeních za 25.434.

Organizace poskytovatelů péče podle Oulíka navrhují, aby ministerstvo zdravotnictví sestrám vyplácelo motivační příspěvek. Za letošní rok by měl činit měsíčně 2000 korun, za loňský rok dodatečně tisícikorunu měsíčně. „Tato motivace se jeví jako dostatečná pro sestry, které hromadně odcházejí do lépe placených oborů,“ uvedl Oulík.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová ČTK sdělila, že úřad si je vědom podfinancování domácí péče v minulosti, ale příští rok se úhrady zvýší o pět procent. „Dohoda pro rok 2019, kterou podepsal segment domácí péče se zdravotními pojišťovnami a se kterou souhlasila i Charita ČR, tak přináší v porovnání s minulými roky výrazný nárůst úhrad, a umožňuje tak navýšení platů a mezd sester,“ sdělila. V dohodě byly podle ní zohledněny také individuální aspekty péče, třeba za péči o těžké pacienty nebo práci o víkendech, nárůstem úhrad o další tři procenta.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče na příští rok se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Až do letošních jednání o úhradách na příští rok se to ale nikdy nepovedlo úplně. Ministerstvo do října připraví úhradovou vyhlášku, která výsledky dohod převede do legislativy. Když se v předchozích letech k dohodě nedospělo, rozdělilo peníze ve vyhlášce ministerstvo.

Podle Oulíka si poskytovatelé sociálních služeb stěžují na to, že úhradová vyhláška upřednostňuje jednorázové výkony a reguluje péči o těžce nemocné, kteří potřebují ošetření několikrát denně. Stanovuje totiž paušální částku za ošetřovací den a nezohledňuje, jakou konkrétní péči pacient dostane.

Zatímco v roce 2012 šlo na domácí péči asi 1,4 miliardy korun, loni to bylo přes 1,9 miliardy. Od letošního roku je navíc z veřejného zdravotního pojištění nově hrazena také domácí péče o umírající prostřednictvím mobilních hospiců. V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, zhruba 65 procent zemře v nemocnici. Z průzkumů vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů by chtěly umírat doma. Síť mobilních hospiců, které to umožňují, ale zatím není dostatečná.

Náklady na domácí péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění (v mld Kč)

zdroj: zpráva analytické komise v dohodovacím řízení

van ver rot

Strach nás před podáním první pomoci nesmí zastavit

Praha 27. srpna 2018 (Pfizer) – V neděli 26. srpna proškolili zkušení záchranáři Českého červeného kříže na 270 dětí a dospělých na akci Den první pomoci, kterou již počtvrté organizovala farmaceutická společnost Pfizer. Ještě před začátkem školy se rodiče s dětmi mohli přesvědčit, zda zvládnou krok po kroku poskytnout první pomoc při resuscitaci, záchraně tonoucího, alergických reakcích a dušení.

Právě při praktických ukázkách resuscitace bývají lidé nejvíce překvapení. Pravidla oživování se totiž za poslední roky změnila. „Pokud dospělý nedýchá, prvním krokem je zavolat linku 155 a okamžitě začít s masáží srdce s frekvencí 100 stlačení za minutu do hloubky 5–6 cm. A to až do příjezdu záchranářů nebo do doby, než začne resuscitovaný dýchat sám. U dospělého nemusíme provádět dýchání z úst do úst, důležitá je masáž srdce,“ vysvětluje správná pravidla první pomoci Jaroslava Marková, ředitelka Úřadu Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1, a dodává: „U dítěte na začátek oživování provedeme pět vdechů, a pokud zůstává bez reakce, stlačíme 30krát hrudník a opět dvakrát vdechneme. U dětí starších jednoho roku masáž srdce provádíme hranou jedné ruky, u kojenců pouze dvěma prsty.“

Resuscitovaný by měl vždy ležet na tvrdé podložce, kterou nelze lehce stlačit. Ten, kdo pomoc poskytuje, by pak měl zaujmout pozici vkleče kolmo k hrudníku resuscitovaného. Ruce je potřeba položit přes sebe a proplést prsty. „Takto spojené ruce pak umístíme na střed hrudníku. Nevyměřujeme už podle prstů mírnou odchylku vlevo, jak se kdysi učívalo,“ upozorňuje na další změnu v postupech resuscitace Jaroslava Marková. Důležité je mít také na paměti, že ruce musejí být v loktech stále propnuté.

Na návštěvníky, kteří úspěšně prošli všemi záchranářskými stanovišti s úkoly, čekala drobná odměna. „Důvodem, proč celou akci již počtvrté pořádáme, je naučit veřejnost správné postupy první pomoci a zároveň jí umožnit vyzkoušet si tyto postupy v praxi. To výrazně pomáhá zbavit se strachu, který mnohé v reálných krizových situacích může svazovat nebo dokonce úplně odradit. Připravili jsme proto ve spolupráci s Českým červeným křížem pro návštěvníky akce materiál s ukázkami první pomoci, který mohou mít doma neustále na očích,“ vysvětluje Lenka Kaška, tisková mluvčí farmaceutické společnosti Pfizer.

S menšími dětmi záchranáři také trénovali, jak zavolat záchrannou službu, a naučili je, jak operátorům poskytnout základní údaje. Zkušení zdravotníci dokážou volajícímu poradit a systematicky jej provést náročnou situací. „Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace zvyšuje šanci na přežití nemocných s náhlou zástavou oběhu v terénu až o 50 %. I proto je nesmírně důležité, aby i ty nejmenší děti byly schopné vytočit správné číslo a poskytnout pracovníkům na telefonu potřebné informace,“ uzavírá Kaška.

O společnosti Pfizer
Společnost Pfizer je přední světová biofarmaceutická společnost. V České republice společnost Pfizer působí od roku 1993, letos tedy slaví 25. výročí založení. Zabývá se výzkumem, vývojem a prodejem humánních léčiv, včetně léků biologických či vakcín. Kromě toho se zaměřuje také na vzdělávání odborné veřejnosti a ve spolupráci s nemocničními zařízeními organizuje klinické studie léků. V roce 2017 společnost

Pfizer investovala celkem 15 % svého celosvětového obratu do výzkumu a vývoje nových léčiv. V současné době zaměstnává více než 92 000 lidí, česká pobočka má více než 400 zaměstnanců.

Hemoroidy a cyklistika – sezona nekončí

Praha, 27. 08. 2018 (Focus Agency) – Léto se blíží ke konci, cyklistická sezona ale ještě ne. Co když se ale na kolo nemůžeme kvůli bolestivým rozšířeným hemoroidům posadit? Nejen, že při jízdě na kole jsou poškozené hemoroidy citlivější, ale jízda je též jedním z rizikových faktorů jejich vzniku. Při dlouhodobém sezení (ať již na kole, nebo v kanceláři) totiž dochází k mechanickému tlaku na perineální oblast, což je základem zpomaleného proudění krve. Zhoršené okysličení tkání pak může vést k poškození žilní stěny. Vznik hemoroidů podporuje při jízdě i zvýšený nitrobřišní tlak a tlak na cévy v oblasti pánve. Žilní stěna se rozšíří a nepříjemný projev chronického žilního onemocnění je zde. Co s tím?

Hemoroidy – má je každý z nás

Mnoho z nás neví, že hemoroidy jsou křečové žíly v oblasti konečníku, které máme všichni. Jejich úlohou je uzavírat konečník a bránit samovolnému úniku střevních plynů a stolice. Svědění, bolest a krev ve stolici jsou příznaky toho, že došlo k jejich rozšíření. Tzv. hemoroidální onemocnění, jak se tato zdravotní komplikace nazývá, trápí dle odhadů polovinu z nás¹. Přestože se jedná o příznak chronického žilního onemocnění, jak je tomu např. u metliček a křečových žil, vzhledem k místu výskytu se o tomto tématu stydíme mluvit. Při včasné léčbě je přitom možné zabránit nutnému chirurgickému řešení. Co vás v ordinaci odborníka čeká, se dozvíte např. na www.zilniporadna.cz.

Co jste možná nevěděli?

• Slovo hemoroid pochází z řeckého výrazu haimorrhoides flebes (krvácející žíly), kde haima znamená krev a rheo téci. Hemoroidální onemocnění tedy není nic nového.
• Hemoroidy máme všichni, správně bychom tedy měli říkat, že máme hemoroidální onemocnění, ne hemoroidy.
• I když často používáme označení hemeroidy, jedná se o hovorový výraz a  správně bychom měli říkat „hemoroidy“. Jednotné číslo (hemoroid) neexistuje.
• Základem je stejné onemocnění, jako u  metliček a křečových žil – tzv. chronické žilní onemocnění.
• Hemoroidální onemocnění zná z vlastní zkušenosti 50 % z nás, nejčastěji se týká lidí ve věku od 45 do 65 let.
• Léčí se úpravou životního stylu, místní léčbou (masti, čípky) a pomoci mohou i  léky na posílení žilní stěny (venofarmaka).

Abychom snížili riziko, že se u nás hemoroidy objeví, případně že se bude stav zhoršovat, měli bychom dodržovat několik základních preventivních pravidel. „Prevence hemoroidální nemoci spočívá především ve zdravém stravování a s ním souvisejícím pravidelným a správným vyprazdňováním. Důležitá jsou také hygienická opatření perinea (kolemkonečníkové krajiny) s ohledem na citlivou tkáň řitního otvoru. Ta je důležitá nejen po stolici, ale také například po sportování nebo při nadměrném pocení v mezihýžďové oblasti. Stejně tak je důležité vyvarovat se sezení na studených a vlhkých plochách, dlouhodobého tlaku do malé pánve či vysedávání na toaletě,“ radí MUDr. Soňa Hořínková, proktoložka z nemocnice TGM v Hodoníně.

Já za to nemůžu…

Chronické žilní onemocnění, a tedy i hemoroidy, jsou dědičným onemocněním. Dědičnost je ale často podpořena dalšími faktory, jako je sedavé zaměstnání, obezita, špatná životospráva vedoucí k zácpám, nedostatek pohybu nebo těhotenství. Cyklistika patří k nedoporučovaným sportům, proto je důležité, aby cyklisti více dbali na prevenci a včas navštívili lékaře, s jehož pomocí zabrání dalšímu zhoršování projevů.

Jak se připravit na cyklo dovolenou?

1. Máte důvod, proč obnovit cyklo šatník – vhodnější pro vás budou prodyšné elastické cyklokraťasy z materiálu, který bude odvádět pot a teplo.
2. Již při prvních pocitech svědění a dalších nepříjemných příznaků v oblasti konečníku začněte uvažovat o návštěvě lékaře – ten vám provede potřebná vyšetření, poradí s úpravou životosprávy a  místní léčbou (masti, čípky) a případně doporučí venofarmaka (léky na posílení žilní stěny).
3. Na stěhování kufrů si pořiďte pomocníky, protože nitrobřišní tlak při zvedání těžkých věcí stav hemoroidů zhoršuje.
4. Do jídelníčku zařaďte dostatek vlákniny (celozrnné pečivo, ovoce, zelenina) a tekutin.
5. Naopak se vyhýbejte dráždivým potravinám a nápojům, jako jsou kořeněná jídla, káva nebo alkohol.
6. Po příjezdu z kola se co nejdříve osprchujte. Sprchu můžete použít i po stolici. Místo klasického toaletního papíru pak používejte vlhčené ubrousky.
7. Stáhněte si mobilní aplikaci „HEMOROIDY“, kde se dozvíte víc.
8. I když je kolo vaší největší láskou, vyrazte někdy na výlet pěšky – na procházku nebo plavání byste si měli najít čas i mimo dovolenou.

Akademie zdraví naučí seniory, jak být aktivním partnerem péče…

Praha, 27. srpna 2018 (GSK)

Společnost GSK a nezisková organizace Elpida zvou zájemce z řad seniorů na Akademii zdraví. Projekt s výrazným preventivním charakterem navazuje na dlouhodobé vzdělávací aktivity Elpidy a klade důraz na aktuální a pro starší populaci prakticky využitelná témata. Letos poprvé je série přednášek připravena jako ucelený celoroční program a za pár dní začne jeho podzimní část.

Ani výrazné pokroky v medicíně zatím nemohou změnit fakt, že se s vyšším věkem pojí zdravotní komplikace. Některým se dá vyhnout jen stěží, jiné nás ale často trápí zbytečně, protože jim dokážeme předcházet nebo je účinně léčit. Základem je ovšem včasné odhalení problému a jeho posouzení. „Mezi lidmi je silně zakořeněný názor, že nejrůznější bolesti, výpadky paměti a podobně k vyššímu věku jednoduše patří a není potřeba se jimi znepokojovat. To ale není příliš zodpovědné, protože řada vážných onemocnění a poruch začíná nenápadně a bez odborné péče dokáže zvlášť lidi v pokročilé fázi života velmi potrápit,“ uvedl Jan Bartoš, vedoucí Centra Elpida. Tento přístup k péči o vlastní zdraví a kondici má pomoci změnit právě Akademie zdraví, která seniorům umožní lépe poznat fungování organismu v pokročilejším věku a rozlišovat mezi banalitami a potížemi, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu jejich života.

Pro její podzimní část připravili organizátoři z Elpidy a GSK cyklus devíti přednášek věnujících se různým oblastem zdraví, které se bezprostředně dotýkají lidí ve věku 65+ a reflektují jejich potřeby. „Byli jsme upozorněni na prevenci a možnosti diagnostiky, o kterých většina z nás zatím vůbec neslyšela,“ pochvaloval si na jaře jeden z účastníků Oldřich Handl a jeho kolegyně Zdenka Fraňková doplnila: „Setkání s paní doktorkou mě naučilo více si všímat sama sebe, ale také si uvědomit, že zapomínat je v mém věku normální.“ Organizátoři věří, že se stejně pozitivními ohlasy se setkají i programy připravené od 10. září.

V následujících měsících se senioři seznámí například s Alzheimerovou chorobou, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), ale také se naučí správně komunikovat s lékaři nebo bránit svá pacientská práva. „Jsme přesvědčeni, že je pro seniory potřeba vytvářet příznivé podmínky, podporovat je v nezávislosti na sociálním systému a také edukovat, aby se co nejdéle udrželi v dobré fyzické a duševní kondici, čemuž odpovídá i výběr jednotlivých témat Akademie zdraví,“ vysvětlila Emmanuelle Boishardy, generální ředitelka sekce Pharmaceuticals GSK Česká republika.

Čtvrtina obyvatel hlavního města, kde se projekt odehrává, je starší 65 let, a toto číslo se neustále zvyšuje. Přesto se o stáří příliš nemluví, nebo jen v negativních souvislostech. Elpida se snaží tento pohled změnit a vytvářet příznivější podmínky a lepší budoucnost pro současné i budoucí generace seniorů. „Témata zdravotní gramotnosti a aktivního přístupu ke zdraví by proto na podzim měla být součástí i našeho Old’s Cool festivalu,“ poznamenává Jan Bartoš z Centra Elpida.

Přednášky jsou určeny široké veřejnosti, nejen klientům Elpidy. Kapacity jsou dostatečné, díky čemuž je možné se dostavit i bez předchozího ohlášení. Vzhledem k interaktivnímu zapojení účastníků jsou ale preferovány menší skupinky a rezervace na webu Centra Elpida, případně telefonicky na čísle 272 701 335. V roli přednášejících se střídají lékařští poradci GSK s lékaři či zástupci pacientských organizací, se kterými společnost dlouhodobě spolupracuje. Součástí Akademie zdraví je rovněž individuální poradna Prevence demence, která je stejně jako všechny přednášky zdarma.

Společnost GSK spolupracuje s Elpidou dlouhodobě, a dokonce stála u zrodu samotné organizace. V roce 2002 společně založili Nadační fond Elpida, který měl za cíl pomáhat seniorům. Ten se v roce 2009 přeměnil na Nadační fond GSK a od roku 2016 je charitativní činnost GSK realizována prostřednictvím GSK fondu (www.gskfond.cz).

Program podzimní části Akademie zdraví:

• 10. 9. 2018 Co ne(víme) o spánku
• 17. 9. 2018 Komunikace s lékaři a práva pacientů
• 20. 9. 2018 Měření spirometrie; astma/CHOPN – individuální poradna
• 25. 9. 2018 Jak se bránit demenci? Jednoznačně prevencí! Testování paměti zdarma
• 25. 9. 2018 Nebojte se Alzheimera
• říjen 2018 Užívání léků; práva pacientů a geriatrie
• 12. 11. 2018 Stres a jeho zvládání
• 21. 11. 2018 Pacienti a lékaři aneb Abychom si rozuměli
• 10. 12. 2018 Alzheimerova choroba není jen běžné zapomínání

Fakultní nemocnice Plzeň modernizovala všechny 4 vjezdy do areálů

Plzeň 27. srpna (ČTK) – Fakultní nemocnice v Plzni, jedno z největších zdravotnických zařízení v ČR, zmodernizovala všechny čtyři vjezdy do svých tří areálů. V největší části na Lochotíně navíc upravila režim venkovního asfaltového parkoviště, které bude jen pro pacienty a návštěvníky. ČTK to řekl ředitel Václav Šimánek.

Ve středu zprovozní nemocnice nový parkovací systém. „Týká se všech vjezdů i zrekonstruovaného parkoviště na Lochotíně před vchodem F,“ řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Nemocnice od září zrekonstruovala všechny vjezdy za 30 milionů Kč. Poslední byl lochotínský horní, předtím to byly spodní lochotínský, do bývalé vojenské nemocnice a v borské části. „Návštěvník si při vjezdu odebere parkovací lístek, který musí před odjezdem uhradit u pokladen v areálu,“ řekla mluvčí. To má eliminovat kolize a zácpy u vrátnic. Sazba deset korun na hodinu od 06:00 do 18:00, platná už několik let, zůstává nezměněna. Za méně než 60 minut se neplatí nic.

Nemocnice nyní zpoplatnila i venkovní parkoviště s 240 místy. Čtyři hodiny jsou zdarma. „Do čtyř hodin je každý pacient vyšetřený a pátá a šestá hodina bude za 30 korun, další za 60 korun,“ uvedl ředitel. Parkoviště chce nemocnice uvolnit pro pacienty, imobilní lidi a matky s dětmi. „Zaměstnanci mají parkovací dům i možnost parkovat po areálu,“ řekl. V nabídce míst bez zpoplatnění zůstává sousedící zpevněná provizorní plocha. Celkem je na Lochotíně asi 1300 míst, což by mělo stačit.

V lochotínském areálu, který byl dříve trvale zcela zaplněný auty, už se teď najdou volná parkovací místa. Hodně je to dáno parkovacím domem se 400 místy, otevřeném loni v září.

Rozšířené tříproudé vjezdy mají pruhy pro zajíždění a výjezd a nový prostřední pruh pro rychlou záchrannou službu, policii a zásobování. Je tam i nový kamerový systém, který přečte každou značku. Pokud jde o zaměstnance nebo o služební vozidlo nemocnice, tak se automaticky zvedne závora. Na každém vjezdu se tak ušetří jeden vrátný. Zůstane tam pouze jeden koordinátor.

Václav Prokš kš

VZP začne proplácet preventivní vyšetření rakoviny prsu od 30…

Praha 27. srpna (ČTK) – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) začne od září proplácet preventivní vyšetření k odhalení rakoviny prsu ženám od 30 let do 44 let. Novinářům to po dnešním jednání Správní rady řekl člen rady a místopředseda zdravotního výboru, poslanec Miloslav Janulík (za ANO). Tři ze sedmi zdravotních pojišťoven už vyšetření hradí, další tři od 40 let. Od 45 let věku je hrazený všem ženám jednou za dva roky.

„V naší republice karcinom prsu představuje skoro pětinu všech maligních nádorů už žen. Ročně onemocní asi 6000 žen. Od roku 1990 do roku 2006 ročně umíralo asi 2000 žen, od roku 2007 je to asi 1700 žen,“ uvedl Janulík.

Ostatní zdravotní pojišťovny preventivní vyšetření prsou ženám hradí. Od 30 let mají nárok na příspěvek až 500 korun u České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP). Do 39 let jim ČPZP zaplatí až 500 korun na vyšetření ultrazvukem, Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) až 800 korun. Od 40 let přispívá ČPZP stejně jako Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (ZPMV) 500 korun ročně na mamografické vyšetření, Zdravotní pojišťovna Škoda až 700 korun a VoZP až 800 korun. Jednou za dva roky prohlídku hradí Oborová zdravotní pojišťovna. Ženám starším 45 let, kterým pojišťovny hradí vyšetření jednou za dva roky, přidává VoZP a ČPZP na vyšetření v mezidobí. Revírní bratrská pokladna hradí ženám do 44 let ultrazvuk, od 40 do 44 let mamograf.

VZP počítá proplácením příspěvků do konce listopadu. Příspěvek by se mohl týkat asi 602.000 klientek, pojišťovna počítá s asi deseti miliony korun. Pokračovat v něm chce podle Janulíka i příští rok.

„Vyšetření ultrazvukem těch 300 korun pokryje zcela, u mamografu je to zhruba z poloviny. U mladších žen má větší efektivitu ultrazvukové vyšetření, v případě podezření je to vhodné doplnit mamografem,“ dodal Janulík.

VZP příspěvek na prevenci rakoviny prsu začala doačsně proplácet už před pěti lety. Jedním z důvodů byl zvýšený zájem o vyšetření poté, co média informovala o oznámení herečky Angeliny Jolie, že si kvůli vysokému riziku dala preventivně odstranit prsa. V dalších letech ale VZP příspěvek neposkytovala.

Ženy od 45 let pojišťovny každé dva roky na vyšetření na mamografu zvou, je to součástí národního preventivního programu. Další program se týká rakoviny tlustého střeva a konečníku. Muži a ženy od 50 do 54 let mají test zdarma jednou ročně, od 55 let je to jednou za dva roky. Třetí program pomáhá předcházet či včas zachytit rakovinu děložního hrdla. Stěr se provádí od 15 let každý rok.

van jw

VZP ukončí příští rok smlouvy s firmami Janouška a Horáčka

Praha 27. srpna (ČTK) – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ukončí k 1. lednu příštího roku smlouvu na PR poradenství s firmou Medea Kultur spojenou s odsouzeným lobbistou Romanem Janouškem. Příští rok končí pojišťovně také smlouva na tiskové služby s firmou Tender Consorcium spojenou s obviněným severočeským podnikatelem Tomášem Horáčkem. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek dnes na tiskové konferenci po jednání správní rady pojišťovny uvedl, že smlouva s Tender Consorcium byla uzavřená na základě standardní veřejné zakázky, firma podle něj nabídla nejnižší cenu. Další smlouvy prověří externí audit, který správní rada v nejbližší době zadá, dodala předsedkyně správní rady Věra Adámková (za ANO).

Smlouvu s Medea Kultur za 12 milionů korun ročně uzavřela pojišťovna v roce 2002. „Byla podepsaná bez možností výpovědi. Prošla třemi dodatky, současnému vedení se podařilo domluvit, že smlouva je vypověditelná. Předtím by to muselo jít právní cestou, což by bylo pro VZP nevýhodné,“ vysvětlila Adámková.

Smlouva s Tender Consorciem byla uzavřená na čtyři roky, končí příští rok. „Plnění zakázky spočívá ve výrobě tiskovin. Je to rámcová smlouva, každá tiskovina je přiřazená k ceně a my jsme si interně vyhodnotili, že tam není žádný problém,“ dodal Kabátek.

Firma je součástí sítě podnikatele Horáčka, který údajně ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích. Státní nemocnice s jeho firmami uzavřely smlouvy za více než 350 milionů korun za dva roky.

Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval.

Správní rada VZP, která od letošního roku působí v novém složení podle výsledku podzimních voleb do Sněmovny, připravovala už od letošního dubna zadání externího auditu na prověření všech smluv za poslední čtyři roky. Smluv je podle Adámkové asi 36.000. „Na dnešní správní radě byl ředitel VZP zavázán k tomu, že v nejbližší době bude tento audit vypsán,“ vysvětlila.

van mha

Brexit bez dohody by zkomplikoval přístup do spermobank v Evropě

Londýn 25. srpna (ČTK) – Odchod Británie z Evropské unie bez dohody by mohl způsobit problémy i britským párům, které se snaží počít dítě pomocí spermatu od dárce. Agentura AFP s odvoláním na dokument ministerstva zdravotnictví totiž upozornila, že by Britové po brexitu bez dohody přišli i o snadný přístup do evropských spermobank.

Jeden z dokumentů, které tento týden představil ministr pro brexit Dominic Raab a které mají připravit Spojené království na možnost odchodu z EU bez dohody, obsahuje podle AFP rovněž upozornění, že by mohly nastat problémy v reprodukční medicíně.

Británie podle dokumentu v loňském roce dovezla 3000 dávek mužského spermatu z Dánska, malé množství z dalších evropských zemí a 4000 vzorků ze Spojených států. Z unijních zemí do Británie loni putovalo také zhruba 500 vajíček a embryí.

Pokud jednání o dohodě mezi Londýnem a Bruselem selžou, nebude se unijní legislativa týkající se krve, tkání a buněk na Británii vztahovat, a dovážet tak na jejím základě spermie a vajíčka nebude možné, upozornila vláda. Britské spermobanky by musely po 29. březnu příštího roku s evropskými partnery uzavřít nové zvláštní smlouvy.

V Británii výrazně klesl počet dárců spermatu poté, co muži přišli zákonem z roku 2005 o právo na anonymitu.

Podle Geethy Venkatové, ředitelky jedné z klinik reprodukční medicíny v Londýně, začínají britské páry, které potřebují k otěhotnění sperma od dárce, panikařit. Legislativní změny ve Spojených státech totiž způsobily, že sperma z USA doputuje do Británie až za tři měsíce, zatímco z Dánska v současnosti dovezení vzorku trvá jen týden. Nové bariéry a administrativa by mohly nejen prodloužit čekací dobu, ale přinést by mohly i dodatečné náklady, varovala Venkatová.

„Pokud nastane brexit bez dohody, nevíme, co se stane,“ upozornila ředitelka reprodukční kliniky. „Už tak je to stresující procedura a tohle to jen zhorší,“ dodala.

jrm tes