Lékárny BENU zaznamenaly druhý rok po sobě dvouciferný růst

Praha, 6.6.2018 (BENU)

Síť lékáren BENU zaznamenala v roce 2017 meziroční růst tržeb o 11 procent. Její tržby se zvýšily z 3,7 miliardy korun v roce předchozím na 4,093 miliardy. Zisk před zdaněním pak přesáhl čtvrt miliardy korun. Zveřejněné hospodářské výsledky byly vypracovány podle mezinárodních účetních standardů IFRS.

„Pozitivní výsledky BENU z posledních dvou let jsou založeny na vyváženém rozvoji, kdy promyšleně kombinujeme podporu stávajících a budování nových lékáren. Pro příštích několik let hodláme naši českou síť i nadále smysluplně rozšiřovat,“ zhodnotil ředitel BENU Česká republika Sebastian Ring.

BENU lékárny obslouží měsíčně 1,5 milionu zákazníků. Online pak vyřídí v průměru 2000 objednávek denně. V současné době funguje pod značkou BENU přes 210 lékáren po celé České republice, do konce letošního roku by se jejich počet měl přiblížit 230. Online obchod se na tržbách podílí zatím přibližně pěti procenty, v roce 2017 ovšem rostl o 200 procent a také letos společnost očekává růst alespoň o dalších 50 procent.

Současná strategie českých lékáren BENU se zaměřuje na individuální přístup k zákazníkovi a nadstandardní servis. Jako klíčový označuje rozvoj služeb zákazníkům a důraz na prevenci závažných onemocnění, jako jsou cukrovka, Alzheimerova choroba, rakovina kůže, rakovina plic a další. Za tímto účelem ve vybraných BENU lékárnách postupně přibývají konzultační místnosti. Lékárníci BENU také v dubnu 2018 ovládli tři ze čtyř kategorií soutěže Lékárník roku.

Benu Česká republika je dceřinou firmou společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. Ta je součástí PHOENIX Group, vedoucího evropského distributora léčiv se sídlem v německém Mannheimu. Na českém trhu působí PHOENIX od roku 1992 a je zde dlouhodobě lídrem farmaceutické distribuce. Společnost poskytuje také logistické služby farmaceutickým výrobcům. Léčiva a další produkty v hodnotě více 40 miliard korun dodává zejména lékárnám, nemocnicím a dále z konsignačních skladů i ostatním distributorům.

Jak zajistit kvalitní život nevyléčitelně nemocným dětem?

Brno, 6.6.2018 (ČSPM ČLS JEP)

Situace nevyléčitelně nemocných dětí a jejich rodin je velmi náročná, jak v oblasti zabezpečení zdravotních služeb, tak i v oblasti zabezpečení jejich psychosociálních potřeb. Touto problematikou se komplexně zabývá paliativní péče, jejímž hlavním cílem je zajištění nejvyšší možné kvality života dětí i jejich rodin.

Přestože je to péče nesmírně potřebná a důležitá, není její dostupnost systémově zabezpečená. Problematikou dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a jejich rodin se v celé šíři zabývá dětská paliativní péče, která je u nás stále v počátcích a čelí celé řadě problémů. Mezi zásadní problémy v naší republice patří zejména absence kvalitního zabezpečení komplexnosti a návaznosti jednotlivých složek této péče a systému jejího financování na všech úrovních jejího poskytování. Sekce dětské paliativní péče ČSPM pracuje na docílení systémových změn v péči o dítě s život limitující diagnózou na všech úrovních zdravotní i sociální péče včetně zajištění potřebných úhradových mechanizmů.

Hlavním cílem paliativní péče je zajištění nejvyšší možné kvality života dětí s život omezujícím a ohrožujícím onemocněním a jejich rodiny. Je nezbytné, aby paliativní péče byla dostupná jak ve zdravotnických zařízeních, tak i v domácím prostředí dítěte, kdy za rodinou pravidelně dojíždí multidisciplinární tým odborníků, který je k dispozici 24 hodin denně.

Nezbytným krokem ke zlepšení stávající situace je podpora současných i potenciálních poskytovatelů domácí dětské paliativní péče. „Začít poskytovat paliativní péči o dětské pacienty je i pro zkušený domácí hospic velmi finančně náročné. Musí zaměstnat pediatra a dětskou sestru, proškolit celý personál. Bez podpory dotačního programu Ministerstva zdravotnictví by byl tento krok velmi obtížný,“ říká MUDr. Mahulena Mojžíšová, předsedkyně Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP. „Pokud by zdravotní pojišťovny zároveň byly ochotny podepsat s těmito poskytovateli smlouvu, mohli bychom mít v ČR v horizontu několika let vybudovanou síť poskytovatelů domácí dětské paliativní péče,“ dodává.

Velkým tématem je také podpora paliativních týmů v nemocnici. V současnosti působí v ČR pouze jeden tým a to ve FN Motol, který vznikl díky podpoře Nadačního fondu Avast. „Vytvoření úhradových mechanismů pro zajištění fungování paliativních týmu v nemocnicích je dalším nezbytným krokem k zajištění návaznosti péče,“ říká na závěr doktorka Mojžíšová.

Vláda o e-neschopenkách zatím nerozhodla

Praha 6. června (ČTK) – Vláda dnes na týden přerušila debatu o návrhu na odložení projektu elektronických neschopenek, které se měly v Česku používat od příštího roku. V pátek se k e-neschopence uskuteční ještě zvláštní porada s experty. Novinářům to dnes po jednání kabinetu v demisi řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministerstva práce není zavedení od ledna reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské. Vedení resortu navrhuje e-neschopenky teď ze zákona vyškrtnout a připravit úplně novou úpravu, podle níž by nový projekt fungoval od roku 2021.

„Návrh je samozřejmě změnit termín, ale ministerstvo práce slibuje, že od 1. ledna 2019 zavede předběžný systém, kdy lékař při vystavení elektronické neschopenky využije registr ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Babiš. Podle něj mu zástupci ministerstva nebyli schopni dnes na jeho otázky odpovědět, uskuteční se proto v pátek zvláštní porada.

Práce na projektu má podle ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. „Předpokládáme, že příprava bude trvat dva roky, tak jak bylo naplánováno. Přesuneme celý projekt na ČSSZ, kam patří. Nebudeme vytvářet registry, které nejsou potřeba. Už dnes víme, že použijeme registr lékařů, který má ministerstvo zdravotnictví. S ministerstvem vnitra řešíme autentizaci ostatních účastníků – zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ uvedla před jednáním kabinetu Němcová. První etapa by podle ní začala k 1. lednu 2019, ostatní části projektu k roku 2021.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Využít mohou takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat.

Schválený zákon počítá s tím, že doktoři začnou elektronické neschopenky plošně používat od ledna 2019. Vystavování bude ale dobrovolné. Podle ministerstva práce nynější legislativní úprava obsahuje nejasnosti a při přípravách projektu se ukázalo, že zavádění bude složitější a náročnější na čas. Vedení resortu uvedlo, že zrušení neznamená opuštění záměru e-neschopenky zprovoznit. V podkladech pro vládu autoři napsali, že úplně nový návrh by kabinet měl dostat do konce letošního roku.

Pracovníci ministerstva už v únoru na jednání sněmovního sociálního výboru uvedli, že se čeká na strategické rozhodnutí, zda budou elektronické neschopenky spadat pod ČSSZ, nebo je převezme ministerstvo. Řekli, že návod na používání e-neschopenek a popis postupu začali chystat loni v červnu. Nastavení bylo podle zástupců resortu připraveno, rozhodovat se mělo o technickém provedení a vypsat se mělo výběrové řízení na dodavatele systému.

Ministryně Němcová už tehdy uvedla, že se projekt nejspíš nestihne včas dokončit. Před nedávnem pak novinářům řekla, že e-neschopenka byla překvapivě špatně připravena a „všechny kroky jsou víceméně na papíře“.

Na projekt e-neschopenek se zaměřil sněmovní podvýbor pro informační systémy, který vedou Piráti. Podle jejich poslanců za zpoždění může nynější vedení ministerstva, které po svém nástupu do úřadu v práci svých předchůdců nepokračovalo a nepodniklo nic, aby se dokončení zvládlo. Postup ministerstva označili za obstrukce.

Díky e-neschopence by nemocní zaměstnanci nemuseli nosit potvrzení o pracovní neschopnosti do práce, nebo je posílat poštou, ale mohli by se jít rovnou domů léčit. Zaměstnavatel a také ČSSZ by dostali od lékařů informace hned elektronicky. Jednodušší by byla pak také administrativa.

rem ktk mha

Podle průzkumu schizofrenie není překážkou v přátelství či práci

Praha 6. června (ČTK) – Většina lidí, kteří znají pacienty se schizofrenií, nepovažuje jejich nemoc za překážku v přátelství, společném soužití či v zaměstnání a sousedských vztazích. Ukázal to průzkum spolku Revenium, který se zaměřuje na pomoc lidem se zdravotním znevýhodněním. Odpovídalo 500 dospělých. ČTK výsledky poskytlo vedení spolku. Podle něj schizofrenií trpí asi procento populace. V Česku by to mohlo být tedy kolem 105.000 lidí.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý, uzavřený i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Do průzkumu se zapojili lidé, kteří mají o nemoci povědomí či se s pacientem ve svém okolí setkali. Celkem 86 procent z pětistovky dotázaných uvedlo, že schizofrenii nepovažují za překážku v přátelství. Téměř tři pětiny řekly, že v nemoci nevidí ani problém při soužití ve společné domácnosti. Schizofrenik či schizofrenička by jako kolegové nevadili 68 procentům odpovídajících. Pro čtyři pětiny dotázaných by nebyl problém mít nemocného za souseda. Téměř všichni se shodli na tom, že by pacienti měli dostávat ale nejlepší dostupnou péči a měli by mít možnost žít plnohodnotný život včetně zaměstnání.

„Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat,“ uvedl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který je přednostou psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Podle něj je nutné pacientovi pomoci i s tím, aby se vyznal ve světě, odboural svou uzavřenost a byl schopen se o sebe postarat. „Celý den například stráví na lůžku bez chuti vyvíjet jakoukoliv aktivitu,“ popsal Anders.

Ke zlepšení by měla přispět reforma psychiatrické péče. Jejím cílem je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben do specializovaných center. Tato střediska by podle plánů měla v budoucnu být v každém okrese, celkem by jich měla fungovat asi stovka. Pracovat v nich mají týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá.

Prvních pět center duševního zdraví by mělo vzniknout do července, a to v Praze a krajích Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém a Vysočina. Zpočátku by se měly platit z evropských dotací. Do tří let by center mohlo být 30.

ktk mha

Nižší zdravotní personál v nemocnicích dostane 2000 korun navíc

Praha 6. června (ČTK) – Příští rok dostane přidáno kromě sester i nižší zdravotnický personál pracující v nemocnicích na směny, jako jsou sanitáři. Příplatek bude 2000 korun měsíčně, řekl dnes po schůzce se zástupci zdravotních pojišťoven a zdravotnických odborů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Požadavku odborů na plošné navýšení nevyhoví, nemocnice podle něj dostanou příští rok navíc asi 12 miliard korun a mohou přidat tam, kde to budou potřebovat. Veřejné zdravotní pojištění příští rok bude rozdělovat 320 miliard korun.

Zdravotní sestry pracující ve směnném provozu dostanou v příštím roce k tarifnímu platu 5000 korun navíc. Nyní mají příplatek za směnnost 2000 korun v menších a 3000 korun ve fakultních nemocnicích. Peníze navíc dostane i na směny pracující nižší zdravotnický personál. „Dneska berou kolem 18.000 nebo 20.000 korun, takže je to asi deset procent navíc,“ vysvětlil ministr. Na příplatky půjde asi 4,5 miliardy korun.

Odbory po jednání s premiérem uvedly, že jim premiér a ministr zdravotnictví přislíbili desetiprocentní růst platů. „Pan premiér při jednání s odbory neřekl, že by navýšení garantoval, ale že by s ním souhlasil. Od té doby se ale změnila situace, jednali jsme se zaměstnavateli a proběhlo dohodovací řízení,“ dodal Vojtěch.

Nemocnice podle něj budou přidávat tam, kde potřebují. „Některé nemocnice mají třeba problém s mladými sestrami nebo mladými lékaři, kteří berou nejméně. Nemocnice jim bude moci navýšit platy více,“ řekl ministr. Do nemocnic podle něj jde nejvyšší částka od doby, co v Česku funguje současný systém veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice v něm mají podle Vojtěcha prostor přidat zaměstnancům o osm až deset procent. Odboráři to podle něj vzali na vědomí, byť s tím nejsou srozuměni.

Úhrady zdravotní péče na příští rok si jednotlivé segmenty zdravotní péče dohodly se zdravotními pojišťovnami v takzvaném dohodovacím řízení. Neuzavřená jsou zatím jednání se zástupci lékárníků. Těm pojišťovny nabídly navíc 35 milionů korun, oni požadovali miliardu. „Myslím, že se můžeme bavit v řádech stovek milionů korun, ale asi to nebude miliarda korun, kterou lékárníci chtějí. Musíme najít kompromis,“ doplnil ministr. Lékárny mají zisky z marží prodaných léků a 12 korun za každý vydaný recept hrazenou zdravotními pojišťovnami.

van snm

Bezplatné vyšetření kůže využily tisíce lidí, pět procent mělo…

Ostrava, 5. června 2018 (ČPZP) – Téměř 5 500 lidí ve 12 městech naší republiky si nechalo zdarma vyšetřit kůži ve stanu ČPZP. Podezřelé znaménko se našlo u 5,1 % vyšetřených. Vyplývá to ze statistik České průmyslové zdravotní pojišťovny, která akci s názvem Spolu proti melanomu v průběhu května uspořádala.

Veřejně prospěšnou preventivní akci v terénu zorganizovala ČPZP už potřetí. Zamířila do měst Olomouc, Zlín, Pardubice, Česká Lípa, Kladno, Plzeň, Jihlava, Znojmo, Vyškov, Opava, Karviná a Ostrava. Bezplatné vyšetření kůže lidem poskytovali lékaři z místních nemocnic i ambulancí v oddělených ordinacích, kde bylo zaručeno i potřebné soukromí pro vyšetření. Celkově si ho nenechalo ujít 5 430 pacientů. Podezřelé znaménko našli vyšetřující lékaři u 277 z nich.

„Největší zájem byl hned první den naší kampaně, ve středu 9. května na Horním náměstí v Olomouci, kde se nechalo vyšetřit 678 lidí. Nejvíce nálezů, 8,5 procenta, si ovšem připsala Plzeň, kde lékaři nasměrovali k další léčbě 40 pacientů,“ upřesnila tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová. Nejméně vyšetřených bylo v Pardubicích, a to 248 pacientů, kde lékaři odhalili 7,3 procenta nálezů.

Výsledky kampaně Spolu proti melanomu 2018

„Zájemce jsme vyšetřovali ručním dermatoskopem. Z celkového počtu 446 lidí vyšetřených v Ostravě jsem vyšetřila 174 lidí a zachytila osm nádorů kůže – takzvaných basaliomů. Melanom jsem nezachytila. Pacienty jsem odeslala do kožní ordinace k vypsání dokumentace a odeslání k chirurgickému řešení nádoru,“ uvedla MUDr. Sylva Zajícová ze soukromé kožní ordinace Zdravá kůže, která je odborným garantem projektu.

Podle ankety ČPZP pacienti vyšetření mimo kamenné ordinace vítají. „Oslovení lidé ocenili, že vyšetření probíhá rychle, bezbolestně a že lékaři ve většině případů uklidní jejich obavy,“ uvedl specialista marketingových projektů Eduard Kopl, který měl akci na starosti.

Rakovina kůže je jediná rakovina, která je viditelná. Mezi nejzhoubnější druhy rakoviny patří melanom, který umí relativně brzy metastázovat do dalších částí a orgánů lidského těla. Proto je životně důležité rozpoznat nemoc včas.

Pokud pacienti nestihli žádný ze stanu proti melanomu ČPZP, mají možnost navštívit kožní lékaře po celé republice, kteří se věnují vyšetření znamének a záchytu rakoviny kůže celoročně. Mohou přijít do kožní ordinace přímo, doporučení od praktického lékaře k němu nepotřebují. Ti, kteří žádný akutní problém nemají, si mohou počkat do jara příštího roku.

V roce 2017 akce Spolu proti melanomu zavítala do 15 měst České republiky a stejně jako rok předtím, během návštěvy osmi měst, se setkala s velkým zájmem veřejnosti. Znaménka zdarma si během loňské kampaně nechalo vyšetřit téměř 6800 lidí. Podezřelé znaménko se našlo u 7,6 procenta vyšetřených pacientů. Další informace o akci najdete na www.spoluprotimelanomu.cz

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

GSK je stále vyhledávanějším partnerem neziskových organizací. Zájem o její…

Praha, 5. června 2018 (GSK)

Společnost GSK i letos podporuje aktivity zaměřené na znevýhodněné či ohrožené skupiny obyvatel. Granty v celkové výši přes půl milionu korun tradičně zlepší kvalitu života lidí s tělesnými či duševními hendikepy a pomohou zvýšit povědomí o tom, jak čelit vybraným zdravotním rizikům.

Peněz na aktivity pro znevýhodněné či ohrožené skupiny lidí není nikdy dost. Tento fakt si uvědomuje i vedení české pobočky mezinárodní farmaceutické společnosti GSK. Zřídila proto GSK fond, prostřednictvím kterého tyto skupiny pravidelně podporuje. „Jsme si vědomi naší společenské odpovědnosti a rádi podáváme pomocnou ruku neziskovým organizacím, které dlouhodobě přispívají k důležitým celospolečenským změnám,“ říká Emmanuelle Boishardy, generální ředitelka GSK Česká republika s tím, že v aktuálním ročníku společnost rozdělila 526 000 korun. O finanční podporu se ucházelo 110 projektů, což je ve srovnání s loňským rokem, kdy byly do grantového programu přihlášeny tři desítky projektů, velký posun vpřed, a svědčí to o atraktivitě CSR aktivit společnosti. „Takový nárůst zájmu nás velice těší a jsme rádi, že na nás neziskové organizace spoléhají jako na důležitého partnera, který má zájem na zlepšení situace potřebných,“ dodává Emmanuelle Boishardy s tím, že rostoucí zájem pro firmu znamená nejen pozitivní zpětnou vazbu, ale zároveň představuje i závazek a výzvu do budoucna.

Do druhého kola postoupilo devět nejzajímavějších projektů, u kterých hodnotící komise ocenila nejen potřebnost a prokazatelnou efektivitu, ale i vysokou míru profesionality jejich zástupců. S přihlédnutím k těmto faktorům byla nakonec finanční podpora ve výši od 30 000 do 100 000 korun přidělena všem postoupivším. „Budeme díky tomu schopni zaplatit odbornici a nastavit lépe program začleňování našich klientů s kombinovaným postižením do běžné společnosti. Oceňujeme, že je GSK ochotna podporovat i financování služeb odborníků a nejen nákup pomůcek či materiálního vybavení,“ komentuje Erik Čipera, ředitel Asistence, o. p. s. Hodnotící komise doporučila projekt podpořit i proto, že je v tomto případě možné očekávat vysokou efektivitu grantové podpory. Konkrétní sociální pracovnice je totiž matkou hendikepovaného syna, a její postřehy tedy budou podloženy nejen vzděláním a praxí, ale i osobní zkušeností. „Ačkoli jsme ve smyslu dalších nákladů relativně nízkorozpočtový projekt, podpora od GSK je pro nás zásadní. Pokrývá totiž náklady na přímou práci certifikovaných lektorů paměti, kteří za našimi demencí postiženými klienty docházejí přímo domů,“ uvádí Jana Mrázová, projektová a finanční manažerka organizace Spokojený senior – KLAS z. s., která se dočkala finanční podpory projektu Posilovna paměti. Kromě toho GSK poskytla peníze například na program vrstevnického vzdělávání mladých o HIV/AIDS Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu, projekt Kanceláře Ombudsmana pro zdraví zaměřený na zlepšení právního povědomí pacientů nebo profesní rozvoj neslyšících zaměstnanců v týmu Tichých zpráv.

GSK fond patří do širokého portfolia aktivit společnosti GSK na poli společenské odpovědnosti a přímo navazuje na tradici Nadačního fondu GSK. Z obou fondů bylo v posledních deseti letech rozděleno více než 12 milionů korun mezi 95 organizací. Tyto a další zásluhy vynesly GSK v loňském roce zlatý certifikát v kategorii Top odpovědná velká firma v soutěži Top odpovědná firma. Více informací najdete na webových stránkách www.gskfond.cz.

Oči na dovolené: slunce, písek, sinice i vítr mohou vážně…

PRAHA, 5. ČERVNA 2018 (Gemini) – Období dovolených startuje a v Česku přibývá stále víc lidí, kteří se rozhodnou trávit volno v tuzemsku. Ať už Češi vyrazí na dovolenou do zahraničí, nebo do Česka, vždy by měli mít při sobě sluneční brýle. Ostré slunce ale není jedinou nástrahou, které je zrak na dovolených vystaven.

Prudké sluneční záření patří mezi nejčastější vlivy, které na dovolené negativně působí na zrak. Je proto vhodné chránit si oči slunečními brýlemi s kvalitním UV filtrem. Důležité je před slunečními paprsky důsledně chránit také dětský zrak. „Standardní UV filtr, který se dává do všech slunečních brýlí, má hodnotu 400. Ta je plně dostačující pro ochranu očí jak v Česku, tak i u moře. Obzvláště dětské oči by měly být u moře nebo ve vysokých horách chráněny proti UV záření. Pokud si dospělý člověk nevezme sluneční brýle, není to tak nebezpečné, jako když si je nevezme dítě,“ řekl Karel Liška, hlavní optometrista oční kliniky Gemini.

Sluneční paprsky mohou způsobit nejen bolestivé záněty, ale i šedý zákal, který je možné vyléčit jen operací. „Pokud jsou oči dlouhodobě vystaveny UV záření, může být poškozován povrch spojivky a rohovky. To může vést ke vzniku zánětu rohovky nebo spojivky, který se projevuje velmi často řezáním, pálením a zarudnutím oka a víček. Tyto stavy jsou velmi nepříjemné, bolestivé a obtěžující, i když většinou nezanechávají trvalé následky a lze je léčit očními kapkami a mastmi. Větší problém může nastat u alergiků, kdy záněty mohou přejít do chronické podoby. Dlouhodobý pobyt na prudkém slunci může způsobit i vznik šedého zákalu a výjimečně při pohledu přímo do slunce i nevratné poškození sítnice. Proto se nikdy nedívejte přímo do slunce. Není to jen nepříjemné, ale i nebezpečné,“ varoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Slunce ale není jediným nebezpečím pro oči. Poškodit zrak může i slaná voda, písek nebo vítr. „Rovněž slaná mořská voda oči dráždí a způsobuje štípání, pálení a řezání očí. To samé platí i o prudším větru nebo zrnkách písku, která se během pobytu na pláži mohou do očí velmi snadno dostat. Působením větru či slané vody může dojít ke vzniku zánětu spojivek, který je nutné vždy zaléčit příslušnými kapkami,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Ani české vody ale nejsou pro lidský zrak zcela bezpečné. „V tuzemských koupalištích se nachází velmi často větší množství chloru, který působí negativně na povrch lidského oka. Často dochází ke štípání, pálení, řezání a vzniku zarudnutí oka. Tyto potíže mohou přerůst v zánět spojivek. V rybnících, kde je přírodní, a tudíž neudržovaná voda, je vhodné prostředí pro přežívání bakterií a virů, nejčastěji se tam ve větším množství pomnoží sinice. Ty mohou vyvolat záněty spojivek až rohovky, vedoucí k vážnému ohrožení zraku. Proto je dobré chránit si zrak například plaveckými nebo potápěčskými brýlemi,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
 

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Boj až na dřeň! Hrdinové veliké bitvy Karlos Vémola…

Praha, 5.6.2018 (Guideline)

Přijďte podpořit tuto smysluplnou akci a buďte přitom!

Oba bojovníci nyní potřebují vyburcovat své fanoušky, aby je následovali a zapsali se také do registru dárců krvetvorných buněk. Kdo z houfu svých příznivců přesvědčí více lidí, vyhraje.

Datum konání: pátek 15. června v 16:00 – 19:00, kdy se všichni dárci sejdou se svými hrdiny, aby odevzdali vzorek krve.

Místo konání: IKEM (Vídeňská 1958/9, Praha 4), před hlavním vstupem.

Zapojit se může každý, kdo splňuje následující podmínky pro dárcovství:

> věk 18-40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)

> hmotnost více než 50 kg

> dobrý zdravotní stav (žádné závažné onemocnění – ani v minulosti)

> bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)

> zdravotní pojištění platné v ČR

> ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí

> info o registru zde: http://www.darujzivot.cz/o-nas/o-registru

Pro prvotní zaevidování postačí zaslaní e-mailu na adresu: info@xfn.cz

V předmětu zprávy je třeba uvést „Boj na dřeň“, v textu pak jméno a příjmení, společně se zmínkou, za kterého z bojovníků se chce dárce přihlásit (za Karlose/za Patrika).

Vítěze „krvavé výzvy“ i bitvy v kleci se dozvíte 28. června na XFN 11 v O2 Areně.

Karlos Vémola a Patrik Kincl se poprvé střetnou 28. června 2018 v pražské O2 Areně. Už teď ale rozjeli souboj, jaký tu ještě nebyl. A výsledek akce může zachránit mnoho životů. Bez nadsázky.

„Velké díky patří Patrikovi a Karlosovi za jejich nadšení a především za vstup do registru. Věřím, že k témuž motivují i své příznivce. Bojovníci tak mají příležitost se spojit a pomoct zachránit život malým bojovníkům s onkologickým onemocněním,“

zhodnotil spolupráci s XFN Jan Fischer, ředitel nadačního fondu Kapka naděje

Tento projekt je výsledkem spolupráce organizací XFN, Kapky naděje a Českého registru dárců krvetvorných buněk.

Iscare nabídne spermiogram zdarma v rámci dne neplodnosti

Praha, 5.6.2018 (ISCARE) – V červnu si kromě Dne dětí připomínáme i trochu paradoxně Národní den neplodnosti. Neschopností počít potomka trpí v České republice až 20 % párů, přičemž statistiky ukázaly, že na tom muži mají procentuálně stejný podíl jako ženy, o čemž se moc nemluví. Pražská klinika Iscare chce na tento problém upozornit, všichni muži tak budou moct 6. června 2018 přijít a nechat si zdarma otestovat spermie.

Klinické centrum ISCARE funguje v České republice už přes dvacet let. V rámci Národního dne neplodnosti se lékaři rozhodli pomoci mužům překonat ostýchavost a předejít tak možným problémům, které mohou nastat ve chvíli, kdy se rozhodnou založit rodinu. Ve středu 6. června mezi 14 a 17 hodinou si může kterýkoli muž přijít nechat udělat spermiogram zdarma a bez předchozího objednání.

„O zvyšující se neplodnosti u mužů svědčí například výsledky posledních zájemců o darování spermatu u nás na klinice. Z pětadvaceti mužů splňoval pouze jeden kritéria dárce spermií,“ popisuje Jaroslav Hulvert, primář IVF klinického centra ISCARE. Jen na této klinice si nechá spermie prověřit zhruba 40 mužů týdně.

V případě zhoršených hodnot spermiogramu někdy postačí pouhá úprava životního stylu.

Nejčastějším onemocněním mužů je tzv. oligospermie – nízký počet aktivních spermií. Velký vliv na toto onemocnění má právě partnerův životní styl. Doporučuje se tedy omezit kouření a pití alkoholu, a naopak doplnit vitamíny zejména E a C. Pokud toto nezabere, dá se problém řešit tzv. inseminací, kdy jsou spermie, v době ovulace ženy, zavedeny přímo do děložní dutiny.

Jiné časté onemocnění způsobující neplodnost je varikokéla. Rozšířené žíly u varlat mají za důsledek zpomalování krevního oběhu v šourku a můžou vést až k impotenci. Naštěstí i tento problém lze odstranit jednoduchým chirurgickým zákrokem. Asistovaná reprodukce je dnes na tak vysoké úrovni, že i muži, u kterých nebyly v ejakulátu nalezeny spermie, mají šanci počít s partnerkou vlastního potomka. Pokud má muž alespoň několik spermií, lékaři jsou schopni je získat operační cestou z varlat či nadvarlat.

Zmrazení spermií jako investice do budoucnosti

Předejít možným rizikům plodnosti jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz pomůže také social frezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk.

Své zkušenosti s tím má i český badmintonista a olympionik Petr Koukal, který prodělal rakovinu varlat. Kvůli nemoci neměl jistotu, jestli mu nebude hrozit neplodnost, v ISCARE má proto uložený zmrazený vzorek pohlavních buněk. „Je dobře, že se o těchto věcech mluví. Chtěl bych apelovat na všechny české muže: myslete dopředu a nechte si udělat vyšetření spermií. Nikdy nevíte, co se může stát,“ řekl Petr Koukal.

Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. Uskladnění pohlavních buněk vyjde asi na 3,5 tisíce korun na tři roky. Za každý další rok se pak tisícovka korun připlácí. 

O Klinickém centru ISCARE

Klinické centrum ISCARE I.V.F. a.s. je nestátní soukromé zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotnické služby v oblasti plastické chirurgie, asistované reprodukce, komplexní léčby obezity, gastroenterologie a léčby idiopatických střevních zánětů. V České republice působí od roku 1995, aktuálně je součástí klinických center společnosti FutureLife. Další informace najdete na www.iscare.cz.