Zpravodaj
Linka pomoci: Desetina Čechů vyzkoušela psychoaktivní léky, hrozí závislost
Podle zprávy o závislostech z roku 2021 užilo psychoaktivní lék v posledním roce 15,8 procenta Čechů. „Jde o jedinou kategorii návykových látek, u které ženy představují početnější skupinu. Uživatelek je v tomto ohledu až dvojnásobek oproti mužům,“ popsal odborný garant linky Ladislav Dékány. Denně nebo téměř denně je používají asi dvě procenta populace.
Většina lidí má podle odborníků linky tyto léky předepsané lékařem, asi desetina si je obstarává jiným způsobem. Nejčastěji jde o analgetika, anxiolytika, benzodiazepiny, opioidy nebo hypnotika.
U teenagerů se odborníci stále častěji setkávají s užíváním těchto léků, aby se „dostali do nálady“. Kombinují je proto s alkoholem nebo jinou návykovou látkou, což může mít závažné až fatální zdravotní dopady. Zneužívání léků proti bolesti může vést například k poškození vývoje mozku nebo dalších jeho funkcí.
„Snadnou dostupnost léků na bolest vnímáme jako velmi rizikovou zejména proto, že jsou v mnohých případech používány k sebevražedným pokusům,“ uvedla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková.
Míra užívání těchto léků u dětí a mladistvých se obecně zvyšuje i kvůli vyšší četnosti psychických onemocnění. V roce 2021 evidovala Linka bezpečí meziroční nárůst psychických obtíží o 45 procent.
Léky na spaní užívají nejčastěji lidé starší 65 let, rizikové je podle odborníků jejich nadužívání. Spotřeba sedativ a takzvaných Z-hyptonik stoupla za poslední dvě desetiletí více než dvojnásobně.
„Léčba bolesti, problémů se spánkem nebo úzkosti je realizovaná prostřednictvím léků často jako symptomatická léčba. Zbaví jedince symptomů, ale podstata problémů může přetrvat,“ zdůraznil Dékány. Důležité, byť časově náročné, je podle něj hledat příčinu obtíží. Některé léky, například právě Z-hypnotika nebo benzodiazepiny, jsou podle něj určeny jen ke krátkodobému překlenutí potíží, při dlouhodobém užívání ale mohou způsobovat zdravotní problémy. Zvyšuje se totiž hladina jejich tolerance.
„Po vysazení léku se u uživatelů mohou objevovat abstinenční příznaky, které u některých látek mohou být dokonce život ohrožující a jedinec může nad užíváním ztratit kontrolu,“ napsala v tiskové zprávě linka. Jako příklad uvedla opioidovou krizi zejména ve Spojených státech, která je podle Dékányho způsobena mimo jiné agresivním marketingem farmaceutického průmyslu.
