Skip to content
pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Zpravodaj

Výrobci žádají rychlejší novelizaci zákona o zdravotnických prostředcích

  • 22 května, 2023
  • by Redakce

Evropská unie nařízení, které platí od ledna 2022, přijala jako reakci na epidemii covidu-19 a snahu zlepšit připravenost na podobné krize. „Nařízení musí být implementováno do právního řádu České republiky a národní právní úprava musí být dána do souladu s novou unijní právní úpravou,“ píše se v materiálu. Novelizovat je třeba zákon o léčivech a zákon o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVD).

IVD jsou přístroje, materiály, ale také chemikálie nebo softwary využívané pro vyšetřování vzorků, například krve, stolice, moči nebo tkání. „Kvalifikované odhady uvádějí, že přibližně 80 procent výsledků, na jejichž základě se tvoří diagnóza, pochází z využití IVD,“ uvedl v tiskové zprávě předseda asociace Petr Šmídl. Kromě prostředků, které využívají laboratoře nebo zdravotníci, jde ale také o samotesty, například těhotenské nebo na covid-19.

Nařízení EU, které platí od loňského května, podle asociace jejich výrobců výrazně ztížilo vstup takových prostředků na trh. Nové podmínky včetně povinnosti vykázání shody s platnými nařízeními si podle Šmídla vyžádají náklady vyšší až o desítky procent. „Posouzení jednoho produktu může stát i milion až pět milionů korun, záleží na druhu a počtu prodejů,“ dodal. Dosud bylo podle něj možné, aby shodu posoudil výrobce a u deseti procent výrobků takzvaná notifikovaná osoba, která měla právo vystavit certifikát.

V české legislativě tato změna zatím podle CZEDMA nemá podmínky, které by umožnily jeho stoprocentní realizaci. Ke konci dubna je podle asociace jmenováno pouze osm notifikovaných osob, které mohou výrobky posuzovat. Chybí podle ní také takzvaná evropská referenční laboratoř, se kterou legislativa počítá, ale zatím nebyla Evropskou komisí jmenována.

Podle asociace hrozí to, že výrobky nebudou na trhu v dostatečném množství a sortimentu, některé výrobci si mohou vstup na trh rozmyslet. „Pacient může dopad pocítit i v lékárnách. Pokud nebude do května roku 2025 hotová certifikace, nenajde v lékárně těhotenský a ovulační test, covidový test, papírky na testování moči, glukometry a další,“ doplnil Šmídl. Potřeba je proto podle něj aktivita ministerstva zdravotnictví a ministerstva průmyslu a obchodu.

Novela zákona o zdravotnických prostředcích, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví a vláda ji bude projednávat ve středu, ale kritizované nedostatky nevyřeší. Jejím cílem je hlavně stanovení národní autority pro výkon státní správy a úkolů stanovených nařízením vzhledem k Evropské agentuře pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení. V ČR to bude Stání ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví.

Upravuje také vznik Evropské platformy pro monitorování nedostatku léčivých přípravků, která zatím nebyla uvedena do provozu. Zpřísňuje také podmínky klinických zkoušek včetně sankcí za jejich nedodržení. Dále upravuje možnosti pro transfuzní služby, aby osobami odpovědnými za jejich provoz mohli být také absolventi specializačního lékařského vzdělávání v oborech klinická hematologie a transfuzní služba a v oboru hematologie a transfuzní lékařství.

Aktuality

Desítka psů a psovodů u lipenské přehrady cvičí vyhledání utonulých lidí

  • 19 května, 2023
  • by Redakce

„Psi jsou výborní pomocníci pro práci na vodní hladině nebo v jejím okolí. Řada záchranářů v republice je na tuto činnost využívá,“ řekl. Dodal, že sám má letité zkušenosti s výcvikem. V minulosti měl jako záchranářskou asistenci fenku. Nyní připravuje nového psa. „Ale je ještě mladý, potřebuje čas,“ řekl Bukáček.

Dodal, že výcvik psů pro hledání utonulých lidí trvá několik let. Psi bývají připraveni ve třech až čtyřech letech. „Nezáleží na rase, rozhodující je, jestli má ten pejsek v uvozovkách správný nos,“ uvedl. Podle něj psovod pozná po pár trénincích, jestli zvolil správně. „Ten pes musí mít určité předpoklady, které pak výcvikem rozvíjíte. Důležité je ovšem i to, jak si s psovodem padnou do oka, protože pro úspěch je rozhodující jejich dokonalá spolupráce,“ řekl Bukáček.

Psi jsou schopni určit na hladině místo, kde na dně leží mrtvé tělo, relativně přesně. A někdy přitom jde o dost velkou hloubku. „Například v Orlíku označili místo, kde byl mrtvý člověk, který ležel 30 metrů pod hladinou,“ uvedl.

Bukáček řekl, že psi v České republice pomohli najít mnoho utonulých lidí. Vybaví se mu jeden případ, přestože se stal už před téměř 12 lety. Na lipenskou přehradu v prosinci 2011 vyrazili na ryby tři němečtí mladíci ve věku 21 až 25 let a převrhla se s nimi loď. Jednomu se podařilo doplavat na ostrov, kterému se říká Tajvan, kde upadl do bezvědomí, a druhý den ráno jej tam našli záchranáři. „Dva se utopili a jejich těla pomohli po několika dnech nalézt psi,“ řekl Bukáček.

Hledání mrtvých má podle něj velký význam. Zaslouží si to pozůstalí, kteří mohou utonulého pohřbít. „Navíc se nám někdy povede pomoci i objasnit nějaký kriminální čin. Jednou jsme pátrali po utonulém a nalezli jsme zabitého člověka,“ uvedl Bukáček.

Nácvik vyhledávání mrtvých pod hladinou je i hlavní náplní akce, která se koná do neděle v Dolní Vltavici. „Doprovodné cviky související s vodními pracemi. Jedná se o aportování z hladiny ať už vlastních či cizích předmětů, aportování pádla ze břehu i ze člunu na člun, pomoc plavci v nesnázích, přitažení bezmocného surfaře či přitažení člunu. Vše s kombinací poslušnosti a ovladatelnosti na břehu, včetně vytrvalostního plavání na udržení fyzické kondice psa,“ řekl

Zpravodaj

Linka pomoci: Desetina Čechů vyzkoušela psychoaktivní léky, hrozí závislost

  • 18 května, 2023
  • by Redakce

Podle zprávy o závislostech z roku 2021 užilo psychoaktivní lék v posledním roce 15,8 procenta Čechů. „Jde o jedinou kategorii návykových látek, u které ženy představují početnější skupinu. Uživatelek je v tomto ohledu až dvojnásobek oproti mužům,“ popsal odborný garant linky Ladislav Dékány. Denně nebo téměř denně je používají asi dvě procenta populace.

Většina lidí má podle odborníků linky tyto léky předepsané lékařem, asi desetina si je obstarává jiným způsobem. Nejčastěji jde o analgetika, anxiolytika, benzodiazepiny, opioidy nebo hypnotika.

U teenagerů se odborníci stále častěji setkávají s užíváním těchto léků, aby se „dostali do nálady“. Kombinují je proto s alkoholem nebo jinou návykovou látkou, což může mít závažné až fatální zdravotní dopady. Zneužívání léků proti bolesti může vést například k poškození vývoje mozku nebo dalších jeho funkcí.

„Snadnou dostupnost léků na bolest vnímáme jako velmi rizikovou zejména proto, že jsou v mnohých případech používány k sebevražedným pokusům,“ uvedla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Míra užívání těchto léků u dětí a mladistvých se obecně zvyšuje i kvůli vyšší četnosti psychických onemocnění. V roce 2021 evidovala Linka bezpečí meziroční nárůst psychických obtíží o 45 procent.

Léky na spaní užívají nejčastěji lidé starší 65 let, rizikové je podle odborníků jejich nadužívání. Spotřeba sedativ a takzvaných Z-hyptonik stoupla za poslední dvě desetiletí více než dvojnásobně.

„Léčba bolesti, problémů se spánkem nebo úzkosti je realizovaná prostřednictvím léků často jako symptomatická léčba. Zbaví jedince symptomů, ale podstata problémů může přetrvat,“ zdůraznil Dékány. Důležité, byť časově náročné, je podle něj hledat příčinu obtíží. Některé léky, například právě Z-hypnotika nebo benzodiazepiny, jsou podle něj určeny jen ke krátkodobému překlenutí potíží, při dlouhodobém užívání ale mohou způsobovat zdravotní problémy. Zvyšuje se totiž hladina jejich tolerance.

„Po vysazení léku se u uživatelů mohou objevovat abstinenční příznaky, které u některých látek mohou být dokonce život ohrožující a jedinec může nad užíváním ztratit kontrolu,“ napsala v tiskové zprávě linka. Jako příklad uvedla opioidovou krizi zejména ve Spojených státech, která je podle Dékányho způsobena mimo jiné agresivním marketingem farmaceutického průmyslu.

Zpravodaj

Mladoboleslavská nemocnice se potýká s nedostatkem krve, vyzývá lidi k darování

  • 17 května, 2023
  • by Redakce

„Stále se potýkáme s vysokou nemocností a začínají dovolené, takže zásob ubývá,“ uvedla mluvčí.

Dárci se mohou objednávat telefonicky na čísle 326 743 404 nebo 731 542 896 nebo on-line. Prvodárci mohou od pondělí do čtvrtka přijít bez objednání.

Zdravotníci transfuzní stanice mladoboleslavské nemocnice loni provedli téměř 6900 odběrů takzvané plné krve, zhruba o 300 víc než předloni. Nemocnice má v registru 4785 dárců, jejich věk se ale zvyšuje a nemocnice hledá nové. Loni přišlo krev poprvé darovat 467 dárců, meziročně o několik desítek méně.

Zpravodaj

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má nedostatek krve od dárců

  • 15 května, 2023
  • by Redakce

Ve VFN se situace podle primářky transfuzního oddělení Daniely Duškové zhoršila v posledních několika dnech, kdy bylo potřeba podat větší množství krve několika pacientům se silným krvácením. „Prosíme všechny stálé dárce, ale i ty, kdo se ještě rozhodují, zda krev darovat, aby neváhali a přišli do našeho Fakultního transfuzního oddělení co nejdřív,“ uvedla. Vyjádření dalších pražských transfuzních stanic ČTK shání.

Pravidelných dárců krve je podle údajů Českého červeného kříže (ČČK) v ČR asi 250.000, chybí jich asi 50.000. Odběr krve trvá zhruba deset minut, odebírá se asi 450 mililitrů. Dárcovství je bezplatné, lidé ale mají v den odběru nárok na volno v zaměstnání.

Krev od dárců se využívá přímo ke krevním transfuzím na základě krevní skupiny dárce a příjemce, nebo se z ní vyrábějí speciální přípravky a léky. Krevní plazma pomáhá například nemocným s poruchami imunity nebo krevní srážlivosti. Transfuze krve dostávají lidé při operacích či krvácení do zažívacího traktu, ale i porodech nebo při léčbě novorozenecké žloutenky.

 

Doporučené příspěvky

Ministerstva chystají propojení systémů zdravotního a nemocenského pojištění

  • 12 května, 2023
  • by Redakce

Zdravotní pojištění pokrývá zdravotní péči, spravují ho zdravotní pojišťovny. Je povinné pro všechny. Platí ho zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé, živnostníci i lidé bez zdanitelných příjmů. Letos by se mělo vybrat 306,6 miliardy korun. Za děti, důchodce, nezaměstnané či studenty posílá pojistné stát, letos zaplatí 125,5 miliardy korun. Celkem by tak měly zdravotní pojišťovny hospodařit s příjmy 464,1 miliardy korun. Nemocenské pojištění vybírá sociální správa. Poskytuje se z něj pak nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné, ale také mateřská, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská. Odvody platí povinně ze zaměstnancova výdělku zaměstnavatel, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je hradí dobrovolně. Resort práce má pro letošek na výdaje 49,7 miliardy korun.

Podle Válka by propojení systému zdravotního a nemocenského pojištění „bezesporu pomohlo“ k lepšímu využití vybraných financí. Umožnilo by u pacienta sledovat výdaje na péči i na dávky, které přitom pobírá. Ministr uvedl, že o propojení vede debatu se zdravotními pojišťovnami a šéfem resortu práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), shoda je „v užším kruhu na vládě“ i se členy Národní ekonomické rady vlády (NERV) a dalšími experty.

„Je to něco, na čem rok s panem ministrem (Jurečkou) pracujeme. Souvisí to s tím, že propojujeme data ministerstva práce a ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). Je to velmi náročná věc, která tady nikdy nebyla, je to naprosto přelomová záležitost. Je to ale jediná cesta, jak vyřešit zdravotně-sociální pojištění,“ uvedl Válek.

Sociální služby, jako je třeba pečovatelská, hradí pak resort práce z dotací a příspěvků na péči. „Pacienta vůbec nezajímá, v jakém zařízení leží, pokud potřebuje sociální a zdravotní pomoc. Jeho zajímá, aby ta pomoc byla kvalitní a dostupná. Pokud systémy jsou oddělené a jeden je postavený na úhradách cestou pojišťoven a druhý na úhradách dotačních titulů nebo dávek, tak ta spolupráce nikdy nefunguje, jak by měla,“ uvedl ministr.

Na přípravě propojení podle dřívějších informací pracuje skupina zástupců ministerstev zdravotnictví, práce a financí, zdravotních pojišťoven a NERV. Válek věří, že pak představí „velmi dobrý model“. Koncem března ministr řekl, že analýzu dat ze sociálně-zdravotního pomezí zpracovává ÚZIS a že by výsledky měly být na podzim. K propojení databází a údajů jsou pak potřeba legislativní změny.

 

 

Aktuality

Senát schválil úpravu podoby terapeutických programů pro rizikové řidiče

  • 10 května, 2023
  • by Redakce

Účast v terapeutickém programu má být podle platného zákona od července v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského průkazu. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy. Terapeutický kurz budou muset absolvovat lidé, kteří o řidičské oprávnění přišli na dobu delší než 18 měsíců nebo se odmítli podrobit testu na alkohol na omamné látky. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) může jít o „řádově tisíce lidí, kteří už byli potrestáni za svou pirátskou jízdu“.

Parlament schválil novelu navzdory výhradám vlády k tomu, aby terapeutické programy mělo na starosti přímo ze zákona Centrum dopravního výzkumu, které spadá pod ministerstvo dopravy. Kritický byl kabinet i ke zrušení možnosti odpustit platbu za absolvování kurzu, což by chudším řidičům omezilo možnost znovu usednout za volant, a tím i jejich uplatnění na trhu práce. Podle zastánců úpravy by odpuštění úhrady za kurz snížilo preventivní účinek zákona.

Novela počítá s tím, že od letošního července začnou v souladu s platným zákonem platit pravidla zejména pro vznik metodického centra, které bude mít na starosti organizaci terapeutických programů, a pro vstupní vzdělávání a udělování akreditací lektorům. Pro vedení kurzu má podle novely stačit vždy jen jeden lektor. Kurz potrvá 20 hodin v pěti čtyřhodinových blocích. Zájemce budou moci do programu přihlásit on-line i lektoři. Z pěti na tři roky se zkrátí délka praxe, kterou bude muset lektor doložit pro udělení akreditace, a zmírní se i některé další nyní platné podmínky. Novela stanoví i pravidla dostupnosti programu v případě, že jej některý z lektorů nebude moci dokončit.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna. Senát ale už dříve prosadil odklad na letošní červenec, aby byl čas pro vypracování návrhu úprav jejich podoby.

Aktualita

FN Brno otevřela nové spánkové centrum, zájem o vyšetření je…

  • 5 května, 2023
  • by Redakce

Odborníci v centru monitorují poruchy dýchání ve spánku, jednotlivé fáze spánku, pohyby těla i vydávané zvuky. „Prototypem našich pacientů jsou muži středního věku, kteří ve spánku chrápou a mají nadváhu. Čím více tuku v těle člověk má, tím více ho má i kolem horních cest dýchacích. Když si lehne, tuk zatlačí na dýchací cesty, které jsou měkké a zkolabují,“ řekl Ludka. Pacient, který má například sto zástav dechu za hodinu trvajících déle než deset sekund, je přes den ospalejší.

Zájem o vyšetření, na které je potřeba žádanka, je podle Ludky obrovský. Čekací doba je kolem čtyř měsíců. K pacientům ale přistupují individuálně, když tyto potíže řeší třeba profesionální řidiči, termíny upravují. Pokud člověk již má za sebou prvotní vyšetření a termín na hospitalizaci v centru, přichází po poledni. Přes odpoledne se připraví potřebné přístroje a kolem 19:00 na ně technik pacienta připojí.

„Většina se zhrozí, že s takovým množstvím drátů na sobě neusnou, ale pak vidíme, že za pár minut spí, protože mnohdy přes den bývají velmi unavení. Ráno jsou propuštěni a spánkoví technici předávají vyhodnocené záznamy lékaři. Pokud má pacient středně těžké nebo těžké poruchy dýchání, je přijat k další hospitalizaci, kde mu nastavíme léčbu na míru,“ dodal Ludka.

Poruchy dýchání ve spánku se v lehkých případech léčí třeba pomocí ústních aparátků nebo je mohou řešit odborníci z ORL. Závažnější potíže se léčí pomocí dýchacího přístroje, který pacient dostane domů. Přístroj funguje tak, že člověk dýchá vzduch s určitým tlakem, který otevírá dýchací cesty.

Spánkové centrum fungovalo více než rok provizorně v jiné části nemocnice. Nové prostory znamenají kromě zvýšení kapacity ze čtyř lůžek na šest a vyššího komfortu pro pacienty také zlepšení pracovních podmínek spánkových techniků, kteří se starají o monitorování spánku a během noci údaje vyhodnocují. Fakultní nemocnice se poruchám spánku věnuje také na plicní a neurologické klinice. Nové centrum, které přijímá pacienty od pondělí do pátku, by mělo být nejkomplexnější. Vyšetření ve spánkovém centru hradí pojišťovna.

Budova, kde spánkové centrum sídlí, má kromě nových vnitřních prostor také nová okna a v příštím roce by se mělo dodělat zateplení včetně střechy. Podle ředitele Iva Rovného tím začal trend revitalizace budov nemocnice, ve kterém chtějí pokračovat. „Nyní vzniká studie proveditelnosti revitalizace všech objektů ve FN Brno, na základě které budeme pokračovat v přípravě dalších projektů. Revitalizaci potřebuje celá nemocnice, kromě jiného kvůli standardům na energetickou náročnost budov,“ dodal.

Aktualita

Méně než polovina nových léků proti rakovině měla výrazný…

  • 4 května, 2023
  • by Redakce

Studie španělských vědců, kterou zveřejnil odborný časopis The European Journal of Health Economics, se zaměřila na účinky léků proti rakovině, které schválil španělský regulátor od roku 2010 do září loňského roku. Celkově se jednalo o 73 léků, které se využívaly v téměř 200 postupech při léčbě solidních nádorů, které vytvářejí pevná ložiska. Výzkum nebral v potaz účinky na léčbu hematologických neboli „tekutých“ nádorů, například leukémie.

Podle analýzy dat, které sbírá španělské zdravotnictví, ve více než polovině léčebných postupů neměly nově registrované léky podstatný klinický dopad na zdraví pacienta. Ve více než 55 procentech léčebných postupů pak nové léky nevedly k prodloužení doby přežití pacienta. Léky registrované v posledních 12 letech podle studie prodloužily v průměru život pacientů o čtyři a půl měsíce. Podle autorů je velmi malý i přínos v případě kvality života pacientů. Ta se zvýšila jen v případě desetiny pacientů léčených s použitím nově registrovaných léčiv.

Autoři studie považují přínos nově registrovaných léků proti rakovině za nízký. S tím souhlasí i přední odbornice na zdravotnickou ekonomiku Beatriz Gonzálezová Lópezová-Valcárcelová. „Klinické přínosy jsou celkově malé a není to moc povzbudivý pohled na to, jak postupuje boj proti rakovině,“ řekla deníku El País.

Lepších výsledků dosahují léky, které jsou proplácené veřejným zdravotnickým systémem. To autoři považují za pozitivní zprávu. „Na druhé straně jsme zjistili, že přínos ohledně celkového dožití (pacientů) je často mizivý a že tu stále je významná část léků proplácených z veřejného zdravotnictví, jejichž klinický přínos nedosahuje takové úrovně, aby byl považován za relevantní,“ uvedl jeden z autorů studie Pelayo Nieto.

Podle posledních údajů se výdaje španělského veřejného zdravotnictví na léky pro onkologickou léčbu v letech 2016 až 2021 zdvojnásobily na více než tři miliardy eur (zhruba 70 miliard korun). To bylo více než deset procent celkové útraty za léčiva a další zdravotnické výrobky.

Doporučené příspěvky

Dospívající tráví s mobilem průměrně přes čtyři hodiny denně, ukázal…

  • 2 května, 2023
  • by Redakce

Aplikaci měli účastníci studie nainstalovanou mezi květnem 2021 a červnem 2022. Měřila čas objektivně. „IRTIS App zaznamenávala každou aplikaci, která byla aktivní na popředí telefonu při zapnutém mobilním telefonu, jako například Instagram, Facebook, Youtube, Chrome či Spotify. To znamená, že pokud měli mladiství otevřených více aplikací najednou, naše aplikace vždy zaznamenala údaje o té, kterou zrovna aktivně používali,“ vysvětlila Michaela Lebedíková z institutu IRTIS, výzkumného pracoviště Masarykovy univerzity, které se zabývá interdisciplinárním výzkumem internetu a společnosti.

Sledovaná skupina trávila používáním svého chytrého telefonu v průměru čtyři hodiny a 11 minut denně. Obrazovku telefonu dospívající zapínali v průměru 78krát denně. Nejvíce času trávili na sociálních sítích – v průměru 74 minut denně. Nejpoužívanějšími sítěmi byly Instagram, TikTok, Snapchat, Facebook a Twitter. Téměř hodinu denně trávili se zábavními aplikacemi, jako jsou YouTube, Netflix či Spotify. Z komunikačních aplikací používali adolescenti nejvíce Facebook Messenger, WhatsApp a Discord.

„Skutečnost, že dospívající používají chytré telefony ve velké míře pro zábavu a komunikaci s dalšími lidmi ve volném čase, není sama o sobě znepokojivá. Konzumace mediálního obsahu za účelem zábavy je zdrojem pozitivních prožitků a může vést k subjektivnímu pocitu zlepšení životní pohody. Domníváme se, že ani zjištěnou dobu strávenou na telefonu není možné označit automaticky za rizikovou,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu David Šmahel.

Vždy záleží spíše na tom, co přesně adolescent s telefonem dělá. Důležité je také to, zda čas na telefonu nevytlačuje jiné aktivity, které jsou pro životní pohodu důležité, jako například pohyb nebo spánek. Dospívající by měli spát osm až deset hodin denně, večerní používání mobilu a sociálních sítí jim však ze spánku „ukrajuje“. „V tomto ohledu je důležitá role rodičů a stanovení pravidel pro večerní používání telefonu, především u mladších dospívajících,“ míní Šmahel.

Používání sociálních sítí s sebou obecně může nést jak rizika, tak pozitiva. „Adolescenti je mohou používat pro aktivní zapojení do smysluplných nebo dokonce podpůrných interakcí s vrstevníky a s blízkými, ale také pro pasivní prohlížení zábavního obsahu, který je uživateli předkládán tak, aby udržel jeho pozornost po co nejdelší dobu. Rodiče by se měli bavit s dospívajícími o tom, co dělají na telefonech, případně se i spolu s nimi dívat, jaké obsahy sledují,“ řekl Šmahel.

 

Stránkování příspěvků

1 … 21 22 23 24 25 … 489

Kalendář akcí

Září

Říjen 2026

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
26
27
28
29
30
31
1
Události pro Říjen

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Události pro Listopad

1

Žádné události
Události pro Listopad

2

Žádné události
Události pro Listopad

3

Žádné události
Události pro Listopad

4

Žádné události
Události pro Listopad

5

Žádné události
Události pro Listopad

6

Žádné události
Události pro Listopad

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Události pro Listopad

8

Žádné události
Události pro Listopad

9

Žádné události
Události pro Listopad

10

Žádné události
Události pro Listopad

11

Žádné události
Události pro Listopad

12

Žádné události
Události pro Listopad

13

Žádné události
Události pro Listopad

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Události pro Listopad

15

Žádné události
Události pro Listopad

16

Žádné události
Události pro Listopad

17

Žádné události
Události pro Listopad

18

Žádné události
Události pro Listopad

19

Žádné události
Události pro Listopad

20

Žádné události
Události pro Listopad

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Události pro Listopad

22

Žádné události
Události pro Listopad

23

Žádné události
Události pro Listopad

24

Žádné události
Události pro Listopad

25

Žádné události
Události pro Listopad

26

Žádné události
Události pro Listopad

27

Žádné události
Události pro Listopad

28

Žádné události
30
1
2
3
4
5
6
Události pro Listopad

29

Žádné události
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS