L´Express: Proč někteří lidé nedokážou nedělat nepořádek

Paříž 27. května (ČTK/L´Express) – Pro některé lidi je úklid vlastního pokoje, kanceláře nebo vnitřku automobilu nepřekonatelnou zkouškou. Odkud pochází tato tendence k lásce k nepořádku? Zpřeházené šatstvo, hory papírů na stole v kanceláři… Interiér „bordelářské“ osoby často nedává dobrý smysl a někdy porušuje základní požadavky hygieny. Někteří nepořádní lidé sice svou situací trpí, ale je pro ně nesmírně těžké uklidit, často už od nejútlejšího věku. Odkud pochází tato neschopnost žít v prostředí, kde má všechno své místo? Je člověk doživotním bordelářem?

„Existuje více typů bordelářů,“ říká psycholožka Laurence Einfaltová, která se stala poradkyní pro organizaci domácího a pracovního prostředí. Těm nejzoufalejším nabízí sezení, na kterých je učí, jak si své prostředí uspořádat.

„Většinou se setkávám s lidmi, kteří se nedokážou rozhodnout. Mají problém s tím, aby se s věcmi rozloučili, protože se ‚nikdy neví, kdy to budu potřebovat‘. Co nejvíce odkládají okamžik, kdy by měli uložit věci na své místo. Z toho pochopitelně vyplývá jistý nepořádek,“ cituje Einfaltovou francouzský týdeník L

Evropě stačí odebraná plazma ze 60 pct, nakupuje v USA

Praha 27. května (ČTK) – Plazma odebraná v Evropě kryje potřeby kontinentu jen ze 60 procent, musí se proto dovážet z USA. Krevní složka je nezbytná pro výrobu některých léků, například na poruchy imunity nebo krevní srážlivosti. Pro jeden rok léčby nemocného je třeba až 1200 odběrů. Lidí, ochotných k odběru plazmy, se i kvůli demografickému vývoji nedostává. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Sdružení pro plazmaferézu a ředitel centra UNICAplasma Milan Malý. Celkem se v nemocnicích i soukromých centrech v roce 2015, ze kterého pocházejí poslední data, v Česku odebralo 626.000 litrů plazmy.

„Celý svět žije z plazmy, která se odebere v Americe, Německu, Rakousku, Maďarsku a u nás,“ řekl Malý. Plazma z Evropy se ale užívá jen na kontinentu, protože ve světě stále přetrvává obava z nemoci šílených krav, která Velkou Británii zasáhla v 90. letech.

Všechny země podle Malého řeší, jestli za odběry plazmy platit peníze. „To, že velká část Evropy může diskutovat o etických aspektech dárcovství, je dané tím, že přes oceán je Amerika, která nám plazmu doveze,“ řekl Malý. V Evropě je center asi stovka, v USA kolem 680 a odebírat plazma se může jednou za 48 hodin. V Česku je odběr povolený jednou za 14 dní. Země, které se rozhodly za odběr plazmy neplatit, ji musí kvůli nedostatku dovážet.

Malý nesouhlasí s tím, že soukromá centra přebírají dárce transfuzním stanicím, kde se plazma daruje zdarma. „Jejich motivace jsou diametrálně odlišné, ty skupiny se úplně míjí,“ domnívá se. Pro lidi, kteří míří do center, je hlavní motivací finanční odměna. „K nám nikdy nebudou chodit dárci z transfuzních stanic, protože pro ně je představa chodit někam, kde jsou s dárcovstvím spojené peníze, nepřekonatelná,“ vysvětlil. Český červený kříž v minulosti upozorňoval na to, že klesá počet dárců krve, což spojoval právě s placenými odběry plazmy.

Z plazmy se vyrábějí léky například na poruchy krevní srážlivosti neboli hemofilii, poruchy obranyschopnosti nebo na léčbu popálenin. „Myslíme si, že v plazmě je asi 160 proteinů. Víme o stovce z nich a využít jich umíme asi šest. Z jednoho odběru, který má kolem tři čtvrtě litru, získáme čtyři až šest gramů bílkoviny,“ vysvětlil.

Přímo v Česku se plazma nezpracovává, z nemocnic i center ji hluboce zmraženou odváží kamiony do továren, kde se zpracuje. V Evropě jich je několik, nejvíc v Německu, Maďarsku nebo Rakousku. „Když dnes půjdete darovat, lék se k pacientovi dostane za rok. Je to dané také úmyslnými prodlevami kvůli bezpečnosti,“ uvedl.

Léky z plazmy jsou velmi drahé, jen náklady na jeden odběr jsou 1300 korun, další náklady jsou na provoz center. Podstatnou položku tvoří také doprava zmražené plazmy.

V Česku je 20 soukromých center, která odebírají plazmu. První začala působit v roce 2007. Na konci roku 2015 evidovala asi 72.000 dárců. Podle Malého jejich počet v posledních letech klesá, ubývá i prvodárců. Asi třetinu jich navíc centra musí odmítnout, většinou ze zdravotních důvodů.

Plazma se odebírá lidem mezi 18 a 65 lety. „Dárci chybí všem. Lepší to nebude v příštích osmi, deseti letech, což je dáno prudkým poklesem porodnosti po roce 1990,“ dodal. Podíl lidí v populaci, kteří jsou ochotní uvažovat o darování krve či plazmy v nemocnicích či soukromých centrech je podle něj konstantně mezi třemi a šesti procenty.

van mha

Američtí vědci našli ve slávkách u Seattlu stopy opiátů

Seattle (USA) 26. května (ČTK) – Američtí vědci zkoumající znečištění mořské vody zjistili, že slávky žijící poblíž hustě osídlených oblastí v okolí Seattlu obsahují stopy opiátů. Konkrétně se v tělech mlžů našlo malé množství léku oxycontin, což je silné a návykové analgetikum, jež v posledních letech způsobilo v USA masivní nárůst počtu lidí závislých na lécích proti bolesti. Podle serveru BBC znečištění vody vypovídá o tom, že právě v urbanizovaných oblastech je počet uživatelů opioidů nejvyšší.

Odborníci z úřadu pro ochranu přírody státu Washington zjišťovali míru znečištění pobřežních vod právě analýzou těl slávek, protože tito mlži se živí filtrováním mikroskopické potravy z mořské vody, a v těle tak postupně hromadí škodliviny. Mlže vylovili z čistých vod a pak je přesunuli na celkem 18 míst v zátoce Puget Sound v širší oblasti Seattlu. Po nějaké době je opět vylovili a ve slávkách ze tří lokalit našli stopy opiátů.

Léky se našly ve slávkách poblíž hustě obydlených oblastí. „Vypovídá to o tom, že kolem Puget Sound je hodně lidí, kteří oxycontin užívají,“ komentovala výsledky bioložka Jennifer Lanksburyová.

Oxycontin, jak zní americký obchodní název narkotického analgetika oxykodon, je jedním z nejčastěji zneužívaných léků v USA. Patří do skupiny opioidů, tedy léků, které začali po kampaních farmaceutických firem hromadně předepisovat lékaři svým pacientům proti bolesti. Tyto léky způsobují silnou závislost a v posledních letech jsou spojovány s epidemií zneužívání analgetik. Jen v roce 2016 zemřelo v USA v důsledku konzumace opiátů přes 63.000 lidí, v oblasti Seattlu se v témže roce opioidy předávkovalo 332 lidí.

lep šeb

Poslanci chtějí zvýhodnit práci podle dohod o jejím provedení

Praha 26. května (ČTK) – Hranice pro odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměn z dohod o provedení práce by se mohla zvýšit z nynějších 10.000 korun na 11.500 korun měsíčně. V novele zákona o nemocenském pojištění to navrhla skupina poslanců ze sedmi klubů v čele s Dominikem Ferim (TOP 09).

Díky růstu limitu by si mohli podle autorů polepšit například studenti na brigádách, lidé na rodičovské dovolené s drobnými přivýdělky nebo pracující důchodci. Předkladatelé upozorňují na to, že mez pro odvody z dohod o provedení práce se navzdory inflaci, vývoji mezd a výkonu ekonomiky sedm let neměnila. Může to podle důvodové zprávy vést k rozšiřování šedé ekonomiky.

Předlohu podepsala podepsalo deset poslanců z řad TOP 09, hnutí ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a hnutí STAN. Nejprve ji posoudí vláda. Bez ohledu na její stanovisko o novele rozhodnou zákonodárci.

mbc mha

Společensky odpovědné firmy více přitahují nejen zákazníky, ale i uchazeče…

Brno, 25. května 2018 (LESENSKY.CZ)

Aktivity firem v oblasti společenské odpovědnosti bedlivě sledují zákazníci i uchazeči o zaměstnání. Skoro 80 % českých zaměstnanců považuje CSR aktivity svého zaměstnavatele za důležité a 61 % Čechů považuje společenskou odpovědnost výrobce za klíčovou při nákupu produktů. České firmy se zaměřují zejména na ochranu životního prostředí či vzdělávání a mnohé tak činí z přesvědčení, že je jejich povinností starat se o své okolí.

Jako společensky odpovědná se obvykle označuje taková firma, která do svých činností směřujících k zisku dobrovolně integruje sociální a ekologická hlediska. Například jeden z řečníků konference MILCON Zbyněk Frolík se kromě samotného podnikání štědře věnuje charitativní činnosti. O tom svědčí i fakt, že jeho společnost LINET za posledních 20 let věnovala na dobročinné účely finanční i materiální dary v hodnotě okolo 100 milionů korun. Takových firem přitom přibývá, a to nejen v zahraničí, ale i v Česku. „Tuzemské podniky se v rámci společenské odpovědnosti firem (CSR) nejvíce zaměřují na ochranu životního prostředí, vzdělávání i na podporu znevýhodněných a pomoc místním komunitám. Aktuální trendem je určitě odklon od tradičního pojetí CSR směrem k udržitelnosti. Strategie firem se začínají přizpůsobovat globálním trendům a novým globálním cílům vytyčeným OSN. Takzvané Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) přijaly v roce 2015 vlády z celého světa v rámci Agendy 2030. Se SDGs se pro soukromý sektor objevují nové příležitosti využít velkého tržního potenciálu skrytého v řešení těch nejpalčivějších problémů dnešní doby,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

CSR aktivity firem lákají mladé zaměstnance

Společenská odpovědnost navíc v dnešní době rezonuje nejen mezi firmami samotnými, ale též mezi veřejností a zejména pak mezi mladými lidmi z generace takzvaných mileniálů. Například z průzkumu agentury Ipsos CSR & Reputation Research z roku 2017 vyplývá, že 78 % zaměstnanců považuje za důležité, zda je jejich zaměstnavatel společensky odpovědný. Podle amerického průzkumu Millennial Employee Engagement Study si zase celých 83 % lidí přeje, aby jim zaměstnavatel umožnil věnovat se dobrovolnictví a 75 % mileniálů by si zvolilo práci pro společensky odpovědnou firmu i za cenu nižšího platu. „V současné době, kdy je na českém trhu velmi nízká nezaměstnanost, tak mohou být společensky odpovědné firmy v hledání mladých talentů obzvláště zvýhodněny,“ podotýká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež pomáhá malým a středním podnikům.

Produkty odpovědných firem upřednostňuje přes 60 % zákazníků

O CSR aktivity společností se rovněž ve zvyšující se míře zajímají zákazníci. „Podle výzkumu Ipsos z roku 2017 by si 58 % Čechů bylo ochotno připlatit za produkt, který je šetrný k životnímu prostředí. Z tohoto výzkumu také vyplývá, že lidé v Česku oceňují firmy, které se zaměřují na férové chování k zaměstnancům a na ochranu životního prostředí,“ dodává na toto téma Lucie Mádlová. To potvrzují i zahraniční průzkumy. Například studie Nielsen Global Corporate Sustainability Report z roku 2015 uvádí, že připlatit si za produkty udržitelně hospodařících firem je ochotno 66 % lidí, v kategorii mileniálů je to dokonce 73 %. Ve srovnání s rokem 2014 přitom tato čísla vzrostla o 11, respektive 23 procentních bodů.

Společenská odpovědnost jako poslání

Mnohé firmy jsou přitom společensky odpovědné, aniž by si to nějak zvlášť uvědomovaly či na to kladly důraz. Pro řadu podniků je výborná péče o zaměstnance či pomoc komunitě přirozenou „povinností“. „Nemyslím si, že by se naše dobročinné aktivity odrážely na postoji našich zákazníků. A ani to pro to neděláme. Máme za to, že když nám bylo umožněno podnikat, růst a nadprůměrné vydělávat, tak bychom měli také společnosti něco vracet,“ myslí si Zbyněk Frolík, zakladatel, jednatel a generální ředitel společnosti LINET, jeden z nejrespektovanějších českých podnikatelů a nejštědřejších dárců. „Proto se také například staráme o své zaměstnance, podporujeme rodiny s dětmi, máme školku, letní tábory. Nabízíme práci pro ženy na mateřské, kterou mohou dělat doma. Podílíme se na výuce na středních i vysokých školách, spolupracujeme se základními školami. Chceme být zkrátka vzorovým zaměstnavatelem v regionu i v zahraničí,“ dodává Zbyněk Frolík, jehož inspirativní příběh si mohou zájemci poslechnout 12. června 2018 na podnikatelské konferenci MILCON.

Víkendovým pospáním se lze vyhnout předčasné smrti, tvrdí vědci

Stockholm 25. května (ČTK) – Dospělí do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti v porovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku. Zjistili to švédští vědci. Dobrou zprávou ale podle nich je, že toto riziko související s nedostatkem spánku během pracovních dnů lze vyvážit víkendovým pospáním.

„Délka spánku je pro délku života důležitá,“ řekl britskému deníku The Guardian vedoucí výzkumu Torbjörn Aakerstedt.

Studie vědců ze Stockholmské univerzity a stockholmského Karolinského institutu je založená na údajích o 38.000 lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali následujících 13 let s pomocí národního rejstříku, do nějž úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel.

Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností dosud vědci podle Aakerstedta zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. „Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné,“ vysvětlil Aakerstedt.

Vědci podle něj v nové studii počítali i s takovými faktory, jako je pohlaví, index tělesné hmotnosti (BMI), fyzické aktivity, práci na směny nebo údaj, zda zkoumané osoby kouřily. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin.

Podle Aakerstedta je možné, že nedostatek spánku má na lidský organismus negativní vliv, zatímco permanentně dlouhý spánek může být známkou skrytých zdravotních potíží.

mka rv

Nedostatek lékařů řeší Vysočina vyplácením stipendií

Jihlava 25. května (ČTK) – Kraj Vysočina si už zavázal 20 mediků, kteří po skončení studia nastoupí do některé z krajských nemocnic. Podle nových pravidel, která začala platit před rokem, jim na stipendiích vyplatil milion korun. Podmínkou je, že v nemocnici musí tito lékaři zůstat stejnou dobu, po jakou pobírali od kraje stipendium. Zajištění lékařského i nelékařského personálu pak kraj stálo další 3,760.000 korun

„Řada mediků už je v posledních ročnících a očekáváme jejich brzký nástup do nemocnic,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD).

Podle oslovených zástupců nemocnic jim ale kromě lékařů a sester chybí také ostatní zaměstnanci včetně kuchařů a údržbářů. „Není to o akutním nedostatek lékařů, personalisti teď mají větší problém získat nelékaře – sestry a sanitáře, ale i nezdravotnický personál. Je to problém zejména posledního roku,“ řekla mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Hodně budoucích sester podle ní chce po absolvování nastoupit do fakultních nemocnic kvůli lepším platovým podmínkám, případně se dál vzdělávat.

Havlíčkobrodská nemocnice má 13 volných míst na různých odděleních. Podle mluvčí Petry Černo proto, že brzy počítá s odchody do důchodu a na rodičovskou dovolenou. „V létě naopak očekáváme nástup asi sedmi absolventů medicíny,“ uvedla Černo.

Nemocnici v Novém Městě na Moravě na Žďársku již déle než rok chybí ergoterapeut. Od ledna se také marně snaží zaměstnat neurologa. Podle její mluvčí Tamary Peckové mají o práci v nemocnici zájem také lékaři z Ukrajiny. Bohužel je nemocnice nemůže přijímat, protože nemá akreditaci k poskytování aprobační zkoušky, kterou lékaři potřebují,“ uvedla mluvčí.

Podle nových pravidel Kraje Vysočina už získalo 17 lékařů dohromady náborový příspěvek dva miliony korun, 24 sestrám, terapeutům a dalším nelékařským zdravotním pracovníkům vyplatil 1,580.000 korun. Od letošního ledna, kdy začal kraj stipendii podporovat i budoucí sestry, porodní asistentky a fyzioterapeuty, vyplatil šesti lidem 180.000 korun.

Kraj Vysočina je zřizovatelem pěti nemocnic. Poskytování stipendií a náborových příspěvků schválil ve snaze zajistit pracovníky nemocnic už v říjnu 2010. Následně musel podmínky jejich přidělování upravit i proto, aby si jednotlivé krajské nemocnice personál nepřetahoval. Zvýšil také vyplácené částky. Pravidla se změnila v první polovině loňského roku.

Vendula Krausová kš

ČVUT v Kladně otevřelo laboratoř se speciálně upravenými těly

Kladno 25. května (ČTK) – Plastinovaná lidská těla a do budoucna zřejmě i virtuální pitevní stůl nabídne nová laboratoř anatomických modelů v Kladně. Dnes ji otevřela kladenská Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (FBMI ČVUT). Podle školy je to v České republice ojedinělé pracoviště. Bude sloužit k profesní přípravě studentů biomedicínských, zdravotnických a bezpečnostních studijních oborů, sdělila ČTK mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.

Laboratoř je vybavena plastinovanými lidskými těly a skutečnými lidskými orgány, které poskytují výrazně lepší možnosti názorné výuky anatomie. Při plastinaci jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem. Podle Vondrákové se jedná o průlomovou technologii, kterou v roce 1977 vyvinul německý anatom Günther von Hagens. Stejná metoda byla využita třeba pro přípravu těl na výstavu Body the Exhibition. Nové možnosti vznikají také díky spojení s aplikovanými technologiemi virtuální reality.

„V brzké době bychom například rádi získali virtuální pitevní stůl, jaký nemá v Evropě obdoby. Jde o obří tablet, na němž díky elektronickému skalpelu můžeme provádět virtuální řezy a následnou preparaci na virtuálním lidském těle,“ uvedl děkan FBMI Ivan Dylevský. Didaktické pomůcky by podle něj díky virtuální realitě mohly brzy nahradit konzervativní způsoby výuky a přispět k jejímu dalšímu zkvalitnění.

Fakulta biomedicínského inženýrství je druhou nejmladší fakultou ČVUT a jedinou veřejnou vysokou školou ve Středočeském kraji. Byla založena v roce 2005 transformací Ústavu biomedicínského inženýrství. V bakalářském, magisterském a doktorském programu ji navštěvuje téměř 2000 studentů.

khj ver

Hygienici už zahájili kontroly vody v pražských koupalištích

Praha 25. května (ČTK) – Pražským hygienikům na konci května začne sezona pravidelného měření kvality vody v koupalištích v metropoli. Podle kontrolního měření z poloviny května už nyní zhoršují kvalitu vody v hostivařské přehradě sinice. Na stupnici od jedné do pěti ohodnotili hygienici vodu v přehradě stupněm tři, což znamená, že je možné vodu ke koupání využít, ale u citlivých lidí se může objevit vyrážka. Vyplývá to z výsledků měření, které zveřejňuje hygienická stanice na webu.

Sníženou kvalitu vykazuje i voda v koupališti Džbán, kde je horší průhlednost vody. Tento problém se v tomto přírodním koupališti objevuje pravidelně. Měření 14. května na dalších třech koupalištích dopadlo dobře a v motolském rybníce, biotopu Radotín a nádrži v Divoké Šárce je voda vhodná ke koupání. Tato koupaliště však bývají bezproblémová pravidelně.

Hygienici zatím nekontrolovali vodu v koupališti Šeberák, kde byla v minulém roce takřka po celou sezonu voda nevhodná ke koupání a většinu času platil zákaz koupání. V Hostivařské přehradě v předchozích dvou letech byla při každém měření zaznamenaná zhoršená kvalita vody. Loni tam hygienici několikrát označili vodu za nevhodnou ke koupání, na několik dní vyhlásili zákaz koupání.

Problémem v přírodních koupalištích bývají sinice. Obsahují látky, které mohou vyvolat alergické reakce. Podle citlivosti se mohou u koupajícího objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma i dýchací obtíže. Ke množení sinic přispívá teplé počasí.

Mimo provoz je zatím koupaliště Lhotka v Praze 4, které je zavřené od roku 2012. Roky zchátralé koupaliště se právě rekonstruuje. Dosud není jasné, jestli se práce na areálu s biotopovým koupalištěm stihnou dokončit ještě pro letošní sezonu.

Letošní koupací sezona oficiálně začíná 30. května. V Praze hygienici sledují pět přírodních koupališť, Lhotku, Šeberák, Motol, Džbán a Hostivař, a koupaliště s přírodním čištěním vody Radotín a betonovou nádrž Divoká Šárka. Kvalitu vody hygienici hodnotí každý týden až do závěru sezony 1. září na stupnici od jedné do pěti.

krf snm

GSK potvrzuje svou roli inovátora nejen na poli farmaceutického…

Praha, 24. května 2018 (GSK)

Rovné příležitosti nebo zájem o kvalitu osobního života zaměstnanců. To jsou jen některé z oblastí HR, ve kterých společnost GSK vyniká nejen ve světě, ale i v České republice. Na příklady dobré praxe upozorňují výsledky auditu rovných příležitostí, který u jednoho z nejvýznamnějších hráčů na poli farmaceutických firem provedla nevládní nezisková organizace Gender Studies, o. p. s.

Z výsledků vyplývá, že GSK patří mezi firmy s velmi dobrou politikou rovných příležitostí, která aktivně řeší jak genderové zastoupení žen a mužů, tak jejich věkové složení. Rovnost příležitostí je zakotvena jako princip ve většině strategických dokumentů a je skutečně aplikována v každodenní praxi. I proto v současné době zastávají 70 % všech vedoucích a 67 % manažerských pozic ženy, což je na české poměry velmi neobvyklé. „Už při náboru pracujeme od určité úrovně řízení s genderově vyrovnanými shortlisty, kdy do dalších kol postupují jak nejlepší kandidáti z řad mužů, tak nejlepší uchazečky,“ vysvětluje HR Country Manager GSK pro Českou republiku Pavla Bučilová. Z výsledků průzkumu mezi zaměstnanci firmy vyplynulo, že při výběru nových lidí do týmu nehraje roli, zda jde o ženu nebo muže.

„Uvědomujeme si, že životní role žen a mužů, včetně rolí pracovních a rodinných, jsou do velké míry stále ovlivňovány zažitými stereotypy, které dnes mnohdy neodpovídají realitě. Politiku rovných příležitostí proto považujeme za nutnou a logickou reakci a zároveň ji vnímáme jako jeden ze základních kamenů našich úspěchů,“ uvádí Emmanuelle Boishardy, generální ředitelka české pobočky GSK. Zaměstnankyně s malými dětmi se do firmy zpravidla vracejí dříve, než po uplynutí 3 leté rodičovské dovolené a firma se jim snaží vyhovět úpravou pracovní doby. „Díky dobrým vztahům na pracovišti a kontaktům s nadřízenými k tomu nepotřebujeme ani žádnou speciální směrnici,“ dodává Emmanuelle Boishardy. Přístup podporující rodinný život je podle ní klíčovým faktorem, který má vliv na angažovanost a loajalitu zaměstnanců.

Mezi nástroje slaďování osobního a pracovního života patří v GSK zejména flexibilní pracovní doba, práce z domova, spolupráce během mateřské a rodičovské dovolené a bohatá škála benefitů. Auditorský tým zaujalo například to, že práce z domova není umožňována pouze rodičům s malými dětmi, ale všem, kteří o tuto možnost požádají a jejichž charakter práce to umožňuje. Z domova pracují i lidé na vedoucích místech, a dávají tak jasný signál, že je možné tento způsob práce aplikovat i na nižších pozicích „Jsme rádi, že v našem případě nejde jen o plané řeči a nikdy nerealizované teorie. To, že vycházíme vstříc jejich potřebám, potvrdilo 89 % dotázaných zaměstnanců bez ohledu na jejich pracovní zařazení,“ komentuje výsledky personální ředitelka Pavla Bučilová.

Stejně tak v GSK nepodléhají ani stereotypům vztahujícím se k věku. Gender Studies pozitivně hodnotí orientaci na nábor absolventů bez předchozích pracovních zkušeností a zároveň, že na úkor toho nedochází ke znevýhodňování starších lidí. Společnost naopak reflektuje délku působení ve firmě pomocí řady benefitů. Jde například o dny dovolené navíc za odpracovaná léta, případně finanční odměny k pracovním výročím či při odchodu do důchodu. Podle auditorů může GSK díky těmto svým aktivitám sloužit jako příklad dobré praxe pro ostatní firmy i pro státní správu.

Genderová analýza firemní politiky a audit rovných příležitostí s důrazem na skupinu lidí 30+, žen vracejících se z mateřské dovolené a zaměstnanců v terénu byly realizovány v rámci projektu financovaného z Operačního programu Zaměstnanost MPSV. Potěšující je, že závěry českých odborníků z Gender Studies potvrzují globální nastavení a směřování společnosti, která v roce 2017 obsadila osmou příčku indexu FTSE 100, jakožto firma s nejvyšším poměrným zastoupením žen v představenstvu. Celkové zastoupení žen na vedoucích pozicích dosahuje v GSK na globální úrovni 44 % a firma se do dalších let zavázala ke zvyšování tohoto poměru.