Britský řetězec zavádí “tichou hodinku”

Londýn 20. července (ČTK) – Čtvrtý největší britský řetězec supermarketů Morrison se rozhodl zavést ve všech svých obchodech “tichou hodinu”. Ta má pomoci zákazníkům, pro které je obtížné vyrovnat se s hudbou, reklamou a dalšími zvuky při nakupování v supermarketu. Oznámila to agentura Reuters.

Nová iniciativa, která se uskuteční ve všech obchodech řetězce každou sobotu od 9 do 10 hodin dopoledne, se zrodila za podpory dobročinné organizace podporující lidi trpící autismem.

“Hodně lidí, kteří jsou autisty, anebo mají autistické děti, může považovat nákup v supermarketu za stresující zážitek,” objasnil řetězec a dodal, že si již otestoval v některých prodejnách možná zlepšení, jakož i nejvhodnější čas.

Morrison také uvedl, že v tuto dobu ztlumí světla, vypne hudbu a rozhlasové vysílání, vyvaruje se hlášení a reklam, omezí pohyb vozíků a košíků, vypne zvukové signály.

“Tišší hodina je krokem správným směrem pro autistické lidi, pro které nakupování v supermarketech představuje opravdový boj,” uvedl Daniel Cadey z organizace National Autistic Society.

msk

Už jen vůně kávy podle amerických vědců stimuluje mozek

Washington 20. července (ČTK) – Káva, často vychvalovaná pro své četné blahodárné účinky na zdraví, působí podle nového výzkumu amerických vědců pozitivně i díky své vůni. Odborníci zjistili, že už jen aroma linoucí se z šálku kávy patrně stimuluje mozek, napsal francouzský list Le Parisien.

Badatelé ze Stevens School of Business, Temple University a Baruch College zkoumali, zda vůně kávy může ovlivnit kognitivní funkce, tedy například paměť a koncentraci, i když třeba nápoj ani neobsahuje kofein.

Při jednom z pokusů se vědci zaměřili na výkon stovky studentů obchodní školy při zkoušce spočívající v desítce příkladů z algebry. Studenty rozdělili do dvou skupin, přičemž jedna zpracovávala zadání v místnosti, v níž byla cítit káva. Druhá skupina zkoušku absolvovala v místnosti bez jakéhokoli zápachu. Vědci konstatovali, že mnohem lepších výsledků dosáhli studenti z první skupiny.

Aby zjistili, zda to byla opravdu vůně kávy, která vedla k lepšímu soustředění, a tím pádem k lepšímu výkonu, sestavili vědci pro dvě stovky studentů dotazník. Otázky se týkaly toho, zda studenti věří, že výkon člověka mohou ovlivnit různé vůně. Studenti v dotazníku uvedli, že pokud by cítili kávu, měli by dojem, že se lépe koncentrují a mají více energie.

Výsledky výzkumu podle vědců ukazují, že už jen aroma kávy může mít podobný efekt jako konzumace nápoje. Částečně to ale podle nich může být dáno očekáváním účastníků studie, tedy jakýmsi placebo efektem vůně kávy.

Badatelé nyní podle Le Parisien zjišťují, zda může kávové aroma ovlivnit i jiné výkony, například porozumění textu.

Odborníci přiznávají kávě různé kladné účinky na zdraví, především podle nich snižuje riziko vzniku srdečních chorob, cukrovky a demence. Někteří vědci mají dokonce za to, že pití kávy prodlužuje život.

mka

Meningokok útočí hlavně na kojence, na preventivní očkování přispívá…

Praha, 19. července 2018 (ZP MV ČR) – Meningokok se objevuje sice vzácně, ale o to zákeřněji. Závažnost onemocnění násobí i fakt, že nejvíce ohrožuje miminka do 1 roku.₄ Riziko však představuje i pro dospělé.₅ V Česku loni onemocnělo 68 pacientů, deset z nich na následky nemoci zemřelo.₂ Správná léčba a zejména včasná prevence meningokokové infekce je zásadní. Nejúčinnější ochranou je očkování, jež celkovou nemocnost i úmrtnost snižuje. Dětem i dospělým na něj přispívá Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

V ČR se v rámci očkovacího kalendáře hradí očkování proti meningokokovým infekcím pouze vybraným, chronicky nemocným rizikovým skupinám pacientů jakéhokoliv věku. Nicméně chcete-li vy nebo vaše děti očkování podstoupit, můžete se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR svým klientům v rámci fondu prevence přispívá částkou až do výše 500 Kč. „ZP MV ČR proplácí očkování proti meningokoku A, B nebo C, příspěvek mohou klienti čerpat jednou ročně. Za loňský rok jej spolu s očkováním proti pneumokoku, využilo 2 087 našich klientů, celkově jsme na obě očkování vyplatili částku 1 252 744 korun,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Přenašeči versus reální pacienti

Závažné infekční onemocnění, způsobené meningokokem, probíhá buď ve formě meningitidy (tj. zánětu mozkových blan) nebo jako celkové horečnaté onemocnění. V krajním případě může skončit celkovým krvácením s akutním selháním nadledvin, sepsí a toxickým šokem._1,3 Původcem nemoci je mikroorganismus Neisseria meningitidis. Ten se až u 10 % zdravých osob vyskytuje v horních cestách dýchacích, aniž by svému nositeli působil nějaké obtíže. U těchto přenašečů se nevyvíjí závažné meningokokové onemocnění, naopak u nich dochází k tvorbě ochranných protilátek, a tím i k budování přirozené imunity. Po překonání obranných mechanismů člověka však může meningokok způsobit řadu zdravotních problémů – od „banálních“ respiračních infekcí až po závažná a život ohrožující onemocnění.₃

Kojenci jsou nejohroženější

Meningokok je lidská bakterie, šíří se tedy výhradně mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, obvykle při úzkém kontaktu – kašlem, kýcháním nebo líbáním.₃ V roce 2017 u nás bylo diagnostikováno 68 invazivních meningokokových onemocnění, což je ve srovnání s předchozím rokem o 25 případů více. Celkem 10 z nich skončilo úmrtím. Největší počet nemocných je mezi dětmi ve věku do 11 měsíců, u nichž nemocnost vzrostla oproti roku 2016 dvojnásobně. Počty pacientů se zvýšily také v dalších věkových skupinách – u dětí ve věku 1–4 let a dospívajících mezi 15. – 19. rokem.₂

Nepodceňujte první příznaky

S meningokokovým onemocněním souvisí řada příznaků. Objevují se bolesti hlavy, horečka, zvracení, bolesti nebo tuhnutí šíje, bolesti kloubů či bolesti břicha. Tyto symptomy jsou podobné, jako u jiných onemocnění, např. u chřipky, proto je třeba velké obezřetnosti. Pacienti bývají ospalí, může u nich docházet k poruchám vědomí, jsou světloplaší, na kůži se mohou objevit červenofialové skvrny. Onemocnění často nastupuje náhle a probíhá krátce – během pouhých několika hodin tak můžete z plného zdraví upadnout do velmi závažného stavu. Rychlá a přesná diagnostika a správná léčba jsou v tomto případě zásadní, rozhodují o životě pacienta i následcích onemocnění.₃

Zdroje:

1. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/07/08.pdf
2. http://www.szu.cz/uploads/IMO/Zpravy_CEM_IMO_2017_2.pdf
3. https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2001/02/07.pdf
4. http://www.danieldrazan.cz/ockovani/meningokok/
5. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/04/03.pdf
6. http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/04/meningokok-zabiji-rychle-pres-dostupna-antibiotika-ucinnou-prevenci-je-ockovani/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

28. července: Světový den boje proti žloutenkám. V ČR ročně přibývá…

Praha, 19. června 2018 (ČLnK) – Léto je ve znamení cestování, tuzemských i zahraničních dovolených, festivalů a dětských táborů. Z prázdnin si však kromě příjemných zážitků a vzpomínek můžeme přivézt i nežádoucí suvenýr v podobě virové hepatitidy neboli žloutenky. Nemoc špinavých rukou, jak se jí také často přezdívá, je velice nakažlivá a způsobuje nepříjemné příznaky. Jaká preventivní opatření je vhodné o prázdninách dodržovat, aby se riziko žloutenky minimalizovalo, vám poradí ve vaší lékárně.

Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. Nakazit se můžeme dokonce i při čištění zubů, když použijeme vodu z veřejného vodovodu. Proti žloutence (A i B) se lze také očkovat._5,9 „Pokud se chystáte na cesty zejména do rozvojových zemí s nižším hygienickým standardem nebo posíláte své dítě na tábor, je dobré předem konzultovat, jak se vyhnout riziku nákazy žloutenkou. Pro odbornou radu nemusíte chodit daleko – fundovaně vám poradí v nejbližší lékárně. Odborné konzultace nejen o lécích, ale i o nemocech a jejich rizicích jsou nedílnou součástí naší práce,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK).

Příznaky onemocnění

Žloutenka je virového původu a zpočátku se projevuje podobně, jako jiné virózy, proto si ji lidé často pletou s chřipkou. Začátek onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevit se mohou i žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Méně časté jsou pak bolesti kloubů a otoky, nebo kožní projevy, jako je svědění či vyrážka._3,9 V další fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží. Nemocný má tmavší moč, světlou stolici, svědí ho kůže, která může zežloutnout, stejně jako oční bělmo._6,9 Pokud žloutenka propukne naplno, může způsobit zánět, postižení a v krajním případě i selhání jater a smrt.₂

Prevence a léčba

Infekční žloutenkou může onemocnět každý. Specifická léčba neexistuje, proto je obzvláště důležitá právě prevence. Ta tkví zejména v dostatečné hygieně a očkování.₇ Standardní hygienické návyky při dovolené či cestování někdy nelze dodržovat, je proto vhodné se na takové situace předem připravit. Jednoduchým vybavením jsou desinfekční bezoplachové gely na hygienu rukou a jednorázové ubrousky na desinfekci povrchů. Cestovatelé do exotických končin a divočiny by si měli přibalit také přípravky k desinfekci vody Pravidla použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník.

Očkování má až 98% účinnost.₁ Očkuje se proti žloutence typu A a B, proti typu C očkovací látka doposud neexistuje.₄ Očkování proti hepatitidě A stačí provést jednou, s tím, že za 6 až 18 měsíců se přeočkuje opět jednou dávkou. Očkovaný je pak proti žloutence chráněn 5–10 let. Proti žloutence typu B je potřeba podstoupit očkování třikrát v průběhu šesti měsíců. Ochrana je pak již celoživotní.₄

Má-li žloutenka typu A nekomplikovaný průběh, trvá obvykle 2–4 týdny. Rekonvalescence pak probíhá několik týdnů, důležitý je klid na lůžku, dieta a přísun vitamínů. Typ A nemívá trvalé následky. Přibližně u 10 % nemocných však nastávají komplikace, k celkovému zotavení pak dochází až za několik měsíců.₉ Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.

Žloutenka typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami, k nákaze dochází nejčastěji při sexuálním styku nebo injekčním užíváním drog. Možný je ale i přenos z těhotné ženy na dítě. V akutní fázi trvá 4–12 týdnů a zejména u starších osob a těhotných žen může mít velmi těžký průběh. Především u dětí se vyvíjí do chronického onemocnění, chronici jsou potom trvalým zdrojem nákazy.₁₀

Světový den boje proti žloutenkám byl poprvé vyhlášen v roce 2008 pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance). Snahou je zvýšit povědomí o chronické virové hepatitidě a zároveň zajistit podobnou osvětu a podporu v politice, jako mají například nemoci HIV/AIDS, tuberkulóza nebo malárie. V roce 2010 byl Světový den boje proti žloutenkám oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně.₈

Zdroje:

1. https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/zloutenka-strasi-cesko-lecba-je-pritom-stale-ucinnejsi-482637
2. http://www.hygpraha.cz/dokumenty/svetovy-den-hepatitidy—28–cervence-2017-3189_3189_161_1.html
3. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/deti-a-maminky/ockovani-proti-zloutence.html
4. http://www.lekarnickekapky.cz/leky/spravne-po-uzivani-leku/eliminujme-spolecne-hepatitidu-vhodnou-prevenci.html
5. http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4281&magazine_id=4
6. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/hepatitidy.pdf
7. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/zloutenka-typu-ab
8. https://www.mestokladno.cz/svetovy-den-proti-zloutenkam-28-7/d-1448379
9. https://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=7413&typ=application/msword
10. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Hepatitidy/2015_trendy_vir_hep_v_CR.pdf

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991. 

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

ČLnK: Peníze z fondu se musí rozdělit tak, aby byla…

19. července 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) uvádí, že jen za posledních 3,5 roku zaniklo 62 jedinečných lékáren, tedy těch, které byly jediné v dané obci. Mnoho lékáren podle komory také vzniklo – jednalo se však většinou o lékárny provozovatelů, kteří svým zaměřením cílí především na velká města. A to je právě podle ČLnK problém. Menší lékárny, které jsou často jediné v dané oblasti, zanikají. Celou situaci má pomoci řešit fond na podporu poskytovatelů lékárenské péče ve venkovských oblastech, který schválily i zdravotní pojišťovny v rámci dohodovacího řízení. Ve fondu je pro rok 2019 schváleno 48 milionů korun.

Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby se musí dotace rozdělit tak, aby byla lékárenská péče zachována pro co největší počet měst, městysů a obcí. Česká lékárnická komora navrhuje, aby byla podpora určena pro všechny jedinečné lékárny nebo odloučená oddělení výdeje léčiv, byla poskytnuta co nejrychleji a bez neúměrných administrativních opatření. Přesto je podle Chudoby podpora nedostatečná: „Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80 tisíc korun na 1 rok, tedy necelých 6 700 Kč na měsíc. Zásadní podporu jedinečným lékárnám však přinesou stejné doplatky, odpovědné řešení sítě lékáren a celková změna principu odměňování lékárenské péče.“

ČLnK zastupuje i lékárníky, kteří provozují drtivou většinu nejmenších venkovských lékáren. Díky svým vlastním datům a informacím od provozovatelů venkovských lékáren proto vytvořila návrh na rozdělení schválené dotace. V příštím týdnu bude představen ministrovi zdravotnictví a zdravotním pojišťovnám. „Zároveň vítáme postoj ministerstva zdravotnictví, které nabízí další jednání k systémovým změnám v lékárenské péči. Ta proběhnou v brzké době a doufáme, že konečně povedou k potřebným legislativním úpravám,“ dodává PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

MfD: Policie odložila případ nákupu kybernože nemocnicí v Ostravě

Ostrava 19. července (ČTK) – Policie odložila případ nákupu přístroje Cyberknife pro Fakultní nemocnici Ostrava. Loni na jaře v souvislosti s případem obvinila dva lidi, u nákupu z roku 2009, kdy nemocnici vedl pozdější ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), bylo podezření na předražení o 65 milionů korun. Předražení se ale nepodařilo prokázat, napsala s odkazem na svůj zdroj dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nemocnice koupila přístroj přes prostředníka, ne přímo od výrobce. Kybernůž, který se v USA i v Evropě prodával za cenu 60 až 110 milionů korun, pořídila ostravská nemocnice za téměř dvojnásobnou částku, píše MfD. Policie případ jednou odložila už dřív, znovu ho začala vyšetřovat poté, co v roce 2014 podalo ve věci trestní oznámení ministerstvo financí řízené tehdy nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Babiš nákup kybernože často uváděl jako příklad tunelování v českém zdravotnictví.

Babišova nástupkyně Alena Schillerová (za ANO) řekla MfD, že ministerstvo financí se snažilo, aby policie ve vyšetřování pokračovala. “Podali jsme opravný prostředek proti usnesení policejního orgánu o odložení věci. Tato stížnost byla státním zástupcem zamítnuta,” řekla deníku. Ministerstvo podle ní zvažuje zbývající možnosti, které mu právní řád dovoluje.

Obchod schválila vláda Mirka Topolánka na jednom ze svých posledních zasedání. Tím nákup v minulosti obhajoval Němeček. Na dotazy MfD k případu nyní neodpověděl, píše deník. Ředitel české pobočky firmy Canberra Jiří Kotrba poukázal na to, že šlo o první prodej takového zařízení ve východní Evropě. “Zatímco v Americe už takových přístrojů pracují desítky, my jsme se museli postarat o to, aby kybernůž vyhověl české legislativě a získal všechna potřebná povolení,” cituje ho MfD.

Policie v roce 2015 v souvislosti s případem zabavila téměř devět milionů korun, nyní je podle deníku bude muset vrátit. Kauzou se zabýval i Finanční analytický úřad. Podle jeho závěrů 26 milionů korun ze zakázky skončilo ve firmách, které s ní neměly nic společného, a odtud byly vyvedeny hotovostními výběry a převody na účty zahraničních společností, píše MfD.

Roboticky řízený ozařovací přístroj CyberKnife, který od roku 2010 používá Onkologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava, byl podle údajů z loňského listopadu využit u 4500 případů, nejvíce u nádorů plic či prostaty.

dvd

Asociace chce podpořit lékárny vzdálené víc než 20 minut…

Praha 19. července (ČTK) – Asociace provozovatelů síťových lékáren navrhuje finanční podporu pro lékárny v malých obcích, které jsou vzdáleny od nejbližší další lékárny víc než 20 minut jízdy autem. Novinářům to dnes za asociaci řekl generální ředitel společnosti Dr. Max Daniel Horák. Vedle jeho sítě asociace sdružuje také lékárny Benu a Devětsil, celkem zhruba 650 lékáren. Vznik fondu na podporu odlehlých lékáren je součástí dohody mezi segmentem lékárnické péče a zdravotními pojišťovnami o úhradách na příští rok. K dispozici by v něm mělo být 48 milionů korun.

Česká lékárnická komora (ČLnK) navrhuje peníze rozdělit mezi všechny lékárny, které jsou jediné v obci. Podle spolku Vaši lékárníci CZ by se měly rozdělovat i podle obratu společnosti, která lékárny provozuje.

Konečná pravidla stanoví ministerstvo, podle něj na tom, zda provozovatelem lékárny je síť nebo jednotlivec, záležet nebude. “Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme nyní pracovat na metodice poskytování finanční podpory tak, aby mířila do lokalit, kde je skutečně potřeba,” uvedl v tiskové zprávě z minulého týdne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Situace podle něj není nijak dramatická. “Pokud se podíváme na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by vůbec nebyla jiná lékárna, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři,” dodal.

Asociace představila svůj návrh rozdělování podpory. “Navrhujeme podpořit lékárny tam, kde je dostupnost nad 20 minut. Podobně to mají například ve Švédsku. Mělo by jít o obce okolo 3000 obyvatel,” vysvětlil Horák. Lékárna by podle něj měla mít otevřeno aspoň 30 hodin týdně a mít obrat úhrad od zdravotních pojišťoven vyšší než 500.000 korun měsíčně.

O přidělení dotace by podle návrhu asociace měla rozhodovat nezávislá komise složená ze zástupců ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven. Měla by se udělovat vždy na rok.

Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby by měly mít podporu všechny lékárny či výdejny léčiv, které jsou v obci jediné. “Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80.000 korun na rok, tedy necelých 6700 korun na měsíc,” sdělila komora v tiskové zprávě. Přesto by podle Chudoby nebyla podpora dostatečná, zásadní přínos by podle komory mělo sjednocení doplatků, omezení sítě lékáren a změna principu odměňování lékárenské péče.

Své návrhy k rozdělování dotací má i spolek Vaši lékárníci CZ, který zastupuje zejména menší lékárny mimo sítě. “Kromě nedostupnosti je potřeba si ohlídat, aby byly rozdělovány transparentně na jedno identifikační číslo lékárny a dle výše celkového obratu společnosti. Jinak budou velmi snadno zneužívány velkými hráči,” uvedl Petr Szönyi, majitel lékárny z Ostrova na Karlovarsku. Grémium majitelů lékáren si podle něj dělá vlastní šetření, výsledky chce ministerstvu předložit do konce srpna.

Podle dřívějšího průzkumu České lékárnické komory je nyní 83 obcí s počtem obyvatel mezi 2000 a 5000, kde lékárna chybí. Všechny mají podle asociace ale dostupnost k další lékárně ve větší obci do 20 minut, kromě čtyř jsou dostupné do 15 minut. Ze zákona musí být dostupné v současné době všude do 35 minut.

Podle Horáka proto podpora odlehlých lékáren z fondu nebude příliš potřeba, je ale přesto třeba nastavit jasná pravidla. “V řadě případů se jedná o obce, které jsou vedle velkých měst, která jsou dobře dostupná,” doplnil. Aby se lékárna uživila, musí podle něj být v obci lékař, který píše recepty.

V Česku je zhruba 2500 lékáren, na jednu připadá asi 4000 obyvatel. Aby se lékárna uživila, stačí podle Horáka i kolem 3000. “Neefektivní lékárny by neměly blokovat nedostatkový personál tam, kde to není třeba,” dodal Horák. Už teď je lékárníků a farmaceutických asistentů nedostatek. V lékárnách asociace jich chybí kolem 300. V oboru je nezaměstnanost kolem jednoho procenta.

Lékárník neboli farmaceut musí vystudovat pětiletý obor na vysoké škole, farmaceutický asistent tříletý nástavbový obor na vyšší odborné škole. Podle provozního ředitele lékáren Benu Michala Jurči by bylo lepší, aby se obor vrátil zpět na střední školy, kde byl dříve. Pro studenty by byl podle něj atraktivnější.

Spolek Vaši lékárníci CZ představil před týdnem svoji variantu regulace lékárenské sítě. Vedle umístění v obci nad 3000 obyvatel navrhuje také omezit vznik nových lékáren do 500 metrů od jiné. Podle ředitele asociace Josefa Vaníčka je ale taková vzdálenost ve velkých městech nereálná.

van rot

Nejtalentovanější chemici světa míří do Česka

Praha, 18. července 2018  (VŠCHT) – Česko a Slovensko společně přivítá ve dnech 19. – 29. července 2018 jubilejní 50. ročník Mezinárodní chemické olympiády. Symbolicky, neboť v roce 1968, těsně před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, se v bývalém Československu uskutečnil historicky první ročník této soutěže pro talentované středoškoláky. Tehdy se olympiády zúčastnilo 18 studentů ze tří států současné visegrádské čtyřky. Letos se představí v Praze a Bratislavě přes 300 soutěžících ze 76 zemí světa.

Slavnostní zahájení olympiády se uskuteční v Bratislavě ve Staré Tržnici 20. července, vítězové pak budou oceněni na slavnostním vyhlášení výsledků, které se koná o osm dní později v pražském Rudolfinu.

Jednotlivé reprezentační týmy prošly náročným výběrem v národních kolech a tvoří je zpravidla čtyři nejtalentovanější studenti v oboru chemie. Českou republiku budou reprezentovat Miroslava Novoveská z Plzně, Jan Obořil z Brna, Josef Tomeček ze Slavičína a Richard Veselý z Prahy. Na olympiádě jsou pro ně a další soutěžící připraveny celkem tři praktické úlohy v laboratořích a osm úkolů teoretických.

„Možnost organizovat Mezinárodní chemickou olympiádu je velké privilegium. V loňském roce v Thajsku se ceremoniály konaly pod dohledem královské rodiny. Následující ročník v Paříži pro změnu zaštítil nositel Nobelovy ceny za chemii Jean Marie Lehn,“ říká Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla pověřena organizací olympiády. Slovenskou část programu má pak na starosti Univerzita Komenského v Bratislavě.

Kromě odborné soutěže je pro soutěžící a jejich mentory připraven bohatý doprovodný program s řadou poznávacích výletů a sportovních aktivit. Největší akcí bude ve středu 25. července Summer IChO Party v pražských Dejvicích. Hudební produkci zde obstarají populární kapely Tata Bojs, Kašpárek v rohlíku a zpěvačka Debbi, dále jsou připraveny interaktivní chemické pokusy, velká ohnivá show, prezentace elitní protichemické jednotky Armády ČR a kvalitní street food market. Akce je volně přístupná veřejnosti.

„Olympiádu jsme připravovali celé dva roky. Jedná se o jubilejní ročník a zároveň slavíme 100 let od založení Československa, takže jsme se chtěli naplnit očekávání a připravit pro hosty program, jaký olympiáda ještě nezažila,“ říká hlavní organizátor Petr Holzhauser z VŠCHT Praha. „Věřím, že se všechno povede a naši hosté si užijí deset dní plných chemie, zábavy a poznávání krás Česka a Slovenska,“ dodává.

Význam Mezinárodní chemické olympiády s rozpočtem přesahujícím 40 milionů korun si dobře uvědomují i zástupci českých institucí. S finanční podporou a záštitou neváhalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ČR (stejně tak v SR), Magistrát hl. města Prahy, Praha 6, Český olympijský výbor a řada velkých soukromých subjektů v čele s platinovým partnerem olympiády – skupinou Unipetrol, která je jediným zpracovatelem ropy a největší rafinérskou a petrochemickou společností v České republice.

„Strategické partnerství Unipetrolu s VŠCHT Praha trvá už 17 let. Společně oceňujeme zajímavé diplomové práce, poskytujeme stipendia a přispíváme na celorepublikové projekty typu Chemická olympiáda nebo Hodina moderní chemie. V roce 2015 jsme přímo v prostorách našeho chemického závodu v Litvínově otevřeli Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol, ve kterém vysokoškolští studenti mohou studovat některý ze čtyř chemických oborů. Dochází tak k žádoucímu propojení teorie s praxí,“ uvádí Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za investice, výzkum a vývoj.

Dalšími partnery olympiády jsou VWR International, Amgen, Casio, České dráhy a.s., Dermacol, Gilead Sciences, IOCB Tech, Bratislava Tourist Board.

Výběr studentů do české reprezentace

Studenti byli do české reprezentace pečlivě vybráni tříkolovým systémem. První kritérium bylo umístění v Národním kole Chemické olympiády v Hradci Králové, z něhož bylo pozváno nejlepších 16 studentů na teoretické přípravné soustředění na VŠCHT Praha. Po dalším zeštíhlení na nejlepších 8 studentů se uskutečnilo praktické přípravné soustředění na PřF UK Praha. Z něj vzešla reprezentační čtveřice. Tři reprezentanti se účastnili už vloni a obhajují medaile z Thajska.

Zajímavosti z historie Mezinárodní chemické olympiády (IChO)

1968 – První ročník olympiády, 18 soutěžících ze tří zemí světa
1971 – Jediný ročník, kdy se IChO nekonalo (politické důvody)
1977 – Poprvé byly úspěšným soutěžícím předávány olympijské medaile
1980 – Olympiáda se poprvé konala na západní straně železné opony, konkrétně v Rakousku
1987 – Počet soutěžících poprvé překročil hranici 100
1988 – Olympiáda přivítala historicky první asijské soutěžící
1998 – Olympiáda se poprvé konala na jižní polokouli, konkrétně v Austrálii
2002 – První soutěžící z Afriky (Egypt)
2018 – Poprvé organizují olympiádu 2 země společně, poprvé více než 300 účastníků

Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 mil.

Praha 18. července (ČTK) – Státní nemocnice uzavřely s firmami, které prověřuje ministerstvo zdravotnictví, za dva roky smlouvy v hodnotě až 350 milionů korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. V některých případech šlo o rámcové smlouvy na několik let, které se nevyčerpaly celé. Seznam 38 firem, jejichž dodavatelské vztahy se svými organizacemi chce ministerstvo znát, poslalo minulý týden jejich ředitelům. Kontroly jsou důsledkem vyšetřování kauzy kolem ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka, kvůli kterému skončili ředitelé pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku.

U čtyř firem ze seznamu nakupovalo šest z deseti fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo. Nařídilo jim prověřit smlouvy. “Přímo řízené organizace ještě pracují na splnění tohoto úkolu. Doposud jsme obdrželi přibližně polovinu odpovědí. Poté, až budou informace kompletní, provedeme jejich analýzu a rozhodneme o dalších krocích,” sdělila ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

V nemocnicích současně působí kontroloři ministerstva. “Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,” dodala.

Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za poslední dva roky uzavřela smlouvy za více než 91 milionů korun. Její ředitel Václav Šimánek si nepamatuje celkový objem zakázek, které nemocnice uzavřela se společností První chráněná dílna. Bylo jich podle něj asi šest.

“Jednalo se o zakázky na lékařské rukavice, gázu, cévní protézy nebo také na ostrahu objektu,” uvedl. V jednom případě šlo o výběrové řízení, v ostatních případech o elektronické aukce. “První chráněná dílna vždy nabídla nejnižší cenu, proto zakázku dostala,” řekl ČTK.

Smlouvy pocházejí podle Šimánka z loňského či předloňského roku. Na dobu neurčitou byla uzavřená smlouva na ostrahu nemocnice, její hodnota za čtyři roky byla podle věstníku 71 milionů. “Neměl by být například problém vypovědět případně smlouvu na ostrahu, ta má tříměsíční výpovědní lhůtu,” dodal.

Nemocnice Na Homolce měla s prověřovanými firmami smlouvy za více než 68 milionů korun. Čtyřletá smlouva na pronájem a praní prádla s firmou Chrištof byla ohodnocena na necelých 63 milionů korun. “Vedení Nemocnice Na Homolce zadalo audit na prověření smluv, který aktuálně probíhá,” sdělila ČTK mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Další procesy budou podle ní probíhat v souladu s pokynem ministerstva zdravotnictví a zejména s ohledem na minimalizaci provozních komplikací.

Nemocnice Na Bulovce měla smlouvy za 59,5 milionu korun. Největší částku tvořila smlouva s První chráněnou dílnou na ostrahu objektu za téměř 36 milionů korun na čtyři roky.

Fakultní nemocnice v Olomouci uzavřela s firmami ze seznamu smlouvy za téměř za 52 milionů korun. Šlo například koupi sanitek, vybudování automatického vjezdu do areálu a rámcové smlouvy na infuzní techniku a kapilární hemodialyzátory.

“Smluvní vztahy jsme na pokyn ministerstva zdravotnictví prověřili, evidujeme smlouvy z osmi veřejných zakázek vysoutěžených v zadávacích řízeních dle legislativy o veřejných zakázkách. Neshledáváme tedy žádnou nestandardnost,” sdělil ČTK ředitel Roman Havlík.

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice měla uzavřené smlouvy za 48,5 milionu korun. Podle mluvčího nemocnice Filipa Brože to byly smlouvy na opakující se plnění, ze kterých nemocnice čerpala za necelých osm milionu korun. “Principem takovýchto smluv je, že VFN negarantuje dodavateli konkrétní odběr, ten vždy vychází z aktuální potřeby a je realizován na základě ad hoc objednávek,” uvedl. Nemocnice je podle něj na pokyn ministerstva připravená smlouvy vypovědět.

Smlouvy v řádech jednotek milionů mají Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Hradec Králové a Brno, psychiatrické nemocnice Beřkovice a Mariany Oranžské a Státní ústav pro kontrolu léčiv. V řádu stovek tisíc mají smlouvy Odborný léčebný ústav Paseka, pražská Thomayerova nemocnice a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. U jedné objednávala tiskové služby Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména u firem Tender Consortium a První chráněná dílna nakupovaly také další státní firmy a instituce včetně Úřadu vlády nebo ministerstev.

Jméno obviněného podnikatele Tomáše Horáčka nebo jeho příbuzných je podle obchodního rejstříku spojeno téměř se třetinou firem ze seznamu, včetně První chráněné díly s.r.o., se kterou zdravotnická zařízená uzavřela za poslední dva roky smlouvy za více než 236 milionů korun. Další firmy jsou propojené ostatními osobami či firmami.

Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval.

van lap beh jw

Vojenská nemocnice koupí přístroj pro ozařování nádorů mozku

Praha 17. července (ČTK) – Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) koupí přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku. Může stát až 160 milionů korun a vyžádá si dostavbu jednoho z pavilonů. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Podobný přístroj, takzvaný gama nůž, je v Praze nyní jen jeden v Nemocnici Na Homolce, další jsou na Moravě. Nádory mozku představují jedno až dvě procenta všech nádorů.

Umístění přístroje v ÚVN schválila po několika letech jednání přístrojová komise ministerstva zdravotnictví letos v dubnu. Nemocnice se tak stane Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole.

Lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN operují ročně asi 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami, tedy nejvíc s nádory centrální nervové soustavy v Česku. Pacienti potřebují nejen operační zákrok, ale také radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii a léky.

“Zhruba 200 pacientů ročně by v naší nemocnici splňovalo indikaci k léčbě na ozařovači. Teď je musíme odesílat na jiná pracoviště,” řekla náměstkyně ředitele ÚVN Radka Kejmarová. Vhodné jsou podle ní dvě varianty přístroje – jeden univerzálnější a druhý s menším spektrem výkonů. Nemocnice pro přístroj bude muset vybudovat nové prostory, nyní má vypracovanou studii dostavby pavilonu. Letos chce stihnout ještě veřejnou zakázku na projekt a zadat tendr na pořízení přístroje. Příští rok chce vybrat zhotovitele stavby a koncem roku instalovat technologie. První pacienti by se v ÚVN mohli léčit v roce 2020.

V letech 2015 a 2016 bylo s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně, 40 procent z nich v Praze. Podle odborníků se zvyšují počty pacientů obecně, ale i těch, kteří musí po operaci v krátké době podstoupit ozařování. Z Národního onkologického registru ale vyplývá, že rychle se jí dočká jen asi 21 procent z nich.

Léčba ozařovačem je vhodná pro různé typy nádorů mozku a míchy. “Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozáření vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od několikatýdenní radioterapie, v jediný den a napodobuje tak chirurgický výkon,” uvedl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při Masarykově onkologickém ústavu v Brně Pavel Šlampa. Přístroj způsobí odumření tkáně nádoru, která se během šesti až osmi týdnů změní na vazivovou tkáň.

Loni v říjnu uplynulo 25 let od umístění prvního přístroje na ozařování mozku v Česku. Takzvaným Leksellovým gama nožem v Nemocnici Na Homolce operovali za tu dobu přes 18.500 lidí. Na počátku byla sbírka pro Konto Míša se samolepkami s medvídkem. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě.

van jw