Za výsluhy sestrám by stát ročně zaplatil 3 až…

Praha 10. června (ČTK) – Za zvažované výsluhy pro zdravotní sestry v nemocnicích by podle prvotních propočtů stát ročně zaplatil tři až čtyři miliardy korun. Sestry, které by měly odpracovaných 20 až 30 let, by dostávaly 5000 korun měsíčně. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Návrh České asociace sester, aby měly podobné výsluhy jako příslušníci armády či policie, má řešit nedostatek sester ve směnném provozu. Podle posledních informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky chybí 3500 sester.

“Nyní ministerstvo náklady propočítává. Dotazníkovým šetřením zjišťuje od jednotlivých poskytovatelů, kolik mají takových pracovníků a jak dlouho už u nich pracují. Z těch prvních informací, které máme, se zdá, že by to mohlo být snesitelné pro rozpočet, že ty peníze nejsou tak obrovské,” řekl dnes Vojtěch.

Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let. U policistů jsou náklady na výsluhy tři až čtyři miliardy, obdobné náklady by podle Vojtěcha měly být i v tomto případě. “To by za to stálo, protože zajištění zdravotní péče je základ pro fungování státu,” dodal.

Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v Česku asi 83.000 pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Za posledních pět let jich ubylo zhruba o 700. Na nedostatek sester si stěžují především nemocnice a další lůžková zařízení.

Zvýšení počtu sester si minulé vedení ministerstva zdravotnictví slibovalo od zjednodušení vzdělávání sester a zvýšení tarifních platů. V posledních dvou letech dostaly sestry přidáno deset procent k tarifu, přislíbeno mají i na příští rok. Sestry ve třísměnném provozu dostaly navíc přidáno loni v červenci dalších 2000 korun měsíčně.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky téměř 30.280 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 32.755 korun, v nestátní 27.056 korun.

krf mha

Před 55 lety provedl americký lékař první transplantaci plic

Jackson/Praha 10. června (ČTK) – První transplantaci plic provedl před 55 lety, 11. června 1963, americký chirurg James Hardy z Mississippské univerzity. Pacient John Richard Russell, který trpěl rakovinou plic, žil po zákroku 18 dní, potom ale zemřel. Transplantace byla provedena v nemocnici Mississippské univezity.

Russell byl přijat do nemocnice s těžkým zápalem plic, na který nezabírala antibiotika, měl také rakovinu plic a nemocné ledviny, měl strach, že se udusí, plíce mu fungovaly z jedné třetiny. Po poradě s manželkou a třemi dětmi souhlasil s transplantací. Russell byl navíc vězněm místní věznice, kde si odpykával doživotní trest za vraždu, protože náhodou postřelil a zabil 14letého chlapce. Přesto úřady souhlasily se zákrokem, který by mu mohl zlepšit zdraví. Transplantace levé plíce mu skutečně zlepšila dýchání, ale jeho stav zkomplikovala nemoc ledvin. Na jejich selhání nakonec po 18 dnech zemřel.

Hardy také provedl první transplantaci srdce a první transplantaci zvířecího orgánu do člověka, když v lednu 1964 transplantoval srdce šimpanze do těla umírajícího Boyda Rushe. Srdce tlouklo asi hodinu a potom Rush zemřel, aniž předtím nabyl vědomí.

jb ped

Prahou prošel růžový pochod proti rakovině prsu

Praha 9. června (ČTK) – Tisíce lidí s růžovými balónky a tričky se dnes v Praze zúčastnily pochodu proti rakovině prsu. Smyslem růžového průvodu je podpořit ženy, které bojují s rakovinou prsu, a zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech prevence. Během 18 let, kdy se pochod koná, se na boj proti nemoci získalo více než 110 milionů korun, řekla novinářům Alena Pytlíčková ze společnosti Avon, která akci organizuje.

“Za 18 let jsem předali přes 110 milionů korun. Naším klíčovým projektem Za zdravá prsa zlevňujeme vyšetření na mamografu nebo sonografu, protože cena toho vyšetření je často důvodem, proč na něj ženy nechodí,” uvedla Pytlíčková. Dodala, že zkušenost s rakovinou prsu má každá osmá žena.

Účastníci pochodu se sešli na Staroměstském náměstí, odkud přesně v poledne vyšli na přibližně tříkilometrovou trasu. Přibližně po hodině první lidé dorazili do cíle na ostrově Štvanice. Vstupenkou na koncert a doprovodný program na Štvanici je tradičně tričko. Návrhářka Klára Nademlýnská pro letošní ročník připravila růžovou variantu pro ženy a šedivou pro muže, k dostání byla také dětská verze.

Ve stáncích na startu i v cíli se prodávaly také náramky, růžové víno, dětské batůžky, čelenky nebo kosmetické taštičky. Výtěžek z prodeje jde na prevenci rakoviny prsu, projekty pro pacientky nebo vyhodnocování screeningových dat.

Kromě triček jsou symbolem pochodu růžové balónky, které lidem rozdávaly mladé pacientky s rakovinou prsu. Jedním z bodů programu na Štvanici je jejich hromadné vypuštění. “Je to pro nás chvilka zamyšlení a vzpomínek na ty, kteří tu mezi námi už bohužel nemůžou být. Jde o speciální moment, který je symbolem celé akce,” uvedla Pytlíčková. Podle pořadatelů jsou balónky vyrobené z ekologicky rozložitelného materiálu.

Charitativní akci stejně jako v minulých letech podpořily známé osobnosti, například zpěvačky Tonya Graves a Debbi, herečky Iva Pazderková, Vanda Hybnerová nebo Hana Holišová. Mezi ambasadory jsou také muži, akci poněkolikáté podpořil zpěvák David Deyl, herec Roman Vojtek či olympijský vítěz David Svoboda.

Partnerské organizace během odpoledního programu na Štvanici představovaly lidem například metody samovyšetření prsů na realistických modelech.

Podobné akce se konají ve více než 50 zemích. Loňského ročníku se v Praze zúčastnilo 23.000 lidí. Letos očekávají organizátoři podobný počet.

afr mol mha

Reuters: Sebevraždy slavných odhalily nedostatky ve vývoji léků

Chicago 9. června (ČTK/Reuters) – Sebevraždy známého amerického šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina a módní návrhářky Kate Spadeové tento týden ukázaly, jak moc je potřeba najít efektivnější léčbu klinických depresí. Což je oblast, o kterou se teď velké farmaceutické firmy téměř nezajímají. Zprávy o smrti těchto dvou celebrit šokovaly jejich fanoušky a přišly ve chvíli, kdy zdravotnické orgány v USA hlásí od začátku tohoto století obrovský nárůst počtu sebevražd a vyzývají, aby se depresím a jejich léčbě věnovala daleko větší pozornost.

S tím, jak roste dostupnost levných generických antidepresiv, z nichž mnohá mají jen velmi slabý účinek, je vývoj nových léků na depresi obchodně velice nevýhodný. Výrobci léků mají ve vývoji asi 140 přípravků na léčbu duševních onemocnění, včetně 39 léků na depresi, vyplývá z dat americké asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Současně se zkoumá více než 1100 experimentálních léčiv proti rakovině, která slibují i vysoké zisky, uvedla agentura Reuters.

“Psychiatrie se stala neoblíbenou oblastí pro investice. Pojišťovny říkají, proč bychom měly platit víc za novou léčbu?” přibližuje důvody nepoměru Harry Tracy, vydavatel periodika NeuroPerspective, v němž sleduje novinky na poli nových psychiatrických léků.

Vývoj nových antidepresiv je riskantní. Pacienti při klinických zkouškách často dobře reagují na placebo, což zhoršuje možnost kriticky posoudit skutečný účinek zkoumaného léku. V případě, že je nový lék schválen, pak navíc musejí vyvinout obchodní zástupci značné úsilí, aby o jeho výhodách přesvědčili samotné psychiatry a poskytovatele péče.

Další překážkou je obtížnost zkoušek léků na zvířatech, které musejí předcházet testům na lidských pacientech. “Posunout výzkum ke klinickým zkouškám na lidech je velká výzva,” tvrdí Caroline Koová, která vede projekt s názvem NewCures. Ten se na Severozápadní univerzitě snaží přijít na způsoby, jak snižovat rizika pro investory do nových léků na bolest, depresi či Parkinsonovu chorobu.

Jedinou velkou farmaceutickou společností v USA, která nyní do vývoje nového antidepresiva investuje, je Johnson & Johnson. Pak jsou zde ještě menší hráči jako Sage Therapeutics, což je společnost, která chce letos registrovat svůj lék na poporodní depresi.

Johnson & Johnson chce uvést na trh látku nazvanou esketamin, která je derivátem známějšího ketaminu užívaného jako anestetikum. Ten se na ulici prodává také jako rekreační droga. Esketamin by měl zlepšovat depresivní stavy, které nereagují na jinou léčbu. Firma chce o schválení léku u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) požádat ještě letos.

Doktor Husseini Manji, který vede sekci neurověd ve firemní divizi Janssen, má za to, že v boji proti depresím je potřeba najít nové účinné látky, protože až polovina pacientů na léčbu současnými léky nereaguje nebo dlouho čeká na nástup jejich účinku. Esketamin ve formě rychle účinkujícího nosního spreje by podle něj mohl pro pacienty znamenat kratší čekání na to, až lék začne skutečně fungovat.

“U standardních antidepresiv může trvat i několik týdnů, než začnou účinkovat,” tvrdí Carla Canusová, která v Johnson & Johnson tým testující nový lék vede. Esketamin by proto měl být určen zejména pro pacienty, u kterých je riziko sebevraždy.

Na vývoj rychle účinkujícího nitrožilně aplikovaného antidepresiva se zaměřila i společnost Allergan, která lék repastinel koupila v roce 2015. Výsledky klinických testů bude mít v roce 2019. Tatáž firma minulý měsíc koupila další antidepresivum od spolupracující společnosti Aptinyx.

Doktorka Julie Goldsteinová Grumetová z amerického centra pro prevenci sebevražd uvádí, že kromě Bourdaina a Spadeové si během každého dne v tomto týdnu vzalo v USA život 122 lidí. Řada z nich se s duševní poruchou nikdy neléčila. “Chybí nám možnost, jak provádět screening rizika sebevraždy,” říká.

lep spr

Nejčastější mýty o mamografickém vyšetření

Praha, 8.6.2018 (EUC)

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice každoročně onemocní kolem 7 000 žen na rakovinu prsu a ročně jí přibližně 1 900 podlehne. Je dávno známo a statisticky prokázáno, že více než 90 % žen s nádorem prsu v počátečním stadiu se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy přišly na preventivní vyšetření včas a podstupovaly jej pravidelně.

O mamografii

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů. Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má benigní (nezhoubný) charakter. Mezi ně patří nejčastěji fibroadenom, cysta, lipom, u mužů gynekomastie. Tato metoda je pro svou jednoduchost, rychlost a bezpečnost vhodná i k preventivnímu tzv. screeningovému vyšetření zdravých a bezpříznakových žen. „Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stadiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na plné uzdravení. Samotná mamografie zcela jistě nezabrání vzniku onemocnění, ale při pravidelných kontrolách lékař pečlivě porovnává snímky se staršími a je schopen odhalit i velmi diskrétní známky počínajícího onemocnění,“ uvádí MUDr. Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření se provádí na přístroji zvaném mamograf. V současné době má většina pracovišť velmi moderní přístroje s přímou digitalizací obrazu. „Metoda je to jednoduchá a rychlá – žena stojí čelem k přístroji a každý prs je snímkován ve dvou projekcích. K dosažení co nejlepšího zobrazení a zároveň co nejnižší dávky je nutná komprese. To je asi ta nejméně příjemná část celého procesu. Některé ženy toto mohou vnímat lehce nepříjemně. Každá radiologická asistentka přistupuje ke klientce individuálně a snaží se, aby vyšetření bylo co nejméně stresující. Celý proces trvá jen několik minut a chvilka tohoto nepohodlí se dá zcela jistě vydržet,“ popisuje Jaroslava Luciová, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu je metoda 1. volby u žen starších 40 let. Do tohoto věku vyšetřujeme prsy ultrazvukem a mamografie se provádí pouze ze závažného důvodu. Mladá tzv. fertilní žláza je lépe zobrazitelná právě pomocí ultrazvuku. Ve chvíli, kdy je mléčná žláza v prsu postupně nahrazována tukovou, je prs lépe přehledný pomocí mamografu. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky. Na vyšetření by se žena měla dostavit s doporučením od svého gynekologa či praktického lékaře.

Na většině pracovišť je nutné předchozí objednání. Ženy se mohou objednat osobně, telefonicky či prostřednictvím on line objednávkových systémů. Vždy musí být ověřen a dodržen dvouletý interval. Podle posledních doporučení vyplývá, že ideální stav je, když se žena podrobí prvnímu vyšetření při dovršení 40. roku věku. Poté mohou následovat do 45 let ultrazvukové kontroly a pak plynule přejde do screningového programu.

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. „Ženám je doporučováno, aby v den vyšetření nepoužívaly žádné deodoranty a pleťové krémy. Ženám v produktivním věku, které trpí cyklickými bolestmi prsů, doporučujeme objednání k vyšetření v období, kdy mají prsy co nejméně bolestivé a napjaté. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodu příjemné. Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,“ dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec.

„Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Jen tak může být nemoc odhalena včas. Je v zájmu vás všech žen, abyste prováděly každý měsíc samovyšetření. Nikdo nezná vaše prsa lépe než vy,“ apeluje na ženy MUDr. Jozef Prattinger z EUC Kliniky Liberec.

Mýtus 1: Mamografické vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu

Na otázku, zda mamografické vyšetření způsobuje rakovinu, je třeba odpovědět: „Mamografie je bezpečná,“ uvádí primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR. „Stále platí, že je to jediná, ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů. Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní. Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002, vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %.“

Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU. „V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité NE. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus 2: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky jsou v současné době mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice a dodává: „Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, v současnosti nenahraditelná.“

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů lze zařadit lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou, nízká dávka záření, větší dynamický rozsah, okamžitá kontrola vytvořeného obrazu na akvizičních konzolách, možnost dodatečných úprav obrazu, snadné ukládání snímků či možnost elektronického posílání do jakéhokoliv zdravotnického zařízení. „Mamografické přístroje jsou pravidelně měřeny a kontrolovány. Jsou prováděny denní, týdenní, měsíční, pololetní a roční zkoušky,“ upozorňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Mýtus 3: Je potřeba žádanka přímo od gynekologa

Mamografické vyšetření se provádí ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem je preventivní vyšetření. V tomto případě žena nemá při klinickém vyšetření či samovyšetření známky podezření na nádor, zánět, poúrazové či jiné závažné změny v prsu. „K preventivnímu vyšetření je v rozpětí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů. Preventivní vyšetření mamografem je doporučováno ženám od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu. Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích např. při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladě dalších informací o pacientce,“ doplňuje MUDr. Barbora Balíková, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Druhým důvodem je diagnostické mamografické vyšetření, neboli vyšetření v situaci, kdy je podezření na závažné onemocnění prsu. „Toto podezření by měl vyslovit klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně. Tato žádanka s údaji o lokalizaci, délce a typu problému je nutná k dalšímu vyšetření. Informace od vyšetřujícího lékaře i od pacientky jsou velmi důležité při rozvaze o případných dalších kontrolách, diagnostických výkonech atd. Vyšetřující lékař-praktik, gynekolog, chirurg prsní poradny není však povinen žádanku vystavit, pokud neshledá závažné podezření,“ uvádí MUDr. Barbora Balíková z EUC Kliniky Kladno. Pokud má žena stále pochybnosti či chce jen zkontrolovat, zda je zdravá, může se objednat a vyšetření si zaplatit. V tomto případě se individuálně zvažuje, zda rovnou udělat mamografické vyšetření či začít ultrazvukovým vyšetřením.

Mýtus 4: Mamografické vyšetření je zbytečné

Mamografické vyšetření  rozhodně  zbytečné není. Mamografický  screening se  významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi. „Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen  zhoubný nádor  v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně  lepší prognózu na uzdravení, než  kdyby se po čase nádor  projevil až zdravotními potížemi. Pozitiva  mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. Je pravdou, že  se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může  mamografické vyšetření nahradit. Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě  zobrazí pouze mamograf, a  které mohou  znamenat počínající formu nádorového onemocnění. Nemáme momentálně  jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat,“ říká MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.

Mýtus 5: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

„Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi. Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které k vyšetření potřebujeme, bylo ohleduplné. Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena,“ uzavírá MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše). I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Nová kampaň AIFP má zvýšit informovanost veřejnosti o možnostech onkologické…

V Praze 8. června 2018 (AIFP)

Česká republika se dle analýzy Národního onkologického registru ČR celosvětově řadí mezi země s největším zastoupením onkologických pacientů. Celkem žije v ČR více než půl miliónu lidí se zhoubnými nádory nebo s historií onkologické diagnózy v minulosti. Lidé nemusí mít strach, že se jim nedostane potřebné péče, ale záleží také na nich, jak odpovědně přistupují k prevenci a léčbě. Jedním z důležitých faktorů, které mohou rozhodnout o jejich budoucnosti, je dostatečná informovanost o diagnóze. Proto vznikl projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) s podporou neziskové organizace Liga proti rakovině – Informace léčí, který se zaměřuje na zvýšení informovanosti pacientů. Prostřednictvím webových stránek www.informace-leci.cz pacienti bezplatně získají důležité informace o prevenci, možnostech léčby a v neposlední řadě také zkušenosti pacientů.

Léčba onkologických onemocnění je v současnosti výrazně úspěšnější než v minulosti. Nemalý podíl na tom mají moderní druhy léčby, které se postupně do České republiky dostávají. Současně také to, že se pacienti více zajímají o možnosti své léčby. „Je zcela zásadní, aby se pacienti stali spolutvůrci svého léčebného procesu. Proto je důležité, aby byli pacienti více aktivní, stali se partnerem pro svého lékaře. Aktivní ale znamená, být také dobře informovaný. Proto přichází nový projekt zaměřený na onkologii v ČR,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.

Kampaň Informace léčí

Cílem projektu je vytvořit zdroj relevantních informací pro pacienty, kteří mají diagnostikovanou rakovinu, a pro jejich rodinné příslušníky. Kampaň Informace léčí je projekt AIFP, který vznikl za podpory neziskové organizace Liga proti rakovině a předních odborníků věnujících se onkologii a problematice onkologické léčby v České republice. Webový průvodce je určen všem, kteří chtějí získat z úst předních českých odborníků relevantní informace o onkologii v České republice, možnostech léčby a nezbytné rady pro úspěšné zvládnutí terapie. Současně nabídne také pohled pacientů, kteří se podělí o své zkušenosti s léčbou rakoviny. Návštěvník najde na webovém průvodci interaktivní videa, která ho seznámí se základními odpověďmi na otázky, které trápí nejen pacienty.

• Kampaň byla oficiálně spuštěna 8. 6. 2018 a naleznete jí na www.informace-leci.cz

• S projektem je spojená také edukační kampaň ve vybraných městech České republiky – interaktivní boxy budou instalovány v nákupních centrech v Praze, Brně a v Plzni:

  • Praha | 4.9-5.9.2018 | OC Černý Most

  • Brno | 11.9.2018 | OC Futurum

  • Plzeň | 12.9.2018 | OC Luna

Aktivní pacient jako prostředník úspěšné léčby

Pacient, který je dobře informovaný, může často dosáhnout lepších výsledků své léčby. „Osobně jsem se setkala s případy, kdy pacient ovlivnil svou zdravotní situaci, a to velmi významně. Každá aktivita vede k tomu, že pacient lépe spolupracuje s lékařem. Jedna z mých bývalých pacientek je toho zářným příkladem a dokonce vede klub, kde se potkávají lidé se stejnou diagnózou, jakou měla i ona, a navzájem si pomáhají v této nelehké životní situaci,“ doplňuje MUDr. Michaela Fridrichová z Nemocnice na Bulovce a předsedkyně Ligy proti rakovině, která je partnerem projektu.

Je potřeba si uvědomit, že pacienti mohou změnit způsob léčby. Jde především o jejich zdraví. Lékař má poradní hlas, který doporučí tu nejvhodnější formu léčby. To jestli jí přijmou je ale vždy rozhodnutí pacienta. „Vztah lékař a pacient nikdy nebude úplně rovnocenný. Důvodem je také právě míra informací o nemoci a její terapii. Nicméně je rozumné opustit paternalistický přístup lékařů. Pacient potřebuje dostatek informací, aby mohl uplatnit svoje právo aktivně ovlivnit průběh své léčby. To je i smyslem tohoto užitečného projektu,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V České republice již dlouhou dobu fungují také Komplexní onkologická centra (KOC), která mohou v léčbě pacienta představovat zásadní průlom. Pacient bude pod dozorem odborníků ze všech oblastí léčebného procesu a zároveň má možnost se dostat do klinické studie, kde je možné podstoupit terapii s nejnovějšími léčebnými metodami. Nevýhodou je nedostupnost KOC v některých oblastech republiky. „Český pacient už je vcelku poučený a ve značné míře také ochotný i dojíždět. Stále je však v této oblasti prostor pro zlepšení,“ říká MUDr. Michaela Fridrichová.

"V České republice je stále velmi nízká informovanost o právech i povinnostech pacienta. Přijetí správného rozhodnutí ve prospěch svého zdraví je vázáno nejen na samotný zájem lidí opatřit si potřebné informace, ale i na možnosti základní zdravotní informace získat, porozumět jim a následně je využít ve své vlastní situaci. Pro prevenci, včasnou léčbu, ale i rozhodnutí o jejím podstoupení je dostatečná informace klíčová. V tomto ohledu mohou významnou roli sehrát i pacientské organizace, které byly dlouhou dobu trochu podceňované. V loňském roce, ale byla ustanovena Pacientská rada jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. Pacientské organizace mohou mít výrazný vliv na celkový vývoj zdravotnictví v ČR. Naše zdravotnictví potřebuje pacienta silného a informovaného. A každá iniciativa, která si klade za cíl toto zlepšit, je z mého pohledu vítána,“ uzavírá MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje farmaceutické společnosti, které dokáží vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léčivé přípravky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností (EFPIA) a úzce spolupracuje s Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). V roce 2018 AIFP sdružuje 35 členských společností. Více informací naleznete na www.aifp.cz

Liga proti rakovině je nezisková organizace, jejíž hlavním cílem je již 27 let snížení úmrtnosti na zhoubné nádory v České republice. Více informací naleznete na www.lpr.cz

Vynikající péče o zdraví žen v ČR se může ještě zlepšit.…

Praha, 8. června 2018 (Guideline) – Nová česká studie přináší unikátní data o výskytu původce rakoviny děložního čípku – lidského papilomaviru (HPV) – ve středoevropské populaci zdravých žen. Poukazuje tak na další možnosti zvýšení citlivosti screeningu pomocí moderního testu založeného na analýze DNA HPV.

Rakovina děložního čípku zůstává jedním z nejběžnějších a nejnebezpečnějších zhoubných onemocnění v ČR. Prakticky všechny nádory děložního čípku jsou způsobeny přetrvávající infekcí lidským papilomavirem (HPV). Až 80 % žen se během svého života s touto infekcí setká, ale většinu infekcí eliminuje jejich imunitní systém. Cytologické vyšetření prováděné během preventivní gynekologické kontroly odhaluje až abnormální buňky vzniklé jako následky této infekce. Test na přítomnost DNA HPV je efektivnější, jak ukazují výsledky průběžné analýzy české studie LIBUSE. V rámci této studie byla shromážděna unikátní data o výskytu vysoce rizikových genotypů HPV, v této kvalitě dosud dostupná jen pro Severní Ameriku a Řecko. Do studie je zapojeno 2400 žen a 12 gynekologických center ze všech regionů ČR.

Finální analýza prvního kola studie LIBUSE bude k dispozici v listopadu tohoto roku. Druhé kolo výzkumu proběhne za tři roky a jeho účelem je potvrzení dostatečné účinnosti screeningu pomocí HPV DNA při prodloužení intervalu preventivních prohlídek na tři roky pro všechny ženy s negativním výsledkem testu HPV DNA.

Hlavním cílem studie LIBUSE je zmapování výskytu nejagresivnějších genotypů viru HPV 16 a HPV 18, přednádorových stavů a zhoubných nádorů ve zdravé populaci českých žen ve věku 30 – 60 let v časovém období tří let. Ve své první, právě ukončené fázi, studie ověřovala schopnost testu HPV DNA detekovat přednádorové stavy a porovnávala je s výsledky paralelně probíhajícího cytologického screeningu. Z celkového vzorku mělo 95,3 % žen negativní nález cytologického stěru, DNA test na vysoce rizikové typy HPV byl ale pozitivní v 7,4 % případů. V absolutních číslech tak bylo zaznamenáno 180 případů výskytu HPV, z nichž však 90 žen zároveň vykazovalo negativní cytologický nález. Studie využívá testu, který umožňuje stanovit izolovaně infekci nejrizikovějšími genotypy HPV a ženy s pozitivním nálezem HPV 16/18 okamžitě posílá k vyšetření do specializovaných ambulancí. Díky tomu bylo detekováno výrazně více případů přednádorových změn než při samostatném cytologickém vyšetření. Výsledky studie tedy potvrzují závěry zahraničních srovnávacích studií, z nichž vychází test HPV DNA v průměru o 35 % citlivější než cytologický stěr.

„Negativita testu HPV DNA, respektive délka přetrvávání negativní predikce testů HPV DNA umožňuje prodloužit interval kontrol na 3 až 5 let, což může vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit. Standardní screening totiž každoročně využívá jen kolem 57 % českých žen, což je jedním z důvodů, proč je u nás zaznamenán dvojnásobný počet nových případů rakoviny děložního čípku než v západoevropských zemích,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., hlavní odborný garant studie, a dodává: „V případě potvrzení dosud velmi slibných výsledků LIBUSE bude možné vypracovat nový algoritmus pro vyšetření rakoviny děložního čípku u žen v České republice.“

„Preventivní prohlídky jsou v případě rakoviny děložního čípku nezbytné, protože v počátečních stádiích onemocnění nemusí pacientka pociťovat žádné příznaky. A studie LIBUSE ukazuje, že navzdory očekávané nejvyšší prevalenci ve věkové skupině do 35 let (14,62 %) se virus nevyhýbá ani ženám nad 50 let věku (3,9 %), které často vůbec nenavštěvují gynekologa,“ doplňuje MUDr. Markéta Trnková z laboratoře AeskuLab Patologie, která se na studii podílí v roli investigátora.

MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologicko-porodnické společnosti doplňuje: „Preventivní vyšetření pomocí HPV DNA sice v současné době není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, investice do zdraví v hodnotě večeře pro dva v dobré restauraci se ale rozhodně vyplatí.“

Dalším odborným partnerem je brněnský Institut biostatistiky a analýz, který analyzuje data ze studie.

Shrnutí předběžných výsledků studie LIBUSE

• V našem regionu unikátní data k výskytu HPV, zejména rozšíření rizikových typů a rozložení podle věkových skupin.
• Cytologické vyšetření neodhalí všechny případy závažných přednádorových změn.
• Detailní analýza dat screeningu rakoviny děložního čípku pomocí testu HPV DNA, který zvyšuje možnosti včasné detekce předrakovinových stadií předcházejících karcinomu děložního hrdla obvykle řadu let, bude dostupná na podzim 2018.
• Vyhodnocení výsledků druhého kola studie poskytne cenné informace pro možné vypracování nového algoritmu pro screening rakoviny děložního čípku v České republice.

Slovníček pojmů:

HPV
Lidský papilomavirus běžně rozšířený v celé populaci žen i mužů. Existuje přes 159 typů virů HPV, 14 z nich je prokazatelně příčinou většiny případů rakoviny:

• Většina HPV infekcí odezní sama od sebe během několika měsíců
• Pokud infekce přetrvává, např. z důvodu snížené imunity, dalšího probíhajícího onemocnění apod., je pacientka prokazatelně ohrožena rakovinou
• 70 % případů rakoviny děložního čípku způsobují vysoce rizikové HPV 16 a HPV 18

Screening
Screeningové testy napomáhají odhalit onemocnění v jejich časných a většinou léčitelných stádiích a jejich výsledky poskytují lékaři i běžné populaci:

• Podnět ke změně
  Zdánlivě zdraví jedinci mohou získat prostřednictvím screeningu informaci, jak lépe chránit své zdraví. Výsledky testů lidem často pomáhají snižovat riziko a pravděpodobnost, že danou chorobou onemocní.
• Včasné zjištění
  Pacienti se zvýšeným rizikem mohou být odhaleni ještě před propuknutím příznaků onemocnění.

Cytologie
Odběr stěru z děložního čípku při pravidelné gynekologické kontrole a jeho vyšetření pod mikroskopem.

• Cytologie s pozitivním či nejasným výsledkem – žena má v buňkách děložního hrdla abnormální změny menšího nebo velmi vážného rozsahu. Další postup stanoví lékař.

• Cytologie negativní – žena má v současnosti nízké riziko rakoviny děložního hrdla, je třeba aby se zase za rok dostavila na další prohlídku, protože až jedna třetina karcinomů se vyskytne u žen s negativním výsledkem PAP.

Onkoložka: Pacienti by měli vědět, kolik peněz stojí jejich…

Praha 8. června (ČTK) – Onkologičtí pacienti by podle Petry Tesařové z výboru České onkologické společnosti měli vědět, kolik stojí jejich léčba. Odborníci se obávají, že by české zdravotnictví brzy mohlo narazit na strop toho, co se může ze zdravotního pojištění hradit. Informované pacienty, kteří se neváhají o péči soudit, by tak systém podle přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jolany Těšinové nemusel unést. Pomoci by mohly platby péče jdoucí přímo za pacientem místo současných paušálů.

V Česku žije asi půl milionu lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo žijí se zhoubným nádorem. Počty nových případů rakoviny rostou, klesá ale počet těch, kteří v důsledku nemoci zemřou. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka se tak z některých typů rakoviny díky lepší léčbě stávají v podstatě chronická onemocnění, se kterými pacienti žijí i desítky let.

Více lidí tak čerpá drahou onkologickou léčbu. “Pacienti jsou značně překvapení, když jim řekneme cenu léku. Netuší, že jsou to statisíce i miliony korun,” vysvětlila Tesařová. Lidé se podle ní brání spoluúčasti ve zdravotnictví, přesto ale vynakládají peníze na potravinové doplňky bez prokázaného léčebného účinku.

“Obáváme se, že bychom v nejbližší době mohli narazit na úhradový strop,” dodala onkoložka. K tomu přispívají podle Těšinové i soudní rozsudky, které pacientovi přiznali nárok na pojišťovnou nehrazenou léčbu. Podobně by mohly dopadnout i další spory, protože soudy musí přihlížet k předchozím podobným rozsudkům.

Podle Tesařové by mohla pomoci změna financování léčby tak, že platby by nebyly nemocnicím či ambulancím přidělované paušálně, ale šly by za konkrétním pacientem.

O tom, jestli bude lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výrobce ho ale musí do procesu přihlásit. Pokud ústav úhradu zamítne, může se pacient obrátit na pojišťovnu o výjimečné proplacení. Lékaři si stěžují, že jsou to oni, kdo musí pacientovi oznámit, že léčba existuje, ale pojišťovny ji neplatí.

“Neumím si představit, jak motivovat pacienta k léčbě, když mu říkáte, že lék, který je pro něj nejlepší, pojišťovna neuhradí,” dodala Těšinová. Podle Dvořáčka se navíc rozhodnutí jednotlivých pojišťoven u konkrétních léků a diagnóz mohou lišit.

Pacienti navíc často přesně neví, jak financování českého zdravotnictví funguje. Dozvídají se to často až ve chvíli, kdy je jim sdělena závažná diagnóza. Ke zlepšení chce přispět webový portál Informace léčí vytvořený Asociací inovativního farmaceutického průmyslu spolu s Ligou proti rakovině. Přináší pohled odborníků i pacientů také formou videí.

“Vztah lékař a pacient nikdy nebude úplně rovnocenný. Důvodem je také právě míra informací o nemoci a její terapii. Pacient potřebuje dostatek informací, aby mohl uplatnit svoje právo aktivně ovlivnit průběh své léčby,” dodala Tesařová.

van gcm

Centrum v Brně získalo 700 milionů na výzkum nemocí ve…

Brno 8. června (ČTK) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC) získalo z Evropské unie grant v hodnotě skoro 700 milionů korun. Za peníze vytvoří tým zhruba 220 výzkumníků, kteří budou zkoumat stárnutí a s ním související choroby, zejména nádory, chronické záněty a degenerativní onemocnění mozku a srdce. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Peníze jsou vymezené na období od roku 2018 do roku 2023.

Ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík uvedl, že projekt zlepší chápání stárnutí a vyvinou se taková léčebná řešení, díky kterým bude možné považovat stárnutí za výhodu, nikoli za přítěž.

Projekt nazvaný Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí dostal peníze ze Strukturálních fondů Evropské unie z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného ministerstvem školství. “Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu,” uvedla Veselá.

Do projektu se zapojí více než 220 výzkumníků z ICRC, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG).

Odborníci se rozdělí na čtyři skupiny, jedna se zaměří na stárnutí a rakovinu, druhá na stárnutí a chronické záněty, další na degenerativní procesy ve stáří a poslední na posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí. Veselá uvedla, že podle odborníků by pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti měly umožnit lidem ve vyspělých zemích dožít se věku až kolem 120 let.

Česká populace stárne a podle Veselé to bude pokračovat. V ČR je skoro 10,6 milionu obyvatel a pětinu tvoří lidé starší 65 let. Do roku 2060 by tato věková populace měla tvořit více než polovinu obyvatelstva.

hor kš

Nynější elektronické neschopenky používá 1078 lékařů

Praha 8. června (ČTK) – Nynější možnost vystavit neschopenky elektronicky využívá 1078 lékařů. Postupně přibývá formulářů o pracovní neschopnosti, které přes počítač České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) doktoři posílají. Zatímco v roce 2015 jich bylo dohromady kolem 56.000, loni zhruba 117.000. ČTK to sdělila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. V centrále ČSSZ se dnes kvůli budoucnosti e-neschopenek konala porada s premiérem Andrejem Babišem a ministryní práce v demisi Jaroslavou Němcovou (oba ANO).

Lékaři mohou elektronické neschopenky sociální správě posílat už od roku 2010. Zákon e-neschopenky zavádí od ledna 2019, jejich používání má být ale dál dobrovolné. Ministerstvo práce nyní navrhuje úpravu z normy vyškrtnout a do roku 2021 připravit úplně nový projekt. Vláda o tom začala jednat ve středu, rozhodnutí o týden odložila.

“Hledali jsme náhradní řešení, které bychom chtěli nějakým způsobem stihnout od 1. ledna 2019. Chceme, aby byly neschopenky řešeny elektronicky, následně budeme řešit propojení na zaměstnavatele a na zaměstnance,” řekl dnes novinářům po své návštěvě centrály ČSSZ premiér. Podle něj se od příštího roku dá využít národní registr zdravotnických pracovníků ministerstva zdravotnictví. “Máme 32.000 doktorů, kteří vystavují pracovní neschopnost,” dodal Babiš. K čemu přesně by se registr měl využít, neupřesnil.

Zatím není jasné, od kdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. “Minimálně necháme dobu, kdy proces bude nabíhat, než řekneme datum, kdy řekneme, že to bude povinné,” uvedla Němcová. Řekla, že by ale lékaři měli mít povinnost vystavovat e-neschopenky dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby.

Už nyní mohou doktoři pro vypsání neschopenek používat takzvané e-podání. Potřebují k tomu počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat.

“Logickou podmínkou je identifikace lékaře, a tudíž jeho registrace k této službě na příslušné správě sociálního zabezpečení, která mu na základě jeho žádosti přidělí číslo pro elektronickou komunikaci. Vyřízení žádosti probíhá bezproblémově a je záležitostí několika minut,” uvedla mluvčí. Dodala, že za registraci lékaři nic neplatí.

Na konci března registrovala správa 1078 doktorů. Počet formulářů, které úřad elektronicky obdrží, každý rok roste. V roce 2015 dostala ČSSZ 24.000 prvních dílů neschopenky, 23.000 druhých dílů a přes 9200 hlášení ošetřujícího lékaře přes počítač. Loni obdržela 49.900 prvních dílů a 46.800 druhých dílů rozhodnutí o pracovní neschopnosti, k tomu asi 20.600 hlášení ošetřujícího lékaře.

Podle ČSSZ znamená elektronická neschopenka úbytek administrativy i úsporu času a peněz. Tiskopisy si nemusí lékař vyzvedávat, nemusí je vyplňovat ručně a posílat poštou. Potřebná pacientova data se načtou rovnou z lékařovy evidence. Nemocnému doktor pak vytiskne jeho potvrzení.

“Služba e-podání, kterou ČSSZ nabízí, byla v roce 2010 vyvíjena pro plošné využívání lékaři,” dodala Buraňová.

ČSSZ chce od příštího roku umožnit zaměstnavatelům nahlížet do údajů o jejich nemocných pracovnících. “ČSSZ data poskytuje prostřednictvím svého e-portálu. Bude to další služba,” řekl ČTK zastupující ředitel ČSSZ Pavel Krejčí. Zaměstnavatelé se budou moci přihlásit přes datovou schránku.

Pokud lékař neschopenku nevyplní elektronicky, firmy údaje o pracovní neschopnosti svého zaměstnance uvidí až po několika dnech. V systému totiž budou až poté, co správa tiskopisy dostane poštou.

Projekt e-neschopenek, který měl fungovat od ledna 2019, počítal se začleněním do jednotného informačního systému ministerstva práce. Údaje o příjemcích nemocenské a dalších dávek se tak měly propojit.

ktk snm