Vědci proberou výzkumy psychedelik na konferenci v Praze

Klecany (u Prahy) 12. června (ČTK) – Vědci proberou na konferenci v Praze výsledky výzkumů a využití psychedelických látek při léčbě. Jedna z největších konferencí tohoto typu na světě se uskuteční od 21. do 24. června. Druhý ročník multidisciplinární akce pořádá expertní skupina Beyond Psychedelics a klecanský Národní ústav duševního zdraví. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ústavu Jan Červenka.

Účastníci konference se budou také zabývat duševním zdravím a změněnými stavy vědomí. „Praha přivítá na 120 předních výzkumníků a odborníků z celého světa, kteří přijedou diskutovat potenciál, současné výzvy i budoucí směřování oblasti výzkumu a využití psychedelik,“ uvedl Červenka. Konference bude zároveň vyvrcholením akce Prague Psychedelic Week 2018, která je určena pro veřejnost a od 16. do 24. června lidem přiblíží téma změněných stavů vědomí.

Psychedelické látky mohou pomoci pacientům, u kterých nezabírá konvenční terapie. „Jsou unikátní v tom, že facilitují změnu psychiatrického paradigmatu: namísto – často dlouhodobého – potlačování symptomů dokáží v kontrolovaných a správně vedených podmínkách napomoci vyřešení příčiny potíží, a to již po jednou až dvou podáních,“ řekla Rita Kočárová, koordinátorka konference, která působí jako výzkumnice v Národním ústavu duševního zdraví.

Cílem konference je také osvětlení rizik i potenciálu psychdelických látek. „Jakékoliv užívání psychedelik, ať už pod dohledem odborníka nebo na vlastní pěst, s sebou nese také rizika. Chceme o nich informovat a umožnit lidem lépe porozumět vhodnému užívání a smysluplné integraci,“ dodala Kočárová.

Mezi hosty konference budou například Rick Doblin, zakladatel a ředitel MAPS, organizace, která stojí za brzkým prosazením MDMA (látka známá jako Extáze) do lékařské péče, nebo William A. Richards z univerzity Johna Hopkinse, David Nichols nebo Amanda Feildingová, zakladatelka a ředitelka nadace Beckley Foundation, která se zabývá výzkumem konopí, psilocybinu, LSD a dalších látek a věnuje se i reformám světové drogové politiky.

„Letošní ročník opět navštíví i autor známé knihy The Psychedelic Renaissance (Psychedelická renesance) Ben Sessa, jehož hlavním projektem je v současnosti celosvětově unikátní studie léčby závislostí na alkoholu pomocí MDMA,“ doplnila koordinátorka konference.

sbe kš

Lékaři z Ukrajiny dostanou přidělené místo, kde budou pracovat

Praha 12. června (ČTK) – Lékaři z Ukrajiny, kteří budou chtít léčit v Česku, dostanou přidělené místo, kde budou pracovat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjdou tam, kam čeští lékaři nechtějí. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k platům ve veřejném sektoru. Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují

„Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,“ řekl premiér. Před dvěma týdny spolu s ministrem zdravotnictví deklaroval, že ukrajinští lékaři budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU.

Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.

České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50.000 zdravotních sester.

Umisťování absolventů nebo pracovníků do konkrétních obcí, kde byli potřeba, bylo v Česku běžné před rokem 1989. Začalo se s ním v 50. letech, podnik byl tehdy povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu ubytování a uhradit náklady na stěhování. Umístěnky se týkaly například učitelů nebo právě lékařů. Možnost jejich obnovení zmínil loni tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s tím, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200.000 korun měsíčně. „Pokud se bude chtít lékař pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově,“ řekl tehdy ministr.

Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky, kterou musí lékař cizinec složit, než může začít v Česku samostatně léčit. V současné době ji tvoří písemný test, půlroční praxe pod dohledem lékaře a odborný pohovor v češtině. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent. Komory dříve uvedly, že zadání testů jsou veřejně známá, naopak pohovor lékaři opakují i několikrát a praxi si úmyslně protahují.

van mal

Nemocnice Valašské Meziříčí zahajuje projekt paliativní péče

Val. Meziříčí (Vsetínsko) 12. června (ČTK) – Nemocnice Valašské Meziříčí na Vsetínsku, která je členem skupiny Agel, zahajuje projekt zaměřený na péči o pacienty v konečných stadiích nevyléčitelných nemocí. Mladá lékařka interního oddělení nemocnice Veronika Mikolajková uspěla se svým návrhem paliativní péče v grantovém programu společnosti Avast a nyní utváří kolektiv zdravotníků vyškolených v poskytování specializované paliativní péče. ČTK o tom dnes informovala mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.

„Po ukončení léčby pacienti často nevědí, na koho se obrátit. Mnozí praktičtí lékaři se snaží své svěřence tímto náročným obdobím provést, nicméně jejich možnosti bývají často z různých důvodů omezené. Naší povinností je ukázat jim hodnotnou cestu, která má smysl, i když nevede k uzdravení,“ uvedla Mikolajková. V případě nevyléčitelně nemocných by měl vzniknout plán paliativní péče, který zohlední přání pacientů, zdravotníci komunikují také s blízkými pacientů.

„Pokud rodina chybí nebo funguje nedostatečně, uplatňuje se jako členka paliativního týmu sociální pracovnice. Představy pacienta a rodiny spojujeme s detailní znalostí jeho zdravotního stavu a vyhlídek do budoucna. Když víme, co je pro nemocného nejdůležitější, můžeme pro něj vybrat nejlepší medicínský postup a ušetřit jej všeho, co by ho zbytečně zatěžovalo,“ řekla Mikolajková.

Předpokladem kvalitní paliativní péče je tým složený z lékařů, zdravotních sester, sociálního pracovníka, také kaplana, psychologa, nutričního terapeuta či fyzioterapeuta. Odborníci provází pacienty a jejich rodiny až do poslední chvíle a pomáhají nemocným zvládat bolest, dušnost, poruchy spánku, úzkosti a další potíže. Ačkoliv bude paliativní tým fungovat pod záštitou nemocnice, řadě pacientů umožní důstojně zemřít doma. „Pokud má nemocný pečující rodinu, pak její členy poučíme o tom, jak pacientovi doma pomáhat a sestavíme plán vhodný pro domácí prostředí,“ řekla Mikolajková.

Projekt v nemocnici podpořilo také ministerstvo zdravotnictví půl milionem korun. „Uvedené prostředky jsou určeny na nákup kompenzačních pomůcek či zdravotnických prostředků, které usnadňují péči o paliativní pacienty a zvyšují jejich kvalitu života během pobytu na nemocničním lůžku,“ uvedla mluvčí. Vzniknou také informační brožury.

Ve Valašském Meziříčí se o nevyléčitelně nemocné stará řadu let hospic Citadela, který provozuje Diakonie Českobratrské církve evangelické.

jmk hj

Senioři budou mít pro záchranáře obálku se zdravotními problémy

Brno 11. června (ČTK) – Záchranářům v celé České republice má v péči o osamocené seniory pomoct takzvaná seniorská obálka pro shromažďování informací o tom, kterými nemocemi či alergiemi senior trpí a jaké bere léky. Obsahovat bude i kontakty na jeho blízké. Zájemce si údaje vyplní za pomoci příbuzných a lékaře a obálku nechá na viditelném místě v bytě pro případ zásahu záchranářů. Celostátní projekt dnes v Brně představili jihomoravský radní Milan Vojta (ANO) a mluvčí jihomoravské záchranné služby Michaela Bothová. Podle ní mohou nasbírané údaje ušetřit záchranářům čas, když jde o život pacienta.

Projekt je celostátní a má fungovat v každém kraji. Jihomoravský kraj začal v těchto dnech obálky distribuovat do nemocnic, na výjezdová stanoviště záchranné služby a bude také ke stažení na webových stránkách. Senioři v obálce za pomoci rodiny nebo lékařů vyplní údaje o alergiích, nemocech i lécích včetně dávkování a kontakty na své blízké i praktického lékaře. Obálku pak umístí na viditelném místě v bytě, například na vnitřní stranu vchodových dveří nebo na lednici. „Údaje by měly být pravidelně aktualizované. Poslouží v případě zásahu záchranářů k rozhodnutí o tíži zdravotního stavu, optimální terapii na místě nebo nutnosti transportu do zdravotnického zařízení,“ uvedl Vojta.

Podle Bothové záchranáři vyjíždějí k seniorům nejčastěji a informace shromážděné na jednom místě mohou znamenat úsporu času v minutách, což pak může vést k záchraně života. „Urychlí se tím péče a předejde se komplikacím. Zároveň budeme mít kontakt na blízké, kterým dáme vědět, že se něco stalo s jejich příbuzným,“ dodala Bothová.

Lenka Horáková kš

Nemocnice v České Lípě pořídí druhou laparoskopickou věž

Česká Lípa 11. června (ČTK) – Díky mimořádné investiční podpoře z Libereckého kraje pořídí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa druhou laparoskopickou věž. Zájem o tento druh operací stoupá a vybavení už potřebám nestačí, řekl dnes ČTK generální ředitel nemocnice Pavel Marek. Liberecký kraj rozdělil z přebytku loňského hospodaření 44 milionů korun na investice v páteřních nemocnicích v České Lípě, Liberci, Jablonci nad Nisou a Jilemnici.

Českolipská nemocnice získala z programu devět milionů korun, z toho zhruba čtyři miliony korun bude stát nová laparoskopická věž. „Po stabilizaci našeho chirurgického týmu jdou laparoskopické operace raketově vzhůru a je to jednoznačně potřeba, protože není možné abychom mezi sály převáželi jednu starou laparoskopickou věž. Chirurgickému týmu tak vytvoříme podmínky, aby pracoval se špičkovou technikou,“ řekl Marek. Peníze použije podle něj nemocnice také třeba na dovybavení rentgenu.

Nemocnice v České Lípě je druhým největším zdravotnickým zařízením v Libereckém kraji. Do modernizace, rozvoje a nového vybavení investuje letos desítky milionů korun. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) získala 157 milionů korun na nové přístrojové vybavení. Největší investicí bude magnetická rezonance, která zatím nemocnici chybí. Liberecký kraj, který je zřizovatelem, každý rok nemocnici na investice přispívá 30 miliony korun. „Tyto peníze použijeme na spolufinancování těchto projektů, na menší akce jako je pořízení laparoskopické věže by nám už nezbylo,“ dodal Marek.

Liberecký kraj počítal s podporou investic v páteřních nemocnicích už při přípravě rozpočtu na letošní rok. Na přímé dotace vyčlenil původně 12 milionů korun, díky dobrým výsledkům loňského hospodaření postupně částku zvýšil až na 44 milionů. Ani to ale nestačí. „Požadavků přišlo za 100 až 120 milionů korun, nemohli jsme tak uspokojit všechny,“ poznamenal náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka. Nejvíc peněz – 25 milionů korun poputuje do liberecké nemocnice, která chce pořídit novou angiografickou linku a terapeutický rentgen. Jablonecká nemocnice získá 7,6 milionu a jilemnická 2,4 milionu korun.

ivc hj

Za výsluhy sestrám by stát ročně zaplatil 3 až…

Praha 10. června (ČTK) – Za zvažované výsluhy pro zdravotní sestry v nemocnicích by podle prvotních propočtů stát ročně zaplatil tři až čtyři miliardy korun. Sestry, které by měly odpracovaných 20 až 30 let, by dostávaly 5000 korun měsíčně. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Návrh České asociace sester, aby měly podobné výsluhy jako příslušníci armády či policie, má řešit nedostatek sester ve směnném provozu. Podle posledních informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky chybí 3500 sester.

„Nyní ministerstvo náklady propočítává. Dotazníkovým šetřením zjišťuje od jednotlivých poskytovatelů, kolik mají takových pracovníků a jak dlouho už u nich pracují. Z těch prvních informací, které máme, se zdá, že by to mohlo být snesitelné pro rozpočet, že ty peníze nejsou tak obrovské,“ řekl dnes Vojtěch.

Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let. U policistů jsou náklady na výsluhy tři až čtyři miliardy, obdobné náklady by podle Vojtěcha měly být i v tomto případě. „To by za to stálo, protože zajištění zdravotní péče je základ pro fungování státu,“ dodal.

Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v Česku asi 83.000 pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Za posledních pět let jich ubylo zhruba o 700. Na nedostatek sester si stěžují především nemocnice a další lůžková zařízení.

Zvýšení počtu sester si minulé vedení ministerstva zdravotnictví slibovalo od zjednodušení vzdělávání sester a zvýšení tarifních platů. V posledních dvou letech dostaly sestry přidáno deset procent k tarifu, přislíbeno mají i na příští rok. Sestry ve třísměnném provozu dostaly navíc přidáno loni v červenci dalších 2000 korun měsíčně.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky téměř 30.280 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 32.755 korun, v nestátní 27.056 korun.

krf mha

Před 55 lety provedl americký lékař první transplantaci plic

Jackson/Praha 10. června (ČTK) – První transplantaci plic provedl před 55 lety, 11. června 1963, americký chirurg James Hardy z Mississippské univerzity. Pacient John Richard Russell, který trpěl rakovinou plic, žil po zákroku 18 dní, potom ale zemřel. Transplantace byla provedena v nemocnici Mississippské univezity.

Russell byl přijat do nemocnice s těžkým zápalem plic, na který nezabírala antibiotika, měl také rakovinu plic a nemocné ledviny, měl strach, že se udusí, plíce mu fungovaly z jedné třetiny. Po poradě s manželkou a třemi dětmi souhlasil s transplantací. Russell byl navíc vězněm místní věznice, kde si odpykával doživotní trest za vraždu, protože náhodou postřelil a zabil 14letého chlapce. Přesto úřady souhlasily se zákrokem, který by mu mohl zlepšit zdraví. Transplantace levé plíce mu skutečně zlepšila dýchání, ale jeho stav zkomplikovala nemoc ledvin. Na jejich selhání nakonec po 18 dnech zemřel.

Hardy také provedl první transplantaci srdce a první transplantaci zvířecího orgánu do člověka, když v lednu 1964 transplantoval srdce šimpanze do těla umírajícího Boyda Rushe. Srdce tlouklo asi hodinu a potom Rush zemřel, aniž předtím nabyl vědomí.

jb ped

Prahou prošel růžový pochod proti rakovině prsu

Praha 9. června (ČTK) – Tisíce lidí s růžovými balónky a tričky se dnes v Praze zúčastnily pochodu proti rakovině prsu. Smyslem růžového průvodu je podpořit ženy, které bojují s rakovinou prsu, a zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech prevence. Během 18 let, kdy se pochod koná, se na boj proti nemoci získalo více než 110 milionů korun, řekla novinářům Alena Pytlíčková ze společnosti Avon, která akci organizuje.

„Za 18 let jsem předali přes 110 milionů korun. Naším klíčovým projektem Za zdravá prsa zlevňujeme vyšetření na mamografu nebo sonografu, protože cena toho vyšetření je často důvodem, proč na něj ženy nechodí,“ uvedla Pytlíčková. Dodala, že zkušenost s rakovinou prsu má každá osmá žena.

Účastníci pochodu se sešli na Staroměstském náměstí, odkud přesně v poledne vyšli na přibližně tříkilometrovou trasu. Přibližně po hodině první lidé dorazili do cíle na ostrově Štvanice. Vstupenkou na koncert a doprovodný program na Štvanici je tradičně tričko. Návrhářka Klára Nademlýnská pro letošní ročník připravila růžovou variantu pro ženy a šedivou pro muže, k dostání byla také dětská verze.

Ve stáncích na startu i v cíli se prodávaly také náramky, růžové víno, dětské batůžky, čelenky nebo kosmetické taštičky. Výtěžek z prodeje jde na prevenci rakoviny prsu, projekty pro pacientky nebo vyhodnocování screeningových dat.

Kromě triček jsou symbolem pochodu růžové balónky, které lidem rozdávaly mladé pacientky s rakovinou prsu. Jedním z bodů programu na Štvanici je jejich hromadné vypuštění. „Je to pro nás chvilka zamyšlení a vzpomínek na ty, kteří tu mezi námi už bohužel nemůžou být. Jde o speciální moment, který je symbolem celé akce,“ uvedla Pytlíčková. Podle pořadatelů jsou balónky vyrobené z ekologicky rozložitelného materiálu.

Charitativní akci stejně jako v minulých letech podpořily známé osobnosti, například zpěvačky Tonya Graves a Debbi, herečky Iva Pazderková, Vanda Hybnerová nebo Hana Holišová. Mezi ambasadory jsou také muži, akci poněkolikáté podpořil zpěvák David Deyl, herec Roman Vojtek či olympijský vítěz David Svoboda.

Partnerské organizace během odpoledního programu na Štvanici představovaly lidem například metody samovyšetření prsů na realistických modelech.

Podobné akce se konají ve více než 50 zemích. Loňského ročníku se v Praze zúčastnilo 23.000 lidí. Letos očekávají organizátoři podobný počet.

afr mol mha

Reuters: Sebevraždy slavných odhalily nedostatky ve vývoji léků

Chicago 9. června (ČTK/Reuters) – Sebevraždy známého amerického šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina a módní návrhářky Kate Spadeové tento týden ukázaly, jak moc je potřeba najít efektivnější léčbu klinických depresí. Což je oblast, o kterou se teď velké farmaceutické firmy téměř nezajímají. Zprávy o smrti těchto dvou celebrit šokovaly jejich fanoušky a přišly ve chvíli, kdy zdravotnické orgány v USA hlásí od začátku tohoto století obrovský nárůst počtu sebevražd a vyzývají, aby se depresím a jejich léčbě věnovala daleko větší pozornost.

S tím, jak roste dostupnost levných generických antidepresiv, z nichž mnohá mají jen velmi slabý účinek, je vývoj nových léků na depresi obchodně velice nevýhodný. Výrobci léků mají ve vývoji asi 140 přípravků na léčbu duševních onemocnění, včetně 39 léků na depresi, vyplývá z dat americké asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Současně se zkoumá více než 1100 experimentálních léčiv proti rakovině, která slibují i vysoké zisky, uvedla agentura Reuters.

„Psychiatrie se stala neoblíbenou oblastí pro investice. Pojišťovny říkají, proč bychom měly platit víc za novou léčbu?“ přibližuje důvody nepoměru Harry Tracy, vydavatel periodika NeuroPerspective, v němž sleduje novinky na poli nových psychiatrických léků.

Vývoj nových antidepresiv je riskantní. Pacienti při klinických zkouškách často dobře reagují na placebo, což zhoršuje možnost kriticky posoudit skutečný účinek zkoumaného léku. V případě, že je nový lék schválen, pak navíc musejí vyvinout obchodní zástupci značné úsilí, aby o jeho výhodách přesvědčili samotné psychiatry a poskytovatele péče.

Další překážkou je obtížnost zkoušek léků na zvířatech, které musejí předcházet testům na lidských pacientech. „Posunout výzkum ke klinickým zkouškám na lidech je velká výzva,“ tvrdí Caroline Koová, která vede projekt s názvem NewCures. Ten se na Severozápadní univerzitě snaží přijít na způsoby, jak snižovat rizika pro investory do nových léků na bolest, depresi či Parkinsonovu chorobu.

Jedinou velkou farmaceutickou společností v USA, která nyní do vývoje nového antidepresiva investuje, je Johnson & Johnson. Pak jsou zde ještě menší hráči jako Sage Therapeutics, což je společnost, která chce letos registrovat svůj lék na poporodní depresi.

Johnson & Johnson chce uvést na trh látku nazvanou esketamin, která je derivátem známějšího ketaminu užívaného jako anestetikum. Ten se na ulici prodává také jako rekreační droga. Esketamin by měl zlepšovat depresivní stavy, které nereagují na jinou léčbu. Firma chce o schválení léku u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) požádat ještě letos.

Doktor Husseini Manji, který vede sekci neurověd ve firemní divizi Janssen, má za to, že v boji proti depresím je potřeba najít nové účinné látky, protože až polovina pacientů na léčbu současnými léky nereaguje nebo dlouho čeká na nástup jejich účinku. Esketamin ve formě rychle účinkujícího nosního spreje by podle něj mohl pro pacienty znamenat kratší čekání na to, až lék začne skutečně fungovat.

„U standardních antidepresiv může trvat i několik týdnů, než začnou účinkovat,“ tvrdí Carla Canusová, která v Johnson & Johnson tým testující nový lék vede. Esketamin by proto měl být určen zejména pro pacienty, u kterých je riziko sebevraždy.

Na vývoj rychle účinkujícího nitrožilně aplikovaného antidepresiva se zaměřila i společnost Allergan, která lék repastinel koupila v roce 2015. Výsledky klinických testů bude mít v roce 2019. Tatáž firma minulý měsíc koupila další antidepresivum od spolupracující společnosti Aptinyx.

Doktorka Julie Goldsteinová Grumetová z amerického centra pro prevenci sebevražd uvádí, že kromě Bourdaina a Spadeové si během každého dne v tomto týdnu vzalo v USA život 122 lidí. Řada z nich se s duševní poruchou nikdy neléčila. „Chybí nám možnost, jak provádět screening rizika sebevraždy,“ říká.

lep spr

Nejčastější mýty o mamografickém vyšetření

Praha, 8.6.2018 (EUC)

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice každoročně onemocní kolem 7 000 žen na rakovinu prsu a ročně jí přibližně 1 900 podlehne. Je dávno známo a statisticky prokázáno, že více než 90 % žen s nádorem prsu v počátečním stadiu se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy přišly na preventivní vyšetření včas a podstupovaly jej pravidelně.

O mamografii

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů. Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má benigní (nezhoubný) charakter. Mezi ně patří nejčastěji fibroadenom, cysta, lipom, u mužů gynekomastie. Tato metoda je pro svou jednoduchost, rychlost a bezpečnost vhodná i k preventivnímu tzv. screeningovému vyšetření zdravých a bezpříznakových žen. „Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stadiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na plné uzdravení. Samotná mamografie zcela jistě nezabrání vzniku onemocnění, ale při pravidelných kontrolách lékař pečlivě porovnává snímky se staršími a je schopen odhalit i velmi diskrétní známky počínajícího onemocnění,“ uvádí MUDr. Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření se provádí na přístroji zvaném mamograf. V současné době má většina pracovišť velmi moderní přístroje s přímou digitalizací obrazu. „Metoda je to jednoduchá a rychlá – žena stojí čelem k přístroji a každý prs je snímkován ve dvou projekcích. K dosažení co nejlepšího zobrazení a zároveň co nejnižší dávky je nutná komprese. To je asi ta nejméně příjemná část celého procesu. Některé ženy toto mohou vnímat lehce nepříjemně. Každá radiologická asistentka přistupuje ke klientce individuálně a snaží se, aby vyšetření bylo co nejméně stresující. Celý proces trvá jen několik minut a chvilka tohoto nepohodlí se dá zcela jistě vydržet,“ popisuje Jaroslava Luciová, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu je metoda 1. volby u žen starších 40 let. Do tohoto věku vyšetřujeme prsy ultrazvukem a mamografie se provádí pouze ze závažného důvodu. Mladá tzv. fertilní žláza je lépe zobrazitelná právě pomocí ultrazvuku. Ve chvíli, kdy je mléčná žláza v prsu postupně nahrazována tukovou, je prs lépe přehledný pomocí mamografu. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky. Na vyšetření by se žena měla dostavit s doporučením od svého gynekologa či praktického lékaře.

Na většině pracovišť je nutné předchozí objednání. Ženy se mohou objednat osobně, telefonicky či prostřednictvím on line objednávkových systémů. Vždy musí být ověřen a dodržen dvouletý interval. Podle posledních doporučení vyplývá, že ideální stav je, když se žena podrobí prvnímu vyšetření při dovršení 40. roku věku. Poté mohou následovat do 45 let ultrazvukové kontroly a pak plynule přejde do screningového programu.

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. „Ženám je doporučováno, aby v den vyšetření nepoužívaly žádné deodoranty a pleťové krémy. Ženám v produktivním věku, které trpí cyklickými bolestmi prsů, doporučujeme objednání k vyšetření v období, kdy mají prsy co nejméně bolestivé a napjaté. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodu příjemné. Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,“ dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec.

„Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Jen tak může být nemoc odhalena včas. Je v zájmu vás všech žen, abyste prováděly každý měsíc samovyšetření. Nikdo nezná vaše prsa lépe než vy,“ apeluje na ženy MUDr. Jozef Prattinger z EUC Kliniky Liberec.

Mýtus 1: Mamografické vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu

Na otázku, zda mamografické vyšetření způsobuje rakovinu, je třeba odpovědět: „Mamografie je bezpečná,“ uvádí primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR. „Stále platí, že je to jediná, ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů. Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní. Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002, vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %.“

Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU. „V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité NE. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus 2: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky jsou v současné době mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice a dodává: „Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, v současnosti nenahraditelná.“

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů lze zařadit lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou, nízká dávka záření, větší dynamický rozsah, okamžitá kontrola vytvořeného obrazu na akvizičních konzolách, možnost dodatečných úprav obrazu, snadné ukládání snímků či možnost elektronického posílání do jakéhokoliv zdravotnického zařízení. „Mamografické přístroje jsou pravidelně měřeny a kontrolovány. Jsou prováděny denní, týdenní, měsíční, pololetní a roční zkoušky,“ upozorňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Mýtus 3: Je potřeba žádanka přímo od gynekologa

Mamografické vyšetření se provádí ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem je preventivní vyšetření. V tomto případě žena nemá při klinickém vyšetření či samovyšetření známky podezření na nádor, zánět, poúrazové či jiné závažné změny v prsu. „K preventivnímu vyšetření je v rozpětí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů. Preventivní vyšetření mamografem je doporučováno ženám od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu. Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích např. při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladě dalších informací o pacientce,“ doplňuje MUDr. Barbora Balíková, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Druhým důvodem je diagnostické mamografické vyšetření, neboli vyšetření v situaci, kdy je podezření na závažné onemocnění prsu. „Toto podezření by měl vyslovit klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně. Tato žádanka s údaji o lokalizaci, délce a typu problému je nutná k dalšímu vyšetření. Informace od vyšetřujícího lékaře i od pacientky jsou velmi důležité při rozvaze o případných dalších kontrolách, diagnostických výkonech atd. Vyšetřující lékař-praktik, gynekolog, chirurg prsní poradny není však povinen žádanku vystavit, pokud neshledá závažné podezření,“ uvádí MUDr. Barbora Balíková z EUC Kliniky Kladno. Pokud má žena stále pochybnosti či chce jen zkontrolovat, zda je zdravá, může se objednat a vyšetření si zaplatit. V tomto případě se individuálně zvažuje, zda rovnou udělat mamografické vyšetření či začít ultrazvukovým vyšetřením.

Mýtus 4: Mamografické vyšetření je zbytečné

Mamografické vyšetření  rozhodně  zbytečné není. Mamografický  screening se  významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi. „Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen  zhoubný nádor  v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně  lepší prognózu na uzdravení, než  kdyby se po čase nádor  projevil až zdravotními potížemi. Pozitiva  mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. Je pravdou, že  se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může  mamografické vyšetření nahradit. Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě  zobrazí pouze mamograf, a  které mohou  znamenat počínající formu nádorového onemocnění. Nemáme momentálně  jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat,“ říká MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.

Mýtus 5: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

„Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi. Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které k vyšetření potřebujeme, bylo ohleduplné. Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena,“ uzavírá MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše). I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz