Před 40 lety se narodila Louise Brownová, první dítě…

Oldham (Británie)/Praha 24. července (ČTK) – Angličanka Louise Brownová, která se narodila před půlnocí 25. července 1978, je první člověk na světě počatý mimo tělo matky. O její narození se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem, kteří použili metodu in vitro (IVF), tedy mimotělní oplodnění vajíčka. Paní Lesley Brownové, jež se devět let marně pokoušela otěhotnět, odebrali vajíčko, oplodnili je se spermiemi manžela Johna a embryo vložili do dělohy.

Prvenstvím se pyšní i Louisina o čtyři roky mladší sestra Natalie, která se narodila jako 40. dítě ze zkumavky na světě. V roce 1999 se stala prvním takto počatým dítětem, které porodilo vlastního potomka, syna Caseyho. Matkou už je také Louise, a to dvojnásobnou. Všechny tři děti sester Brownových byly počaté přirozenou cestou a nepotvrdily se tak obavy některých vědců, že děti ze zkumavky se při snažení o vlastní potomky neobejdou bez pomoci lékařů.

Metoda mimotělního oplodnění přitom měla od počátku řadu kritiků, zejména z řad církve, a Lousie, která přišla na svět císařským řezem a vážila 2,61 kilogramu, se od malička musela potýkat s projevy nenávisti. „Vždycky, když se někde objeví článek, který se mě týká, píší lidí na internet různé kruté a nepodložené komentáře. Už jsem se je naučila ignorovat,“ svěřila se loni na podzim novinářům, když se připomínalo čtyřicáté výročí jejího početí.

Za uplynulé čtyři dekády se pomocí IVF na celém světě narodilo podle odhadů na šest milionů děti, v České republice přišlo první dítě ze zkumavky na svět 4. listopadu 1982, jen čtyři roky po průkopnících v Británii. Tým z brněnské fakultní nemocnice pod vedením profesora Milana Dvořáka uměle oplodnil ženu jako první ve střední a východní Evropě. Založili tak obor, ve kterém dnes patří čeští lékaři i díky příznivě nastavené legislativě do evropské špičky.

pvl sat

Lékaři asi budou od července 2019 povinně používat e-neschopenky

Praha 24. července (ČTK) – Lékaři v Česku by měli od pololetí příštího roku povinně začít používat část e-neschopenek. České správě sociálního zabezpečení by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat už jen elektronicky. Počítá s tím novela zákona o nemocenském pojištění, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh připravilo ministerstvo práce. Změnu označilo za první etapu zavádění e-neschopenek.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Zákon e-neschopenky, které měly být součástí jednotného informačního systému resortu práce a měly se používat zas jen dobrovolně, zavádí od ledna příštího roku. Podle bývalé ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) ale projekt není připravený a nedá se stihnout. První Babišova vláda pak v červnu schválila návrh na vyškrtnutí elektronických neschopenek ze zákona. Projedná to Sněmovna. Ministerstvo má připravit a od roku 2021 spustit projekt nový. Poslanci Pirátů postup kritizovali, podle nich za zpoždění e-neschopenek mohl právě tým Němcové.

Ministerstvo nyní navrhuje novelu s povinným elektronickým posíláním dvou dílů neschopenky, se změnou pravidel zpětného vystavení neschopenek a se zkrácením doby pro oznámení o pracovnících, která správě posílají zaměstnavatelé kvůli odvodům. „Před realizací vlastního projektu elektronické neschopenky bude realizována určitá část tohoto projektu již v předstihu formou takzvané první etapy,“ uvedl resort v podkladech k novele.

Kabinet plánuje od července příštího roku zrušit karenční dobu a znovu proplácet nemocným náhrady výdělku za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé tento krok podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli své lidi na nemocenské lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Také ministerstvo v podkladech uvádí, že se zrušením karenční doby nejspíš nemocných přibude a víc by mohlo být i zneužívání. Sociální správy by měly zaměstnavatelům na jejich žádost sdělit, zda dostaly od lékařů oznámení o pracovní neschopnosti jejich zaměstnance.

Elektronicky v březnu podle údajů ČSSZ posílalo část neschopenek 1078 lékařů. Podle ministerstva tak e-neschopenky dobrovolně používají asi tři až čtyři procenta doktorů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat s až týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu pacientů i lékařů. Doktoři nově podle návrhu budou muset poslat oznámení elektronicky nejpozději druhý den.

K zasílání e-neschopenek lékaři nyní potřebují počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat. Podle ministerstva všichni doktoři počítače už mají, a to kvůli e-receptům. Pořídit si ale zřejmě budou muset program, který komunikaci se sociální správou umožňuje. Pokud by ČSSZ od července na svém portálu zprovoznila elektronický tiskopis, měli by e-neschopenku zdarma a úřad by to stálo kolem tří milionů korun, uvedlo ministerstvo.

ktk rot

Proti dávání psychofarmak dětem protestovala v Praze stovka lidí

Praha 24. července (ČTK) – Proti podávání psychofarmak dětem protestovala v Praze asi stovka lidí. Výstavou a pochodem ke kongresovému centru na Vyšehradě, kde dnes začal celosvětový kongres dětské a dorostové psychiatrie, chtějí upozornit na rostoucí spotřebu léků podávaných dětem. Podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Anderse se prakticky žádný větší psychiatrický kongres kdekoliv na světě neobejde bez podobné výstavy anebo demonstrace.

Protestující upozornili například na růst spotřeby léků na ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou. „Zatímco v roce 1997 bylo distribuováno 109.000 denních dávek těchto preparátů, v roce 2007 to bylo už 443.500 a v roce 2017 dokonce 3,8 milionu denních dávek,“ citoval z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv předseda komise Zbyněk Svadba. Odhaduje, že léky nyní užívá asi 10.000 dětí.

Pochod pořádala Občanská komise za lidská práva, která má pobočky v 39 zemích. Podle webu komise ji spoluzaložila Scientologická církev. Prezidentovi kongresu Brunovi Falissardovi adresovali protestující otevřený dopis, kde ho vyzvali k informování rodičů o vedlejších účincích léků a možnostech řešení bez medikace.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2016 tvořily lidé do 20 let desetinu z celkového počtu ambulantně léčených psychiatrických pacientů z celkem asi 640.000. U dětí do 14 let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci, mentální retardace a neurotické poruchy. V nemocnicích bylo kvůli psychiatrické diagnóze v roce 2016 asi 1000 dětí. Nejčastěji pro poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí, které tvořily asi tři čtvrtiny hospitalizací.

Počet léčených pacientů v ambulantních psychiatrických zařízeních podle věku:

Zdroj: zpráva Psychiatrická péče 2016 – ÚZIS

van snm

K narozeninám dárek za několik set tisíc

Mlékovice, 23.7.2018 (Clementas) – Rádi bychom Vás pozvali na Zahradní slavnost, která se v Domově pro seniory Clementas v Mlékovicích koná v pátek 27. července od 14. hod.
Pozvánka

Clementas tak oslaví již 2 roky své existence a nebude to bez dárku – tím bude nová maxipergola nad terasou:

Terasa u vstupu na zahradu je oblíbeným místem klientů domova pro seniory v Mlékovicích. Po obědě si tam rádi dají kávičku, posedí, popovídají si. Toto místo s výhledem na okolní přírodu bude ale zanedlouho ještě příjemnější – právě se zde totiž staví nová pergola. „Zjistili jsme, že v horkých letních dnech stávající slunečníky příliš velkou ochranu před sluncem neposkytovaly, tak jsme se rozhodli terasu vylepšit pergolou,“ říká generální ředitelka domova Clementas Renata Prokešová.

Českým pacientům se opakovaně nedostává část léků. Jen v první…

Praha 23. července 2018 (ČLnK) – Česká republika se dlouhodobě potýká s výpadky či nedostatkem léků. Problémy s jejich nedostupností v soukromých lékárnách také způsobuje monopolizace distribuce léků nebo rozdílné nákupní ceny pro jednotlivé lékárny. Podle lékárníků dále přetrvává reexport neboli přeprodávání léků distributorem léčiv do zahraničí. Tomu se snaží zabránit Česká lékárnická komora (ČLnK), která požaduje účinné legislativní opatření, včetně zpřísnění pravidel pro legální vývoz léků z ČR.

Některé léky dodané do České republiky jsou přeprodávány dále do ciziny, protože ceny léků u nás jsou v porovnání se zahraničím nízké. Některé léky od téhož výrobce stojí např. v Německu nebo Dánsku až několikanásobně. Česko ale bojuje i s nelegálním reexportem. Česká lékárnická komora (ČLnK), proto požaduje legislativní zpřísnění, protože současná pravidla jsou evidentně neúčinná. Komora nyní bude pravidelně každých čtrnáct dní zveřejňovat aktuální seznam hlášení o výpadcích léků přímo z lékáren.

„Hlášení o výpadcích léků zejména v menších lékárnách vnímáme velmi vážně. Podněty dostáváme nejen od lékárníků, ale i od samotných pacientů. Některé lékárny začaly podávat předžalobní výzvy na distributory, případně se obracejí na soud. To je ale bohužel v podmínkách ČR proces, který do pravomocného rozhodnutí trvá dlouhé roky. Pacienti ale čekat nemohou, lékařem předepsané léky musí začít užívat bez prodlení. A ze zákona má každý občan právo na svobodný výběr lékárny s možností vyzvednout si léky v místě svého pracoviště nebo bydliště. Proto i za situace, kdy je konkrétní lék pouze lokálně nedostupný, je zákon porušován,“ upozorňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Za první polovinu července zaslali lékárníci ze všech regionů prvních 99 hlášení svědčících o nemožnosti objednat konkrétní léky. Celkem se jednalo o 170 druhů léků. Nejčastěji chyběl Ercefuryl, lék na akutní průjem, Vasocardin na vysoký tlak, antibiotika Ospen a Doxybene či lék na léčbu prostaty Duodart. Chyběla také vakcína Havrix Junior, která nemá v ČR jinou adekvátní náhradu.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

IKEM se stal školícím centrem pro operace s umělým srdcem

Praha 23. července (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat pacientovi umělé srdce. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. Český pacient žije s takzvaným biokompatibilním srdcem osm měsíců. Přístroj plně nahrazuje lidské srdce, používá se pro pacienty se srdečním selháním.

Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. „Tím, že jsme v pomyslné polovině studie a máme za sebou prokazatelné výsledky, si můžeme dovolit některé procesy urychlit a standardizovat, ale zároveň i postupně rozšiřovat kritéria indikace,“ popsal Netuka.

Ve Francii bylo první umělé srdce Carmat pacientovi voperováno v roce 2013. Další operace byly v nemocnici v kazašské Astaně a v IKEM, jehož odborníci se na operaci připravovali několik let. Čtvrtým pracovištěm, kde umělé srdce použili, byla nemocnice v Kodani. První francouzský pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Českým pacientem, který žije s umělým srdcem od loňského listopadu, byl tehdy osmašedesátiletý muž. Jeho nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské, jen je asi třikrát těžší. Po osmihodinové operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázána mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala.

Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice. Letos jich podle Koordinačního střediska transplantací bylo za první pololetí 40, na nové srdce čeká 94 Čechů.

van snm

Čínskou veřejnost pobouřila kauza vadných vakcín pro děti

Peking 23. července (ČTK) – Čínský premiér nařídil vyšetřit případ vadných vakcín proti vzteklině určených pro děti a žádá tvrdé postihy pro firmy a osoby, které jsou do skandálu zapleteny. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kauza je nyní nejdiskutovanějším tématem na čínských sociálních sítích. Dosud se nevyskytla zpráva, že by některé z dětí kvůli očkování onemocnělo, případně se u něj projevily vedlejší účinky. Společnost Changsheng Biotechnology musela zastavit výrobu vakcíny a stáhnout ji z distribuce.

Čínský úřad dohlížející na kvalitu potravin a léčiv (CFDA) minulý týden na základě tipu zjistil, že společnost Changsheng u vakcíny proti vzteklině falzifikovala záznamy o výrobě a kontrole produktu, svévolně změnila kritéria výrobního procesu i vybavení při něm používané, informovala agentura Nová Čína. Vakcínou se očkují děti od věku tří měsíců.

Úřady provincie Ťi-lin navíc několik dní po rozpuku skandálu uvedly, že tentýž výrobce prodal minulý rok přes 250.000 vakcín podřadné kvality, které slouží k očkování dětí zároveň proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli.

Nedůvěru veřejnosti umocňuje vzpomínka na to, jak se čínská vláda zachovala během předchozí krize spojené s veřejným zdravím. V roce 2008 zemřelo osm dětí a 300.000 dalších onemocnělo, když vypily nápoj ze sušeného mléka, v němž byl melamin. Tato organická sloučenina se používá při výrobě umělých hmot a průmyslových hnojiv. Někdy se nezákonně přidává do potravin, protože při testech dokáže zastřít nízký obsah bílkovin. V roce 2008 se úřady nejprve kauzu snažily ututlat.

„Chtěla bych jen vyjádřit, jaký strach jako matka pociťuji… případ s vakcínami – to je jako nalít jed do studny,“ napsala jedna z uživatelek na čínské obdobě twitteru, sociální síti Weibo. „Mám opravdu strach,“ uvedla další. „Lidé se mě ptají, proč nemám děti. To proto, že nechci, aby pily závadné mléko a byly očkovány nepravými vakcínami… Nechci, aby se to, co zakusila naše generace, stalo i generaci následující,“ dodala.

Čínští cenzoři nejprve kritické příspěvky na síti WeChat mazali, ale posléze otevřeli rozhořčené veřejné diskusi stavidla, napsal list The Guardian.

Společnost Changsheng, jejíž název čínštině znamená „dlouhý život“, se v prohlášení „hluboce“ omluvila.

Čína je druhým největším výrobcem léčiv na světě a kauza maří její úsilí dostat místní produkty na světový trh, napsala agentura Reuters. Akcie společnosti od doby, kdy úřady problémy s vakcínou zjistily, klesly o 47 procent.

lsk spr

Nemocnice společně koupí pleny, rukavice a některé léky

Praha 23. července (ČTK) – Nemocnice společně koupí pleny, rukavice a některé léky, celkem jde zatím o deset komodit. Předběžná oznámení prvních společných zakázek na dva až čtyři roky nemocnice zveřejnily ve věstníku. V současné době připravují zadávací dokumentace, řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Konkrétní zakázky budou vypsány v srpnu. V minulosti nemocnice kupovaly zdravotnický materiál jednotlivě, důsledkem byla rozdílná cena.

Společné nákupy podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) přinesou nejen finanční úsporu, ale ušetří také nemocnicím administrativu spojenou se zadáváním veřejných zakázek. Přínosem bude podle ministra i sdílení zkušeností ze stanovení požadavků na kvalitu.

Konkrétní zakázku na jednotlivé položky vypisují samy nemocnice, vždy jedna i pro ostatní. Jde o opakovací nebo rámcové smlouvy, kde se při uzavření smlouvy uzavře cena za jeden kus a nemocnice pak odeberou jen tolik, kolik budou reálně potřebovat. V oznámení je odhad celkové částky za několik let.

Například osm nemocnic společně poptává opakované dodávky na více než 93 milionů vyšetřovacích a 1,9 milionu párů sterilních operačních rukavic. Hodnota zakázky může být až 85 milionů korun.

Za čtyři roky může jedenáct nemocnic objednat gázu v různých baleních a velikostech za více než 39 milionů korun. Devět nemocnic společně nakoupí za čtyři roky plenkové kalhotky pro dospělé za až 22 milionů korun, kromě běžných počítá i s odběrem plen pro obézní pacienty za 850.000 korun. Desítka nemocnic plánuje za dva roky odebrat také dvoudílné injekční stříkačky ve čtyřech různých velikostech odhadem za 18 milionů korun.

Nemocnice podle ministerstva společně koupí také léky na roztroušenou sklerózu, hemofilii, metastazující nádory prostaty, léky na imunoterapeutickou léčbu rakoviny a krevní deriváty. Zakázky budou celkem ve stovkách milionů korun.

Podle bývalého ministra zdravotnictví a ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka (ČSSD) ale může zveřejňování cen přinést nemocnicím problémy a v důsledku může dodávky i prodražit. Farmaceutické a další zdravotnické firmy totiž budou muset držet zveřejněné ceny pro celou Evropu. Česko je podle něj příliš malý trh na to, aby na něj braly ohled. Domnívá se, že firmy budou tlačené regulačními úřady jednotlivých zemí a přestanou poskytovat slevy a bonusy českým odběratelům.

Od června musí nemocnice ministerstvu také hlásit a odůvodňovat využití výjimek z povinnost vypisovat veřejné zakázky ve formě jednacího řízení bez uveřejnění, které umožňuje oslovit jen vybrané dodavatele, nebo takzvaného nahodilého nákupu pro akutní potřebu, které nemocnice využívají pro léky. Dokumenty k nim musí archivovat pět let. První hlášení musí podle Štěpanyové odevzdat do konce července.

van jw

Obě plíce v ČR poprvé transplantoval tým profesora Pafka

Praha 22. července (ČTK) – První úspěšnou transplantaci obou plic v České republice provedl 23. července 1998 tým lékařů pod vedením profesora Pavla Pafka na III. chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Motole. Příjemkyní byla šestačtyřicetiletá žena trpící rozedmou plic, která pak žila dalších šest let. Program transplantace plic zavedl v Česku profesor Pafko v roce 1997. Motolská nemocnice, která je jediným tuzemským centrem pro transplantační program plic, provádí každoročně 20 až 25 těchto zákroků, čímž se řadí ke světové špičce.

Transplantace plic patří k nejnáročnějším medicínským úkonům a ve světě ji poprvé úspěšně provedli až v roce 1983 v Kanadě. O šest let později Američané úspěšně transplantovali obě plíce.

Prvním pacientem transplantovaným v ČR se po několikaleté přípravě stal 22. prosince 1997 tehdy 41letý Josef Moravec z Nymburka. S novou plící žil šest let. Stal se čtvrtým českým občanem po tomto zákroku, první tři byli operováni ve Vídni. V tamní Všeobecné nemocnici u profesora Waltera Klepetka se český tým také tři roky učil.

sat ped

Vláda zruší 11 specializačních oborů pro zdravotníky, sedm zavede

Praha 22. července (ČTK) – Vláda projedná ve středu návrh ministerstva zdravotnictví na zrušení 11 specializačních oborů pro zdravotníky, zejména všeobecné a dětské sestry. Zavede také sedm nových. Nařízení reaguje na změnu zákona o vzdělávání nelékařských pracovníků ve zdravotnictví ze září loňského roku. Účinný bude za 15 dní od vyhlášení.

Nejvíce změn čeká dětské sestry, jejichž odbornost jako samostatné povolání obnovil loňský zákon. „Vzdělávání pro výkon povolání dětské sestry se úpravou zákona přesunulo ze specializačního vzdělávání do kvalifikačního vzdělávání, které bude probíhat na vyšší odborné škole či v bakalářském studijním oboru,“ píše se v dokumentu.

Nové nařízení dětským sestrám vytvoří šest specializací, které mohou dál studovat. Kromě nejobecnější ošetřovatelské pediatrické péče v klinických oborech, které pečují o děti s různými nemocemi od srdečních, přes dýchací, neurologické po například cukrovku, se dětská sestra může specializovat na ošetřovatelství v dětské a dorostové psychologii, intenzivní péči v pediatrii a neonatologii, domácí a hospicovou péči, péči o nemocné na přístrojích nebo péči před, při a po operacích.

Obor perfuzilog, tedy péče o nemocné například s mimotělním oběhem nebo podporou selhávajících orgánů, je otevřený také pro zdravotnické záchranáře nebo porodní asistentky. Ty mohou studovat i specializaci na péči při operacích nebo perioperační péči.

Pro studijní obor všeobecná sestra by měly vzniknout tři nové obory. Obnovená bude specializace sestra v transfuzní službě. Požadavky rostoucí poptávky řeší obory sestra pro geriatrii a sestra pro domácí a hospicovou péči, které byly dosud společné v oboru komunitní sestra.

„Navrhované změny odrážejí celospolečenskou situaci stárnutí obyvatelstva a nutnosti zajistit odpovídající zdravotní péči těmto pacientům,“ píše se v předkládací zprávě k materiálu vlády. Novými obory bude také specializace psychoterapie pro psychology pracující ve zdravotnictví nebo klinická adiktologie, tedy léčba závislostí.

Zároveň by mělo být zrušeno 11 oborů, o které neměli zájem ani studenti, ani se pro jejich výuku neakreditovala žádná zdravotnická pracoviště. Jde například o čtyři podobory fyzioterapie, zubní laboranty pro výrobu rovnátek nebo laboranty pro sexuologii a asistovanou reprodukci, jejichž funkci převzala specializace klinických embryologů.

Zákon především měnil délku a formu vzdělávání sester. Od loňského roku jim stačí střední škola a jeden rok vyššího odborného vzdělávání, dosud musely mít tříletý bakalářský obor na vysoké škole.

Kritizovanou odbornost terapeuta tradiční čínské medicíny, kterou novela také zavedla, nařízení ministerstva neřeší. Senátoři navrhli obor vyřadit, Sněmovna to na svém zasedání v září nejspíš podpoří. Souhlasí i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

van snm